Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Mluvil dlouho o tom, ?e ka?d? z t?ch, kte?? opou?t? nemocnici, aby ode?li ke sv?m pluk?m do pole, mus? b?t v?t?zem i ryt??em. On ?e jest p?esv?d?en, ?e budou zru?n? ve zbrani, na boji?ti i ?estn? ve v?ech z?le?itostech v?le?n?ch i soukrom?ch. ?e budou nep?emo?iteln?mi v?le?n?ky, pam?tliv?mi na sl?vu Radeck?ho i prince Eugena Savojsk?ho. ?e z?rodn? svou krv? ?irok? pole sl?vy mocn??stv? a v?t?zn? dokonaj? ?lohu, kterou jim p?edur?ila historie. Ve sm?l? odvaze, pohrdaj?ce sv?mi ?ivoty po??t? se kup?edu pod rozst??len?mi prapory sv?ch regiment? k nov? sl?v?, k nov?m v?t?zstv?m.
      Potom na chodb? ?ekl k tomu naivn?mu mu?i vrchn? ?t?bn? l?ka?: "Pane kolego, mohu v?s ubezpe?it, ?e je to v?echno marn?. Z t?ch lump? by ani Radeck?, ani ten v?? princ Eugen Savojsk? nevychovali voj?ky. Mluvit k nim and?lsky nebo ??belsky, to je v?echno jedno. Je to banda:"

9. kapitola

?vejk na garniz?n?

      Posledn?m ?to?i?t?m lid?, kte?? necht?li j?t do v?lky, byl garniz?n. Znal jsem jednoho suplenta, kter? necht?l st??let jako matematik u artil?rie a kv?li tomu ukradl hodinky jednomu nadporu??kovi, aby se dostal na garniz?n. U?inil tak s plnou rozvahou. V?lka mu neimponovala a neokouzlovala ho. St??let do nep??tele a zab?jet na druh? stran? ?rapnely a gran?ty stejn? takov? ne??astn? suplenty, matematiky, pova?oval za blbost.
      "Nechci b?t nen?vid?n pro sv? n?silnictv?," ?ekl si a ukradl s klidem hodinky. Zkoumali zprvu jeho du?evn? stav, a kdy? prohl?sil, ?e se cht?l obohatit, dopravili ho na garniz?n. Bylo takov?ch lid? v?c, kte?? sed?li na garniz?n? pro kr?de? nebo podvody. Idealist? i neidealist?. Lid?, kte?? pova?ovali vojnu za zdroj p??jm?, r?zn? ti ??etn? podd?stojn?ci v t?lu i na front?, kte?? p?chali v?emo?n? podvody s men???, s ?oldem, a potom drobn? zlod?jov?, tis?ckr?t poctiv?j?? ne? ti chlapi, kte?? je sem poslali. D?le na garniz?n? sed?li voj?ci pro r?zn? jin? delikty, ?ist? vojensk?ho r?zu, poru?en? discipl?ny, pokus vzpoury, dezerce. Potom zvl??tn?m typem byli politi?t?, z kter?ch osmdes?t procent bylo ?pln? nevinn?ch a z kter?ch op?t dev?tadevades?t procent bylo odsuzov?no.
      Apar?t auditor? byl velkolep?. Takov? soudn? apar?t m? ka?d? st?t p?ed v?eobecn?m politick?m, hospod??sk?m i mravn?m ?padkem. Z?? b?val? moci a sl?vy zachov?v? soudy s polici?, ?etnictvem a prodajnou ch?trou don??e??.
      V ka?d? vojensk? ??sti m?lo Rakousko sv? ?picly, ud?vaj?c? sv? druhy, kte?? s nimi spali na kavalc?ch a na pochodu d?lili se s nimi o chleba.
      St?tn? policie dod?vala tak? na garniz?n materi?l - p?nov? Kl?ma, Slav??ek & comp. Vojensk? cenzura dopravovala sem autory korespondence mezi frontou a t?mi, kter? doma zanechali v zoufalstv?. Sem vodili ?etn?ci i star? v?m?nk??e, kte?? pos?lali psan? na frontu, a vojensk? soud h?zel jim na krk za jich slova ?t?chy a l??en? b?dy dom?c? po dvan?cti letech.
      Z hrad?ansk?ho garniz?nu vedla tak? cesta p?es B?evnov na motolsk? cvi?i?t?. Nap?ed ?el v pr?vodu bod?k? ?lov?k s ?et?zky na ruk?ch a za n?m v?z s rakv?. A na motolsk?m cvi?i?ti ?se?n? povel: "An! Feuer!" A po v?ech regimentech a batali?nech ?etli plukovn? rozkaz, ?e zas jednoho zast?elili pro vzpouru, kdy? narukoval a pan hejtman sekl ?avl? jeho ?enu, kter? se nemohla od mu?e rozlou?it.
      A v garniz?n? trojice: ?t?bn? profous Slav?k, hejtman Linhart a ?ikovatel ?epa, p?ezvan? t?? "kat", vykon?vali ji? svou ?lohu. Kolik jich uml?tili v samovazb?! M??e b?t, ?e dnes hejtman Linhart i za republiky je d?le hejtmanem. P??l bych si, aby mu byla zapo?tena slu?ebn? l?ta na garniz?n?. Slav??ek a Kl?ma od st?tn? policie je zapo?teny maj?. ?epa se vr?til do civilu a vykon?v? d?l sv? zam?stn?n? zednick?ho mistra. M??e b?t, ?e je ?lenem vlasteneck?ch spolk? v republice.
      ?t?bn? profous Slav?k stal se zlod?jem za republiky a je dnes zav?en. Nezakotvil se chud?k v republice jako jin? vojen?t? p?ni.
