Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

eb. To u? je perverze. - Vosolils to?" obr?til se ?vejk na Balouna, kter? pou?il v?eobecn?ho z?jmu nad vypravov?n?m ?vejkov?m a cosi schov?val do sv?ho ba?ochu, "uka?, co tam d?l??? - Baloune," ?ekl ?vejk v??n?, "co chce? s t?m slepi??m stehnem? Tak se pod?vejte. Ukradl n?m slepi?? stehno, aby si ho potom tajn? uva?il. V??, Baloune, cos to proved? V??, jak se trest? na vojn?, kdy? n?kdo okrade kamar?da v poli. P?iv??e se k hlavn? d?la a chlap se vyst?el? kart??em. Ted u? je pozd? vzdychat. A? potk?me n?kde na front? artil?rii, tak se p?ihl?s?? u nejbli???ho oberfeuerwerkra. Prozat?m ale bude? cvi?it za trest. Lez z vag?nu."
      Ne??astn? Baloun slezl a ?vejk, sed? ve dve??ch vag?nu, komandoval: "Hatit Acht! Ruht! Hatit Acht! Rechts schaut! Hatit Acht! D?vej se op?t p??mo! Ruht! - Ted' bude? d?lat pohyby t?la na m?st?. Rechts um! ?lov??e! Voni jsou kr?va. Jejich rohy maj? se octnout tam, kde m?li d??v prav? rameno. Herstellt! Rechts um! Links um! Halbrechts! Ne tak, vole! Herstellt! Halbrechts! No vid??, mezku, ?e to jde! Halblinks! Links um! Links! Front! Front, blbe! Nev??, co je to front? Gradaus! Kehrt euch! Kniet! Nieder! Setzen! Auf! Setzen! Nieder! Aufl Nieder! Auf! Setzenl Auf! Ruht! Tak vid??, Baloune, to je zdrav?, aspo? vytr?v??!"
      Kolem se po?ali seskupovat v mas?ch a propuk?vat v j?sot.
      "Ud?lejte laskav? m?sto," k?i?el ?vejk, "von bude ma??rovat. Tedy, Baloune, dej si pozor, abych nemusel her?telovat. Nerad zbyte?n? man?aft tr?p?m. Tedy: Direktion Bahnhof! Koukej, kam ukazuju. Marschieren marsch! Glied - halt! St?j, ksakru, nebo t? zav?u! Glied - halt! Kone?n?, ?e jsi se, pitom?e, zastavil. Kurzer Schritt! Nev??, co je to kurzer Schritt? J? ti to uk??u, a? bude? modrej! Voller Schritt! Wechselt Schritt! Ohne Schritt! B?vole jeden! Kdy? ?eknu Ohne Schritt, tak p?ekl?d?? haksny na m?st?."
      Kolem u? byly aspo? dv? kumpanie. Baloun se potil a o sob? nev?d?l a ?vejk velel d?l:
      "Gleicher Schritt! Glied r?ckw?rts marsch! Glied halt! Laufschritt! Glied marsch! Schritt! Glied halt! Ruht! Hatit Acht! Direktion Bahnhof! Laufschritt marsch! Halt! Kehrt euch! Direktion Wagon! Laufschritt marsch! Kurzer Schritt! Glied halt! Ruht! Te? si odpo?ine? chvilku! A pak za?neme nanovo. P?i dobr? v?li se v?echno zm??e."
      "Co se to zde d?je?" ozval se hlas poru??ka Duba, kter? p?ib?hl znepokojen?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," ?ekl ?vejk, "?e se tak trochu cvi??me, abychom nezapomn?li na exec?rku a zbyte?n? neprov?leli drahocennej ?as."
      "Slezte z vag?nu," porou?el poru??k Dub, "u? toho m?m opravdu dost. P?edv?d?m v?s k panu batalionskomandantovi."
      Kdy? se ocitl ?vejk ve ?t?bn?m vag?n?, ode?el nadporu??k Luk?? druh?m v?chodem z vag?nu a ?el na per?n.
      Hejtman S?gner, kdy? mu hl?s?! poru??k Dub o podivn?ch alotri?ch, jak se vyj?d?il, dobr?ho voj?ka ?vejka, byl pr?v? ve velmi dobr? n?lad?, pon?vad? gumpoldskirchen bylo opravdu znamenit?.
      "Tedy vy nechcete zbyte?n? prov?let drahocennej ?as," usm?l se v?znamn?. "Matu?i?, poj?te sem!" Batali?nn? ordonanc obdr?el rozkaz zavolat ?ikovatele od 12. kumpanie Nas?kla, kter? byl zn?m jako nejv?t?? tyran, a zaopat?it ihned ?vejkovi ru?nici.
      "Zde tento mu?," ?ekl hejtman S?gner k ?ikovateli Nas?klovi, "nechce zbyte?n? prov?let drahocenn? ?as. Vezm?te ho za vag?n a hodinu s n?m cvi?te kv?rgrify. Ale beze v?eho milosrdenstv?, bez oddychu. Hlavn? p?kn? za sebou, setzt ab, an, setzt ab! - Uvid?te, ?vejku, ?e se nebudete nudit," ?ekl k n?mu na odchodu. A za chv?li ji? oz?val se za vag?nem drsn? povel, kter? slavnostn? se nesl mezi kolejnicemi. ?ikovatel Nas?klo, kter? pr?v? hr?l jednadvacet a dr?el bank, ?val do bo??ho prostoru: "Beim Fu?! - Schultert! Beim Fu?! Schultert!"
