Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      "Oni maj? mou ?kolu, pane z?vod??," prohl?sil hrd? str??mistr, "klid, to je m?dlov? bublina, um?l? klid je corpus delicti." A p?eru?uje v?klad o sv? teorii, obr?til se na z?vod??ho: "Copak si dnes d?me k ve?e?i?"
      "Vy dnes nep?jdete, pane str??mistr, do hospody?"
      Touto ot?zkou vyvstanul p?ed str??mistrem nov? t??k? probl?m, jej? nutno ihned rozlu?tit.
      Co? kdyby, pou?iv jeho no?n? nep??tomnosti, ten prchl. Z?vod?? je sice spolehliv? ?lov?k, opatrn?, ale utekli mu ji? dva vandr?ci. Fakticky bylo tomu tak, ?e se s nimi necht?l jednou v zim? tahat ve sn?hu a? do P?sku, tak je u Ra?ic v pol?ch pustil a vyp?lil r?nu do vzduchu pro forma.
      "Po?leme si na?i b?bu pro ve?e?i a bude chodit se d?b?nem pro pivo," rozlu?til str??mistr t??k? probl?m, "a? se b?ba trochu prob?hne."
      A b?ba Pejzlerka, kter? jim posluhovala, se opravdu prob?hla.
      Po ve?e?i se cesta mezi ?etnickou stanic? a hospodou Na kocourku netrhla. Neoby?ejn? ?etn? stopy t??k?ch velk?ch bot b?by Pejzlerky na t? spojovac? linii sv?d?ily o tom, ?e str??mistr si vynahra?uje plnou m?rou svou nep??tomnost na Kocourku.
      A kdy? se kone?n? objevila b?ba Pejzlerka v ?enkovn? s t?m vzkazem, ?e se d? pan str??mistr p?kn? porou?et a ?e chce, aby mu poslali l?hev kontu?ovky, praskla zv?davost hostinsk?ho.
      "Koho tam maj??" odpov?d?la b?ba Pejzlerka, "n?jak?ho podez?el?ho ?lov?ka. Pr?v? ne? jsem ode?la, oba ho dr?eli kolem krku a pan str??mistr ho hladil po hlav? a ??kal mu: ,Ty m?j zlatej kluku slovanskej, ty m?j malinkej ?pi?nku!"`
      A potom, kdy? bylo dlouho ji? p?es p?lnoc, z?vod?? spal, tvrd? chr?paje, nata?en p?es sv?j kavalec, v cel? uniform?.
      Naproti sed?l str??mistr se zbytkem kontu?ovky na dn? lahve, dr?el ?vejka kolem krku, slzy mu tekly po op?len? tv??i, jeho vousy byly slepeny kontu?ovkou a on jen breptal: "?ekni, ?e v Rusku nemaj? tak dobrou kontu?ovku, ?ekni, a? mohu klidn? j?t sp?t. P?iznej to jako mu?."
      "Nemaj?."
      Str??mistr p?evalil se na ?vejka.
      "Pot??il jsi mne, p?iznal jsi se. Tak to m? b?t p?i v?slechu. Jsem-li vinen, na? zap?rat "
      Zvedl se, a vr?voraje s pr?zdnou lahv? do sv?ho pokoje, mumlal: "Kdyby se byl nedostal na ne-nepravou drrr?hu, tak to mohlo v?echno jinak d?-dopadnout."
      Ne?li se svalil v uniform? na svou postel, vyt?hl ze psac?ho stolu sv?j raport a pokusil se ho doplnit t?mto materi?lem:
      "Ich mu? noch dazu beizuf?gen, da? die russische Kontusz?wka na z?klad? § 56..." Ud?lal ka?ku, sl?zl ji, a usm?vaje se pitom?, svalil se na postel a usnul jako ?palek.
      K r?nu dal se ?etnick? z?vod??, le??c? na posteli u prot?j?? st?ny, do takov?ho chr?p?n? prov?zen?ho p?sk?n?m v nose, ?e to ?vejka probudilo. Vstal, zat??sl z?vod??m a ?el si op?t lehnout. To ji? kohouti za?ali kokrhat, a kdy? potom vy?lo slunce, p?i?la b?ba Pejzlerka, kter? tak? vysp?vala to no?n? b?h?n?, zatopit, tu na?la dve?e otev?en? a v?echno poh???en? v hlubok? sp?nek. Petrolejov? lampa na str??nici je?t? koptila. B?ba Pejzlerka ud?lala alarm, st?hla z?vod??ho i ?vejka z postele. Z?vod??mu ?ekla: "?e se nestyd?j? sp?t voble?enej, jako bo?? dobytek," a ?vejka napomenula, aby si aspo? zapjal poklopec, kdy? vid? ?enskou.
      Nakonec vyb?dla energicky rozespal?ho z?vod??ho, aby ?el vzbudit pana str??mistra, to ?e nen? ??dn? po??dek, kdy? se tak dlouho hn?p?.
      "To padli do p?knejch rukou," bru?ela b?ba k ?vejkovi, kdy? z?vod?? budil str??mistra, "jeden v?t?? ko?ala ne? druhej. Prochlastali by nos mezi o?ima. Mn? jsou dlu?ni u? t?et? rok za posluhu, a kdy? je upom?n?m, ??k? v?dycky str??mistr: ,Ml?ej?, b?bo, nebo jich d?m zav??t, my v?me, ?e v?? syn je pytl?k a chod? na d??v? do pansk?ho.` A tak se s nima tr?p?m u? na ?tvrtej rok." B?ba si hluboce vzdychla a d?l pobru?ovala: "Zejm?na maj? se na pozoru p?ed str??mistrem, ten je takovej ?lisnej, a zat?m je to ne??d prvn?ho ??du. Kdekoho zkoupat a zav??t "
      Str??mistr dal se velice t??ko probudit. Z?vod??mu dalo mnoho obt??? p?esv?d?it ho, ?e je ji? r?no. Kone?n? prokoukl, mnul si o?i a nejasn? se za?al upamatov?vat na v?erej?ek. Najednou mu p?i?la na mysl hrozn? my?lenka, kterou vyj?d?il, d?vaje se nejist? na z?vod??ho: "On n?m utek?"