      -
      Je ?pln? p?irozen?, ?e ?t?bn? profous Slav?k, kdy? p?ej?mal ?vejka, vrhl na n?ho pohled pln? n?m? v??itky:
      "I ty m?? porouchanou pov?st, ?e jsi se dostal a? sem mezi n?s? My ti, chlape?ku, pobyt zde oslad?me, jako v?em, kte?? upadli v na?e ruce, a ty na?e ruce nejsou n?jak? d?msk? ru?ky."
      Aby pak dodal v?hy sv?mu pohledu, p?ilo?il svou svalnatou, tlustou p?st ?vejkovi pod nos a ?ekl:
      "?ichni si, lumpe!"
      ?vejk si ?ichl a poznamenal:
      "S tou bych necht?l dostat do nosu, to von? h?bitovem."
      Klidn?, rozv??n? ?e? zal?bila se ?t?bn?mu profousovi.
      "He," ?ekl, ?touchaje ?vejka p?st? do b?icha, "st?j rovn?, co m?? v kaps?ch? Jestli m?? cigareto, tak si ho m??e? nechat, a pen?ze d?? sem, aby ti je neukradli. V?c nem??? Doopravdy nem??? Nel?i, le? se trest?."
      "Kam ho d?me?" ot?zal se ?ikovatel ?epa.
      "D?me ho do ?estn?ctky," rozhodl se ?t?bn? profous, "mezi ty v podvl?ka?k?ch, co?pak nevid?te, ?e je na spise naps?no panem hejtmanem Linhartem ,Streng beh?ten, beobachten!`? - Jojo," prohl?sil slavnostn? k ?vejkovi, "s ne??dama se jedn? ne??dsky. Jestli se n?kdo vzpouz?, tak si ho odt?hneme do ajncl?ku a tam mu p?el?meme v?echny ?ebra a nech?me ho tam le?et, dokud nechc?pne. Na to m?me pr?vo. Jako jsme to ud?lali s t?m ?ezn?kem, v?te, ?epo?"
      "Inu, dal n?m pr?ce, pane ?t?bn? profous," odpov?d?l sniv? ?ikovatel ?epa, "to bylo t?lo! ?lapal jsem po n?m p?es p?t minut, ne? mu za?ly praskat ?ebra a lejt se krev z huby. A je?t? deset dn? byl ?iv. Hotovej nezmar."
      "Tak vid??, lumpe, jak to u n?s chod?, kdy? se n?kdo vzpouz?," kon?il sv?j pedagogick? v?klad ?t?bn? profous Slav?k, "nebo kdy? chce ut?ct. To je vlastn? sebevra?da, kter? se u n?s taky tak trest?. Nebo nedej p?nb?h, aby t?, hajzl?ku, napadlo, a? p?ijde inspekce, si na n?co st??ovat. Kdy? inspekce p?ijde a opt? se: ,M?te n?jakou st??nost?`, tak mus??, smrade, st?t hapt?k, zasalutovat a odpov?d?t: ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nem?m, ?e jsem ?pln? spokojen.` - Jak to ?ekne?, hnuse, opakuj to!"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e nem?m, ?e jsem ?pln? spokojen," opakoval ?vejk s takov?m mil?m v?razem, ?e se ?t?bn? profous zm?lil a pova?oval to za up??mnou snahu a poctivost.
      "Tak se vysvle? do podvl?ka?ek a p?jde? do ?estn?ctky," ?ekl vl?dn?, nep?id?vaje ani lumpa, hnusa nebo smrada, jak m?l ve zvyku.
      V ?estn?ctce setkal se ?vejk s devaten?cti mu?i bez kalhot. To byli v?ichni, kte?? m?li na spisech napsanou pozn?mku "Streng beh?ten, beobachten!" a o kter? nyn? pe?ovali velice starostliv?, aby jim neutekli.
      Kdyby ty podvl?ka?ky byly ?ist? a nebyly v oknech m???e, na prvn? pohled d?lalo by to dojem, ?e jste v ?atn? n?jak?ch l?zn?.
      ?vejka p?ijal od ?ikovatele ?epy cimrkomandant, zarostl? chlap v rozhalen? ko?ili. Zapsal si jeho jm?no na kousek pap?ru vis?c?ho na zdi a ?ekl k n?mu:
      "Zejtra m?me u n?s divadlo. Povedou n?s do kaple na k?z?n?. My v?ichni v podvl?ka?k?ch stoj?me zrovna pod kazatelnou. To ti bude legrace!"
      Jako ve v?ech v?znic?ch a trestnic?ch, tak i na garniz?n? t??ila se dom?c? kaple velk? oblib?. Nejednalo se o to, ?e by nucen? n?v?t?va v?ze?sk? kaple sbl??ila n?v?t?vn?ky s bohem, ?e by se v?z?ov? v?ce dov?d?li o mravnosti. O takov? hlouposti nem??e b?t ani ?e?i.
      Slu?by bo?? a k?z?n? byly p?kn?m vytr?en?m z nudy garniz?nu. Nejednalo se o to, ?e jsou bl??e bohu, ale ?e po cest? je nad?je naj?ti na chodb?ch a cestou p?es dv?r kousek odhozen? cigarety nebo doutn?ku. Boha ?pln? zastr?il do ?stran? mal? ?pa?ek v?lej?c? se beznad?jn? v pliv?tku nebo n?kde na zemi v prachu. Ten malink? p?chnouc? p?edm?t zv?t?zil nad bohem i nad spasen?m du?e.
