Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      "Jinudy ne?lo, d?de?ku."
      "A varta byla siln? a st??lela?" "Ano, d?de?ku."
      "A kam te? m?? nam???no?"
      "Ale chyt ho rapl," odpov?d?l za ?vejka vandr?k, "chce mermomoc? do Bud?jovic. To v??, ?lov?k mladej, nerozumnej, s?m leze do sv? zk?zy. J? ho trochu mus?m vz?t do ?koly. N?jakej civil spla??me a u? to p?jde v po??dku. Do jara se n?jak protlu?eme a potom p?jdem n?kam d?lat k sedl?kovi. Letos bude velik? nouze vo lidi, hlad, a vypravuje se, ?e letos budou vodv?d?t v?echny vandr?ky na poln? pr?ce. Tak si mysl?m, rad?i j?t potom dobrovoln?. Lid? bude m?lo. Budou vytlu?eni."
      "To mysl??," ot?zal se ov??k, "?e to letos neskon??? A m??, hochu, pravdu! Byly u? dlouh? vojny. Ta napolionsk?, potom, jak n?m vypravov?vali, ?v?dsk? vojny, sedmilet? vojny. A lidi si ty vojny zaslou?ili. Dyt se p?nb?h u? na to nemoh d?vat, jak to v?echno zpejchlo. U? jim ani to skopov? maso ne?lo pod fousy, u? v?m ho, ho?i, necht?li ?r?t. Jind? sem chod?vali proces?m, abych jim n?jak?ho toho skopce prodal pod rukou, ale posledn? l?ta, ?rali by byli jen sam? vep?ov?, dr?be?, v?echno m?slem nebo s?dlem ma?t?n?. Tak se p?nb?h na n? rozhn?val pro tu jejich pejchu a voni zas p?ijdou k sob?, a? budou si va?it lebedu, jako to bejvalo za napolionsk? vojny. Dy? vona i ta na?e vrchnost u? roupama nev?d?la co d?lat. Starej p?n kn??e ?varcenberk, ten jezdil jen v takov?m ko???e, a ten mladej kn??ec? smrk?? smrd? sam?m automobilem. Von mu p?nb?h taky ten benz?n voma?e vo hubu."
      Voda na brambor?ch va??c?ch se v peci bublala a star? ov??k po kr?tk? poml?ce ?ekl prorocky: "A von tu vojnu n?? c?sa? p?n nevyhraje. To nen? ??dn? nad?en? do v?lky, pon?vad? von, jak ??k? pan u?itel ze Strakonic, se nedal korunovat. A? si ma?e te?, jak se ??k?, komu chce med kolem huby. Kdy? jsi, lumpe starej, sl?bil, ?e se d?? korunovat, tak jsi m?l dr?et slovo."
      "M??e bejt," zm?nil se vandr?k, "?e von te? to n?jak ud?l?."
      "Na to se mu, hochu, te? ka?dej vyka?le," rozdr??d?n? promluvil ov??k, "m?? bejt p?i tom, kdy? se sejdou sousedi dole ve Sko?ic?ch. Ka?dej tam m? n?koho, a to bys vid?l, jak ti mluv?j?. Po tejhle v?lce ?e prej bude svoboda, nebude ani panskejch dvor?, ani c?sa?? a kn??ec? statky ?e se vodeberou. U? taky kv?li takovej jednej ?e?i vodvedli ?etn?ci n?jak?ho Ko??nka, ?e prej jako pobu?uje. J?, dneska maj? pr?vo ?etn?ci."
      "Von? ho m?li i d??v," ozval se vandr?k, "j? pamatuju, ?e na Kladn? bejval ?etnick?m rytmistrem n?jakej pan Rotter. Von v?m najednou za?al p?stovat tyhlety, jak jim ??kaj?, policejn? psy t? vl?? povahy, ?e v?echno vysl?d?j?, kdy? jsou vyu?en?. A m?l ten pan rytmistr na Kladn? t?ch svejch ps?ch u?en?k? plnou prdel. M?l pro n? zvl??tn? domek, kde ti psi ?ili jako hrabata. A von si najednou vzpomn?l, ?e bude s t?ma psema d?lat pokusy na n?s, na ubohejch vandr?k?ch. Tak dal rozkaz, aby ?etnictvo po cel?m Kladencku sb?ralo hou?evnat? vandr?ky a dod?valo je p??mo do jeho rukouch. J? tak jednou ?trekuju si to vod L?n a m?h?m se dost hluboko lesem, ale co platn?, na tu h?jovnu, kam jsem m?l zam???no, u? jsem nedo?el, u? m? m?li a vodv?d?li k panu rytmistrovi. A to si, lidi?ky, ani dob?e nem??ete rozv??it a uv??it, co jsem u toho pana rytmistra s t?ma psema zkusil. Nap?ed m? dal v?ema vo?ichat, potom jsem musel lezt po ?eb??ku, a kdy? u? jsem byl naho?e, tak pustili takovou jednu potvoru za mnou na ?eb??k a vona m?, bestie, vodnesla ze ?eb??ku na zem, tam si na mne klekla a vr?ela a cenila mn? zuby do vobli?eje. Potom tu potvoru vodvedli a mn? ?ekli, abych se n?kde schoval, ?e m??u j?t, kam chci. Vzal jsem to k ?dol? Ka??ku do les?, do jedn? rokle, a za p?l hodiny byli u? dva ty vl??ci u mne, povalili mne, a zat?mco jeden mne dr?el za krk, ten druhej b??el do Kladna, a za hodinu p?i?el s?m pan rytmistr Rotter ke mn? s ?etn?ky, zavolal na psa a dal mn? p?tikorunu a povolen?, ?e m??u po cel? dva dny na Kladencku ?ebrat. Ale kdepak j?, b??el jsem, jako kdy? mn? hlavu zap?l?, na Berounsko a v?ckr?t jsem se na Kladencku neuk?zal. Tomu se vyh?bali v?ichni vandr?ci, pon?vad? na v?ech d?lal ten pan rytmistr sv? pokusy. Von m?l v?bec ty psy d?sn? r?d. Vypravovali na ?etnick?ch stanic?ch, ?e kdy? von p?i?el na inspekci, tak kde vid?l vl??ka, ?e tam v?bec inspekci ned?lal a jen cele] den s vachmistrem z radosti chlastal."
