Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Po nebo?t?kovi ?eckokatolick?m far??i z?stala farn? budova pr?zdnou a mo?no ??ct, ?e ka?d? si vzal po panu far??i n?co na pam?tku.
      Jeden polsk? sedl??ek odnesl si dom? dokonce i star? piano, jeho? vrchn? desky pou?il ku spraven? dv??ek u prase??ho chl?vka. p?st n?bytku roz?t?pali voj?ci, jak to bylo zvykem, a ??astnou n?hodou z?stala neporu?ena velik? kamna v kuchyni se znamenitou plotnou, nebo? ?eckokatolick? far?? neli?il se nikterak od sv?ch ultrakoleg? a r?d papal a m?l r?d mnoho hrnc? a pek??? na plotn? i v troub?.
      Tu stalo se jakousi tradic?, ?e v?echny proch?zej?c? ??sti vojsk va?ily zde v kuchyni pro d?stojn?ky. Naho?e pak, ve velk?m pokoji, b?valo jak?si d?stojnick? kasino. Stol~r a ?idle sesb?rali u obyvatelstva vesnice.
      Dnes pr?v? d?stojn?ci z batali?nu uspo??dali si slavnostn? ve?e?i, slo?ili se a koupili si prase, a kucha? Jurajda d?lal prase?? hody pro d?stojn?ky, obklopen r?zn?mi p???ivn?ky z ?ad d?stojnick?ch sluh?, nad kter?mi vynikal ??etn? ?ikovatel, kter? d?val rady Jurajdovi, jak m? dran??rovat prase?? hlavu, aby na n?ho zbyl kus ryp??ku.
      Nejv?c vyvalen? o?i ze v?ech m?l nedo?era Baloun.
      Tak asi se d?vaj? lido?routi s laskominami a chtivost?, jak z mision??e pe?en?ho na ro?ni te?e tuk, vyd?vaje p??jemnou v?ni p?i ?kva?en?. Balounovi bylo asi tak jako ml?ka?sk?mu psu t?hnouc?mu voz?k, kolem kter?ho nese uzen??sk? pomocn?k na hlav? ko? s ?erstv?mi uzenkami z ud?rny, p?i?em? ?et?z uzenek vis? mu z ko?e po z?dech, tak?e jen sko?it a ch?apnout, kdyby nebylo toho protivn?ho ?emeni, do kter?ho je ten uboh? pes zap?a?en, a mizern?ho n?hubku.
      A jitrnicov? prejt, prod?l?vaj?c? prvn? obdob? zrozen?, jitrnicov? ohromn? embryo na hromad? na v?le von?lo pep?em, mastnotou, j?try.
      A Jurajda s vykasan?mi ruk?vy byl tak v??n?m, ?e by mohl slou?it za model k obrazu, jak b?h z chaosu tvo?? zem?kouli.
      Baloun se nezdr?el a zavzlykal. Jeho vzlykot stup?oval se do usedav?ho pl??e.
      "Co ?ve? jak bejk?" ot?zal se ho kucha? Jurajda. "Tak jsem si vzpomn?l na domov," odpov?d?l se vzlykotem Baloun, "jak jsem bejval v?dycky doma p?i tom a jak jsem nikdy ani sv?mu nejlep??mu sousedovi necht?l poslat vejslu?ku, jen jsem cht?l v?dycky v?echno se?rat s?m a taky se?ral. Jednou jsem se tak napr?sk jitrnic, jelit a ovaru; ?e v?ichni mysleli, ?e prasknu, a honili mne kolem dokola s bi?em po dvo?e, jako kdy? se kr?va nafoukne po jeteli. - Pane Jurajda, dovolej? mn? hr?bnout do toho prejtu, a potom a? jsem uv?zanej, jinak j? to tr?pen? nep?e?iju."
      Baloun vstal z lavice, a pot?ceje se jako opil?, p?ikro?il ke stolu a nat?hl svou pracku sm?rem k hromad? prejtu.
      Nastal urputn? z?pas. St??? ho zmohli v?ichni p??tomn?, aby se nevrhl na prejt. Jen to mu nemohli zabr?nit, kdy? ho vyhazovali z kuchyn?, aby nehr?bl v zoufalstv? do hrnce s mo?en?mi st?evy na jitrnice.
      Kucha? Jurajda byl tak roz?ilen, ?e za prchaj?c?m Balounem vyhodil cel? svazek d??vek a za?val za n?m: "Na?er se ?pejl?, potvoro!"
      V tu dobu byli ji? naho?e shrom??d?ni d?stojn?ci batali?nu, a zat?mco o?ek?vali slavnostn? to, co se rodilo dole v kuchyni, pili z nedostatku jin?ho alkoholu sprostou samo?itnou ko?alku, zabarvenou odvarem cibule na?luto, o kter? tvrdil ?idovsk? kupec, ?e je to nejlep?? a nejp?vodn?j?? francouzsk? ko?ak, kter? zd?dil po sv?m otci, a ten ?e ho m?l je?t? od sv?ho d?de?ka.
      "Ty chlape," ?ekl mu p?i t? p??le?itosti hejtman S?gner, "jestli je?t? ?ekne?, ?e ho tv?j prad?de?ek koupil od Francouz?, kdy? ut?kali od Moskvy, tak t? d?m zav??t, a? ten nejmlad?? z tv? rodiny bude nejstar??."
      Zat?mco po ka?d?m dou?ku prokl?nali podnikav?ho ?ida, ?vejk sed?l ji? v kancel??i batali?nu, kde nebyl nikdo krom? jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, kter? jako historik batali?nu pou?il zdr?en? se batali?nu u Z?ltance, aby do z?soby popsal n?kter? v?t?zn? boje, kter? se strhnou patrn? v budoucnosti.