      Potom je?t? to k?z?n?, ta z?bava a legrace. Poln? kur?t Otto Katz byl p?ece jen roztomil? ?lov?k. Jeho k?z?n? byla neoby?ejn? poutav?, legra?n? , osv??uj?c? tu nudu garniz?nu. Um?l tak kr?sn? ?vanit o neskonal? milosti bo??, s?lit zpustl? v?zn? a mu?e zneuct?n?. Um?l tak kr?sn? vynadat z kazatelny i od olt??e. Um?l tak b?je?n? ?v?t u olt??e sv? "Ite, missa est", cel? bohoslu?by prov?st origineln?m zp?sobem a p?eh?zet cel? po??dek m?e svat?, vymyslit si, kdy? u? byl hodn? opil?, ?pln? nov? modlitby a novou m?i svatou, sv?j ritus, n?co, co zde je?t? nebylo.
      A potom ta ?vanda, kdy? n?kdy sklouzl a upadl s kalichem, s velebnou sv?tost? nebo s me?n? knihou, a hlasit? obvi?uje ministranta z trestaneck? roty, ?e mu ?mysln? podrazil nohu, a hned mu p?ed samou velebnou sv?tost? napa?uje ajncl??ka a ?pangle.
      A posti?en? m? radost, nebo? to pat?? k cel? t? ?vand? v trestaneck? kapli. On hraje velkou ?lohu v kuse a d?stojn? se j? zhostil.
      Poln? kur?t Otto Katz, nejdokonalej?? vojensk? kn?z, byl ?id. To ostatn? nen? nic divn?ho. Arcibiskup Kohn byl tak? ?id a je?t? k tomu Machar?v kamar?d. Poln? kur?t Otto Katz m?l je?t? pest?ej?? minulost ne? slavn? arcibiskup Kohn.
      Studoval obchodn? akademii a slou?il jako jednoro?n? dobrovoln?k. A vyznal se tak dob?e v sm?ne?n?m pr?vu a ve sm?nk?ch, ?e p?ivedl za ten rok obchodn? firmu Katz a spol. k bankrotu tak slavn?mu a poda?en?mu, ?e star? p?n Katz odjel do Severn? Ameriky, zkombinovav n?jak? vyrovn?n? se sv?mi v??iteli bez v?dom? posledn?ch i sv?ho spole?n?ka, kter? odjel do Argentiny.
      Kdy? tedy mlad? Otto Katz pod?lil firmou Katz a spol. nezi?tn? Ameriku Severn? i Ji?n?, octl se v situaci ?lov?ka, kter? nem? v?bec co d?dit, nev?, kam hlavu slo?it, a mus? se d?t na vojn? aktivovat.
      P?edt?m v?ak vymyslil si jednoro?n? dobrovoln?k Otto Katz n?ramn? slavnou v?c. Dal se pok?t?t. Obr?til se ke Kristu, aby mu pomohl ud?lat kari?ru. Obr?til se k n?mu s naprostou d?v?rou, ?e je to obchodn? v?c mezi n?m a synem bo??m.
      K?tili ho slavnostn? v Emauz?ch. S?m p?ter Alb?n ho nam??el do k?titelnice. Byla to n?dhern? pod?van?, byl u toho jeden n?bo?n? major od pluku, kde Otto Katz slou?il, jedna star? panna z ?stavu ?lechti?en na Hrad?anech a n?jak? otlemen? z?stupce konzisto?e, kter? mu d?lal kmotra.
      D?stojnick? zkou?ka dopadla dob?e a nov? k?estan Otto Katz z?stal na vojn?. Zprvu se mu zd?lo, ?e to p?jde dob?e, cht?l se dokonce d?t na studov?n? ?t?bn?ch kurs?.
      Ale jednoho dne se opil a ?el do kl??tera, zanechal ?avle a chopil se kutny. Byl u arcibiskupa na Hrad?anech a dostal se do semin??e. Opil se namol p?ed sv?m vysv?cen?m v jednom velmi po??dn?m dom? s d?mskou obsluhou v uli?ce za Vejvodovic a p??mo z v?ru rozko?e a z?bavy ?el se d?t vysv?tit. Po vysv?cen? ?el k sv?mu pluku o protekci, a kdy? byl jmenov?n poln?m kur?tem, koupil si kon? a proj??d?l se po Praze a z??ast?oval se vesele v?ech pitek s d?stojn?ky sv?ho pluku.
      Na chodb? domu, kde m?l byt, velice ?asto oz?valy se kletby neuspokojen?ch v??itel?. Vodil si tak? do bytu holky z ulice nebo pos?lal si pro n? sv?ho vojensk?ho sluhu. Velmi r?d hr?val ferbla a byly jist? domn?nky a p?edpoklady, ?e hraje fale?n?, ale nikdo mu nedok?zal, ?e m? schovan? eso v ?irok?m ruk?v? sv? vojensk? kleriky. V d?stojnick?ch kruz?ch zvali ho svat?m otcem.
      Na k?z?n? se nikdy nep?ipravoval, v ?em? se li?il od sv?ho p?edch?dce, kter? tak? nav?t?voval garniz?n. To byl ?lov?k sti?en? utkv?lou p?edstavou, ?e se mu?stvo zav?en? na garniz?n? d? z kazatelny polep?it. Ten ctihodn? kur?t kroutil n?bo?n? o?ima a vykl?dal zav?en?m, ?e je nutna reforma nev?stek, reforma p??e o neprovdanou matku, vypravoval o v?chov? neman?elsk?ch d?t?. Jeho k?z?n? byla abstraktn?ho r?zu a nem?la nijak? spojitosti s p??tomnou situac?, nudila.