      A zat?mco ov??k cedil brambory a nal?val do m?sy kysel? ov?? ml?ko, d?lil se d?l vandr?k se sv?mi vzpom?nkami na ?etnick? pr?vo: "V Lipnici bejval jeden str??mistr dole pod hradem. Bydlel p??mo na ?etnick? stanici a j?, dobr?k star?, po??d jsem byl v?ude v t? domn?nce, ?e ?etnick? stanice mus? b?t p?ece n?kde na vystr?en?m m?st?, jako na n?m?st? nebo podobn?, a ne n?kde v zastr?enej uli?ce. Tak beru ty kraje m?ste?ka a ned?v?m se na n?pisy. Beru to d?m od domu, a? p?ijdu v jednom takov?m bar??ku do prvn?ho poschod?, votev?u dve?e a vozn?m?m se: ,Pon??en? pros?m, chud? vandrovn?: J?, pane?ku! Nohy mn? zd?ev?n?ly. Vona to ?etnick? stanice. Pu?ky u st?ny, krucifix na stole, lejstra na alm?rce, c?sa? p?n kouk? zrovna na m? nad stolem. A ne?li jsem moh n?co bleptnout, p?isko?il ke mn? vachmajstr a dal mn? takovou facku v t?ch dve??ch, ?e jsem po t?ch d?ev?nejch schodech let?l a? dol? a nezastavil jsem se a? v Kej?lic?ch. To je ?etnick? pr?vo."
      Dali se do j?dla a ?li brzy spat v tepl? sednici, rozlo?eni po lavic?ch.
      V noci ?vejk ti?e se obl?kl a vy?el ven. Vych?zel m?s?c na v?chod? a v jeho probouzej?c?m se sv?tle kr??el ?vejk na v?chod, opakuje si: "To p?ece nen? mo?n?, abych se do t?ch Bud?jovic nedostal."
      Pon?vad? napravo, kdy? sestoupil z les?, bylo vid?t n?jak? m?sto, zabo?il ?vejk severn?ji, pak na jih, kde op?t bylo vid?t n?jak? m?sto. (Byly to Vod?any.) Vyhnul se mu obratn? cestou p?es luka a rann? slunce uv?talo ho v zasn??en?ch str?n?ch nad Protiv?nem.
      "St?le kup?edu," ?ekl si dobr? voj?k ?vejk, "povinnost vol?. Do Bud?jovic se dostat mus?m."
      A ne??astnou n?hodou m?sto od Protiv?m na jih na Bud?jovice ?vejkovy kroky zam??ily k severu na P?sek.
      K poledn?mu uvid?l ?vejk p?ed sebou n?jakou vesnici. Sestupuje z mal?ho n?vr??, pomyslil si ?vejk: "Takhle d?l u? to nejde, zept?m se, kudy se jde do t?ch Bud?jovic."
      A vch?zeje do vesnice byl velice p?ekvapen, vida ozna?en? vesnice na sloupu u prvn?ho domku: Obec Putim.
      "Prokristap?na," vzdychl ?vejk, "tak jsem zas v Putimi, kde jsem spal ve stohu."
      Pak ale u? nebyl v?bec ni??m p?ekvapen, kdy? za rybn??kem z b?le nat?en?ho domku, na kter?m visela slepice (jak n?kde ??kali orl??ku), vystoupil ?etn?k, jako pavouk, kdy? hl?d? pavu?inu.
      ?etn?k ?el p??mo k ?vejkovi a ne?ekl nic v?c ne?: "Kampak?"
      "Do Bud?jovic k sv?mu regimentu."
      ?etn?k se sarkasticky usm?l: "Vy jdete p?ece od Bud?jovic. M?te ty va?e Bud?jovice u? za sebou," a vt?hl ?vejka do ?etnick? stanice.
      Putimsk? ?etnick? str??mistr byl zn?m po cel?m okol?, ?e jedn? velice taktn? a p?itom byst?e. Nikdy zadr?en?m nebo zat?en?m nenad?val, ale podroboval je takov?mu k???ov?mu v?slechu, ?e by se i nevinn? p?iznal.
      Dva ?etn?ci na stanici p?izp?sobili se k n?mu a k???ov? v?slech konal se v?dy za ?sm?vu cel?ho ?etnick?ho person?lu.
      "Kriminalistika z?le?? na chytrost? a vl?dnosti," ??kal v?dy ?etnick? str??mistr sv?m pod??zen?m, "?v?t na n?koho, to nem? ??dn? v?znam. Na delikventy a lidi podez?el? mus? se jemn?, ale p?itom db?t na to, aby se utopili v p??valu ot?zek."
      "Tak v?s p?kn? v?t?me, voj?ku," ?ekl ?etnick? str??mistr, "sedn?te si p?kn?, beztoho jste se po cest? unavil, a vypravujte n?m, kam jdete."