      "Ale kdepak, to je poctiv? ?lov?k."
      Z?vod?? po?al chodit po pokoji, pod?val se z okna, zas se vr?til, utrhl kus pap?ru z novin na stole a ?moulal mezi prsty pap?rovou kuli?ku. Bylo vid?t, ?e chce n?co ??ct.
      Str??mistr se nejist? po n?m d?val a kone?n?, cht?je nab?t ?pln? jistoty toho, co jen tu?il, ?ekl: "J? jim, pane z?vod??, pom??u. J? zas musel v?era ??dit a prov?d?t?"
      Z?vod?? vy??tav? pod?val se na sv?ho p?edstaven?ho: "Kdybyste v?d?l, pane str??mistr, co v?echno jste v?era nepov?dal, jak? ?e?i jste s n?m nevedl."
      Nakl?n?je se k uchu str??mistra, ?eptal: "?e jsme v?ichni ?e?i a Rusov? jedna slovansk? krev, ?e Nikolaj Nikolajevi? bude p???t? t?den v P?erov?, ?e se Rakousko neudr??, aby jen, a? bude d?l vy?et?ov?n, zap?ral a pletl p?t? p?es dev?t?, aby to vydr?el do t? doby, dokud ho koz?ci nevysvobod?, ?e u? to mus? co nejd??v prasknout, ?e to bude jako za husitsk?ch v?lek, ?e sedl?ci p?jdou s cepy na V?de?, ?e je c?sa? p?n nemocn? d?dek a ?e co nejd??v nat?hne brka, ?e je c?sa? Vil?m zv??e, ?e mu budete do v?zen? pos?lat pen?ze na p?ilep?enou a je?t? v?c takov?ch ?e?? ..."
      Z?vod?? odstoupil od str??mistra: "Na to v?echno se dob?e pamatuji, pon?vad? jsem byl ze za??tku jen m?lo st??knut?. Potom jsem se tak? zd?lal a d?l nev?m nic."
      Str??mistr pohled?l na z?vod??ho.
      "A j? se zas pamatuji," prohl?sil, "?e oni ??kali, ?e jsme proti Rusku kratinov?, a ?e ?vali p?ed tou na?? b?bou ,A? ?ije Rusko!` "
      Z?vod?? po?al nerv?zn? chodit po pokoji.
      "?vali to jako bejk," ?ekl str??mistr, "pak se svalili p?es postel a za?ti chr?pat."
      Z?vod?? se zastavil u okna, a bubnuje na n?, prohl?sil: "Vy jste si tak?, pane str??mistr, nedal ubrousek na ?sta p?ed na?? b?bou a pamatuji se, ?e jste j? ?ekl: ,Pamatujou, b?bo, ?e ka?d? c?sa? a kr?l pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede v?lku, a? je to t?ebas takov? d?dek jako star? Proch?zka, kter?ho nemohou u? pustit z hajzlu, aby jim nepod?lal cel? Sch?nbrunn: "
      "Tohle ?e jsem ??kal?"
      "Ano, pane str??mistr, tohle jste ??kal, ne? jste ?el ven na dv?r zvracet, a je?t? jste k?i?el: ,B?bo, str?ej? mn? prst do krku!` "
      "Oni se tak? p?kn? vyj?d?ili," p?eru?il ho str??mistr, "kde jen p?i?li na takovou hloupost, ?e Nikolaj Nikolajevi? bude ?esk?m kr?lem?"
      "Na to se nepamatuji," nesm?le ozval se z?vod??.
      "Bodej? by se na to pamatovali. Byli jako napit? ?ok, m?li prase?? o?i?ka, a kdy? cht?li j?t ven, tak m?sto do dve?? lezli na kamna."
      Oba umlkli, a? dlouh? ml?en? p?eru?il str??mistr. "J? jsem jim v?dycky ??kal, ?e alkohol je zhouba. Oni mnoho nesnesou a pijou to. Co? kdyby byl jim ten n?? utek? Jak bychom to od?vodnili? Bo?e, to m? t?e?t? hlava. - Pov?d?m, pane z?vod??," pokra?oval str??mistr, "?e pr?v? pon?vad? neutek, je v?c ?pln? jasn?, co je to za nebezpe?n?ho a rafinovan?ho ?lov?ka. A? ho tam budou vy?et?ovat, tak ?ekne, ?e bylo otev??no celou noc, ?e jsme byli opil? a ?e moh tis?ckr?t utect, kdyby se c?til vinn?m. Je?t? ?t?st?, ?e takov?mu ?lov?ku se nev???, a kdy? my pod slu?ebn? p??sahou ?ekneme, ?e je to smy?lenka a drz? le? od toho ?lov?ka, tak mu ani p?nb?h nepom??e a m? je?t? o jeden paragraf na krku v?c. P?i jeho v?ci to nehraje ov?em ??dnou roli. - Kdyby mn? jen tak ta hlava nebolela."
      Ticho. Za chv?li ozval se str??mistr: "Zavolaj sem na?i b?bu."
