Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Sed?li v?ichni chv?li ml?ky proti sob?, a? uznal nadporu??k za vhodn? p?eru?it trapnou situaci slovy: "Kdy jste p?ijel, pane Wendler?"
      "Dnes r?no."
      "To jsem velice r?d, ?e jste mne na?el a zastihl doma, pon?vad? odp?ldne jdu v?dy do kas?ren a m?m no?n? slu?bu. Pon?vad? byt jest vlastn? po cel? den pr?zdn?, mohl jsem nab?dnout milostiv? pan? pohostinstv?. Nen? tu nik?m obt??ov?na po dobu sv?ho pobytu v Praze. Ze star? zn?mosti..."
      Obchodn?k s chmelem zaka?lal: "Katy je jist? divn? ?ensk?, pane nadporu??ku, p?ijm?te m?j nejsrde?n?j?? d?k za v?echno, co jste pro ni ud?lal. Vzpomene si jeti do Prahy z?istajasna, ?e pr? se mus? l??it z nerv?zy, j? jsem na cest?ch, p?ijedu dom?, a d?m pr?zdn?. Katy pry?."
      Sna?e se d?lat co nejp??jemn?j?? obli?ej, pohrozil j? prstem, a nucen? se usm?vaje, ot?zal se ?eny: "Tys asi patrn? myslela, ?e kdy? j? jsem na cest?ch, ?e i ty m??e? t?? cestovat? Ty jsi si ov?em nepomyslila..."
      Nadporu??k Luk??, vida, ?e sp?d rozmluvy zabo?uje do nep??jemnost?, odvedl op?t inteligentn?ho obchodn?ka s chmelem k map? boji?t?, a ukazuje na podtr?en? m?sta, ?ekl: "Zapomn?l jsem v?s upozornit na jednu velice zaj?mavou okolnost. Na tento velik? k jihoz?padu obr?cen? oblouk, kde tvo?? tato skupina hor velik? p?edmost?. Sem obr?cena jest ofenz?va spojenc?. Uzav?en?m t?to dr?hy, kter? p?edmost? spojuje s hlavn? obrannou lini? nep??tele, mus? b?t p?eru?eno spojen? mezi prav?m k??dlem a severn? arm?dou na Visle. Je v?m to nyn? jasn??"
      Obchodn?k s chmelem odpov?d?l, ?e jest mu v?e ?pln? jasn?, a ob?vaje se ve sv? taktnosti, aby to, co ?ekl, nebylo pova?ov?no za nar??ku, zm?nil se, vraceje se na sv? m?sto: "N?? chmel v?lkou ztratil odbyti?t? v cizin?. Pro chmel je nyn? ztracena Francie, Anglie, Rusko i Balk?n. Je?t? pos?l?me chmel do It?lie, ale ob?v?m se, ?e se It?lie tak? do toho zam?ch?. Ale pak, a? to vyhrajem, budem si diktovat ceny za zbo?? my."
      "It?lie zachov?v? p??snou neutralitu," t??il ho nadporu??k, "to je..."
      "Tak pro?, nep?izn?, ?e je v?z?na trojspolkovou smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a N?meckem?" rozkatil se n?hle obchodn?k s chmelem, kter?mu najednou p?i?lo v?echno do hlavy, chmel, ?ena, v?lka, "j? ?ekal, ?e It?lie vyt?hne polem proti Francii a proti Srbsku. Pak by v?lka u? byla u konce. Chmel mn? ve skladi?t?ch hnije, uz?v?rky dom?c? jsou slab?, export rovn? se nule, a It?lie zachov?v? neutralitu. Pro? It?lie obnovovala je?t? v roce 1912 s n?mi trojspolek? Kde je italsk? ministr zahrani?n?ch z?le?itost? mark?z di San Giuliano? Co d?l? ten p?n? Sp? nebo co? V?te, jak? jsem m?l do vojny ro?n? obrat a jak? m?m dnes? - Nemyslete si, ?e nesleduji ud?losti," pokra?oval, d?vaje se zu?iv? na nadporu??ka, kter? klidn? vypou?t?l z ?st kole?ka cigaretov?ho d?mu, kter? st?hala jedno druh? a rozb?jela je, co? sledovala pan? Katy s velk?m z?jmem, "pro? N?mci ode?li zp?t ku hranic?m, kdy? byli ji? u Pa???e? Pro? zas se vedou mezi M?sou a Moselou prudk? d?lost?eleck? boje? V?te, ?e v Combres a Wo(wru u Marche sho?ely t?i pivovary, kam jsem pos?lal ro?n? p?es p?t set ?ok? chmele? A sho?el i ve Vog?z?ch Hartmansweilersk? pivovar, je srovn?n se zem? ohromn? pivovar v Niederaspachu u Mylh?z. To m?te ztr?ty 1200 ?ok? chmele pro mou firmu ro?n?. ?estkr?t bojovali N?mci s Belgi?any o pivovar Klosterhoek, to m?te ztr?tu 350 ?ok? chmele ro?n?."