      ?vejk opakoval, ?e jde do ?esk?ch Bud?jovic k sv?mu pluku.
      "Pak jste si ov?em spletl cestu," usm?vav? ?ekl str??mistr, "pon?vad? vy jdete od ?esk?ch Bud?jovic. O ?em? v?s mohu p?esv?d?it. Nad v?mi vis? mapa ?ech. Tak se pod?vejte, voj?ku. Od n?s na jih je Protiv?n. Od Protiv?na na jih je Hlubok? a od n? ji?n? jsou ?esk? Bud?jovice. Tak vid?te, ?e jdete ne do Bud?jovic, ale z Bud?jovic."
      Str??mistr pod?val se laskav? na ?vejka, kter? klidn? a d?stojn? ?ekl: "A p?ece jdu do Bud?jovic." Bylo to v?c ne? Galileovo "A p?ece se to??!" Pon?vad? ten to musel ??ct patrn? asi hodn? vztekle.
      "V?te, voj?ku," st?le se stejnou vl?dnost? mluvil k ?vejkovi str??mistr, "j? v?m to vymluv?m, a vy s?m nakonec tak? p?ijdete k tomu n?zoru, ?e ka?d? zap?r?n? jen zt??uje p?izn?n?!"
      "To m?te ouplnou pravdu," ?ekl ?vejk, "ka?d? zap?r?n? zt??uje p?izn?n? a navopak."
      "Tak vid?te, ?e s?m, voj?ku, tak? k tomu p?ijdete. Odpov?zte mn? dobrosrde?n?, odkud jste vy?el, kdy? jste ?el do t?ch va?ich Bud?jovic. ??k?m schv?ln? ,va?ich`, pon?vad? mus? b?t patrn? je?t? jin? Bud?jovice, kter? le?? n?kde severn? od Putimi a doposud nejsou zane?eny na ??dn? map?." "Vy?el jsem z T?bora."
      "A co jste d?lal v T?bo?e?"
      "?ekal jsem na vlak do Bud?jovic."
      "Pro? jste nejel vlakem do Bud?jovic?"
      "Pon?vad? jsem nem?l l?stek na dr?hu."
      "A pro? v?m, jako voj?kovi, nedali vojensk? l?stek zadarmo?"
      "Pon?vad? jsem p?i sob? nem?l ??dn? dokumenty."
      "Tady to je," ?ekl v?t?zoslavn? ?etnick? str??mistr k jednomu z ?etn?k?, "nen? tak hloup?, jak se d?l?, za??n? to p?kn? zamot?vat "
      Str??mistr po?al znova, jako by p?eslechl posledn? odpov?? o dokumentech:
      "Vy jste tedy vy?el z T?bora. Kam jste tedy ?el?"
      "Do ?esk?ch Bud?jovic."
      V?raz tv??e str??mistrovy nabyl trochu p??snosti a jeho zraky padly na mapu.
      "M??ete n?m uk?zat na map?, kudy jste ?el do t?ch Bud?jovic?"
      "J? si ta m?sta v?echna nepamatuji a jenom na to se pamatuji, ?e jsem zde v Putimi byl u? jednou."
      Cel? person?l ?etnick? stanice pod?val se na sebe p?trav? a str??mistr pokra?oval: "V T?bo?e jste byl tedy na n?dra??. M?te n?co u sebe? Vyndejte to."
      Kdy? ?vejka d?kladn? pro?acovali a nena?li ni?eho krom? d?mky a z?palek, ot?zal se str??mistr ?vejka: "?ekn?te mn?, pro? v?bec nic, ale prachnic u sebe nem?te?"
      "Pon?vad? nic nepot?ebuju."
      "Ach, m?j bo?e," vzdychl str??mistr, "je to s v?mi tr?pen?! Vy jste ?ekl, ?e jste byl v Putimi u? jednou. Co jste zde tenkr?t d?lal?"
      "?el jsem kolem Putimi do Bud?jovic."
      "Tak vid?te, jak se pletete. Vy s?m ??k?te, ?e jste ?el do Bud?jovic, a te?, jak jsme v?s jist? p?esv?d?ili, jdete od Bud?jovic."
      "Patrn? jsem musel ud?lat n?jak? kruh."
      Str??mistr op?t vym?nil s cel?m person?lem stanice v?znamn? pohled. "Ty va?e kruhy, to mn? p?ipad?, ?e se potlouk?te po okol?. Zdr?el jste se dlouho v T?bo?e na n?dra???"
      "Do odjezdu posledn?ho vlaku do Bud?jovic."
      "A co jste tam d?lal?"
      "Rozmlouval s voj?ky."
      Nov? velice v?znamn? pohled ?etnick?ho str??mistra na person?l.
      "A o ?em jste kup??kladu rozmlouval a na co jste se jich t?zal?"
      "Ptal jsem se jich, od jak?ho jsou pluku a kam jedou."
      "V?born?. A neptal jste se jich, kolik mu?stva m? kup??kladu pluk a jak se rozd?luje?"
      "To jsem se neptal, pon?vad? to u? d?vno v?m nazpam??."
      "Vy jste tedy dokonale informov?n o slo?en? na?eho vojska?"
      "Zajist?, pane str??mist?e."
      A posledn? trumf vyhodil str??mistr, v?t?zoslavn? rozhl??eje se na sv? ?etn?ky: "Um?te rusky?"
      "Neum?m."