      Prozat?m d?lal si ur?it? n??rtky, a m?l pr?v? naps?no, kdy? ?vejk vstoupil: "Jestli p?ed na??m du?evn?m zrakem objev? se v?ichni ti hrdinov? z??astniv?? se boj? u vesnice N, kde po boku na?eho batali?nu bojoval jeden batali?n pluku N a druh? batali?n pluku N, vid?me, ?e n?? n-t? batali?n projevil nejskv?lej?? strategick? schopnosti a p?isp?l nepop?rateln? k v?t?zstv? n-t? divize, maj?c? za ??el upevniti definitivn? na?e pozice v ?seku N."
      "Tak vid??," ?ekl ?vejk k jednoro?n?mu dobrovoln?kovi, "u? jsem zde zas."
      "Dovol, a? t? o?uch?m," ?ekl mile dojat jednoro?n? dobrovoln?k Marek, "hm, opravdu smrd?? krimin?lem."
      "Jako voby?ejn?," ?ekl ?vejk, "bylo to jenom malink? nedorozum?n?; a co ty d?l???"
      "Jak vid??," odpov?d?l Marek, "h?z?m na pap?r hrdinn? z?chrance Rakouska, ale n?jak mi to nechce j?t dohromady a je to sam? en?no. Podtrhuji v tom n, kter??to p?smeno dosp?lo k neoby?ejn? dokonalosti i v p??tomnosti, i v budoucnosti. Krom? p?ede?l?ch schopnost? objevil ve mn? hejtman S?gner neoby?ejn? matematick? talent. Mus?m kontrolovat ??ty batali?nu a dosp?l jsem dop?sud k takov? uz?v?rce, ?e batali?n je naprosto pas?vn? a ?e ?ek? jen na to, jak by ud?lal n?jak? vyrovn?n? se sv?mi rusk?mi v??iteli, pon?vad? se po por??ce i po v?t?zstv? nejv?ce krade. Ostatn? je to v?echno jedno. I kdybychom byli pot?eni na hlavu, jsou zde dokumenty o na?em v?t?zstv?, pon?vad? v ?loze batalionsgeschichtsschreibra jsem poct?n t?m, ?e mohu ps?t: ,Poznovu se oto?it proti nep??teli, kter? ji? se domn?val, ?e v?t?zstv? je na jeho stran?. V?pad na?ich voj?n? a ?tok s bod?ky bylo d?lem okam?iku. Nep??tel v zoufalstv? prch?, vrh? se do vlastn?ch z?kop?, bod?me ho bez milosti, tak?e v nepo??dku opou?t? sv? z?kopy, zanech?vaje v na?ich ruk?ch zran?n? i nezran?n? zajatce. Jest to jeden z nejslavn?j??ch okam?ik?.` Kdo to v?echno p?e?k?, p??e dom? poln? po?tou l?stek: ,Dostali p?es prdel, drah? ?eno! Jsem zdr?v. Odstavilas u? na?eho fakana? Jenom ho neu?, aby ??kal ciz?m lidem t?ta, pon?vad? by to bylo pro m? t??k?.` Cenzura potom ?krtne na l?stku ,Dostali p?es prdel`, pon?vad? se nev?, kdo to dostal, a mohlo by se r?zn? kombinovat, pon?vad? bylo vyj?d?en? nejasn?."
      "Hlavn? jasn? mluvit," prohodil ?vejk. "Kdy? byli mision??i u Svat?ho Ign?ce v Praze v roce 1912, tak tam byl jeden kazatel, a ten pov?dal z kazatelny, ?e se asi s nik?m neshled? v nebi. A byl na t? exercici ve?ern? jeden klemp??, Kul??ek, a ten po t? pobo?nosti pov?dal v hospod?, ?e ten mision?? musel asi moc v?c? prov?st, kdy? v kostele vohla?oval, jako p?i ve?ejn? zpov?d?, ?e s nik?m se neshled? na nebi; pro? takov? lidi pos?laj? na kazatelnu. M? se v?dycky mluvit jasn? a z?eteln?, a ne v ??dn?ch takov?ch, oklik?ch. U Brej?k? byl p?ed l?ty jeden sklepmistr a ten m?l ve zvyku, kdy? byl v r??i a ?el po pr?ci dom?, stav?t se p?itom v jedn? no?n? kav?rn? a p?ip?jet si s ciz?mi hosty a v?dycky p?i p??pitku ??kat: My se na v?s, vy se na n?s ... Za to dostal jednou od n?jak?ho slu?n?ho p?na z Jihlavy takovou p?es hubu, ?e kav?rn?k r?no, kdy? vymetli ty zuby, zavolal svou dceru?ku, kter? chodila do p?t? vobecn? ?koly, a zeptal se j?, kolik m? dosp?l? ?lov?k v hub? zub?. Pon?vad? to nev?d?la, tak j? vyrazil dva zuby, a na t?et? den dostal p??pis vod toho sklepmistra, ve kter?m se mu ten omlouval za v?echny nep??jemnost?, kter? mu zp?sobil, ?e necht?l nic ??ct sprost?ho, ale ?e ho ve?ejnost nepochopuje, pon?vad? vono je to vlastn? tak: My se na v?s, vy se na n?s hn?v?te? Kdo mluv? n?jak? dvojsmysln? ?e?i, mus? si je nap?ed rozv??it. P??mej ?lov?k, kter? mluv?, jak mu zob?k narost, m?lokdy dostane p?es hubu. A jestli u? se mu to stane pokolikr?t, pak si v?bec d? pozor