Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      A obraceje se na ?vejka, prosil a ?adonil vytrvale: "Vyholte mne z automobilu. Pro? mne vezete s sebou?"
      Posadil se a bru?el: "Okolo m?s?ce kola se d?laj?. - V???te, pane hejtmane, v nesmrtelnost du?e? M??e se k?? dostat do nebe?"
      Po?al se hlasit? sm?t, ale za chv?li zesmutn?l a apaticky se d?val na ?vejka, pron??eje: "Dovolte, pane, j? v?s ji? n?kde vid?l. Nebyl jste ve V?dni? Pamatuji se na v?s ze semin??e."
      Chv?li se bavil t?m, ?e po?al deklamovat latinsk? ver?e: "Aurea prima sata est aetas, quae vindice nullo - D?l to nejde," ?ekl, "vyholte mne ven. Pro? mne nechcete vyhodit? J? si nic neud?l?m. - J? chci upadnout na nos," prohl?sil rozhodn?m hlasem.
      "Pane," pokra?oval op?t prosebn?m hlasem, "drah? p??teli, dejte mn? pohlavek."
      "Jeden nebo n?kolik?" ot?zal se ?vejk.
      "Dva."
      "Zde jsou..."
      Poln? kur?t po??tal nahlas pohlavky, kter? dost?val, p?i?em? se bla?en? tv??il.
      "D?l? to moc dob?e," ?ekl, "je to kv?li ?aludku, vytravuje to. Dejte mn? je?t? p?es hubu! - Srde?n? d?k," zvolal, kdy? mu ?vejk rychle vyhov?l, "jsem ?pln? spokojen. Roztrhn?te mn? vestu, pros?m v?s!"
      Projevoval nejrozmanit?j?? p??n?. P??l si, aby mu ?vejk vyvrtnut nohu, aby ho chv?l? ?krtil, aby mu ost??hal nehty, vyt?hl p?edn? zuby.
      Projevoval mu?ednick? touhy, ??daje, aby mu utrhl hlavu a hodil v pytli do Vltavy.
      "Mn? by hv?zdi?ky kolem hlavy slu?ely," mluvil s nad?en?m, "pot?eboval bych jich deset."
      Potom po?al mluvit o dostih?ch a rychle p?e?el na balet, p?i kter?m se t?? dlouho nezdr?el.
      "Tancujete ?ard??," t?zal se ?vejka, "zn?te medv?d? tanec? Takhle..."
      Cht?l posko?it a upadl na ?vejka, kter? ho po?al boxovat a potom ulo?il na sedadlo.
      "J? n?co chci," k?i?el poln? kur?t, "ale j? nev?m co. Nev?te, co chci?" Sv?sil hlavu v naprost? rezignaci.
      "Co je mn? do toho, co chci," ?ekl v??n?, "a v?m, pane, tak? do toho nic nen?. J? v?s nezn?m. Jak se opova?ujete mne fix?rovat? Um?te ?ermovat?"
      Stal se na minutu v?bojn?j??m a ud?lal pokus srazit ?vejka ze sedadla.
      Potom, kdy? ho ?vejk klidnil, d?vaje mu bez ostychu zn?t svou fyzickou p?evahu, poln? kur?t se ot?zal: "M?me dnes pond?l? nebo p?tek?"
      Byl tak? zv?dav, nen?-li prosinec nebo ?erven, a projevil velkou schopnost kl?st nejr?zn?j?? ot?zky: ,"Jste ?enat? J?te r?d gorgonzolu? M?li jste doma ?t?nice? M?te se dob?e? M?I v?? pes psinku?"
      Stal se sd?ln?m. Vypravoval, ?e je dlu?en za jezdeck? boty, bi??k a sedlo, ?e m?l p?ed lety kapavku a ?e ji l??il hypermanganem.
      "Na nic jin?ho nebylo ?asu ani pomy?len?." ?ekl ?kytaje, "m??e b?t, ?e se v?m to zd? dosti trpk?m. Ale ?ekn?te, eah, eah, co m?m d?lat, eah? U? mn? to mus?te odpustit. - Autoterm," pokra?oval, zapom?naje, o ?em mluvil p?ed chv?l?, "naz?vaj? se n?doby, kter? udr?uj? n?poje a pokrmy v p?vodn? teplot?. Co soud?te, pane kolego, o tom, kter? hra je spravedliv?j??: ferbl nebo jedenadvacet? Opravdu, u? jsem t? n?kde vid?l," zvolal, pokou?eje se obejmout ?vejka a pol?bit uslintan?mi rty, "my jsme spolu chodili do ?koly. - Ty dobr?ku jeden," ??kal n??n?, hlad? si svou nohu, "jak jsi vyrostl od t? doby, co jsem t? nevid?l. Ta radost, ?e t? vid?m, vyrovn? v?echna utrpen?."
      Dostal b?snickou n?ladu a po?al mluviti o n?vratu do slune?n?ho svitu ??astn?ch tv??? a v?el?ch srdc?.
      Potom si klekl a po?al se modlit Zdr?vas Maria, sm?je se p?itom na cel? kolo.
      Kdy? zastavili p?ed jeho bytem, bylo velice t??k? dostat ho z dro?ky.
      "Nejsme je?t? na m?st?," k?i?el, "pomozte mn?. Un??ej? mne. J? si p?eju jeti d?l." Byl v prav?m slova smyslu vyta?en z dro?ky jako va?en? pl? z ulity. Jeden okam?ik se zd?lo, ?e ho p?etrhnou, pon?vad? se zapletl nohama za sedadlo.
