Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      "Dejme si zdrav??ko," navrhoval za v?eobecn?ho souhlasu Van?k.
      "?erven? sedma," hl?sil ?vejk, sn?maje karty. "Ka?d? po p?tn?ku a d?v? se po ?tyrech. D?lejte, a? n?co uhrajem."
      A na tv??i v?ech bylo vid?t takovou spokojenost, jako kdyby vojny nebylo a oni nenal?zali se ve vlaku, kter? je veze k pozici do velk?ch krvav?ch bitev a masakr?, ale v n?jak? pra?sk? kav?rn? za hrac?mi stoly.
      "To jsem si nemyslel," ?ekl ?vejk po jedn? partii, "?e kdy? jsem ?el na nic a m?n?m v?echny ?tyry, ?e dostanu ko?i??ka (esol. Kampak jste se hrabali na mne s kr?lem? P?ebiju kr?le natotata."
      A zat?mco zde p?eb?jeli kr?le ko?i??kem, daleko na front? kr?lov? mezi sebou p?eb?jeli se sv?mi poddan?mi.
      -
      Ve ?t?bn?m vag?n?, kde sed?li d?stojn?ci pochodov?ho praporu, panovalo ze za??tku j?zdy podivn? ticho. V?t?ina d?stojn?k? byla zahloub?na do mal? knihy v pl?t?n? vazb? s nadpisem "Die S?nden der V?ter. Novelle von Ludwig Ganghofer" a v?ichni byli sou?asn? zabr?ni do ?ten? str?nky 161. Hejtman S?gner, batali?nn? velitel, st?l u okna, v ruce dr?el tut?? kn??ku, maje ji takt?? otev?enu na str?nce 161.
      D?val se na krajinu a p?em??lel, jak vlastn? by v?em co nejsrozumiteln?ji vysv?tlil, co maj? s tou knihou d?lat. Bylo to vlastn? nejp??sn?ji d?v?rn?.
      D?stojn?ci zat?m p?em??leli o tom, ?e se plukovn?k Schr?der zbl?znil nadobro. Byl sice u? d?vno potrhl?, ale p?ec nedalo se o?ek?vat, ?e ho to chytne tak najednou. P?ed odjezdem vlaku dal si je zavolat k posledn?mu be?prechungu, p?i kter?m jim sd?lil, ?e ka?d?mu pat?? po knize Die S?nden der V?ter od Ludv?ka Ganghofera, kter? dal odn?sti do batali?nn? kancel??e.
      "P?nov?," ?ekl se stra?n? tajupln?m v?razem, "nezapome?te nikdy na str?nku 161!" Zahloub?ni do t? str?nky, nemohli si z toho ni?eho vybrat. ?e n?jak? Marta, na t? str?nce, p?istoupila k psac?mu stolu a vyt?hla odtud n?jakou roli a uva?ovala hlasit?, ?e obecenstvo mus? c?tit soustrast s hrdinou role. Potom se je?t? objevil na t? str?nce n?jak? Albert, kter? neust?le se sna?il mluvit ?ertovn?, co? vytr?eno z nezn?m?ho d?je, kter? p?ed t?m p?edch?zel, zd?lo se takovou hovadinou, ?e nadporu??k Luk?? p?ekousl vzteky ?pi?ku na cigarety.
      "Zbl?znil se, d?dek," myslili si v?ichni, "s n?m u? je konec. Ted ho p?elo?? do ministerstva vojenstv?. Hejtman S?gner se zvedl od okna, kdy? si to v hlav? v?echno dob?e zkomponoval. Nem?l p??li?n?ho pedagogick?ho nad?n?, proto mu tak dlouho trvalo, ne? sestavil si v hlav? cel? pl?n p?edn??ky o v?znamu str?nky sto ?edes?t? prv?.
      Ne? za?al vykl?dat, oslovil je "Meine Herren", jako to d?lal d?dek plukovn?k, a?koliv d??v, je?t? ne? vlezli do vlaku, ??kal jim "Kameraden".
      "Also meine Herren..." A jal se p?edn??et, ?e v?era ve?er dostal od plukovn?ka instrukce t?kaj?c? se str?nky 161 v Die S?nden der V?ter od Ludv?ka Ganghofera.
      "Also meine Herren," pokra?oval slavnostn?, "zcela d?v?rn? informace t?kaj?c? se nov?ho syst?mu ?ifrov?n? depe?? v poli." Kadet Biegler vyt?hl z?pisn?k a tu?ku a ?ekl neoby?ejn? p?i?inliv?m t?nem: "Jsem hotov, pane hejtmane."
      V?ichni se pod?vali na toho hlup?ka, jeho? p?i?inlivost ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k? hrani?ila s blbost?. ?el dobrovoln? na vojnu a vykl?dal hned p?i prvn? p??le?itosti veliteli ?koly jednoro?n?ch dobrovoln?k?, kdy? se seznamoval s dom?c?mi pom?ry ??k?, ?e jeho p?edkov? se psali p?vodn? B?glerov? z Leuthold? a ?e m?li v erbu ?ap? k??dlo s ryb?m ocasem.
      Od t? doby ho pojmenovali po jeho erbu a "?ap? k??dlo s ryb?m ocasem" bylo krut? pron?sledov?no a stalo se r?zem nesympatick?m, pon?vad? to nijak ne?lo dohromady k poctiv?mu obchodu jeho otce se zaje??mi i kr?li??mi k??emi, a?koliv ten romantick? nad?enec se poctiv? p?i?i?oval, aby se?ral celou vojenskou v?du, vynikl pilnost? a znalost? nejen v?eho, co se mu k u?en? p?edkl?dalo, n?br? je?t? si s?m hlavu zabed?oval ??m d?l t?m v?ce ?tudiem spis? o vojensk?m um?n? a historii v?le?nictv?, o ?em v?dy navazoval rozhovor, dokud nebyl usazen a zni?en. V d?stojnick?ch kruz?ch pova?oval s?m sebe za rovnocenn?ho s vy???mi ?ar?emi.
