Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      To byla nejlep?? vyk?i?en? m?stnost, kam nesm?li chodit prost? voj?ci a jednoro?n? dobrovoln?ci.
      Ti chodili do R??ov?ho domu, jeho? zelen? sv?tla byla t?? vid?t od opu?t?n?ho fotografick?ho ateli?ru. Bylo to rozt??d?n? jako pozd?ji na front?, kdy mocn??stv? nemohlo u? sv?mu vojsku ni??m jin?m pomoct ne? p?enosn?mi bordely u ?t?b? brig?d, takzvan?mi "pufy". Byly tedy k. k. Offizierspuff, k. k. Unteroffizierspuff a k. k. Mannschaftspuff.
      Most nad Litavou z??il, stejn? jako na druh? stran? za mostem sv?tila Kir?lyhida, Cislajt?nie i Translajt?nie. V obou m?stech, uhersk?m i rakousk?m, hr?ly cik?nsk? kapely, z??ily okna kav?ren a restaurac?, zp?valo se, pilo. M?stn? m????ci i ??ednictvo vodilo sem do kav?ren a restaurac? sv? pani?ky a dosp?l? dcery a Most nad Litavou, Bruck an der Leitha, a Kir?lyhida nebyly nic jin?ho ne? jeden velk? bordel.
      V jednom z d?stojnick?ch bar?k? v t?bo?e ?ekal v noci ?vejk na sv?ho nadporu??ka Luk??e, kter? ?el ve?er do m?sta do divadla a doposud se nevr?til. ?vejk sed?l na odestlan? posteli nadporu??kov? a naproti n?mu sed?l na stole sluha majora Wenzla.
      Major se op?t vr?til k regimentu, kdy? byla v Srbsku konstatov?na jeho ?pln? neschopnost na Drin?. Mluvilo se o tom, ?e dal rozebrat a zni?it pontonov? most, kdy? m?l je?t? p?l sv?ho batali?nu na druh? stran?. Nyn? byl p?id?len k vojensk? st?elnici v Kir?lyhid? jako velitel a m?l tak? co d?lat s hospod??stv?m v t?bo?e. Mezi d?stojn?ky se vypravovalo, ?e si major Wenzl nyn? pom??e na nohy. Pokoje Luk??e i Wenzla byly na t??e chodb?.
      Sluha majora Wenzla Mikul??ek, malink? chlap?k od ne?tovic, kl?til nohama a nad?val: "J? se div?m tomu m?mu star?mu pacholkovi, ?e je?t? nejde. To bych r?d v?d?l, kde se ten m?j d?dek celou noc fl?k?. Kdyby mn? alespo? dal kl?? od pokoje, leh bych si a ?u?il. M? tam v?na bezpo?tu." "Von prej krade," prohodil ?vejk, pohodln? kou?e cigarety sv?ho nadporu??ka, pon?vad? ten mu zak?zal v pokoji bafat z d?mky, "ty p?ece mus?? vo tom n?co v?d?t, odkud m?te v?no."
      "J? chod?m tam, kam mn? p?ik??e," tenk?m hlasem ?ekl Mikul??ek, "dostanu l?stek vod n?ho a u? jdu fasovat pro nemocnici, a nesu to dom?."
      "A kdyby ti poru?il," ot?zal se ?vejk, "abys ukrad plukovn? kasu, ud?lal bys to? Ty zde za st?nou nad?v??, ale t?ese? se p?ed n?m jako osika."
      Mikul??ek zamrkal mal?ma o?ima: "To bych si rozmyslil."
      "Nic si nesm?? rozmej?let, ty jedno upocen? ml?d?," rozk?ikl se na n?ho ?vejk, ale umlk, pon?vad? se otev?ely dve?e a vstoupil nadporu??k Luk??. Byl, jak se ihned mohlo pozorovat, ve velice dobr? n?lad?, pon?vad? m?l ?epici obr?cen?.
      Mikul??ek se tak lekl, ?e zapomn?l sesko?it se stolu, ale salutoval vsed?, zapomenuv je?t? ke v?emu, ?e nem? na hlav? ?epici.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je v?echno v po??dku," hl?sil ?vejk, zaujav pevn? vojensk? vzez?en? dle v?ech p?edpis?, p?i?em? cigareta mu z?stala v ?stech.
      Nadporu??k Luk?? si toho v?ak nev?iml a ?el p??mo na Mikul??ka, kter? vyvalen?ma o?ima pozoroval ka?d? pohyb nadporu??ka a p?itom d?l salutoval a st?le je?t? sed?l p?itom na stole.
      "Nadporu??k Luk??," ?ekl p?istupuje k Mikul??kovi nep??li? pevn?m krokem, "a jak vy se jmenujete?"
      Mikul??ek ml?el. Luk?? p?it?hl si ?idli p?ed Mikul??ka na stole, sedl si, d?vaje se na n?ho nahoru, ?ekl: "?vejku, p?ineste mn? z kufru slu?ebn? revolver."
      Mikul??ek po celou dobu, co ?vejk hledal v kufru, ml?el a jen se vyd??en? d?val na nadporu??ka. Jestli v t? chv?li pochopil, ?e sed? na stole, byl jist? je?t? zoufalej??, pon?vad? jeho nohy dot?kaly se kolen sed?c?ho nadporu??ka.
      "J??ku, jak se jmenujete, ?lov??e?" volal nahoru na Mikul??ka nadporu??k. Ten ale ml?el d?l. Jak pozd?ji vysv?tloval, dostal jak?si druh strnut? p?i nenad?l?m p??chodu nadporu??ka. Cht?l sesko?it, a nemohl, cht?l odpov?d?t, a nemohl, cht?l p?estat salutovat, ale ne?lo to.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, "?e revolver nen? nal?dovanej."