      Sm?l se v?ak p?itom hlasit?, ?e je nap?lil. "Vy mne p?etrhnete, p?nov?."
      Pak byl vle?en pr?jezdem p?es schody k sv?mu bytu a v byt? hozen jako ?ok na pohovku. Prohl?sil, ?e nebude platit za ten automobil, kter? si neobjednal, a trvalo to p?es ?tvrt hodiny, ne?li mu vysv?tlili, ?e to byla dro?ka.
      Ani pak s t?m nesouhlasil, nam?taje, ?e jezd? jedin? ve fiakru.
      "Vy mne chcete nap?lit," prohla?oval poln? kur?t, mrkaje na ?vejka i na dro?k??e v?znamn?, "my jsme ?li p??ky."
      A n?hle v n?valu velkomyslnosti hodil tobolku dro?k??i: "Vezmi si v?echno, ich kann bezahlen. Mn? na krejcaru nez?le??."
      Spr?vn? m?l ??ci, ?e mu nez?le?? na ?estat?iceti krejca??ch, pon?vad? v?c v tobolce nebylo. Na?t?st? dro?k?? ho podrobil d?kladn? prohl?dce, mluv? p?itom o fack?ch.
      "Tak m? tedy uho?," odpov?dal poln? kur?t, "mysl??, ?e bych ji neunes? P?t jich snesu od tebe."
      Ve vest? poln?ho kur?ta na?el dro?k?? p?tku. Ode?el, prokl?naje sv?j osud i poln?ho kur?ta, ?e ho zdr?el a ?e mu zkazil ryta.
      Poln? kur?t pomalu us?nal, pon?vad? st?le budoval n?jak? pl?ny. Cht?l podniknout v?echno mo?n?, hr?t na klav?r, j?t do tane?n?ch hodin a sma?it si rybi?ky.
      Potom sliboval ?vejkovi svou sestru, kterou nem?l. Tak? si p??l, aby ho odnesli na postel, a nakonec usnul prohl?siv, ?e si p?eje, aby v n?m byl uzn?n ?lov?k, stejn? cenn? jednotka s prasetem.
      3
      Kdy? r?no vstoupil ?vejk do pokoje k poln?mu kur?tovi, na?el ho le?et na pohovce ?silovn? p?em??lej?c?ho, jak se to mohlo st?t, ?e ho n?kdo polil tak zvl??tn?m zp?sobem, ?e se p?ilepil kalhotami ke ko?en? pohovce.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "?e jste se v noci..."
      N?kolika slovy vysv?tlil mu, jak se hrozn? m?l?, ?e je polit. Poln? kur?t, kter? m?l hlavu neoby?ejn? t??kou, byl ve st?sn?n? n?lad?.
      "Nemohu si vzpomenout," ?ekl, "jak jsem se dostal z postele na pohovku."
      "Tam jste v?bec nebyl, hned jak jsme p?ijeli, tak jsme v?s ulo?ili na pohovku, d?l u? to ne?lo."
      "A co jsem vyv?d?l? Vyv?d?l jsem v?bec n?co? Nebyl jsem snad opil??"
      "Pod obraz," odpov?d?l ?vejk, "oupln?, pane feldkur?t, p?i?lo na v?s malink? delirium. Douf?m, ?e v?m pom??e, kdy? se p?evl?knete a umyjete:`
      "Mn? je, jako by mne n?kdo zml?til," st??oval si poln? kur?t, "potom m?m ??ze?. Nepral jsem se v?era?"
      "Nebylo to tak nejhor??, pane feldkur?t. ??ze? je n?sledkem v?erej?? ??zn?. Z toho se ?lov?k nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhl??e, ten se ponejprv opil na Silvestra roku 1910 a prvn?ho ledna r?no m?l takovou ??ze? a bylo mu tak ?patn?, ?e si koupil herynka a pil znovu, a to tak d?l? denn? u? po ?tyry roky a nikdo mu nepom??e, pon?vad? si v?dycky v sobotu koup? herynky na celej tejden. Je to takovej koloto?, jako ??kal jeden starej ?ikovatel u 91. pluku."
      Poln? kur?t byl sti?en dokonalou ko?kou a naprostou depres?. V tom okam?iku, kdo by ho sly?el, musil by b?t p?esv?d?en, ?e chod? na p?edn??ky dr. Alexandra Bat?ka "Vypov?zme v?lku na ?ivot a na smrt d?monu alkoholu, jen? n?m vra?d? mu?e nejlep??" a ?e ?te jeho "Sto jisker etick?ch".
      Trochu, pravda, to pozm?nil. "Kdyby," ?ekl, "?lov?k pil n?jak? u?lechtil? n?poje, jako arak, mara?ino, ko?ak, ale to jsem v?era pil borovi?ku. Div?m se, ?e ji mohu tak chlastat. Chu? to m? odpornou. Kdyby to byla aspo? griotka. Lid? si vymysl? r?zn? svinstvo a pij? ho jako vodu. Takov? borovi?ka nen? ani chutn?, nem? ani barvu, p?l? v krku. A kdyby byla alespo? prav?, destil?t z jalovce, jakou jsem jednou pil na Morav?. Ale tahle borovi?ka byla z n?jak?ho d?ev?n?ho l?hu a olej?. Pod?vejte se, jak krk?m. - Ko?alka je jed," rozhodl se, "mus? b?t p?vodn? origin?l, prav?, a nikoliv vyr?b?n? ve fabrice na studen? cest? od ?idu. To je jako s rumem. Dobr? rum je vz?cnost?. - Kdyby zde byla prav? o?echovka," povzdechl, "ta by mn? spravila ?aludek. Takov? o?echovka, jako m? pan hejtman ?n?bl v Brusce."