      Nemohl d?le roz?ilen?m mluvit, jen vstal, p?istoupil k ?en? a ?ekl: "Katy, ty pojede? okam?it? se mnou dom?. Obl?kej se. - Mne v?echny ty ud?losti tak roz?iluj?," ?ekl po chv?li omluvn?m t?nem, "b?val jsem kdysi ?pln? klidn?m."
      A kdy? ode?la se obl?knout, ti?e ?ekl k nadporu??kovi: "Nevyv?d? to ponejprv. Loni ujela s jedn?m suplentem a na?el jsem je a? v Z?h?ebu. Ud?lal jsem p?i t? p??le?itosti v m?stsk?m pivova?e v Z?h?eb? uz?v?rku na ?est set ?ok? chmele. Ba, jih byl v?bec zlat?m dolem. N?? chmel ?el a? do Ca?ihradu. Dnes jsme napolo zni?eni. Jestli vl?da omez? v?robu piva, zasad? n?m posledn? r?nu."
      A zapaluje si nab?dnutou cigaretu, ?ekl zoufale: "Jedin? Var?ava odb?rala 2370 ?ok? chmele. Nejv?t?? pivovar je tam augusti?nsk?. Z?stupce b?val u m? na n?v?t?v? ka?doro?n?, To je k zouf?n?. Je?t? dob?e, ?e nem?m d?ti."
      Tento logick? z?v?r ka?doro?n? n?v?t?vy z?stupce augusti?nsk?ho pivovaru z Var?avy zp?sobil, ?e se nadporu??k jemn? usm?l, co? obchodn?k s chmelem post?ehl, a proto vykl?dal d?l: "Uhersk? pivovary v ?oproni a ve Velk? Kani?i odb?raly pro sv? exportn? piva, kter? vyv??ely a? do Alexandrie, u m? firmy ro?n? pr?m?rem tis?c ?ok? chmele. Dnes odm?taj? jakoukoliv objedn?vku kv?li blok?d?. Nab?z?m jim chmel o t?icet procent lacin?j??, a neobjedn?vaj? ani jeden ?ok. Stagnace, ?padek, miz?rie a je?t? k tomu dom?c? starosti."
      Obchodn?k s chmelem se odml?el a ml?en? p?eru?ila pan? Katy, p?ipraven? na cestu: "Jak to ud?l?me s m?mi kufry?"
      "P?ijedou pro n?, Katy," ?ekl spokojen? obchodn?k s chmelem, raduje se nakonec, ?e skon?ilo v?e bez v?stupu a pohor?liv? sc?ny, "jestli chce? je?t? obstarat n?jak? n?kupy, je nejvy??? ?as, abychom ?li. Vlak jede ve dv? dvacet."
      Oba rozlou?ili se p??telsky s nadporu??kem a obchodn?k s chmelem byl tak r?d, ?e u? je to odbyto, ?e na rozchodu, v p?eds?ni, ?ekl k nadporu??kovi: "Jestli, nedej b?h, byl byste na vojn? ran?n, p?ije?te k n?m na zotavenou. Budeme v?s co nejpe?liv?ji opatrovat."
      Vr?tiv se do lo?nice, kde pan? Katy se obl?kala na cestu, na?el nadporu??k na umyvadle 400 korun a tento l?stek:
       Pane nadporu??ku! Nezastal jste se mne p?ed tou
       opic?, m?m mu?em, idiotem prvn?ho ??du. Dovolil
       jste, aby mne odvl?kl s sebou jako n?jakou v?c,
       kterou zapomenul v byt?. P?itom dovolil jste si
       ud?lat pozn?mku, ?e jste mn? nab?dl
       pohostinstv?. Douf?m, ?e jsem v?m nezp?sobila
       v?t?? ?traty ne? p?ilo?en?ch 400 koruny o kter?
       pros?m byste se rozd?lil se sv?m sluhou.
