Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Poru??k Dub byl by nejrad?ji srazil ?vejka tam dol?, opanoval se v?ak a rozk?ikl se na v?echny: "J? v?m pov?d?m, abyste zde zbyte?n? ne?um?li! Vy m? v?ichni je?t? nezn?te, ale a? mne pozn?te! - Vy zde z?stanete, ?vejku," ?ekl hrozn?m hlasem, kdy? ?vejk s ostatn?mi cht?l odej?ti k vag?n?m.
      Z?stali sami st?t proti sob? a poru??k Dub p?em??lel, co m? ??ct stra?n?ho.
      ?vejk ho v?ak p?ede?el: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, kdyby n?m aspo? tohle po?as? vydr?elo. Ve dne nen? moc horko a noci jsou taky docela p??jemn?, tak?e je to nejp??hodn?j?? doba k v?l?en?."
      Poru??k Dub vyt?hl revolver a ot?zal se: "Zn?? to?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, zn?m. Pan obrlajtnant Luk?? m? nemlich takovej."
      "Tak si to tedy, ty pacholku, pamatuj!" v??n? a d?stojn? ?ekl poru??k Dub, zastrkuje op?t revolver; "abys v?d?l, ?e by se ti mohlo st?t n?co velice nep??jemn?ho, kdybys pokra?oval v t?ch sv?ch propagand?ch."
      Poru??k Dub odch?zel, opakuje si: "Te? jsem mu to nejl?pe ?ekl: v propagand?ch, ano, v propagand?ch!..."
      Ne?li ?vejk vstoup? op?t do sv?ho vag?nu, proch?z? se je?t? chv?li a bru?? k sob?: "Kam ho m?m jenom za?adit`?" A ??m d?le t?m jasn?ji vybavuje se ?vejkovi pojmenov?n? tohoto druhu: polopr?och.
      Ve vojensk?m slovn?ku slovo pr?och b?valo oded?vna pou??v?no s velkou l?skou, a hlavn? toto ?estn? nazv?n? pat?ilo plukovn?k?m nebo star??m hejtman?m a major?m a bylo to jist? stup?ov?n? pou??van?ch slov "d?dek prev?tsk?". Bez toho p??davn?ho jm?na slovo d?dek bylo laskav?m ocen?n?m star?ho plukovn?ka nebo majora, kter? hodn? ?val, ale p?itom m?l svoje voj?ky r?d a chr?nil je v??i jin?m regiment?m, kdy? ?lo hlavn? o ciz? patroly, kter? jeho voj?ky vyzdvihovaly z putyk, kdy? nem?li p?es?as. D?dek se staral o sv? voj?ky, min?? musela b?t v po??dku, ale m?val v?dy n?jak?ho kon??ka; na n?co si zased, a proto byl "d?dek".
      Kdy? ale d?dek zbyte?n? sek?roval p?itom mu?stvo i ?ar?e, vym??lel si no?n? cvi?en? a podobn? v?ci, byl "d?dek prev?tsk?".
      Z "prev?tsk?ho d?dka", jako vy??? s~pe? v?vinu ne??dnosti, sekatury a blbosti, stal se "pr?och". To slovo znamenalo v?echno, a velik? jest rozd?l mezi pr?ochem v civilu a pr?ochem na vojn?.
      Prvn?, civiln?, jest t?? p?edstaven?m a tak? ho tak v?eobecn? naz?vaj? v ??adech sluhov? i pod??zen? ??edn?ci. To je filistr byrokrat, kter? vyt?k? nap??klad, ?e koncept nen? dob?e vysu?en pij?kem a podobn?. Je to v?bec blb? hovadsk? zjev v lidsk? spole?nosti, pon?vad? p?itom d?l? takov? mezek roz?afu, v?emu chce rozum?t, v?echno dovede vylo?it a nade v??m se uraz?.
      Kdo byl na vojn?, ch?pe ov?em ten rozd?l mezi t?mto zjevem a pr?ochem v uniform?. Zde to slovo p?edstavovalo d?dka, kter? byl "prev?t", skute?n? prev?t, ?el na v?echno ost?e, ale zastavil se p?esto p?ed ka?dou p?ek??kou; voj?ky nem?l r?d a z?pasil s nimi marn?, nedovedl si z?skat ??dn? autority, kter? se t??il "d?dek" i "d?dek prev?tsk?".
      U n?kter?ch pos?dek, jako nap??klad v Tridentu, m?sto pr?och ??kalo se "n?? starej hajzl". Ve v?ech p??padech ?lo 0 osobu star??, a jestli ?vejk nazval v duchu poru??ka Duba polopr?ochem, vystihl naprosto logicky, ?e jak do st???, tak do hodnosti a v?bec do v?eho sch?z? poru??kovi Dubov? do pr?ocha je?t? pades?t procent.
      S t?mi my?lenkami vraceje se ke sv?mu vag?nu, potkal pucfleka Kunerta, kter? m?l opuchlou tv?? a cosi nesrozumiteln? breptal, ?e se pr?v? srazil se sv?m p?nem, poru??kem Dubem, kter? mu z?istajasna nafackoval, pon?vad? pr? m? zji?t?n? fakta, ?e se st?k? se ?vejkem.