      Naproti tomu poln? kur?t Otto Katz m?l k?z?n?, na kter? se v?ichni t??ili.
      Byl to slavnostn? okam?ik, kdy? pokoj ?estn?ctku vedli v podvl?ka?k?ch do kaple, pon?vad? obl?kat je bylo spojeno s rizikem, ?e se n?kdo z nich ztrat?. Postavili t?ch dvacet b?l?ch podvl?ka?ek a and?l? pod kazatelnu. N?kte?? z nich, na kter? se ?t?st?na usm?la, bagovali ?pa?ky, kter? na?li po cest?, pon?vad? nem?li - jak p?irozeno - kapsy a nebylo to kam schovat.
      Kolem nich st?li ostatn? v?z?ov? garniz?nu a libovali si pohledem na dvacet podvl?ka?ek pod kazatelnou, na kterou vylezl poln? kur?t, b?inkaje ostruhami.
      "Habacht!" vyk?ikl, "k modlitb?, v?ichni za mnou, co j? budu ??kat! A ty vzadu, ty lumpe, nesmrkej do ruky, jsi v chr?mu P?n?, a to t? d?m zav??t. Jestlipak jste, vy sy??ci, je?t? nezapomn?li ot?en??? Tak to zkus?me - - - Nu, j? v?d?l, ?e to nep?jde. Kdepak ot?en??, takhle dv? porce masa a fazulov? sal?t, napr?skat se, lehnout si na b?icho na kavalec, dloubat se v nose a nemyslit na p?naboha, nem?m pravdu?"
      Pod?val se z kazatelny dol? na dvacet b?l?ch and?l? v podvl?ka?k?ch, kte?? se n?ramn? dob?e, stejn? jako v?ichni, bavili. Vzadu hr?li maso!
      "Je to moc dobr?," za?eptal ?vejk sv?mu sousedovi, na kter?m lp?lo podez?en?, ?e-za t?i koruny usekl sv?mu kamar?dovi sekyrou v?echny prsty na ruce, aby se ten dostal z vojny.
      "Vono to je?t? p?ijde," byla odpov??, "dnes je zas po??dn? nal?tej, to zas bude pov?dat o trnitej cest? h??chu."
      Poln? kur?t byl opravdu dnes ve v?te?n? n?lad?. S?m ani nev?d?l, pro? to d?l?, ale naklo?oval se neust?le z kazatelny a byl by m?lem ztratil rovnov?hu a p?epadl.
      "Zp?vejte n?co, ho?i," k?i?el dol?, "nebo chcete, abych v?s nau?il nov? p?sni?ce? Tak zp?vejte za mnou:
       Ze v?ech znejmilej??
       svou milou j? m?m,
       nechod?m tam za n? s?m,
       chod? za ni jin?ch v?ce,
       milenc? m? na tis?ce,
       a ta moje znejmilej??
       je Panenka Maria - - -
      Vy se tomu, holomci, nikdy nenau??te," pokra?oval poln? kur?t, "j? jsem pro to, v?echny v?s post??let; rozum?te mn? dob?e?! J? to tvrd?m z tohoto bo??ho m?sta, ni?emov?, nebo? b?h je n?co, co se v?s neboj? a co s v?mi zato??, a? budete z toho pitom?, nebo? vy v?h?te obr?tit se ke Kristu a rad?ji jdete po trnit? cest? h??chu."
      "U? je to tady, je spr?vn? nal?tej," ?eptal radostn? soused ?vejkovi.
      "Trnit? cesta h??chu je, vy kluci pitom?, cesta boje s ne?estmi. Vy jste marnotratn? synov?, kte?? se rad?ji v?l?te v ajncl?ku, ne? byste se vr?tili k otci. Jen d?le a v??e up?ete sv?j zrak do v?sosti nebes, i zv?t?z?te a uhost? se pokoj ve va?? du?i, vy uli?n?ci. J? bych si vyprosil, aby si tam vzadu n?kdo odfrk?val. Nen? k?? a nen? v ma?tali, je v chr?mu P?n?. Na to v?s upozor?uji, mil??kov? moji. Tak kdepak jsem to p?estal. Ja, ?ber den Seelenfrieden, sehr gut. Pamatujte si, vy dobytku jeden, ?e jste lidi a ?e se mus?te d?vat i skrze temn? mrak v dalek? prostor a v?d?t, ?e zde trv? v?echno jen do ?asu, v?ak b?h ?e je nav?ky. Sehr gut, nicht wahr, meine Herren? J? bych se m?l dnem a noc? za v?s modlit, aby milosrdn? b?h, vy kluci pitom?, vlil svou du?i ve va?e studen? srdce a svou svatou milost? smyl h??chy va?e, abyste byli jeho nav?ky a aby v?s, vy dareb?ci, v?dycky miloval. To se ale m?l?te. J? v?s do toho r?je uv?d?t nebudu -" Poln? kur?t ?kytl. "A nebudu," opakoval um?n?n?, "nic pro v?s neud?l?m, ani mne nenapadne, pon?vad? jste nenapraviteln? ni?emov?. Po cest?ch va?ich v?s nepovede dobrota P?n?, dech l?sky bo?? v?s neprovane, pon?vad? mil?mu p?nubohu ani nenapadne zab?vat se s takov?mi lotry. Sly??te to, vy tady dole v t?ch podvl?ka?k?ch?"
      Dvacet podvl?ka?ek pod?valo se nahoru a ?eklo jako jedn?m hlasem:
      "Poslu?n? hl?s?me, ?e sly??me."