      Nadporu??k Luk?? chv?li st?l s l?stkem v ruce a pak jej pomalu roztrhal. S ?sm?vem pod?val se na pen?ze le??c? na umyvadle, a vida, ?e v roz?ilen? zapomn?la h?eb?nek do vlas? na stolku, kdy? si p?ed zrcadlem upravovala vlasy, ulo?il jej mezi sv? feti?istick? relikvie.
      ?vejk se vr?til po poledni. ?el hledat st?jov?ho pin?e pro nadporu??ka.
      "?vejku," ?ekl nadporu??k, "m?te ?t?st?. Ta d?ma, kter? u mne bydlila, je u? pry?. Odvezl ji pan man?el. A za v?echny slu?by, kter? jste j? prok?zal, nechala v?m na umyvadle 400 korun. Mus?te j? p?kn? pod?kovat, respektive jej?mu panu choti, pon?vad? jsou to jeho pen?ze, kter? vzala s sebou na cestu. J? v?m nadiktuji psan?."
      Nadiktoval mu:
      "Velect?n? pane! Ra?te vy??dit nejsrde?n?j?? d?k za 400 korun, kter? mn? darovala va?e pan? cho? za slu?by, kter? jsem j? prok?zal p?i jej? n?v?t?v? v Praze. V?e, co jsem pro ni ud?lal, u?inil jsem ochotn?, a proto nemohu p?ijmouti tento obnos a zas?l?m jej... - Nu jen pi?te d?l, ?vejku, copak sebou tak vrt?te? Kde jsem to p?estal?"
      "A zas?l?m jej...," ?ekl t?esouc?m se hlasem, pln?m tragiky, ?vejk.
      "Dob?e tedy: zas?l?m jej nazp?tek s uji?t?n?m sv? nejhlub?? ?cty. Uctiv? pozdrav a ruky pol?ben? milostiv? pan?. Josef ?vejk, d?stojnick? sluha u nadporu??ka Luk??e. Hotovo?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, je?t? sch?z? datum."
      "20. prosince 1914. Tak a te? napi?te ob?lku a vezm?te t?ch 400 korun a odnesete je na po?tu a po?lete na tuto adresu."
      A nadporu??k Luk?? po?al si vesele pohvizdovat ?rii z operety Rozveden? pan?.
      "Je?t? n?co, ?vejku," ot?zal se nadporu??k, kdy? ?vejk odch?zel na po?tu, "co je s t?m psem, kter?ho jste ?el hledat?"
      "M?m jednoho v p?cu, pane obrlajtnant, n?ramn? hezk? zv??e. Ale bude to t??k? ho dostat. Zejtra douf?m ?e ho snad p?ece p?ivedu. Kou?e."
      6
      Posledn?ho slova nadporu??k Luk?? nezaslechl, a bylo p?ece tak d?le?it?. "Kousala ta potvora o v?echno pry?," cht?l je?t? jednou opakovat ?vejk, ale nakonec si pomyslil: "Co je vlastn? nadporu??kovi do toho. Chce psa, tak ho dostane."
      Nen? to ov?em lehkou v?c? ??ci: "P?ive?te mn? psa!" Majitel? ps? jsou na sv? psy velice opatrn?, a nemus? to b?t pr?v? ?istokrevn? pes. I toho vo???ka, kter? nic jin?ho ned?l?, ne? ?e n?jak? sta?ence zah??v? nohy, m? majitel r?d a ned? mu ubl??it.
      Pes s?m mus? m?t instinkt, zejm?na je-li ?istokrevn?, ?e jednoho kr?sn?ho dne bude sv?mu p?novi odcizen. ?ije neust?le ve strachu, ?e bude ukraden, ?e mus? b?t ukraden. Pes se kup??kladu vzd?l? od sv?ho p?na na proch?zce, je zpo??tku vesel?, dov?div?. Hraje si s druh?mi psy, leze na n? nemravn?, oni na n?ho, o?uch?v? patn?ky, vyzdvihuje no?i?ku na ka?d?m rohu i hokyn??ce na ko? s brambory, zkr?tka m? takovou radost ze ?ivota a sv?t zd? se mu b?t jist? kr?sn?m jako jinochovi po ??astn? maturit?.