      "V tomto p??pad?," ?ekl klidn? ?vejk, "p?jdeme k raportu. Rakouskej voj?k mus? se d?t fackovat jenom v ur?itejch p??padech. Ale von ten tv?j p?n p?ekro?il v?echny meze, jako to ??kal starej Ev?en Savojskej: ,Potud a? votud: Ted ty mus?? j?t s?m k raportu, a jestli nepude?, tak ti s?m nafackuju, abys v?d?l, co je to discipl?na v arm?d?. V karl?nskejch kas?rn?ch bejval ??kej lajtnant Hausner a ten m?l taky bur?e, a taky ho fackoval a kopal. Jednou byl ten bur? tak zfackovanej, ?e byl z toho pitomej a hl?sil se k raportu a u raportu vohl?sil, ?e byl zkopanej, pon?vad? von si to v?echno plet, a ten jeho p?n taky vopravdu dok?zal, ?e on l?e, ?e von ho v ten den nekopal, ale jenom fackoval, tak toho mil?ho bur?e pro k?iv? na??en? zav?eli na t?? ned?le. - Ale to na cel? v?ci nic nem?n?," pokra?oval ?vejk, "to je zrovna to sam?, vo ?em v?dycky vypravoval medik Houbi?ka, ?e je to jedno, roz?ezat v patalogick?m ?stav? ??k?ho ?lov?ka, kter? se vob?sil nebo votr?vil. A j? jdu s tebou. P?r facek d?l? na vojn? moc."
      Kunert ?pln? zpitom?l a dal se v?st ?vejkem k ?t?bn?mu vag?nu.
      Poru??k Dub za?val, vykl?n?je se z okna: "Co tady chcete, pacholci?"
      "Chovej se d?stojn?," napom?nal ?vejk Kunerta a strkal ho nap?ed do vag?nu.
      V chodb? objevil se nadporu??k Luk?? a za n?m hejtman S?gner.
      Nadporu??k Luk??, kter? u? m?l tolik se ?vejkem, stra?liv? se udivil, nebol' ?vejk netv??il se j?? tak dobromysln? v??n?, jeho tv?? nem?la zn?m? dobromysln? v?raz, sp?? znamen? nov?ch nep??jemn?ch ud?lost?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "v?c jde k raportu."
      "Jenom zas neblbni, ?vejku, j? u? toho m?m tak? dost "
      "Ra?te dovolit," ?ekl ?vejk, "jsem ordonanc? va?i kumpanie, vy, ra?te dovolit, r???te b?t kompaniekomandantem jeden?ctky. J? v?m, ?e to vypad? d?sn? divn?, ale j? v?m taky, ?e pan lajtnant Dub nal?z? se pod v?mi."
      "Vy jste se, ?vejku, v?bec zbl?znil," vpadl do jeho ?e?i nadporu??k Luk??, "vy jste vo?ralej, ud?l?te nejlep??, kdy? odejdete! Rozum??, ty blbe, ty hovado."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, strkaje p?ed sebou Kunerta, "vono to vypad? zrovna tak, jako kdy? se jednou v Praze d?lal pokus s ochrann?m r?mem proti p?ejet? elektrikou. Ten pan vyn?lezce se s?m na ten pokus vob?toval a potom muselo m?sto platit jeho vdov? od?kodn?."
      Hejtman S?gner, nev?da co ??ci, k?val p?itom souhlasn? hlavou, zat?mco nadporu??k Luk?? tv??il se zoufale.
      "V?echno mus? j?t po raportu, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," pokra?oval ne?prosn? ?vejk, "je?t? v Brucku jste mn? ??kal, pane obrlajtnant, ?e kdy? jsem ordonanc? u kumpanie, ?e m?m je?t? jin? povinnosti ne? n?jak? rozkazy. ?e m?m bejt vo v?em, co se d?je u kumpanie, informovanej. Na z?klad? toho na??zen? dovoluji si v?m ozn?mit, pane obrlajtnant, ?e pan lajtnant Dub nafackoval mirnikstirniks sv?mu bur?ovi. J? bych to, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, t?ebas ne??kal. Kdy? j? v?ak vid?m, ?e pan lajtnant Dub je p?id?len pod va?e komando, tak jsem si um?nil, ?e to mus? j?t po raportu."
      "Tohle je divn? z?le?itost," ?ekl hejtman S?gner, "pro? sem strk?te, ?vejku, toho Kunerta." "Poslu?n? hl?s?m, pane batalionskomandante, ?e v?echno mus? j?t po raportu. Von je pitomej, von byl zfackovanej panem lajtnantem Dubem, a von si to nem??e dovolit, aby s?m ?el k raportu. Poslu?n? hl?s?m, pane hauptmane, kdybyste se na n?j pod?val, jak se mu t?esou kolena, von je celej ne??vej, ?e mus? j?t k tomu raportu. A nebejt m?, tak by se k tomu raporiu snad v?bec nedostal, jako ten Kudela z Bytouchova, kterej za aktivn? slu?by tak dlouho chodil k raportu, a? byl p?elo?enej k mar?n?, kde se stal kornetem, a byl na ??k?m vostrov? potom, v Tich?m oce?nu, vyhl??enej jako dezert?r. Von se tam potom vo?enil a mluvil taky s cestovatelem Havlasou, kterej v?bec nepoznal, ?e to nen? domorodec. - Je to v?bec moc smutn?, kdy? m? j?t n?kdo kv?li takovejm p?r blbejm fack?m k raportu. Ale von v?bec sem necht?l j?t, pon?vad? ??kal, ?e sem nepude. Von je v?bec takovej ufackovanej bur?, ?e ani nev?, vo kterej facce se tady jedn?. Von by sem byl v?bec ne?el, von v?bec necht?l j?t k raportu, von si d? naml?tit kolikr?t je?t? v?c. Poslu?n? hl?s?m, pane hauptman, pod?vaj? se na n?j, von u? je z toho celej posranej. A na druh? stran? zas, von si m?l hned st??ovat, ?e dostal t?ch p?r facek, ale von se nevodv??il, pon?vad? v?d?l, ?e je to lep??, jako napsal ten jeden b?sn?k, bejt skromnou fialkou. Von toti? slou?? u pana lajtnanta Duba."