      "Sie, Kadett," ?ekl hejtman S?gner, "dokud v?m nedovol?m mluvit, tak ml?te, pon?vad? se v?s nikdo na nic neptal. Ostatn? vy jste zatracen? chytr? voj?k. Nyn? v?m p?edkl?d?m zcela d?v?rn? informace, a vy si je zapisujete do sv?ho z?pisn?ku. P?i ztr?t? notesu o?ek?v? v?s poln? soud."
      Kadet Biegler m?l je?t? ke v?emu ten zlozvyk, ?e se v?dy sna?il ka?d?ho p?esv?d?it n?jakou v?mluvou, ?e to mysl? dob?e.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane," odpov?d?l, "?e i p?i eventueln? ztr?t? z?pisn?ku nikdo nerozlu?t?, co jsem napsal, nebo? to stenografuji a m? zkratky nikdo po mn? nep?e?te. U??v?m anglick?ho syst?mu stenografie."
      V?ichni se na n?ho pod?vali opovr?liv?, hejtman S?gner m?chl rukou a pokra?oval ve sv? p?edn??ce.
      "Zm?nil jsem se ji? o nov?m zp?sobu ?ifrov?n? depe?? v poli, a jestli v?m snad bylo nesrozumiteln?m, pro? pr?v? v?m byla odporu?ena z novel Ludv?ka Ganghofera Die S?nden der V?ter str. 161, jest to, p?nov?, kl?? k nov? ?ifrovac? metod?, platn? na z?klad? nov?ho na??zen? ?t?bu arm?dn?ho sboru, ku kter?mu jsme p?id?leni. Jak v?m zn?mo, je mnoho metod ?ifrov?n? d?le?it?ch sd?len? v poli. Nejnov?j??, kter? my pou??v?me, jest ??seln? metoda dopl?ovac?. T?m tak? odpadaj? minul?ho t?dne doru?en? v?m od ?t?bu pluku ?ifry a pou?en? k jich od?ifrov?n?."
      "Erzherzogs Albrechtsystem," zamumlal pro sebe sna?iv? kadet Biegler, "8922 = R, p?evzat? z metody Gronfelda."
      "Nov? syst?m jest velice jednoduch?," zn?l vag?nem hlas hejtman?v. "Osobn? obdr?el jsem od pana plukovn?ka druhou knihu i informace.
      M?me-li nap??klad dostat rozkaz: ,Auf der Kote 228, Maschinengewehrfeuer linksrichten,` obdr??me, p?nov?, tuto depe?i: ,Sache - mit - uns das - wir - aufsehen - in - die - versprachen - die - Martha - dich - das - ?ngstlich dann - wir - Martha - wir - den - wir Dank - wohl - Regiekollegium - Ende - wir versprachen - wir - gebessert - versprachen - wirklich - denke - Idee - ganz - herrscht - Stimme - letzten.` Tedy n?ramn? jednoduch? beze v?ech zbyte?n?ch kombinac?. Od ?t?bu po telefonu na batali?n, batali?n po telefonu na kumpanie. Obdr?ev velitel tuto ?ifrovanou depe?i, rozlu?t? ji t?mto zp?sobem. Vezme Die S?nden der V?ter, otev?e si str. 161 a za?ne seshora hledat na prot?j?? stran? 160 slovo Sache. Pros?m, p?nov?. Poprv? jest Sache na str. 160 ve v?tn?m po?ad? 52, slovem, tedy na prot?j?? stran? 161 vyhled? se dvaapades?t? p?smeno seshora. V?imn?te si, ?e je to A.Dal??m slovem v depe?i je mit. Jest to na str?nce 160 ve v?tn?m po?ad? 7, slovo, odpov?daj?c? 7. hl?sce na str?nce 161, p?smence u.Potom p?ijde uns, to jest, sledujte m? pros?m bedliv?, 88. slovo, odpov?daj?c? 88. p?smence na prot?j?? 161. stran?, kterou jest f,a m?me rozlu?t?no Auf. A tak pokra?ujeme, a? zjist?me rozkaz: ,Na k?t? 228 ??dit ohe? strojn?ch pu?ek nalevo: Velice d?mysln?, p?nov?, jednoduch? a nemo?n? roz?ifrovat bez kl??e: 161. str., Ludv?k Ganghofer: Die S?nden der V?ter."
      V?ichni ml?ky prohl??eli si ne??astn? str?nky a n?jak se nad t?m pov??liv? zamyslili. Panovalo chv?li ticho, a? najednou vyk?ikl ustaran? kadet Biegler: "Herr Hauptmann, ich melde gehorsam: Jesus Maria! Es stimmt nicht!"
      A bylo to opravdu velice z?hadn?.
      A? se nam?hali jak cht?li, nikdo krom? hejtmana S?gnera nena?el na str?nce 160 ona slova a na prot?j?? stran? 161, kterou za??nal kl??, jemu odpov?daj?c? p?smeny.
      "Meine Herren," zakoktal hejtman S?gner, kdy? se p?esv?d?il, ?e zoufal? v?k?ik kadeta Bieglera odpov?d? pravd?, "co se to jen stalo? V m?m Ganghoferovi Die S?nden der V?ter je to, a ve va?em to nen??"