      Str??mistr pokynul z?vod??mu, a kdy? oba vy?li do vedlej?? komnaty, str??mistr s nad?en?m ?pln?ho sv?ho v?t?zstv? a jistoty prohl?sil, mna si ruce: "Sly?eli to? Neum? rusky! Chlap v?emi mastmi mazan?! V?echno p?iznal, a? to nejd?le?it?j?? nep?iznal. Z?tra ho budeme lifrovat do P?sku, k panu okresn?mu. Kriminalistika z?le?? na chytrost? a vl?dnosti. Vid?li to, jak jsem ho utopil p??valem ot?zek. Kdo by si to byl o n?m myslel. Vypad? tak pitom? a hloup?, ale na takov? lidi se pr?v? mus? zchytra. Ted ho n?kam usa?te a j? p?jdu sepsat o tom protokol."
      A je?t? odp?ldne kve?eru ?etnick? str??mistr sepisoval s l?bezn?m ?sm?vem protokol, v n?m? v ka?d? v?t? objevovalo se slovo spionageverd?chtig.
      ?etnick?mu str??mistrovi Flanderkovi se situace, ??m d?le psal tou podivnou ??edn? n?m?inou, vyjas?ovala, a kdy? skon?il: "So melde ich gehorsam, wird der feindliche Offizier heutigen Tages, nach Bezirksgendarmeriekommando P?sek, ?berliefert," usm?l se na sv? d?lo a zavolal na ?etnick?ho z?vod??ho. "Dali tomu nep??telsk?mu d?stojn?kovi n?co j?st?"
      "Podle va?eho na??zen?, pane vachmajstr, zaopat?ujeme stravou jen ty, kte?? jsou p?edvedeni a vyslechnuti do dvan?cti hodin."
      "Tohle je velk? vyj?mka," d?stojn? ?ekl str??mistr, "to je n?jak? vy??? d?stojn?k, n?jak? ?t?bn?. To v?te, ?e Rusov? na ?pion?? sem nepo?lou n?jak?ho frajtra. Po?lou mu do hospody Na kocourku pro n?jak? ob?d. Jestli u? nic nen?, a? uva?? n?co. Potom a? uva?? ?aj s rumem a to v?echno a? sem po?lou. Ne??kaj? nic, pro koho to je. V?bec nezmi?ujou se nikomu, koho u n?s m?me. To je vojensk? tajemstv?. A co te? d?l??"
      "Poprosil o trochu tab?ku, sed? na vachcim?e a tv??? se tak spokojen?, jako kdyby sed?l doma. ,M?te tady hezk? teplou?ko,` pov?d?, ,a kamna v?m nekou?ej?? Mn? se tady u v?s moc l?b?. A kdyby v?m kamna kou?ila, tak dejte prot?hnout kom?n. Ale a? odp?ldne, ale nikdy ne, kdy? stoj? slunce nad kom?nem.`"
      "Je to ale rafinovanost od n?ho," hlasem pln?m nad?en? ?ekl str??mistr, "d?l?, jako by se ho to net?kalo. A p?ece v?, ?e bude zast?elen. Takov?ho ?lov?ka si mus?me v??it, t?eba je n?? nep??tel. Takov? ?lov?k jde na jistou smrt. Nev?m, jestli bychom to dovedli my. T?ebas bychom zakol?sali, popustili. Ale on klidn? sed? a ??k?: ,M?te tady hezky teplou?ko a kamna v?m nekou?ej?: To jsou, pane z?vod??, povahy. K tomu je t?eba ocelov?ch nerv? u takov?ho ?lov?ka, sebezap?r?n?, tvrdost? a nad?en?. Kdyby bylo v Rakousku takov? nad?en?... ale nechme toho rad?ji. I u n?s jsou nad?enci. ?etli v N?rodn? politice o tom obrlajtnantovi Bergrovi od d?lost?electva, kter? si vylezl na vysokou jedli a z??dil si tam na v?tvi beobachtungspunkt? Jak na?i ustoupili, a on u? nemohl sl?zt, jinak by byl upadl do zajet?. Tak ?ekal, a? na?i zas nep??tele za?enou, a cel?ch ?trn?ct dn? to trvalo, ne? se toho do?kal. Cel?ch ?trn?ct dn? byl naho?e na strom?, a aby nezem?el hlady, ohlodal cel? vr?ek a ?ivil se v?tvi?kami a jehli??m. A kdy? na?i p?i?li, byl tak zesl?bl?, ?e se u? nemohl na strom? udr?et, spadl dol? a zabil se, Byl po smrti vyznamen?n zlatou z?slu?nou medail? za chrabrost."
      A str??mistr v??n? dodal: "To je ob?tavost, pane z?vod??, to je hrdinstv?. - Vida, jak jsme se zas rozpov?dali, dob?hnou te? objednat ten ob?d a po?lou ho zat?m ke mn?."
      Z?vod?? p?ivedl ?vejka a str??mistr mu p??telsky kynul, aby si sedl, a po?al se ho zprvu vypt?vat, m?-li rodi?e.
      "Nem?m."
      Str??mistrovi ihned napadlo, ?e je to lep??, aspo? nebude toho ne??astn?ka nikdo oplak?vat. Zad?val se p?itom do dobr?ck? tv??e ?vejkovy a zaklepal mu n?hle v z?chvatu dobromyslnosti na rameno, naklonil se k n?mu a optal se ho otcovsk?m t?nem: "Nu, a jak se v?m v ?ech?ch l?b??"
      "Mn? se v?ude v ?ech?ch l?b?," odpov?d?l ?vejk, "na svej cest? na?el jsem v?ude velice dobr? lidi."
      Str??mistr p?itakal hlavou: "U n?s je lid velice dobr? a mil?. N?jak? ta kr?de? nebo rva?ka, to nepad? na v?hu. Jsem zde ji? patn?ct let, a kdy? to vypo??t?m, p?ijde na jeden rok asi t?i ?tvrtiny jedn? vra?dy."