      "Poslouchaj?, b?bo," ?ekl str??mistr k Pejzlerce, p??sn? se j? d?vaje do obli?eje, "se?enou n?kde krucifix na podstavci a p?inesou ho sem."
      Na t?zav? pohled Pejzlerky za?val str??mistr: "Koukaj?, a? u? jsou tady."
      Str??mistr vyt?hl ze stolku dv? sv??ky, na kter?ch byly stopy od pe?etn?ho vosku, jak pe?etil ??edn? spisy, a kdy? se kone?n? Pejzlerka p?i?trachala s krucifixem, postavil str??mistr k??? mezi ob? sv?ce na okraj stolu, zap?lil sv??ky a v??n? ?ekl: "Posad?j? se, b?bo."
      Ustrnul? Pejzlerka zapadla na pohovku a vyjeven? pod?vala se na str??mistra, sv??ky i krucifix. Zmocnil se j? strach, a jak m?la ruce na z?st??e, bylo vid?t, ?e se j? t?esou i s koleny.
      Str??mistr p?e?el v??n? kolem n?, a zastaviv se podruh? p?ed n?, promluvil slavnostn?:
      "V?era ve?er byla jste sv?dkem velk? ud?losti, b?bo. M??e b?t, ?e to v?? pitom? rozum nech?pe. Ten voj?k, to je vyzv?da?, ?pi?n, b?bo."
      "Je???marj?," vyk?ikla Pejzlerka, "Panenko Maria Sko?ick?!"
      "Ticho, b?bo! Abychom z n?ho n?co dostali, museli jsme mluvit r?zn? ?e?i. Sly?eli p?ece, jak? divn? ?e?i jsme mluvili?"
      "To jsem pros?m sly?ela," ozvala se t?esouc?m hlasem Pejzlerka.
      "Ale ty v?echny ?e?i, b?bo, vedly jenom k tomu, aby se doznal, aby n?m d?v??oval. Tak se n?m to poda?ilo. Vyt?hli jsme z n?ho v?echno. Ch?apli jsme ho."
      Str??mistr na okam?ik p?eru?il ?e?, aby opravil knoty na sv??k?ch, a pak pokra?oval v??n?, hled? p??sn? na Pejzlerku: "Vy jste byla, b?bo, p?i tom a jste zasv?cen? do cel?ho tajemstv?. Toto tajemstv? je ??edn?. O tom nesm?te nikomu se ani zm?nit. Ani na smrteln? posteli, to by v?s nesm?li ani pochovat na h?bitov?."
      "Je???marj?josefe," zab?dovala Pejzlerka, "?e jsem j? ne??astn? kdy sem vkro?ila."
      "Ne?vete, b?bo, vsta?te, p?istupte ke krucifixu, dejte dva prsty u prav? ruky nahoru. Budete p??sahat. ??kejte za mnou."
      Pejzlerka odpot?cela se ke stolu za neust?l?ho b?dov?n?: "Panenko Maria Sko?ick?, ?e jsem sem kdy vkro?ila."
      A z k???e d?val se na ni utr?pen? obli?ej Krista, sv??ky ?oudily a v?echno to p?ipadalo Pejzlerce n???m p???ern? nadpozemsk?m. Ztr?cela se v tom cel? a kolena se j? klepala, ruce t??sly.
      Zvedla dva prsty do v??e a ?etnick? str??mistr d?razn? a slavnostn? p?ed??k?val: "P??sah?m bohu v?emohouc?mu, i v?m, pane str??mistr, ?e o tom, co jsem zde sly?ela a vid?la, nikomu se do sv? smrti nezm?n?m ani slovem, i kdybych snad od n?ho byla t?z?na. K tomu mn? dopom?hej p?nb?h."
      "Polibte je?t?, b?bo, krucifix," porou?el str??mistr, kdy? Pejzlerka za ukrutn?ho vzlykotu odp??s?hla a pok?i?ovala se zbo?n?.
      "Tak, a te? zas odnesou krucifix, odkud si ho vyp?j?ili, a ?eknou, ?e jsem ho pot?eboval k v?slechu!"
      Zdrcen? Pejzlerka po ?pi?k?ch vy?la s krucifixem z pokoje a bylo vid?t oknem, ?e se neust?le ohl??? ze silnice po ?etnick? stanici, jako by se cht?la p?esv?d?it, ?e to nebyl jen sen, ale ?e skute?n? pr?v? p?ed chv?l? pro?ila n?co hrozn?ho ve sv?m ?ivot?.
      Str??mistr zat?m p?episoval sv?j raport, kter? v noci dopl?oval ka?kami, kter? rozl?zal i s rukopisem, jako by na pap??e byla marmel?da.
      Nyn? to ?pln? p?epracoval a vzpomn?l si, ?e se neoptal je?t? na jednu v?c. Dal si tedy zavolat ?vejka a ot?zal se ho: "Um?te fotografovat?"
      "Um?m."
      "A pro? nenos?te s sebou apar?t?"
      "Pon?vad? ??dnej nem?m," zn?la up??mn? a jasn? odpov??.
      "A kdybyste ho m?l, tak byste fotografoval?" ot?zal se str??mistr.
      "Kdyby, to jsou ty chyby," prostodu?n? odv?til ?vejk a klidn? snesl t?zav? v?raz v obli?eji str??mistrov?, kter?mu tak pr?v? zas rozbolela hlava, ?e si nemohl vymyslit ??dnou jinou ot?zku ne? tuto: "Je to t??k?, fotografovat n?dra???"
      "Leh?? ne? n?co jin?ho," odpov?d?l ?vejk, "pon?vad? se to nehejb? a po??d to n?dra?? stoj? na jednom m?st? a ?lov?k mu nemus? ??kat, aby se tv??ilo p??jemn?."