      "Nesta?? jenom sly?et," pokra?oval ve sv?m k?z?n? poln? kur?t, "temn? mrak ?ivota, v n?m? ?al v?m bo?? ?sm?v nevezme, vy pitomci, nebo? dobrota bo?? m? tak? sv? meze, a ty mezku vzadu, se nekuckej, nebo t? d?m zav??t, a? bude? ?ernej. A vy tam dole, nemyslete si, ?e jste v putyce. B?h je nejv?? milosrdn?, ale jen pro po??dn? lidi, a ne pro n?jak? vyvrhely lidsk? spole?nosti, kter? se nespravuje jeho z?kony ani dienstreglam?. To jsem v?m cht?l ??ct. Modlit se neum?te a mysl?te si, ?e chodit do kaple pat?? k n?jak? legraci, ?e je zde n?jak? divadlo nebo kinote?tr. A to v?m vy?enu z hlavy, abyste si nemyslili, ?e jsem zde kv?li tomu, abych v?s bavil a dal v?m n?jakou radost do ?ivota. Rozsad?m v?s po ajncl?k?ch, to v?m ud?l?m, lumpov?. Ztr?c?m s v?mi ?as a vid?m, ?e je to v?echno do?ista marn?. ?e kdyby zde byl s?m poln? mar??lek nebo arcibiskup, ?e se nenaprav?te, neobr?t?te k bohu. A p?ece si jednou na mne vzpomenete, ?e jsem to s v?mi myslel dob?e:"
      Mezi dvaceti podvl?ka?kami ozval se vzlykot. To se dal ?vejk do pl??e.
      Poln? kur?t pod?val se dol?. Tam st?l ?vejk a ut?ral si p?st? o?i. Kolem bylo vid?t radostn? souhlas.
      Poln? kur?t pokra?oval, ukazuje na ?vejka:
      "Z toho ?lov?ka nech? si ka?d? vezme p??klad. Co d?l?? Pl??e. Nepla?, pov?d?m ti, nepla?. Ty se chce? polep?it? To se ti, chlape?ku, tak lehce nepoda??. Ted' pl??e?, a a? se odtud vr?t?? do cimry, zas bude? stejn? takov? lump jako p?edt?m. To mus?? je?t? moc p?em??let o neskonal? milosti a milosrdenstv? bo??m, moc se starat, aby tvoje h?e??c? du?e mohla nal?zt ve sv?t? tu pravou cestu, po kter? m? kr??et. Dnes vid?me, ?e se n?m zde rozbre?el jeden mu?, kter? se chce obr?tit, a co d?l?te vy ostatn?? Docela nic. Tamhleten n?co ?v?k?, jako kdyby jeho rodi?e byli p?e?v?kavci, a tamhle zas si hledaj? v chr?mu P?n? v?i v ko?ili. Copak se nem??ete ?kr?bat doma a mus?te si to pr?v? nechat na slu?by bo??? Pane ?t?bsprofous, vy si taky ni?eho nev??m?te. V?dy? jste v?ichni voj?ci, a ne n?jac? pitom? civilisti. M?te se p?ece chovat, jak se slu?? na voj?ky, t?ebas jste byli v kostele. Puste se, krucifix, do hled?n? boha a v?i si hledejte doma. T?m jsem kon?il, vy uli?n?ci, a ??d?m od v?s, abyste p?i m?i chovali se slu?n?, aby se nestalo jako posledn?, ?e si vzadu vym??ovali er?rn? pr?dlo za chleba a ?rali ho p?i pozdvihov?n?:"
      Poln? kur?t sestoupil z kazatelny a ode?el do sakristie, kam se za n?m odebral ?t?bn? profous. Za chv?li ?t?bn? profous vy?el, obr?til se p??mo k ?vejkovi, vyt?hl ho ze skupiny dvaceti podvl?ka?ek a odvedl do sakristie.
      Poln? kur?t sed?l velice pohodln? na ~ stole a kroutil si cigaretu.
      Kdy? ?vejk vstoupil, ?ekl poln? kur?t:
      "Tak v?s tady m?m. J? u? jsem si v?echno rozmyslil a mysl?m, ?e jsem v?s prohl?dl jaksepat??, rozum??, chlape? To je prvn? p??pad, aby se mn? tady v kostele n?kdo rozbre?el."
      Sesko?il se stolu a cukaje ?vejkovi za rameno k?i?el pod velk?m, zasmu?il?m obrazem Franti?ka S?lesk?ho:
      "P?iznej se, lumpe, ?es bre?el jen tak kv?li legraci?!"
      A Franti?ek S?lesk? d?val se t?zav? z obrazu na ?vejka. Z druh? strany, z jin?ho obrazu, d?val se na ?vejka vyjeven? n?jak? mu?edn?k, kter? m?l pr?v? v zadnici zuby od pily, j?? ho n?jac? nezn?m? ??m?t? ?oldn??i pilovali. Na tv??i mu?edn?ka p?itom nebylo zn?t ??dn?ho utrpen? a t?? ??dn? radosti a mu?ednick? z??e. Tv??il se jen vyjeven?, jako by cht?l ??ct: Jakpak jsem vlastn? k tomuhle p?i?el, copak to, p?nov?, se mnou d?l?te?
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ?ekl rozv??n? ?vejk, s?zeje v?echno na jednu kartu, "?e se zpov?d?m bohu v?emohouc?mu i v?m, d?stojn? ot?e, kter? jste na m?st? bo??m, ?e jsem bre?el opravdu jen kv?li legraci. J? jsem vid?l, ?e k va?emu k?z?n? sch?z? jeden polep?enej h???n?k, kter?ho jste marn? hledal ve va?em k?z?n?. Tak jsem v?m cht?l vopravdu ud?lat radost, abyste si nemyslel, ?e se nenajdou je?t? spravedliv? lidi, a sob? cht?l jsem ud?lat legraci, aby se mn? vodleh?ilo:"
      Poln? kur?t pod?val se zkoumav? do prostodu?n? tv??e ?vejkovy. Slune?n? paprsek zahr?l si na zasmu?il?m obraze Franti?ka S?lesk?ho a teple oh??l vyjeven?ho mu?edn?ka na st?n? naproti.
