Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Po roz?ilen?m p?novi z?stal jen ubrousek. ?vejk ho zvedl, zaklepal slu?n? na dve?e pokoje, odkud p?ed p?ti minutami vy?el pan K?konyi a odkud bylo sly?et ?ensk? pl??.
      "P?in???m v?m ubrousek," ?ekl ?vejk m?kce k pan?, kter? bre?ela na pohovce, "moh by se po?lapat. Moje ?cta."
      Srazil paty dohromady, zasalutoval a vy?el na chodbu. Na schodech nebylo zn?t tak dalece nijak?ch stop z?pasu, zde dle p?edpoklad? Vodi?kov?ch odehr?valo se v?e ?pln? lehce. Jedin? potom u vrat v pr?jezd? na?el ?vejk utr?en? n?kr?n? L?me?ek. Tam se patrn?, kdy? pan K?konyi zoufale se zachytil domovn?ch vrat, aby nebyl vyvle?en na ulici, odehr?val posledn? akt t?to trag?die.
      Zato na ulici bylo ru?no. Pana K?konyiho odt?hli do prot?j??ho pr?jezdu, kde ho pot?vali vodou, a uprost?ed ulice bil se star? sap?r Vodi?ka jako lev proti n?kolika honv?d?m a hondv?dhusar?m, kte?? se zastali sv?ho krajana. Oh?n?l se mistrn? bodlem na ?emenu jako cepem. A nebyl s?m. Jemu po boku bojovalo n?kolik ?esk?ch voj?k? od r?zn?ch regiment?, kte?? pr?v? ?li ulic?.
      ?vejk, jak pozd?ji tvrdil, ani s?m nev?d?l, jak se taky do toho dostal, a pon?vad? nem?l ??dn? bodlo, jak se mu do rukou dostala h?l n?jak?ho ud??en?ho div?ka.
      Trvalo to hezkou chv?li, ale v?echno p?kn? m? taky sv? konce. P?i?el berajt?aft a sebral to v?echno.
      ?vejk ?el s hol?, kter? byla komandantem berajt?aftu uzn?na jako corpus delicti, vedle Vodi?ky.
      ?vejk ?el spokojen?, maje h?l jako flintu na rameni.
      Star? sap?r Vodi?ka po celou cestu tvrdo??jn? ml?el. A? teprve kdy? vch?zeli na hauptvachu, ?ekl zasmu?ile k ?vejkovi: "Nepov?dal jsem ti to, ?e Ma?ary nezn???"

4. kapitola

Nov? utrpen?

      Plukovn?k Schr?der se zal?ben?m pozoroval bled? obli?ej nadporu??ka Luk??e, s velk?mi kruhy pod o?ima, kter? v rozpac?ch ned?val se na plukovn?ka, ale ?kradkem, jako by n?co studoval, d?val se na pl?n dislokace mu?stev ve vojensk?m t?bo?e, kter? byl tak? jedinou ozdobou v cel? kancel??i plukovn?ka.
      P?ed plukovn?kem Schr?drem bylo na stole n?kolik novin s ?l?nky zatr?en?mi modrou tu?kou, kter? je?t? jednou p?el?tl plukovn?k zb??n?, a ?ekl, d?vaje se na nadporu??ka Luk??e:
      "Vy tedy ji? o tom v?te, ?e v?? sluha ?vejk nal?z? se ve vazb? a bude pravd?podobn? dod?n k divizijn?mu soudu?"
      "Ano, pane plukovn?ku."
      "T?m ov?em," d?razn? ?ekl plukovn?k, pase se nad bledou tv??? nadporu??ka Luk??e, "nen? cel? z?le?itost ukon?ena. Jest jist?, ?e m?stn? ve?ejnost byla pobou?ena cel?m p??padem va?eho sluhy ?vejka, a ona af?ra uv?d? se v souvislosti i s va??m jm?nem, pane nadporu??ku. Z velitelstv? divize byl n?m dod?n ji? jist? materi?l. M?me zde n?kter? ?asopisy, kter? se zab?valy t?mto p??padem. M??ete mn? to p?e??st nahlas."
      Podal nadporu??kovi Luk??ovi noviny se zatr?en?mi ?l?nky, kter? po?al ??st monot?nn?m hlasem, jako by ?etl v ??tance pro d?ti v?tu ,Med jest mnohem v??ivn?j?? a snadn?ji straviteln?j?? ne? cukr`: "Kde je z?ruka na?? budoucnosti?"
      "To je v Pester Lloydu?" ot?zal se plukovn?k.