      "To mysl?te nedokonalou vra?du?" ot?zal se ?vejk.
      "Nikoliv, to j? nemysl?m. Za patn?ct let vy?et?ovali jsme jenom jeden?ct vra?d. Loupe?n?ch z nich bylo p?t a ?est ostatn?ch, takov?ch oby?ejn?ch, kter? za moc nestoj?."
      Str??mistr se odml?el a p?e?el op?t ku sv? vysl?chac? metod?: "A co jste cht?l d?lat v Bud?jovic?ch?"
      "Nastoupit slu?bu u 91. regimentu."
      Str??mistr vyzval ?vejka, aby ?el zas na str??nici, a rychle, aby nezapomn?l, p?ipsal do sv?ho raportu na okresn? ?etnick? velitelstv? v P?sku: "Ovl?daje dokonale ?esk? jazyk, cht?l se v ?esk?ch Bud?jovic?ch pokusit vstoupit do 91. p???ho pluku."
      Str??mistr radostn? zamnul si ruce, raduje se z bohatosti sebran?ho materi?lu a z p?esn?ch v?sledk? sv? vy?et?ovac? metody. Vzpomn?l si na sv?ho p?edch?dce str??mistra B?rgra, kter? se zadr?en?m v?bec nemluvil, na nic se ho net?zal a hn?d ho poslal k okresn?mu soudu s kr?tk?m raportem: "Dle ud?n? z?vod??ho byl zadr?en pro potulku a ?ebrotu." Je to n?jak? v?slech?
      A str??mistr d?vaje se na str?nky sv?ho raportu se usm?l se zadostiu?in?n?m a vyt?hl ze sv?ho psac?ho stolu tajn? rezerv?t zemsk?ho ?etnick?ho velitelstv? v Praze s obvykl?m "P??sn? d?v?rn?" a p?e?etl si je?t? jednou:
      "V?em ?etnick?m stanic?m se p??sn? ukl?d?, aby s nesm?rn? zv??enou pozornost? sledovaly v?echny osoby proch?zej?c? jich raj?nem. P?esunut? na?ich vojsk ve v?chodn? Hali?i dalo p?vod k tomu, ?e n?kter? rusk? vojensk? ??sti; p?ekro?iv?e Karpaty, zaujaly pozice ve vnitrozem? na?? ???e, ??m? fronta byla p?esunuta hloub?ji k z?padu mocn??stv?. Tato nov? situace umo?nila rusk?m vyzv?da??m, p?i pohyblivosti fronty, vniknut? hloub?ji do ?zem? na?eho mocn??stv?, zejm?na do Slezska i Moravy, odkud dle d?v?rn?ch zpr?v velk? mno?stv? rusk?ch vyzv?da?? odebralo se do ?ech. Je zji?t?no, ?e mezi nimi jest mnoho rusk?ch ?ech?, vychovan?ch ve vysok?ch ?t?bn?ch vojensk?ch ?kol?ch Ruska, kte?? ovl?daj?ce dokonale ?esk? jazyk, jev? se b?ti zvl??t? nebezpe?n?mi vyzv?da?i, nebo? oni mohou a jist? provedou i mezi ?esk?m obyvatelstvem velezr?dnou propagandu. Zemsk? velitelstvo na?izuje proto zadr?et v?echny podez?el? a zejm?na zv??iti bedlivost v t?ch m?stech, kde v bl?zkost? nal?zaj? se pos?dky, vojensk? st?ediska a stanice s proj??d?j?c?mi vojensk?mi vlaky. Zadr?en? podrobiti okam?it? prohl?dce a dopraviti k dal?? instanci."
      ?etnick? str??mistr Flanderka se op?t spokojen? usm?l a ulo?il tajn? rezerv?t, "Sekretreservaten", mezi ostatn? do desek s n?pisem "Tajn? na??zen?".
      Bylo jich mnoho, kter? vypracovalo ministerstvo vnitra za sou?innosti ministerstva zemsk? obrany, kter?mu podl?halo ?etnictvo.
      Na zemsk?m ?etnick?m velitelstv? v Praze nesta?ili je rozmno?ovat a rozes?lat.
      Byly tu:
      Na??zen? o kontrole sm??len? m?stn?ho obyvatelstva.
      N?vod, jak sledovat v rozmluv?ch s m?stn?m obyvatelstvem, jak? vliv maj? na jeho sm??len? zpr?vy z boji?t?.
      Dotazn?k o tom, jak se chov? m?stn? obyvatelstvo k vypsan?m v?le?n?m p?j?k?m a sb?rk?m. Dotazn?k o n?lad? mezi odveden?mi a t?mi, kte?? maj? b?t odvedeni.
      Dotazn?k o n?lad? mezi ?leny m?stn? samospr?vy a inteligenty.
      Na??zen? o bezodkladn?m zji?t?n?, z jak?ch politick?ch stran se skl?d? m?stn? obyvatelstvo, jak siln? jsou jednotliv? politick? strany.
      Na??zen? o kontrole ?innosti p?ed?k? m?stn?ch politick?ch stran a zji?t?n? stupn? loajality ur?it?ch politick?ch stran, zastoupen?ch mezi m?stn?m obyvatelstvem.
      Dotazn?k o tom, jak? noviny, ?asopisy a bro?urky doch?zej? do raj?nu ?etnick? stanice. Instrukce t?kaj?c? se zji?t?n?, s k?m st?kaj? se osoby podez?el? z neloaj?lnosti, v ?em jev? se jich neloaj?lnost.