      Po?al se ?acovat a prohl??et tobolku.
      "M?m v?eho v?udy ?estat?icet krejcar?. Co? abych prodal pohovku," uva?oval, "co mysl?te? Koup? n?kdo pohovku? Dom?c?mu ?eknu, ?e jsem ji p?j?il nebo ?e n?m ji n?kdo ukradl. Ne, pohovku si nech?m. Po?lu v?s k panu hejtmanovi ?n?blovi, aby mi p?j?il sto korun. Vyhr?l p?edev??rem v kart?ch. Jestli tam nepochod?te, tak p?jdete do Vr?ovic, do kas?ren k nadporu??kovi Mahlerovi. Nezda??-1i se to tam, p?jdete na Hrad?any k hejtmanovi Fi?erovi. Tomu ?eknete, ?e mus?m platit futr?? pro kon?, kterou jsem propil. A jestli ani tam se v?m to nepoda??, zastav?me klav?r, a? se d?je co d?je. J? v?m nap??i pov?echn? p?r ??dek. Nedejte se odb?t. ?eknete, ?e pot?ebuji, ?e jsem ?pln? bez pen?z. Vymyslete si, co chcete, ale nevracejte se s hol?ma rukama, nebo v?s po?lu na frontu. Zeptejte se u hejtmana ?n?bla, kde kupuje tu o?echovku, a kupte dv? l?hve."
      ?vejk vyplnil skv?le svou ?lohu. Jeho prostosrde?nost a poctiv? tv?? zjednala mu pln? d?v?ry, ?e co mluv?, je pravdou.
      ?vejk uznal za vhodn? i p?ed hejtmanem ?n?blem, hejtmanem Fi?erem i nadporu??kem Mahlerem mluvit ne o tom, ?e poln? kur?t mus? platit futr?? pro kon?, ale podep??t jeho prosbu prohl??en?m, ?e poln? kur?t mus? platit alimenty. Dostal v?ude pen?ze.
      Kdy? ukazoval t?i sta korun, vr?tiv se ?estn? z v?pravy, byl poln? kur?t, kter? se zat?m umyl a p?evl?kl, velmi p?ekvapen.
      "J? to vzal najednou," ?ekl ?vejk, "abychom se nemuseli zejtra nebo pozejt?? starat znova o pen?ze. ?lo to dost hladce, ale p?ed hejtmanem ?n?blem jsem musel kleknout na kolena. Je to n?jak? potvora. Ale kdy? jsem mu ?ek, ?e m?me platit alimenty..."
      "Alimenty?" zd??en? opakoval poln? kur?t.
      "No, alimenty, pane feldkur?t, odbytn? holk?m. Vy jste ??kal, abych si n?co vymyslil, a j? nemoh na nic jin?ho p?ij?t. U n?s jeden ?vec platil najednou p?ti holk?m alimenty a byl z toho celej zoufale] a taky si na to vyp?j?oval a ka?dej mu r?d v??il, ?e je v hrozn?m postaven?. Ptali se m?, co je to za holku, a j? jsem ?ek, ?e je moc hezk?, ?e j? nen? je?t? patn?ct let. Tak cht?li jej? adresu."
      "To jste to p?kn? proved, ?vejku," povzdechl poln? kur?t a po?al chodit po pokoji.
      "To zas je p?kn? ostuda," ??kal, chytaje se za hlavu, "m? bol? tolik hlava."
      "J? jim dal adresu na jednu starou hluchou pan? u n?s v ulici," vysv?tloval ?vejk. "J? to cht?l d?kladn? prov?st, pon?vad? rozkaz je rozkaz, Nedal jsem se odb?t - a n?co jsem si musel vymyslit. Potom ?ekaj? v p?eds?ni na ten klav?r. J? je p?ived, aby n?m ho odvezli do zastav?rny, pane feldkur?t. To nebude ?patn?, kdy? ten klav?r bude pry?. Bude zde v?c m?sta a budeme m?t v?c pen?z pohromad?. A m?me na n?jak? den pokoj. A jestli se bude pan dom?c? pt?t, co s t?m klav?rem chceme d?lat, ?eknu, ?e se v n?m p?etrhaly dr?ty a ?e jsme ho poslali do tov?rny ku spr?vce. Domovnici u? jsem to ?ekl, aby j? to nebylo n?padn?, kdy? budou ten klav?r vyn??et a nakl?dat. Tak? u? m?m kupce na pohovku. Je to m?j zn?m? obchodn?k se star?m n?bytkem a p?ijde sem odp?ldne. Dneska se ko?en? pohovka dob?e plat?."
      "V?c jste nic neproved, ?vejku?" ot?zal se poln? kur?t, dr?e si st?le hlavu v dlan?ch a tv??e se zoufale.
      "P?ines jsem, poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, m?sto dvou lahv? o?echovky, jakou kupuje pan hejtman ?n?bl, lahv? p?t, aby byla u n?s n?jak? z?soba, abychom m?li co p?t. Mohou si jit pro ten klav?r, a to n?m zav?ou zastav?rnu?"
      Poln? kur?t m?chl beznad?jn? rukou a za chv?li nakl?dali ji? klav?r na voz?k.
      Kdy? se vr?til ?vejk ze zastav?rny, na?el poln?ho kur?ta sed?t p?ed otev?enou l?hv? o?echovky a nad?vaj?c?ho; ?e p?i ob?d? dostal neprope?en? ??zek.