      "Ano, pane plukovn?ku," odpov?d?l nadporu??k Luk?? a pokra?oval ve ?ten?: "Veden? v?lky vy?aduje sou?innost v?ech vrstev obyvatelstva rakouskouhersk?ho mocn??stv?. Chceme-li m?ti pod st?echou bezpe?? st?tu, v?echny n?rody mus? podporovati se navz?jem a z?ruka na?? budoucnosti je pr?v? v t? spont?nn? ?ct?, kterou jeden n?rod m? p?ed druh?m. Nejv?t?? ob?ti na?ich ?ack?ch voj?n? na front?ch, kde oni neust?le postupuj? kup?edu, nebyly by mo?ny, kdyby t?l, ona z?sobovac? i politick? tepna na?ich slavn?ch arm?d, nebyl sjednocen?m, kdyby vyskytovaly se v z?dech na?? arm?dy ?ivly rozb?jej?c? jednolitost st?tu a svou agitac? a zlomyslnost? podr?valy autoritu st?tn?ho celku a zav?d?ly v souru?enstv? n?rod? na?? ???e zmatky. Nem??eme se v t?to d?jinn? chv?li ml?ky d?vati na hrstku lid?, kte?? by cht?li se pokou?et z nacion?ln?ch m?stn?ch d?vod? ru?it sjednocenou pr?ci a z?pas v?ech n?rod? t?to ???e o spravedliv? potrest?n? t?ch b?d?k?, kte?? na ???i na?i bez p???iny napadli, aby ji zbavili ve?ker?ch kulturn?ch i civiliza?n?ch statk?. Nem??eme ml?ky opominout tyto hnusn? zjevy v?buch? chorobn? du?e, kter? tou?? jen po rozra?en? jednomyslnosti v srdc?ch n?rod?. M?li jsme ji? n?kolikr?t p??le?itost upozornit v na?em ?asopise na ten zjev, jak vojensk? ??ady jsou nuceny se v?? p??snost? zakro?iti proti t?m jednotlivc?m od ?esk?ch pluk?, kte?? nedbaj?ce slavn? tradice plukovn?, rozs?vaj? sv?m nesmysln?m ??d?n?m v na?ich ma?arsk?ch m?stech zlobu proti cel?mu ?esk?mu n?rodu, kter? jako celek nen? ni??m vinen a kter? v?dy pevn? st?l za z?jmy t?to ???e, o ?em? sv?d?? cel? ?ada vynikaj?c?ch ?esk?ch vojev?dc?, z nich? vzpom?n?me slavn? postavy mar??lka Radeck?ho a jin?ch obranc? rakousko-uhersk?ho mocn??stv?. Proti t?mto sv?tl?m zjev?m stoj? n?kolik dareb?k? zpustl? ?esk? l?zy, kte?? pou?ili sv?tov? v?lky, aby se dobrovoln? p?ihl?sili do vojska a mohli uv?sti zmatek v jednomyslnost n?rod? monarchie, nezapom?naj?ce p?itom na sv? nejni??? pudy. Upozornili jsme ji? jednou na ??d?n? pluku No... v Debrec?n?, jeho? v?tr?nosti byly p?et??s?ny i odsouzeny pe?tskou sn?movnou a jeho? plukovn? prapor pozd?ji na front? byl - Konfiskov?no - Kdo m? na sv?dom? ten ohavn? h??ch? - Konfiskov?no - Kdo hnal ?esk? voj?ky Konfiskov?no - Co si trouf? cizota v na?? ma?arsk? vlasti, o tom sv?d?? nejl?pe p??pad v Kir?lyhid?, ma?arsk? v?sp? nad Litavou. K jak? n?rodnosti pat?ili voj?ci z nedalek?ho vojensk?ho t?bora v Brucku nad Litavou, kte?? p?epadli a ztr?znili tam?j??ho obchodn?ka pana Gyulu K?konyie? Jest rozhodn? povinnost? ??ad? vy?et?iti tento zlo?in a optati se vojensk?ho velitelstv?, kter? jist? ji? se touto af?rou zab?v?, jakou ?lohu v tom bezp??kladn?m ?tvan? proti p??slu?n?k?m Uhersk?ho kr?lovstv? hraje nadporu??k Lukasch, jeho? jm?no uv?d? se po m?st? ve spojitosti s ud?lostmi posledn?ch dn?, jak n?m bylo sd?leno na??m m?stn?m dopisovatelem, kter? sebral ji? bohat? materi?l o cel? af??e, kter? v dne?n? v??n? dob? p??mo k?i??. ?ten??i Pester Lloydu jist? se z?jmem budou sledovati v?vin vy?et?ov?n? a neopomeneme je ujistit, ?e je bl??e sezn?m?me s touto ud?lost? eminentn? d?le?itosti. Sou?asn? v?ak o?ek?v?me ??edn? zpr?vu o kir?lyhidsk?m zlo?inu, sp?chan?m na ma?arsk?m obyvatelstvu. ?e se v?c? bude zab?vat pe?tsk? sn?movna, je nab?ledni, aby nakonec se uk?zalo jasn?, ?e ?e?t? voj?ci, proj??d?j?c? Uhersk?m kr?lovstv?m na front, nesm? pova?ovat zemi koruny svat?ho ?t?p?na, jako by ji m?li v pachtu. Jestli pak n?kte?? p??slu?n?ci toho n?roda, kter? v Kir?lyhid? tak p?kn? reprezentoval souru?enstv? v?ech n?rod? tohoto mocn??stv?, je?t? dnes nech?pou situaci, a? z?stanou hezky zticha, nebo? ve v?lce takov? lidi kulka, provaz, krimin?l a bajonet nau?? ji? poslouchat a pod??dit se nejvy???m z?jm?m na?? spole?n? vlasti."
      "Kdo je podeps?n pod ?l?nkem, pane nadporu??ku?"
      "B?la Barab?s, redaktor a poslanec, pane plukovn?ku."
      "To je zn?m? bestie, pane nadporu??ku; ale d??v, ne?li se to dostalo do Pester Lloydu, byl ji? tento ?l?nek uve?ejn?n v Pesti Hirlap. Nyn? mn? p?e?t?te ??edn? p?eklad z ma?ar?tiny ?l?nku v ?opro?sk?m ?asopise Sopronyi Napl?."
      Nadporu??k Luk?? ?etl nahlas ?l?nek, ve kter?m redaktor dal si neoby?ejn? z?le?et na tom, aby uplatnil sm?s v?t: "p??kaz st?tn? moudrost?", "st?tn? po??dek", "lidsk? zvrhlost", "za?lapan? lidsk? d?stojnost a cit", "kanibalsk? hody", "zmasakrovan? lidsk? spole?nost", "sme?ka mameluk?", "za kulisami je pozn?te". A d?l to ?lo, jako by Ma?a?i na vlastn? p?d? byli nejpron?sledovan?j??m ?ivlem. Jako by byli p?i?li ?e?t? voj?ci, porazili redaktora a ?lapali mu bagan?atama po b?i?e a ten by ?val bolest? a n?kdo si to stenografoval.