      "Tak ho nal?dujte, ?vejku!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?me ??dn? patrony a ?e ho p?jde t??ko sest?elit se stolu. J? si dovol?m podotknout, pane obrlajtnant, ?e je to Mikul??ek, bur? od pana majora Wenzla. Ten v?dycky ztrat? ?e?, kdy? vid? n?koho z p?n? ofic?r?. Von se v?bec styd? mluvit. Vono je to v?bec takov?, jak ??k?m, upocen? ml?d?, utahan?. Pan major Wenzl nech? ho v?dy st?t na chodb?, kdy? jde n?kam do m?sta, a ono se to ?alostiv? potlouk? po bur??ch v bar?ku. Kdyby m?lo p???inu se leknout, ale v?dy? vlastn? nic nevyvedlo."
      ?vejk si odplivl a v jeho hlase a v tom, ?e mluvil o Mikul??kovi ve st?edn?m rod?, bylo sly?et ?pln? opovr?en? nad zbab?lost? sluhy majora Wenzla a nad jeho nevojensk?m chov?n?m.
      "Dovolte," pokra?ov?l ?vejk, "abych si k n?mu ?ichl."
      ?vejk st?hl Mikul??ka, neust?le pitom? hled?c?ho na nadporu??ka, se stolu, a postaviv ho na zem, ?ichl mu ke kalhot?m.
      "Je?t? ne," prohl?sil, "ale za??n? to. M?m ho vyhodit?"
      "Vyholte ho, ?vejku."
      ?vejk vyvedl t?esouc?ho se Mikul??ka na chodbu, zav?el za sebou dve?e a na chodb? k n?mu ?ekl: "Tak jsem ti, pitom? chlape, zachr?nil ?ivot. A? se vr?t? pan major Wenzl, at mn? za to potichounku p?inese? l?hev v?na. Bez legrace. Zachr?nil jsem ti opravdu ?ivot. Kdy? je m?j obrlajtnant vo?ralej, tak je zle. S t?m to um?m jen j? a nikdo jin?."
      "J? jsem..."
      "Prd jse?," opovr?liv? vyj?d?il se ?vejk, "sed' na prahu a ?ekej, a? p?ijde tv?j major Wenzl."
      "To je dost," uv?tal ?vejka nadporu??k Luk??, "?e jdete, j? chci s v?mi mluvit. Nemus?te zas tak pitom? st?t hapt?k. Sedn?te si, ?vejku, a nechte si to ,dle rozkazu`. Dr?te hubu a d?vejte dobr? pozor. V?te, kde je v Kir?lyhid? Sopronyi utca? Nechte si po??d to va?e: Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nev?m. Nev?te, tak ?ekn?te nev?m, a basta. Napi?te si na kousek pap?ru: Sopronyi utca ??slo 16. V tom dom? je ?elez??sk? kr?m. V?te, co je to ?elez??sk? kr?m? Hergot, ne??kejte poslu?n? hl?s?m. ?ekn?te v?m nebo nev?m. Tedy v?te, co je to ?elez??sk? kr?m? V?te, dob?e. Ten kr?m pat?? n?jak?mu Malarovi K?konyimu. V?te, co je to Malar? Tak himlhergot, v?te nebo nev?te? V?te, dob?e. Naho?e nad kr?mem je prvn? patro a tam on bydl?. V?te o tom? ?e nev?te, krucifix, tak j? v?m pov?d?m, ?e tam bydl?. Sta?? v?m to? Sta??, dob?e. Kdyby v?m to nesta?ilo, tak v?s d?m zav??t. M?te poznamen?no, ?e se ten chlap jmenuje K?konyi? Dobr?, tak vy, z?tra r?no asi tak v deset hodin, p?jdete dol? do m?sta, najdete ten d?m a p?jdete nahoru do prvn?ho patra a odevzd?te pan? K?konyiov? toto psan?."
      Nadporu??k Luk?? otev?el n?prsn? ta?ku a dal z?vaje ?vejkovi do ruky b?lou ob?lku se psan?m bez adresy.
      "Je to v?c n?ramn? d?le?it?, ?vejku," pou?oval ho d?l, "opatrnosti nikdy nezb?v?, a proto, jak vid?te, nen? tam adresa. J? se na v?s ?pln? spol?h?m, ?e odevzd?te to psan? v po??dku. Poznamenejte si je?t?, ?e ta d?ma se jmenuje Etelka, tedy zapi?te si ,pan? Etelka K?konyiov?`. Je?t? v?m ??k?m, ?e mus?te to psan? diskr?tn? doru?it za v?ech okolnost? a ?ekat na odpov??. ?e m?te ?ekat na odpov??, o tom je u? naps?no v dopise. Co je?t? chcete?"
      "Kdyby mn?, pane obrlajtnant, nedali odpov??, co m?m d?lat?"
      "Tak p?ipomenete, ?e mus?te dostat st?j co st?j odpov??," odpov?d?l nadporu??k z?vaje poznovu na cel? kolo, "te? ale p?jdu u? spat, jsem dnes doopravdy unaven. Co jsme jen toho vypili. Mysl?m, ?e ka?d? by byl stejn? unaven po cel?m tom ve?eru a noci."