      Str??mistr mohl tedy sv?j raport doplnit: "Zu dem Bericht No 2172, melde ich..."
      A str??mistr se rozepsal: "Mezi jin?m p?i m?m k???ov?m v?slechu udal, ?e um? fotografovat, a to nejrad?ji n?dra??. Apar?t fotografick? sice u n?ho nalezen nebyl, ale jest domn?nka, ?e ho n?kde skr?v?, a proto s sebou nenos?, aby odvr?til od sebe pozornost, ?emu? nasv?d?uje i jeho vlastn? dozn?n?, ?e by fotografoval, kdyby m?l apar?t u sebe."
      Str??mistr, maje t??kou hlavu po v?erej?ku, se st?le v?ce a v?ce zapl?tal do sv? zpr?vy o fotografov?n? a psal d?l: "Jisto je, ?e dle jeho vlastn?ho dozn?n? jedin? to, ?e nem? apar?t fotografick? s sebou, zabr?nilo tomu, aby nefotografoval n?dra?n? budovy a v?bec m?sta strategick? d?le?itosti, a jest nesporn?, ?e by byl tak u?inil, kdyby byl m?l doty?n? fotografick? p??stroj, kter? ukryl, p?i sob?. Jedin? t? okolnosti, ?e nebyl fotografick? apar?t p?i ruce, lze d?kovati tomu, ?e u n?ho nebyly nalezeny ??dn? fotografie."
      "To sta??," ?ekl str??mistr a podepsal se. Str??mistr byl ?pln? spokojen sv?m d?lem a p?e?etl to z?vod??mu s velkou p?chou.
      "To se povedlo," ?ekl k z?vod??mu, "tak vid?j?, takhle se p??ou berichty. Tam mus? b?t v?echno. V?slech, pane?ku, to nen? jen tak n?co jednoduch?ho, a hlavn? v?c? je sestavit to p?kn? do berichtu, aby tam naho?e na to ?um?li jako jeleni. P?ivedou sem toho na?eho, a? to s n?m skoncujeme. Tak v?s nyn? odvede pan z?vod??," pronesl v??n? k ?vejkovi, "do P?sku na bezirksgendarmeriekommando. Podle p?edpisu m?te dostat ?el?zka. Pon?vad? v?ak mysl?m, ?e jste slu?n? ?lov?k, tak v?m ty ?el?zka ned?me. Jsem p?esv?d?en, ?e ani po cest? nebudete d?lat pokus ?t?ku."
      Str??mistr, z?eteln? pohnut pohledem na dobrodu?nou ?vejkovu tv??, dodal: "A nevzpom?nejte na mne ve zl?m. Vezmou ho, pane z?vod??, tady maj? bericht."
      "Tak sp?nembohem," ?ekl ?vejk m?kce, "d?kuji jim, pane vachmajstr, za v?echno, co pro mne ud?lali, a kdy? bude p??le?itost, tak jim budu ps?ti, a kdybych m?l n?kdy je?t? cestu kolem, tak se u nich zastav?m."
      ?vejk vy?el se z?vod??m na silnici, a kdokoliv je potkal, jak byli zabr?ni v p??telsk? rozhovor, pova?oval by je za star? zn?m?, kte?? maj? n?hodou stejnou cestu do m?sta, ?ekn?me do kostela.
      "To byl bych si nikdy nemyslil," vykl?dal ?vejk, "?e takov? cesta do Bud?jovic je spojena s takovejma vobt??ema. To mn? p?ipad? jako ten p??pad s ?ezn?kem Chaurou z Kobylis. Ten se jednou v noci dostal na Mor?? k Palack?ho pomn?ku a chodil a? do r?na kolem dokola, pon?vad? mu to p?ipadalo, ?e ta ze? nem? konce. Byl z toho celej zoufalej, k r?nu u? nemoh, tak za?al k?i?et ,Patr?l!`, a kdy? policajti p?ib?hli, tak se jich ptal, kudy se jde do Kobylis, ?e u? chod? pod?l n?jak? zdi p?t hodin a po??d ?e tomu nen? ??dn? konec. Tak ho vzali s sebou a von jim v?echno v separaci rozbil: ` Z?vod?? na to ne?ekl ani slova a myslel si: "Co mn? to vypravuje?. Zas za??n?? vypravovat n?jakou poh?dku o Bud?jovic?ch."
      ?li kolem rybn?ka a ?vejk se z?jmem ot?zal se z?vod??ho, jestli je hodn? pytl?k? ryb v okol?.
      "Zde je to sam? pytl?k," odpov?d?l z?vod??, "p?ede?l?ho str??mistra cht?li hodit do vody. Porybn? na ba?t? st??l? jim ?t?tiny do zadnice, ale to nen? nic platn?. Nosej? v kalhotech kus plechu."
      Z?vod?? rozhovo?il se o pokroku, jak lidi na v?echno p?ijdou a jeden jak podv?d? druh?ho, a rozvinul novou teorii, ?e tahle v?lka je velik? ?t?st? pro lidstvo, pon?vad? v t?ch pat?li?ch vedle hodn?ch lid? budou odst?elov?ni tak? lumpov? a dareb?ci.
      "Je beztoho moc lid? na sv?t?," pronesl rozv??n?, "jeden u? se ma?k? na druh?ho a lidstvo se rozplemenilo a? hr?za."
      P?ibl??ili se z?jezdn? hospod?.
      "Setsakramentsky to dnes profukuje," ?ekl z?vod??, "mysl?m, ?e n?m ?tamprle nem??e ?kodit. Ne??kejte nikomu nic, ?e v?s vedu do P?sku. To je st?tn? tajemstv?."