      "O n?kter?ch nejd?le?it?j??ch v?cech," pl??e Sopronyi Napl?, ?opro?sk? den?k, "se pov??liv? ml?? a ni?eho se nep??e. Ka?d? z n?s v?, co to je ?esk? voj?k v Uhr?ch i na front?. My v?ichni v?me, jak? v?ci ?e?i prov?d?, co je tu v ?innosti a jak to u ?ech? vypad? a kdo to zp?sobuje. Bd?lost ??ad? je ov?em upout?na jin?mi d?le?it?mi v?cmi, kter? v?ak mus? b?t v n?le?it? spojitosti s dozorem nad celkem, aby se nemohlo st?t to, co se stalo v t?chto dnech v Kir?lyhid?. V?erej?? n?? ?l?nek byl na patn?cti m?stech konfiskov?n. Proto nezb?v? n?m nic jin?ho ne? prohl?sit, ?e ani dnes nem?me p??li? p???iny z technick?ch d?vod? se ?iroce zab?vati s ud?lostmi v Kir?lyhid?. N?mi vyslan? zpravodaj zjistil na m?st?, ?e ??ady jev? opravdovou horlivost v cel? af??e, vy?et?uj?ce plnou parou. Zd? se n?m jedin? podivn?m, ?e n?kte?? ??astn?ci cel?ho masakru nal?zaj? se dosud na svobod?. Toto se t?k? zejm?na jednoho p?na, kter? se dle doslechu zdr?uje doposud beztrestn? ve vojensk?m t?bo?e a st?le je?t? nos? odznaky sv?ho papageiregimentu a jeho? jm?no bylo t?? uve?ejn?no p?edev??rem v Pester Lloydu a Pesti Napl?. Jest to zn?m? ?eslo ?ovinista L?k??, o jeho? ??d?n? bude pod?na interpelace na??m poslancem G?zou Savany?, kter? zastupuje okres kir?lyhidsk?."
      "Stejn? l?bezn?, pane nadporu??ku," ozval se plukovn?k Schr?der, "p??e o v?s t?? t?den?k v Kir?lyhid? a potom pre?bursk? listy. To v?s ale u? nebude zaj?mat, pon?vad? je to na jedno kopyto. Politicky d? se to od?vodnit, pon?vad? my Raku?an?, a? jsme N?mci, nebo ?e?i, jsme proti Ma?ar?m p?ece jen je?t? hodn?... Rozum?te mn?, pane nadporu??ku. Je v tom jist? tendence. Sp?? by snad v?s zaj?mal ?l?nek v Kom?rensk?m ve?ern?ku, kde se o v?s tvrd?, ?e jste se pokou?el zn?silnit pan? K?konyiovou p??mo v j?deln? p?i ob?d? u p??tomnosti jej?ho man?ela, kter?ho jste ohro?oval ?avl? a nutil ho, aby zacpal ru?n?kem ?sta sv? man?elky, aby nek?i?ela. To je posledn? zpr?va o v?s, pane nadporu??ku."
      Plukovn?k se usm?l a pokra?oval: "??ady nevykonaly svou povinnost. Preventivn? cenzura ve zdej??ch listech nal?z? se t?? v rukou Ma?ar?. D?laj? si s n?mi, co cht?. N?? d?stojn?k nen? chr?n?n p?ed ur??kami takov? civiln? ma?arsk? redaktorsk? svin?, a teprve na z?klad? na?eho ostr?ho vystoupen?, respektive telegramu na?eho divizijn?ho soudu, u?inilo st?tn? n?vladnictv? v Pe?ti kroky, aby byla provedena n?jak? zat?en? ve v?ech zm?n?n?ch redakc?ch. Nejv?c si to odka?le redaktor Kom?rensk?ho ve?ern?ku, ten na sv?j ve?ern?k nezapomene do smrti. M? pov??il divizijn? soud, jako va?eho p?edstaven?ho, vyslechnouti v?s a zas?l? mn? sou?asn? cel? spisy t?kaj?c? se vy?et?ov?n?. V?echno by bylo dopadlo dob?e, kdyby nebylo toho va?eho ne??astn?ho ?vejka. Je s n?m n?jak? sap?r Vodi?ka, u kter?ho po rva?ce na?li, kdy? je p?ivedli na hauptvachu, v?? dopis, kter? jste poslal pan? K?konyiov?. Ten v?? ?vejk tvrdil p?i vy?et?ov?n?, ?e pr? to nen? va?e psan?, ?e psal to s?m, a kdy? mu bylo p?edlo?eno a on usv?d?en, aby je opsal a byl porovn?n jeho rukopis, se?ral va?e psan?. Z kancel??e pluku byly potom posl?ny k divizijn?mu soudu va?e raporty k porovn?n? rukopisu ?vejkova a zde m?te v?sledek."
      Plukovn?k p?elistoval se ve spisech a uk?zal nadporu??kovi Luk??ovi na tento pasus: "Ob?alovan? ?vejk odep?el napsat diktovan? v?ty, prov?zeje to tvrzen?m, ?e zapomn?l p?es noc ps?t."