      Poln? kur?t byl op?t v tom. Prohla?oval k ?vejkovi, ?e od z?t?ka povede nov? ?ivot. P?t alkohol ?e je sprost? materialismus a ?e je t?eba ??t du?evn?m ?ivotem. Mluvil filosoficky asi p?l hodiny. Kdy? otev?el t?et? l?hev, p?i?el obchodn?k se star?m n?bytkem a poln? kur?t mu prodal za pakatel pohovku a vyb?dl ho, aby s n?m pobesedoval, a byl velice nespokojen, kdy? obchodn?k se omluvil, ?e jde kupovat je?t? no?n? stolek.
      "?koda, ?e ??dn? nem?m," ?ekl vy??tav? poln? kur?t, "?lov?k na v?echno nepomysl?."
      Po odchodu obchodn?ka se star?m n?bytkem poln? kur?t dal se do p??telsk? z?bavy se ?vejkem, s kter?m vypil dal?? l?hev. ??st jeho rozhovoru byla vypln?na osobn?m pom?rem poln?ho kur?ta k ?en?m a ke kart?m.
      Sed?li dlouho. I ve?er zastihl ?vejka a poln?ho kur?ta v p??telsk? rozmluv?.
      V noci se v?ak pom?r zm?nil. Poln? kur?t vr?til se do v?erej??ho stavu, popletl si ?vejka s n?k?m jin?m a ??kal mu: "Nikoliv, neodch?zejte, pamatujete se na toho zrzav?ho kadeta od tr?nu?"
      Tato idyla trvala a? do t? doby, kdy ?vejk ?ekl poln?mu kur?tovi: "U? toho m?m dost, te? poleze? do postele a bude? chrn?t, rozum??!"
      "Lezu, mil??ku, lezu - jakpak bych nelez," breptal poln? kur?t, "pamatuje? se, ?e jsme spolu chodili do kvinty a ?e jsem ti d?lal ?lohy z ?e?tiny? Vy m?te vilu na Zbraslavi. A m??ete jezdit parn?kem po Vltav?. V?te, co je to Vltava?"
      ?vejk ho p?inutil, aby si zul boty a vysvl?kl se. Poln? kur?t uposlechl s protestem k nezn?m?m osob?m.
      "Vid?te, p?nov?," mluvil ke sk??ni a ku f?kusu, "jak se mnou nakl?daj? moji p??buzn?. - Nezn?m sv?ch p??buzn?ch," rozhodl se n?hle, ukl?daje se do postele. "Kdyby se nebe i zem? spikly proti mn?, nezn?m jich..."
      A pokojem ozvalo se chr?p?n? poln?ho kur?ta.
      4
      V tyto dny spad? t?? n?v?t?va ?vejkova v byt? u jeho star? posluhova?ky pan? M?llerov?. V byt? na?el ?vejk sest?enici pan? M?llerov?, kter? mu s pl??em sd?lila, ?e pan? Miilierov? byla zat?ena t?? ve?er, kdy? odv??ela ?vejka na vojnu. Starou pan? soudili vojensk?mi soudy a odvezli, pon?vad? j? nic nemohli dok?zat, do koncentra?n?ho t?bora do Steinhofu. P?i?el ji? od n? l?stek.
      ?vejk vzal tu dom?c? relikvii a ?etl:
      PRIVATE Mil? Aninko! M?me se zde velice dob?e, v?ichni jsme zdr?vi. Sousedka vedle
      PRIVATE na posteli m? skvrnit?
       a tak? jsou zde ?ern?
       . Jinak je v?e
      PRIVATE v po??dku. J?dla m?me dost a sb?r?me bramborov?
       na pol?vku.
      PRIVATE Sly?ela jsem, ?e je pan ?vejk u?
       , tak n?jak vyp?trej, kde le??,
      PRIVATE abychom po v?lce mohli mu d?t ten hrob oblo?it. Zapomn?la jsem ti ??ct,
       ?e na p?d? v prav?m rohu je v bedni?ce jeden malej pejsek ratl??ek,
       ?t???tko. Ale to u? je kolik ned?l, co nedostal nic ?r?t od t? doby, kdy si
      PRIVATE pro mne p?i?li pro
       . Tak mysl?m, ?e je u? pozd?, a ?e u? je ten
      PRIVATE pejsek taky na pravd?
       .
      A p?es cel? l?stek r??ov? raz?tko: Zensuriert. K. k. Konzentrationslager Steinhof.
      "A doopravdy byl u? ten pejsek mrtvej," zavzlykala sest?enice pan? M?llerov?, "a tak? ani byste sv?j byt nepoznal. M?m tam ?vadleny na byt?. A oni si z toho ud?laly d?mskej sal?nek. V?ude jsou m?dy po st?n?ch a kyti?ky ve voknech."
      Sest?enice pan? M?llerov? nebyla k upokojen?. Za st?l?ho vzlyk?n? a na??k?n? projevila nakonec obavu, ?e ?vejk utekl z vojny a chce je?t? i ji zkazit a p?iv?st do ne?t?st?. Nakonec s n?m mluvila jako se zvrhl?m dobrodruhem.
      "To je n?ramn? ?ertovn?," ?ekl ?vejk, "to se mn? b?je?n? l?b?. Tak aby v?d?li, pan? Kej?ov?, maj? ouplnou pravdu, ?e jsem se dostal ven. Ale to jsem musel zab?t patn?ct vachmistr? a feldv?bl?. Ale ne??kaj? to nikomu..."