a rad?i ve spole?nosti dr?? ku?nu. Je pravda, ?e vo takov?m ?lov?ku ka?dej mysl?, ?e je potouchlej a b?hv? jakej, a ?e kolikr?t taky ho z?e?ou, ale to u? nese s sebou jeho rozvaha, jeho sebeovl?d?n? se, pon?vad? mus? po??tat, ?e von je s?m a proti n?mu ?e je moc lid?, kte?? se c?t?j? bejt ura?en?mi, a kdyby se za?al s nima pr?t, ?e by dostal je?t? dvakr?t tolik. Takovej ?lov?k mus? bejt skromnej a trp?livej. V Nusl?ch je n?jakej pan Hauber, toho jednou v ned?li v Kundratic?ch na silnici p?chli omylem no?em, kdy? ?el z v?letu od Bart??kov?ho mlejna. A von s t?m no?em v z?dech p?i?el a? dom?, a kdy? mu ?ena svl?kala kab?t, tak mu ho p?kn? vyt?hla ze zad a dopoledne u? s t?m no?em rozkrajovala maso na gul??, pon?vad? byl ze solingensk? vocele a p?kn? nabrou?enej a voni m?li doma v?echny no?e pilkovat? a tup?. Vona potom cht?la m?t celou soupravu do dom?cnosti z takovejch no?? a pos?lala ho v?dycky v ned?li do Kundratic na vejlet, ale von byl tak skromnej, ?e ne?el nikam ne? k Banzetov?m do Nusl?, kde v?d?l, ?e kdy? sed? v kuchyni, ?e ho d??v Banzet vyhod?, ne? m??e na n?ho n?kdo s?hnout "
      "Ty jsi se nijak nezm?nil," ?ekl k n?mu jednoro?n? dobrovoln?k.
      "Nezm?nil," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem na to nem?l ?as. Voni m? dokonce cht?li zast?elit, ale to by nebylo je?t? to nejhor??, j? jsem je?t? nedostal nikde l?nunk vod dvan?ct?ho."
      "U n?s ho te? nedostane?, pon?vad? my jdeme na Sokal a l?nunk se bude vypl?cet a? po bitv?, mus?me ?et?it. Jestli po??t?m, ?e se to tam strhne za ?trn?ct dn?, tak se u?et?? na ka?d?m padl?m voj?kovi i s cul?gama 24 K 72 hal."
      "A co je jinak nov?ho u v?s?"
      "P?edn? se n?m ztratil nachh?t, potom d?stojnick? sbor m? na fa?e prase?? hody a mu?stvo rozlezlo se po vesnici a prov?d? nejr?zn?j?? nemravnosti s m?stn?m ?ensk?m obyvatelstvem. Dopoledne uv?zali jednoho voj?ka od va?? kumpanie za to, ?e lezl na p?du za sedmdes?tiletou b?bou. Ten ?lov?k je nevinen, pon?vad? v denn?m rozkaze nic nebylo, do kolika let je to dovoleno."
      "To bych si taky myslel," ?ekl ?vejk, "?e ten ?lov?k je nevinnej, pon?vad? kdy? takov? b?ba leze nahoru po ?eb??ku, tak j? ?lov?k do vobli?eje nevid?. To byl zrovna takovej p??pad na man?vrech u T?bora. N?? jeden cuk kvart?roval v hospod? a n?jak? ?ensk? drhla v p?eds?ni podlahu a n?jakej Chramosta se k n? p?ito?il a popl?cal ji - jak bych ti to ?ekl - po sukn?ch. Vo?a m?la moc vyvinut? sukn?, a kdy? ji tak p?es n? pl?cl, tak vona nic, pl?cne ji podruh?, pl?cne ji pot?et?, vona zase nic, jako by se j? to netejkalo, tak von se vodhodlal k ?inu a vona klidn? d?l drhla kolem podlahu, a potom se na n?ho voto?? pln?m vobli?ejem a pov?d?: ,To jsem v?s dostala, voj??ku: T? b?b? bylo p?es sedmdes?t let a vypravovala to potom po cel? vesnici. - A nyn? dovolil bych se v?s ot?zati, zdali jste za m? nep??tomnosti nebyl t?? zav?en."
      "Nebylo k tomu p??le?itosti," omlouval se Marek, "ale zato, pokud se t?k? tebe, mus?m ti sd?lit, ?e batali?n vydal na tebe zatyka?."
      "To nevad?," podotkl ?vejk, "to ud?lali ?pln? spr?vn?, to musel batali?n ud?lat a vydat na m? zatyka?, to byla jejich povinnost, pon?vad? se o mn? nev?d?lo po takovou dobu. To nebylo ??dn? p?en?hlen? vod batali?nu. - Tys tedy pov?dal, ?e v?ichni ofic??i jsou na fa?e na prase??ch hodech? To tam mus?m j?t a p?edstavit se, ?e jsem zase zde, beztoho m?l pan obrlajtnant Luk?? vo m? velkou starost "
      ?vejk vyrazil k fa?e pevn?m vojensk?m krokem, p?i?em? si zp?val:
       Pod?vej se na mne,
       pot??eni moje,
       pod?vej se na mne,
       jak sou ud?lali
       ze mne p?na...
      Pak vstoupil ?vejk do fary po schodech nahoru, odkud oz?valy se hlasy d?stojn?k?.