      Pak na chv?li to utichlo a bylo sly?et hlas ?vejk?v, spokojen? a rozv??n?: "To jsem se v?echno u?il v aktivn? slu?b? p?ed l?ty. Kdy? je Beim Fu?!, tak flinta stoj? vop?ena na prav?m boku. ?pi?ka pa?by je v p??m? lini? se ?pi?kou nohou. Prav? ruka je p?irozen? napnuta a dr?? flintu tak, ?e palec vobj?m? lauf, ostatn? prsty musej? sv?rat pa?bu na p?edku, a kdy? je Schultert!, tak je flinta voln? na ?emenu na prav?m rameni a laufm?ndunk nahoru a laufem nazad..."
      "Tak u? dost toho ?van?n?," ozval se op?t povel ?ikovatele Nas?kla. "Hatit Acht! Rechts schaut! Hergot, jak to d?l?te..."
      "Jsem schultert a p?i Rechts schaut! sjede moje prav? ruka po ?emeni dol?, obejmu krk pa?by a hod?m hlavou napravo, na to Hatit Acht! vezmu op?t pravou rukou ?emen a moje hlava hled? p?ed sebe na v?s."
      A zas zn?l hlas ?ikovatel?v: "In die Balanz! Beim Fu?! In die Balanz! Schul-tert! Bajonett auf! Bajonett ab! F?llt das Bajonett! Zum Gebet! Vom Gebet! Kniet nieder zum Gebet! Laden! Schie?en! Schie?en halbrechts! Ziel Stabswagon! Distanz 200 Schritt... Fertig! An! Feuer! Setzt ab! An! Feuer! An! Feuer! Setzt ab! Aufsatz normal! Patronen versorgen! Ruht!" ?ikovatel si kroutil cigaretu.
      ?vejk si mezit?m prohl??el ??slo na ru?nici a ozval se: "4268! Takov? ??slo m?la jedna lokomotiva v Pe?k?ch na dr?ze na 16. koleji. M?li ji odt?hnout do depo v Lys? nad Labem, ku spr?v?, ale vono to tak lehce ne?lo, pon?vad?, pane ?ikovateli, ten strojv?dce, kter? ji tam m?l odt?hnout, m?l velmi ?patnou pam?? na ??sla. Tak ho tra?mistr zavolal do sv? kancel??e a pov?d? mu: ,Na T6. koleji je lokomotiva ??slo 4268. J? v?m, ?e m?te ?patnou pam?? na ??slice, a kdy? se v?m n?jak? ??slo nap??e na pap?r, ?e ten pap?r ztrat?te. Dejte si ale dobr? pozor; kdy? jste tak slabej na ??slice, a j? v?m uk??u, ?e je to velice lehk?, zapamatovat si jak?koliv ??slo. Pod?vejte se: Lokomotiva, kterou m?te odt?hnout do depo v Lys? nad Labem, m? ??slo 4288. Tedy d?vejte pozor: Prvn? ??slice je ?ty?ka, druh? dvojka. Tedy si pamatujte u? 42, to jest dvakr?t 2, to je v po?ad? zep?edu 4, d?leno 2 = 2, a zas m?te vedle sebe 4 a 2. Ted se nelekejte. Kolikr?t jsou dvakr?t 4, vosum, nen?-li? pravda? Tak si vryjte v pam??, ?e vosmi?ka je z ??sla 4268 posledn? v ?ad?. Zb?v? je?t?, kdy? u? si pamatujete, ?e prvn? je 4, druh? 2, ?tvrt? vosum, n?jak chyt?e si zapamatovat tu ?estku, co jde p?ed osmi?kou. A je to stra?n? jednoduch?. Prvn? ??slice je 4, druh? dvojka, ?ty?i a dv? je ?est. Tedy u? jste si jistej, druh? od konce je ?estka, a u? n?m ten po?ad ??sel nikdy nevymiz? z pam?ti. M?te utkv?no v hlav? ??slo 4268. Nebo m??ete tak? doj?t k t?mu? vejsledku je?t? jednodu?ejc...`"
      ?ikovatel p?estal kou?it a vyt?e?til na n?ho o?i a jenom zabreptal: "Kappe ab!"
      ?vejk v??n? pokra?oval: "Von mu tedy za?al vykl?dat ten jednodu??? zp?sob, jak by si zapamatoval ??slo lokomotivy 4268. Vosum bez dvou je 6. Tedy u? zn? 68. 6 bez 2 jsou 4, u? tedy zn? 4-68, a tu dvojku do toho je 4-2-6-8. Nen? tak? p??li? nam?hav?, kdy? se to ud?l? je?t? jinak, pomoc? n?soben? a d?len?. To se dojde taky k takov?mu v?sledku. ,Pamatujte si,` pov?dal ten tra?mistr, ,?e dvakr?t 42 je 84. Rok m? 12 m?s?c?. Vode?te se tedy 12 od 84, a zb?v? n?m 72, od toho je?t? dvan?ct m?s?c?, to je 60, m?me tedy u? jistou ?estku a nulu ?krtneme. Tedy v?me 42 68 4. Kdy? jsme ?krtli nulu, ?krtneme i tu ?ty?ku vzadu, a m?me velice klidn? zase 4268, ??slo lokomotivy, kter? pat?? do depo v Lys? nad Labem. Taky, jak ??k?m, s t?m d?len?m je to lehk?. Vypo??t?me si koeficient podle celn?ho tarifu.` Snad v?m nen? ?patn?, pane feldv?bl. Jestli chcete, tak j? za?nu t?ebas s General de charge! Fertig! Hoch an! Feuer! Hrome! Nem?l n?s pan hejtman pos?lat na slunce! Mus?m pro nos?tka."
      Kdy? p?i?el l?ka?, tak konstatoval, ?e je to bud ??eh slune?n?, nebo akutn? z?n?t mozkov?ch blan.
      Kdy? p?i?el ?ikovatel k sob?, st?l vedle n?ho ?vejk a ?ekl: "Abych v?m to tedy dopov?d?l. Mysl?te, pane ?ikovateli, ?e si to ten strojv?dce zapamatoval? Von si to poplet a zn?sobil to v?echno t?ema, pon?vad? si vzpomn?l na trojici bo??, a lokomotivu nena?el, ta tam je?t? stoj? na trati ??slo 16."
      ?ikovatel zav?el op?t o?i.
      A kdy? ?vejk se vr?til do sv?ho vag?nu, na ot?zku, kde byl tak dlouho, odpov?d?l: "Kdo jin?ho lauf?rit u??, d?l? stokr?t schul-tert!" Vzadu se ve vag?nu t??sl Baloun. Se?ral za nep??tomnosti ?vejkovy, kdy? se ??st slepice ji? uva?ila, p?l ?vejkovy porce.
      -
      P?ed odjezdem vlaku dohonil e?alon sm??en? vojensk? vlak s r?zn?mi ??st?mi. Byli to opozdilci nebo voj?ci ze ?pit?l?, doh?n?j?c? sv? ??sti, i jin? podez?el? individua, vracej?c? se z komand?rovek nebo z arest?.
      Z toho vlaku vystoupil tak? jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? byl ob?alov?n tehdy pro vzpouru, ?e necht?l ?istit z?chody, ale divizijn? soud ho osvobodil, vy?et?ov?n? s n?m bylo zastaveno, a jednoro?n? dobrovoln?k Marek objevil se proto nyn? ve ?t?bn?m vag?n?, aby se hl?sil u batalionskomandanta. Jednoro?n? dobrovoln?k nepat?il toti? doposud nikam, pon?vad? ho vodili z arestu do arestu.
      Hejtman S?gner, kdy? uvid?l jednoro?n?ho dobrovoln?ka a p?ijal od n?ho listiny t?kaj?c? se jeho p??chodu s velmi sekr?tn? pozn?mkou "Politisch verdachtig! Vorsicht!", nebyl p??li? pot??en a na?t?st? si vzpomn?l na latrinengener?la, kter? tak zaj?mav? odporu?oval doplnit batali?n batalionsgeschichtsschreibrem.
      "Jste velice nedbal?, vy jednoro?n? dobrovoln?ku," ?ekl k n?mu, "ve ?kole jednoro??k? byl jste pravou metlou, m?sto toho, abyste hled?l vyniknout a z?skat hodnost, kter? v?m n?le?? dle va?? inteligence, potuloval jste se z arestu do arestu. Regiment se za v?s mus? hanbit, vy jednoro?n? dobrovoln?ku. M??ete v?ak napravit svou chybu, kdy? ??dn?m pln?n?m sv?ch povinnost? ocitnete se op?t v ?ad? t?ch dobr?ch voj?n?. V?nujte sv? s?ly batali?nu s l?skou. Zkus?m to s v?mi. Jste inteligentn? mlad? mu? a jist? m?te i schopnosti ps?t, stylizovat. Pov?m v?m n?co. Ka?d? batali?n v poli pot?ebuje mu?e, kter? by vedl chronologick? p?ehled v?ech ud?lost? v?le?n?ch dot?kaj?c?ch se p??mo vystoupen? batali?nu na poli v?le?n?m. Jest t?eba v?echna v?t?zn? ta?en?, v?echny v?znamn? slavn? chv?le, jich? batali?n se z??ast?uje, p?i nich? hraje vedouc? a vynikaj?c? roli, popsati, pomalu sestavovati p??sp?vek k d?jin?m arm?dy. Rozum?te mn??"
      "Poslu?n? hl?s?m, ano, pane hejtmane, jde o epizody ze ?ivota v?ech ??st?. Batali?n m? sv? d?jiny. Regiment na z?klad? d?jin sv?ch batali?n? sestavuje d?jiny regimentu. Regimenty tvo?? d?jiny brig?dy, d?jiny brig?d d?jiny divize a tak d?le. Vynasna??m se ze v?ech sil, pane hejtmane."
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek dal si ruku na srdce.
      "Budu zaznamen?vati s opravdovou l?skou slavn? dny na?eho batali?nu, zejm?na dnes, kdy je ofenz?va v pln?m proudu a kdy to p?ijde do tuh?ho, kdy pokryje n?? batali?n sv?mi hrdinn?mi syny boji?t?. Sv?domit? zaznamen?m v?ech ud?lost?, kter? se mus? dostavit, aby str?nky d?jin na?eho batali?nu byly napln?ny vav??ny."
      "Budete se nal?zati u ?t?bu batali?nu, jednoro?n? dobrovoln?ku, budete si v??mati, kdo byl navr?en k vyznamen?n?, zaznamen?vat - ov?em dle na?ich pozn?mek - pochody, kter? obzvl??t? by upozornily na vynikaj?c? bojechtivost a ocelovou discipl?nu batali?nu. Nen? to tak lehk?, jednoro?n? dobrovoln?ku, ale douf?m, ?e m?te tolik pozorovac?ho talentu, abyste; dost?vaje ode mne ur?it? direktivy, n?? batali?n povznesl nad ostatn? skupiny. Odes?l?m telegram na pluk, ?e jsem v?s jmenoval batalionsgeschichtsschreiber. Hlaste se u ??etn?ho ?ikovatele Va?ka od 11. kumpanie, aby v?s tam um?stil ve vag?n?. Tam je tak je?t? nejv?c m?sta, a ?ekn?te mu, aby sem ke mn? p?i?el. Ov?em za??slen budete u ?t?bu batali?nu. To se 155 provede rozkazem po batali?nu."
      -
      Kucha? okultista spal. Baloun se st?le t??sl, pon?vad? u? otev?el i nadporu??kovy sardinky, ??etn? ?ikovatel Van?k ?el k hejtmanovi S?gnerovi a telegrafista Chodounsk? spla?il n?kde na n?dra?? tajn? l?hvi?ku borovi?ky, vypil ji, byl nyn? v sentiment?ln? n?lad? a zp?val:
       Dokud v sladk?ch dnech jsem bloudil
       v?rn?m se mn? v?echno zd?lo,
       tu d?chala m? hru? v?rou
       a m? oko l?skou pl?lo.
       V?ak kdy? z?el jsem, cel? zem?
       ?e je zr?dn? jako ?akal,
       zvadla v?ra, zvadla l?ska
       a j? poprv? jsem plakal.
      Potom se zvedl, ?el ke stolu ??etn?ho ?ikovatele Va?ka a napsal na kus pap?ru velk?mi p?smeny:
       ??d?m t?mto zdvo?ile, abych byl jmenov?n
       a befedrov?n na batalionshornistu.
       Chodounsk?, telegrafist
      -
      Hejtman S?gner nem?l p??li? dlouhou rozmluvu s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem. Upozornil ho jedin? na to, ?e prozat?m batalionsgeschichtsschreiber, jednoro?n? dobrovoln?k Marek, bude se nal?zati ve vag?n? se ?vejkem.
      Mohu v?m ??ct jen tolik, ?e ten mu? Marek jest, abych tak ?ekl, podez?el?. Politisch verd?chtig. M?j bo?e! To nen? dnes tak dalece nic divn?ho. O kom se to ne??k?. Jsou takov? r?zn? domn?nky. Vy mn? p?ece rozum?te. Tedy v?s jenom upozor?uji, abyste ho, kdyby snad mluvil n?co, co by, nu rozum?te, hned ho zarazil, abych j? snad tak? nem?l n?jak? nep??jemnosti. ?ekn?te mu prost?, aby zanechal v?ech ?e??, a t?m to bude ji? spraveno. J? ale nemysl?m, abyste snad ke mn? hned b??el. Vy?i?te to s n?m p??telsky, takov? domluva je v?dycky lep?? ne? n?jak? hloup? ud?n?. Zkr?tka, j? si nep?eji nic sly?et, pon?vad?... Rozum?te. Takov? v?c zde pad? v?dycky i na cel? batali?n."
      Kdy? se tedy Van?k vr?til, vzal stranou jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka a ?ekl k n?mu: "?lov??e, vy jste podez?el?, ale to nic nevad?. Jen mnoho tady nemluvte zbyte?n?ho p?ed t?m Chodounsk?m, telegrafistou."
      Sotva to do?ekl, Chodounsk? se p?ivr?voral a padl ??etn?mu ?ikovateli do n?ru?e, vzlykaje opil?m hlasem, co? snad m?l b?ti zp?v:
       Kdy? mne v?echno opustilo,
       j? k tv?m prs?m hlavu sklonil
       na tv?m v?el?m, ?ist?m srdci
       bolestn? jsem slzy ronil.
       A tv?m okem zapl?l ohe?
       jako hv?zda t?pytem leskl?m,
       kor?lov? ?sta ?eptla:
       J? t? nikdy neopust?m.
      "My se nikdy nevopust?me," hul?kal Chodounsk?, "co usly??m u telefonu, hned v?m ?eknu. Vyseru se na p??sahu."
      V kout? se Baloun hr?zou pok?i?oval a po?al se hlasit? modlit: "Rodi?ko bo??, nezam?tej m? prosebn? vol?n?, n?br? vysly? milostiv?, pot?? mne laskav?, pomoz mn? b?dn?mu, jen? k Tob? vol?m s ?ivou v?rou, pevnou nad?j? a horouc? l?skou v slzav?m ?dol? tomto. ?, kr?lovno nebesk?, u?i? p??mluvou svou, abych tak? v milosti bo?? a pod Tvou ochranou a? do konce ?ivota sv?ho setrval..." Blahoslaven? Panna Maria se opravdu za n?ho p?imluvila, nebol ze sv?ho chud?ho ba?ochu vyt?hl za chv?li jednoro?n? dobrovoln?k n?kolik krabi?ek sardinek a rozdal ka?d?mu po jedn?.
      Baloun neohro?en? otev?el kuf??k nadporu??ka Luk??e a vr?til tam z nebe spadl? sardinky.
      Kdy? pak v?ichni si otev?eli olejovky a pochutn?vali si na nich, Baloun p?i?el do poku?en? a otev?el kuf??k i sardinky a hltav? je schlemstnul.
      A tu nejblahoslaven?j?? a nejslad?? Panna Maria se od n?ho odvr?tila, nebol pr?v? kdy? dop?jel olej z plechovky, objevil se p?ed vag?nem batali?nn? ordonanc Matu?i? volaje nahoru: "Baloune, m?? p?in?st sv?mu obrlajtnantovi ty sardinky."
      "T?ch facek," ?ekl ?ikovatel Van?k.
      "S pustejma rukama rad?j tam necho?," radil ?vejk, "vem si aspo? s sebou p?t pr?zdnejch plechovek."
      "Co jste asi ud?lal, ?e v?s b?h tak trest?," poznamenal jednoro?n? dobrovoln?k, "ve va?? minulosti mus? b?t n?jak? velk? h??ch. Nedopustil jste se snad svatokr?de?e a nesn?d jste va?emu far??ovi ?unku v kom?n?? Nevypil jste mu ve sklep? me?n? v?no? Nelez jste snad jako kluk na hru?ky do farsk? zahrady?" Baloun se odkl?til se zoufal?m v?razem v obli?eji, pln?m beznad?jnosti. Ted jeho u?tvan? v?raz mluvil srdcervoucn?: Kdy u? bude konec toho tr?pen??
      "To je to," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, kter? zaslechl slova ne??astn?ho Balouna, "?e vy jste; p??teli, ztratil spojitost s p?nembohem. Vy se neum?te dob?e pomodlit, aby v?s p?nb?h co nejd??v sprovodil ze sv?ta."
      ?vejk k tomu dodal: "Von se Baloun nem??e po??d k tomu vodhodlat, aby sv?j vojensk? ?ivot, svoje vojensk? sm??len?, slova, skutky i smrt svoji vojenskou vodporu?il dobrot? mate?sk?ho srdce nejvy???ho p?naboha, jako to ??k?val ten m?j feldkur?t Katz, kdy? u? za??nal p?eb?rat a vomylem str?il na ulici do n?jak?ho voj?ka."
      Baloun za?p?l, ?e u? ztratil d?v?ru v p?naboha, pon?vad? u? kolikr?t se modlil, aby mu dal tolik s?ly a n?jak mu ten jeho ?aludek sesevrknul.
      "To se nedatuje vod t?hle vojny," zab?doval, "to u? je star?, nemoc, tahle moje ?ravost. Kv?li n? chodila ?ena s d?tma na pout do Klokot."
      "To zn?m," poznamenal ?vejk, "to je u T?bora a maj? tam bohatou Panenku Marii s fale?nejma briliantama, a cht?l ji vokr?st jeden kosteln?k, vodn?kud ze Slovenska. Moc n?bo?nej ?lov?k. Tak tam p?ijel a myslel si, ?e se mu to snad lep?? povede, kdy? bude nap?ed vo?i?t?nej ze v?ech starejch h??ch?, a vyzpov?dal se taky z toho, ?e chce zejtra vokr?st Panenku Marii. Ne?ek ani ?vec, a ne? se pomodlil t?ch t?i sta ot?en???, kter? mu pan p?ter dal, aby mu zat?m neutek, u? ho vyv?d?li kosteln?ci p??mo na ?etnickou stanici."
      Kucha? okultista za?al se s telegrafistou Chodounsk?m h?dat, jestli je to do nebe volaj?c? prozrazen? zpov?dn?ho tajemstv? anebo jestli to stoj? za ?e?, kdy? ?lo o fale?n? brilianty. Nakonec v?ak Chodounsk?mu dok?zal, ?e to byla karma, tedy p?edur?en? osud z dalek? nezn?m? minulosti, kdy snad byl ten ne??astn? kosteln?k ze Slovenska je?t? hlavono?cem na n?jak? ciz? planet?, a stejn? ?e osud ji? d?vno p?edur?il, kdy? sn?d byl ten p?ter z Klokot je?t? t?ebas je?urou, n?jak?m va?nat?m, dnes u? vyhynul?m savcem, ?e mus? on poru?it zpov?dn? tajemstv?, a?koliv z pr?vnick?ho stanoviska d?v? se dle kanonick?ho pr?va absoluce, i kdy? jde o kl??tern? jm?n?.
      K tomuto p?ipojil ?vejk tuto jednoduchou pozn?mku: "Ba jo, ??dnej ?lov?k nev?, co bude vyv?d?t za p?r mili?n? let, a ni?eho se nesm? vod??kat. Obrlajtnant Kvasni?ka, kdy? jsme je?t? slou??vali v Karl?n? u erkencukskomanda, ten v?dycky ??kal, kdy? dr?el ?kolu: ,Nemyslete si, vy hovniv?rov?, vy l?n? kr?vov? a bagounov?, ?e v?m u? tahle vojna skon?? na tomhle sv?t?. My se je?t? po smrti uhl?d?me, a j? v?m ud?l?m takovej vo?istec, ?e z toho budete jeleni, vy svinsk? bando.`"
      Mezit?m Baloun, kter? jsa v ?pln?m zoufalstv? st?le myslel, ?e se jen nyn? o n?m pov?d?, ?e se v?echno t?k? jeho, pokra?oval ve sv? ve?ejn? zpov?di: "Ani Klokoty proti m? ?ravosti nepom?haly. P?ijde ?ena s d?tmi z pouti a u? za?ne po??tat slepice. Sch?z? jedna nebo dv?. Ale j? jsem si nemohl pomoc, j? jsem v?d?l, ?e jsou v dom?cnosti pot?eba kv?li vejc?m, ale vyjdu ven, zakouk?m se na n?, najednou v?m cejt?m v ?aloudku propast, a za hodinu u? je mn? dob?e, u? je slepice vobran?. Jednou kdy? byly v Klokotech, aby se za m? modlily, aby tat?nek zat?m doma nic nese?ral a neud?lal zas novou ?kodu, chod?m po dvo?e, a najednou mn? v?m pad do voka krocan. Tenkr?t jsem to moh vodpykat ?ivotem. Uv?zla mn? z n?ho v krku stehenn? kost, a nebejt m?ho pr??ka, takov?ho mal?ho chlapce, kter? mn? tu kost vyt?h, tak u? jsem tu dnes s v?mi nesed?l a ani se t? sv?tov? vojny nedo?kal. - Ba, ba. Ten m?j pr??ek, ten byl ?ipera. Takovej mali?kej, baculatej, zavalitej, s?delnatej - "
      ?vejk p?istoupil k Balounovi: "Uka? jazyk!" Baloun vypl?zl na ?vejka sv?j jazyk, na?e? ?vejk obr?til se ke v?em, kte?? byli ve vag?nu: "To jsem v?d?l, se?ral i toho sv?ho pr??ka. - P?iznej se, kdys ho se?ral! Kdy? byli zas va?i v Klokotech - vi?."
      Baloun zoufale sepjal ruce a zvolal: "Nechte mne, kamar?di! Je?t? tohle ke v?emu vod svejch kamar?d?."
      "My v?s proto neodsuzujeme," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "naopak je vid?t, ?e z v?s bude dobr? voj?k. Kdy? Francouzi za napoleonsk?ch v?lek obl?hali Madrid, tu ?pan?lsk? velitel Madridu, ne?li by vydal pevnost z hladu, sn?dl sv?ho adjutanta bez sol? "
      "To u? je vopravdu vob??, pon?vad? nasolenej adjutant byl by rozhodn? po??vateln?j?? - Jakpak se jmenuje, pane rechnungsfeldv?bl, ten n?? adjutant od na?eho batali?nu? - Ziegler? To je ??kej takovej uhejb??ek, z toho by se neud?laly porce ani pro jednu mar?kumpa?ku."
      "Pod?vejme se," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k, "Baloun m? v ruce r??enec."
      A opravdu, Baloun ve sv?m nejv?t??m ho?i hledal sp?su v drobn?ch kuli?k?ch z kloko?? od firmy Moritz Ltiwenstein ve V?dni.
      "Ten je taky z Klokot," ?ekl smutn? Baloun. "Ne? mn? ho p?inesly, za?vala dv? housata, ale to nen? ??dn? maso, to je m?kkotina."
      Za chv?li nato p?i?el rozkaz po cel?m vlaku, ?e se za ?tvrt hodiny pojede. Pon?vad? tomu nikdo necht?l v??it, stalo se to, ?e se, p?es ve?kerou ostra?itost, n?kdo leckams zatoulal. Kdy? se vlak hnul, sch?zelo osmn?ct man?k?, mezi nimi ?ikovatel Nas?klo od 12. mar?kumpanie, kter? se je?t?, kdy? vlak u? d?vno zmizel za I?atar?ou, h?dal v mal?m ak?tov?m les?ku za n?dra??m v nehlubok?m ?valu s n?jakou b?hnou, kter? cht?la na n?m p?t korun, kde?to on navrhoval odm?nu za vykovanou ji? slu?bu korunu nebo p?r facek, ke kter?- 161 mu? posledn?mu vyrovn?n? pak nakonec tak? do?lo s takovou vehemenc?, ?e na jej? ?ev po?ali se tam sb?hat z n?dra??.

3. kapitola

Z Hatvanu a? na hranice Hali?e

      Po celou dobu ?elezni?n? p?epravy batali?nu, kter? m?l skl?zet v?le?nou sl?vu, a? projde p??ky od Laborce v?chodn? Hali?? na front, vedly se ve vag?nu, kde byl jednoro?n? dobrovoln?k a ?vejk, op?t podivn? ?e?i, v?cem?n? velezr?dn?ho obsahu, v men??m m???tku, ale m??eme ??ct pov?echn?, d?lo se tak i v jin?ch vag?nech, ba i ve ?t?bn?m vag?nu panovala jak?si nespokojenost, pon?vad? ve F?zesabony p?i?el rozkaz po arm?d? od pluku, ve kter?m se porce v?na sni?ovala d?stojn?k?m o jednu osminku litru. Ov?em ?e p?itom nebylo zapomenuto na mu?stvo, kter?mu se sni?ovala d?vka s?ga o jeden dekagram na mu?e, co? bylo t?m z?hadn?j??m, ?e nikdo nikdy na vojn? s?ga nevid?l.
      Nicm?n? bylo to t?eba ozn?miti ??etn?mu ?ikovateli Bautanzlovi, kter? se t?m c?til stra?n? ura?en a okraden, co? vyj?d?il tak? t?m, ?e s?go je dnes vz?cn? v?c a ?e by za kilo dostal aspo? osm korun.
      Ve F?zesabony p?i?lo se tak? na to, ?e jedna kumpanie ztratila poln? kuchyni, pon?vad? kone?n? se m?l na t?to stanici va?it gul?? s bramborama, na kter? kladl velk? d?raz latrinengener?l. P?tr?n?m vy?lo najevo, ?e ne??astn? poln? kuchyn? v?bec s sebou z Brucku nejela a ?e asi dodnes tam n?kde stoj? za bar?kem 186, opu?t?n? a vychladl?.
      Kuchy?sk? person?l pat??c? k t? poln? kuchyni byl toti? den p?ed odjezdem zav?en na hauptva?e pro bujn? chov?n? ve m?st? a dovedl si to tak za??dit, ?e sed?l je?t? d?l, kdy? u? jeho mar?kumpa?ka proj??d?la Uhry.
      Kumpanie bez kuchyn? byla tedy p?id?lena k druh? poln? kuchyni, co? se neobe?lo ov?em bez h?dky, pon?vad? mezi p?id?len?m mu?stvem z obou kumpani? ku ?kr?b?n? brambor? do?lo k takov?m kontroverz?m, ?e jedni druh?m tvrdili, ?e nejsou takov? hovada, aby se d?eli na druh?ho. Nakonec se vlastn? uk?zalo, ?e s t?m gul??em s bramborama je to vlastn? man?vr, aby si voj?ci zvykli na to, a? v pol? p?ed nep??telem bude se va?it gul??, najednou p?ijde rozkaz "Alles zur?ck!", gul?? z kotl? se vyleje a ??dn? nedostane ani l?znout.
      Tohle byla tedy jak?si pr?prava, ne tak do d?sledk? tragick?, ale p?ece jen pou?n?. Kdy? toti? se m?l ji? gul?? rozd?vat, p?i?el rozkaz "Do vag?n?!" a u? se jelo na Mi?kovec. Ani tam se nerozdal gul??, pon?vad? na trati st?l vlak s rusk?mi vag?ny, proto se mu?stvo nepustilo ven z vag?n? a ponechalo se mu?stvu voln? pole k fantazii, ?e se bude gul?? rozd?vat, a? se vyleze u? v Hali?i z vlaku, kde bude uzn?n gul?? zkysan?m, k po??v?n? neschopn?m, a pak ?e se vyleje.
      Potom vezli gul?? d?l na Tiszaltik, Zombor, a kdy? u? nikdo ne?ekal, ?e se bude gul?? rozd?vat, zastavil se vlak v Nov?m M?st? pod ?iatorem, kde se znova rozd?lal ohe? pod kotli, gul?? se oh??l a byl kone?n? rozd?n.
      Stanice byla p?epln?na, m?ly b?t nap?ed odesl?ny dva vlaky s munic?, za nimi dva e?alony d?lost?electva a vlak s pontonov?mi odd?ly. V?bec mo?no ??ct, ?e zde se shrom??dily vlaky s trupami v?ech mo?n?ch ??st? arm?dy.
      Za n?dra??m m?li honv?dhusa?i v par?d? dva polsk? ?idy, kter?m vyrabovali n??i s ko?alkou, a nyn? m?sto platu, v dobr? n?lad?, bili je po hub?, co? patrn? m?li dovoleno, pon?vad? docela bl?zko st?l jejich rytmistr a p??jemn? se na celou sc?nu usm?val, zat?mco za skladi?t?m n?kolik jin?ch honv?dhusar? sahalo pod sukn? ?ernook?m dceru?k?m bit?ch ?id?.
      Byl zde t?? vlak s odd?len?m aeropl?n?. Na druh?ch kolej?ch st?ly na vag?nech tyt?? p?edm?ty jako aeropl?ny a d?la, jen?e v rozbit?m stavu. Byly to podst?elen? l?tac? stroje, roztrhan? hlavn? haubic. Zat?mco v?echno sv??? a nov? jelo tam nahoru, tyhle zbytky sl?vy jely do vnitrozem? k oprav?m a k rekonstrukc?m.
      Poru??k Dub ov?em voj?k?m, kte?? se kolem rozbit?ch d?l a aeropl?n? shrom??dili, vykl?dal, ?e je to v?le?n? ko?ist, a tak? zpozoroval, ?e kousek d?l stoj? op?t ve skupin? ?vejk a n?co vykl?d?. P?ibl??il se tedy k tomu m?stu a sly?el roz?afn? hlas ?vejk?v: "A? si se to vezme jak chce, je to p?ece jen v?le?n? ko?ist. Vono je to sice na prvn? pohled vo?emetn?, kdy? tady n?kdo ?te na lafet? K. u k. Artilleriedivision. Ale vono.to bude asi tak, ?e to d?lo padlo do rukou Rus? a my jsme si ho museli zas nazp?t vydob?t, a takov? ko?ist je mnohem cenn?j??, pon?vad?... - Pon?vad?," ?ekl slavnostn?, kdy? zpozoroval poru??ka Duba, "nep??teli se nesm? nechat nic v rukou. To m?te jako s P?emy?lem, nebo s t?m voj?kem, ker?mu p?i gefechtu vytrh nep??tel feldfla?ku. To bylo je?t? za napoleonsk?ch v?lek, a ten voj?k v noci odebral se do nep??telsk?ho le?en? a p?ines si zas feldfla?ku nazp?tek a vyd?lal je?t? p?itom, pon?vad? nep??tel na noc fasoval ko?alku."
      Poru??k Dub ?ekl pouze: "Koukejte, a? u? zmiz?te, ?vejku, a? v?s zde u? podruh? nevid?m!"
      "Dle rozkazu, pane lajtnant " A ?vejk odch?zel k druh? skupin? vag?n?, a kdyby ho byl poru??k Dub sly?el, co je?t? dodal, byl by jist? vysko?il z uniformy, a?koliv to bylo zcela nevinn? biblick? r?en?: "Mali?ko, uz??te mne, a op?t mali?ko, a neuz??te mne."
      Poru??k Dub po odchodu ?vejkov? byl ke v?emu je?t? tak pitom?, ?e voj?ky upozor?oval na jeden sest?elen? rakousk? aeropl?n, na jeho? kovov?m r?fu bylo z?eteln? vyzna?eno Wiener Neustadt.
      "Ten jsme Rus?m sest?elili u Lvova," ?ekl poru??k Dub. Tato slova, zaslechl nadporu??k Luk??, kter? se p?ibl??il a hlasit? dodal: "P?i?em? oba ru?t? letci uho?eli."
      Pak odch?zel d?l beze slova, pomysliv si, ?e poru??k Dub jest kus dobytka.
      Za druh?mi vag?ny setkal se se ?vejkem a hled?l se mu vyhnout, pon?vad? na tv??i ?vejkov? p?i pohledu na nadporu??ka Luk??e bylo vid?t, ?e ten mu? toho m? mnoho na srdci, co mu chce ??ci.
      ?vejk ?el p??mo k n?mu: "Ich melde gehorsam, kompanieordonanc ?vejk pros? o dal?? rozkazy. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem v?s ji? hledal ve ?t?bn?m vag?n?."
      "Posly?te, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk?? t?nem naprosto odpuzuj?c?m a nep??telsk?m. "V?te, jak se jmenujete? U? jste zapomn?l, jak jsem v?s nazval?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e sem na takovou v?c nezapomn?l, pon?vad? j? nejsem n?jakej jednoro?n? dobrovoln?k ?elezn?. To jsme tenkr?t, je?t? d?vno p?ed v?lkou, byli v karl?nskejch kas?rn?ch a tam byl n?jakej obrst Fliedler von Bumerang nebo tak n?jank." Nadporu??k Luk?? se mimod?k usm?l tomu ,n?jank` a ?vejk d?l vypr?v?l: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e ten n?? obrst byl p?l va?? vej?ky, nosil plnovous jako kn??e Lobkovic, tak?e vypadal jako vopice, a kdy? se roz??lil, vyskakoval dvakr?t tak vysoko, jak byl,s?m vysokej, tak?e jsme mu ??kali kau?ukovej d?dek. Tenkr?t byl n?jakej Prvn? m?j a my jsme m?li beraj?aft, a von k n?m dr?el p?edt?m ve?er na n?dvo?? velikou ?e?, ?e proto zejtra mus?me vostat v?ichni v kas?rn?ch a nehnout se ven, abychom mohli na nejvy??? rozkaz, v p??pad? pot?eby, v?echnu tu socialistickou bandu post??let. Proto taky, kterej voj?k m? dneska p?es?as a nevr?t? se do kas?ren a nat?hne to a? na druhej den, ten ?e proved zem?zradu, pon?vad? takovej vo?ralej chlap netref? ani jednoho ?lov?ka, kdy? budou salvy, a je?t? bude st??let do vzduchu. Tedy ten jednoro??k ?elezn? vr?til se do cimry a pov?d?, ?e m?l p?eci jen kau?ukovej d?dek dobrej n?pad. Dy? vono je to celkem pravda, zejtra p?ece nikoho do kas?ren nepust?ji, tak je nejlep?? v?bec nep?ij?t, a taky to, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, uskute?nil jako jedno v?no. Ale ten obrst Fliedler, to v?m byl takov? potvora mizern?, dej mu p?mbu nebe, ?e chodil druhej den po Praze a hledal n?koho, kdo se vodv??il z na?eho regimentu vyl?zt z kas?ren, a n?kde u Pra?n? br?ny potkal taky ??astn? ?elezn?ho a hned na n?ho spustil: ,J? ti t?m, j? ti n?u??m, j? ti dvakr?t oslat?m!` ?ekl mu toho je?t? v?c a spakoval ho s sebou do kas?ren a po cel? cest? mu ??kal leccos vo?kliv?ho, v?hru?n?ho a ptal se ho po??d, jak se jmenuje. ,??lesnej, ?elesny, ty to odsrat, j? r?t, ?e chytit, j? ti uk??at den ersten Mai. ??lesny, ??lesny, ty bejt m?j, z?v?it, fajn z?v?it!` ?elezn?mu u? to bylo v?echno jedno. Tak jak ?li p?es Po???, kolem Rozva?il?, ?elezn? sko?il do pr?jezdu a ztratil se mu pr?chodem a zkazil kau?ukov?mu d?dkovi tu velikou radost, a? ho bude s?zet do arestu. Obrsta to tak roz??lilo, ?e mu utek, ?e ze vzteku zapomn?l, jak se ten jeho delikvent jmenuje, poplet si to, a kdy? p?i?el do kas?ren, za?al sk?kat do stropu, strop byl n?zkej, a ten, co m?l batali?nku, divil se, pro? d?dek mluv? najednou l?man? ?esky a k?i??: ,M?d?nej z?v??t, M?d?nej n? z?v??t, ?l?f?nej z?v??t, C?nofej z?v??t!` A takhle d?dek tr?pil den ze dne a ptal se po??d, jestli u? chytli M?d?n?ho, Olov?n?ho a C?nov?ho, a taky dal vyrukovat cele] regiment, ale oni u? ?elezn?ho, vo kter?m se to v?eobecn? v?d?lo, dali na marodku, pon?vad? byl zubn? technik. A? takhle jednou vod na?eho regirnentu poda?ilo se jednomu probodnout jednoho dragouna v hospod? u Buck?, kterej rnu chodil za holkou, a tu n?s se?adili do ?tverce, museli vyj?t v?ichni, i marodka, kdo byl moc marod, toho dva dr?eli. Tak taky nebylo to nic platn?, musel ?elezn? vyrukovat na dv?r a tam n?m ?etli rozkaz po regimentu asi v tom smyslu, ?e dragouni jsou taky voj?ci a ?e je zak?z?no je probod?vat, proto?e jsou to na?i kriegskamaraden. Jeden jednoro??k to p?ekl?dal a n?? obrst koukal jako tygr. Nap?ed pro?el p?ed frontou, potom zas ?el dozadu, obch?zel ?tverec, a najednou objevil ?elezn?ho, kter?