      A ?vejk ode?el ze sv?ho domova, kter? ho nep?ijal, prohl?siv:
      "Pan? Kej?ov?, v pr?deln? m?m n?jak? l?me?ky a n?prsenky, tak mn? to vyzdvihnou, abych a? se vr?t?m z vojny, m?l se do ?eho v tom civilu vobl?knout. Taky daj? pozor, aby se mn? nedali v alma?e do ?at? moli. A ty sle?inky, co sp?j? v m? posteli, ?e d?m pozdravovat."
      Pak se ?el ?vejk pod?vat ke Kalichu. Kdy? ho pan? Palivcov? uvid?la, prohl?sila, ?e mu nenaleje, ?e asi utekl.
      "M?j mu?," po?ala rozmaz?vat starou historii, "byl takovej vopatrnej, a je tam, sed? chud?k zav?enej pro nic a za nic. A takov?hle lidi chod?j? sv?tem, ute?ou z vojny. U? v?s tady zas minule] tejden hledali. - My jsme vopatrn?j?? ne? vy," kon?ila svou rozmluvu, "a jsme v ne?t?st?. Ka?dej nem? to ?t?st? jako vy."
      P?i t? rozmluv? byl jeden star?? p?n, z?me?n?k ze Sm?chova, kter? ?el k ?vejkovi a ?ekl k n?mu: "Pros?m v?s, pane, po?kejte na mne venku, j? s v?mi mus?m mluvit."
      Na ulici se domluvil se ?vejkem, kter?ho t?? pova?oval dle odporu?en? hostinsk? Palivcov? za dezent?ra. Sd?lil mu, ?e m? syna, kter? tak? utekl z vojny a je u babi?ky v Jasenn? u Josefova.
      Nedbaje toho, ?e ?vejk ho ubezpe?oval, ?e nen? dezent?rem, vtiskl mu do ruky des?tku.
      "To je prvn? pomoc," ?ekl, tahaje ho s sebou do vin?rny na rohu, "j? v?m rozum?m, mne se nemus?te b?t."
      ?vejk vr?til se pozd? v noci dom? k poln?mu kur?tovi, kter? je?t? nebyl doma.
      P?i?el a? k r?nu, probudil ?vejka a ?ekl: "Z?tra pojedeme slou?it poln? m?i. Va?te ?ernou k?vu s rumem. Anebo je?t? lep??, va?te grog."
      *Je to prost?edek dosti osv?d?en? dostat se do nemocnice. Ale z?pach petroleje, kter? z?stane i v otoku, prozrazuje. Benz?n je lep??, pon?vad? d??ve vyprch?. Pozd?ji si vst?ikovali ?ter s benz?nem a je?t? pozd?ji do?li k jin?mu zdokonalen?.

11. kapitola

?vejk jede s poln?m kur?tem slou?it poln? m?i

      1
      P??pravy k usmrcov?n? lid? d?ly se v?dy jm?nem bo??m ?i v?bec n?jak? domn?l? vy??? bytosti, kterou si lidstvo vymyslilo a stvo?ilo ve sv? obrazotvornosti.
      Ne?li pod??zli sta?? F?ni?an? krk n?jak?mu zajatci, slou?ili stejn? slavn? bohoslu?by jako o n?kolik tis?c let pozd?ji nov? generace, ne? t?hly na vojnu a hubily sv? nep??tele ohn?m i me?em.
      Lido?routi ostrovu Guinejsk?ch i Polyn?sie, ne? se?erou slavnostn? sv? zajatce ?i lidi nepot?ebn?, jako mision??e, cestovatele a jednatele r?zn?ch obchodn?ch firem ?i prost? zv?davce, ob?tuj? p?edt?m sv?m boh?m, vykon?vaj?ce nejrozmanit?j?? n?bo?ensk? v?kony. Pon?vad? k nim nepronikla je?t? kultura orn?t?, ozdobuj? sv? hy?d? v?nci z pestr?ho p??? lesn?ho ptactva.
      Ne? svat? inkvizice up?lila sv? ob?ti, slou?ila p?itom nejslavn?j?? bohoslu?by, velkou m?i svatou se zp?vy.
      P?i poprav?ch provinilc? ??inkuj? v?dy kn???, obt??uj?ce svou p??tomnost? delikventa.
      V Prusku vodil pastor ubo??ka pod sekyru, v Rakousku katolick? kn?z k ?ibenici, ve Francii pod gilotinu, v Americe kn?z na elektrickou stolici, ve ?pan?lsku na ?idli, kde byl d?mysln?m p??strojem u?krcen, a v Rusku bradat? pop revolucion??e a tak d?le.
      V?ude p?itom manipulovali s Uk?i?ovan?m, jako by cht?li ??ci: Tob? jenom useknou hlavu, ob?s? t?, u?krt?, pust? do tebe patn?ct tis?c volt, ale co tenhle musel zkusit.
      Velik? jatka sv?tov? v?lky neobe?la se bez po?ehn?n? kn??sk?ho. Poln? kur?ti v?ech arm?d modlili se a slou?ili poln? m?e za v?t?zstv? t? strany, ?? chleba jedli.
      P?i poprav?ch vzbou?en?ch voj?k? objevil se kn?z. P?i poprav?ch ?esk?ch legion??? bylo vid?t kn?ze.
      Nic se nezm?nilo od t? doby, kdy loupe?n?k Vojt?ch, kter?mu p?ezd?li "svat?", ??inkoval s me?em v jedn? a k???em v druh? ruce p?i vra?d?n? a vyhuben? Pobaltick?ch Slovan?.