      "Dovolte, pane hejtmane," ozval se op?t kadet Biegler. "Dovoluji si upozornit, ?e rom?n Ludv?ka Ganghofera m? dva d?ly. Ra?te se pros?m p?esv?d?it na prvn? tituln? stran?: ,Roman in zwei B?nden`. My m?me I. d?la vy m?te II. d?l,"pokra?oval d?kladn? kadet Biegler, "je proto nab?ledni, ?e na?e 160. i 161. str?nka neodpov?d? va??. My tam m?me zcela n?co jin?ho. Prvn? slovo roz?ifrovan? depe?e m? b?t u v?s Auf, a n?m vy?lo Heu!"
      V?em bylo nyn? zcela jasno, ?e Biegler nen? snad p?ece jen takov? hlup?k.
      "J? m?m II. d?l ze ?t?bu brig?dy," ?ekl hejtman S?gner, "a patrn? se zde jedn? o omyl. Pan plukovn?k objednal pro v?s I. d?l. Dle v?eho," pokra?oval tak, jako by to bylo p?esn? a jasn? a on to v?d?l u? d?vno p?edt?m, ne? m?l svou p?edn??ku o velmi jednoduch?m zp?sobu ?ifrov?n?, "spletli to ve ?t?bu brig?dy. Neudali pluku, ?e jde o II. d?l, a tak se to stalo."
      Kadet Biegler se mezit?m d?val v?t?zn? po v?ech a poru??k Dub po?eptal nadporu??kovi Luk??ovi, ?e to ,?ap? k??dlo s ryb?m ocasem` zjelo S?gnera jaksepat??.
      "Podivn? p??pad, p?nov?," ozval se op?t hejtman S?gner, jako by cht?l nav?zat rozmluvu, pon?vad? to ticho bylo velice trapn?. "V brig?dn? kancel??i jsou obmezenci."
      "Dovoluji si podotknout," ozval se op?t ne?navn? kadet Biegler, kter? op?t se cht?l pochlubit sv?mi rozumy, "?e podobn? v?ci d?v?rn?ho, p??sn? d?v?rn?ho r?zu nem?ly by od divize j?t kancel??? brig?dy. P?edm?t t?kaj?c? se nejd?v?rn?j?? z?le?itosti arm?dn?ho sboru mohl by b?t ozn?men p??sn? d?v?rn?m ob??n?kem jedin? velitel?m ??st? diviz? i brig?d, pluk?. Zn?m syst?my ?ifer, kter? byly pou??v?ny ve v?lk?ch o Sardinii a Savojsko, v anglo-francouzsk? kumpanii u Sebastopolu, p?i povst?n? boxer? v ??n? i za posledn? rusko-japonsk? v?lky. Syst?my tyto byly p?ed?v?ny..."
      "N?m star?ho kozla na tom z?le??, kadete Bieglere," s v?razem opovr?en? a nelitosti ?ekl hejtman S?gner; "je jisto, ?e syst?m, o kter? ?la ?e? a kter? jsem v?m vysv?tloval, je nejen jeden z nejlep??ch, ale m??eme ??ct nedosti?iteln?ch. V?echna odd?len? pro proti?pion?? na?ich nep??telsk?ch ?t?b? mohou j?ti na hrnec. Kdyby se rozkr?jeli, nep?e?tou na?e ?ifry. Jest to n?co zcela nov?ho. Tyto ?ifry nemaj? p?edch?dce."
      Sna?iv? kadet Biegler v?znamn? zaka?lal. "Dovoluji si," ?ekl, "pane hejtmane, upozorniti na knihu Kerickhoffovu o vojensk?m ?ifrov?n?. Knihu tu m??e si ka?d? objednat ve vydavatelstvu Vojensk?ho nau?n?ho slovn?ku. Jest tam d?kladn? pops?na, pane hejtmane, metoda, o kter? jste n?m vypravoval. Vyn?lezcem jej?m je plukovn?k Kircher, slou??c? za Napoleona I. ve vojsku sask?m. Kircherovo ?ifrov?n? slovy, pane hejtmane: ka?d? slovo depe?e se vykl?d? na prot?j?? str?nce kl??e. Metoda ta zdokonalena nadporu??kem Fleissnerem v knize Handbuch der milit?rischen Kryptographie, kterou si ka?d? m??e koupit v na, kladatelstv? Vojensk? akademie ve V?de?sk?m Nov?m M?st?. Pros?m, pane hejtmane." Kadet Biegler s?hl do ru?n?ho kuf??ku a vyt?hl kn??ku, o kter? mluvil, a pokra?oval: "Fleissner ud?v? t?? p??klad, pros?m ra?te se v?ichni p?esv?d?it. T?? p??klad, jak jsme sly?eli:
       Depe?e: Auf der Kote 228, Maschinengewehrfeuer linksrichten.
       Kl??: Ludwig Ganghofer: Die S?nden der V?ter Zweiter Band.
      A pod?vejte se pros?m d?le: ?ifra ,Sache mit uns das wir aufsehen in die versprachen die Martha...` a tak d?le. Pr?v? jak jsme p?ed chv?l? sly?eli."
      Proti tomu se nedalo nic nam?tat. To usmrkan? ,?ap? k??dlo s ryb?m ocasem` m?lo pravdu.
      Ve ?t?bu arm?dy si n?kdo z p?n? gener?l? uleh?il pr?ci. Objevil Fleissnerovu knihu o vojensk?m ?ifrov?n?, a u? to bylo hotovo.
      Po celou tu dobu bylo vid?t, ?e nadporu??k Luk?? p?em?h? jak?si divn? du?evn? roz?ilen?. Kousal se do pysku, cht?l n?co ??ct, ale nakonec po?al mluvit o n??em jin?m, ne? bylo jeho prvn?m ?myslem.