      Mluvilo se o v?em mo?n?m a pr?v? mleli brig?du, jak? nepo??dky tam panuj? u ?t?bu, a adjutant brig?dy polo?il t?? pol?nko pod brig?du, poznamen?vaje: "Telegrafovali jsme p?ece kv?li tomu ?vejkovi, ?vejk..."
      "Hier!" zvolal za pootev?en?mi dve?mi ?vejk, a vstupuje dovnit?, opakoval: "Hier! Melde gehorsam, Infanterist ?vejk, Kumpanieordonanz 11. Marschkumpanie!"
      Vida zara?en? obli?eje hejtmana S?gnera a nadporu??ka Luk??e, v nich? zra?ilo se jak?si tich? zoufalstv?, ne?ekal na ot?zku a zvolal: "Poslu?n? hl?s?m, ?e m? cht?li zast?elit, ?e jsem zradil c?sa?e p?na."
      "Pro Je???e Krista, co to mluv?te, ?vejku?" vyk?ikl zoufale bled? nadporu??k Luk??.
      "Poslu?n? hl?s?m, to bylo takhle, pane obrlajtnant..."
      A ?vejk po?al zevrubn? l??it, jak se to vlastn? s n?m stalo.
      D?vali se na n?ho s vyt?e?t?n?mi zraky, on vypravoval se v?emi mo?n?mi podrobnostmi, dokonce nezapomn?l poznamenati, ?e na hr?zi toho rybn?ka, kde se mu to ne?t?st? stalo, rostly pomn?nky. Kdy? potom jmenoval tatarsk? jm?na, s kter?mi se sezn?mil na sv? pouti, jako Hallimulabalibej, ke kter?m? jm?n?m p?idal celou ?adu jmen vytvo?en?ch j?m sam?m, jako Valivolavalivej, Malimulamalimej, nezdr?el se ji? nadporu??k Luk?? pozn?mky: "?e v?s kopnu, vy dobytku. Pokra?ujte kr?tce, ale souvisle!"
      A ?vejk pokra?oval d?le se svou d?slednost?, a kdy? p?i?el a? k n?hl?mu soudu a gener?lovi a majorovi, zm?nil se o tom, ?e gener?l ?ilhal na lev? oko a major ?e m?l modr? o?i, "...kter? po mn? to??," dodal potom v r?mu.
      Od 12. kumpanie velitel Zimmermann hodil po ?vejkovi hrn??kem, z kter?ho pil mocnou ko?alku od ?ida.
      ?vejk pokra?oval d?l zcela klidn?, jak potom do?lo k duchovn? ?t??e a jak major spal do r?na v jeho objet?. Potom obh?jil skv?le brig?du, kam ho poslali, kdy? si ho batali?n vy??dal jako ztracen?ho. P?edkl?daje pak dokumenty p?ed hejtmana S?gnera, ?e jak je vid?t, byl tou vysokou instanc? brig?dy osvobozen z jak?hokoliv pode z?en?, p?ipomenul: "Dovoluji si poslu?n? hl?sit, ?e pan lajtnant Dub nal?z? se u brig?dy s ot?esen?m mozku a d? v?s v?echny pozdravovat. Pros?m o l?nunk a tab?ksgelt."
      Hejtman S?gner s nadporu??kem Luk??em vym?nili mezi sebou t?zav? pohledy, ale vtom ji? otev?ely se dve?e a dovnit? nesli v jak?msi d?beru kou??c? se jitrnicovou pol?vku.
      To byl za??tek v?ech t?ch rozko??, na kter? ?ekali.
      "Vy jeden zatracenej chlape," ?ekl hejtman S?gner k ?vejkovi, jsa v p??jemn? n?lad? p?ed bl???c?mi se po?itky, "v?s zachr?nily jenom prase?? hody."
      "?vejku," dodal k tomu nadporu??k Luk??, "jestli se stane je?t? n?co, tak bude s v?mi zle." "Poslu?n? hl?s?m, ?e mus? bejt se mnou zle," zasalutoval ?vejk, "kdy? je ?lov?k na vojn?, mus? v?d?t a zn?t..."
      "Zmizte!" za?val na n?ho hejtman S?gner.
      ?vejk zmizel a odebral se dol? do kuchyn?. Tam se vr?til op?t zdrcen? Baloun a ??dal, aby mohl obsluhovati sv?ho nadporu??ka Luk??e p?i hodech.
      ?vejk dostavil se pr?v? k polemice kucha?e Jurajdy s Balounem.
      Jurajda pou??val p?itom dosti nesrozumiteln?ch v?raz?.
      "Jsi hodule?rav?," ??kal Balounovi, "?ral bys, a? by ses potil, a kdybych ti dal n?st nahoru jitrnice, tak by ses s nimi pekelilna schodech."
      Kuchyn? m?la nyn? jinou tv??nost. ??etn? ?ikovatel? od batali?nu i od setnin mlsali podle hodnost?, dle rozpracovan?ho pl?nu kucha?e Jurajdy. P?sa?i od batali?nu, telefonisti od kumpani? a n?kolik ?ar?? jedli chtiv? z rezav?ho um?vadla roz?ed?nou jitrnicovou pol?vku horkou vodou, aby se na n? t?? n?co dostalo.