      Lidi ?li v cel? Evrop? na jatka jako dobytek, kam je vedli vedle ?ezn?k? c?sa??, kr?l? a jin?ch potent?t? a vojev?dc? kn??? v?ech vyzn?n?, ?ehnaj?ce jim a d?vaj?ce jim fale?n? p??sahat, ?e na zemi, ve vzduchu, na mo?i a tak d?le...
      Dvakr?t se slou?ily poln? m?e. Kdy? ??st odj??d?la na pozici do fronty, a potom p?ed frontou, p?ed krvav?mi ?e?emi, ub?jen?m. Pamatuji se, ?e n?m jednou p?i takov? poln? m?i nep??telsk? aeropl?n pustil bombu pr?v? do poln?ho olt??e a z poln?ho kur?ta nezbylo nic ne? n?jak? krvav? hadry.
      Potom o n?m psali jako o mu?edn?kovi, zat?mco na?e aeropl?ny p?ipravovaly podobnou sl?vu poln?m kar?t?m na druh? stran?.
      M?li jsme z toho nehor?znou ?vandu a na provizorn?m k???i, kde pochovali zbytky po poln?m kur?tovi, objevil se p?es noc tento h?bitovn? n?pis:
       Co stihnout m??e n?s, to stihlo tak? tebe.
       Tys nebe sliboval n?m, brachu, jist?.
       Pak na tebe to spadlo p?i m?i svat? z nebe.
       Flek po tob? jen z?stal na tom m?st?.
      2
      ?vejk uva?il slavn? grog, p?edstihuj?c? grogy star?ch n?mo?n?k?. Takov? grog mohli by p?t pir?ti osmn?ct?ho stolet? a byli by spokojeni.
      Poln? kar?t Otto Katz byl nad?en. "Kde jste se nau?il va?it takovou dobrou v?c?" ot?zal se.
      "Kdy? jsem p?ed l?ty vandroval," odpov?d?l ?vejk, "v Br?m?ch od jednoho zpustl?ho n?mo?n?ka, kter? ??kal, ?e grog mus? b?t tak siln?, aby kdy? n?kdo spadne do mo?e, p?eplaval cel? kan?l La Manche. Po slab?m grogu se utop? jako ?t?n?."
      "Po takov?m grogu, ?vejku, bude se n?m dob?e slou?it poln? m?e," uva?oval poln? kar?t, "mysl?m, abych p?edt?m pronesl n?kolik slov na rozlou?enou. Poln? m?e, to nen? takov? legrace jako slou?it m?i na garniz?n? nebo m?t k?z?n? k t?m lump?m. V tomhle p??pad? mus? m?t ?lov?k opravdov? v?ech p?t pohromad?. Poln? olt?? m?me. Je skl?dac?, kapesn? vyd?n?. - Je???marj?, ?vejku," chytil se za hlavu, "my jsme ale volov?. V?te, kam jsem schoval ten skl?dac? poln? olt??? Do pohovky, kterou jsme prodali."
      "J?, to je ne?t?st?, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "j? ho sice zn?m, toho obchodn?ka se star?m n?bytkem, ale p?edev??rem potkal jsem jeho pan?. On sed? kv?li n?jak? ukraden? alma?e a na?e pohovka je u jednoho u?itele ve Vr?ovic?ch. To bude mal?r s t?m poln?m olt??em. Nejlep?? bude, kdy? vypijeme grog a p?jdeme jej sh?n?t, pon?vad? mysl?m, ?e bez poln?ho olt??e se ned? m?e slou?it "
      "Sch?z? n?m opravdu jen ten poln? olt??," ?ekl t??komysln? poln? kur?t, "takhle u? je na cvi?i?ti v?echno p?ipraveno. Tesa?i u? tam ud?lali p?dium. Monstranci n?m p?j?? z B?evnova. Kalich m?m m?t sv?j, ale kde u? je..."
      Zamyslil se: "?ekn?me si, ?e jsem ho ztratil. Tak dostaneme sportovn? poh?r od nadporu??ka Witingra od 75. pluku. On kdysi p?ed lety b?hal o z?vod a vyhr?l jej za Sport-Favorit. Byl to dobr? b??ec. D?lal 40 kilometr? V?de?-M?dling za i hodinu 48 minut, jak se n?m v?dycky chlub?. M?m to s n?m v?era ji? vyjedn?no. Jsem hovado, ?e v?echno odkl?d?m na posledn? chv?li. Pro? jsem se, trouba, nepod?val do t? pohovky."
      Pod vlivem grogu zhotoven?ho podle receptu zpustl?ho n?mo?n?ka po?al si pust? nad?vat a projad?oval v nejrozmanit?j??ch sentenc?ch, kam vlastn? pat??.
      "Tak abychom u? ?li hledat ten poln? olt??," vyb?zel ?vejk, "je u? r?no."
      "Je?t? si mus?m vz?t uniformu a vyp?t je?t? jeden grog."
      Kone?n? vy?li. Po cest? k ?en? obchodn?ka se star?m n?bytkem poln? kur?t vypr?v?l ?vejkovi, ?e v?era vyhr?l mnoho pen?z v bo??m po?ehn?n?, a kdy? to dob?e dopadne, ?e vyptati klav?r ze zastav?rny.
      Bylo to n?co podobn?ho, jako kdy? pohani slibuj? n?jakou ob??.