      "V?bec j? tomu, pane nadporu??ku, nep?ikl?d?m ??dn?ho v?znamu, co u divizijn?ho soudu pov?d? ten v?? ?vejk nebo ten sap?r. ?vejk i sap?r tvrd?, ?e ?lo jen o n?jak? mal? ?ert??ek, kter?mu nebylo porozum?no, a ?e byli sami p?epadeni civilisty a ?e se br?nili, aby z?chr?nili vojenskou ?est. Vy?et?ov?n?m bylo zji?t?no, ?e ten v?? ?vejk je v?bec p?kn? kv?tko. Tak nap??klad na ot?zku, pro? se nep?izn?, odpov?d?l dle protokolu: "1? jsem zrovna v takov? situaci, jako se voctnul jednou kv?li n?jakejm obraz?m Panny Marie sluha akademick?ho mal??e Panu?ky. Ten taky, kdy? se jednalo o n?jak? vobrazy, kter? m?l zpronev??it, nemoh na to nic jin?ho vodpov?d?t ne?: M?m blit krev?` P?irozen?, ?e jsem se jm?nem velitelstv? pluku o to postaral, aby byla d?na do v?ech novin jm?nem divizijn?ho soudu oprava na v?echny ty ni?emn? ?l?nky zdej??ch novin. Dnes se to roze?le a douf?m, ?e jsem u?inil v?e, abych napravil, co se stalo dareb?ck?m chov?n?m t?ch ?urnalistick?ch ma?arsk?ch civiln?ch potvor.
      Mysl?m, ?e jsem to dob?e stylizoval:
       Divizijn? soud ??s. Na velitelstv? pluku ??s. N
       prohla?uje, ?e ?l?nek uve?ejn?n? ve zdej??m
       ?asopise o domn?l?ch v?tr?nostech mu?stva
       pluku ??s. N nezakl?d? se v ni?em na pravd? a od
       prvn? a? do posledn? ??dky vymy?len a ?e
       vy?et?ov?n? zaveden? proti on?m ?asopis?m
       p?ivod? p??sn? potrest?n? vin?k?.
      Divizijn? soud ve sv?m p??pise na velitelstv? na?eho pluku," pokra?oval plukovn?k, "p?ich?z? k tomu m?n?n?, ?e se vlastn? o nic jin?ho nejedn? ne? o soustavn? ?tvan? proti vojensk?m ??stem p?ich?zej?c?m z Cislajt?nie do Translajt?nie. A porovnejte p?itom, kolik vojska ode?lo na frontu od n?s a kolik od nich. To v?m ?eknu, ?e mn? je ?esk? voj?k milej?? ne? takov? ma?arsk? sb??. Kdy? si vzpomenu, ?e pod B?lehradem st??leli Ma?a?i po na?em druh?m mar?batali?nu, kter? nev?d?l, ?e jsou to Ma?a?i, kte?? po nich st??l?, a po?al p?lit do deutschmajstr? na prav?m k??dle, a deutschmajst?i zas si to tak? spletli a pustili ohe? po bosensk?m regimentu, kter? st?l vedle. To byla tenkr?t situace! J? byl pr?v? u ?t?bu brig?dy na ob?d?, den p?edt?m museli jsme se odb?t ?unkou a pol?vkou z konzerv, a ten den jsme m?li po??dnou pol?vku ze slepice, fil? s r??? a buchti?ky se ?od?, ve?er p?edt?m jsme pov?sili jednoho srbsk?ho vin?rn?ka v m?ste?ku a na?i kucha?i na?li u n?ho ve sklep? t?icet let star? v?no. Dovedete si p?edstavit, jak jsme se v?ichni t??ili na ob?d. Pol?vku jsme sn?dli a pou?t?me se pr?v? do slepice, kdy? najednou p?est?elka, pak st?elba, a na?e artil?rie, kter? ani nem?la zd?n?, ?e to na?e ??sti st??lej? po sob?, po?ala p?lit po na?? linii a jeden gran?t padl t?sn? vedle na?eho ?t?bu brig?dy. Srbov? snad mysleli, ?e u n?s vypukla vzpoura, tak za?ti ze v?ech stran do n?s ?ezat a p?epravovat se proti n?m p?es ?eku. Brig?dn?ho gener?la volaj? k telefonu a divizion?r spustil r?mus, co je to za hovadinu v brig?dn?m ?seku, ?e pr?v? dostal rozkaz od ?t?bu arm?dy za??t ?tok na srbsk? pozice ve 2 hodiny 35 minut v noci na lev?m k??dle. My ?e jsme rezerva a ?e se ihned m? ohe? zastavit. Ale kdepak v takov? situaci cht?t ,Feuer einstellen`. Brig?dn? telefonn? centr?la hl?s?, ?e se nikam nem??e dozvonit, jenom ?e hl?s? ?t?b 75. regimentu, ?e pr?v? dostali od vedlej?? divize rozkaz ,ausharren`, ?e se nem??e smluvit s na?? diviz?, ?e Srbov? obsadili k?tu 212, 226 a 327, ??d? se o zasl?n? jednoho batali?nu jako svaz a spojen? po telefonu s na?? diviz?. P?ehod?me linku na divizi, ale spojen? u? bylo p?eru?eno, pon?vad? Srbov? se n?m dostali mezit?m do t?la na obou k??dlech a p?esek?vali n?? st?ed do troj?heln?ku, ve kter?m z?stalo potom v?echno, regimenty, artil?rie i tr?n s celou autokolonou, skladi?t? i poln? nemocnice. Dva dny jsem byl v sedle a divizion?r padl do zajet? i s na??m brig?dn?kem. A to v?echno zavinili Ma?a?i t?m, ?e st??leli po na?em druh?m mar?batali?nu. Rozum? se samo sebou, ?e to sv?d?li na n?? regiment."
      Plukovn?k si odplivl:
      "S?m jste se te?, pane nadporu??ku, p?esv?d?il, jak vyu?itkovali znamenit? va?? p??hody v Kir?lyhid?."