      "Nesm? se to br?t tak tragicky," ?ekl s podivn?mi rozpaky, "b?hem na?eho pobytu v l?gru v Brucku nad Litavou zm?nilo se ji? n?kolik syst?m? ?ifrov?n? depe??. Ne?li p?ijedeme na frontu, tak zas budou nov? syst?my, ale mysl?m, ?e v poli nen? ?as na lu?t?n? takov?ch kryptogram?. Ne? by kdokoliv z n?s rozlu?til podobn? ?ifrovan? p??klad, d?vno u? by bylo po kumpanii, batali?nu i po brig?d?. Praktick?ho v?znamu to nem?!"
      Hejtman S?gner velice nerad p?ik?vl hlavou. "V praxi," pravil, "alespo? pokud se t??e m?ch zku?enost? ze srbsk?ho boji?t?, nem?l nikdo ?asu na lu?t?n? ?ifer. Ne??k?m, ?e by ?ifry nem?ly v?znamu p?i del??m pobytu v z?kopech, kdy? se zakop?me a ?ek?me. ?e se ?ifry m?n?, je tak? pravda."
      Hejtman S?gner ustupoval na cel? ???e: "Velkou ??st viny na tom, ?e se dnes od ?t?b? na pozici ??m d?le t?m m?n? pou??v? ?ifer, je to, ?e na?e poln? telefony nejsou p?esn? a nereprodukuj?, zejm?na p?i d?lost?eleck?m ohni, jasn? jednotliv? slabiky. Vy prost? nesly??te ni?eho a zp?sobuje to zbyte?n? chaos." Odml?el se.
      "Zmatek je to nejhor??, co m??e b?t v poli, p?nov?," dodal je?t? prorocky a odml?el se.
      "Za chv?li," ?ekl d?vaje se oknem, "jsme v R?bu: Meine Herren! Mu?stvo zde dostane po patn?cti dek?ch uhersk?ho sal?mu. P?l hodiny rast "
      Pod?val se na mar?r?tu: "Ve 4.12 se odj??d?. Ve 3.58 v?echno ve vag?nech. Tedy vystupuje se po kumpani?ch. Jeden?ct? a tak d?le. Zugsweise, Direktion Verpflegungsmagazin No 6. Kontrola p?i vyd?v?n?: kadet Biegler."
      V?ichni se pod?vali na kadeta Bieglera s pohledem: Bude? m?t vojnu, holobr?dku.
      Ale sna?iv? kadet Biegler vyt?hl ji? z kuf??ku arch pap?ru, prav?tko, nalinkoval si arch, rozd?lil na mar?ov? roty a t?zal se velitel? jednotliv?ch rot po stavu mu?stva, z kter?ch ??dn? to nev?d?l nazpam?t a mohli Bieglerovi d?t po?adovan? ??slice dle nejasn?ch pozn?mek ve sv?ch notes?ch.
      Hejtman S?gner mezit?m po?al ze zoufalstv? ??st ne??astnou knihu H??chy otc?, a kdy? vlak stanul na n?dra?? v R?bu, sklapl p?e?ten? str?nky a poznamenal: "Tenhle Ludwig Ganghofer nep??e ?patn?."
      Nadporu??k Luk?? prvn? vy??til se ze ?t?bn?ho vag?nu a ?el k vag?nu, kde nal?zal se ?vejk.
      -
      ?vejk i ostatn? ji? d?vno p?estali hr?t karty a sluha nadporu??ka Luk??e Baloun m?l ji? takov? hlad, ?e se po?al bou?it proti vojensk? vrchnosti a vykl?dat, ?e v? velice dob?e, jak p?ni ofic??i si d?vaj? do mouly. Je to hor??, ne? kdy? byla robota. D??v ?e tomu tak na vojn? nebylo. To ?e se je?t?, jak jeho d?de?ek ??k?v? doma na v?m?nku, ofic??i za ?esta?edes?t? v?lky d?lili s voj?ky o slepice a chleba. Jeho n??ku nebylo konce, a? kone?n? ?vejk uznal za dobr? pochv?lit stav vojensk? za nyn?j?? v?lky.
      "Ty m?? n?jak?ho mlad?ho d?de?ka," ?ekl p??v?tiv?, kdy? dojeli R?bu, "kerej se dovede pamatovat jen na tu vojnu v 66. roce. To j? zn?m n?jak?ho Ronovsk?ho a ten m?l d?de?ka, kerej byl v It?lii je?t? za roboty a slou?il tam svejch dvan?ct let a dom? p?i?el jako kapr?l. A nem?l ??dnou pr?ci, tak ho vzal, toho d?de?ka, jeho otec k sob? do slu?by. A tenkr?t jednou jeli na robotu sv??et pa?ezy a jeden takovej pa?ez, jak n?m vykl?dal ten d?de?ek, co slou?il u sv?ho tat?ka, byl jako hab?n, a tak s n?m nemohli ani hnout. A von jako ?ek: ,Nechme ho tady, potvoru, kdo se s n?m bude d??t.` A hajnej, kter? to sly?el, za?al k?i?et a zdvih h?l, ?e mus? ten pa?ez nalo?it. A ten d?de?ek toho na?eho Ronovsk?ho ne?ek nic jin?ho ne?: ,Ty mlac?ku jeden, j? jsem starej vyslou?ilej voj?k.` Ale za tejden dostal vobsilku a musel rukovat zas do It?lie, a tam byl zas deset let a psal dom?, ?e toho hajn?ho, a? se vr?t?, b?cne po hlav? sekyrou. To bylo jen ?t?st?, ?e ten hajnej um?el." Ve dve??ch vag?nu se vtom objevil nadporu??k Luk??.