      "Nazdar!" ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k ku ?vejkovi, ohlod?vaje jeden pazou?ek. "Byl zde p?ed chv?l? n?? jednoro??k Marek a ozn?mil, ?e jste op?t zde a m?te na sob? nov? mund?r. Vy jste mne te? p?ived do p?kn? ?lamastiky. On mne postra?il, ?e te? ten mund?r nevy??tujeme s brig?dou. V?? mund?r se na?el na hr?zi rybn?ka a my u? to ozn?mili p?es batalionskanclaj na brig?du. U mne jste veden jako utopen? p?i koup?n?, vy jste se v?bec nemusel vracet a d?lat n?m nep??jemnosti s dvoj?m mund?rem. Vy ani nev?te, co jste proved batali?nu. Ka?d? ??st va?eho mund?ru je u n?s zaznamen?na. Nal?z? se v seznamu mund?r? u m?, u kumpanie, jako p??r?stek. Kumpanie m? o jeden ?pln? mund?r v?c. O tom jsem u?inil ozn?men? k batali?nu. Ted dostaneme z brig?dy vyrozum?n?, ?e jste tam dostal nov? mund?r. Pon?vad? batali?n mezit?m ve v?kazech 0 o?acen? ozn?m?, ?e je p??r?stek jednoho kompletu... J? to zn?m, z toho m??e b?t revize. Kdy? se jedn? o takovou mali?kost, p?ijedou k n?m z intendantstva. Kdy? se ztrat? dva tis?ce p?r? bot, o to se nikdo nestar?... - Ale n?m se ztratil ten v?? mund?r," ?ekl tragicky Van?k, saje z kosti, kter? mu padla do ruky, morek a vydloub?vaje zbytek z?palkou, kterou si ?istil v zubech m?sto p?r?tka; "kv?li takov? mali?kost? rozhodn? sem p?ijde inspekce. Kdy? jsem byl v Karpatech, p?i?la k n?m inspekce kv?li tomu, ?e nebylo dodr?eno na??zen?, aby se zmrzl?m voj?k?m stahovaly boty bez po?kozen?. Stahovaly se, stahovaly, a na dvou p?itom praskly a jeden m?l je u? rozbit? p?ed smrt?. A mal?r byl hotov. P?ijel jeden plukovn?k z intendantstva, a neb?t toho, ?e dostal, hned jak p?ijel, z rusk? strany jednu do hlavy a ?e se svalil do ?dol?, nev?m, co by z toho bylo."
      "St?hli s n?ho taky boty?" ot?zal se ?vejk se z?jmem.
      "St?hli," ?ekl z?dum?iv? Van?k, "ale nikdo nev?d?l kdo, tak?e jsme ani plukovn?kovy boty nemohli d?t do v?kazu."
      Kucha? Jurajda se op?t vr?til seshora a prvn? jeho pohled padl na zni?en?ho Balouna, kter? sed?l zarmoucen? a zni?en? na lavici u kamen a d?val se se stra?n?m zoufalstv?m na sv? vyhubl? b?icho.
      "Ty bys pat?il mezi sektu hesychast?," s l?tost? ?ekl u?en? kucha? Jurajda, "ti tak? hled?li cel? dny na sv?j pupek, a? se jim zd?lo, ?e jim kolem pupku zasvitla svatoz??. Pak se domn?vali, ?e dosp?li t?et?ho stupn? dokonalosti."
      Jurajda s?hl do trouby, vzal odtamtud jedno jel?tko. "?er, Baloune," ?ekl p??v?tiv?, "na?er se, a? pukne?, udav se, nena?ran?e."
      Balounovi vstoupily slzy do o??.
      "Doma, kdy? jsme zab?jeli, tak jsem nap?ed," podotkl pla?tiv? Baloun, po??raje mal? jel?tko, "sn?dl po??dn? kus ovaru, celej ryp?k, srdce, ucho, kus jater, ledvinu, slezinu, kus boku, jazyk a potom..."
      A tich?m hlasem dodal, jako kdy? se vypravuje poh?dka: "A potom p?i?ly jitrnice, ?est, deset kousk?, a bachorat? jelita, kroupov? i houskov?, ?e nev?? ani, do ?eho d??v kousnout, do houskov?ho, nebo kroupov?ho. V?echno se rozpl?v? na jazyku, v?echno von?, a ?lov?k ?ere a ?ere. - Tak si mysl?m," ho?ekoval d?l Baloun, "?e m? koule u?et??, ale hlad doraz?, a ?e u? v?cekr?t v ?ivot? nep?ijdu dohromady s takov?m pek??em jelitov?ho prejtu jako doma. - Sulc, ten jsem nem?val tak r?d, pon?vad? se to jen t?ese a nic to nevyd?. ?ena, ta se zas mohla pro sulc utlouct, a j? j? do toho sulce nep??l ani kus ucha, pon?vad? cht?l jsem v?ecko s?m se?rat, tak, jak mn? to nejlep?? chutnalo. Nev??il jsem si toho, t? lahody, toho blahobytu, a tch?novi, vejmink??i, up?el jsem jednou prase a zabil, se?ral, a je?t? mn? bylo ke v?emu l?to poslat mu, chud?kovi star?mu, t?ebas jen malou vejslu?ku - a von mn? potom prorokoval, ?e chc?pnu jednou hlady."
      "A u? je to tady," ?ekl ?vejk, kter?mu dnes mimod?k spl?valy z ?st sam? r?my.
      Kucha?e Jurajdu opustil ji? n?hl? z?chvat soucitu s Balounem, pon?vad? Baloun p?ito?il se n?jak rychle k plotn?, vyt?hl z kapsy kus chleba a pokusil se cel? kraj?c namo?it do om??ky, kter? ve velk?m pek??i tulila se ze v?ech stran k velk? hroud? vep?ov? pe?en?.