      Nadporu??k Luk?? rozpa?it? zaka?lal.
      "Pane nadporu??ku," obr?til se na n?ho d?v?rn? plukovn?k, "ruku na srdce. Kolikr?t jste se vyspal s pan? K?konyiovou?"
      Plukovn?k Schr?der byl dnes ve velmi dobr? n?lad?.
      "Ne??kejte, pane nadporu??ku, ?e jste teprve za?al korespondovat. J?, kdy? jsem byl ve va?ich letech, sed?l jsem v J?gru na m??ick?ch kursech t?i ned?le, a m?l jste vid?t, jak jsem ty cel? t?i ned?le nic jin?ho ned?lal ne? spal s Ma?arkami. Ka?d? den s jinou. Mlad?, svobodn?, star??, vdan?, jak to pr?v? p?i?lo, ?ehlil jsem tak d?kladn?, ?e kdy? jsem se vr?til k regimentu, sotva jsem pletl nohama. Nejv?c mne strhala pan? jednoho advok?ta. Ta uk?zala, co dovedou Ma?arky. Kousla mne p?itom do nosu, celou noc mn? nedala oka zamhou?it. - Za?al korespondovat...," d?v?rn? pl?cl plukovn?k nadporu??ka na rameno, "zn?me to. Ne??kejte ni?eho, j? m?m sv?j ?sudek o cel? v?ci. Zapletl jste se s n?, jej? man?el na to p?i?el, ten v?? pitom? ?vejk... - Ale v?te, pane nadporu??ku, ten v?? ?vejk je p?ece jen charakter, kdy? to tak proved s va??m dopisem. Takov?ho ?lov?ka je opravdu ?koda. J? ??k?m, ?e to je v?chova. Mn? se to velice l?b? od toho chlapa. Rozhodn? mus? b?t v tomto ohledu vy?et?ov?n? zastaveno. V?s, pane nadporu??ku, ostouzeli v novin?ch. Va?e p??tomnost zde je ?pln? zbyte?nou. B?hem t?dne bude vypravena mar?ka na rusk? front. Jste nejstar??m d?stojn?kem u 11. kompanie, pojedete s n? jako kompaniekomandant. U? je v?echno za??zeno u brig?dy. ?ekn?te ??etn?mu feldv?blovi, aby v?m na?el n?jak?ho jin?ho sluhu m?sto toho ?vejka."
      Nadporu??k Luk?? vd??n? pohl?dl na plukovn?ka, kter? pokra?oval: "?vejka p?id?luji k v?m jako kumpanieordonanc."
      Plukovn?k vstal, a pod?vaje zbledl?mu nadporu??kovi ruku, ?ekl:
      "T?m je tedy v?echno vy??zeno. P?eji v?m mnoho ?t?st?, abyste se vyznamenal na v?chodn?m boji?ti. A jestli se snad je?t? n?kdy uvid?me, tak p?ij?te mezi n?s. Ne abyste se n?m vyh?bal jako v Bud?jovic?ch..."
      Nadporu??k Luk?? po cel? cest? dom? si opakoval: "Kompaniekomandant, kompanieordonanc." A jasn? p?ed n?m vyvst?vala postava ?vejka. ??etn? ?ikovatel Van?k, kdy? mu poru?il nad poru??k Luk??, aby mu vyhledal n?jak?ho nov?ho sluhu m?sto ?vejka, ?ekl: "J? myslel, ?e jsou, pane obrlajtnant, spokojenej s t?m ?vejkem."
      Usly?ev, ?e ?vejka nazna?il plukovn?k ordonanc? u 11. kumpanie, zvolal: "Pomoz n?m p?nb?h."
      -
      U divizijn?ho soudu, v bar?ku opat?en?m m???emi, vst?vali podle p?edpisu v sedm hodin r?no a d?vali do po??dku kavalce v?lej?c? se v prachu po zemi. Pry?en nebylo. V jednom p?epa?en? v dlouh? m?stnosti skl?dali podle p?edpisu deky na slamn?k, a kte?? byli s prac? hotovi, sed?li na lavic?ch podle st?ny a bud' si hledali v?i, ti, kte?? p?i?li z fronty, nebo se bavili vypravov?n?m r?zn?ch p??hod.
      ?vejk se star?m sap?rem Vodi?kou sed?li na lavici u dve?? je?t? s n?kolika voj?ky od r?zn?ch regiment? a formac?.
      "Pod?vejte se, ho?i," ozval se Vodi?ka, "na tamhletoho kluka ma?arsk?ho u okna, jak se pacholek modl?, aby to s n?m dob?e dopadlo. Neroztrhli byste mu dr?ku od ucha k uchu?"
      "Ale to je hodnej ?lov?k," ?ekl ?vejk, "ten je zde proto, pon?vad? necht?l narukovat. Von je proti vojn?, vod n?jak? sekty, a je zav?enej proto, ?e nechce nikoho zab?t, von se dr?? bo??ho p?ik?z?n?, ale voni mu to bo?? p?ik?z?n? voslad?j?. P?ed vojnou ?il na Morav? n?jakej pan Nemrava, a ten dokonce necht?l vz?ti ani flintu na rameno, kdy? byl odvedenej, ?e prej je to proti jeho z?sad?, nosit n?jak? flinty. Byl za to zav?enej, a? byl ?ernej, a zas ho nanovo vedli k p??saze. A von, ?e p??sahat nebude, ?e je to proti jeho z?sad?, a vydr?el to.
      "To byl hloup? ?lov?k," ?ekl star? sap?r Vodi?ka, "von moh p??sahat a p?itom se taky na v?echno vysrat, i na celou p??sahu."