      Instrukce t?kaj?c? se toho, jak z?skati z m?stn?ho obyvatelstva placen?ch dona?e?? a inform?tor?. Instrukce pro placen? inform?tory z m?stn?ho obyvatelstva, za??slen? na slu?b? p?i ?etnick? stanici.
      Ka?d? den p?in??el nov? instrukce, n?vody, dotazn?ky a na??zen?. Zaplaven tou spoustou vyn?lez? rakousk?ho ministerstva vnitra, str??mistr Flanderka m?l ohromnou spoustu rest? a dotazn?ky zodpov?dal stereotypn?, ?e je u n?ho v?echno v po??dku a loajalita ?e je mezi m?stn?m obyvatelstvem stupnice Ia.
      Rakousk? ministerstvo vnitra vynalezlo pro loajalitu a neochv?jnost k mocn??stv? tyto stupnice: Ia, Ib, Ic-IIa, IIb, IIc-IIIa, IIIb, IIIc-Na, IVb, IVc. Tahle posledn? ??msk? ?tverka znamenala ve spojen? s avelezr?dce a provaz, s binternovat, s cpozorovat a zav??t.
      Ve stolku ?etnick?ho str??mistra nal?zaly se v?emo?n? tiskopisy a rejst??ky. Vl?da cht?la v?d?t o ka?d?m ob?anu, co si o n? mysl?.
      Str??mistr Flanderka kolikr?t zoufale lomil rukama nad t?mi tiskovinami, kter? neuprosn? p?ib?valy ka?dou po?tou. Jakmile uvid?l zn?m? ob?lky s raz?tkem "Portofrei - dienstlich", srdce mu v?dy zabu?ilo a v noci, p?em??leje o v?em, p?ich?zel k p?esv?d?en?, ?e se konce v?lky nedo?k?, a ?e zemsk? ?etnick? velitelstv? ho p?iprav? o posledn? ?petku rozumu a ?e se nebude moci t??it z v?t?zstv? rakousk?ch zbran?, pon?vad? bude m?t bud o kole?ko v?c, nebo m??. A okresn? ?etnick? velitelstv? bombardovalo ho denn? dotazy, pro? nen? zodpov?d?n dotazn?k pod ??slem (72 345)/(721 a/5) d, jak vy??zena instrukce pod ??slem (88 992)/(822 gfch) z, jak? jsou praktick? v?sledky n?vodu pod ??slem (123456)/(1292 b/r) V. atd.
      Nejv?ce mu dala starost? instrukce, jak z?skati z m?stn?ho obyvatelstva placen? don??e?e a inform?tory, nakonec, pon?vad? uznal za nemo?n?, aby to mohl b?t n?kdo z m?sta, kde za??naj? Blata a kde je ten lid takov? tvrd? palice, p?ipadl na my?lenku vz?t na tu slu?bu obecn?ho pas?ka, kter?mu ??kali "Pepku, vysko?!" Byl to kret?n, kter? v?dy na tuto v?zvu vysko?il. Jedna z t?ch uboh?ch, p??rodou a lidmi zanedban?ch postav, mrz?k, kter? za p?r zlatek ro?n? a za tu n?jakou ob?ivu p?sl obecn? dobytek.
      Toho si dal zavolat a ?ekl k n?mu: "V??, Pepku, kdo to je starej Proch?zka?"
      "M??."
      "Neme?, a pamatuj si, ?e tak ??kaj? c?sa?i p?nu. V??, kdo je to c?sa? p?n?"
      "To je ???a? p?n."
      "Dob?e, Pepku. Tak si pamatuj, ?e kdy? n?koho usly??? mluvit, kdy? chod?? po ob?dech od domu k domu, ?e je c?sa? p?n dobytek nebo podobn?, hned p?ij? ke mn? a oznam mn? to. Dostane? ?est?k, a kdy? usly??? n?koho vykl?dat, ?e to nevyhrajeme, zas p?jde?, rozum??, ke mn? a ?ekne?, kdo to ??kal, a dostane? zas ?est?k. Jestli ale usly??m, ?e n?co zatajuje?, tak bude s tebou zle. Seberu t? a odvedu do P?sku. A te? vysko?!" Kdy? vysko?il, dal mu dva ?est?ky a spokojen? napsal raport na okresn? ?etnick? velitelstv?, ?e ji? z?skal inform?tora.
      Druh? den p?i?el k n?mu pan far?? a sd?loval mu tajupln?, ?e dnes r?no potkal za vs? obecn?ho pas?ka Pepka Vysko? a ten ?e mu vypravoval: "Mijostpane. Pan vachmajstr v?era pov?dal, ?e je ???a? p?n dobytek a ?e to nevyhrajeme. M??. Hop!"
      Po del??m vysv?tlen? a rozmluv? s panem far??em dal str??mistr Flanderka zatknout obecn?ho pas?ka, kter? byl pozd?ji na Hrad?anech odsouzen na dvan?ct let pro velezradu. ?aloba mu dok?zala nebezpe?n? a velezr?dn? rejdy, pobu?ov?n?, ur??ku veli?enstva a je?t? n?kolik zlo?in? a p?e?in?. Pep?k Vysko? choval se u soudu jako na pastv? nebo mezi sousedy. Na v?echny ot?zky me?el jako koza a po vynesen? rozsudku vyrazil ze sebe "M??, hop!" a vysko?il. Byl za to disciplin?rn? potrest?n tvrd?m l??kem o samovazb? a t?emi posty.