      Nadporu??k Luk?? nem?l p?vodn? v ?myslu n?kde se zdr?et. ?el kve?eru z t?bora do m?sta jen do ma?arsk?ho divadla v Kir?lyhid?, kde hr?li n?jakou ma?arskou operetku s macat?mi ?idovkami here?kami v p?edn?ch ?loh?ch, jejich? b?je?nou p?ednost? bylo to, ?e vyhazovaly p?i tanci nohy do v??e a nenosily ani trikot, ani kalhoty a kv?li v?t?? p?ita?livosti p?n? d?stojn?k? holily se dole jako Tatarky, z ?eho? ov?em nem?la ??dn? po?itek gal?rie, a zato t?m v?t?? d?stojn?ci od d?lost?electva sed?c? dole v parteru, kte?? si na tu kr?su brali s sebou do divadla d?lost?eleck? triedry.
      Nadporu??ka Luk??e nezaj?malo v?ak to zaj?mav? svinstvo, pon?vad? vyp?j?en? divadeln? kuk?tko nebylo achromatick? a m?sto stehen vid?l jen v pohybu n?jak? fialov? plochy.
      V p?est?vce po prv?m jedn?n? zaujala ho sp??e jedna d?ma, kter? prov?zena p?nem v prost?edn?ch letech, t?hla ho ke garderob? a vykl?dala mu, ?e ihned p?jdou dom?, ?e se na takov? v?ci d?vat nebude. Pron??ela to dosti hlasit? n?mecky, na?e? jej? pr?vodce odpov?dal ma?arsky: "Ano, and?li, p?jdeme, souhlas?m. Je to opravdu nechutn? v?c."
      "Es ist ekelhaft," odpov?dala rozhorlen? d?ma, kdy? j? p?n navl?kal divadeln? pl???. O?i j? p?itom pl?ly roz?ilen?m nad tou nestoudnost?, velk? ?ern? o?i, hod?c? se tak dob?e k jej? p?kn? postav?. Pod?vala se p?itom na nadporu??ka Luk??e a pronesla je?t? jednou rozhodn?: "Ekelhaft, wirklich ekelhaft." To rozhodlo o kr?tk?m rom?nku.
      Obdr?el informace od garderobi?rky, ?e jsou to man?el? K?konyiovi, p?n ?e m? na Sopronyi utca ??slo 16 ?elez??sk? z?vod.
      "A bydl? s pan? Etelkou v prvn?m pat?e; ` ?ekla garderobi?rka s podrobnost? star? kupl??ky, "ona je N?mkyn? ze ?opron? a on je Ma?ar, zde je to v?echno pom?chan?."
      Nadporu??k Luk?? vzal si t?? z garderoby pl??? a ?el do m?sta, kde setkal se ve velk? vin?rn? a kav?rn? U arciv?vody Albrechta s n?kolika d?stojn?ky od 9i. pluku.
      Nemluvil mnoho a pil zato v?c, kombinuje, co m? vlastn? napsat t? p??sn?, mravn?, hezk? d?m?, kter? ho rozhodn? v?c l?kala ne? v?echny ty opice na jevi?ti, jak se o nich vyjad?ovali druz? d?stojn?ci.
      Ve velice dobr? n?lad? ode?el do mal? kav?rny U k???e sv. ?t?p?na, kde za?el do mal?ho chambre s?par?e, vyhnal odtamtud n?jakou Rumunku, kter? se nab?zela, ?e se svl?kne do naha a ?e si s n? m??e d?lat, co chce, poru?il si inkoust, p?ro a dopisn? pap?r, l?hev ko?aku a napsal po bedliv? ?vaze toto psan?, kter? se mu zd?lo b?t v?bec nejhez??m, kter? kdy napsal: Milostiv? pan?! Byl jsem v?era p??tomen v m?stsk?m divadle h?e, kter? V?s rozho??ila. Sledoval jsem V?s ji? p?i cel?m prvn?m jedn?n?, V?s i Va?eho pana man?ela. Jak jsem pozoroval...
      "Jen do n?ho," ?ekl si nadporu??k Luk??, "jak? m? pr?vo ten chlap m?t takovou roztomilou ?enu. V?dy? vypad? jako oholen? pavi?n."
      Psal d?l: V?? pan man?el s nejlep??m porozum?n?m d?val se na oplzlosti prov?d?n? na jevi?ti ve h?e, kter? ve V?s, milostiv? pan?, p?sobila odpor, pon?vad? to nebylo um?n?, ale hnusn? p?soben? na nejintimn?j?? city ?lov?ka.
      "Ta ?ensk? m? poprs?," pomyslil si nadporu??k Luk??, "jen p??mo do toho!" Odpus?te, milostiv? pan? ?e mne nezn?te, ale p?esto ?e jsem k V?m up??mn?. Vid?l jsem v ?ivot? mnoho ?en, ale ??dn? na mne neu?inila takov? dojem jako Vy, nebo? V?? ?sudek a ?ivotn? n?zor shoduje se ?pln? s m?m n?zorem. Jsem p?esv?d?en, ?e V?? pan man?el je ?ist? sobec, kter? V?s tah? s sebou...
      "To nejde," ?ekl k sob? nadporu??k Luk?? a p?e?krtl "schleppt mit" a m?sto toho psal: ...kter? v z?jmu sv?m vod? V?s, milostiv?, s sebou na divadeln? p?edstaven? odpov?daj?c? jedin? jeho vkusu. M?m r?d up??mnost, nevt?r?m se nijak ve V?? soukrom? ?ivot, a p??l bych si pohovo?it s V?mi soukrom? o ?ist?m um?n?...