      "J? u? t?ikr?t p??sahal," ozn?mil jeden infanter?k, "a t?ikr?t u? jsem tady pro dezerci, a kdybych nem?l to l?ka?sk? vysv?d?en?, ?e jsem p?ed patn?cti l?ty v choromyslnosti utlouk svou tetu, byl bych snad u? pot?et? na front? vodst?elenej. Ale takhle mn? moje nebo?ka teta v?dycky pom??e z nouze a nakonec se p?eci snad z t? vojny dostanu v po??dku."
      "A pro? jsi, kamar?de," ot?zal se ?vejk, "utloukl svou teti?ku?"
      "Kv?li ?emu se lidi utloukaj?," odpov?d?l p??jemn? mu?, "ka?dej si to m??e pomyslit, ?e kv?li pen?z?m. M?la ta baba p?t spo?iteln?ch kn??ek a zrovna j? poslali ?roky, kdy? jsem k n? p?i?el celej rozbitej a votrhanej na n?v?t?vu. Krom? n? jsem nem?l jin? du?e na tom bo??m sv?t?. Tak jsem ji ?el poprosit, aby se mne ujala, a vona, mrcha, abych prej ?el d?lat, ?e prej takovej mladej, silnej a zdravej ?lov?k. Slovo dalo slovo a j? jsem ji uhodil jen tak n?kolikr?t p?es hlavu pohrab??em a tak jsem j? z??dil celej ksicht, ?e jsem nev?d?l, je to teti?ka, nebo to nen? teti?ka. Tak jsem tam u n? sed?l na zemi a po??d si ??k?m: ,Je to teti?ka, nebo to nen? teti?ka?` A tak m? na?li u n? sed?t druh? den sousedi. Potom jsem byl v bl?zinci ve Slupech, a kdy? n?s potom p?ed v?lkou v Bohnic?ch postavili p?ed komisi, byl jsem uzn?n za vyl??en?ho a hned jsem musel j?t dosluhovat na vojnu za ty l?ta, co jsem prome?kal."
      Kolem pro?el huben?, vyt?hl? voj?k, utr?pen?ho vzez?en?, s ko?t?tem.
      "To je jeden u?itel od posledn? na?? mar?ky," p?edstavil ho myslivec sed?c? vedle ?vejka, "te? jde si vymect pod sebou. Je to n?ramn? po??dnej ?lov?k. Je tady kv?li jedn? b?sni?ce, kterou slo?il. - Poj? sem, u?itelskej," zavolal na mu?e s ko?t?tem, kter? p?ibl??il se v??n? k lavici. "Pov?z n?m to o t?ch v??ch."
      Voj?k s ko?t?tem odka?lal a spustil:
       V?e zav?iveno, front se drbe cel?,
       ve? po n?s leze velik?.
       Pan gener?l se v?l? na posteli
       a ka?dej den se p?evl?k?.
       V??m u vojska se velmi dob?e da??,
       i na ?ar?e u? p?ivyk?,
       s v?? pruskou u? se hbit? p???
       ten star? v?iv?k rakousk?.
      Ztr?pen? voj?k u?itel si p?isedl na lavici a povzdechl: "To je v?echno, a kv?li tomu jsem ji? po?tvrt? vysl?chanej u pana auditora."
      "Vono to skute?n? nestoj? ani za ?e?," roz?afn? ?ekl ?vejk, "vono jen p?ijde na to, koho voni u soudu budou myslet t?m star?m v?iv?kem rakousk?m. Je?t? dob?e, ?e jste tam dal vo tom p??en?, to je spletete, ?e budou z toho janci. Jen jim vysv?tlete, ?e v?iv?k je same?ek od v?i a ?e na sami?ku ve? m??e lezt zase jenom same?ek v?iv?k. Jinak se z toho nevymot?te. Nepsal jste to jist?, abyste cht?l n?koho urazit, to je jasn?. ?ekn?te jen panu auditorovi, ?e jste si to psal pro svoje pot??en?, a jako se ??k? same?kovi od svin? kanec, tak se ??k? v?ude same?kovi od v?i - v?iv?k."
      U?itel si povzdechl: "Kdy? ten pan auditor neum? dob?e ?esky. J? u? jsem mu to tak? podobn?m zp?sobem vysv?tloval, ale on na mne spustil, ?e same?ek od v?i se jmenuje ?esky ve??k. ,??dn? f?iv?k,` pov?dal pan auditor, ,ve??k. Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten fe?, also masculinum ist ta fe?ak. Wir kennen unsre Pappenheimer.`"
      "Zkr?tka a dob?e," ?ekl ?vejk, "je to s v?mi vachrlat?, ale nesm?te ztr?cet nad?ji, jako ??kal Cik?n Jane?ek v Plzni, ?e se to je?t? m??e vobr?tit k lep??mu, kdy? mu v roce 1879 d?vali kv?li t? dvojn?sobn? loupe?n? vra?d? vopr?tku na krk. A taky to uh?d, pon?vad? ho vodvedli v posledn? okam?ik vod ?ibenice, pon?vad? ho nemohli pov?sit kv?li narozenin?m c?sa?e p?na, kter? p?ipadly pr?v? na ten samej den, kdy m?l viset. Tak ho vob?sili a? druhej den, a? bylo po narozenin?ch, a chlap m?l je?t? takov? ?t?st?, ?e t?et? den nato dostal milost a m?lo bejt s n?m obnoven? l??en?, pon?vad? v?echno ukazovalo na to, ?e to vlastn? ud?lal jinej Jane?ek. Tak ho museli vykopat z trestaneck?ho h?bitova a rehabilitovati ho na plze?skej katolickej h?bitov, a potom se teprve p?i?lo na to, ?e je evangel?k, tak ho p?evezli na evangelickej h?bitov a potom..."