      Jurajda uhodil ho p?es ruku, tak?e Baloun?v kraj?c chleba spadl do om??ky, jako kdy? plavec sk??e na plov?rn? z m?stku do ?eky.
      Nedaje mu p??le?itosti, aby mohl vyt?hnouti lah?dku z pek??e, chytil ho a vyhodil ze dve??.
      Zdrcen? Baloun vid?l je?t? oknem, jak Jurajda vytahuje vidli?kou ten kraj?c chleba, kter? se dohn?da nas?kl om??kou, a jak jej pod?v? ?vejkovi a p?id?v? k tomu je?t? kousek se??znut?ho masa z povrchu pe?en? se slovy:
      "Jezte, m?j skromn? p??teli!"
      "Panenko Marj?," zab?doval za oknem Baloun, "m?j chleba je v hajzlu." Kl?t? dlouh?ma rukama, ?el sh?n?t n?co na zub do vsi.
      ?vejk, poj?daje ?lechetn? dar Jurajdy, promluvil pln?mi ?sty: "To jsem opravdu r?d, ?e jsem zas mezi sv?ma. Moc by m? to mrzelo, kdybych nemoh prokazovat kumpanii d?l svoje platn? slu?by." Ot?raje si s brady z kraj?ce stekl? kapky om??ky a s?dla, dokon?il:
      "Nev?m, nev?m, co byste si tady beze mne po?ali, kdyby mne tam byli n?kde zdr?eli a v?lka by se je?t? prodlou?ila o p?r rok?."
      ??etn? ?ikovatel Van?k se ot?zal se z?jmem: "Jak mysl?te, ?vejku, ?e bude vojna dlouho trvat?"
      "Patn?ct let," odpov?d?l ?vejk. "To jest samoz?ejm?, pon?vad? jednou u? byla t?icetilet? v?lka, a te? jsme o polovi?ku chyt?ej?? ne? d??v, tedy 30:2=15."
      "Pucflek na?eho hejtmana," ozval se Jurajda, "vypravoval, ?e sly?el, jakmile obsad?me hranice Hali?e, ?e se d?l nepot?hne. Potom Rusov? za?nou vyjedn?vat o m?r."
      "To by nest?lo za to ani v?l?it," ?ekl d?razn? ?vejk. "Kdy? vojna, tak vojna. J? rozhodn? d??v vo m?ru mluvit nebudu, dokud nebudeme v Moskv? a v Petrohrad?. P?eci to nestoj? za to, kdy? je sv?tov? vojna, prdelkovat se jenom kolem hranic. Vezm?me si nap??klad ?vejdy, za t? t?icetilet? vojny. Vodkud a? nep?i?li, a dostali se a? k N?meck?mu Brodu a na Lipnici, kde ud?li takovou paseku, ?e je?t? dodne?ka se tam mluv? v hospod?ch po p?lnoci ?v?dsky, tak?e si navz?jem nikdo nerozum?. Nebo Pru??ci, ty taky nebyli jen p?espoln?, a na Lipnici je po nich Prus? habad?j. Dostali se a? do Jedouchova a do Ameriky a zas nazp?tek."
      "Ostatn?," ?ekl Jurajda, kter?ho dnes vep?ov? hody ?pln? p?ivedly z rovnov?hy a popletly, "v?ichni lid? povstali z kapr?. Vezm?me si, p??tel?, v?vojovou teorii Darwina..."
      Dal?? jeho uva?ov?n? p?eru?eno bylo vp?dem jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka.
      "Zachra? se, kdo m??e?," zvolal Marek; "poru??k Dub p?ijel p?ed chv?l? automobilem ke ?t?bu batali?nu a p?ivezl s sebou toho posran?ho kadeta Bieglera. - Je to s n?m hrozn?," informoval d?l Marek, "kdy? vylezl s n?m z automobilu, vpadl do kancel??e. V?te dob?e, jak jsem ?el odtud, jak jsem ??kal, ?e si trochu schrupnu. Nat?hl jsem se tedy v kancel??i na lavici a za?al jsem p?kn? us?nat, kdy? vtom na m? sko?il. Kadet Biegler za?val ,Habacht!`, poru??k Dub postavil m? na nohy a te? spustil: ,To se div?te, co, jak jsem v?s p?ekvapil v kancel??i p?i nedodr?ov?n? povinnost?? Sp? se a? po odtrouben?,` k ?emu? dodal Biegler: ,Odd?len? 16, paragraf 9 kas?rensk?ho ??du: Nato bouchl poru??k Dub p?st? do stolu a rozk?ikl se: ,Snad jste se m? cht?li u batali?nu zbavit, nemyslete si, ?e to byl ot?es mozku, m? lebka n?co vydr??: Kadet Biegler listoval si p?itom na stole a p?e?etl k tomu nahlas pro sebe z jedn? listiny: ,P??kaz po divizi ??slo 280!` Poru??k Dub myslel, ?e si d?l? z n?ho legraci kv?li posledn? jeho v?t?, ?e mu lebka n?co vydr??, po?al mu vyt?kat jeho ned?stojn? a drz? chov?n? v??i star??m d?stojn?k?m, a te? ho vede sem k hejtmanovi, aby si na n?ho st??oval."
      Za chv?li p?i?li do kuchyn?, kterou se muselo proj?t, kdy? se ?lo nahoru, kde sed?l cel? d?stojnick? sbor a kde po vep?ov? k?t? zp?val baculat? prapor??k Mal? ?rii z opery Traviata, krkaje p?itom po zel? a mastn?m ob?d?.
      Kdy? poru??k Dub vstoupil, zvolal ?vejk: "Habacht, v?echno vst?t!"