      "Zde v hotel?ch to nep?jde, budu ji muset zat?hnout do V?dn?," pomyslil si je?t? nadporu??k, "vezmu si komand?rovku." Proto osm?luji se, milostiv? pan?, poprositi V?s o setk?n?, abychom se bl??e ?estn? sezn?mili, co? jist? neod?eknete tomu, jeho? v nejkrat?? dob? o?ek?vaj? sv?zeln? v?le?n? pochody a kter?, v p??pad? Va?eho laskav?ho svolen?, zachov? si v bitevn? v?av? nejkr?sn?j?? vzpom?nku na du?i, kter? ho stejn? pochopila, jako ji on s?m ch?pal. Va?e rozhodnut? bude mi pokynem, Va?e odpov?? rozhoduj?c?m okam?ikem v ?ivot?.
      Podepsal se, vypil ko?ak a poru?il si je?t? jednu l?hev, a pije ???ku za ???kou, tak?ka po ka?d? v?t? doopravdy zaslzel, kdy? p?e?etl sv? posledn? ??dky.
      -
      Bylo dev?t hodin r?no, kdy? ?vejk probudil nadporu??ka Luk??e: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste zaspal na slu?bu a j? u? mus?m j?t s va??m psan?m do t? Kir?lyhidy. J? u? v?s budil v sedm hodin, potom v p?l osm?, pak v osm, kdy? u? ?li kolem na cvi?en?, a vy jste se jen obr?til na druhou stranu. Pane obrlajtnant... J??ku, pane obrlajtnant..."
      Nadporu??k Luk?? toti? cht?l se, zabru?ev cosi, obr?tit op?t na bok, co? se mu nepoda?ilo, pon?vad? ?vejk s n?m nemilosrdn? t??sl a hul?kal: "Pane obrlajtnant, j? jdu tedy s t?m psan?m do Kir?lyhidy."
      Nadporu??k z?vl: "S psan?m? Ja, s m?m psan?m je to diskr?tnost, rozum?te, tajemstv? mezi n?mi. Abtreten..."
      Nadporu??k zabalil se op?t do deky, ze kter? ho ?vejk vyt?hl, a spal d?l, zat?mco ?vejk putoval d?l do Kir?lyhidy.
      Naj?t Sopronyi utczu ??slo 16 nebylo by b?valo tak t??k?, kdyby ho n?hodou nebyl potkal star? sap?r Vodi?ka, kter? byl p?id?len k "?tajer?k?m", jejich? kas?rna byla dole v l?gru. Vodi?ka bydl?val p?ed l?ty v Praze na Boji?ti, a proto p?i takov?m setk?n? nezbylo nic jin?ho, ne? ?e oba za?li do hospody U ?ern?ho ber?nka v Brucku, kde byla zn?m? ???nice R??enka, ?e?ka, kter? byli v?ichni ?e?t? jednoro??ci, kte?? kdy byli v l?gru, n?jak? obnos dlu?ni.
      Posledn? dobou sap?r Vodi?ka, star? partyka, d?lal j? kaval?ra a m?l v seznamu v?echny mar?ky, kter? odj??d?ly z t?bora, a chodil v prav? ?as ?echy jednoro??ky upom?nat, aby se neztratili bez zaplacen? ?traty ve v?le?n? v?av?.
      "Kam vlastn? m?? zam???no?" ot?zal se Vodi?ka, kdy? se ponejprv napili dobr?ho v?na.
      "Je to tajemstv?," odpov?d?l ?vejk, "ale tob?, jako star?mu kamar?dovi, to sv???m."
      Vysv?tlil mu v?echno dopodrobna a Vodi?ka prohl?sil, ?e je starej sap?r a ?e ho nem??e opustit, a ?e p?jdou psan? odevzdat spolu.
      Bavili se znamenit? o minul?ch dob?ch a v?echno se jim zd?lo, kdy? po dvan?ct? hodin? vy?li od ?ern?ho ber?nka, p?irozen?m a snadn?m.
      Krom? toho m?li v du?i pevn? dojem, ?e se nikoho neboj?. Vodi?ka po cel? cest? do Sopronyi utca ??slo 16 projevoval ohromnou nen?vist v??i Ma?ar?m a vypravoval neust?le, jak se v?ude s nimi pere, kde se v?ude a kdy s nimi sepral a co mu kdy a kde zabr?nilo, aby se s nimi nepopral.
      "Jednou ti u? takov?ho kluka ma?arsk?ho dr??m za ch?t?n v Pausdorf?, kam jsme ?li my saper?ci na v?no, a chci mu d?t jednu ?ber?vunkem p?es kokos v t? tm?, pon?vad? jsme hned, jak to za?lo, pra?tili l?hv? do visac? lampy, a von najednou za?ne k?i?et: ,Tondo, dy? to jsem j?, Purkr?bek, vod 16. landv?r!` M?lem by to byla bejvala mejlka. Zato jsme jim to tam, tajtrl?k?m ma?arsk?m, vodplatili po??dn? u Nezidersk?ho jezera, na kter? jsme se ?li p?ed t?emi tejdny pod?vat. Le?? tam ve vedlej?? vsi n?jak? odd?len? strojn?ch pu?ek n?jakejch honv?d?, a my jsme n?hodou v?ichni za?li do jedn? hospody, kde voni tan?ili ten sv?j ?ard?? jako pominut? a roztahovali si dr?ku na cel? kolo se sv?m ,Uram, uram, bir? uram` nebo ,L??ok, l??ok, l??ok a faluba.` My si sedneme naproti nim, jen jsme si ?ber?vunky polo?ili p?ed sebe na st?l, a pov?d?me si: ,Vy pacholci, my v?m d?me l??ok,` a n?jakej Mejst??k, kerej m?l ploutev jako B?l? hora, se hned nab?d, ?e si p?jde zatan?it a ?e n?jak?mu sy??kovi vezme holku z kola. Holky byly setsakra fe?andy, takov? lejtkav? a prdelat?, stehnat? a vokat?, a jak se na n? ti ma?ar?t? pacholci ma?kali, bylo vid?t, ?e ty holky maj? pln?, tvrd? prsa jako p?lm??e a ?e jim to d?l? moc dob?e a ?e se vyznaj? v tla?enici. Tak ten n?? Mejst??k sko?? do kola a tu nejv?t?? fe?andu chce br?t jednomu honv?dovi, kerej za?al n?co brebentit, a Mejst??k mu hned jednu hodil, ten se svalil, my u? hned chytli ?ber?vunky, voto?ili jsme si je kolem ruky, aby n?m bajonety neul?tly, sko?ili mezi n?, j? jsem vyk?ik: ,Vinnej nevinnej, berte to po ?ad?!` a u? to ?lo jako na m?sle. Za?li vyskakovat oknem, my je chytali ve voknech za nohy a zas stahovali do s?lu. Kdo nebyl n??, ten dostal. Zaplet se tam do toho jejich starosta s ?etn?kem, a u? dostali na chr?m p?n?. Hostinskej byl taky bit, pon?vad? za?al n?mecky nad?vat, ?e prej kaz?me z?bavu. Je?t? jsme potom chytali po vesnici ty, kte?? se cht?li p?ed n?mi schovat. Jako jednoho jejich cuksf?ru, toho jsme na?li zahraban?ho v sen? na p?d? v jednom statku a? dole pod vs?. Prozradila n?m ho jeho holka, pon?vad? von tam tancoval s jinou. Byla ud?lan? do na?eho Mejst??ka a ?la s n?m potom nahoru po cest? na Kir?lyhidu, kde jsou pod lesem su??rny na seno. Zat?hla ho do jedn? takov? su??rny a cht?la potom na n?m p?t korun a von j? dal p?es hubu. Potom n?s dohonil a? naho?e u sam?ho l?gru a pov?dal, ?e v?dycky myslel, ?e jsou Ma?arky vohniv?j??, ale ta svin? ?e le?ela jako pa?ez a po??d jen n?co brebentila. - Ma?a?i jsou, zkr?tka ?e?eno, holota," zakon?il star? sap?r Vodi?ka, na?e? ?vejk poznamenal: "N?kerej Ma?ar taky za to nem??e, ?e je Ma?ar."
      "Jakpak by nemoh," roz?iloval se Vodi?ka, "ka?dej za to m??e, to je hloupost. To bych ti p??l, aby dostali jednou tebe tak do p?r?dy, jako se mn? stalo, kdy? jsem prvn? den sem p?ijel na kursy. Je?t? to sam? vodp?ldne u? n?s sehnali jako st?do dobytka do ?koly a jeden takovej pitomec n?m za?al kreslit a vysv?tlovat, co jsou to blind??e, jak se d?laj? z?klady, jak se to m???, a r?no prej, kdo to nebude m?t nakreslen?, jak von to vykl?d?, ?e bude zav?enej a uv?zanej. ,Krucifix,` mysl?m si, ,proto jsi se na front? p?ihl?sil do t?ch kurs?, aby ses ulil z fronty, nebo abys ve?er maloval do n?jak?ch se?itk? tu?ti?kou jako ?kol??ek?` Takovej vztek mne vzal, ??dn? st?n? jsem nem?l, ani jsem se nemoh na toho blbouna, co n?m to vykl?dal, pod?vat. Nejrad?ji byl bych v?echno rozml?til, jak jsem byl vzteklej. Ani jsem ne?ekal na kafe a hned jsem ?el z bar?ku do Kir?lyhidy, a z toho vzteku jsem na nic jin?ho nemyslel ne? naj?t si v m?st? n?jakou tichou putyku, vo?rat se tam a ud?lat tam krav?l, d?t n?komu p?es dr?ku a j?t vybou?enej dom?. ?lov?k m?n?, ale p?nb?h m?n?. Tam u ?eky a? mezi zahradami na?el jsem vopravdu takovej lok?l, tichej jako kaple, jako stvo?enej pro krav?l. Sed?li tam jen dva hosti a bavili se mezi sebou ma?arsky, co? mne je?t? v?c nam?chalo, a taky jsem byl je?t? d??v a v?c vo?ralej, ne? jsem si myslel, tak?e jsem v t? vopici ani nepozoroval, ?e vedle je je?t? jeden lok?l, kam mezi tou dobou, co jsem se ?inil, p?i?lo asi vosum husar?, kte?? se do mne pustili, kdy? jsem t?m dv?ma prvn?m host?m dal p?es dr?ku. Ti prev?ti husa?i tak ti mne zmordovali a honili mezi zahradama, ?e jsem v?bec netrefil dom?, a? k r?nu, a hned jsem musel na marodcimru, kde jsem se vymluvil, ?e jsem spad do cihelny, a celej tejden mne balili do mokr?ho prost?radla, aby se mn? z?da nepodb?rala. To si p?ej, pane?ku, dostat se mezi takov? lotry. To nejsou lidi, to je dobytek."
      "Kdo ??m zach?z?, t?m sch?z?," ?ekl ?vejk, "taky se jim nesm?? divit, ?e jsou roz??len?, kdy? musej? tam nechat st?t v?echno v?no na stole a maj? t? honit po zahrad?ch ve tm?. Voni si to m?li s tebou vodbejt hned na m?st? v lok?le, pak t? vyhodit. Pro n? by to bejvalo bylo lep?? a pro tebe taky, kdyby to s tebou skoncovali u stolu. J? jsem znal n?jak?ho ko?ale?n?ka Paroubka v Libni. Jednou se mu tam opil n?jakej dr?ten?k jalovcovou a za?al nad?vat, ?e je to slab?, ?e do toho leje vodu, ?e kdyby dr?toval sto let a za celej vejd?lek si koupil samou jalovcovou a vypil ji najednou, ?e by moh je?t? chodit po provaze a nosit ho, Paroubka, v n?ru??. Potom je?t? ?ekl Paroubkovi, ?e je hunc?t a ?a???nsk? bestie, tak ho m?lej Paroubek chyt, votlouk mu jeho past? na my?i a dr?ty vo hlavu a vyhodil ho ven a ml?til ho po ulici ty?? na stahov?n? rolety a? dol? na Invalidovnu a hnal ho, jak byl zdivo?elej, p?es Invalidovnu v Karl?n? a? nahoru na ?i?kov, vodtud p?es ?idovsk? pece do Male?ic, kde vo n?j kone?n? ty? p?erazil, tak?e se moh vr?tit nazp?tek do Libn?. J?, ale v tom roz??len? zapomn?l na to, ?e m? je?t? asi to v?echno obecenstvo v ko?aln?, ?e si tam asi budou ti sy?ani sami hospoda?it. A taky se vo tom p?esv?d?il, kdy? kone?n? se zas dostal do sv? ko?alny. U ko?alny bylo napolovic sta?en? rol?, u kter?ho st?li dva policajti, taky siln? nabran?, kdy? d?lali vevnit? po??dek. Dopolovic v?echno vypit?, na ulici pr?zdnej soudek vod rumu, a pod pultama na?el Paroubek dva vo?ral? chlapy,, kte?? byli p?ehl?dnut? policajty a kte??, kdy? je vyt?hl, cht?li mu platit po dvou krejca??ch, v?c prej ?itn? nevypili. Tak se trest? p?en?hlenost. To m?? jako na vojn?. Nap?ed nep??tele poraz?me a potom po??d a po??d za n?m, a nakonec nesta??me sami ut?kat "
      "J? jsem si ty chlapy dob?e zapamatoval," ozval se Vodi?ka, "kdyby mn? tak n?kterej z t?ch husar? padl do cesty, j? bych si to s n?m vyrovnal. My saper?ci jsme, kdy? to do n?s vjede, potvory. My nejsme jako ty ?elezn? mouchy. Kdy? jsme byli na front? u P?emy?lu, tak tam byl s n?mi hejtman Jetzbacher, svin?, kter? nebylo rovno pod sluncem. Ten n?s um?l tak sek?rovat, ?e n?jakej Bitterlich od na?? kumpa?ky, N?mec, ale moc takovej hodnej ?lov?k, se kv?li n?mu zast?elil. Tak jsme si ?ekli, ?e a? to za?ne z rusk? strany hv?zdat, ?e taky n?? hejtman Jetzbacher ??t nebude. A hned taky, jak za?ali Rusov? po n?s st??let, dali jsme do n?ho p?i p?est?elce p?t ?u??. Potvora byl je?t? ?iv jako ko?ka, tak jsme ho museli dv?ma ranama dorazit, aby z toho nic nebylo; jenom zamrn?l, ale tak n?jak sm??n?, moc legra?n?."
      Vodi?ka se zasm?l: "To m?? na front? na denn?m po??dku. Vypravoval mn? m?j jeden kamar?d, je te? taky u n?s, ?e kdy? byl jako infanter?k pod B?lehradem, jejich kumpa?ka v gefechtu vodst?elila si sv?ho obrlajtnanta, taky takov?ho psa, kter? zast?elil s?m dva voj?ky na pochodu, pon?vad? u? d?l nemohli. Ten kdy? dod?l?val, najednou za?al hv?zdat sign?l k vodstoupen?. Mohli se prej v?ichni kolem u?ehtat "
      Za tohoto poutav?ho a pou?n?ho rozhovoru na?el ?vejk s Vodi?kou kone?n? ?elez??sk? kr?m pana K?konyie na Sopronyi utca ??slo 16.
      "M?l bys p?ece jen rad?i zde po?kat," ?ekl ?vejk k Vodi?kov? p?ed pr?jezdem domu, "j? jen seb?hnu do prvn?ho patra a odevzd?m psan?, po?k?m si na odpov?? a hned jsem zas dole."
      "J? t? m?m vopustit?" podivil se Vodi?ka, "ty nezn?? Ma?ary, ??k?m ti to po??d. Tady mus?me bejt na n? vopatrn?. J? ho pl?cnu."
      "Poslouchej, Vodi?ko," ?ekl ?vejk v??n?, "zde se nejedn? vo Ma?ara, zde se jedn? vo jeho pan?. V?dy? jsem ti to v?ecko, kdy? jsme sed?li s tou ?eskou kelnerkou, vykl?dal, ?e nesu psan? vod sv?ho obrlajtnanta, ?e je to naprost? tajemstv?. Von mn? p?ece m?j obrlajtnant klad na srdce, ?e vo tom nesm? v?d?t ??dn? ?iv? du?e, a ta tvoje kelnerka sama p?ece pov?dala, ?e je to ?pln? spr?vn?, ?e je to diskr?tn? v?c. Vo tom, ?e se nesm? nikdo dov?d?t, ?e si pan obrlajtnant dopisuje se vdanou ?enskou. A ty s?m jsi taky to chv?lil a p?ikyvoval na to hlavou. Vysv?tlil jsem v?m to p?ece, jak n?le?? a pat??, ?e vykon?m p?esn? rozkaz sv?ho obrlajtnanta, a ty najednou mermoc? chce? j?t s sebou nahoru."
      "Ty m? je?t? nezn??, ?vejku," odpov?d?l t?? velice v??n? star? sap?r Vodi?ka, "kdy? jsem u? jednou ?ek, ?e t? nevopust?m, tak si pamatuj, ?e moje slovo plat? za sto. Kdy? jdou dva, je to v?dycky bezpe?n?j??."
      "Z toho t?, Vodi?ko, vyvedu. V??, kde je na Vy?ehrad? Neklanova ulice? Tam m?l d?lnu z?me?n?k Voborn?k. Byl to ?lov?k spravedlivej a jednoho dne, kdy? se vr?til dom? z fl?mu, tak si s sebou p?ived je?t? jednoho flamendra sp?t. Potom le?el dlouho a dlouho a ka?dej den, kdy? mu jeho ?ena p?evazovala r?nu na hlav?, tak mu ??kala: ,Vid??, Ton??ku, kdybyste byli nep?i?li dva, tak jsem ti jenom zahr?la a nehodila ti na hlavu decim?lku.` A von potom, kdy? u? moh mluvit, ??kal: ,M?? pravdu, matko, podruh? a? n?kam pudu, tak s sebou nikoho nep?it?hnu.` "
      "To by tak je?t? sch?zelo," rozdurdil se Vodi?ka, "aby n?m je?t? ten Ma?ar cht?l hodit n?co na hlavu. J? ho chytnu za krk a shod?m ho z prvn?ho poschod? dol? po schodech, ?e polet? jako ?rapnel. Na ty kluky ma?arsk? se mus? j?t vost?e. Jak?pak s nimi cavyky."
      "Vodi?ko, v?dy? ty jsi p?ece tolik nevypil. J? m?l vo dv? ?tvrtky v?c ne? ty. Rozva? si jenom to, ?e nesm?me ud?lat ??dnej ?kand?l. J? jsem za to zodpov?dnej. Jedn? se p?ece vo ?enskou."
      "Pl?cnu taky ?enskou, ?vejku, mn? je to jedno, to je?t? nezn?? star?ho Vodi?ku. Jednou v Z?b?hlic?ch na R??ov?m ostrov? necht?la se mnou j?t jedna takov? ma?kara tan?it, ?e prej m?m voteklou hubu. M?l jsem pravda hubu vopuchlou, pon?vad? jsem pr?v? p?i?el z jedn? tane?n? z?bavy v Hostiva?i, ale pova? si tu ur??ku vod t? b?hny. ,Tak tu m?te taky jednu, velect?n? sle?no,` ?ek jsem, ,aby v?m to nebylo l?to: Jak jsem j? tu jednu utrh, povalila celej st?l na zahrad? i se sklenicema, za kter?m sed?la s tat?nkem a s maminkou a s dv?ma bratry. Ale neb?l jsem se cel?ho R??ov?ho ostrova. Byli tam zn?m? z Vr?ovic a ty mn? pomohli. Zt??skali jsme asi p?t rodin i s d?tma. Muselo to bejt sly?et a? do Michle a potom to taky bylo v novin?ch o tej zahradn? z?bav? toho dobro?inn?ho spolku n?jakejch rod?k? ??k?ho m?sta. A proto jak ??k?m, jak mn? jin? pomohli. tak i j? v?dycky ka?d?mu kamar?dovi pom??u, kdy? m? k n??emu doj?t. Za ?iv?ho boha se vod tebe nehnu. Ty Ma?ary nezn??... To mn? p?ece nem??e? ud?lat, abys m? vod sebe vodstrkoval, kdy? se vid?me po tolika l?tech, a je?t? za jakejch vokolnost?."
      "Tak tedy poj? s sebou," rozhodl se ?vejk, "ale vopatrn? jednat, abychom nem?li n?jak? nep??jemnosti."
      "Nestarej se, kamar?de," potichu ?ekl Vodi?ka, kdy? ?li ke schod?m, "j? ho pl?cnu..."
      A je?t? ti?eji dodal: "Uvid??, ?e n?m ned? ten kluk Ma?arsk? ??dnou pr?ci."
      A kdyby byl n?kdo v pr?jezd? a rozum?l ?esky, byl by zaslechl ji? ?e schod? hlasit?ji pronesen? Vodi?kovo heslo "Ty Ma?ary nezn??...", heslo, ku kter?mu on do?el v tich?m lok?le nad ?ekou Litavou, mezi zahradami slavn? Kir?lyhidy, obklopen? vrchy, na kter? budou voj?ci vzpom?nat v?dy s prokl?n?n?m p?i vzpom?nk?ch na ty v?echny ?bunky do sv?tov? v?lky i za sv?tov? v?lky, na kter?ch se cvi?ili teoreticky k praktick?m masakr?m a ?e??m.
      -
      ?vejk s Vodi?kou st?li p?ed dve?mi bytu pana K?konyiho. Ne? p?itla?il na knofl?k zvonku, poznamenal ?vejk: "Sly?el jsi n?kdy, Vodi?ko, ?e vopatrnost je matkou moudrost??"
      "J? se vo to nestar?m," odpov?d?l Vodi?ka, "von nesm? m?t ani ?as votev??t hubu..."
      "J? s n?m taky nem?m co jednat, Vodi?ko." ?vejk zazvonil a Vodi?ka ?ekl hlasit?: "Ajncvaj, a bude ze schodnu."
      Dve?e se otev?ely, objevila se slu?ka a t?zala se ma?arsky, ?eho si p?ej?. "Nem tudom," ?ekl opovr?liv? Vodi?ka, "u? se, holka, ?esky."
      "Verstehen Sie deusch?" ot?zal se ?vejk. "A pischen."
      "Also sagen Sie der Frau, ich will die Frau sprechen, sagen Sie, da? ein Brief ist von einem Herr drau?en in Kong."
      "J? se ti div?m," ?ekl Vodi?ka, vstupuje za ?vejkem do p?eds?n?, "?e s takov?m smradem mluv??." St?li v p?eds?ni, zav?eli dve?e na chodbu a ?vejk jen poznamenal:
      "Maj? to tady p?kn? za??zen?, dokonce dva de?tn?ky na v???ku, a ten vobraz toho P?na Krista taky nen? ?patnej."
      Z jednoho pokoje, odkud oz?valo se klep?n? l?ic a zvon?n? tal???, vy?la op?t slu?ka a ?ekla k ?vejkovi:
      "Frau ist gesagt, da? sie hat ka' Zeit, wenn was ist, das mir geben und sagen."
      "Also," ?ekl slavnostn? ?vejk, "der Frau ein Brief, aber halten Kuschen."
      Vyt?hl psan? nadporu??ka Luk??e.
      "Ich," ?ekl, ukazuje prstem na sebe, "Antwort warten hier in die Vorzimmer."
      "Co si nesedne??" ptal se Vodi?ka, kter? ji? sed?l na ?idli u zdi, "tamhle m?? ?idli. Bude? st?t tady jako ?ebr?k. Neponi?uj se p?ed t?m Ma?arem. Uvid??, ?e s n?m budeme m?t tahanici, ale j? ho pl?cnu. - Posly?," ?ekl po chv?li, "kde jsi se nau?il n?mecky?"
      "S?m vod sebe," odpov?d?l ?vejk. Op?t bylo chv?li ticho. Pak bylo sly?et z pokoje, kam odnesla slu?ka psan?, velk? k?ik a hluk. N?kdo uhodil n???m t??k?m o zem, pak se dalo rozeznat jasn?, ?e tam l?taj? sklenice a t???t? se tal??e, do ?eho? zn?lo hul?k?n?: "Baszom az any?t, baszom az istenet, baszom a Krizstus M?rj?t, baszom az aty?dot, baszom a vil?got!"
      Dve?e se rozlet?ly a do p?eds?n? vb?hl p?n v nejlep??ch letech s ubrouskem kolem krku, m?vaje p?ed chvilkou odevzdan?m dopisem.
      Nejbl??e dve?? sed?l star? saper?k Vodi?ka a roz?ilen? p?n se tak? prvn? na n?ho obr?til. "Was soll das hei?en, wo ist der verfluchte Kerl, welcher dieses Brief gebracht hat?" "Pomalu," ?ekl Vodi?ka vst?vaje, "ty n?m zde moc ne?vi, abys nevyl?t, a kdy? chce? v?d?t, kdo ten dopis p?ines, tak se zeptej tamhle kamar?da. Ale mluv s n?m slu?n?, nebo bude? za dve?ma natotata."
      Nyn? bylo na ?vejkovi, aby se p?esv?d?il o bohat? v??e?nosti roz?ilen?ho p?na s ubrouskem kolem krku, kter? m?chal p?t? p?es dev?t?, ?e pr?v? ob?dvali.
      "My jsme sly?eli, ?e ob?dv?te," l?manou n?m?inou souhlasil s n?m ?vejk, dod?vaje ?esky: "Mohlo n?s to taky napadnout, ?e v?s asi zbyte?n? vytrhnem vod ob?da."
      Neponi?uj se," ozval se Vodi?ka.
      Roz?ilen? p?n, kter?mu po jeho ?iv? gestikulaci dr?el ubrousek ji? jen za jeden c?p, pokra?oval d?l, ?e nap?ed myslel, ?e se ve psan? jedn? o vyk?z?n? n?jak?ch m?stnost? pro vojsko v tomto dom?, kter? pat?? jeho pan?.
      "Sem by se je?t? ve?lo hodn? vojska," ?ekl ?vejk, "ale vo to se v tom psan? nejednalo, jak jste se asi p?esv?d?il."
      P?n se chytil za hlavu, p?i?em? spustil celou ?adu v??itek, ?e byl taky rezervn?m lajtnantem, te? ?e by r?d slou?il, ale ?e m? ledvinovou nemoc. Za jeho ?as? ?e nebylo tak d?stojnictvo rozpustil?, aby ru?ilo klid dom?cnosti. ?e psan? po?le na velitelstv? pluku, do ministerstva vojenstv?, uve?ejn? je v novin?ch.
      "Pane," ?ekl d?stojn? ?vejk, "to psan? jsem psal j?. Ich geschrieben, kein Oberleutnant. Podpis jen tak, fale?n?, Unterschrift, Name, falsch. Mn? se va?e pan? velice l?b?. Ich liebe Ihre Frau. J? jsem do va?? pan? zamilovanej a? po u?i, jak ??kal Vrchlick?. Kapitales Frau."
      Roz?ilen? p?n se cht?l vrhnout na ?vejka, kter? st?l klidn? a spokojen? p?ed n?m, ale star? sap?r Vodi?ka, sleduj?c? ka?d? jeho pohyb, podrazil mu nohu, vytrhl mu psan? z ruky, kter?m st?le m?val, str?il do kapsy, a kdy? se pan K?konyi vzchopil, chytil ho Vodi?ka, odnesl ke dve??m, otev?el si dve?e jednou rukou, a u? bylo sly?et, jak na schodech se n?co v?l?.
      ?lo to tak rychle jako v poh?dk?ch, kdy? si ?ert p?ijde pro ?lov?ka.