      Najednou v?ak pozorujete, ?e veselost jeho miz?, ?e pes vycituje, ?e se ztratil. A nyn? teprve p?ich?z? na n?ho ta prav? zoufalost. Pob?h? zd??en? po ulici, ?enich?, sku?? a v naprost? zoufalosti st?hne ohon mezi nohy, u?i d? dozadu a mete si to uprost?ed ulice kamsi do nezn?ma.
      Kdyby mohl mluvit, tak by k?i?el: "Je???marj?, mne n?kdo ukradne."
      Byli jste n?kdy v psinci a vid?li jste tam takov? ud??en? zjevy ps?? Ti v?ichni jsou ukradeni. Velkom?sto vychovalo zvl??tn? druh zlod?j?, kte?? ?iv? se v?hradn? kr?de?emi ps?. Jsou mal? druhy sal?nn?ch pejsk?, trpasli??, ratl??kov?, zcela nepatrn? rukavice, vejdou se do kapsy u svrchn?ku nebo do d?msk?ho ruk?vn?ku, kde se nos? s sebou. I odtud v?m ho chud?ka vyt?hnou. Zlou n?meckou dogu skvrnitou, kter? hl?d? zu?iv? na p?edm?st? vilu, ukradnou v noci. Policejn?ho psa ukradnou detektivovi p?ed nosem. Vedete si psa na ????e, p?est??hnou ji a u? jsou se psem pry? a vy se pitom? d?v?te na pr?zdnou ???ru. Pades?t procent ps?, kter? na ulici potk?v?te, m?nilo n?kolikr?t sv? p?ny, a ?asto po letech koup?te sv?ho vlastn?ho psa, kter?ho v?m jako ?t?n? ukradli, kdy? jste s n?m ?el na proch?zku. Nejv?t?? nebezpe?? b?ti ukradenu hroz? ps?m, kdy? je vyv?d?j?, aby vykonali malou i velkou t?lesnou pot?ebu. Zejm?na p?i posledn?m aktu se jich nejv?c ztr?c?. Proto se ka?d? pes p?i tom opatrn? kolem sebe rozhl???.
      Jest n?kolik syst?m?, jak se kradou psi. Bud' p??mo, n?co na zp?sob kapesn? kr?de?e, nebo podvodn?m vyl?k?n?m ne??astn?ho tvora k sob?. Pes jest zv??e v?rn?, ale jen v ??tance neb v p??rodopise. Dejte o?ichat i nejv?rn?j??mu psu sma?enou ko?skou uzenku, a je ztracen. Zapomene na p?na, vedle kter?ho kr???, oto?? se a jde za v?mi, p?i?em? mu z tlamy tekou sliny a v p?edzv?sti a tu?en? velk? radosti nad uzenkou vrt? p??v?tiv? ocasem a protahuje nozdry jako nejbujn?j?? h?ebec, kdy? ho vedou ke klisn?.
      Na Mal? Stran? u Z?meck?ch schod? je mal? v??ep piva. Jednoho dne sed?li tam v ?eru vzadu dva mu?i. Jeden voj?k a druh? civilista. Naklon?ni k sob? ?eptali si tajemn?. Vyhl??eli jako spiklenci z dob Ben?tsk? republiky.
      "Ka?dej den ve vosum hodin," ?eptal civilista voj?kovi, "chod? s n?m slu?ka na roh Havl??kov?ho n?m?st? k parku. Ale von je potvora, kou?e o v?echno pry?. Ned? se pohladit."
      A nakl?n?je se je?t? v?c k voj?kovi, za?eptal mu do ucha: "Ani bu?ta ne?ere."
      "Sma?en?ho?" ot?zal se voj?k.
      "Ani sma?en?ho."
      Oba si odplivli.
      "Co tedy ta potvora ?ere?"
      "P?nb?hv? co. Voni jsou n?kte?? psi rozmazlen? a rozhej?kan? jako arcibiskup."