      Strkaje Kunerta p?ed sebe, ?ekl k n?mu ?vejk: "Net?es se po??d jako dub ve vosice!"
      Hejtman S?gner ot?zal se Kunerta, jak se to vlastn? stalo.
      Kunert v?ak prohl?sil, t?esa se na cel?m t?le, ?e se mohou zeptat pana lajtnanta Duba, ?e mu ten v?bec nenafackoval.
      Jid?? Kunert, st?le t?esa cel?m t?lem, prohl?sil dokonce, ?e si to ?vejk v?bec vymyslil.
      T?to trapn? ud?losti u?inil konec poru??k Dub, kter? se n?hle objevil a roze?val se na Kunerta: "Chce? je?t? dostat novejchp?r facek?"
      V?c byla tedy ?pln? jasnou a hejtman S?gner prost? k poru??kovi Dubovi prohl?sil: "Kunert ode dne?ka je p?id?len k batali?nn? kuchyni, a pokud se t?k? nov?ho bur?e, obrat se na rechnungsfeldv?bla Va?ka."
      Poru??k Dub zasalutoval a jenom p?i odchodu ?ekl k ?vejkovi: "S?z?m se, ?e budete jednou viset:" Kdy? ode?el, obr?til se ?vejk k nadporu??kovi Luk??ovi jemn?m, p??telsk?m t?nem: "V Mnichov? Hradi?ti byl taky takovej jeden p?n a taky tak s t?m druh?m mluvil, a von mu vodpov?d?l: ,Na popravi?ti se sejdeme.`"
      "?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, "vy jste ale blbej, a neopova?te se mn? ??ct, jak vy to m?te ve zvyku: Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem blbej."
      "Frapant," ozval se hejtman S?gner nakl?n?je se v okn? a byl by tak r?d od okna odstoupil, ale nem?l j?? ?asu, nebo? zjevilo se to ne?t?st?: poru??k Dub pod oknem,
      Poru??k Dub za?al s t?m, ?e velice lituje toho, jak hejtman S?gner ode?el, nevyslechnuv jeho d?vody o ofenz?v? na v?chodn? front?.
      "M?me-li porozum?ti obrovsk? ofenz?v?," volal poru?iti Dub nahoru do ?kna, "mus?me si uv?domit, jak se vyvinula ofenz?va koncem dubna. Museli jsme prolomit ruskou frontu a na?li jsme nejv?hodn?j??m m?stem pro tento pr?lom frontu mezi Karpaty a Vislou."
      "J? se s tebou o to neh?d?m," odpov?d?l su?e hejtman S?gner a ode?el od okna.
      Kdy? se za p?l hodiny nato pokra?ovalo v j?zd? na Sanok, hejtman S?gner nat?hl se na sedadlo a d?lal, ?e sp?, aby poru??k Dub zat?m zapomn?l na sv? ot?epan? v?vody o ofenz?v?.
      Ve vag?n? se ?vejkem sch?zel Baloun. Vyprosil si toti? dovolen? vyt??t chlebem kotel po gul??i. Nal?zal se nyn? na voze s poln?mi kuchyn?mi v nep??jemn? situaci, pon?vad? p?itom, jak se vlak hnul, vlet?l po hlav? do kotle a nohy mu ?ouhaly p?es kotel. Zvykl si v?ak na tuto situaci a z kotle oz?valo se mlask?n?, jako kdy? je?ek hon? ?v?by, a pozd?ji Baloun?v prosebn? hlas: "Pros?m v?s, kamar?di, proboha, hocYte mi sem kousek chleba, je?t? je tady moc vom??ky." Tato idyla trvala a? do nejbli??? stanice, kam p?ijeli ji? s kotlem 1 t. kumpanie vy?i?t?n?m, ?e se poc?nov?n? jen lesklo.
      "Zapla? v?m to p?mbu, kamar?di," d?koval Baloun srde?n?. "Vod t? doby, co jsem te? na vojn?, ponejprv se na m? ?t?st? usm?lo."
      A bylo tak? vskutku co ??ct. V Lupkovsk?m pr?smyku dostal se Baloun ku dv?ma porc?m gul??e, nadporu??k Luk?? projevil t?? svou spokojenost nad t?m, ?e mu Baloun p?inesl z d?stojnick? kuchyn? netknutou min??, a zanechal pro n?ho dobrou polovi?ku. Baloun byl ?pln? ??asten, kl?til nohama, kter? vystr?il z vozu, a najednou se mu cel? tahle vojna zd?la b?ti n???m tepl?m, rodinn?m.
      Kucha? kumpanie po?al si z n?ho d?lat legraci, ?e a? se p?ijede do Sanoku, ?e se bude va?it ve?e?e a je?t? jeden ob?d, pon?vad? tu ve?e?i a ob?d maj? k dobru za tu celou cestu, kdy? to nedostali. Baloun jen souhlasn? k?val hlavou a ?eptal: "Uvid?te, kamar?di, ?e n?s p?mbu neopust?."
      V?ichni se tomu up??mn? sm?li a kucha? sed? na poln? kuchyni zazp?val:
       ?upajdij?h ?upajd?,
       ?ak n?s p?nb?h nezand?.