      Od rozespal? ?eny obchodn?ka se star?m n?bytkem dov?d?li se adresu u?itele ve Vr?ovic?ch, nov?ho majitele pohovky. Poln? kur?t projevil neoby?ejnou ?t?drost. ?t?pl ji do tv??e a zalechtal pod bradou.
      ?li do Vr?ovic p??ky, kdy? poln? kur?t prohl?sil, ?e se mus? proj?t na ?erstv?m vzduchu, aby dostal jin? my?lenky.
      Ve Vr?ovic?ch v byt? pana u?itele, star?ho n?bo?n?ho p?na, ?ekalo je nemil? p?ekvapen?. Naleznuv poln? olt?? v pohovce, star? p?n domn?val se, ?e je to n?jak? ??zen? bo??, a daroval jej m?stn?mu vr?ovick?mu kostelu do sakristie, vyhradiv si na druh? stran? skl?dac?ho olt??e n?pis: "Darov?no ku cti a chv?le bo?? p. Kola??kem, u?itelem v. v. L?ta P?n? 1914." Zasti?en jsa ve spodn?m pr?dle, jevil velk? rozpaky.
      Z rozmluvy s n?m bylo patrno, ?e n?lezu p?ikl?dal v?znam z?zraku a pokynu bo??ho. ?e kdy? koupil tu pohovku, ?e mu jak?si vnit?n? hlas pravil: "Pod?vej se, co je v pohovce, v ?upleti." Vid?l pr? tak? ve snu n?jak?ho and?la, kter? mu p??mo velel: "Otev?i ?uple od pohovky." Uposlechl.
      A kdy? tam vid?l miniaturn? skl?dac? t??d?ln? olt?? s v?klenkem pro tabern?kulum, ?e klekl p?ed pohovkou a dlouho se vroucn? modlil a chv?lil boha a ?e to pova?oval za pokyn z nebe, ozdobit t?m kostel ve Vr?ovic?ch.
      "To n?s nebav?," ?ekl poln? kur?t, "takovou v?c, kter? v?m nepat?ila, m?l jste odevzdat na policii, a ne do n?jak? zatracen? sakristie."
      "Kv?li tomu z?zraku," dodal ?vejk, "m??ou m?t je?t? voplet?n?. Voni koupili pohovku, a ne ??dnej volt??, kterej pat?? vojensk?mu er?ru. Takovej pokyn bo?? jich m??e st?t draho. Voni nem?li d?t nic na and?ly. Jeden ?lov?k ve Zho?i taky vyoral n?jakej kalich na poli, kterej poch?zel ze svatokr?de?e a byl tam schovanej na lep?? doby, a? se na to zapomene, a pova?oval to taky za pokyn bo?? a ?el, m?sto aby jej roz?melcoval, k panu far??i s t?m kalichem, ?e pr? ho chce darovat kostelu. A pan far?? myslel, ?e se v n?m hnuly v??itky sv?dom?, poslal pro starostu, starosta pro ?etn?ky a on byl odsouzen nevinn? pro svatokr?de?, pon?vad? ?vanil po??d n?co o z?zraku. Von se cht?l zachr?nit a taky vypravoval o n?jak?m and?lu a zaplet do toho i Panenku Marii a dostal deset let. Nejlep?? ud?laj?, kdy? p?jdou s n?mi ke zdej??mu far??i, aby n?m vr?til er?rn? majetek. Poln? volt?? nen? ??dn? ko?ka nebo fusekle, kterou mohou darovat, komu cht?j?."
      Star? p?n se t??sl po cel?m t?le a obl?kaje se drkotal zuby: "J? jsem opravdu nic zl?ho nebo ?patn?ho v ?myslu nem?l a nechoval. Domn?val jsem se, ?e mohu takov?m bo??m ??zen?m poslou?iti k ozdoben? na?eho chud?ho chr?mu P?n? ve Vr?ovic?ch."
      "Na ?traty vojensk?ho er?ru, to se rozum?," ?ekl tvrd? a drsn? ?vejk, "zapla? p?nb?h za takov? bo?? ??zen?. N?jakej Pivo?ka z Chot?bo?e pova?oval jednou tak? za bo?? ??zen?, kdy? se mu do rukou p?ipletla ohl?vka s ciz? kr?vou."
      Uboh? star? p?n byl z t?chto ?e?? ?pln? popleten a p?estal se v?bec h?jit, staraje se co nejrychleji se obl?knout a vy??dit celou z?le?itost.
      Vr?ovick? far?? je?t? spal, a jsa probuzen hlukem, po?al l?te?it, pon?vad? v rozespalosti myslel, ?e m? j?t n?koho zaopat?ovat.
      "Taky maj? d?t pokoj s t?m posledn?m pomaz?n?m," bru?el, obl?kaje se neochotn?, "vzpomenou si lidi um?rat, kdy? je ?lov?k v nejlep??m sp?nku. i 63 A aby se potom s nima handrkoval o pen?ze."
      V p?eds?ni se tedy setkali. On, z?stupce p?naboha mezi vr?ovick?mi civilisty katol?ky, a druh?, z?stupce bo?? na zemi p?i vojensk?m er?ru.
      Celkem v?ak to byl spor mezi civilistou a voj?kem.
      Jestli far?? tvrdil, ?e poln? olt?? nepat?? do pohovky, poln? kur?t se zmi?oval o tom, ?e t?m m?n? podle toho pat?? z pohovky do sakristie kostela, kam chod? sam? civilist?.
      ?vejk ?inil p?itom r?zn? pozn?mky, ?e je lehko obohacovat chud? kostel na ??et vojensk?ho er?ru. "Chud?" ?ekl v uvozovk?ch.