      Voj?k s civilistou si ?ukli a civilista d?le ?eptal: "Jednou ode m? jeden ?ernej ?pic, kter?ho jsem pot?eboval pro psinec nad Klamovkou, necht?l taky vz?t bu?ta. Chodil jsem za n?m po t?i dny, a? u? jsem to nevydr?el a p??mo se zeptal t? pan?, co s t?m psem chodila na proch?zku, co vlastn? ten pes ?ere, ?e je tak p?knej. Pan? to zalichotilo a ?ekla, ?e m? nejrad?i kotlety. Tak jsem mu koupil ??zek. Mysl?m si, to je je?t? lep??. A vid??, mrcha pes si ho ani nev??m, ?e to bylo telec?. Byl ud?lanej na vep?ov? maso. Tak jsem musel mu koupit kotletu. Dal jsem mu ji o?ichat a b???m, pes za mnou. Pan? k?i?ela: ,Punt?ku, Punt?ku,` ale kdepak mile] Punt?k. Za kotletou b??el a? za roh, tam jsem mu dal ?et?zek na krk a druhej den u? byl v psinci nad Klamovkou. M?l pod krkem p?r b?lejch chlup?, skupinku, tu mu zamalovali na?erno a nikdo ho nepoznal. Ale vost?tn? psi, a ?e jich bylo hodn?, v?ichni ?li na ko?sk?ho sma?en?ho bu?ta. Ty bys ud?lal taky nejlep??, kdybys se j? voptal, co ten pes nejrad?ji ?ere; ty jsi voj?k, postavu m?? a vona ti to sp?? ?ekne. J? u? jsem se j? ptal, ale ona se na m? pod?vala, jako kdyby mne cht?la probodnout, a ?ekla: ,Co je v?m do toho: Vona nen? moc hezk?, je to vopice, ale s voj?kem bude mluvit."
      "Je to opravdu st?jovej pin?? M?j obrlajtnant jin?ho nechce."
      "Fe??k st?jovej pro?. Pep? a s?l, dovopravdy ?istokrevnej, jako?e ty jse? ?vejk a j? Blahn?k. Mn? jde vo to, co ?ere, to mu d?m a p?ivedu ti ho."
      Oba p??tel? si op?t ?ukli. Je?t? kdy? ?vejk se ?ivil prodejem ps? do vojny, Blahn?k mu je dod?val. Byl to zku?en? mu? a vypravovalo se o n?m, ?e kupoval pod rukou z pohodnice podez?el? psy a zas je prod?val d?l. M?l dokonce u? jednou vzteklinu a v Pasteurov? ?stavu ve V?dni byl jako doma. Nyn? pova?oval za svou povinnost nezi?tn? voj?kovi ?vejkovi pomoci. Znal v?echny psy v cel? Praze i okol?, a mluvil proto tak ti?e, aby se hostinsk?mu neprozradil, pon?vad? mu z hostince p?ed p?lrokem odnesl pod kab?tem ?t?n?, jezev??ka, kter?mu dal cucat ml?ko z d?tsk? l?hve, tak?e ho hloup? ?t?n? patrn? pova?ovalo za m?mu a ani nedutalo pod kab?tem.
      Kradl ze z?sady jen ?istokrevn? psy a mohl b?t soudn?m znalcem. Dod?val do v?ech psinc? i soukrom?m osob?m, jak se to dalo, a ?el-li po ulici, tu na n?ho vr?eli psi, kter? kdysi ukradl, a kdy? st?l n?kde u v?kladn? sk??n?, ?asto n?jak? mstiv? pes vyzdvihl u n?ho za z?dy no?i?ku a pokropil mu kalhoty.
      -
      V osm hodin r?no druh?ho dne bylo vid?t dobr?ho voj?ka ?vejka chodit na rohu Havl??kova n?m?st? a parku. hekal na slu?ku se st?jov?m pin?em. Kone?n? se do?kal a kolem n?ho p?eb?hl vousat? pes, rozje?en?, ostrosrst?, s moudr?ma ?ern?ma o?ima. Byl vesel? jako v?ichni psi, kdy? si odbyli svou pot?ebu, a hnal se k vrabc?m sn?daj?c?m ko?sk? trus na ulici.
      Pak p?e?la kolem ?vejka ta, kter? ho m?la na starosti. Byla to star?? d?vka se zp?sobn? do v?ne?ku zapleten?mi vlasy. Hv?zdala na psa a to?ila ?et?zkem a elegantn?m karab??em.
      ?vejk ji oslovil:
      "Dovolte, sle?no, kudy se jde na ?i?kov?"
      Zastavila se a pod?vala se na n?ho, mysl?-li to up??mn?, a dobr?ck? obli?ej ?vejk?v j? ?ekl, ?e opravdu ten voj??ek chce asi j?t na ?i?kov. V?raz jej? tv??e zm?kl a ona ochotn? mu vykl?dala, jak na ten ?i?kov p?jde.
      "J? jsem teprve ned?vno do Prahy p?elo?enej," ?ekl ?vejk, "j? nejsem zdej??, j? jsem z venkova. Vy taky nejste z Prahy?"
      "J? jsem z Vod?an."