       Zand?-li n?s do bl?ta,
       ?ak n?s zaseje vydr?p?...
       Zand?-li n?s do hou?t?,
       ?ak n?s zase vykou?e.
       ?upajdij?, ?upajd?,
       ?ak n?s p?nb?h nezand?...
      Za stanic? ??avne po?aly se objevovat op?t v ?dol?ch nov? vojensk? h?bit?vky. Pod ??avne bylo vid?t z vlaku kamenn? k??? s bezhlav?m Kristem P?nem, kter? ztratil hlavu p?i odst?elu trati.
      Vlak zrychloval svou rychlost, ?ena se dol? ?dol?m k Sanoku, obzory se roz?i?ovaly a t?m i ?etn?j??mi st?valy se cel? skupiny rozbit?ch vesnic po obou stran?ch do kraje.
      U Kula?n? bylo vid?t dole v ???ce z ?elezni?n?ho n?spu z??cen?, rozbit? vlak ?erven?ho k???e.
      Baloun vyt?e?til na to o?i a zejm?na se podivil na rozh?zen? dole ??sti lokomotivy. Kom?n byl zara?en do ?elezni?n?ho n?spu a vy?uhoval z n?ho ven jako osumadvac?tka.
      Tento zjev vzbudil t?? pozornost ve vag?n?, kde byl ?vejk. Nejv?ce se roz??lil kucha? Jurajda: "Copak se sm? st??let do vag?n? ?erven?ho k???e?"
      "Nesm?, ale m??e," ?ekl ?vejk, "?usa to byla dobr?, a von se pak ka?dej vomluv?, ?e to bylo v noci a ?e ten ?ervenej k??? nen? vid?t. Vono je v?bec moc v?c? na sv?t?, kter? se nesm?j? d?lat, ale m??ou se prov?d?t. Hlavn? v?c, aby to ka?dej zkusil, jestli se mu to povede, kdy? to nesm?, aby to moh. Vo c?sa?skejch man?vrech na P?secku p?i?el takovej rozkaz, ?e se nesm?j? voj?ci na pochodu v?zat do kozelce. Ale n?? hejtman na to p?i?el, ?e se to m??e, pon?vad? takovej rozkaz byl stra?n? sm??nej, to moh ka?dej lehko pochopit, ?e do kozelce sv?zanej voj?k nem??e ma??rovat. Tak von vlastn? ten befel nevobch?zel, d?val jednodu?e a rozumn? sv?zan? voj?ky do kozelce h?zet do voz? vod tr?nu a ma??rovalo se s nima d?l. Nebo takovejhle p??pad, co se stal v na?? ulici p?ed p?ti ?esti lety. Tam bydlel n?jakej pan Karl?k v prvn?m pat?e. O poschod? vej? moc hodnej ?lov?k, n?jakej konzervatorista Mike?. Von m?l moc r?d ?ensk? a taky mezi jinejma po?al chodit za dcerou toho pana Karl?ka, kterej m?I ?pedit?rstv? a cukr??stv? a taky m?l n?kde na Morav? kniha?stv? pod ??kou docela cizou firmou. Kdy? se ten pan Karl?k dov?d?l, ?e ten konzervatorista mu chod? za dcerou, tak ho nav?t?vil v byt? a ?ek mu: ,Vy si mou dceru nesm?te vz?t, vy jeden votrapo. J? v?m j? ned?m!` ,Dobr?,` vodpov?d?l mu pan Mike?; ,kdy? si. ji nesm?m vz?t, co m?m d?lat, m?m se roztrhat?` Za dva m?s?ce p?i?el pan Karl?k znova a p?ived si svou man?elku a voba mu ?ekli jednohlasn?: ,Vy pacholku, vy jste p?ipravil na?i dceru vo ?est: ,Zajist?,` odpov?d?l on jim na to, ,dovolil jsem si ji zkurvit, milostiv? pan?: Ten pan Karl?k za?al na n?j zbyte?n? ?v?t, ?e mu p?ece ??kal, ?e si ji nesm? vz?t, ?e mu ji ned?, ale von mu docela spr?vn? vodpov?d?l, ?e si ji taky neveme, a tenkr?t ?e nebyla vo tom ??dn? ?e?, co s n? m??e d?lat. ?e se vo tom nejednalo, von ?e dr?? slovo, aby byli bez starosti, ?e von ji nechce, ?e je charakter, ?e nen? kam v?tr, tam pl???, a ?e dr?? slovo, ?e kdy? n?co ?ekne, ?e je to svat?. A jestli bude kv?li tomu pron?sledovanej, tak ?e si z toho taky nic ned?l?, pon?vad? m? sv?dom? ?ist? a jeho nebo?ka maminka je?t? na smrteln? posteli ho zap??sahala, aby nikdy v ?ivot? nelhal, a von ?e j? to sl?bil rukoud?n?m a takov? p??saha ?e je platn?. V jeho rodin? ?e v?bec nikdo nelhal a von m?l taky v?dycky ve ?kole z mravn?ho chov?n? nejlep?? zn?mku. Tedy tady vid?te, ?e se leccos nesm?, ale m??e, a ?e cesty m??ou b?ti rozli?n?, jenom v?li m?jme v?ichni rovnou."
