"Dob?e," ?ekl poln? kur?t, "ale vodu mn? nelejte. Rad?ji si hned do t? druh? konvi?ky nalejte tak? v?no. Ostatn? j? v?m v?dycky ?eknu, jestli m?te j?t napravo nebo nalevo. Jestli potichounku zap?sknu jednou, to znamen? napravo, dvakr?t nalevo. S me?n? knihou se nemus?te tak? mnoho tahat. Ostatn? je to legrace. Nem?te tr?mu?"
"J? se ni?eho neboj?m, pane feldkur?t, ani ministrov?n?."
Poln? kur?t m?l pravdu, kdy? se vyj?d?il: Ostatn? je to legrace.
?lo v?echno n?ramn? hladce.
?e? poln?ho kur?ta byla velice stru?nou.
"Voj?ci! Se?li jsme se zde, abychom p?ed odjezdem na boji?t? obr?tili sv? srdce k bohu, aby n?m dal v?t?zstv? a zachoval n?s ve zdrav?. Nebudu v?s dlouho zdr?ovat a p?eji v?m v?echno nejlep??."
"Ruht," zvolal star? plukovn?k na lev?m k??dle.
Poln? m?i se ??k? proto poln?, ?e podl?h? t?m?e z?kon?m jako vojensk? taktika v poli. P?i dlouh?ch man?vrech vojsk za t?ic?tilet? v?lky b?valy poln? m?e tak? neoby?ejn? dlouh?.
P?i modern? taktice, kdy pohyby vojsk jsou rychl? a bystr?, poln? m?e mus? b?t tak? rychlou a bystrou. Tahle trvala pr?v? deset minut a ti, kte?? byli bl??, neoby?ejn? se divili, pro? mezi m?? poln? kur?t si pohvizduje.
?vejk byst?e ovl?dal sign?ly. Chodil na pravou stranu olt??e, op?t byl na lev?, a nic jin?ho ne??kal ne? "et cum spiritu tuo".
Vypadalo to jako indi?nsk? tanec kolem ob?tn?ho kamene, ale d?lalo to dobr? dojem, zapla?uj?c nudu zapr??en?ho, smutn?ho cvi?i?t? s alej? strom? ?vestkov?ch vzadu a latr?nami, jejich? v?n? zastupovala mystickou v?ni kadidla gotick?ch chr?m?.
V?ichni se n?ramn? bavili. D?stojn?ci kolem plukovn?ka vypravovali si anekdoty a tak to ?lo v ?pln?m po??dku. Tu a tam bylo sly?et mezi mu?stvem: "Dej mi ?tuka."
A jako ob?tn? d?m vych?zely od rot k nebi modr? obl??ky tab?kov?ho d?mu. Kou?ily v?echny ?ar?e, kdy? vid?ly, ?e si i pan plukovn?k zap?lil.
Kone?n? se ozvalo "Zum Gebet", zav??ilo to prachem a ?ediv? ?tverec uniforem sklonil sv? kolena p?ed sportovn?m kalichem nadporu??ka Witingra, kter? on vyhr?l za Sport-Favorit v b?hu V?de?-M?dling.
Kalich byl pln? a v?eobecn? ?sudek, kter? prov?zel manipulaci poln?ho kur?ta, bylo to, co ?la ?adami: "Ten to vy?unk."
V?kon ten byl opakov?n dvakr?t. Pak je?t? jednou "K modlitb?", nato kapela dala k lep??mu "Zachovej n?m, Hospodine", se?azen? a odchod.
"Seberte ty monatky," ?ekl poln? kur?t ?vejkovi, ukazuje na poln? olt??, "a? to m??em zase rozv?zt, kam to pat??!"
Jeli tedy se sv?m dro?k??em, vr?tili v?echno poctiv?, a? na tu l?hev me?n?ho v?na.
A kdy? byli doma, pouk?zav?e ne??astn?ho dro?k??e na velitelstv?, pokud se t?k? n?hrady za ty dlouh? j?zdy, ?ekl ?vejk k poln?mu kur?tovi: "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, mus? bejt ministrant toho sam?ho vyzn?n? jako ten, kter?mu p?isluhuje?"
"Zajist?," odpov?d?l poln? kur?t, "jinak by m?e nebyla platnou."
"Pak se stal, pane feldkur?t, vetkej omyl," ozval se ?vejk, "j? jsem bez vyzn?n?. J? u? m?m takovou sm?lu."
Poln? kur?t pod?val se na ?vejka, chv?li ml?el, pak mu poklepal na rameno a ?ekl: "M??ete vyp?t to me?n? v?no, co zbylo v l?hvi, a myslete si, ?e jste vstoupil op?t do c?rkve."
12. kapitola
N?bo?ensk? debata
St?valo se, ?e ?vejk po cel? dny nevid?l p?stitele vojensk?ch du??. Poln? kur?t rozd?loval sv? povinnosti s h??en?m a p?ich?z?val velice z??dka dom?, umazan?, nemyt?, jako kocour, kdy? se mr?ouk? a d?l? sv? v?lety po st?ech?ch.
P?i n?vratu, mohl-li se vyjad?ovat, hovo??val je?t? se ?vejkem, ne? usnul, o vzne?en?ch c?lech, o z?pale, o radosti z my?len?.
N?kdy tak? se pokou?el mluvit ve ver??ch, citovat Heine.