      Od t? doby nem?l ?etnick? str??mistr inform?tora a musel se spokojit t?m, ?e si vymyslil jednoho, udav fingovan? jm?no, a zv??il tak sv?j p??jem o pades?t korun m?s??n?, kter? prop?jel v hospod? Na kocourku. P?i des?t? sklenici dost?val z?chvat sv?domitosti a pivo mu ho?klo v ?stech a v?dy sly?el od soused? tut?? v?tu: "Dnes je n?? pan str??mistr n?jak smutnej, jako by nebyl ve svej n?lad?." Tu odch?zel dom? a po jeho odchodu v?dy n?kdo ?ekl: "Na?i to zas n?kde v Srbsku prosrati, ?e je vachmajstr takovej nemluva."
      A str??mistr doma alespo? vyplnil op?t jeden dotazn?k: "N?lada mezi obyvatelstvem: Ia."
      Byly to ?asto dlouh? bezsenn? noci pro pana str??mistra. Neust?le o?ek?val inspekci, vy?et?ov?n?. V noci zd?lo se mu o provaze, jak ho vedou k ?ibenici, a je?t? naposled se ho s?m ministr zemsk? obrany pod ?ibenic? t??e: "Wachmeister, wo ist die Antwort des Zirkul?rs No 1789678/23792 X. Y. Z?"
      A? te?! Celou ?etnickou stanic? jako by ze v?ech kout? zn?lo star? mysliveck? heslo "Lovu zdar!" A ?etnick? str??mistr Flanderka nepochyboval, jak okresn? velitel mu poklep? na rameno a ?ekne: "Ich gratuliere Ihnen, Herr Wachmeister."
      ?etnick? str??mistr maloval si v duchu i jin? luzn? obrazky, kter? vyrostly v n?jak?m z?hybu jeho ??ednick?ho mozku. Vyznamen?n?, rychl? postup ve vy??? hodnostn? t??du, ocen?n? jeho kriminalistick?ch schopnost?, otv?raj?c?ch mu kari?ru. Zavolal z?vod??ho a ot?zal se ho: "Dostali ob?d?"
      "P?inesli mu uzen? se zel?m a knedl?kem, pol?vka u? nebyla. Vypil ?aj a chce je?t? jeden."
      "M? ho m?t!" velikomysln? svolil str??mistr, "a? ten ?aj vypije, pak ho p?ivedou ke mn?."
      "Jakpak? Chutnalo v?m?" ot?zal se str??mistr, kdy? z?vod?? za p?l hodiny p?ivedl ?vejka, nasycen?ho a spokojen?ho jako v?dy.
      "Bylo to je?t? uch?zej?c?, pane vachmajstr, m?lo bejt jen trochu v?c toho zel?. Ale jak?? pomoc, j? v?m, ?e nebyli na to p?ipraveni. Uzen? maso bylo dob?e vyud?n?, muselo to bejt dom?c? uzen? maso z dom?c?ho prasete. ?aj s rumem mn? ud?lal taky dob?e."
      Str??mistr pod?val se na ?vejka a za?al: "Pravda, ?e v Rusku se pije mnoho ?aje? Maj? tam tak? rum?"
      "Rum je po cel?m sv?t?, pane vachmajstr."
      "Jen se nevykroucej," pomyslil si str??mistr, "m?l jsi si d??v d?t pozor na to; co pov?d??." A ot?zal se d?v?rn? nakl?n?je se k ?vejkovi: "Jsou v Rusku hezk? holky?"
      "Hezk? holky jsou po cel?m sv?t?, pane vachmajstr."
      "I ty chlape," pomyslil si poznovu str??mistr, "ty bys se cht?l te? n?jak r?d z toho dostat." A str??mistr vyrazil s dvaa?ty?ic?tkou:
      "Co jste cht?l d?lat u 91. regimentu?" "Cht?l jsem j?t s n?m na front "
      Str??mistr se spokojen? zad?val na ?vejka a poznamenal: "To je spr?vn?. To je ten nejlep?? zp?sob dostat se do Ruska. - Opravdu velice dob?e vymysleno," z??il str??mistr, pozoruje, jak? ??inek maj? jeho slova na ?vejka. Nemohl v?ak z n?ho vy??st nic jin?ho ne? naprost? klid.
      "Ten ?lov?k nehne ani brvou," hrozil se v duchu str??mistr, "to je jejich vojensk? v?chova. J? b?t v jeho situaci a mn? tohle n?kdo ??ct, tak by se mn? rozklepala kolena... - R?no v?s odvezeme do P?sku," prohodil jako mimod?k, "byl jste ji? n?kdy v P?sku?"
      "V roce 1910 na c?sa?sk?ch man?vrech."
      ?sm?v str??mistr?v byl po t?to odpov?di je?t? p??jemn?j??m a v?t?zoslavn?j??m. C?til v du?i, ?e sv?m syst?mem ot?zek p?ekonal s?m sebe.
      "Prod?lal jste cel? man?vry?"
      "Zajist?, pane vachmajstr, jako infanterista." A zas se klidn? jako d??v d?val ?vejk na str??mistra, kter? sebou vrt?l radost? a nemohl se ji? zdr?et, aby to rychle nezanesl do raportu. Zavolal z?vod??ho, aby ?vejka odvedl, a doplnil sv?j raport: "Jeho pl?n byl tento: Vpl??iv se v ?ady 91. p??. pluku, cht?l se ihned p?ihl?sit na frontu a p?i nejbli??? p??le?itosti dostat se do Ruska, nebo? post?ehl, ?e zp?te?n? cesta p?i bd?losti org?n? jest jinak nemo?nou, ?e by u 91. p??. pluku mohl v?born? prosperovat, jest pln? pochopiteln?, nebo? dle jeho dozn?n?, p?iznal se po del??m k???ov?m v?slechu, ?e prod?lal ji? v roce 1910 cel? c?sa?sk? man?vry v okol? P?sku jako infanterista. Z toho jest vid?t, ?e jest ve sv?m oboru velice schopn?. Podot?k?m je?t?, ?e sebran? obvin?n? jsou v?sledkem m?ho syst?mu k???ov?ho v?slechu."