      P?ed z?vod??m zatan?ila instrukce centr?ln?ch ??ad? o lidech podez?el?ch a n?padn?ch a o povinnosti ka?d? ?etnick? stanice: "Vylou?iti ony ze styku s m?stn?m obyvatelstvem a p??sn? db?ti, aby nep?ich?zelo p?i doprav? k dal??m instanc?m k zbyte?n?m rozhovor?m v okol?."
      "To se nesm? prozradit, co jste za?," znova ozval se z?vod??, "do toho nikomu nic nen?, co jste vyved. Panika se nesm? ???it. - Panika je v t?chhle dob?ch v?le?n?ch zl? v?c," pokra?oval, "n?co se ?ekne, a u? to jde jako lavina po cel?m okol?. Rozum?te?"
      "J? tedy nebudu ???it paniku," ?ekl ?vejk a zachoval se tak? podle toho, pon?vad? kdy? hospodsk? se rozhovo?il s nimi, ?vejk zd?raz?oval: "Zde bratr ??k?, ?e budeme v jednu hodinu v P?sku."
      "A to m? v?? pan bratr orl?b?" ot?zal se zv?dav? hostinsk? z?vod??ho, kter? ani nemrkaje drze odpov?d?l: "Dnes mu u? kon??!"
      "To jsme ho dostali;' prohl?sil usm?vaje se k ?vejkovi, kdy? hospodsk? n?kam odb?hl, "jenom ne ??dnou paniku. Je v?le?n? doba."
      Jestli z?vod?? p?ed vstupem do z?jezdn? hospody prohl?sil, ?e mysl?, ?e ?tamprle nem??e ?kodit, byl optimistou, pon?vad? zapomn?l na mno?stv?, a kdy? jich vypil dvan?ct, prohl?sil zcela rozhodn?, ?e do t?? hodin je velitel okresn? ?etnick? stanice u ob?da, ?e to je marn? p?ij?t tam d??v, krom? toho ?e za??n? chumelenice. Kdy? budou do ?ty? hodin odp?ldne v P?sku, je ?asu habad?j. Do ?esti je ?asu dost. To u? p?jdou ve tm?, jak ukazuje dne?n? po?as?. Je to v?bec jedno, j?t te? nebo a? potom. P?sek nem??e ut?ct.
      "Bu?me r?di, ?e sed?me v teple," bylo jeho rozhodn? slovo, "tam v z?kopech za takov? sloty zkusej? v?c ne? my u kamen."
      Velik? star? kachlov? kamna s?lala teplem a z?vod?? zjistil, ?e to vn?j?? teplo lze doplnit v?hodn? vnit?n?m, pomoc? r?zn?ch ko?alek sladk?ch i mocn?ch, jak ??kaj? v Hali?i.
      Hospodsk? na t?to samot? m?l jich osm druh?, nudil se a pil p?i zvuku meluz?ny, kter? hv?zdala za ka?d?m rohem staven?.
      Z?vod?? neust?le vyb?zel hostinsk?ho, aby s n?m dr?el krok, obvi?uje ho, ?e m?lo pije, co? byla o?ividn? k?ivda, nebot ten st?l ji? sotva na nohou a cht?l neust?le hr?t ferbla a tvrdil, ?e v noci sly?el od v?chodu d?lost?elbu, na?e? z?vod?? ?kytal: "Jenom ne ??dnou paniku. Od toho jsou in-instrukce."
      A dal se do v?kladu, ?e instrukce je souhrn nejbli???ch na??zen?. P?itom prozradil n?kolik tajn?ch rezerv?t?. Hospodsk? ji? ni?eho nech?pal, jenom se vzmohl na prohl??en?, ?e instrukcemi se vojna nevyhraje.
      Bylo ji? temno, kdy? z?vod?? rozhodl, ?e se nyn? vydaj? se ?vejkem na cestu do P?sku. V chumelenici nebylo vid?t na krok a z?vod?? neust?le ??kal: "Po??d rovn? za nosem a? do P?sku: `
      Kdy? to ?ekl pot?et?, hlas jeho nezn?l ji? ze silnice, ale odn?kud zdola, kam se svezl po str?ni po sn?hu. Pom?haje si ru?nic?, pracn? vy?kr?bal se nahoru op?t na silnici. ?vejk sly?el, ?e se p?idu?en? sm?je: "Sklouzavka." Za chv?li v?ak ji? ho op?t nebylo sly?et, nebo? sjel poznovu ze str?n?, za?vav tak, a? p?ehlu?il v?tr: "Upadnu, panika!" Z?vod?? prom?nil se na piln?ho mravence, kter? kdy? spadne odn?kud, zas hou?evnat? leze nahoru. P?tkr?t opakoval z?vod?? v?let ze str?n?, a kdy? op?t byl u ?vejka, ?ekl bezradn? a zoufale: "J? bych v?s mohl velice dob?e ztratit."
      "Nemaj? strachu, pane z?vod??," ?ekl ?vejk, "ud?l?me nejlep??, kdy? se k sob? p?iv??em. Tak se nem??em jeden druh?mu ztratit. Maj? s sebou ?el?zka?"
      "Ka?d? ?etn?k mus? v?dycky s sebou nosit ?el?zka," d?razn? ?ekl z?vod??, klop?taje kolem ?vejka, "to je n?? vezdej?? chleba."
      "Tak se tedy p?ipnem," vyb?zel ?vejk, "jen to zkusej?."