      "Vy se mn? za??n?te l?bit," ?ekl poln? kur?t, sedaje op?t na st?l. "Ke kter?mu regimentu pat??te?" Po?al ?kytat.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e pat??m i nepat??m k jednadevades?t?mu regimentu, ?e v?bec nev?m, jak to vlastn? se mnou je:"
      "A pro? zde vlastn? sed?te?" ot?zal se poln? kur?t, nep?est?vaje ?kytat.
      Z kaple nesly se sem zvuky harmonia, kter? zastupovalo varhany. Hudebn?k, jeden u?itel zav?en? pro dezerci, kv?lel na harmoniu v nejteskliv?j??ch c?rkevn?ch melodi?ch. Se ?kyt?n?m poln?ho kur?ta spl?valy ty zvuky v novou d?rickou stupnici.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e opravdu nev?m, pro? tu sed?m, a ?e si nest??uji, ?e tu sed?m. J? m?m jenom sm?lu. J? mysl?m v?dycky v?echno dob?e a nakonec se mn? to v?dycky vobr?t? k tomu hor??mu, jako tamhletomu mu?edn?kovi na tom obraze."
      Poln? kur?t pod?val se na obraz, usm?l se a ?ekl:
      "Vy se mn? opravdu l?b?te, na v?s se mus?m p?eptat u pana auditora a d?l se s v?mi bavit nebudu. U? abych m?l tu m?i svatou z krku! Kehrt euch! Abtreten!"
      Kdy? se ?vejk vr?til do rodn? skupiny podvl?ka?ek pod kazatelnou, odpov?d?l na ot?zky, co mu cht?l v sakristii poln? kur?t, velice su?e a stru?n?: "Je vo?ralej:"
      Nov? v?kon poln?ho kur?ta, m?e svat?, byla sledov?na v?emi s velkou pozornost? a netajen?mi sympatiemi. Jeden se dokonce vsadil pod kazatelnou, ?e poln?mu kur?tovi vypadne monstrance z ruky. Vsadil celou svou porci chleba proti dv?ma fack?m a vyhr?l to.
      To, co v kapli plnilo du?e v?ech p?i pohledu na ob?ady poln?ho kur?ta, nebyl mysticismus v???c?ch ?i zbo?nost prav?ch katol?k?. Byl to pocit takov? jako v divadle, kdy? nezn?me obsah kusu, d?j se zapl?t? a my s dychtivost? ?ek?me, jak se to vyvine. Pohrou?ili se v obraz, kter? jim poskytoval s velkou ob?tavost? ten pan poln? kur?t u olt??e.
      Oddali se v estetick? po??v?n? orn?tu, kter? si poln? kur?t obl?kl naruby, a s vrouc?m porozum?n?m a rozn?cen?m pozorovali v?echno, co se d?je u olt??e.
      Zrzav? ministrant, dezert?r z kostelnick?ch kruh?, specialista v drobn?ch kr?de??ch u 28. pluku, sna?il se poctiv? vybavovat z pam?ti cel? postup, techniku i text m?e svat?. On byl sou?asn? i ministrantem,, i n?pov?dou poln?mu kur?tovi, kter? s naprostou lehkomyslnost? p?ehazoval cel? v?ty a m?sto oby?ejn? m?e dostal se v me?n? knize a? na ror?ty, kter? za?al zp?vat ku v?eobecn? spokojenosti obecenstva.
      Nem?l ani hlasu, ani hudebn?ho sluchu a pod klenbou kaple ozvalo se takov? kvi?en? a je?en? jako v prase??m chl?vku.
      "Ten je ale dneska vo?ralej," s pln?m uspokojen?m a radost? ??kali p?ed olt??em, "ten ji m?. Toho to zas chytlo! To se jist? vo?ral n?kde u holek:"
      A u? asi pot?et? oz?val se od olt??e zp?v poln?ho kur?ta "Ite, missa est!" jako v?le?n? ?ev Indi?n?, a? se t??sla okna.
      Potom poln? kur?t pod?val se je?t? jednou do kalichu, nezbyla-li tam p?ece je?t? kapka v?na, u?inil mrzut? posun?k a obr?til se k poslucha??m:
      "Tak te? u?, lumpov?, m??ete j?t dom?, u? je konec..Pozoroval jsem, ?e nejev?te tu pravou zbo?nost, jakou m?te m?t, jste-li v kostele p?ed tv??? nejsv?t?j?? sv?tosti olt??n?, vy uli?n?ci. ,Tv??? v tv?? nejvy???mu bohu nestyd?te se sm?t nahlas, ka?lat a chrchlat, ?oupat nohama, dokonce p?ede mnou, kter? tu zastupuji Panenku Marii, Krista P?na i boha otce, pitomci. Jestli se to p???t? bude opakovat, tak s v?mi zato??m, jak se slu?? a pat?? a abyste v?d?li, ?e nen? jenom to jedno peklo, o kter?m jsem v?m p?edposledn? k?zal, ale ?e je i peklo na zemi, a jestli byste se i mohli spasit p?ed t?m prvn?m, p?ed t?mhle se mn? nespas?te. Abtreten!"