      Nakonec ?li do sakristie kostela a far?? vydal poln? olt?? pod touto z?piskou:
       P?ijal jsem poln? olt??, kter? se n?hodou
       dostal do chr?mu ve Vr?ovic?ch.
       Poln? kur?t Otto Katz
      Slavn? poln? olt?? byl od jedn? ?idovsk? firmy, Moritz Mahler ve V?dni, kter? vyr?b?la v?emo?n? me?n? pot?eby a p?edm?ty n?bo?ensk?, jako r??ence a obr?zky svat?ch.
      Olt?? skl?dal se ze t?? d?l?, opat?en?ch hodn? fale?n?m pozl?tkem, jako cel? sl?va c?rkve svat?.
      Nebylo tak? mo?no zjistit bez fantazie, co vlastn? p?edstavuj? obrazy namalovan? na t?ch t?ech d?lech. Jisto je, ?e to byl olt??, kter?ho by mohli stejn? pou??vat n?jac? pohani na Zambezi ?i ?am?n? Burjat? i Mongol?.
      Opat?en ?vav?mi barvami, vypadal zd?li jako barevn? tabule ur?en? pro zkoum?n? daltonist? na ?elezn? dr?ze.
      Vynikala jen jedin? figura. N?jak? nah? ?lov?k se svatoz??? a nazelenal?m t?lem jako biskup husy, kter? u? zap?ch? a je v rozkladu.
      Tomu svat?mu nikdo nic ned?lal. Naopak, m?l po obou stran?ch dva k??dlat? tvory, kte?? m?li zn?zor?ovat and?ly. Ale div?k m?l dojem, ?e ten svat? nah? mu? ?ve hr?zou nad tou spole?nost?, kter? ho obklopuje. And?l? vypadali toti? jako poh?dkov? p???ery, n?co mezi ok??dlenou divokou ko?kou a apokalyptickou p???erou.
      Prot?j?kem k n?mu byl obr?zek, kter? m?l zn?zor?ovat trojici bo??. Na holubici celkem vzato nemohl mal?? ni?eho zkazit. Namaloval n?jak?ho pt?ka, kter? mohl b?t stejn? holubic? jako slepic? b?l?ch wyandotek.
      Zato v?ak b?h otec vypadal jako loupe?n?k Divok?ho z?padu, kter?ho p?edstavuje obecenstvu film n?jak?ho nap?nav?ho krv?ku.
      Syn bo?? byl naproti tomu vesel? mlad? mu?, s p?kn?m b???kem, zahalen?m n???m, co vypadalo jako plavky. Celkem d?lal dojem sportsmana. K???, kter? m?l v ruce, dr?el s takovou eleganc?, jako kdyby to byla tenisov? raketa.
      Zd?lky v?ak to v?echno spl?valo a ?inilo dojem, ?e vlak vj??d? do n?dra??.
      T?et? obr?zek nebylo v?bec mo?no ocenit, co p?edstavuje. Voj?ci se vidy h?dali a lu?tili ten r?bus. N?kdo myslel dokonce, ?e je to krajinka z Pos?zav?.
      Byl v?ak pod t?m n?pisy Heilige Maria, Mutter Gottes, erbarme unser.
      Poln? olt?? nalo?il ?vejk ??astn? do dro?ky, s?m si sedl k dro?k??i na kozl?k, poln? kar?t dal si v dro?ce pohodln? nohy na trojici bo??.
      ?vejk se bavil s dro?k??em o vojn?.
      Dro?k?? byl rebelant. D?lal r?zn? pozn?mky o v?t?zstv? rakousk?ch zbran?, jako: "Ti v?m to v Srbsku nahnuli" apod. Kdy? p?ej??d?li potravn? ??ru, ptal se z??zenec, co vezou.
      ?vejk odpov?d?l:
      "Trojici bo?? a Panenku Marii s feldkur?tem." Na cvi?i?ti zat?m netrp?liv? ?ekaly pochodov? setniny. A ?ekaly dlouho. Nebol je?t? jeli pro sportovn? kalich k nadporu??kovi Witingrovi a potom pro monstranci, ciborium a jin? p??slu?nosti ke m?i do b?evnovsk?ho kl??tera, v?etn? i l?hve me?n?ho v?na. Z toho je vid?t, ?e nen? jen tak jednoduch? slou?it poln? m?i.
      "My to fl?k?me v?elijak," ?ekl ?vejk k dro?k??i. A m?l pravdu. Kdy? toti? p?ijeli ji? na cvi?i?t? a byli u p?dia s d?ev?n?m pa?en?m a stolem, na kter? m?l b?t postaven poln? olt??, uk?zalo se, ?e poln? kur?t zapomn?l na ministranta.
      Ministrov?val mu v?dy jeden p???k od pluku, kter? se v?ak dal p?elo?it rad?ji k telefonu a odjel na frontu.
      "To nevad?, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "j? to taky mohu zastat "
      "A um?te ministrovat?"
      "Nikdy jsem to ned?lal," odpov?d?l ?vejk, "ale zkusit se m??e v?echno. Dneska je vojna, a ve v?lce d?laj? lidi v?ci, vo kter?ch se jim d??v ani nezd?lo. To n?jak? hloup? ,et cum spiritu tuo` na to va?e ,dominus vobiscum` taky svedu dohromady. A potom mysl?m, ?e to nen? nic t??k?ho, chodit kolem v?s jako ko?ka kolem hork? ka?e. A mejt v?m ruce a nalejvat z konvi?ek v?no."