      Mistrn?m pohybem p?ipjal z?vod?? ?el?zka ?vejkovi a druh? konec sob? v z?p?st? prav? ruky a nyn? byli spolu spojeni jako dvoj?ata. Klop?taj?ce po silnici nemohli od sebe a z?vod?? t?hl ?vejka p?es hrom?dky kamen?, a kdy? upadl, strhl ?vejka s sebou. P?itom se jim ?el?zka za?ez?vala do ruky, a? kone?n? prohl?sil z?vod??, ?e to takhle d?l nejde, ?e je mus? op?t odepjat. Po dlouh? a marn? n?maze zprostit sebe i ?vejka ?el?zek z?vod?? vzdychl: "My jsme spojeni na v?ky v?k?v."
      "Amen," dodal ?vejk a pokra?ovali v obt??n? cest?.
      Z?vod??ho zmocnila se naprost? deprese, a kdy? po hrozn?m utrpen? pozd? ve?er dorazili do P?sku k ?etnick?mu velitelstv?, na schodech' ?ekl ?pln? zdrcen? z?vod?? ?vejkovi: "Ted to bude hrozn?. My od sebe nem??em."
      A opravdu bylo to hrozn?, kdy? str??mistr poslal pro velitele stanice, rytmistra K?niga.
      Prvn? slovo rytmistrovo bylo: "D?chn?te na mne."
      "Ted' to ch?pu," ?ekl rytmistr, zjistiv nesporn? situaci sv?m bystr?m, zku?en?m ?ichem, "rum, kontu?ovka, ?ert, je?abinka, o?echovka, vi??ovka a vanilkov?. - Pane str??mistr," obr?til se na sv?ho pod??zen?ho, "zde vid?te p??klad, jak nem? ?etn?k vypadat. Takhle si po??nat je takov? p?e?in, ?e o tom bude rozhodovat vojensk? soud. Sv?zat se s delikventem ?el?zky. P?ij?t o?ral?, total besoffen. P?il?zt sem jako zv??e. Sundejte jim to."
      "Co je?" obr?til se na z?vod??ho, kter? volnou rukou obr?cen? salutoval.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane rytmistr, ?e nesu bericht "
      "O v?s p?jde bericht k soudu," stru?n? ?ekl rytmistr, "pane str??mistr, zav?ou oba mu?e, r?no je p?ivedou k v?slechu, a ten bericht z Putim? pro?tudujou a po?lou mn? do bytu."
      P?seck? rytmistr byl mu? velice ??edn?, d?sledn? v pron?sledov?n? pod??zen?ch, znamenit? v byrokratick?ch v?cech.
      Po ?etnick?ch stanic?ch v jeho okresu nemohli nikdy ??ci, ?e odlet?la bou?ka. Ona se vracela ka?d?m p??pisem podepsan?m rytmistrem, kter? cel? den vy?izoval r?zn? v?tky, napomenut? a v?strahy pro cel? okres.
      Od vypuknut? v?lky visely nad ?etnick?mi stanicemi v p?seck?m okresu t??k? chm?ry.
      Byla to prav? stra?ideln?, n?lada. Hromy byrokratismu h?m?ly a bily do ?etnick?ch str??mistr?, z?vod??ch, mu?stva, z??zenc?. Pro ka?dou pitomost disciplin?rn? vy?et?ov?n?.
      "Chceme-li vyhr?t v?lku," ??kal na sv?ch inspekc?ch po ?etnick?ch stanic?ch, "mus? ab?t a b - b,v?ude mus? b?t te?ka na i."
      C?til se obklopen zradou a utvo?il si p?esn? dojem, ?e ka?d? ?etn?k na okrese m? n?jak? h??chy vypl?vaj?c? z v?lky, ?e ka?d? m? za sebou v t? v??n? dob? n?jak? opomenut? ve slu?b?.
      A seshora ho bombardovali p??pisy, ve kter?ch ministerstvo zemsk? obrany poukazovalo, ?e z p?seck?ho okresu podle zpr?v ministerstva vojenstv? p?ech?zej? k nep??teli.
      A honili jej p?trat po loajalit? v okresu. Vypadalo to stra?ideln?. ?eny z okol? ?ly doprov?zet svoje mu?e na vojnu, a on v?d?l, ?e ti mu?ov? ur?it? sv?m ?en?m slibuj?, ?e se, nedaj? zab?t pro c?sa?e p?na.
      ?erno?lut? obzory po?aly se zatahovat mraky revoluce. Na Srbsku, v Karpatech p?ech?zely batali?ny k nep??teli. 28. regiment, 11. regiment. V tom posledn?m voj?ci z p?seck?ho kraje a okresu. V tom p?edvzpourov?m dusnu p?ijeli rekruti z Vod?an s karafi?ty z ?ern?ho organt?nu. P?seck?m n?dra??m proj??d?li voj?ci od Prahy a h?zeli nazp?tek cigarety a ?okol?du, kterou jim pod?valy do prase??ch voz? d?my z p?seck? spole?nosti.
      Pak jel jeden mar?ov? batali?n a n?kolik p?seck?ch ?id? ?valo "Heil, nieder mit den Serben!" a dostalo takov?ch p?kn?ch p?r facek, ?e t?den se nemohli uk?zat na ulici.
      A mezit?mco se d?ly tyto epizody, kter? jasn? ukazovaly, ?e kdy? po kostel?ch na varhany hraj? "Zachovej n?m, Hospodine", ?e je to jenom chatrn? pozl?tko a v?eobecn? p?etv??ka; z ?etnick?ch stanic p?ich?zely ty zn?m? odpov?di na dotazn?ky ? la Putim, ?e je v?echno v nejlep??m po??dku, agitace ?e se nikde nevede proti v?lce, sm??len? obyvatelstva ??msk? jedni?ka a,nad?en? ??msk? jedni?ka a-b.