      Poln? kur?t, kter? tak kr?sn? v praxi vylo?il zatracen? starou v?c, v?zn? nav?t?vovati, ode?el do sakristie, p?evl?kl se, dal si nal?t z demi??nu do konvice me?n? v?no, vypil je a s pomoc? zrzav?ho ministranta vsedl na sv?ho jezdeck?ho kon? na dvo?e p?iv?zan?ho, ale pak si vzpomn?l na ?vejka, slezl a ?el do kancel??e k auditorovi Bernisovi.
      Vy?et?uj?c? auditor Bernis byl mu? spole?nosti, p?vabn? tane?n?k a mravn? zpustl?k, kter? se zde stra?n? nudila psal n?meck? ver?e do pam?tn?k?, aby m?l pohotov? v?dy n?jakou z?sobu. Byl nejd?le?it?j?? slo?kou cel?ho apar?tu vojensk?ho soudu, pon?vad? m?l tak hrozn? mno?stv? rest? a spleten?ch akt, ?e uv?d?l v respekt cel? vojensk? soud na Hrad?anech. Ztr?cel ob?alovac? materi?l a byl nucen vym??let si nov?. P?ehazoval jm?na, ztr?cel nit? k ?alob? a soukal nov?, jak mu to napadlo. Soudil dezert?ry pro kr?de? a zlod?je pro dezerci. Pletl i politick? procesy, kter? p?itahoval ze vzduchu. D?lal nejrozmanit?j?? hokuspokusy, aby usv?d?il ob?alovan? ze zlo?in?, o kter?ch se t?m nikdy nezd?lo. Vym??lel si ur??ky veli?enstva a vymy?len? inkriminovan? v?roky p?i?kl v?dy n?komu, jeho? ob?aloba ?i ud?n? na n?ho se ztratilo v tom nep?etr?it?m chaosu ??edn?ch akt a p??pis?.
      "Servus," ?ekl poln? kur?t, pod?vaje mu ruku, "jak se da???"
      "Nevaln?," odpov?d?l vy?et?uj?c? auditor Bernis, "p?eh?zeli mn? materi?l, a pak se v tom ani ?ert nem??e vyznat. V?era jsem poslal nahoru u? zpracovan? materi?l o jednom chlapovi pro vzpouru, a vr?tili mn? to nazp?tek, ?e v tom p??pad? nejde o vzpouru, ale o kr?de? konzervy. A je?t? jsem na to dal jin? ??slo, ale jak na to p?i?li, to b?h su?." Auditor si odplivl.
      "Chod?? je?t? hr?t karty?" ot?zal se poln? kur?t. "S kartami jsem to v?echno prohr?l; posledn? jsme hr?li s t?m ple?at?m plukovn?kem makao a hodil jsem mu to v?echno do ch?t?nu. Ale v?m o jedn? ??b?. A co ty d?l??, svat? ot?e?"
      "J? pot?ebuji bur?e," ?ekl poln? kur?t, "m?l jsem posledn? jednoho star?ho ??etn?ho bez akademick?ho vzd?l?n?, ale hovado prvn? t??dy. Po??d jen f?ukal a modlil se, aby ho b?h chr?nil, tak jsem ho poslal s mar?batali?nem na frontu. Pov?d? se, ?e ten ba??k ?pln? rozsekali. Potom mn? poslali jednoho chlap?ka, kter? nic jin?ho ned?lal, ne? ?e sed?l v hospod? a pil na m?j ??et. To byl je?t? snesiteln? ?lov?k, ale potily se mu nohy. Tak jsem ho poslal tak? s mar?batali?nem. Dnes jsem na?el p?i k?z?n? jednoho chlapa, kter? se mn? z legrace rozplakal. Takov?ho ?lov?ka bych pot?eboval. Jmenuje se ?vejk a sed? na ?estn?ctce. R?d bych v?d?l, pro? ho zav?eli a jestli by to ne?lo n?jak ud?lat, abych ho mohl vz?t odtud:"
      Auditor hledal v z?suvk?ch akta t?kaj?c? se ?vejka, ale nemohl jako v?dy ni?eho naj?t.
      "Bude to m?t hejtman Linhart," ?ekl po dlouh?m hled?n?, "?ertv? kam se u mne ta v?echna akta ztr?cej?. Patrn? jsem je poslal k Linhartovi. Hned tam zatelefonuji - - - Hal?, zde nadporu??k auditor Bernis, pane hejtmane. J? bych prosil, nem?te-li tam spisy t?kaj?c? se jak?hosi ?vejka... ?e mus? b?t ?vejk u mne? To se div?m... ?e jsem to od v?s p?ej?mal? To se opravdu div?m... Sed? na ?estn?ctce... J? v?m, pane hejtmane, ?e ?estn?ctku m?m j?. Ale j? myslil, ?e spisy o ?vejkovi se tam n?kde u v?s v?lej?... ?e si vypro?ujete, abych tak s v?mi mluvil? ?e se u v?s nic nev?l?? Hal?, hal?..."
      Auditor Bernis se posadil ke stolu a rozho??en? odsuzoval nepo??dky ve veden? vy?et?ov?n?. Mezi n?m a hejtmanem Linhartem panovalo ji? d?vno nep??telstv?, v kter?m byli velice d?sledn?. Dostal-li se spis pat??c? Linhartovi do rukou Bernise, zalo?il ho Bernis, ?e se nikdo v tom nevyznal. Linhart d?lal tot?? se spisy pat??c?mi Bernisovi. Ztr?celi si navz?jem p??lohy.