      Ve dve??ch objevil se z?vod??: "Pane vachmajstr, on chce j?t na z?chod."
      "Bajonett auf!" rozhodl str??mistr, "ale ne, p?ive?te ho sem."
      "Vy chcete j?t na z?chod?" laskav? ?ekl str??mistr, "nen? v tom n?co jin?ho?" A up?el sv?j zrak ve ?vejkovu tv??.
      "Je v tom opravdu jenom velk? strana, pane vachmajstr," odpov?d?l ?vejk.
      "Jen aby v tom nebylo n?co jin?ho," v?znamn? opakoval str??mistr, p?ip?naje si slu?ebn? revolver, "j? p?jdu s v?mi."
      "To je velice dobr? revolver," ?ekl po cest? k ?vejkovi, "na sedm ran a st??l? precizn?."
      Ne?li v?ak vy?li na dv?r, zavolal z?vod??ho a tajemn? k n?mu ?ekl: "Oni si vezmou bajonet auf a postav?j? se, a? bude vevnit?, vzadu u z?chodu, aby se n?m neprokopal misgrubnou."
      Z?chod byl mal?, oby?ejn? dome?ek ze d?eva, stoj?c? zoufale uprost?ed dvora nad j?mou s mo??vkou vyt?kaj?c? z nedalek? kupy hnoje.
      Byl to ji? star? veter?n, v n?m? vykon?valy t?lesnou pot?ebu cel? generace. Nyn? zde sed?l ?vejk, p?idr?uje jednou rukou za prov?zek dve?e, zat?mco vzadu ok?nkem d?val se mu z?vod?? na zadnici, aby se neprokopal. A jest??b? o?i ?etnick?ho str??mistra up?eny byly na dve?e a str??mistr p?em??lel, do kter? nohy by ho m?l st?elit, kdyby se cht?l pokusit o ?t?k.
      Ale dve?e se klidn? otev?ely a vystoupil spokojen? ?vejk, poznamen?vaje k str??mistrovi: "Nebyl jsem tam moc dlouho? Nezdr?el jsem v?s snad?"
      "? nikoliv, nikoliv," odv?til str??mistr, pomysliv si v duchu: "Jac? jsou to jemn?, slu?n? lid?. V?, co na n?ho ?ek?, ale v?echna ?est. Do posledn? chv?le je slu?n?. Dok?zal by to na?inec na jeho m?st??"
      Str??mistr z?stal sed?t na str??nici vedle ?vejka na kavalci pr?zdn? postele ?etn?ka Rampy, kter? m?l do r?na slu?bu, obch?zku po vesnic?ch, a kter? v tu dobu klidn? sed?l u ?ern?ho kon? v Protiv?n? a hr?l s obuvnick?mi mistry mari??, vykl?daje v p?est?vk?ch, ?e to Rakousko mus? vyhr?t. Str??mistr zap?lil si d?mku, dal nacpat ?vejkovi, z?vod?? p?ilo?il do kamen a ?etnick? stanice prom?nila se na nejp??jemn?j?? m?ste?ko na zem?kouli, na klidn? kout, tepl? hn?zdo za bl???c?ho se zimn?ho soumraku, kdy se dr?? ?ern? hodinka.
      Ml?eli v?ak v?ichni. Str??mistr sledoval ur?itou my?lenku a nakonec se vyj?d?il, obraceje se k z?vod??mu: "Podle m?ho n?zoru nen? spr?vn? ?pi?ny v??et. ?lov?k, kter? se ob?tuje pro svou povinnost, za svou, tak ?ekn?me, vlast, m? b?t odpraven? ?estn?m zp?sobem, prachem a olovem, co mysl?te, pane z?vod???"
      "Rozhodn? ho jen zast?elit a nev??et," souhlasil z?vod??, "?ekn?me, ?e by i n?s poslali a ?ekli by n?m: ,Mus?te vyp?trat, kolik maj? Rusov? strojn?ch pu?ek ve sv?m maschinengewehrabteilungu.` Tak bychom se p?evl?kli a ?li. A za to by mne m?li v??et, jako n?jak?ho loupe?n?ho vraha?"
      Z?vod?? se tak roz??lil, ?e vstal a zvolal: "J? ??d?m, abych byl zast?elen a pochov?n s vojensk?mi poctami."
      "Vono to m? h??ek," ozval se ?vejk, "jestli je ?lov?k chytrej, tak mu nikdy nic nedok??ou."
      "A dok??ou," vyj?d?il se d?razn? str??mistr, "jestli i oni jsou tak chyt?? a maj? svou metodu. Vy se s?m o tom p?esv?d??te. - P?esv?d??te se," opakoval ji? m?rn?m t?nem, p?ipojiv k tomu p??v?tiv? ?sm?v, "u n?s nikdo s vyt??kami nepochod?, pravda, pane z?vod???"
      Z?vod?? k?vl souhlasn? a zm?nil se, ?e u n?kter?ch lid? je v?c ji? prohran? p?edem, ?e ani maska naprost?ho klidu nepom??e, ?e ??m v?c n?kdo vypad? klidn?ji, ?e t?m v?c ho to usv?d?uje.