      "?vejku, poj?te sem," ?ekl, "nechte si va?e pitom? v?klady a rad?ji mn? poj?te n?co vysv?tlit "
      "Bezev?eho, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant " Nadporu??k Luk?? odv?d?l ?vejka a pohled, kter?m ho sledoval, byl velice podez??vav?.
      Nadporu??k Luk?? b?hem cel? p?edn??ky hejtmana S?gnera, kter? skon?ila takov?m fiaskem, dopracoval se k jist? detektivn? schopnosti, k ?emu? nebylo t?eba mnoho obzvl??tn?ch kombinac?, nebo? den p?ed odjezdem hl?sil ?vejk nadporu??kovi Luk??ovi: "Pane obrlajtnant, na batali?n? jsou n?jak? kn??ky pro p?ny lajtnanty. Vodnes jsem je z regimentskanclaje." Proto kdy? p?e?li druh? koleje, nadporu??k Luk?? p??mo se ot?zal, kdy? za?li za vyhaslou lokomotivu, kter? ?ekala ji? t?den na n?jak? vlak s munic?: "?vejku, jak to bylo tenkr?t s t?mi kn??kami?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je to moc dlouh? historie, a vy se v?dy r???te roz?ilovat, kdy? v?m v?echno dopodrobna vypravuju. Jako tenkr?t, kdy? jste mn? cht?l d?t ten pohlavek, kdy? jste roztrhal ten p??pis t?kaj?c? se v?le?n? p?j?ky a j? v?m vypr?v?l, ?e jsem ?et jednou v n?jakej kn??ce, ?e d??v, kdy? byla vojna, tak lidi museli platit z voken, za ka?d? vokno dvacetn?k, z hus? taky tolik..."
      "Takhle bychom nebyli hotovi, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, pokra?uje ve v?slechu, p?i?em? si p?edsevzal, ?e to nejp??sn?ji d?v?rn? mus? b?t p?irozen? ?pln? skryto, aby ten holomek ?vejk ned?lal zas z toho n?jakou pot?ebu. "Zn?te Ganghofera?"
      "??m m? bejt?" ot?zal se ?vejk se z?jmem.
      "Je to n?meck? spisovatel, vy chlape pitom?," odpov?d?l nadporu??k Luk??.
      "Namoudu?i, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk s v?razem mu?edn?ka, "j? ??dn?ho n?meck?ho spisovatele osobn? nezn?m. J? jsem znal jenom jednoho ?esk?ho spisovatele osobn?, n?jak?ho H?jka Ladislava z Doma?lic. Von byl redaktorem Sv?ta zv??at a j? mu jednou prodal takov?ho vo???ka za ?istokrevn?ho ?pice. To byl moc veselej p?n a hodnej. Chodil do jedn? hospody a tam ?et v?dycky svoje pov?dky, takov? smutn?, a? se v?ichni ?ehtali, a von potom plakal a platil za v?echny v hospod? a museli jsme mu zp?vat: Doma?lick? br?na p?kn? mal?van?, kdo tu br?nu mal?val, ten panenky mil?val... ten hu? tady nen?, hu? je zahraban?..."
      "V?dy? nejste na divadle, ?vete jako opern? zp?v?k, ?vejku," ulekan? ozval se nadporu??k Luk??, kdy? ?vejk zazp?val posledn? v?tu ,ten hu? tady nen?, hu? je zahraban?`. "Na to jsem se v?s net?zal. Cht?l jsem jen v?d?t, zdali jste si v?iml, ?e ty kn??ky, o kter?ch jste se vy mn? s?m zmi?oval, byly od Ganghofera. - Co je tedy s t?mi kn??kami?" vybouchl zlostn?.
      "S t?mi, co jsem odnesl z regimentskanclaje na batali?n?" ot?zal se ?vejk. "Ty byly vopravdu vod toho sepsan?, vo kter?m jste se m? ptal, jestli ho nezn?m, pane obrlajtnant. J? jsem dostal telefonogram p??mo z regimentskancel??e. Voni toti? cht?li ty kn??ky poslat na batalionskanclaj, ale v?ichni tam byli pry? i s dienstf?hrendrem, pon?vad? museli bejt v kant?n?, kdy? se jede na front, a pon?vad? ??dnej nev?, jestli bude je?t? n?kdy sed?t v kant?n?. Voni tedy tam byli, pane obrlajtnant, byli a pili, nikde po telefonu ani ode v?ech druhejch mar?kumpa?ek nemohli nikoho sehnat, ale pon?vad? vy jste mn? p?ik?zal, abych zat?m byl jako ordonanc u telefonu, ne? k n?m p?id?l? telefonistu Chodounsk?ho, tak jsem sed?l, ?ekal, a? do?la taky na m? ?ada. Z regimentskanclaje nad?vali, ?e se nikde nemohou dozvonit, ?e je telefonogram, aby si mar?batali?nskanclaj vyzdvihla v regimentskanclaj n?jak? kn??ky pro p?ny ofic?ry od cel?ho mar?ba??ku. Pon?vad? v?m, pane obrlajtnant, ?e se na vojn? mus? jednat rychle, tak jsem telefonoval na regimentskanclaj, ?e s?m ty kn??ky vyzvednu a ?e je odnesu do batalionskanelaje. Tam jsem dostal takov? ranec, ?e jsem to st??? vodt?h k n?m do kumpaniekanclaje, a prohl?dl jsem si ty kn??ky. Ale to jsem si pomyslil svoje. Regimentsrechnungsfeldv?bl v regimentskanclaj mn? toti? pov?dal, ?e podle telefonogramu na regiment u? v?d? u batali?nu, co si maj? z t?ch kn??ek vybrat, kerej d?l.Voni toti? ty kn??ky byly vo dvou d?lech.Prvn? d?l zvl???, druhej d?l zvl???. Nikdy v ?ivot? jsem se tak tomu nezasm?l, pon?vad? jsem u? v ?ivot? p?e?et mnoho knih, ale nikdy jsem neza?al ??st n?co vod druh?ho d?lu. A von mn? tam je?t? jednou ??k?: ,Tady m?te prvn? d?ly a tady m?te druh? d?ly. Kerej d?lsi maj? ??st p?ni ofic??i, to u? v?d?.