?vejk slou?il s poln?m kur?tem je?t? jednu poln? m?i u z?kopn?k?, kam byl omylem pozv?n je?t? jeden poln? kur?t, b?val? katecheta, neoby?ejn? n?bo?n? ?lov?k, d?vaj?c? se na sv?ho kolegu velice udiven?, kdy? ten mu nab?zel ze ?vejkovy poln? l?hve, kterou ten v?dy nosil na takov? n?bo?ensk? ?kony s sebou, dou?ek ko?aku.
"Je to dobr? zn?mka," ?ekl poln? kur?t Otto Katz, "napijte se a jd?te dom?. J? u? to s?m vy??d?m, pon?vad? pot?ebuji b?t pod ?ir?m nebem, m? dnes n?jak bol? hlava."
N?bo?n? poln? kur?t ode?el, vrt? hlavou, a Katz zhostil se, jako v?dy, velmi skv?le sv? ?lohy.
V krev P?n? se tenkr?t prom??oval vinn? st?ik a k?z?n? bylo del??, p?i?em? ka?d? t?et? slovo bylo a tak d?le a zajist?.
"Vy dnes, voj?ci, budete odj??d?t na frontu a tak d?le. Vy obracejte se nyn? k bohu a tak d?le, zajist?. Nev?te, co se s v?mi stane, a tak d?le a zajist?."
A d?l h?m?lo od olt??e a tak d?le a zajist?, st??daj?c se s bohem a v?emi svat?mi.
V z?palu a v ?e?nick?m rozmachu vyd?val poln? kur?t i prince Ev?ena Savojsk?ho za sv?tce, kter? je bude chr?nit, a? budou d?lat mosty p?es ?eky.
Nicm?n? skon?ila poln? m?e beze v?eho pohor?en?, p??jemn? a z?bavn?. Z?kopn?ci se bavili velice dob?e.
Na zp?te?n? cest? necht?li je pustit se skl?dac?m poln?m olt??em do elektriky.
"?e t? pra?t?m t?m svat?m p?es hlavu," poznamenal ?vejk k pr?vod??mu.
Kdy? se kone?n? dostali dom?, zjistili, ?e ztratili n?kde po cest? tabern?kulum.
"To nevad?," ?ekl ?vejk, "prvn? k?es?ani slou?ili m?i svatou i bez tabern?kula. Kdybychom to n?kde vozn?mili, tak by cht?l ten poct?vej n?lezce na n?s vodm?nu. Kdyby to byly pen?ze, tak by se snad nena?el ??dnej poct?vej n?lezce, a?koliv jsou je?t? takov? lidi. U n?s v Bud?jovic?ch u regimentu byl jeden voj?k, takov? dobr? hovado, ten na?el jednou ?est set korun na ulici a odevzdal je na policii a v novin?ch se o n?m psalo jako poctiv?m n?lezci a m?l z toho vostudu. ??dnej s n?m necht?l mluvit, ka?dej mu ??kal: ,Ty jeden pitom?e, co jsi to vyved za hloupost. V?dy? t? to mus? do smrti mrzet, jestli m?? je?t? trochu cti v t?le.` M?l holku, a ta s n?m p?estala mluvit. Kdy? p?ijel dom? na dovolenou, tak ho o muzice kv?li tomu kamar?di vyhodili z hospody. Po?al ch?adnout, br?t si to do hlavy a nakonec se dal p?eject vlakem. Jednou zas u n?s v ulici na?el jeden krej?? zlat? prsten. Lidi ho varovali, aby ho nevracel na policii, ale on si nedal ??ct. P?ijali ho neoby?ejn? vl?dn?, ?e pr? u? je tam hl??ena ztr?ta zlat?ho prstenu s briliantem, potom ale se pod?vaj? na k?men a ??kaj? mu: ,?lov??e, v?dy? je to sklo, a ne briliant. Kolikpak v?m za ten briliant dali? Takov? poctiv? n?lezce my zn?me.` Nakonec se to vysv?tlilo, ?e je?t? jeden ?lov?k ztratil zlat? prsten s fale?n?m briliantem, n?jakou rodinnou pam?tku, ale krej?? sed?l p?ece jen t?i dny, pon?vad? se z roz?ilen? dopustil ur??ky str??e. Dostal z?konitou odm?nu deset procent, 1 K 20 hal., pon?vad? ten ?mejd m?l cenu 12 korun, a on tu z?konitou odm?nu hodil tomu p?novi do obli?eje, a ten ho ?aloval pra ur??ku na cti a krej?? dostal je?t? deset korun pokuty. Potom v?ude ??kal, ?e ka?dej poctivej n?lezce zaslou?? p?tadvacet, z?ezat ho, a? bude modrej, vysekat mu ve?ejn?, aby si to lidi pamatovali a ??dili se podle toho. Mysl?m, ?e na?e tabern?kulum n?m nikdo nep?inese nazp?tek, i kdy? je vzadu zna?ka regimentu, pon?vad? s vojensk?ma v?cma nikdo nechce nic m?t. Rad?ji to zahod? n?kam do vody, aby s t?m je?t? nem?l opl?t?n?. V?era jsem mluvil v hospod? U zlat?ho v?nce s jedn?m ?lov?kem z venkova, je mu u? ?estapades?t let, a ten ?el se optat na okresn? hejtmanstv? do Nov? Paky, pro? mu rekviz?rovali bry?ku. Na zp?te?n? cest?, kdy? ho z okresn?ho hejtmanstv? vyhodili, d?val se na tr?n, kter? pr?v? p?ijel a st?l na n?m?st?. N?jak? mlad? mu? poprosil ho, aby mu chv?li po?kal u kon?, ?e vezou pro vojsko konzervy, a v?ckr?t u? nep?i?el. Kdy? pak se hnuli, musel s nimi a dostal se a? do Uher, kde n?kde poprosil taky n?koho, aby mu po?kal u vozu, a t?m se jedin? zachr?nil, a to by ho t?hli do Srbska. P?ijel cel? vyjeven? a v?ckr?t nechce nic m?t s vojenskejma v?cma."