      "...potom dostane? p?r facek," ozval se star? sap?r Vodi?ka, "co si ten chlap v?echno nevymysl?. ?lov?k m? starosti s divizn?m soudem, a von chlap mizern? mn? v?era, kdy? n?s vedli k vejslechu, vykl?dal, co je to r??e z Jericha."
      "To ale nebyla moje slova, to vykl?dal sluha mal??e Panu?ky Mat?j jedn? star? b?b?, kdy? se ho ptala, jak vypad? r??e z Jericha. Tak j? pov?dal: ,Vemte such? kravsk? hovno, dejte ho na tal??, polejte vodou a vono se v?m kr?sn? zazelen?, a to je r??e z Jericha,` " br?nil se ?vejk, "j? jsem si tu blbost nevymyslil a p?eci jsme si vo n??em museli pov?dat, kdy? jdeme k vejslechu. J? jsem t? cht?l, Vodi?ko, jen pot??it..."
      "Ty n?koho pot????," odplivl si opovr?liv? Vodi?ka, "?lov?k m? tu plnou hlavu starost?, aby se dostal z t? ?lamastiky a vy?el ven, aby si to s t?ma klukama ma?arskejma vyrovnal, a von chce ?lov?ka pot??it s n?jak?m kravsk?m hovnem.
      A jak to m??u splatit t?m ma?arskejm kluk?m, kdy? sed?m zav?enej, a je?t? ke v?emu se ?lov?k mus? p?etva?ovat a vykl?dat auditorovi, ?e nem? proti Ma?ar?m ??dnou z??t. To je, pane?ku, ps? ?ivot. Ale a? j? jednou takov?ho kluka dostanu do pazour?, tak ho u?krt?m jako ?t?n?, j? jim d?m ,Isten ?ld meg a Magyart`, j? se s nima porovn?m, vo mn? se je?t? bude mluvit "
      "Nem?jme ??dnej vo nic starost," ?ekl ?vejk, "v?echno se urovn?, hlavn? v?c? je v?dycky u soudu mluvit nepravdu. Kerej ?lov?k se d? vom?mit, aby se p?iznal, ten je v?dycky ztracenej. Z toho nikdy nic po??dn?ho nebude. Kdy? jsem jednou pracoval v Mor. Ostrav?, tak tam byl takovejhle p??pad: Jeden horn?k zt??skal tam in?en?ra mezi ?ty?ma vo?ima, tak?e to nikdo nevid?l. A advok?t, kerej ho h?jil, po??d mu ??kal, aby zap?ral, ?e se mu nem??e nic st?t, ale p?edseda sen?tu mu po??d klad na srdce, ?e p?izn?n? je poleh?uj?c? okolnost?, ale ten ved neust?le svou, ?e se p?iznat nem??e, tak byl osvobozenej, pon?vad? dok?zal svoje alibi. V ten samej den byl v Brn?..."
      "Je???marj?," roz??lil se Vodi?ka, "j? u? to nevydr??m. Pro? tohle v?echno pov?d?, to nepochopuju. To byl v?era s n?ma u vejslechu zrovna takovej ?lov?k. Kdy? se ho auditor ptal, ??m je v civilu, tak ??kal: ,Dejm?m u K???e.` A trvalo to p?es p?l hodiny, ne? auditorovi vysv?tlil, ?e tah? m?ch u kov??e K???e, a kdy? se ho potom zeptali: ,Vy jste tedy v civilu pomocnej d?ln?k,` tak jim odpov?d?l: ,Kdepak ponocnej, ten je Franta Hyb??.`"
      Na chodb? se ozvaly kroky a vol?n? str??e "Zuwachs". "Zas n?s bude v?c," radostn? ?ekl ?vejk, "snad si schovali n?jak? to b??ko."
      Dve?e se otev?ely a dovnit? v?oupli jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kter? sed?l se ?vejkem v Bud?jovic?ch v arest? a byl p?edur?en ke kuchyni n?jak? mar?ov? roty. "Pochv?len P?n Je??? Kristus," ?ekl vstupuje, na?e? ?vejk za v?echny odpov?d?l: "A? na v?ky amen."
      Jednoro?n? dobrovoln?k spokojen? pod?val se na ?vejka, polo?il na zem deku, kterou s sebou p?inesl, a posadil se na lavici k ?esk? kolonii, rozto?il si kama?e a vy?al um?le v z?hybech sto?en? cigarety, kter? rozdal, pak vyt?hl z boty kousek t?ec? plochy od krabi?ky z?palek a n?kolik sirek um?le roz?ezan?ch v p?li hlavi?ky.
      Roz?krtl, opatrn? zap?lil si cigaretu, dal v?em p?ip?lit a lhostejn? ?ekl: "J? jsem ob?alovanej pro vzpouru."
      "To nic nen?," chl?choliv? ,ozval se ?vejk, "to je legrace."
      "To se rozum?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "jestli takov?m zp?sobem to chceme vyhr?t, pomoc? r?zn?ch soud?. Kdy? s? cht?j? se mnou mermomoc? soudit, a? se soud?. Celkem vzato, jeden proces nic nem?n? na cel? situaci."
      "A jak jsi se vzbou?il?" ot?zal se sap?r Vodi?ka, d?vaje se sympaticky na jednoro?n?ho dobrovoln?ka.