      (Spisy o ?vejkovi byly nalezeny v arch?vu vojensk?ho soudu teprve a? po p?evratu s touto relac?: "Hodlal odhodit pokryteckou masku a vystoupit ve?ejn? proti osob? na?eho panovn?ka a na?emu st?tu." Spisy byly zastr?eny do spis? t?kaj?c?ch se jak?hosi Josefa Koudely. Na ob?lce byl k???ek a pod n?m "Vy??zeno" a datum.)
      "Tak se mn? ?vejk ztratil," ?ekl auditor Bernis; "d?m si ho zavolat, a jestli se k ni?emu nep?izn?, tak ho pust?m a d?m ho odv?st k tob? a ty u? si to vyjedn?? u regimentu."
      Po odchodu poln?ho kur?ta dal si auditor Bernis p?edv?sti ?vejka a nechal ho st?t u dve??, pon?vad? pr?v? dostal telefonogram od policejn?ho ?editelstv?, ?e vy?adovan? materi?l k ob?alovac?mu spisu ??slo 7267, t?kaj?c? se p???ka Maixnera, byl p?ijat v kancel??i ??slo 1 za podpisem hejtmana Linharta. Mezi tou dobou prohl??el si ?vejk auditorovu kancel??.
      ?e by ?inila velice p??zniv? dojem, zejm?na fotografiemi na st?n?ch, ned? se ??ci. Byly to fotografie r?zn?ch exekuc?, proveden?ch arm?dou v Hali?i i v Srbsku. Um?leck? fotografie s vyp?len?mi chalupami a se stromy, jich? v?tve se skl?n?ly pod t?hou ob??en?ch. Zejm?na p?kn? byla fotografie ze Srbska s pov??enou rodinou. Mal? hoch, otec i matka. Dva voj?ci s bajonetem hl?daj? strom s popraven?mi a n?jak? d?stojn?k jako v?t?z stoj? v pop?ed? a kou?? cigaretu. Na druh? stran? v pozad? vid?t poln? kuchy? v pr?ci.
      "Tak jak je to s v?mi, ?vejku?" ot?zal se auditor Bernis, kdy? ulo?il telefonogram ad acta, "co jste provedl? Cht?l byste se p?iznat, nebo ?ekat, a? bude na v?s sestavena ?aloba? Takhle to d?l nejde. Nemyslete si, ?e jste p?ed n?jak?m soudem, kde v?s vy?et?uj? pitom? civilisti. U n?s jsou vojensk? soudy, k. u. k. Milit?rgericht. Jedin?m va??m spasen?m od p??sn?ho a spravedliv?ho trestu m??e b?t, ?e se p?izn?te:"
      Auditor Bernis m?l zvl??tn? metodu, kdy? ztratil materi?l proti ob?alovan?mu. Jak vid?te, nebylo v tom zcela nic zvl??tn?ho a tak? se nesm?me divit, ?e v?sledky takov?ho vy?et?ov?n? a v?slechu rovnaly se v ka?d?m p??pad? nule.
      A tu auditor Bernis c?til se b?t v?dy tak proz?rav?m, ?e nemaje materi?lu proti obvin?n?mu, neznaje, z ?eho ho vin?, pro? tu sed? na garniz?nu, pozorov?n?m chov?n? a fyziognomie p?edveden?ho k v?slechu kombinoval, pro? rasi toho ?lov?ka zav?eli na garniz?n.
      Jeho proz?ravost a znalost lid? byla tak velik?, ?e jednoho tik?na, kter? se dostal od sv?ho pluku na garniz?n pro kr?de? n?kolika tuct? pr?dla (byl k ruce skladn?kovi ve skladi?ti!), obvinil z politick?ch zlo?in?, ?e pr? n?kde v hospod? mluvil s voj?ky o z??zen? samostatn?ho n?rodn?ho st?tu ze zem? koruny ?esk? a Slovenska se slovansk?m kr?lem v ?ele.
      "My m?me dokumenty," ?ekl ne??astn?mu Cik?novi, "v?m nezb?v? ne? se p?iznat, v kter? hospod? jste to mluvil a od jak?ho pluku byli ti voj?ci, kte?? v?s poslouchali, a kdy to bylo:"
      Ne??astn? tik?n si vymyslil i datum, i hospodu, i od kter?ho pluku byli jeho domn?l? poslucha?i, a kdy? ?el od v?slechu, utekl v?bec z garniz?nu.
      "Vy se nechcete p?iznat k ni?emu," ?ekl auditor Bernis, kdy? ?vejk hrobov? ml?el, "vy nechcete ??ct, pro? jste zde, pro? v?s zav?eli? Mn? byste to alespo? mohl ??ct, ne? v?m to ?eknu s?m. Upozor?uji v?s je?t? jednou, abyste se p?iznal. Je to pro v?s lep??, pon?vad? to usnadn? vy?et?ov?n? a zm?r?uje to trest. To je stejn? u n?s jako u civilist? "
      "Poslu?n? hl?s?m," ozval se dobr?ck? hlas ?vejk?v, "?e jsem zde v garniz?nu jako nalezenec:"
      "Jak to mysl?te?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e to mohu vysv?tlit n?ramn? jednoduch?m zp?sobem. U n?s v ulici je uhl?? a ten m?l ?pln? nevinn?ho dvoulet?ho chlape?ka a ten jednou se dostal p??ky z Vinohrad a? do Libn?, kde ho str??n?k na?el sed?t na chodn?ku. Tak toho chlape?ka odved na komisa?stv? a zav?eli je tam, to dvoulet? d?t?. Byl, jak vid?te, ten chlape?ek ?pln? nevinnej, a p?ece byl zav?enej. A kdyby byl um?l mluvit a n?kdo se ho ptal, pro? tam sed?, tak by taky nev?d?l. A se mnou je n?co podobn?ho. J? jsem taky nalezenec:"