` Tak jsem si pomyslil, ?e jsou v?ichni vo?ral?, pon?vad? kdy? se m? kniha ??st vod za??tku, takovej rom?n, jakej jsem p?ines, vo t?ch S?nden der V?ter, pon?vad? zn?m taky n?mecky, ?e se mus? za??t s prvn?md?lem, pon?vad? nejsme ?idi a ne?teni to pozp?tku. Proto jsem se taky v?s ptal, pane obrlajtnant, po telefonu, kdy? jste se vr?til z kasina, a hl?sil jsem v?m to o t?ch kn??k?ch, jestli snad te? na vojn? je to p?evr?cen? a jestli se ne?tou knihy v obr?cen?m po??dku, nap?ed druh?a potom teprve prvn? d?l.A vy jste mn? ?ek, ?e jsem vo?ral? hovado, kdy? ani nev?m, ?e v ot?en??i je nap?ed ,Ot?e n??` a potom teprve ,amen`. - Je v?m ?patn?, pane obrlajtnant?" ot?zal se se z?jmem ?vejk, kdy? bled? nadporu??k Luk?? zachytil se stup?tka k vodojemu vyhasl? lokomotivy.
      V jeho bled? tv??i nejevil se ??dn? v?raz zlosti. Bylo to n?co zoufale beznad?jn?ho.
      "D?l, d?l, ?vejku, u? je to jedno, u? je dob?e..."
      "J? jsem byl, jak pov?d?m," zn?l na opu?t?n? koleji m?kk? hlas ?vejk?v, "taky t?ho? m?n?n?. Jednou jsem koupil krv?k vo R??ovi ?ava?? z Bakonsk?ho lesa a sch?zel tam prvn? d?l, tak jsem se musel dohadovat vo tom za??tku, a ani v takovej raub??skej historii se neobejdete bez prvn?ho d?lu. Tak mn? bylo ?pln? jasn?, ?e je to vlastn? zbyte?n?, kdyby p?ni ofic??i za?li ??st nap?ed druh? d?l a potom prvn?, a jak by to vypadalo hloup?, kdybych u batali?nu byl vy??dil to, co ??kali v regimentskanclaj, ?e p?ni ofic??i u? v?d?, kerej d?l maj? ??st. Vono mn? to v?bec s t?ma kn??kama, pane obrlajtnant, p?ipadalo stra?n? n?padn? a z?hadn?. J? v?d?l, ?e p?ni ofic??i v?bec m?lo ?tou, a kdy? je ?vava v?le?n?..."
      "Nechte si blbiny pro sebe, ?vejku," zast?nal nadporu??k Luk??.
      "V?dy? j? jsem, pane obrlajtnant, se v?s taky hned ptal po telefonu, jestli chcete hned voba d?ly najednou, a vy jste mn? ?ek, zrovna jako te?, abych si nechal ty blbiny pro sebe, je?t? prej se tahat s n?jakejma knihama. A tu jsem si pomyslil, ?e kdy? je to va?e m?n?n?, ?e musej? taky ty vostatn? p?ni tak se na to d?vat. Zeptal jsem se taky na to na?eho Va?ka, ten m? p?ece u? zku?enosti z fronty. Von pov?dal, ?e nap?ed ka?dej z p?n? ofic?r? myslel, ?e je cel? vojna n?jak? srandi?ka, a vez si do pole celou bibliot?ku jako na letn? byt. Dost?vali dokonce vod arcikn??en d?rkem cel? sebran? spisy vod r?znejch b?sn?k? do pole, tak?e pucflekov? se pod t?m prohejbali a prokl?nali den sv?ho narozen?. Pov?dal Van?k, ?e ty knihy nebejvaly v?bec k pot?eb?, pokud se tejkalo kou?en?, nebo? byly na moc p?kn?m pap??e, tlust?m, a na latr?n? ?e si ?lov?k s takovejma b?sn?ma vod?el, s dovolen?m, pane obrlajtnant, celou zadnici. Na ?ten? nezbejvalo ?asu, pon?vad? se muselo po??d prchat, tak se to vodhazovalo, a potom byl u? takovej zvyk, ?e jakmile bylo sly?et prvn? kanon?du, ?e pucflek hned vyh?zel v?echny z?bavn? kn??ky. Po tom, co jsem sly?el, cht?l jsem je?t? jednou sly?et, pane obrlajtnant, va?e m?n?n?, a kdy? jsem se v?s optal po telefonu, co m? b?t s t?mi kn??kami, tak jste ?ek, ?e kdy? mn? n?co vleze do m? blb? palice, tak ?e nepopust?m, dokud nedostanu jednu p?es hubu. Tak jsem tedy, pane obrlajtnant, vodnes do batalionskanclaje jenom ty prvn? d?ly vod toho rom?nu a druhej d?l jsem nechal zat?m v na?? kompaniekanclaji. M?l jsem ten dobrej ?mysl, a? si p?ni ofic??i p?e?tou prvn? d?l, ?e pak se jim vyd? druhej d?l, jako z knihovny, ale najednou p?i?lo to, ?e se jede, a telefonogram po cel?m batali?nu, ?e v?echno zbyte?n? se m? d?t do regimentsmagac?nu. Tak jsem se je?t? zeptal pana Va?ka, jestli druhej d?l toho rom?nu pova?uje za n?co zbyte?n?ho, a von mn? ?ekl, ?e vod doby t?ch smutn?ch zku?enost? v Srbsku, v Haliti a v Uhr?ch se ??dn? knihy pro z?bavu nevozej? na front, a ty schr?nky v m?stech, aby se sb?raly vodlo?en? noviny pro voj?ky, ty ?e jsou jedin? dobr?, pon?vad? do novin se d? balit dob?e tab?k nebo seno, co voj?ci kou?ej? v dekunk?ch. Na batali?n? u? rozdali ty prvn? d?ly vod toho rom?nu a ty druh? d?ly jsme vodnesli do magac?nu."
      ?vejk se odml?el a hned dodal: "Tam v?m je r?znejch v?c?, v tom magac?n?, pane obrlajtnant, dokonce i cylindr bud?jovick?ho regenschoriho, jak s n?m narukoval k regimentu..."
      "J? v?m n?co ?eknu, ?vejku," s t??k?m povzdechem ozval se nadporu??k Luk??, "vy v?bec nejste si v?dom dosahu sv?ho jedn?n?. Mn? se samotn?mu u? hnus? nad?vat v?m blb?. Pro va?i blbost nen? v?bec slova. Kdy? v?m ?eknu blbe, tak v?s naz?v?m je?t? laskav?m jm?nem. Vy jste provedl n?co tak hrozn?ho, ?e ty va?e nejstra?n?j?? zlo?iny; kter?ch jste se dopustil za tu dobu, pokud v?s zn?m, jsou proti tomu pravou and?lskou hudbou. Kdybyste, ?vejku, v?d?l, co jste ud?lal... Ale vy se toho nikdy nedozv?te... A jestli by snad n?kdy p?i?la ?e? na ty kn??ky, tak se nevopova?ujte kecnout, ?e j? jsem v?m po telefonu n?co ??kal, aby se ten druh? d?l... Kdyby n?kdy p?i?la ?e? na to, jak to bylo s t?m prvn?m a druh?m d?lem, nev??mejte si toho. Vy o ni?em nev?te, nic nezn?te, na nic se nepamatujete. Ne abyste cht?l mne do n??eho zapl?st, vy jeden..."
      Nadporu??k Luk?? mluvil takov?m hlasem, jako by se o n?ho pokou?ela hore?ka, a toho okam?iku, kdy? umlkl, vyu?itkoval ?vejk k nevinn? ot?zce: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, za prominut?, pro? se nikdy nedozv?m, co jsem vyved hrozn?ho. J?, pane obrlajtnant, jsem se vopov??il na to zeptat jenom kv?li tomu, abych se p???t? mohl takov? v?ci vyst??hat, kdy? se v?eobecn? pov?d?, ?e se vod chyby ?lov?k u??, jako ten slejva? Adamec z Da?kovky, kdy? se vomylem napil soln? kyseliny ..."
      Nedokon?il, pon?vad? nadporu??k Luk?? p?eru?il jeho p??klad ze ?ivota slovy: "Vy troubo jedna! Vysv?tlovat v?m nic nebudu. Vlezte si zas do vag?nu a ?ekn?te Balounovi, a? bude Budape??, aby mn? p?inesl do ?t?bn?ho vag?nu n?jakou housku a potom tu j?trovou pa?tiku, kterou m?m dole v kuf??ku ve staniolu. Potom ?eknete Va?kovi, ?e je kus mezka. T?ikr?t jsem ho ??dal, aby mn? udal p?esn? stav man?aftu. A kdy? jsem to dneska pot?eboval, tak jsem m?l jen star? ?tand z minul?ho t?dne."
      "Zum Befehl, Herr Oberleutnant," za?t?kal ?vejk a vzdaloval se pomalu k sv?mu vag?nu. Nadporu??k Luk?? pro?el se po trati, p?i?em? si pomyslil: "M?l jsem mu p?ece d?t p?r facek, a zat?m se s n?m bav?m jako s n?jak?m kamar?dem."
      ?vejk lezl v??n? do sv?ho vag?nu. M?l s?m p?ed sebou ?ctu. To se ka?d? den nestane, aby provedl n?co tak hrozn?ho, ?e se nikdy nesm? dozv?d?t, co to bylo.
      -
      "Pane rechnungsfeldv?bl," ?ekl ?vejk, kdy? sed?l na sv?m m?st?, "pan obrlajtnant Luk?? zd? se mn? dnes b?t ve velmi dobr? n?lad?. D?v? v?m po mn? vzkazovat, ?e jste mezek kv?li tomu, ?e u? t?ikr?t v?s ??dal, abyste mu udal prav? stav man?aftu."
      "Hergot," dop?lil se Van?k, "j? t?m cuksf?r?m zasol?m. Copak j? za to mohu, ?e ka?dej takovej obejda cuksf?ra d?l? si, co chce, a nepos?l? mn? ?tand cuku. M?m si ?tand vycucat z mal??ku? To jsou pom?ry u na?? kumpa?ky. To se m??e st?t jenom u jeden?ct? mar?kumpa?ky. Ale j? to tu?il, j? to v?d?l. J? o tom an? minutu nepochyboval, ?e jsou u n?s nepo??dky. Jeden den sch?z? u kuchyn? ?tyry porce, druh? den zas p?eb?vaj? t?i. Kdyby mn? ti lot?i alespo? ozn?mili, jestli n?kdo nen? ve ?pit?le. Je?t? minul? m?s?c ved jsem n?jak?ho Nikod?ma, a teprve p?i l?nunku jsem se dozv?d?l, ?e ten Nikod?m zem?el v Bud?jovic?ch v nemocnici na rychl? souchotiny. A po??d se na n?ho fasovalo. Mund?r jsme na n?ho vyfasovali, ale je u boha, kam se to pod?lo. Potom mn? je?t? pan obrlajtnant ?ekne, ?e jsem mezek, kdy? on s?m nedovede dohl?dnout na po??dek u sv? kumpanie."
      ??etn? ?ikovatel Van?k chodil roz?ilen? po vag?n?: "J? b?t kompaniekomandantem! To by v?echno muselo klapat. O ka?d?m man?kovi bych m?l p?ehled. ?ar?e by mn? musely dvakr?t denn? pod?vat ?tand. Ale kdy? ?ar?e nejsou k ni?emu. A nejhor?? je u n?s ten cuksf?ra Zyka. Sam? ?ert, sam? anekdota, ale kdy? mu oznamuj?, ?e je Kola??k odkomandov?n z jeho cuku k tr?nu, hl?s? mn? druh? den zas t?? sam? ?tand, jako by Kola??k d?l se v?lel u kumpanie a u jeho cuku, A kdy? se to m? opakovat denn? a potom je?t? o mn? ??ct, ?e jsem mezek... Takhle si pan obrlajtnant nez?sk? p??tely. Rechnungsfeldv?bl u kumpanie nen? ??dn? frajtr, s kter?m si ka?d? m??e vyt??t..."
      Baloun, kter? poslouchal s otev?enou hubou, pronesl nyn? za Va?ka s?m to p?kn? slovo, kter? Van?k nedo?ekl, ??m? cht?l snad se tak? vm?chat do rozhovoru.
      "Vy tam ku?ujte," ?ekl roz?ilen? ??etn? ?ikovatel.
      "Posly?, Baloune," ozval se ?vejk, "tob? m?m vy??dit, abys panu obrlajtnantovi, a? p?ijedeme do Pe?ti, p?ines do vag?nu n?jakou housku a tu j?trovou pa?tiku, co m? pan obrlajtnant dole v kuf??ku ve staniolu."
      Obr Baloun sv?sil zoufale sv? dlouh? ruce ?impanze, prohnul h?bet a setrval v t? pozici hezkou chv?li.
      "Nem?m," ?ekl tich?m zoufal?m hlasem, d?vaje se na ?pinavou podlahu vag?nu.
      "Nem?m," opakoval ?ryvkovit?, "j? jsem myslel... J? ji p?ed odjezdem rozbalil... J? jsem k n? ??chnul... , jestli nen? zka?en?... - J? ji vochutnal," zvolal s takov?m up??mn?m zoufalstv?m, ?e v?em bylo ?pln? jasno.
      "Se?ral jste ji i se staniolem," zastavil se p?ed Balounem ??etn? ?ikovatel Van?k, jsa tomu povd??en, ?e nemus? d?l zast?vat sv?j n?zor, ?e nen? s?m mezek, jak mu dal vzk?zat nadporu??k, ale ?e p???ina nezn?m?ho kol?saj?c?ho ?tandu X m? hlub?? z?klady v jin?ch mezc?ch, a ?e nyn? rozhovor se p?esunul a to?? se kolem nena?ran?ho Balouna, kolem nov? tragick? ud?losti. Van?k dostal takovou chut Balounovi ??ct n?co nep??jemn? mravou?n?ho, kdy? vtom ho p?ede?el kucha? okultista Jurajda, kter? odlo?il svou zamilovanou kn??ku, p?eklad staroindick?ch s?ter Pragn?-Paramita, a obr?til se na zdrcen?ho Balouna, kter? se je?t? v?ce shrbil pod t?hou osudu: "Vy, Baloune, m?te bd?ti s?m nad sebou sam?m, abyste neztrat?) d?v?ru v sebe samotn?ho i d?v?ru v osud. Nem?te p?ipisovat sob? na sv?j ??et to, co je z?sluhou jin?ch. Kdykoliv se octnete p?ed podobn?m probl?mem, kter? jste se?ral, v?dy se ptejte sam?ho sebe: V jak?m pom?ru jest ke mn? j?trov? pa?tika?"
      ?vejk uznal za vhodn? doplnit tuto ?vahu praktick?m p??kladem: "S?m jsi mn?, Baloune, p?ede?le vykl?dal, ?e budou u v?s zab?jet a udit, a jen co bude? zn?t, a? budem na mist?, ??slo poln? po?ty, ?e ti hned po?lou kus ?unky. Ted si p?edstav, ?e by tu ?unku z feldpo?ty poslali k n?m do kumpa?ky a my jsme si s panem rechnungsfeldv?blem ka?dej u??zli kousek, a vono by n?m to zachutnalo, tak je?t? kousek, a? by to s tou ?unkou dopadlo jako s jedn?m m?m zn?m?m listono?em, n?jak?m Kozlem. M?l kosti?er, tak mu nap?ed u??zli nohu pod kotn?k, potom pod koleno, potom stehno, a kdyby byl v?as neum?el, byli by ho vo?ezali cel?ho jako prasklou tu?ku. P?edstav si tedy, Baloune, ?e bychom ti byli tu ?unku tak se?rali, jako ty jsi panu obrlajtnantovi zblafnul j?trovou pa?tiku."