Ve?er dostali n?v?t?vu n?bo?n?ho poln?ho kur?ta, kter? cht?l tak? r?no slou?it poln? m?i z?kopn?k?m. Byl to ?lov?k fanatik, kter? cht?l ka?d?ho p?ibl??it k bohu. Kdy? byl katechetou, vyv?jel u d?t? n?bo?ensk? cit pohlavky a v r?zn?ch ?asopisech ob?as uve?ej?ov?ny byly noticky o n?m: "Katecheta surovec", "Katecheta, kter? pohlavkuje". Byl p?esv?d?en, ?e katechismus nejl?pe si d?t? osvoj? pomoc? r?koskov?ho syst?mu.
Kulhal trochu na jednu nohu, co? bylo d?sledkem toho, ?e ho vyhledal jeden otec ??ka, kter?mu katecheta napohlavkoval, pon?vad? ?kol?k jevil ur?it? pochybnosti o trojici bo??. Dostal t?i pohlavky. Jeden za boha otce, druh? za boha syna a t?et? za svat?ho ducha.
Dnes p?i?el sv?ho kolegu Katze uv?sti na pravou cestu a promluvit mu do du?e, co? za?al t?m, ?e poznamenal: "Div?m se, ?e u v?s nevis? krucifix. Kde se modl?te brevi??? Ani jeden obr?zek svat?ch nezdob? st?ny va?eho pokoje. Co to m?te nad postel??"
Katz se usm?l: "To je ,Zuzana v l?zni` a ta nah? ?ensk? pod t?m je m? star? zn?most. Napravo je japon?rie, zn?zor?uj?c? sexueln? akt mezi gej?ou a star?m japonsk?m samurajem. Pravda, n?co velice origineln?ho? Brevi?? m?m v kuchyni. ?vejku, p?ineste ho sem a otev?ete na t?et? stran?."
?vejk ode?el a z kuchyn? ozvalo se t?ikr?t za sebou vyt?hnut? z?tky z lahv? v?na.
N?bo?n? kur?t byl zdrcen, kdy? se na stole objevily t?i l?hve.
"Je to me?n? lehk? v?no, pane kolego," ?ekl Katz, "velice dobr? jakosti, ryzlink. Chut? podob? se moselsk?mu."
"Nebudu p?t," tvrdo??jn? ozval se n?bo?n? kur?t, "p?i?el jsem v?m promluvit do du?e."
"To v?m vyschne, pane kolego, v krku," ?ekl Katz, "napijte se a j? poslouch?m. Jsem ?lov?k velice sn??enliv? a mohu sly?et i jin? n?zory."
N?bo?n? kur?t trochu upil a vyt?e?til o?i.
"Po ?ertech dobr? v?no, pane kolego, nen?-li? pravda?"
Fanatik tvrd? ?ekl: "Pozoruji, ?e vy klejete."
"To je zvyk," odpov?d?l Katz, "n?kdy se p?istihnu dokonce, ?e se rouh?m. Nalejte, ?vejku, panu kur?tovi. Mohu v?s ubezpe?it, ?e ??k?m tak? himlhergot, krucifix a sakra. Mysl?m, ai budete tak dlouho slou?it na vojn? jako j?, ?e se taky do toho vprav?te. Nen? to zcela nic t??k?ho, obt??n?ho a n?m duchovn?m je to velice bl?zk?: nebe, b?h, k??? a velebn? sv?tost, nezn? to hezky a odborn?? Pijte, pane kolego."
B?val? katecheta mechanicky se napil. Bylo vid?t, ?e by cht?l n?co ??ct, ale nemohl. Sb?ral my?lenky.
"Pane kolego," pokra?oval Katz, "hlavu vzh?ru, nese?te tak smutn?, jako by v?s m?li za p?t minut pov?sit. Sly?el jsem o v?s, ?e jste jednou v p?tek omylem sn?dl v restauraci vep?ovou kotletu, pon?vad? jste myslel, ?e je ?tvrtek, a ?e jste si na z?chod? strkal prst do krku, aby to ?lo ven, pon?vad? jste si myslel, ?e v?s b?h zahlad?. J? se neboj?m j?st v p?st? maso a neboj?m se ani pekla. Pardon, napijte se. Tak, u? je v?m lep??? ?i m?te pokrokov? n?zor o peklu a jdete s duchem ?asu a s reformisty? To jest m?sto oby?ejn?ch kotl? se s?rou pro uboh? h???n?ky papinsk? hrnce, kotle s velkou atmosf?rou, h???n?ci se sma?? na margar?nu, ro?n? s elektrick?m pohonem, po mili?ny let p?ej??d?j? p?es h???n?ky stroje na v?lcov?n? silnic, sk??p?n? zub? obstar?vaj? dentisti zvl??tn?mi p??stroji, kv?len? se zachycuje do gramofon? a desky se pos?laj? nahoru do r?je k obveselen? spravedliv?ch. V r?ji ??inkuj? rozpra?ova?e kol?nsk? vody a filharmonie hraje tak dlouho Brahmsa, ?e rad?ji d?te p?ednost peklu a o?istci. And?lkov? maj? v zadnici vrtuli od aeropl?nu, aby se tolik nenad?eli se sv?mi k??dly. Pijte, pane kolego, ?vejku, nalejte mu ko?ak, mn? se zd?, ?e mu nen? dob?e."
Kdy? se n?bo?n? kur?t vzpamatoval, za?eptal: "N?bo?enstv? je rozumov? ?vaha. Kdo nev??? v existenci svat? trojice..."
"?vejku," p?eru?il ho Katz, "nalejte panu feldkur?tovi je?t? jeden ko?ak, a? se vzpamatuje. ?ekn?te mu n?co, ?vejku."
"U Vla?im? byl, poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "jeden d?kan a ten m?l, kdy? mu jeho star? hospodyn? utekla s klukem i s pen?zi, posluhova?ku. A ten d?kan na star? kolena dal se do studov?n? svat?ho Augustina, kter?mu ??kaj?, ?e pat?? mezi svat? Otce, a do?et se tam, ?e kdo v??? v protino?ce, m? b?t prokletej. Tak si zavolal svou posluhova?ku a pov?d? k n?: ,Poslouchejte, vy jste mn? jednou pov?dala, ?e v?? syn je strojn? z?me?n?k a odjel do Austr?lie. To by byl mezi protino?ci, a svat? Augustin p?ikazuje, aby ka?d?, kdo v??? v protino?ce, byl proklet.` ,Jemnostpane,` pov?d? na to ta ?ensk?, ,v?dy? m?j syn mn? pos?l? z Austr?lie psan? a pen?ze.` ,To je m?men? ??belsk?,` ??k? na to pan d?kan, ,??dn? Austr?lie podle svat?ho Augustina neexistuje, to v?s jen ten antichrist sv?d?: V ned?li je ve?ejn? proklel a k?i?el, ?e Austr?lie neexistuje. Tak ho rovnou z kostela odvezli do bl?zince. Vono by jich tam pat?ilo v?c. U ur?ulinek maj? v kl??te?e l?hvi?ku s ml?kem Panny Marie, kter?m kojila Je???ka, a v sirot?inci u Bene?ova, kdy? jim tam p?ivezli lurdskou vodu, dostali po n? sirotkov? takovou b?havku, ?e to sv?t nevid?l."
N?bo?n?mu poln?mu kur?tu ud?laly se m?itky p?ed o?ima a vzpamatoval se nov?m ko?akem, kter? mu vstoupil do hlavy.
M?ouraje o?ima, ot?zal se Katze: "Vy nev???te v neposkvrn?n? po?et? Panny Marie, nev???te, ?e palec svat?ho Jana K?titele, kter? se chr?n? u piarist?, je prav?? V???te v?bec v p?naboha? A kdy? nev???te, pro? jste poln?m kur?tem?"
"Pane kolego," odpov?d?l Katz, pl?caje ho d?v?rn? po z?dech, "dokud st?t neuzn? za dobr?, ?e voj?ci, ne? jdou m??t do bitvy, nepot?ebuj? na to po?ehn?n? bo??, je poln? kur?tstv? slu?n? honorovan?m zam?stn?n?m, p?i kter?m se ?lov?k nep?ed?e. Pro mne to bylo lep?? ne? b?hat po cvi?i?t?ch, chodit na man?vry... Tenkr?t jsem dost?val rozkazy od p?edstaven?ch, a dnes si d?l?m, co chci. Zastupuji n?koho, kdo neexistuje, a hraju s?m ?lohu bo??. Jestli nechci n?komu odpustit h??chy, tak mu je neodpust?m, i kdyby mne prosil na kolenou. Ostatn? posledn?ch by se na?lo sakramentsky m?lo."
"J? m?m p?naboha r?d," ozval se n?bo?n? poln? kur?t, za??naje ?kytat, "moc ho m?m r?d. Dejte mn? trochu v?na. - J? si p?naboha v???m," pokra?oval potom, "moc si ho v???m a ct?m. Nikoho si tak nev???m jako jeho."
Uhodil p?st? do stolu, a? l?hve posko?ily: "B?h je vzne?en? povaha, cosi nadpozemsk?ho. Je ?estn? ve sv?ch z?le?itostech, Je to slunn? zjev, to mn? nikdo nevyvr?t?, I svat?ho Josefa si v???m, v?echn?ch svat?ch si v???m, a? na svat?ho Serapiona. M? takov? o?kliv? jm?no."
"M?l by za??dat o zm?nu," poznamenal ?vejk.
"Svatou Ludmilu m?m r?d, i svat?ho Bernardina," pokra?oval b?val? katecheta, "ten zachr?nil moc poutn?k? ve Svat?m Gotthard?. M? na krku l?hev s ko?akem a vyhled?v? zapadl? sn?hem."
Z?bava dostala jin? sm?r. N?bo?n? kur?t po?al mluvit p?t? p?es dev?t?: "Ml???tek si ct?m, maj? sv?tek 28. prosince. Herodesa nen?vid?m. - Kdy? sp? slepice, tak nem??ete dostat ?erstv? vaj??ka."
Dal se do sm?chu a po?al zp?vat "Svat? bo?e, svat?, siln?".
P?eru?il to v?ak ihned, a obraceje se na Katze, ot?zal se ost?e, vst?vaje: "Vy nev???te, ?e 15. srpna je sv?tek Nanebevzet? Panny Marie?"
Z?bava byla v pln?m proudu. Objevily se je?t? jin? l?hve a chv?lemi oz?val se Katz: "?ekni, ?e nev???? v p?naboha, a to ti jinak nenaleju."
Zd?lo se, ?e se vrac? doby pron?sledov?n? prvn?ch k?es?an?. B?val? katecheta zp?val n?jakou p?se? mu?edn?k? z ??msk? ar?ny a ?val: "V???m v p?naboha, nezap?u ho. Nech si sv? v?no. Mohu si s?m pro n? poslat."
Nakonec ho ulo?ili do postele. Ne? usnul, prohl?sil, vzty?uje k p??saze pravici: "V???m v boha otce, syna i ducha svat?ho. P?ineste mn? brevi??."
?vejk mu vstr?il do ruky n?jakou knihu le??c? na no?n?m stolku, a tak n?bo?n? poln? kur?t usnul s Dekameronem G. Boccaccia v ruce.
13. kapitola
?vejk jde zaopat?ovat
Poln? kur?t Otto Katz sed?l zaduman? nad cirkul??em, kter? pr?v? p?inesl z kas?ren. Byl to rezerv?t ministerstva vojenstv?:
"Ministerstvo vojenstv? ru?? po dobu v?lky platn? p?edpisy t?kaj?c? se zaopat?ov?n? voj?n? arm?dy posledn?m pomaz?n?m a ustanovuje tyto pravidla pro vojensk? duchovn?:
§ 1. Na front? se posledn? pomaz?n? zru?uje.
§ 2. Nen? dovoleno t??ce nemocn?m a ran?n?m odebrati se do t?lu kv?li posledn?mu pomaz?n?. Vojen?t? duchovn? povinni jsou p?ed?vat takov? lidi okam?it? p??slu?n?m vojensk?m ??ad?m k dal??mu st?h?n?.
§ 3. Ve vojensk?ch nemocnic?ch v z?zem? mo?no jest ud?lit posledn? pomaz?n? hromadn? na z?klad? dobrozd?n? vojensk?ch l?ka??, pokud posledn? pomaz?n? nem? v sob? r?z obt??ov?n? p??slu?n? vojensk? instituce.
§ 4. V mimo??dn?ch p??padech m??e velitelstv? vojensk?ch nemocnic v z?zem? dovolit jednotlivc?m p?ijati posledn? pomaz?n?.
§ 5. Vojen?t? duchovn? jsou povinni na vyzv?n? velitelstv? vojensk?ch nemocnic ud?lovat posledn? pomaz?n? t?m, kter? velitelstv? navrhuje."
Potom p?e?etl poln? kur?t je?t? jednou p?edpis, ve kter?m se mu oznamuje, ?e z?tra m? j?t na Karlovo n?m?st? do Vojensk? nemocnice zaopat?ovat t??ce ran?n?.
"Posly?te, ?vejku," zavolal poln? kur?t, "nen? to svinstvo? Jako kdyby v cel? Praze byl jsem jen j? jedin?m poln?m kur?tem. Pro? tam nepo?lou toho n?bo?n?ho kn?ze, kter? u n?s posledn? spal. M?me j?t zaopat?ovat na Karl?k. J? u? zapomn?l, jak se to d?l?."
"Tak si koup?me katechismus, pane feldkur?t, tam to bude," ?ekl ?vejk, "to je jako pr?vod?? cizinc? pro duchovn? past??e. V Emauz?ch pracoval v kl??te?e jeden zahradnickej pomocn?k, a kdy? cht?l vstoupit do ??du laik? a dostat kutnu, aby nemusel trhat svoje ?aty, musel si koupit katechismus a u?it se, kterak se d?l? k???, kdo jedin? z?stal uchr?n?n h??chu d?di?n?ho a co je to, m?t ?ist? sv?dom?, a jin? takov? mali?kost?, a potom jim prodal z kl??tern? zahrady pod rukou polovinu vokurek a ode?el s hanbou z kl??tera. Kdy? jsem se s n?m se?el, tak mn? pov?d?: ,Vokurky jsem moh prod?vat i bez katechismu.` "
Kdy? p?inesl ?vejk koupen? katechismus, poln? kur?t listuje se v n?m ?ekl: "Vida, posledn? pomaz?n? m??e ud?lovat pouze kn?z, a to jen olejem od biskupa posv?cen?m. Tak vid?te, ?vejku, vy s?m posledn? pomaz?n? ud?lovat nem??ete. P?e?t?te mn?, kterak se ud?luje posledn? pomaz?n?."
?vejk ?etl: "Ud?luje se takto: Kn?z ma?e nemocn?ho na jednotliv?ch smyslech, modle se z?rove?: ,Skrze toto svat? pomaz?n? a sv? p?edobrotiv? milosrdenstv? odpusti? tob? B?h, cokoliv jsi zavinil zrakem, sluchem, ?ichem, chut?, ?e??, hmatem a ch?z?.` "
"To bych r?d v?d?l, ?vejku," ozval se poln? kur?t, "co m??e ?lov?k zaviniti hmatem, m??ete mn? to vysv?tlit?"
"Moc v?c?, pane feldkur?t, hm?tne t?ebas do ciz? kapsy, nebo na tane?n?ch z?bav?ch, v?ak mi rozum?te, jak? tam b?v? p?edstaveni."
"A ch?z?, ?vejku?"
"Kdy? za?ne pajdat, aby se nad n?m lidi ustrnuli."
"A ?ichem?"
"Kdy? se mu n?jakej smrad nel?b?."
"A chut?, ?vejku?"
"Kdy? m? na n?koho chu?."
"A ?e???"
"To u? pat?? se sluchem dohromady, pane feldkur?t. Kdy? n?kdo hodn? ?van? a druhej ho poslouch?."
Po t?chto filosofick?ch ?vah?ch poln? kur?t umlkl a ?ekl: "Pot?ebujeme tedy olej posv?cen? od biskupa. Tady m?te deset korun a kupte lahvi?ku. Ve vojensk? intendantu?e patrn? takov? olej nemaj?."
?vejk vypravil se tedy na cestu za olejem posv?cen?m od biskupa. Takov? v?c je hor?? ne? hled?n? ?iv? vody v poh?dk?ch Bo?eny N?mcov?.
Byl v n?kolika drog?ri?ch, a jakmile ?ekl: "Pros?m l?hvi?ku oleje posv?cen?ho od biskupa," dali se n?kde do sm?chu a jinde skryli se ud??eni pod pultem. P?itom ?vejk se tv??il neoby?ejn? v??n?.
Um?nil si tedy, ?e zkus? sv? ?t?st? v l?k?rn?ch. V prvn? dali ho vyv?st laborantem. V druh? cht?li telefonovat na ochrannou stanici a ve t?et? mu ?ekl provizor, ?e firma Pol?k v Dlouh? t??d?, obchod olejem a laky, bude m?t rozhodn? ??dan? olej na sklad?.
Firma Pol?k v Dlouh? t??d? byla opravdu firma agiln?. Nepustila ??dn?ho kupce, aby neuspokojila jeho p??n?. Cht?l-li balz?m kopajvu, nalili mu terpent?n a bylo tak? dob?e.
Kdy? ?vejk p?i?el a p??l si za deset korun olej posv?cen? od biskupa, ?ekl ??f k p??ru??mu: "Nalejou mu, pane Tauchen, deset deka konopn?ho oleje ??slo t?i."
A p??ru??, zabaluje lahvi?ku do pap?ru, ?ekl k ?vejkovi ?ist? obchodn?: "Je to prvn? kvalita, budete-li si p??t ?t?tce, laky, ferme?, ra?te se obr?tit k n?m. Obslou??me v?s solidn?."
Zat?m poln? kur?t si v katechismu zopakoval, co kdysi v semin??i neutkv?lo mu v pam?ti. Velmi se mu l?bily neoby?ejn? duchapln? v?ty, kter?m se up??mn? zasm?l: "Jm?no ,posledn? pomaz?n?` poch?z? odtud, ?e toto pomaz?n? oby?ejn? b?v? posledn?m ze v?ech pomaz?n?, je? c?rkev ?lov?ku ud?luje."
Nebo: "Posledn? pomaz?n? m??e p?ijmout ka?d? katolick? k?es?an, kter? nebezpe?n? onemocn?l a u? p?i?el do rozumu."
"Nemocn? m? p?ijmouti posledn? pomaz?n?, mo?no-li, dokud je?t? je p?i dobr? pam?t?."
Potom p?i?el ordonanc a p?inesl paket, ve kter?m se poln?mu kur?tovi oznamuje, ?e z?tra bude p?i zaopat?ov?n? v nemocnici p??tomno Sdru?en? ?lechti?en pro n?bo?enskou v?chovu voj?k?.
Toto Sdru?en? sest?valo z hysterick?ch bab a rozd?valo po nemocnic?ch voj?k?m obr?zky svat?ch a pov?dky o katolick?m voj?novi, kter? um?r? pro c?sa?e p?na. Byl na t?ch pov?dk?ch barevn? obr?zek p?edstavuj?c? boji?t?. V?ude se v?l? mrtvoly lid? a kon?, p?evr?cen? muni?n? vozy a d?la lafetami vzh?ru. Na obzoru ho?? vesnice a praskaj? ?rapnely a v pop?ed? le?? um?raj?c? voj?k s utr?enou nohou, nad kter?m se skl?n? and?l a p?in??? mu v?nec s n?pisem na stuze: "Je?t? dnes bude? se mnou v r?ji." A um?raj?c? se bla?en? usm?v?, jako by mu nesli zmrzlinu.
Kdy? Otto Katz p?e?etl obsah paketu, odplivl si a pomyslil si: "To bude zas z?tra den."
Znal tu pak??, jak ji naz?val, z chr?mu od Ign?ce, kdy? p?ed l?ty tam m?val k?z?n? pro vojsko. Tenkr?t je?t? vkl?dal do k?z?n? mnoho a Sdru?en? sed?valo za plukovn?kem. Dv? vyt?hl? ?en?tiny v ?ern?ch ?atech s r??encem, kter? se jednou k n?mu p?idaly po k?z?n? a po dv? hodiny mluvily o n?bo?ensk? v?chov? voj?k?, dokud se nedop?lil a ne?ekl jim: "Odpuste, m? d?my, na mne ?ek? pan hejtman s parti? ferbla."
"Tak u? m?me volej," ?ekl slavnostn? ?vejk, kdy? se vr?til od firmy Pol?k, "konopnej volej ??slo t?i prvn? kvality, m??eme s n?m namazat celej batali?n. Je to solidn? firma. Prod?v? taky ferme?, laky a ?t?tce. Je?t? pot?ebujeme zvone?ek."
"Na co zvone?ek, ?vejku?"
"Mus?me po cest? zvonit, aby n?m lidi smekali, kdy? jdeme s p?nembohem, pane feldkur?t, s t?m konopn?m volejem ??slo t?i. To se tak d?l?, a bylo u? mnoho lid?, kter?m do toho nic nebylo, zav?enejch, ?e nesmekli. Na ?i?kov? jednou far?? zml?til jednoho slep?ho, ?e p?i takovej p??le?itosti nesmek, a je?t? byl zav?enej, pon?vad? mu u soudu dok?zali, ?e nen? hluchon?mej, a jenom slepej, a ?e sly?el cinkot zvone?ku a budil pohor?en?, a?koliv to bylo v noci. To je jako o Bo??m t?le. Jindy by si n?s lidi ani nev?imli, a te? n?m budou smekat. Jestli tedy, pane feldkur?t, proti tomu nic nem?te, p?inesu ho hned."
Obdr?ev svolen?, ?vejk p?inesl za p?l hodiny zvonek.
"Je od vrat z?jezdn? hospody U K???k?," ?ekl, "st?l mne p?t minut strachu a dlouho jsem p?edt?m musel ?ekat, pon?vad? se po??d trousili lidi."
"P?jdu do kav?rny, ?vejku, kdyby n?kdo p?i?el, a? po?k?."
Asi za hodinu p?i?el ?ediv? star?? p?n, p??m?ho dr?en? t?la a p??sn?ho pohledu.
Z jeho cel?ho vzez?en? ?i?ela urputnost a zloba. D?val se tak, jako by byl posl?n osudem zni?it na?i b?dnou planetu a zahladit jej? stopy ve vesm?ru.
?e? jeho byla drsn?, such? a p??sn?: "Doma? ?e ?el do n?jak? kav?rny? ?e m?m po?kat? Dobr?, budu ?ekat a? do r?na. Na kav?rnu m?, ale dluhy platit, to nikoliv. Kn?z, fujtajxl!"
Odplivl si v kuchyni.
"Pane, neplivejte n?m tady!" ozval se ?vejk, d?vaje se se z?jmem na ciz?ho p?na.
"A je?t? jednou si odplivnu, vid?te, takhle," ?ekl tvrdo??jn? p??sn? p?n, plivaje podruh? na podlahu, "?e se nestyd?. Vojensk? duchovn?, hanba!"
"Jste-li vzd?lanej ?lov?k," upozor?oval ho ?vejk, "tak si odvyknete plivat v ciz?m byt?. Nebo mysl?te, ?e kdy? je sv?tov? v?lka, ?e si m??ete v?echno dovolit? M?te se chovat slu?n?, a ne jako votrapa. M?te jednat jemn?, mluvit slu?n? a nepo??nat si jako ro???k, vy jeden pitomej civilisto."
P??sn? p?n vstal ze ?idle, po?al se roz?ilen?m t??st a k?i?el: "Co si to vy opova?ujete, j? ?e nejsem slu?n? ?lov?k, co tedy jsem, mluvte..."
"Hajzl?k jste," odpov?d?l ?vejk, d?vaje se mu do o??, "pliv?te na zem, jako byste byl v elektrice, ve vlaku nebo n?kde ve ve?ejn? m?stnosti. Po??d jsem se divil, pro? tam v?ude visej? cedulky, ?e plivat na zem se zakazuje, a te? vid?m, ?e je to kv?li v?m. Voni v?s asi v?ude musej? moc dob?e zn?t "
P??sn? p?n po?al m?nit barvu v obli?eji a sna?il se odpov?d?t p??valem nad?vek adresovan?ch na ?vejka i na poln?ho kur?ta.
"Jste hotov se sv?m ?e?n?n?m," ot?zal se klidn? ?vejk (kdy? padlo posledn? ,lumpov? jste oba; jak? p?n, tak? kr?m`), "?i chcete to je?t? n?jak doplnit, ne? polet?te ze schodnu?"
Pon?vad? p??sn? p?n se ji? tak dalece vy?erpal, ?e mu na mysl nep?i?la ji? ??dn? hodnotn? nad?vka, a proto se zaml?el, pova?oval to ?vejk za to, ?e by ?ekal marn? dopl?k?.
Otev?el tedy dve?e, postavil si p??sn?ho p?na do dve?? obli?ejem na chodbu, a za takov? ?ut by se nestyd?l ani nejlep?? hr?? nejlep??ho mezin?rodn?ho mistrovsk?ho fotbalov?ho mu?stva.
A za p??sn?m p?nem se nesl na schody ?vejk?v hlas: "Podruh?, kdy? jdou n?kam mezi slu?n? lidi na n?v?t?vu, tak se chovaj? slu?n?: `
P??sn? p?n chodil dlouho pod okny a ?ekal na poln?ho kur?ta. ?vejk si otev?el okno a pozoroval ho.
Kone?n? se host do?kal poln?ho kur?ta, kter? ho odvedl do pokoje a posadil naproti sob? na ?idli.
?vejk ml?ky p?inesl pliv?tko a postavil p?ed hosta.
"Co to d?l?te, ?vejku?"
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e u? tady byla s t?m p?nem mal? nep??jemnost kv?li pliv?n? na podlahu."
"Opuste n?s, ?vejku, my m?me n?co mezi sebou vy?izovat."
?vejk zasalutoval.
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e v?s opou?t?m."
Ode?el do kuchyn? a v pokoji vedl se velice zaj?mav? rozhovor.
"Vy jste p?i?el pro pen?ze za tu sm?nku, nem?l?m-li se?" ot?zal se poln? kur?t sv?ho hosta.
"Ano, a douf?m ..."
Poln? kur?t vzdychl.
"?lov?k p?ich?z? ?astokr?t do takov? situace, ?e mu zb?v? jedin? nad?je. Jak kr?sn? je to sl?vko ,doufej` z toho trojl?stku, kter? povzn??? ?lov?ka z chaosu ?ivota: v?ra, nad?je, l?ska."
"J? douf?m, pane poln? kur?te, ?e obnos..."
"Zajist?, ct?n? pane," p?eru?il ho poln? kur?t, "mohu je?t? jednou opakovat, ?e slovo ,doufat` posil?uje ?lov?ka v jeho z?pase se ?ivotem. I vy neztr?c?te nad?je. Jak je to kr?sn?, m?ti ur?it? ide?l, b?t nevinn?m, ?ist?m tvorem, kter? p?j?uje pen?ze na sm?nku a m? nad?ji, ?e dostane v?as zaplaceno. Doufat, neust?le doufat, ?e v?m vyplat?m 1200 korun, kdy? m?m v kapse necel?ch sto."
"Vy tedy...," zakoktal host.
"Ano, j? tedy," odpov?d?l poln? kur?t.
Obli?ej host?v nabyl op?t urputn?ho a zlostn?ho v?razu.
"Pane, to je podvod," ?ekl vst?vaje.
"Uklidn?te se, ct?n? pane..."
"Je to podvod," k?i?el tvrdo??jn? host, "zneu?il jste m? d?v?ry."
"Pane," ?ekl poln? kur?t, "v?m rozhodn? prosp?je zm?na vzduchu. Zde je p??li? dusno. - ?vejku," volal do kuchyn?, "tento p?n si p?eje vyj?t na ?erstv? vzduch."
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ozvalo se z kuchyn?, "?e jsem toho p?na ji? jednou vyhodil."
"Opakovat," zn?l rozkaz, kter? byl proveden rychle, byst?e a krut?.
"To je dob?e, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, kdy? se vr?til z chodby, "?e jsme to s n?m skoncovali d??v, ne? n?m zde vyved n?jakou v?tr?nost. V Male?ic?ch byl jeden ?enk??, p?sm?k, kter? na v?echno m?l cit?ty z P?sma svat?ho, a kdy? n?koho pral bejkovcem, v?dycky ??kal: ,Kdo ?et?? metly, nen?vid? syna sv?ho; ale kdo ho miluje, v?as jej tresce, j? ti d?m pr?t se mi v hospod?.` "
"Vid?te, ?vejku, jak to dopad? s takov?m ?lov?kem, kter? nect? kn?ze," usm?l se poln? kur?t. "Svat? Jan Zlato?st? ?ekl: ,Kdo ct? kn?ze, ct? Krista, kdo p??ko?? ?in? kn?zi, ?in? p??ko?? Kristu P?nu, jeho? z?stupcem pr?v? kn?z jest.` - Na z?t?ek mus?me se dokonale p?ipravit. Ud?lejte sma?en? vaj??ka se ?unkou, uva?te bord? pun? a potom v?nujeme se rozj?m?n?, nebo? jak je v modlitb? ve?ern?: ,Odvr?ceny jsou milost? bo?? v?echny ?klady nep??tel o tento p??bytek.` "
Na sv?t? existuj? vytrvalci, mezi kter? pat?il i mu? dvakr?t ji? vyhozen? z bytu poln?ho kur?ta. Pr?v? kdy? byla ve?e?e hotova, n?kdo zazvonil, ?vejk ?el otev??t, vr?til se za chv?li a hl?sil: "Je tu zas, pane feldkur?t. Zav?el jsem ho prozat?m do koupelny, abychom se mohli spokojen? nave?e?et."
"Ne?in?te dob?e, ?vejku," ?ekl poln? kur?t, "host do domu, b?h do domu. Za d?vn?ch dob p?i hostin?ch d?vali se obveselovat zr?dama. P?ive?te ho sem, a? n?s pobav?."
?vejk vr?til se za chv?li s vytrval?m mu?em, kter? hled?l zasmu?ile p?ed sebe.
"Sedn?te si," vyb?dl ho vl?dn? poln? kur?t, "pr?v? dokon?ujeme ve?e?i. M?li jsme humry, lososa, a te? je?t? sma?en? vaj??ka se ?unkou. To se n?m to hoduje, kdy? n?m lidi p?j?uj? pen?ze."
"Douf?m, ?e zde nejsem pro legraci," ?ekl zasmu?il? mu?, "jsem zde dnes ji? pot?et?. Douf?m, ?e nyn? se v?e vysv?tl?."
"Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," poznamenal ?vejk, "?e je to hotovej nezmar, jako n?jakej Bou?ek z Libn?. Vosumn?ctkr?t za ve?er ho vyhodili od Exner?, a v?dycky se jim tam vr?til, ?e tam zapomn?l fajfku. Lez jim tam voknem, dve?ma, z kuchyn?, p?es ze? do lok?lu, p?es sklep do v??epu a byl by se spustil snad kom?nem, kdyby ho byli hasi?i nesundali se st?echy. Takovej byl vytrvalej, ?e by se moh st?t ministrem nebo poslancem. Ud?lali pro n?j, co mohli."
Vytrval? mu?, jako by nedbal toho, co se mluv?, tvrdo??jn? opakoval: "J? chci m?t jasno a p?eji si, abych byl vyslechnut."
"To se v?m povoluje," ?ekl poln? kur?t, "mluvte, ct?n? pane. Mluvte, jak dlouho chcete, a my zat?m budeme pokra?ovat v na?ich hodech. Douf?m, ?e v?m to nebude p?ek??et ve vypravov?n?. ?vejku, neste na st?l."
"Jak je v?m zn?mo," ?ekl vytrvalec, "zu?? vojna. Obnos p?j?il jsem v?m p?ed vojnou, a kdyby nebylo vojny, nenal?hal bych na zaplacen?. M?m v?ak smutn? zku?enost?."