      "Necht?l jsem pucovat hajzly na hauptva?e," odpov?d?l, "tak m? vedli a? k obr?tovi. A to je p?kn? svin?. Za?al na mne k?i?et, ?e pr? jsem zav?en na z?klad? regimentsraportu a ?e jsem oby?ejn? arestant, ?e se v?bec div?, ?e mne zem? nos? a nep?estane se to?it nad tou hanbou, ?e v arm?d? se vyskytl ?lov?k s pr?vem jednoro?n?ho dobrovoln?ka, maj?c?ho n?rok na d?stojnickou hodnost, kter? v?ak sv?m chov?n?m m??e vzbudit jedin? hnus a opovr?en? u sv?ch p?edstaven?ch. Odpov?d?l jsem, ?e rotace zem?koule nem??e b?t p?eru?ena objeven?m se na n? takov?ho jednoro?n?ho dobrovoln?ka, jako jsem j?, ?e z?kony p??rodn? jsou siln?j?? ne? ?tr?fky jednoro?n?ch dobrovoln?k? a ?e bych si p??l v?d?t, kdo mne m??e p?inutit, abych pucoval n?jakej hajzl, kter? jsem nepod?lal, a?koliv i na to bych m?l pr?vo po t? svinsk? kuchyni u regimentu, po tom shnil?m zel? a mo?en?m skopov?m mase. Potom jsem je?t? obrstovi ?ekl, ?e je t?? jeho n?zor, pro? mne zem nos?, trochu podivn?, pon?vad? kv?li mn? p?ece nevypukne zem?t?esen?. Pan obrst po celou mou ?e? nic ned?lal ne? cvakal zuby jako kobyla, kdy? ji stud? zmrzl? ?epa na jazyk, a potom na mne za?val:
      ,Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?` ,Poslu?n? hl?s?m, ?e ??dn?ho hajzlu pucovati nebudu:
      ,Vy budete pucovat, Sie Einj?hriger.` ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nebudu.`
      ,Krucityrkn, vy budete pucovat, ne jeden, ale sto hajzl?!`
      ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nebudu pucovat ani sto, ani jeden hajzl!`
      A tak to ?lo po??d: ,Budete pucovat?` ,Nebudu pucovat ` Hajzly l?taly sem a tam, jako by to bylo n?jak? d?tsk? ??kadlo od Pavly Moudr?. Obr?t b?hal po kancel??i jako pominut?, nakonec si sedl a ?ekl: ,Rozva?te si to dob?e, j? v?s p?ed?m divizijn?mu soudu pro vzpouru. Nemyslete si, ?e budete prvn? jednoro?n? dobrovoln?k, kter? byl za t?to v?lky zast?elen. V Srbsku jsme pov?sili dva jednoro?n? dobrovoln?ky od 10. kompanie a jednoho od 9. jsme zast?elili jako jehn?. A pro?? Pro jejich pali?atost. Ty dva, kte?? byli pov??eni, zdr?hali se prop?chnout ?enu a chlapce jednoho ????ka pod ?abacem a jednoro??k od 9. kumpa?ky byl zast?elen, pon?vad? necht?l j?t kup?edu a vymlouval se, ?e m? otekl? nohy a ?e je platfus. Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?`
      ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nebudu:
      Obr?t se na mne pod?val a ?ekl: ,Posly?te, nejste vy slavjanofil?`
      ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nejsem.`
      Potom mne odvedli a ozn?mili mn?, ?e jsem ?alov?n pro vzpouru."
      "Nejlep?? ud?l??," ?ekl ?vejk, "kdy? se bude? te? vyd?vat za blba. Kdy? jsem sed?l na garniz?n?, tak tam s n?mi byt takovej chytrej ?lov?k vzd?lanej, profesor na obchodn? ?kole. Ten dezent?roval z boji?t? a m?l bejt s n?m n?ramn? slavnej proces, aby byl pro postrach odsouzenej a ob??enej, a ten se z toho n?ramn? jednodu?e vyvl?k. Za?al d?lat d?di?n? zat??en?ho, a kdy? ho ?t?bn? l?ka? prohl??el, tak prohl?sil, ?e von nedezent?roval, ?e u? vod ml?d? r?d cestuje, ?e m? v?dycky touhu n?kam daleko zmizet. ?e jednou se probudil v Hamburku a podruh? zas v Lond?n?, a ?e nev?d?l, jak se tam dostal. Otec ?e byl alkoholik a zem?el sebevra?dou p?ed jeho narozen?m, matka ?e byla prostitutkou a op?jela se a zem?ela na delirium. Mlad?? sestra ?e se utopila, star?? ?e se vrhla pod vlak, bratr ?e sko??) z ?elezni?n?ho mostu na Vy?ehrad?, d?de?ek ?e zavra?dil svou ?enu a polil se petrolejem a zap?lil se, druh? babi?ka ?e se toulala s Cik?ny a otr?vila se ve v?zen? sirkami, jeden bratranec ?e byl n?kolikr?t souzen pro ?h??stv? a pod?ezal si v Kartouz?ch ??ly na krku kouskem skla, sest?enice z otcovy strany ?e se vrhla ve V?dni z ?est?ho patra, von s?m ?e je stra?n? zanedban?ho vychov?n? a do deseti let ?e neum?l mluvit, pon?vad? ve v?ku ?esti m?s?c?, kdy? ho p?evazovali na stole a n?kam vodb?hli, ko?ka ho st?hla se stolu a p?dem ?e se uhodil do hlavy. M?v? t?? ob?asn? siln? bolen? hlavy a v takov?ch okam?ic?ch ?e nev?, co d?l?, a v takov?m stavu ?e taky vode?el z fronty do Prahy, a teprve kdy? ho zatkla u Flek? vojensk? policie, ?e p?i?el k sob?. Pane?ku, m?li jste vid?t, jak ho je?t? r?di pustili z vojny, a asi p?t man?k?, kte?? sed?li s n?m v cim?e, v?ichni si to pro v?echen p??pad napsali na pap?rek asi takhle: