Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

emluvil. St?lo to ??edn??ka ?est korun a ten p?n mu ten rozbor jak n?le?it? vosladil, jako to u? ud?lal t?m v?em ve v??epu, nevyj?maje ani hostinsk?ho, kter?mu kazil ?ivnost, pon?vad? takovej rozbor v?dycky prov?zel ??k?n?m, ?e je to moc v??nej p??pad, ?e nikdo nesm? nic p?t krom? vody, ?e nesm? kou?it, ?e se nesm? ?enit a ?e m? j?st jen samou zeleninu. Tak ten ??edn??ek m?l na n?ho jako v?ichni stra?nej vztek a zvolil si domovn?ka za n?stroj sv? pomsty, pon?vad? znal domovn?ka jako surovce. Tak jednou tomu p?novi, co prov?d?l tu anal?zu mo?i, pov?d?, ?e ten domovn?k u? se necejt? zdr?v n?jakej ?as a ?e ho pros?, aby si zejtra r?no k sedmej hodin? p?i?el k n?mu pro mo?, ?e si ji d? prozkoumat. A von tam ?el. Domovn?k je?t? spal, kdy? ho ten p?n vzbudil a pov?dal mu p??telsky: ,Moje ?cta, pane M?lek, dobr? jitro p?eji. Tady pros?m lahvi?ka, ra?te se vymo?it a dostanu ?est korun: Ale to bylo bo?? dopu?t?n? potom, jak ten domovn?k vysko?il v kafatech z postele, jak toho p?na chyt za krk, jak s n?m pra?til vo almaru, a? ho do n? zafasoval! Kdy? ho vyt?h z almary, popad bejkovec a u? ho hnal dol? v katatech ?elakovsk?ho ulic?, a ten je?el, jako kdy? ?l?pne? psovi na vocas, a na Havl??kov? t??d? sko?il do elektriky, a domovn?ka chyt str??n?k, sepral se s n?m, a pon?vad? byl domovn?k v katatech a v?echno mu lezlo ven, tak ho kv?li takov?mu pohor?en? hodili do ko?atinky a vodvezli na policii, a von je?t? z ko?atinky ?val jako tur: ,Vy pacholci, j? v?m uk??u mn? anal?zovat mo?: S?d?l ?est m?s?c? pro ve?ejn? n?sil? a pro ur??ku str??e, a potom je?t? po vyhl??en? rozsudku dopustil se ur??ky panovnick?ho domu, tak snad sed? je?t? dnes, a proto ??k?m, cht?t se n?komu pomst?t, ?e to vodnese nevinnej ?lov?k."
      Baloun mezit?m ?silovn? o n??em p?em??lel, a? nakonec ot?zal se se strachem Va?ka: "Pros?m, pane rechnungsfeldv?bl, vy tedy mysl?te, ?e kv?li t? v?lce s It?li? budem fasovat men?? min???"
      "To je nab?ledni," odpov?d?l Van?k.
      "Je???marj?," vyk?ikl Baloun, sklonil hlavu do dlan? a sed?l ti?e v koutku.
      T?m skon?ila v tomto vag?n? definitivn? debata o It?lii.
      -
      Ve ?t?bn?m vag?n? rozhovor o nov? utvo?en?ch v?le?n?ch pom?rech zas?hnut?m It?lie do v?lky byl by b?val jist? velice f?dn?, kdy? zde nebylo ji? slavn?ho vojensk?ho teoretika kadeta Bieglera, kdyby byl jaksi ho nezastoupil poru??k Dub od t?et? kumpanie.
      Poru??k Dub byl v civilu profesorem ?e?tiny a ji? v t? dob? jevil neoby?ejn? sklon k tomu, aby v?ude, kde jen to bylo mo?no, mohl vyj?d?it svou loaj?lnost. V p?semn?ch pracech p?edkl?dal sv?m ??k?m t?mata z d?jin rodu habsbursk?ho. V ni???ch t??d?ch stra?il ??ky c?sa? Maxmili?n, kter? vlezl na sk?lu a nemohl sl?zt dol?, Josef II. jako or?? a Ferdinand Dobrotiv?. Ve vy???ch t??d?ch byla ta t?mata ov?em spleten?j??, jako kup??kladu ?loha pro septim?ny: "C?sa? Franti?ek Josef I., podporovatel v?d a um?n?", kter?? pr?ce vynesla jednomu septim?novi vylou?en? ze v?ech st?edn?ch ?kol ???e rakousko-uhersk?, pon?vad? napsal, ?e nejkr?sn?j??m ?inem tohoto mocn??e bylo zalo?en? mostu c?sa?e Franti?ka Josefa I. v Praze.
      Velice dbal v?dy toho, aby v?ichni jeho ??ci p?i c?sa?sk?ch narozenin?ch a jin?ch podobn?ch c?sa?sk?ch slavnostech zp?vali~s nad?en?m rakouskou hymnu. Ve spole?nosti byl neobl?ben, pon?vad? o n?m bylo jisto, ?e je t?? denunciantem mezi sv?mi kolegy. V m?st?, kde vyu?oval, byl jedn?m z ?len? trojl?stku nejv?t??ch pitomc? a mezk?, kter? se skl?dal z n?ho, okresn?ho hejtmana a ?editele gymnasia. V tomto ?zk?m krou?ku nau?il se politizovat v r?mc?ch rakousko-uhersk?ho mocn??stv?. T?? nyn? po?al vykl?dat sv? rozumy hlasem a p??zvukem zkostnat?l?ho profesora:
      "Celkem vzato m? naprosto nep?ekvapilo vystoupen? It?lie. ?ekal jsem to ji? p?ed t?emi m?s?ci. Je jist?, ?e It?lie zna?n? zpy?n?la posledn? dobou, n?sledkem v?t?zn? v?lky s Tureckem o Tripolis. Krom? toho p??li? spol?h? se na sv? lo?stvo i na n?ladu obyvatelstva v na?ich p??mo?sk?ch zem?ch a v ji?n?m Tyrolsku. Je?t? p?ed v?lkou mluvil jsem o tom s na??m okresn?m hejtmanem, aby na?e vl?da nepodce?ovala iredentistick? hnut? na jihu. Dal mn? t?? ?pln? za pravdu, pon?vad? ka?d? proz?rav? ?lov?k, kter?mu z?le?? na zachov?n? t?to ???e, musel ji? d?vno p?edpokl?dat, kam bychom dosp?li s p??li?nou shov?vavost? v??i takov?m ?ivl?m. Pamatuji se dob?e, ?e asi p?ed dv?ma lety jsem prohl?sil v rozmluv? s panem okresn?m hejtmanem, ?e It?lie, bylo to v dob? balk?nsk? v?lky p?i af??e na?eho konzula Prohasky, ?ek? na nejbli??? p??le?itost n?s z?ke?n? napadnout. - A te? to m?me!" vyk?ikl takov?m hlasem, jako by se s n?m v?ichni h?dali, a?koliv v?ichni p??tomn? aktivn? d?stojn?ci si p?i jeho ?e?i mysleli, aby jim ten civilista ?vanil vlezl na z?da.
      "Je pravdou," pokra?oval ji? m?rn?j??m t?nem, "?e se ve v?t?in? p??padech i ve ?koln?ch ?loh?ch zapom?nalo na n?? b?val? pom?r s It?li?, na ony velik? dny slavn?ch v?t?zn?ch arm?d i v roce tis?c osm set ?ty?icet osm, i v roce tis?c osm set ?edes?t ?est, o kter?ch se mluv? ve dne?n?ch p??kazech po brig?d?. J? jsem v?ak ale vykonal v?dy svou povinnost a je?t? p?ed ukon?en?m ?koln?ho roku, tak?ka na sam?m za??tku v?lky, dal jsem sv?m ??k?m slohov? ?kol: ,Unsre Helden in Italien von Vicenza bis zur Custozza, oder...`"
      A blbe?ek poru??k Dub slavnostn? dodal: "...Blut und Leben f?r Habsburg! F?r ein 0sterreich, ganz, einig, gro?!`"...
      - - - - - -
      Odml?el se a ?ekal patrn?, ?e ostatn? ve ?t?bn?m vag?n? t?? budou mluvit o nov? utvo?en? situaci a on ?e jim je?t? jednou dok??e, ?e to u? v?d?l p?ed p?ti lety, jak se jednou zachov? It?lie ku sv?mu spojenci. Zklamal se v?ak ?pln?, nebo? hejtman S?gner, kter?mu p?inesl batalionsordonanc Matu?i? ze stanice ve?ern? vyd?n? Pester Lloydu, ?ekl, d?vaje se do novin: "Tak vida, ta Weinerov?, kterou jsme vid?li v Brucku vystupovat pohostinsky, hr?la zde v?era na sc?n? Mal?ho divadla."
      T?m byla zakon?ena ve ?t?bn?m vag?n? debata o It?lii.
      -
      Krom? t?ch, kte?? sed?li vzadu, batali?nn? ordonanc Matu?i? a sluha hejtmana S?gnera Batzer d?vali se na vojnu s It?li? ze stanoviska ?ist? praktick?ho, pon?vad?, kdysi d?vno p?ed l?ty, je?t? za aktivn? slu?by, z??astnili se oba n?jak?ch man?vr? v ji?n?m Tyrolsku.
      "To se n?m to ?patn? poleze do t?ch kopc?," ?ekl Batzer, "hejtman S?gner m? t?ch kufr? hromadu. J? jsem sice z hor, ale je to docela n?co jin?ho, kdy? si ?lov?k vezme flintu pod kab?t a jde si vyhl?dnout n?jak?ho zaj?ce na panstv? kn??ete ?varcenberka."
      "Jestli toti? n?s hod? dol? na It?lii. Mn? by se to taky nezamlouvalo, l?tat po kopc?ch a ledovc?ch s rozkazy. Potom to ?r?dlo tam dole, sam? polenta a olej," smutn? ?ekl Matu?i?.
      "A pro? by zrovna n?s nestr?ili do t?ch hor," roz?iloval se Batzer, "n?? regiment u? byl v Srbsku, Karpatech, u? jsem se tahal s kufry pana hejtmana po hor?ch, dvakr?t u? jsem je ztratil; jednou v Srbsku, podruh? v Karpatech, v takov? pat?lii, a m??e b?t, ?e m? to ?ek? pot?et? na italsk? hranici, - a co se t?k? toho ?r?dla tam dole..." Odplivl si. P?isedl d?v?rn? bl??e k Matu?i?ovi: "V??, u n?s v Ka?persk?ch Hor?ch d?l?me takov? mali?k? knedl??ky z t?sta ze syrov?ch brambor, ty se uva??, pak se obalej? ve vejci, posypou se p?kn? houskou a potom se op?kaj? na ?peku." Posledn? slovo pronesl takov?m tajemn? slavnostn?m hlasem.
      "A nejlep?? jsou s kysel?m zel?m," dodal melancholicky, "to mus? j?t makar?ny do hajzlu."
      T?m i zde skon?il rozhovor o It?lii...
      - - - - - -
      V ostatn?ch vag?nech, pon?vad? vlak st?l ji? p?es dv? hodiny na n?dra??, ?el jeden hlas, ?e asi vlak obr?t? a po?lou ho na It?lii.
      Tomu by nasv?d?ovalo t?? to, ?e se zat?m d?ly s e?alonem podivn? v?ci. Op?t v?echno mu?stvo vyhnali z vag?n?, p?i?la inspekce s dezinfek?n?m sborem a vykropila p?kn? v?echny vag?ny lyzolem, co? bylo p?ijato, zejm?na ve vag?nech, kde vezli z?soby komis?rku, s velkou nelibost?.
      Rozkaz je ale rozkaz, sanitn? komise vydala rozkaz vydezinfikovati v?echny vag?ny e?alonu 728, proto zcela klidn? post??kali hromady komis?rku a pytle s r??? lyzolem. To u? bylo p?ece zn?t, ?e se n?co zvl??tn?ho d?je.
      Potom zas to v?echno vehnali do vag?n? a za p?l hodiny zas to v?echno vyhnali ven, pon?vad? p?i?el si e?alon prohl?dnout takov? sta?i?k? gener?l, tak?e ?vejkovi ihned napadlo zcela p?irozen? pojmenov?n? star?ho p?na. Stoje vzadu za frontou poznamenal k ??etn?mu ?ikovateli Va?kovi: "Je to chc?p??ek."
      A star? gener?l proch?zel se d?l p?ed frontou, prov?zen hejtmanem S?gnerem, a zastavil se p?ed jedn?m mlad?m voj?kem, aby jaksi cel? mu?stvo nadchl, a ot?zal se ho, odkud je, jak je st?r a m?-li hodinky. Voj?k sice jedny m?l, ale pon?vad? myslel, ?e dostane od star?ho p?na je?t? jedny, ?ekl, ?e ??dn? nem?, na?e? sta?i?k? chc?p??ek gener?l s takov?m p?ipitom?l?m ?sm?vem, jako to d?l?val c?sa? Franti?ek Josef, kdy? oslovov?val n?kde ve m?stech starosty, ?ekl: "To je dob?e, to je dob?e," na?e? poctil osloven?m vedle stoj?c?ho kapr?la, kter?ho se optal, je-li jeho man?elka zdr?va.
      "Poslu?n? hl?s?m," za?val des?tn?k, "?e nejsem ?enat," na?e? gener?l se sv?m blahosklonn?m ?sm?vem ?ekl op?t sv?: "To je dob?e, to je dob?e."
      Potom gener?l v sta?eck? d?tinnosti po??dal hejtmana S?gnera, aby mu p?edvedl, jak se voj?ci sami po??taj? do dvojstupu, a za chvilku ji? zn?lo: "Prvn?-druh?, prvn?-druh?, prvn?-druh?."
      To m?l gener?l chc?p??ek velice r?d. M?l dokonce doma dva bur?e, kter? si stav?l doma p?ed sebe, a ti museli sami po??tat: "Prvn?-druh?, prvn?-druh?..."
      Takov?ch gener?l? m?lo Rakousko hromadu.
      Kdy? tedy byla p?ehl?dka ??astn? odbyta, p?i ?em gener?l neskrblil pochvalou p?ed hejtmanem S?gnerem, bylo dovoleno mu?stvu pohybovat se v obvodu n?dra??, pon?vad? p?i?la zpr?va, ?e se pojede je?t? a? za t?i hodiny. Mu?stvo se tedy proch?zelo kolem a o?umovalo, pon?vad? b?v? na n?dra?? dosti obecenstva, tu a tam p?ece jen n?kter? voj?k vy?ebral si cigaretu.
      Bylo vid?t, ?e jaksi to prvotn? nad?en?, vyjad?uj?c? se v slavn?m v?t?n? e?alon? na n?dra??ch, ji? hluboce kleslo a upadlo a? na ?ebrotu.
      K hejtmanovi S?gnerovi dostavila se deputace Spolku pro v?t?n? hrdin?, sest?vaj?c? ze dvou stra?n? utahan?ch dam, kter? odevzdaly d?rek pat??c? e?alonu, toti? dvacet krabi?ek vo?av?ch pastilek do ?st, reklamy to jedn? pe?tsk? tov?rny na cukrovinky. Krabi?ky ?stn?ch vo?av?ch pastilek byly p?kn? provedeny z plechu, na v??ku byl namalov?n uhersk? honv?d, kter? tiskne ruku rakousk?mu land?turm?kovi, a nad nimi z??? koruna svato?t?p?nsk?. Kolem b?l n?meck? a madarsk? n?pis: "F?r Kaiser, Gott und Vaterland."
      Tov?rna na cukrovinky byla tak loaj?ln?, ?e dala p?ednost c?sa?i p?ed p?nembohem.
      Ka?d? krabi?ka obsahovala osmdes?t pastilek, tak?e asi celkem p?ibli?n? p?t pastilek p?i?lo na t?i mu?e. Krom? toho p?inesly ustaran?, utahan? d?my velik? bal?k vyti?t?n?ch dvou modliteb, sepsan?ch budape??sk?m arcibiskupem G?zou ze Szatm?r-Budafalu. Byly n?mecko-ma?arsk? a obsahovaly nejstra?n?j?? proklet? v?ech nep??tel. Ps?ny byly tyto modlitbi?ky tak v??niv?, ?e tam jenom na konci sch?zelo ??zn? ma?arsk? "Baszom a Krisztusm?rj?t!"
      Dle ctihodn?ho arcibiskupa m?l dobrotiv? b?h Rusy, Angli?any, Srby, Francouze, Japonce rozsekat na nudle a na paprikagul??. Dobrotiv? b?h m?l se koupat v krvi nep??tel a pomordovat to v?echno, jako to ud?lal surovec Herodes s ml???tky.
      D?stojn? arcibiskup budape??sk? pou?il ve sv?ch modlitbi?k?ch nap??klad takov?ch p?kn?ch v?t: "B?h ?ehnej va?im bod?k?m, aby hluboko vnikly v b?icha va?ich nep??tel. Nech? nejv?? spravedliv? Hospodin ??d? d?lost?eleck? ohe? nad hlavy nep??telsk?ch ?t?b?. Milosrdn? b?h dej?, aby se v?ichni nep??tel? zalkli ve sv? vlastn? krvi, z ran, kter? vy jim nanesete!"
      Proto je t?eba je?t? jednou opakovat, ?e k t?mto modlitbi?k?m nakonec nic jin?ho nesch?zelo ne? to "Baszom a Krisztusm?rj?t!"
      Kdy? to v?echno ob? d?my odevzdaly, projevily hejtmanovi S?gnerovi zoufal? p??n?, zdali by nemohly b?t p??tomny p?i rozd?v?n? d?rk?. Jedna dokonce m?la takovou odvahu zm?nit se, ?e by p?i t? p??le?itosti mohla promluvit k voj?n?m, kter? jinak nenaz?vala ne?li "unsere braven Feldgrauen".
      Ob? tv??ily se stra?n? ura?en?, kdy? hejtman S?gner zam?tl jejich ??dost. Prozat?m tyto milodary putovaly do vag?nu, kde bylo skladi?t?. Ctihodn? d?my pro?ly ?adou voj?k? a jedna z nich neopomenula p?i t? p??le?itosti popleskati jednoho zarostl?ho voj?ka po tv??i. Byl to n?jak? ?imek z Bud?jovic, kter? neznaje ni?eho o tom vzne?en?m posl?n? t?ch dam, prohodil k sv?m soudruh?m po odchodu d?m: "Jsou ale tady ty kurvy drz?. Kdyby aspo? takov? vopice vypadala k sv?tu, ale je to jako ??p, ?lov?k nic jin?ho nevid? ne? ty haksny a vypad? to jako bo?? umu?en?, a je?t? si takov? star? ra?ple chce n?co za??nat s voj?ky."
      Na n?dra?? bylo velice ?ivo. Ud?lost s Italy zp?sobila zde jistou paniku, pon?vad? byly zadr?eny dva e?alony s d?lost?electvem a posl?ny do ?tyrska. Byl zde t?? e?alon Bos??k?, kter? tu ?ekal ji? dva dny z n?jak?ch nezn?m?ch p???in a byl ?pln? zapomenut a ztracen. Bos??ci ji? dva dni nefasovali min?? a chodili ?ebrat chleba po Nov? Pe?ti. Tak? nebylo nic jin?ho sly?et ne?li roz?ilen? hovor ztracen?ch Bos??k?, ?iv? gestikuluj?c?ch, kte?? vyr??eli neust?le ze sebe: "Jebem ti boga - jebem ti du?u, jebem ti majku."
      Potom pochodov? prapor jednadevades?t?ch byl op?t sehn?n dohromady a nastoupil m?sto ve sv?ch vag?nech. Za chvilku v?ak batali?nn? ordonanc Matu?i? vr?til se z n?dra?n?ho velitelstv? se zpr?vou, ?e se pojede a? za t?i hodiny. Proto op?t svolan? mu?stvo bylo pu?t?no z vag?n?. T?sn? p?ed odjezdem vlaku vstoupil do ?t?bn?ho vag?nu velice roz?ilen? poru??k Dub a ??dal hejtmana S?gnera, aby dal neprodlen? ?vejka zav??t: Poru??k Dub, star? zn?m? denunciant na sv?m p?sobi?ti jako gymnasi?ln? profesor, d?val se r?d do rozhovoru s voj?ky, p?i?em? p?tral po jejich p?esv?d?en?, a z?rove?, aby je mohl pou?iti a vysv?tliti, pro? bojuj?, za? bojuj?.
      Na sv? obch?zce vid?l vzadu, za n?dra?n? budovou, st?t u lucerny ?vejka, kter? se z?jmem si prohl??el plak?t n?jak? dobro?inn? vojensk? loterie. Ten plak?t zn?zor?oval, jak rakousk? voj?k p?ipichuje vyjeven?ho vousat?ho koz?ka ke zdi.
      Poru??k Dub poklepal ?vejkovi na rameno a ot?zal se, jak se mu to l?b?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, "?e je to blbost. U? jsem vid?l hodn? pitomejch plak?t?, ale takovou hovadinu sem je?t? nevid?l."
      "Copak se v?m na tom nel?b??" optal se poru??k Dub.
      "Mn? se, pane lajtnant, na tom plak?tu nel?b? to, jak ten voj?k zach?z? se sv??enejma zbran?ma, dy? von m??e ten bajonet zlomit vo ze?, a potom je to v?bec zbyte?n?, byl by za to trestanej, pon?vad? ten Rus m? ruce naho?e a vzd?v? se. On je zajatej, a se zajatci se mus? slu?n? zach?zet, pon?vad? je to marn?, ale jsou to taky lidi."
      Poru??k Dub p?tral tedy d?le po ?vejkov? sm??len? a optal se ho: "V?m je tedy toho Rusa l?to, ?e ano?"
      "Mn? je l?to, pane lajtnant, vobou, i toho Rusa, proto?e je prop?chnutej, i toho voj?ka, proto?e by byl za to zav?enej. Dy? von, pane lajtnant, musel ten bajonet p?itom zlomit, to je marn?, dy? to vypad? jako kamenn? ze?, kam to vr???, a vocel je k?ehk?. To jsem v?m jednou; pane lajtnant, je?t? do vojny, v aktivn? slu?b?, m?li jednoho pana lajtnanta u kumpanie. Ani starej zup?k nedoved se tak vyjad?ovat jako ten pan lajtnant. Na cvi?i?ti n?m ??kal: ,Kdy? je habacht, tak mus?? vyvalovat vo?i, jako kdy? kocour sere do ?ezanky.` Ale jinak byl moc hodnej ?lov?k. Jednou na Je???ka se zbl?znil, koupil pro kumpanii celej v?z kokosovejch vo?ech?, a vod t? doby v?m, jak sou bajonety k?ehk?. P?l kumpanie zl?malo si vo ty vo?echy bajonety a n?? obrstlajtnant dal celou kumpanii zav??t, t?i m?s?ce jsme nesm?li ? kas?ren, pan lajtnant m?l dom?c? v?zen?..."
      Poru??k Dub pod?val se rozzloben? do bezstarostn?ho obli?eje dobr?ho voj?ka ?vejka a ot?zal se ho zlostn?: "Zn?te mne?"
      "Zn?m v?s, pane lajtnant."
      Poru??k Dub zakoulel o?ima a zadupal: "J? v?m pov?d?m, ?e m? je?t? nezn?te."
      ?vejk odpov?d?l op?t s t?m bezstarostn?m klidem, jako kdy? hl?s? raport: "Zn?m v?s, pane lajtnant, jste, poslu?n? hl?s?m, od na?eho mar?batali?nu."
      "Vy m? je?t? nezn?te," k?i?el poznovu poru??k Dub, "vy mne zn?te mo?n? z t? dobr? str?nky, ale a? mne pozn?te z t? ?patn? str?nky. J? jsem zl?, nemyslete si, j? ka?d?ho p?inut?m a? k pl??i. Tak zn?te mne, nebo mne nezn?te?"
      "Zn?m, pane lajtnant "
      "J? v?m naposled ??k?m, ?e mne nezn?te, vy osle. M?te n?jak? bratry?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e m?m jednoho."
      Poru??k Dub rozvzteklil se p?i pohledu na ?vejk?v klidn?, bezstarostn? obli?ej, a neovl?daje se v?ce, zvolal: "To tak? bude ten v?? bratr takov? hovado, jako jste vy. ??mpak byl?"
      "Profesorem, pane lajtnant. Taky byl na vojn? a slo?il ofic?rskou zkou?ku."
      Poru??k Dub pod?val se na ?vejka, jako by ho cht?l probodnout. ?vejk snesl s d?stojnou rozvahou zl? pohled poru??ka Duba, tak?e prozat?m cel? rozmluva mezi n?m a poru??kem skon?ila slovem "Abtreten!"
      Ka?d? ?el tedy svou cestou a ka?d? si myslel svoje.
      Poru??k Dub si myslil o ?vejkovi, ?e ?ekne panu hejtmanovi, aby ho dal zav??t, a ?vejk si op?t myslel, ?e vid?l ji? mnoho pitom?ch d?stojn?k?, ale takov?, jako je poru??k Dub, je p?ece u regimentu vz?cnost?.
      Poru??k Dub, kter? zejm?na dnes si um?nil, ?e mus? vychov?vat voj?ky, na?el si za n?dra??m novou ob?t. Byli to dva voj?ci od pluku, ale od jin? roty, kte?? tam smlouvali ve tm? l?manou n?m?inou s dv?ma pob?hlicemi, kter?ch se potloukaly cel? tucty kolem n?dra??.
      Vzdaluj?c? se ?vejk sly?el je?t? zcela z?eteln? ostr? hlas poru??ka Duba: "Zn?te mne?!... Ale j? v?m ??k?m, ?e mne nezn?te!... Ale a? mne pozn?te!... Vy mne zn?te t?ebas z t? dobr? str?nky!... J? v?m ??k?m, a? mne pozn?te z t? ?patn? str?nky!... J? v?s p?inut?m a? k pl??i, oslov?!... M?te n?jak? bratry?... To budou tak? takov? hovada, jako jste vy!... ??m byli?... U tr?nu?... Nu dob?e... Pamatujte, ?e jste voj?ci... Jste ?e?i?... V?te, ?e ?ekl Palack?, ?e kdyby nebylo Rakouska, ?e bychom ho musili vytvo?it... Abtreten...!"
      Obch?zka poru??ka Duba nem?la v?ak celkem pozitivn?ho v?sledku. Zastavil je?t? asi t?i skupiny voj?k? a jeho v?chovn? snaha "p?inutit a? k pl??i" ?pln? ztroskotala. Byl to takov? materi?l, kter? byl odv??en do pole, ?e z o?? ka?d?ho jednotlivce vycitoval poru??k Dub, ?e si v?ichni o n?m mysl? n?co jist? velice nep??jemn?ho. Byl ura?en ve sv? p??e a v?sledek toho byl, ?e p?ed odjezdem vlaku ??dal ve ?t?bn?m vag?n? hejtmana S?gnera, aby byl ?vejk zav?en. Mluvil p?itom, od?vod?uje nutnost izolace dobr?ho voj?ka ?vejka, o prapodivn?m, drz?m vystupov?n?, p?i?em? nazval up??mn? odpov?di ?vejkovy na svou posledn? ot?zku j?zliv?mi pozn?mkami. Kdyby to takhle ?lo d?l, ztr?c? d?stojnick? sbor v o??ch mu?stva ve?kerou v??nost, o ?em? jist? z p?n? d?stojn?k? nikdo nepochybuje. On s?m je?t? p?ed v?lkou mluvil o tom s panem okresn?m hejtmanem, ?e ka?d? nad??zen? mus? hled?t v??i sv?m pod??zen?m zachovati jistou autoritu. Pan okresn? hejtman byl tak? t?ho? m?n?n?. Zejm?na te? na vojn?, ??m v?ce p?ibli?uje se ?lov?k k nep??teli, je t?eba udr?eti jakousi hr?zu nad voj?ky. Proto tedy ??d?, aby byl ?vejk disciplin?rn? potrest?n.
      Hejtman S?gner, kter? jako aktivn? d?stojn?k nen?vid?l v?echny ty rezervn? d?stojn?ky od r?zn?ch bran?? z civilu, upozornil poru??ka Duba, ?e podobn? ozn?men? mohou se d?ti jedin? ve form? raportu, a ne takov?m zvl??tn?m hokyn??sk?m zp?sobem, jako kdy? se smlouv? na cen? brambor. Pokud se t?k? samotn?ho ?vejka, prvn? instanc?, jej?? pravomoci ?vejk podl?h?, ?e je pan nadporu??k Luk??. Takov? v?c se d?l? ?ist? po raportu. Od kumpanie ?e jde takov? v?c k batali?nu a to je snad panu poru??kovi zn?mo. Jestli ?vejk n?co provedl, tak p?ijde p?ed kumpanieraport, a kdy? se odvol?, k batalionsraportu. Jestli si v?ak pan nadporu??k Luk?? p?eje a pova?uje-li vypravov?n? pana poru??ka Duba za oficieln? ozn?men? ku potrest?n?, ?e ni?eho proti tomu nem?, aby byl ?vejk p?edveden a vyslechnut.
      Nadporu??k Luk?? ni?eho proti tomu nenam?tal, jedin? poznamenal, ?e z vypravov?n? ?vejkova v? s?m velice dob?e, ?e bratr ?vejk?v byl skute?n? profesorem a rezervn?m d?stojn?kem. Poru??k Dub se zakol?sal a ?ekl, ?e on ??dal za potrest?n? jedin? v ?ir??m smyslu a ?e m??e b?t, ?e doty?n? ?vejk se nedovede vyj?d?it, a tak ?e jeho odpov?di ?in? dojem drzosti, j?zlivosti a ne?cty k p?edstaven?m. Krom? toho ?e z cel?ho vzez?en? doty?n?ho ?vejka je vid?t, ?e je mdl?ho rozumu.
      T?m vlastn? p?e?la cel? bou?ka p?es hlavu ?vejka, ani? by byl hrom uhodil.
      Ve vag?nu, kde byla kancel?? a skladi?t? batali?nu, ??etn? ?ikovatel pochodov?ho praporu Bautanzel velmi blahosklonn? rozdal dv?ma p?sa??m od batali?nu po hrsti ?stn?ch pokroutek z t?ch krabi?ek, kter? se m?ly rozdat mezi batali?n. To bylo obvykl?m zjevem, ?e v?echno, co bylo ur?eno pro mu?stvo, muselo prod?lat stejn? manipulaci v batali?nn? kancel??i jako ne??astn? pokroutky.
      To bylo v?ude n?co tak obvykl?ho ve v?lce, ?e kdy? n?kde se shledalo p?i inspekci, ?e se nekrade, byl p?ece jen ka?d? z t?ch ??etn?ch ?ikovatel? ve v?ech mo?n?ch kancel???ch v podez?en?, ?e p?ekro?uje rozpo?et a prov?d? zas jin? ?mejdy, aby to klapalo.
      Proto zde, kdy? se v?ichni cpali t?mito pokroutkami, aby aspo? toho svinstva u?ili, kdy? u? nebylo nic jin?ho, o co by se dalo mu?stvo okr?st, promluvil Bautanzel o smutn?ch pom?rech na t?to cest?: "Prod?lal jsem u? dva mar?batali?ny, ale takovou b?dnou cestu jako te? jsme ned?lali. Pane?ku, ne? jsme p?ijeli tenkr?t do Pre?ova, tak jsme m?li haldy v?eho, na co si ?lov?k pomyslil. M?l jsem schov?no deset tis?c memfisek, dv? kola ement?lsk?ho s?ra, t?i sta konzerv, a potom, kdy? u? se ?lo na Bard?jov do z?kop?, Rusov? od Mu?iny od??zli spojen? na Pre?ov, potom se d?laly obch?dky. Odevzdal jsem z toho v?eho naoko des?tou ??st pro mar?batali?n, ?e jsem to jako u?et?il, a rozprodal jsem to ostatn? v?echno u tr?nu. M?li jsme u n?s majora Sojku, a to byla p?kn? svin?. On sice nebyl ??dn? hrdina a nejrad?ji se potloukal u n?s u tr?nu, pon?vad? tam naho?e hv?zdaly kuli?ky a praskaly ?rapnely. A to v?dycky p?i?el k n?m pod z?minkou, ?e mus? se p?esv?d?it, jestli se pro mu?stvo batali?nu va?? po??dn?. Oby?ejn? p?i?el k n?m dol?, kdy? do?la zpr?va, ?e Rusov? zas n?co chystaj?; cel? se t??s, musel na kuchyni vyp?t rum a potom teprve d?lal prohl?dku ve v?ech poln?ch kuchyn?ch, kter? byly kolem tr?nu, pon?vad? nahoru do pozic se nemohlo a min?? nahoru se nosila v noci. Byli jsme tenkr?t v takov?ch pom?rech, ?e o n?jak? d?stojnick? min??i nemohla b?t ani ?e?. Jednu cestu, kter? je?t? byla voln? s t?lem, m?li obsazenu N?mci z ???e, kte?? zadr?ovali v?echno, co lep??ho n?m pos?lali z t?lu, a se?rali to sami, tak?e na n?s u? nedo?lo; my jsme v?ichni u tr?nu z?stali bez ofic?rsmin??e. Za tu celou dobu nic v?c se mn? nepoda?ilo u?et?it pro n?s v kancel??? ne? jedno pras?tko, kter? jsme si dali vyudit, a aby ten major Sojka na to nep?i?el, tak jsme ho m?li uschovan? hodinu cesty u artil?rie, kde jsem m?l jednoho zn?m?ho feuerwerkra. Tak ten major, kdy? p?i?el k n?m, za?al v?dy ochutn?vat v kuchyni pol?vku. Pravda, masa mnoho se nemohlo va?it, jen tak co se sehnalo prasat nebo huben?ch krav v okol?. To n?m je?t? Pru??ci d?lali velkou konkurenci a d?vali dvakr?t tolik p?i rekvizici za dobytek. Za tu celou dobu, co jsme st?li pod Bard?jovem, jsem si p?i n?kupu dobytka neu?et?il v?c ne? n?co m?lo p?es dvan?ct set korun, a to jsme je?t? v?t?inou nam?sto pen?z d?vali pouk?zky se ?templem batali?nu, zejm?na posledn? dobou, kdy? jsme v?d?li, ?e Rusov? na v?chod od n?s jsou v Radvani a na z?pad v Podol?n?. Nejh?? se pracuje s takov?m n?rodem, jako je tam, kter? neum? ??st a ps?t a podpisuje se jenom t?emi k???ky, o ?em? na?e intendantstvo velice dob?e v?d?lo, tak?e kdy? jsme pos?lali pro pen?ze na intendantstvo, nemohl jsem p?ilo?it do p??lohy pad?lan? kvitance, ?e jsem jim vyplatil pen?ze; to se m??e d?lat jenom, kde je n?rod vzd?lan?j?? a um? se podpisovat. A potom, jak u? ??k?m, Pru??ci n?s p?epl?celi a platili hotov?, a kdy? jsme n?kam p?i?li, tak na n?s pohl??eli jako na raub??e, a intendantstvo vydalo je?t? k tomu rozkaz, ?e kvitance podepsan? k???ky p?ed?vaj? se poln? ??etn? kontrole. A t?ch chlap? se jenom hem?ilo. P?i?el takov? chlap, na?ral se u n?s a napil, a druh? den ?el n?s udat. Ten major Sojka chodil po??d po t?ch kuchyn?ch, namoudu?i, v??te mn?, vyt?hl jednou z kotle maso pro celou ?tvrtou kumpa?ku. Za?al s vep?ovou hlavou, o t? ?ekl, ?e nen? dova?en?, tak si ji dal je?t? chvilku pova?it; pravda, tehdy masa se mnoho neva?ilo, na celou kumpanii p?i?lo asi dvan?ct star?ch, poctiv?ch porc? masa, ale on to v?echno sn?d, potom ochutnal pol?vku a spustil r?mus, ?e je jako voda, co je to za po??dek, masov? pol?vka bez masa, dal ji zapra?it a hodil do n? moje posledn? makar?ny, co jsem u?et?il za tu celou dobu. Ale to mne tak nemrzelo jako to, ?e na tu j??ku praskly dv? kila ?ajov?ho m?sla, kter? jsem vy?et?il je?t? v t? dob?, kdy byla d?stojnick? min??. M?l jsem je na takov? rechn? nad kavalcem, on se na m? roze?val, komu pr? to pat??. J? jsem mu tedy ?ekl, ?e podle rozpo?tu na stravov?n? voj?k?, dle posledn?ho p??kazu po divizi, p?ipad? na jednotliv?ho voj?ka na p?ilep?en? patn?ct gram? m?sla nebo jednadvacet gram? s?dla, pon?vad? to nesta??, z?st?vaj? z?soby m?sla st?t tak dlouho, dokud se nebude moci p?ilep?it mu?stvu m?sla v pln? v?ze. Major Sojka se velice roz??lil, za?al k?i?et, ?e asi patrn? ?ek?m, a? p?ijdou Rusov? a seberou n?m posledn? dv? kila m?sla, hned ?e to mus? p?ij?t do pol?vky, kdy? je pol?vka bez masa. Tak jsem p?i?el o celou z?sobu, a v??te mn?, ?e ten major mn? p?in??el, jak se objevil, jen samou sm?lu. On m?l pomalu tak ?ich vyvinut?, ?e hned v?d?l o v?ech m?ch z?sob?ch. Jednou jsem u?et?il na man?aftu hov?z? j?tra a cht?li jsme si je dusit, kdy? vtom ?el pod kavalec a vyt?hl je. ?ekl jsem mu na jeho ?van?, ?e j?tra ta jsou ur?ena k zakop?n?, ?e dopoledne to zjistil jeden podkov?? od artil?rie, kter? m? veterin??sk? kurs. Major sebral man?ka od tr?nu a potom s t?m man?kem va?ili si j?tra naho?e pod skalami v kotl?k?ch, a to byl tak? jeho osud, ?e Rusov? vid?li ten ohe?, pr?skli do majora, do kotl?ku osmn?ctkou. Potom jsme se tam ?li pod?vat, a ?lov?k nerozeznal, jestli po t?ch skal?ch se v?lej? j?tra hov?z? nebo j?tra pana majora."
      -
      Potom p?i?la zpr?va, ?e se pojede je?t? a? za ?ty?i hodiny. Tra? naho?e na Hatvan ?e je zastavena vlaky s ran?n?mi. Tak? se roz?i?ovalo po n?dra??, ?e u J?gru srazil se jeden sanitn? vlak s nemocn?mi a ran?n?mi s vlakem vezouc?m d?lost?electvo. Z Pe?ti ?e tam jedou pomocn? vlaky.
      Za chv?li pracovala ji? fantazie cel?ho batali?nu. Mluvilo se o 200 mrtv?ch a ran?n?ch, o tom, ?e se ta sr??ka stala z?mysln?, aby se nep?i?lo na podvody v z?sobov?n? nemocn?ch.
      To dalo podn?t k ostr? kritice o nedostate?n?m z?sobov?n? batali?nu a o zlod?j?ch v kancel??i a ve skladi?ti.
      V?t?ina byla toho m?n?n?, ?e ??etn? ?ikovatel batali?nu Bautanzel d?l? se o v?echno napolovic s d?stojn?ky.
      Ve ?t?bn?m vag?n? ozn?mil hejtman S?gner, ?e dle mar?r?ty maj? b?t u? vlastn? na hali?sk? hraniti. V J?gru ?e m?li u? vyfasovat na t?i dny pro mu?stvo chleba a konzervy. Do J?gru ?e maj? je?t? deset hodin j?zdy. V J?gru ?e je opravdu tolik vlak? s ran?n?mi z ofenz?vy za Lvovem, ?e podle telegramu nen? v J?gru ani veky komis?rku, ani jedn? konzervy. Obdr?el rozkaz vyplatit m?sto chleba a konzerv 6 K 72 h na mu?e, co? m? b?t vyplaceno p?i rozd?v?n? ?oldu za dev?t dn?, jestli toti? dostane do t? doby pen?ze od brig?dy. V pokladn? je jenom n?co p?es dvan?ct tis?c korun.
      "To je ale svinstvo od regimentu," ?ekl nadporu??k Luk??, "pustit n?s takhle b?dn? do sv?ta." Nastal vz?jemn? ?epot mezi f?nrichem Wolfem a nadporu??kem Kol??em, ?e plukovn?k Schrtider za posledn? t?i ned?le poslal na sv? konto do v?de?sk? banky ?estn?ct tis?c korun.
      Nadporu??k Kol?? pak vypr?v?l, jak se ?et??. Ukradne se na regimentu ?est tis?c korun a str?? se do sv? vlastn? kapsy a s d?slednou logikou d? se rozkaz po v?ech kuchyn?ch, aby se denn? na mu?e strhly v kuchyni t?i gramy hrachu.
      Za m?s?c to d?l? devades?t gram? na mu?e, a na kuchyni u ka?d? kumpanie mus? b?t nejm?? u?et?ena z?soba 16 kilogram? hrachu a s tou se mus? kucha? vyk?zat.
      Nadporu??k Kol?? vypr?v?l si s Wolfem jen pov?echn? o ur?it?ch p??padech, kter? zpozoroval. Jisto v?ak bylo, ?e takov?mi p??pady byla p?epln?na cel? vojensk? spr?va. Za??nalo to ??etn?m ?ikovatelem u n?jak? ne??astn? kumpanie a kon?ilo to k?e?kem v gener?lsk?ch epulet?ch, kter? si d?lal z?soby na pov?le?nou zimu.
      Vojna vy?adovala udatnost i v kr?de?i.
      Intendanti d?vali se l?skypln? na sebe, jako by cht?li ??ct: Jsme jedno t?lo a jedna du?e, kradem, kamar?de, podv?d?me, brat?e, ale nepom??e? si, proti proudu je t??ko plovat. Kdy? ty nevezme?, vezme druh? a je?t? o tob? ?ekne, ?e proto u? nekrade?, pon?vad? sis u? nahrabal toho dost.
      Do vag?nu vkro?il p?n s ?erven?mi a zlat?mi lampasy. Byl to op?t jeden z gener?l? proj??d?j?c?ch se po v?ech trat?ch na inspekci.
      "Sedn?te si, p?nov?," pokynul vl?dn?, maje radost, ?e p?ekvapil op?t n?jak? e?alon, o kter?m nev?d?l, ?e tam bude st?t.
      Kdy? hejtman S?gner cht?l mu podati raport, m?vl jen rukou: "V?? e?alon nen? v po??dku. V?? e?alon nesp?. V?? e?alon m? ji? sp?t. V e?alonech se m? sp?t, kdy? stoj? na n?dra??, jako v kas?rn?ch - v dev?t hodin."
      Mluvil ?se?n?: "P?ed dev?tou hodinou vyvede se mu?stvo na latr?ny za n?dra??m - a potom se jde sp?t. Jinak mu?stvo v noci zne?ist? tra?. Rozum?te, pane hejtmane? Opakujte mn? to. Nebo neopakujte mn? to a ud?lejte mn? to, jak si p?eji. Odtroubit alarm, hn?t to na latr?ny, zatroubit ?trajch a sp?t, kontrolovat, kdo nesp?. Trestat! Ano! Je to v?echno? Ve?e?i rozdat v ?est hodin."
      Mluvil nyn? o n??em v minulosti, o tom, co se nestalo, co bylo jaksi za n?jak?m druh?m rohem. St?l tu jako p??zrak z ???e ?tvrt? dimenze.
      "Ve?e?i rozdat v ?est hodin," pokra?oval d?vaje se na hodinky, kter? ukazovaly deset minut po jeden?ct? hodin? no?n?. "Um halb neune Alarm, Latrinenschei?en, dann schlafen gehen. K ve?e?i zde v ?est hodin gul?? s brambory m?sto patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra."
      Potom n?sledoval rozkaz uk?zat pohotovost. Op?t dal tedy hejtman S?gner zatroubit alarm a inspek?n? gener?l, d?vaje se na se?azov?n? batali?nu do ?iku, proch?zel se s d?stojn?