      "Mil? p??tel?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, kter? si d?lal horliv? pozn?mky, "v?echno ?patn? m? i dobrou str?nku. Tento do pov?t?? vyhozen?, polosp?len? a z n?spu svr?en? vlak ?erven?ho k???e obohacuje slavn? d?jiny na?eho batali?nu o nov? hrdinn? ?in budoucnosti. P?edstavuji si, ?e asi tak 16. z???, jak jsem si ji? u?inil pozn?mku, p?ihl?s? se od ka?d? kumpanie na?eho batali?nu n?kolik prost?ch voj?n? pod veden?m kapr?la, ?e vyhod? panc??ov? vlak nep??tele, kter? n?s ost?eluje a br?n? na?emu p?echodu p?es ?eku. ?estn? vyplnili sv?j ?kol, p?evl?knuti za sedl?ky - - Co to vid?m," zvolal jednoro?n? dobrovoln?k, d?vaje se do sv?ch pozn?mek. ,"Jak se mn? sem dostal n?? pan Van?k? - Posly?te, pane rechnungsfeldv?bl," obr?til se na Va?ka, "jak? kr?sn? ?l?ne?ek bude o v?s v d?jin?ch batali?nu. Tu??m, ?e u? jste tam jednou, ale tohle bude rozhodn? Lep?i a vydatn?j??." Jednoro?n? dobrovoln?k ?etl pov??en?m hlasem: "Hrdinn? smrt ??etn?ho ?ikovatele Va?ka.K odv??n?mu podniku, vyhozen? nep??telsk?ho panc??ov?ho vlaku, p?ihl?sil se t?? ??etn? ?ikovatel Van?k, jsa p?evle?en jako ostatn? v selsk? kroj. P?ivozen?m v?buchem byl omr??en, a kdy? se probral z mr?kot, vid?l se obklopena nep??telem, kter? ho okam?it? dopravil do ?t?bu nep??telsk? divize, kde tv??? v tv?? smrti odep?el jak?hokoliv vysv?tlen? o postaven? a s?le na?eho vojska. Pon?vad? nal?zal se v p?evle?eni, byl odsouzen jako vyzv?da? k ob??en? provazem, kter??to trest, vzhledem k jeho vysok? hodnosti, byl mu zm?n?n k smrti zast?elen?m. Exekuce byla ihned vykon?na u h?bitovn? zdi a state?n? ??etn? ?ikovatel Van?k ??dal, aby mu nebyly zav?z?ny o?i. Na ot?zku, m?-li n?jak? p??n?, odpov?d?l: ,Vy?i?te prost?ednictv?m parlament??e m?mu batali?nu m?j posledn? pozdrav a ?e um?r?m s p?esv?d?en?m, ?e n?? batali?n bude pokra?ovati na sv? v?t?zn? cest?. D?le vy?i?te panu hejtmanovi S?gnerovi, ?e podle posledn?ho rozkazu po brig?d? zvy?uje se porce konzerv denn? na dv?ap?l konzervy na jednoho mu?e: Tak um?el n?? ??etn? ?ikovatel Van?k, vzbudiv svou posledn? v?tou panick? strach u nep??tele, kter? se domn?val, ?e br?n? na?emu p?echodu p?es ?eku, od?ezuje n?s od z?sobovac?ch bod?, zp?sobuje n?m brzk? vyhladov?n? a t?m i demoralizaci v na?ich ?ad?ch. - O jeho klidu, s kter?m hled?l smrti vst??c, sv?d?? ta okolnost, ?e hr?l s nep??telsk?mi ?t?bn?mi d?stojn?ky p?ed svou popravou cvika. ,Mnou vyhran? obnos odevzdejte rusk?mu ?erven?mu k???i,` ?ekl, stoje ji? p?ed hlavn?mi ru?nic. Tato ?lechetn? velkomyslnost pohnula p??tomn? vojensk? z?stupce a? k slz?m. - Odpus?te, pane Va?ku," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "?e jsem si dovolil disponovat s va?imi vyhran?mi pen?zi. P?em??lel jsem o tom, m?-li se to snad odevzdat rakousk?mu ?erven?mu k???i, ale kone?n? p?edpokl?d?m, ?e ze stanoviska lidskosti je to jedno, jen kdy? se to odevzd? hum?nn? instituci."
      "Moh to ten n?? nebo?t?k," ?ekl ?vejk, "vodevzdat pol?vkov?mu ?stavu m?sta Prahy, ale takhle je to p?eci jen lep??, von by si t?eba pan starosta za ten vobnos koupil jitrnici na g?bl."
      "Inu, krade se v?ude," ?ekl telefonista Chodounsk?.
      "Hlavn? se krade u ?erven?ho k???e," s velkou zlost? prohl?sil kucha? Jurajda. "M?l jsem v Brucku zn?m?ho kucha?e, kter? va?il pro s??t?i?ky v bar?ku, a ten mn? ??kal, jak p?edstaven? t?ch sest?i?ek a vrchn? o?et?ovatelky pos?laj? dom? cel? bedny malaga a ?okol?dy. To nese sama sebou p??le?itost, to je sebeur?en? ?lov?ka. Ka?d? ?lov?k prod?l?v? ve sv?m nekone?n?m ?ivot? nes??sln? p?em?ny a jednou mus? se objevit na tomto sv?t? jako zlod?j, v ur?it?ch obdob?ch sv? ?innosti. S?m jsem ji? prod?lal toto jedno obdob?."
      Kucha? okultista Jurajda vyt?hl ze sv?ho ba?ochu l?hev ko?aku.
      "Zde vid?te," ?ekl, otv?raje l?hev, "neomyln? d?kaz m?ho tvrzen?. Vzal jsem ji p?ed odjezdem z d?stojnick? min??e. Ko?ak jest nejlep?? zn?mky a m?lo se ho pou??vati k cukrov?m polev?m na lineck? dorty. Byl v?ak p?edur?en k tomu, abych ho ukradl, stejn? jako j? jsem byl p?edur?en st?ti se zlod?jem."
      "A taky by to nebylo ?patn?," ozval se ?vejk, "kdybychom byli p?edur?eni k tomu, abychom byli va?ema spoluvin?kama, j? alespo? m?m takov? tu?en?."
      A p?edur?en? se opravdu uk?zalo. L?hev ?la kolem p?es protest ??etn?ho ?ikovatele Va?ka; kter? tvrdil, ?e se m? p?t ko?ak z es??lku a spravedliv? rozd?lit, pon?vad? je jich v?ech dohromady na l?hev p?t, tak?e p?i lich?m ??sle se lehce m??e st?t, ?e se n?kdo ur?it? o jeden lok z l?hve v?c napije ne?li ti druz?, k ?emu? podotkl ?vejk: "To je pravda, jestli chce m?t pan Van?k sud? ??slo, tak a? vystoup? ze spolku, aby nebyly ??dn? nep??jemnosti a h?dky."
      Van?k tedy odvolal sv?j n?vrh a podal jin?, velkodu?n?, aby se d?rce Jurajda um?stil do takov?ho po?ad?, aby se mohl nap?ti dvakr?t, co? zp?sobilo bou?i odporu, pon?vad? se ji? Jurajda jednou napil, ochutn?vaje ko?ak p?i otev?r?n? lahve.
      Kone?n? byl p?ijat n?vrh jednoro?n?ho dobrovoln?ka p?t podle abecedy, co? od?vodnil t?m, ?e jest to t?? jist? p?edur?en?, jak se kdo jmenuje.
      L?hev dorazil Chodounsk?, prv? v abeced?, prov?zen hroziv?m zrakem Va?ka, kter? si vypo??t?val, ?e kdy? je posledn?, ?e bude m?t o jeden lok v?c, co? byla hrub? matematick? chyba, pon?vad? bylo jednadvacet lok?.
      Potom hr?li oby?ejn?ho cvika ze t?? karet; objevilo se, ?e jednoro?n? dobrovoln?k pou??v? p?itom p?i ka?d?m rabov?n? n?bo?n?ch propov?dek z P?sma svat?ho. Rabuje spodka, zvolal: "Pane, ponechej? mn? tohoto spodka i tohoto l?ta, a? jej? okop?m a ohnoj?m, a? mn? p?inese ovoce."
      Kdy? mu bylo vyt?k?no, ?e dokonce se odv??il rabovat osmi?ku, zvolal hlasem velik?m: "Ale ?ena n?kter?, maj?c? gro?? deset, ztratila-li by jeden gro?, zdali? nezaz?e sv?ce a nehled? piln?, dokud nenalezne? A kdy? nalezne, svol? sousedy a p??telkyn?, ?kouc: ,Spolu radujte se se mnou, nebo? rabovala jsem osmi?ku a v kart?ch p?ikoupila trumfov?ho kr?le s esem!` - Tak sem dejte ty karty, spadli jste tam v?ichni "
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek m?l opravdu velk? ?t?st? v kart?ch. Zat?mco druz? p?eb?jeli si trumfy navz?jem, on bil jejich p?ebit? trumfy v?dy nejvy???m trumfem, tak?e tam jeden za druh?m padali a on bral s?zku za s?zkou a volal k pora?en?m: "A zem?t?esen? velik? budou po m?stech, a hladov? a morov? hr?zy a z?zrakov? z nebe velic?." Kone?n? u? toho. m?li dost, p?estali hr?t, kdy? telefonista Chodounsk? prohr?l sv?j ?old na p?l roku nap?ed. Byl nad t?m zdrcen a jednoro?n? dobrovoln?k ??dal na n?m ?pisy, ?e p?i vypl?cen? ?oldu ??etn? ?ikovatel Van?k vyplat? ?old Chodounsk?ho jemu.
      "Neboj se, Chodounsk?," t??il ho ?vejk. "Kdy? bude? m?t ?t?st?, tak padne? p?i prvn?m gefechtu a Marek ut?e hubu vo tvoje l?nungy, jen mu to podepi?."
      Zm?nka o padnut? dotkla, se Chodounsk?ho velice nep??jemn?, tak?e ?ekl s ur?itost?: "J? nem??u padnout, proto?e jsem telefonista, a telefonisti jsou v?dycky v blind??i a dr?ty se natahujou nebo chyby se hledaj? v?dycky a? po gefechtu."
      Jednoro?n? dobrovoln?k zm?nil se, ?e telefonisti pr?v? naopak vyd?ni jsou velk?mu nebezpe?? a ?e hlavn? na telefonisty m? spadeno v?dy nep??telsk? d?lost?electvo. ??dn? telefonista nen? jist ve sv? blind???. Kdyby byt? deset metr? pod zem?, tak ho tam nep??telsk?, artil?rie p?ece najde. ?e telefonisti hynou jako kroupy v de?ti v l?t?, o tom sv?d??, ?e kdy? opou?t?l Bruck, tak pr?v? tam otv?rali 28. kurs pro telefonisty.
      Chodounsk? d?val se p?ed sebe utr?pen?, co? pohnulo ?vejka k p??telsk?mu, dobr?mu slovu: "M?? to zkr?tka p?knej ?vindl." Chodounsk? odpov?d?l vl?dn?: "Ku?te, teti?ko."
      "Pod?v?m se na p?smenu Chve sv?ch pozn?mk?ch o d?jin?ch batali?nu... Chodounsk? - Chodounsk?, hm, aha, tady to m?me: ,Telefonista Chodounsk?, zasyp?n minou. Telefonuje ze sv? hrobky na ?t?b: Um?r?m a gratuluji sv?mu batali?nu k v?t?zstv?!`"
      "To ti mus? sta?it," ?ekl ?vejk, "nebo chce? je?t? n?co k tomu doplnit? Pamatuje? se na toho telefomstu z Titaniku, kterej, kdy? u? lo? se pot?p?la, po??d telefonoval dol? do zatopen? kuchyn?, kdy u? bude vob?d?"
      "Mn? na tom nesejde," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "pop??pad? se m??e p?edsmrtn? v?rok Chodounsk?ho doplnit t?m, ?e on nakonec zvol? do telefonu: ,Pozdravujte ode mne na?i ?eleznou brig?du!`"

4. kapitola

Marschieren marsch!

      Objevilo se, kdy? se p?ijelo do Sanoku, ?e vlastn? na tom voze s poln? kuchyn? jeden?ctky, kde prd?l blahem nasycen? Baloun, m?li celkem pravdu, ?e bude ve?e?e, a dokonce krom? ve?e?e ?e tam bude rozd?v?n n?jak? komis?rek za v?echny ty dny, kdy nedostal batali?n ni?eho. Objevilo se tak?, ?e vlastn? v Sanoku, kdy? vylezli z vag?n?, nal?z? se ?t?b ?elezn? brig?dy, ku kter? batali?n 91. regimentu pat?il podle sv?ho k?estn?ho listu. A?koliv odtud bylo spojen? ?elezni?n? neporu?eno pod Lvov i severn? na Velik? Mosty, bylo vlastn? z?hadou, pro? ?t?b v?chodn?ho ?seku ud?lal tyto dispozice, aby ?elezn? brig?da se sv?m ?t?bem soust?e?ovala pochodov? prapory sto pades?t kilometr? v t?lu, kdy? ?la v t? dob? fronta od Brod? na Bug a pod?l ?eky severn? k Sokalu.
      Tato velice zaj?mav? strategick? ot?zka byla stra?n? jednoduch?m zp?sobem rozlu?t?na, kdy? ?el hejtman S?gner v Sanoku hl?sit do ?t?bu brig?dy o p?ibyt? mar?batali?nu.
      Ordonan?n?m d?stojn?kem byl adjutant brig?dy hejtman Tayrle.
      "J? se velice div?m," ?ekl hejtman Tayrle, "?e vy jste nedostali ur?it? zpr?vy. Mar?r?ta je jist?. O linii va?eho pochodu m?li jste n?m ozn?mit p?irozen? p?edem. Podle dispozic hlavn?ho ?t?bu p?ijeli jste o dva dny d??ve."
      Hejtman S?gner se trochu zard?l, ale nenapadlo mu opakovat v?echny ty ?ifrovan? telegramy, kter? dost?val po cel? cest?.
      "J? se v?m div?m," ?ekl adjutant Tayrle. "Mysl?m," odpov?d?l hejtman S?gner, "?e si v?ichni d?stojn?ci tyk?me."
      "Budi?," ?ekl hejtman Tayrle, "?ekni mn?, jse? aktivn? nebo civilista? Aktivn?? - To je docela n?co jin?ho... ?lov?k se v tom nevyzn?. Tady u? ti projelo takov?ch blb? rezervn?ch lajtnant?. Kdy? jsme ustupovali od Limanova a od Krasn?ku, v?ichni ti tak?lajtnanti ztratili hlavu, jakmile uvid?li koz?ckou patrolu. My ve ?t?bu nem?me r?di takov?ch p???ivn?k?. Pitom? chlap s inteligentkou d? se nakonec aktivovat nebo v civilu ud?l? ofic?rskou zkou?ku a blbne zas d?l v civilu, a kdy? p?ijde vojna, tak je z n?ho ne lajtnant, ale poseroutka!"
      Hejtman Tayrle si odplivl a d?v?rn? popl?cal hejtmana S?gnera: "Zdr??te se tady asi dva dny. J? v?s v?echny provedu, zatan??me si. M?me tady takov? hezk? kurvi?ky, engelhuren. M?me zde dceru jednoho gener?la, kter? d??v p?stovala lesbickou l?sku. To se ti v?ichni p?evl?kneme do ?ensk?ch ?at?, a uvid??, co ona um?! Je ti to takov? huben? svin?, ?e bysi si snad ani nic nepomyslel. Ale zn? to, kamar?de. Je to takov? potvora ostatn? to pozn??. - Pardon!" zarazil se; "mus?m se zas vyblit, je to dnes ji? pot?et?."
      Kdy? se potom vr?til, sd?lil hejtmanovi S?gnerovi, aby dok?zal, jak je tu veselo, ?e jsou to n?sledky v?erej??ho ve?era, na kter?m bral ??ast i stavebn? odd?l.
      S velitelem tohoto odd?lu, kter? byl t?? v hodnosti hejtmana, sezn?mil se hejtman S?gner velice brzo. Do kancel??e vpadl toti? uniformovan? dlouh?n s t?emi zlat?mi hv?zdi?kami a jaksi v m?toh?ch, nepozoruje p??tomnosti hejtmana S?gnera, zcela d?v?rn? oslovil Tayrle: "Co d?l??, svin?? Tys n?m v?era p?kn? z??dil na?i hrab?nku." Posadil se na ?idli, a t1u?e se tenkou r?koskou p?es l?tka, sm?l se na cel? kolo: "Kdy? si vzpomenu, jak jsi se j? vyblit do kl?na..."
      "Ano," ?ekl Tayrle, "bylo to v?era velmi vesel?." Pak teprve sezn?mil hejtmana S?gnera s d?stojn?kem s r?koskou a v?ichni vy?li kancel??? administra?n?ho odd?len? brig?dy ven do kav?rny, kter? n?hle vyrostla z b?val? pivnice.
      Kdy? ?li kancel???, hejtman Tayrle vzal si od velitele stavebn?ho odd?lu r?kosku a uhodil na dlouh? st?l, kolem kter?ho na povel postavilo se do fronty dvan?ct vojensk?ch p?sa??. Byli to vyznava?i klidn?, bezpe?n? pr?ce v t?lu arm?dy s velk?mi, spokojen?mi b?ichy v extra uniform?ch.
      A t?mto dvan?cti tlust?m apo?tol?m ulejvandy hejtman Tayrle ?ekl, cht?je se vyznamenati p?ed S?gnerem i druh?m hejtmanem: "Nemyslete si, ?e v?s tady m?m jako na krmn?ku. Prasata! M?n? ?r?t a chlastat, ale v?ce b?hat. - Te? v?m uk??i je?t? jinou drez?ru," ozn?mil Tayrle sv?m spole?n?k?m.
      Uhodil poznovu r?koskou na st?l a ot?zal se t?ch dvan?cti: "Kdy prasknete, ?u?ata?"
      V?ech dvan?ct odpov?d?lo unisono: "Dle va?eho rozkazu, pane hejtmane."
      Sm?je se vlastn? blbosti a pitomosti, vy?el hejtman Tayrle z kancel??e.
      Kdy? sed?li v?ichni t?i v kav?rn?, poru?il Tayrle p?in?sti l?hev je?abinky a zavolat n?jak? sle?ny, kter? jsou voln?. Objevilo se, ?e kav?rna vlastn? nen? nic jin?ho ne? vyk?i?en? d?m, a pon?vad? ??dn? ze sle?en nebyla volnou, roz??lil se hejtman Tayrle na nejvy??? stupe? a v p?eds?ni vynadal sprost? madam a k?i?el, kdo?e je u sle?ny Elly. Kdy? dostal za odpov??, ?e je tam n?jak? poru??k, l?te?il je?t? v?c.
      U sle?ny Elly byl pan poru??k Dub, kter?, kdy? mar?batali?n byl u? ve sv?ch ubikac?ch v gymnasiu, zavolal si cel? sv?j ?ik a upozor?oval jej v dlouh? ?e?i, ?e Rusov? p?i sv?m ?stupu zakl?dali v?ude bordely s person?lem pohlavn? naka?en?m, aby zp?sobili rakousk? arm?d? t?mto sv?m trikem velk? ztr?ty. Varuje tedy t?mto voj?ky p?ed vyhled?v?n?m podobn?ch m?stnost?. S?m se osobn? p?esv?d?? v t?ch domech, jestli jeho rozkazu nebylo uposlechnuto, pon?vad? jsou ji? ve frontov?m p?smu; ka?d?, kter? bude p?isti?en, bude postaven p?ed poln? soud.
      Poru??k Dub ?el se osobn? p?esv?d?it, zdali jeho rozkaz nebyl p?ekro?en, a proto patrn? za v?chodisko sv? kontroly vybral si pohovku v Ellin? pokoj?ku v prv?m pat?e takzvan? "m?stsk? kav?rny", na kter??to pohovce se velice dob?e bavil.
      Mezit?m ji? hejtman S?gner ode?el ku sv?mu batali?nu. Tayrlova spole?nost byla toti? rozpu?t?na. Hejtmana Tayrleho hledali z brig?dy, kde se sh?n?l ji? p?es hodinu brig?dn?k po sv?m adjutantovi. P?i?ly nov? rozkazy od divize a bylo nutno ur?it definitivn? mar?r?tu pro p?ibyv?? 91. pluk, pon?vad? jeho p?vodn?m sm?rem dle nov?ch dispozic m? j?t pochodov? prapor 102. pluku.
      Bylo to v?echno velice spleten?, Rusov? ustupovali na severov?chodn?m c?pu Hali?e vel?ce rychle, tak?e se tam n?kter? rakousk? ??sti navz?jem prom?chaly, do ?eho? m?sty jako kl?ny vnikaly ??sti n?meck? arm?dy, kter??to chaos dopl?ovalo p?ib?v?n? na front nov?ch pochodov?ch prapor? a jin?ch vojensk?ch t?les. Tot?? bylo i p?i frontov?ch ?sec?ch, kter? byly je?t? d?le v t?lu, jako zde v Sanoku, kam najednou p?ibyly rezervy n?meck? hannoversk? divize pod veden?m plukovn?ka s tak o?kliv?m pohledem, ?e brigad?r byl uveden do naprost?ho zmatku. Plukovn?k rezerv hannoversk? divize ukazoval toti? dispozice sv?ho ?t?bu, ?e m? ubytovat sv? mu?stvo v gymnasiu, kde pr?v? nyn? byli ubytov?ni jednadevades?tn?ci. Pro um?st?n? sv?ho ?t?bu ??dal vyklizen? domu krakovsk? banky, ve kter?m pr?v? byl ?t?b brig?dy.