      Poru??k Dub t?sn? p?istoupil k ?vejkovi, aby mu p??mo do obli?eje zvolal: "Te? se t??, te? je s tebou amen! J? t? d?m vycpat na pam?tku pro 91. regiment."
      "Zum Befehl, pane lajtnant," zasalutoval ?vejk, "jednou jsem ?etl, poslu?n? hl?s?m, ?e byla jednou jedna velik? bitva, ve kter? pad jeden ?v?dsk? kr?l se sv?m v?rn?m kon?m. Vob? zdechliny dopravili do ?v?dska, a te? ty dv? mrtvoly stojej? vycpan? v ?tokholmsk?m muzeu."
      "Odkud m?? ty v?domosti, pacholku," rozk?ikl se poru??k Dub.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, vod sv?ho bratra profesora."
      Poru??k Dub se oto?il, odplivl si, strkaje p?ed sebou kadeta Bieglera nahoru, kudy se ?lo do s?n?. P?ece v?ak mu to nedalo, aby se ve dve??ch neoto?il po ?vejkovi a s ne?prosnou p??snost? ??msk?ho C?sara, rozhoduj?c?ho osud ran?n?ho gladi?tora v ?irku, neu?inil posunek palcem prav? ruky a nevyk?ikl na ?vejka: "Palce dol?!"
      "Poslu?n? hl?s?m," k?i?el za n?m ?vejk, "?e u? je d?v?m dol?!"
      -
      Kadet Biegler byl jako moucha. Za tu dobu prod?lal n?kolik cholerov?ch stanic a zvykl si pln?m pr?vem po v?ech manipulac?ch, kter? s n?m jako cholerou podez?el?m zav?d?li, ?e u? po?al zcela nev?domky neust?le pou?t?t do kalhot. A? se kone?n? dostal do rukou na jedn? takov? pozorovac? stanici n?jak?mu odborn?kovi, kter? v jeho v?m?tech nezjistil cholerov?ch bacil?, utu?il mu st?eva taninem jako ?vec dratv? rozbit? ?ochty a poslal ho na nejbli??? etapn? velitelstv?, uznav kadeta Bieglera, kter? byl jako p?ra nad hrncem, frontdiensttauglich.
      Byl to srde?n? ?lov?k.
      Kdy? ho kadet Biegler upozor?oval, ?e se c?t? velice slab?m, ?ekl k n?mu s ?sm?vem: "Zlatou medaili za state?nost je?t? unesete. V?dy? jste se p?ihl?sil p?ece dobrovoln? na vojnu."
      A tak se kadet Biegler vydal za zlatou medail?.
      Jeho utu?en? st?eva nevrhala ji? ??dkou tekutinu do kalhot, ale z?stalo mu p?ece jen ?ast? nucen?, tak?e od posledn? etapy a? na ?t?b brig?dy, kde se setkal s poru??kem Dubem, byla to vlastn? manifesta?n? cesta po v?ech mo?n?ch z?chodech. N?kolikr?t zme?kal vlak, pon?vad? sed?l na n?dra??ch v klozetech tak dlouho, dokud vlak neodjel. N?kolikr?t zame?kal ve vlaku p?esed?n?, sed? ve vlaku na z?chod?. Ale p?esto, p?es v?echny z?chody, kter? mu byly v cest?, kadet Biegler p?ec jen se p?ibli?oval k brig?d?.
      Poru??k Dub m?l b?t tenkr?t p?ece je?t? n?kolik dn? v o?et?ov?n? u brig?dy, ale t?ho? dne, kdy? ?vejk odjel k batali?nu, ?t?bn? l?ka? si to s poru??kem Dubem rozmyslel, kdy? se dov?d?l, ?e odp?ldne t?m sm?rem, kde le?? batali?n 91. pluku, odj??d? sanitn? automobil.
      Byl velice r?d, ?e se zbavil poru??ka Duba, kter? jako v?dy dokl?dal sv? r?zn? tvrzen? slovy: "O tom jsme ji? p?ed v?lkou u n?s mluvili s panem okresn?m hejtmanem."
      "Mit deinem Bezirkshauptmann kannst du mir Arsch lecken," pomyslil si ?t?bn? l?ka? a velice d?koval t? n?hod?, ?e sanitn? automobily jedou nahoru na Kamionku Strumilowu p?es Z?ltance.
      ?vejk tam u brig?dy nevid?l kadeta Bieglera, pon?vad? t?? p?es dv? hodiny sed?l op?t na jednom splachovac?m za??zen? pro d?stojn?ky u brig?dy.
      Mo?no ??ct sm?le, ?e kadet Biegler na podobn?ch m?stech nikdy neztr?cel ?asu, pon?vad? si opakoval v?echny slavn? bitvy slavn?ch rakouskouhersk?ch vojsk, po??naje bitvou u N?rdlingen dne 6. z??? 1634 a kon?e Sarajevem 19. srpna 1878.
      Kdy? tak nes??sln?kr?te tahal za ???ru splachovac?ho klozetu a voda se s hlukem ??tila do m?sy, tu p?imhou?iv o?i, p?edstavoval si ?ev bitvy, ?tok j?zdy a hukot d?l.
      Setk?n? poru??ka Duba s kadetem Bieglerem nebylo p??li? p?vabn? a bylo jist? p???inou nakyslosti v jich budouc?m pom?ru ve slu?b? i mimo slu?by.
      Kdy? toti? ji? po?tvrt? poru??k Dub dob?val se na z?chod, dop?len? vyk?ikl: "Kdo je tam?"