      "Vy nejste ?etn?ci, ale obecn? policajti," ??k?val na sv?ch obch?zk?ch, "m?sto toho, abyste zbyst?ili svou pozornost o tis?c procent, st?v? se z v?s pomalu dobytek."
      U?iniv tento zoologick? objev, dod?val: "V?l?te se p?kn? doma a mysl?te si: Mit ganzem Krieg kann man uns Arsch lecken."
      N?sledoval pak v?dy v?po?et v?ech povinnost? ne??astn?ch ?etn?k?, p?edn??ka o tom, jak? je cel? situace a jak je to t?eba v?echno vz?t do ruky, aby to skute?n? bylo tak, jak to m? b?t. Po tom vyl??en? z???c?ho obrazu ?etnick? dokonalosti, sm??uj?c? k pos?len? rakousk?ho mocn??stv?, n?sledovaly hrozby, disciplin?rn? vy?et?ov?n?, p?esazen? a nad?vky.
      Rytmistr byl pevn? p?esv?d?en, ?e stoj? zde na str??i, ?e n?co zachra?uje a ?e v?ichni ti ?etn?ci z ?etnick?ch stanic, kter? jsou pod n?m, ?e je to l?n? sb??; egoist?, podlci, podvodn?ci, kte?? v?bec ni?emu jin?mu nerozum? ne?li ko?alce, pivu a v?nu. A pon?vad? maj? nepatrn? p??jmy, ?e se, aby mohli chlastat, daj? podpl?cet a rozb?jej? pomalu, ale jist? Rakousko. Jedin? ?lov?k, kter?mu d?v??oval, byl jeho vlastn? str??mistr na okresn?m velitelstv?, kter? v?ak v?dycky v hospod? ??kal: "Tak jsem v?m zas m?l dneska srandu z na?eho star?ho mr?afy..."
      -
      Rytmistr studoval bericht ?etnick?ho str??mistra z Putim? o ?vejkovi. P?ed n?m st?l jeho ?etnick? str??mistr Mat?jka a myslel si, aby mu rytmistr vlezl na z?da i se v?emi berichty, pon?vad? dole u Otavy ?ekaj? na n?ho s parti? ?nopsa.
      "Posledn? jsem v?m ??kal, Mat?jko," ozval se rytmistr, "?e nejv?t?? blbec, kter?ho jsem poznal, je ?etnick? str??mistr z Protiv?na, ale podle tohohle berichtu p?etrumfnul ho str??mistr z Putimi. Ten voj?k, kter?ho p?ivedl ten lotr ko?ala z?vod??, s kter?m byli sv?zan? jako dva psi, p?ece nen? ??dn? ?pi?n. Je to jist? praoby?ejn? dezert?r. Zde p??e takov? nesmysly, ?e ka?d? mal? d?t? pozn? na prvn? pohled, ?e ten chlap byl o?ral? jako pape?sk? prel?t. - P?ivedte sem ihned toho voj?ka," poru?il, kdy? je?t? chv?li studoval raport z Putim?. "Nikdy v ?ivot? jsem nevid?l takovou sn??ku blbost?, a je?t? ke v?emu po?le s t?m podez?el?m chlapem takov? dobytek, jako je jeho z?vod??. M? ty lidi je?t? m?lo znaj?, j? dovedu b?t prev?t. Dokud se t?ikr?t denn? p?ede mnou strachy nepod?laj?, tak jsou p?esv?d?eni, ?e si d?m na sob? d??v? ?t?pat "
      Rytmistr se rozpov?dal o tom, jak se ?etnictvo dnes chov? odm?tav? ke v?em rozkaz?m a jak sestavuje berichty, ?e ihned je vid?t, ?e ze v?eho si d?l? ka?d? takov? str??mistr legraci, jen aby je?t? n?co v?c zapletl.
      Kdy? seshora se upozorn?, ?e nen? vylou?ena mo?nost, aby se nepotloukali vyzv?da?i po krajin?ch, ?etni?t? str??mist?i je za??naj? vyr?b?t ve velk?m, a jestli bude v?lka je?t? n?jak? ?as trvat, bude z toho velk? bl?zinec. A? v kancel??i daj? telegram do Putim?, aby z?tra p?i?el str??mistr do P?sku. On u? mu tu "ohromnou ud?lost", o kter? p??e na po??tku sv?ho raportu, vytlu?e z hlavy.
      "Od kter?ho regimentu jste utekl?" uv?tal rytmistr ?vejka.
      "Od ??dn?ho regimentu."
      Rytmistr pohl?dl na ?vejka a uvid?l v jeho klidn? tv??i tolik bezstarostnosti, ?e se ot?zal: "Jak jste p?i?el k uniform??"
      "Ka?dej voj?k, kdy? narukuje, dostane uniformu," odpov?d?l ?vejk s m?rn?m ?sm?vem, "j? slou??m u 91. regimentu, a nejen?e jsem od sv?ho regimentu neutek, n?br? naopak."
      Slovo naopak prov?zel takov?m p??zvukem, ?e se rytmistr zatv??il ?alostn? a ot?zal se: "Jak to naopak?"
      "To je v?c n?ramn? jednoduch?," sv??il se ?vejk, "j? jdu k sv?mu regimentu, j? ho hled?m, a neut?k?m od n?ho. J? si nic jin?ho nep?eju ne? se co nejd??v dostat k sv?mu regimentu. J? u? jsem taky z toho celej nerv?zn?, ?e se patrn? vzdaluju od ?esk?ch Bud?jovic, kdy? si pomysl?m, ?e tam na mne ?ek? cele] regiment. Pan str??mistr v Putimi ukazoval mn? na map?, ?e Bud?jovice jsou na jih, a on m?sto toho obr?til mne na sever."