      "Kadet Biegler, 11. mar?kumpanie, batali?n N, 91. regiment," zn?la hrd? odpov??.
      "Zde," p?edstavoval se konkurent p?ede dve?mi, "poru??k Dub od t??e kumpanie."
      "Hned jsem hotov, pane poru??ku!"
      "?ek?m!"
      Poru??k Dub d?val se netrp?liv? na hodinky. Nikdo by nev??il, jak? je t?eba energie a hou?evnatosti k tomu, vydr?et v takov? situaci p?ede dve?mi nov?ch patn?ct minut, potom je?t? p?t, a pak dal??ch p?t, a dost?val na klep?n?, tlu?en? a kop?n? st?le tut?? odpov?di "Hned jsem hotov, pane poru??ku."
      Poru??ka Duba zmocnila se hore?ka, zejm?na kdy? po nad?jn?m ?ust?n? pap?ru uplynulo dal??ch sedm minut, ani? by se dve?e otev?ely.
      Kadet Biegler byl ke v?emu je?t? tak taktn?, ?e nespou?t?l je?t? neust?le vodu.
      Poru??k Dub v slab? hore?ce po?al p?em??let, jestli si snad nem? st??ovat veliteli brig?dy, kter?, m??e b?t, d? rozkaz vylomit dve?e a vyn?st odtamtud kadeta Bieglera. Tak? mu napadlo, ?e snad je to poru?en? subordinace.
      Poru??k Dub teprve po dal??ch p?ti minut?ch vlastn? zpozoroval, ?e by tam za dve?mi nem?l u? nic co d?lat, ?e u? ho to d?vno p?e?lo. Setrv?val v?ak p?ed klozetem z jak?hosi principu, kopaje d?le do dve??, za kter?mi se oz?valo st?le tot??: "In einer Minute fertig, Herr Leutnant"
      Kone?n? bylo sly?et, jak Biegler spou?t? vodu, a za chv?li setkali se oba tv??? v tv??.
      "Kadete Bieglere," zah?m?l na n?ho poru??k Dub, "nemyslete si, ?e jsem zde byl za t?m?e ??elem jako vy. P?i?el jsem kv?li tomu, ?e jste se mn? p?i sv?m p??chodu k ?t?bu brig?dy neohl?sil. Nezn?te p?edpisy? V?te, komu jste dal p?ednost?"
      Kadet Biegler srovn?val chv?li ve sv? pam?ti, jestli se p?ece snad nedopustil n??eho, co by se nesrovn?valo s discipl?nou a s na??zen?mi t?kaj?c?mi se styk? ni???ch d?stojnick?ch ?ar?? s vy???mi.
      V jeho v?domostech v tomto ohledu byla nehor?zn? mezera a propast.
      Ve ?kole jim nikdo o tom nep?edn??el, jak se m? v takov?m p??pad? zachovat ni??? d?stojnick? hodnost v??i druh?, vy???; zdali m? nedokadit a vylet?t ze dve?? z?chodu, p?idr?uje si jednou rukou kalhoty a druhou vzd?vaje ?est.
      "Nu?e odpov?zte, kadete Bieglere!" vyz?vav? zvolal poru??k Dub.
      A tu kadet Biegler si vzpomn?l na zcela jednoduchou odpov??, kter? to rozlu?tila: "Pane poru??ku, nem?l jsem v?domosti po sv?m p?ibyt? do ?t?bu brig?dy, ?e se zde nal?z?te, a vy??div sv? z?le?itosti v kancel??i, odebral jsem se ihned na z?chod, kde jsem setrval a? do va?eho p??chodu."
      K ?emu? dodal slavnostn?m hlasem: "Kadet Biegler hl?s? se panu poru??kovi Dubovi."
      "Vid?te, ?e to nen? mali?kost," s trpkost? ?ekl poru??k Dub, "podle m?ho n?zoru m?l jste ihned, kadete Bieglere, jakmile jste se dostal do ?t?bu brig?dy, ot?zati se v kancel??i, zdali n?hodou nen? zde t?? p??tomen n?jak? d?stojn?k od va?eho batali?nu, od va?? kumpanie. O va?em chov?n? rozhodneme u batali?nu. Odj??d?m k n?mu automobilem, a vy pojedete s sebou. - ??dn? ale!"
      Kadet Biegler toti? nam?tl, ?e m? z kancel??e ?t?bu brig?dy vypracovanou mar?r?tu po ?eleznici, kter??to zp?sob cestov?n? zd?l se mu b?t mnohem v?hodn?j??m vzhledem ku chv?n? jeho kone?n?ku. Ka?d? d?t? p?ece v?, ?e automobily nejsou za??zeny na takov? v?ci. Ne? prolet?? sto osmdes?t kilometr?, m?? u? to d?vno v kalhotech.
      ?ertv? co se to stalo, ?e ot?esy automobilu nem?ly zprvu, kdy? vyjeli, tak dalece ??dn?ho vlivu na Bieglera. Poru??k Dub byl cel? zoufal?, ?e se mu nepoda?? prov?sti pl?n pomsty.
      Kdy? toti? vyjeli, poru??k Dub si v duchu myslel: "Jen po?kej, kadete Bieglere, jestli to na tebe p?ijde, mysl??, ?e d?m zastavit."
      V tomto sm?ru tak?, pokud to bylo mo?no pro rychlost, kterou polykali kilometry, navazoval p??jemnou rozmluvu o tom, ?e vojensk? automobily, maj?c? vym??enou ur?itou dr?hu, nesm? pl?tvati benz?nem a zastavovat se nikde.