      Rytmistr m?chl rukou, jako by cht?l ??ct: Ten vyv?d? je?t? hor?? v?ci ne? obracet lidi na sever. "Vy tedy nem??ete sv?j regiment naj?t," ?ekl, "vy jste ho ?el hledat?"
      ?vejk vysv?tlil mu celou situaci. Jmenoval T?bor a v?echna m?sta, kudy ?el do Bud?jovic: Milevsko - Kv?tov - Vr?? - Mal??n - ???ov? - Sedlec - Hora??ovice - Radomy?l - Putim - ?t?kno - Strakonice - Voly? - Dub - Vod?any - Protiv?n - a zas Putim.
      S ohromn?m nad?en?m vyl??il ?vejk sv?j z?pas s osudem, jak se cht?l ?ivou moc?, nedbaje p?ek??ek, dostat k sv?mu 91. regimentu do Bud?jovic a jak v?echno jeho ?sil? bylo marn?.
      Mluvil ohniv? a rytmistr mechanicky kreslil tu?kou na kus pap?ru mrtv? kruh, ze kter?ho se nemohl dostat dobr? voj?k ?vejk, kdy? se vypravil k sv?mu pluku.
      "To byla herkulovsk? pr?ce," ?ekl kone?n?, kdy? se zal?ben?m naslouchal ?vejkovu l??en?, jak ho to mrz?, ?e se nemohl tak dlouho dostat k pluku, "na v?s musela b?t mohutn? pod?van?, kdy? jste se kroutil kolem Putimi."
      "Vono se to mohlo u? tenkr?t rozhodnout," zm?nil se ?vejk, "nebejt toho pana str??mistra v tom ne??astn?m hn?zd?. Von se m? v?bec neptal ani na jm?no, ani na regiment a bylo mu to v?echno n?jak t?ze moc divn?. Von m? m?l d?t vodv?st do Bud?jovic a v kas?rn?ch u? by mu ?ekli, jestli jsem ten ?vejk, kerej hled? sv?j regiment, nebo n?jakej podez?elej ?lov?k. Dneska u? jsem moh bejt druhej den u sv?ho regimentu a vykon?vat sv? vojensk? povinnosti."
      "Pro? jste v Putimi neupozornil, ?e se jedn? o omyl?"
      "Pon?vad? jsem vid?l, ?e je to marn?, s n?m mluvit. To u? ??kal starej hostinskej Rampa na Vinohradech, kdy? mu cht?l n?kdo z?stat dlu?en, ?e p?ijde n?kdy na ?lov?ka takovej moment, ?e je ke v?emu hluchej jako pa?ez."
      Rytmistr se dlouho nerozm??lel a pomyslil si jen, ?e takov? okru?n? cesta ?lov?ka, kter? chce se dostat k sv?mu regimentu, je zn?mkou nejhlub?? lidsk? degenerace, i dal vyklepat v kancel??i na stroji, ?et?e v?ech pravidel a kr?s ??edn?ho slohu:
      Slavn?mu velitelstv? c. k. p???ho pluku ?. 91 v ?esk?ch Bud?jovic?ch
      V p??loze p?edv?d? se Josef ?vejk, dle doty?n?ho tvrzen? b?ti p???kem t?ho? pluku, zadr?en? na z?klad? sv?ho vyj?d?en? v Putimi, okres P?sek, ?etnickou stanic?, podez?el? ze zb?hnut?. T?? uv?d?, ?e se odeb?r? k sv?mu v??eozna?en?mu pluku. P?edveden? jest men?? zavalit? postavy, soum?rn?ho obli?eje a nosu s modr?ma o?ima, bez zvl??tn?ho znamen?. V p??loze B1 zas?l? se ??et za stravov?n? doty?n?ho k laskav?mu p?eveden? na ??et min. zem. obrany s ??dost? o potvrzen? p?ijet? p?edveden?ho. V p??loze C1 zas?l? se ku potvrzen? seznam er?rn?ch v?c?, kter? m?l zadr?en? na sob? v dob? sv?ho zachycen?.
      Cesta z P?sku do Bud?jovic ve vlaku u?la ?vejkovi byst?e a rychle. Jeho spole?n?kem byl mlad? ?etn?k, nov??ek, kter? nespou?t?l ze ?vejka o?i a m?l hrozn? strach, aby mu ?vejk neutekl. Po cel? cest? lu?til t??k? probl?m: Kdybych te? musel j?t na malou nebo na velkou stranu, jak to ud?l?m?
      Roz?e?il to t?m, ?e mu musel ?vejk d?lat kmotra.
      Po cel? cest? se ?vejkem od n?dra?? do Mari?nsk?ch kas?ren v Bud?jovic?ch up?ral sv? o?i k?e?ovit? na ?vejka, a kdykoliv p?ich?zeli k n?jak?mu rohu nebo k?i?ovatce ulic, jako mimochodem vypravoval ?vejkovi, kolik dost?vaj? ostr?ch patron p?i ka?d? eskort?, na?e? ?vejk odpov?dal, ?e je o tom p?esv?d?en, ?e ??dn? ?etn?k nebude po n?kom st??let na ulici, aby neud?lal n?jak? ne?t?st?.
      ?etn?k se s n?m p?el a tak dostali se do kas?ren.
      Slu?bu v kas?rn?ch m?l ji? druh? den nadporu??k Luk??. Sed?l, ni?eho netu?e, za stolem v kancel??i, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka s pap?ry.