      "Tak jsme nedaleko od sebe," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem z Protiv?na."
      Tato znalost m?stopisu ?esk?ho jihu, nabyt? kdysi p?i man?vrech v tom kraji, naplnila srdce d?vky krajansk?m teplem.
      "Tak zn?te v Protiv?n? na n?m?st? ?ezn?ka Pejchara?"
      "Jakpak bych ho neznal."
      "To je m?j bratr."
      "Toho tam maj? u n?s v?ichni r?di," ?ekl ?vejk, "von je moc hodnej, ?slu?nej, m? dobr? maso a d?v? dobrou v?hu."
      "Nejste vy Jare??v?" ot?zala se d?vka, za??naj?c sympatizovat s nezn?m?m voj??kem.
      "Jsem."
      "A kter?ho Jare?e, toho z Kr?e u Protiv?m, nebo z Ra?ic?"
      "Z Ra?ic."
      "Je?t? rozv??? pivo?"
      "Po??d."
      "Ale on u? mus? m?t hodn? p?es ?edes?t?"
      "Vosuma?edes?t mu bylo letos na ja?e," odv?til klidn? ?vejk, "te? si zaopat?il psa a to se mu to jede. Pes mu sed? na voze. Zrovna takovej pes jako tamhleten, co hon? ty vrabce. Hezkej pejsek, moc p?knej."
      "To je n??," vysv?tlovala mu jeho nov? zn?m?, "j? slou??m zde u pana obr?ta. Vy nezn?te na?eho pana obr?ta?"
      "Zn?m, to je p?knej inteligent," ?ekl ?vejk, i "u n?s byl v Bud?jovic?ch taky takovej jeden obr?t."
      "N?? p?n je p??snej, a jak posledn? se ??kalo, ?e n?m v Srbsku natloukli, tak p?i?el cele] vztekle] dom? a sh?zel v kuchyni v?echny tal??e a cht?l I mn? d?t vejpov??."
      "Tak to je tedy v?? pejsek," p?eru?il ji ?vejk, "to je ?koda, ?e m?j obrlajtnant nem??e ??dn?ho psa vyst?t, j? m?m velice r?d psy." Odml?el se a n?hle vyrazil: "Ka?dej pes ale taky v?echno ne?ere."
      "N?? Fox si stra?n? vyb?r?, jeden ?as necht?l v?bec j?st maso, a? te? op?t."
      "A co ?ere nejrad?i?"
      "J?tra, va?en? j?tra."
      "Telec? nebo vep?ov??"
      "To je mu jedno," usm?la se ,krajanka` ?vejkova, pova?uj?c posledn? ot?zku za nepoda?en? pokus o vtip.
      Proch?zeli se je?t? chv?li, pak se k nim p?idal i st?jov? pin?, kter? byl uv?z?n na ?et?zku. Choval se k ?vejkovi velice d?v?rn? a pokou?el se roztrhnout mu alespo? n?hubkem kalhoty, vyskakoval na n?ho a n?hle, jako by vycitoval, co si o n?m ?vejk mysl?, p?estal sk?kat a ?el smutn? a zara?en?, d?vaje se ?kosem na ?vejka, jako by cht?l ??ci: Tedy to na mne taky ?ek??
      Potom mu je?t? ?ekla, ?e chod? t?? ka?d? ve?er v ?est hodin sem se psem, ?e nev??? ??dn?mu mu?sk?mu z Prahy, ?e se dala jednou do novin a p?ihl?sil se jeden z?me?n?k za ??elem s?atku a vyl?kal z n? 800 korun na n?jak? vyn?lez a zmizel. Na venkov? jsou lid? rozhodn? poctiv?j??. Jestli by se vdala, vzala by si jedin? venkovsk?ho ?lov?ka, ale a? po v?lce. V?le?n? s?atky pova?uje za hloupost, pon?vad? oby?ejn? takov? ?ensk? z?stane vdovou.
      ?vejk j? dal mnoho nad?j?, ?e p?ijde v ?est hodin, a ode?el, aby sd?lil p??teli Blahn?kovi, ?e pes ?ere j?tra jak?hokoliv druhu.
      "Pohost?m ho hov?z?ma," rozhodl se Blahn?k, "na ty jsem u? dostal bernard?na tov?rn?ka Vydry, n?ramn? v?rn? zv??e. Zejtra ti psa p?ivedu v po??dku."
      Blahn?k splnil slovo. Kdy? byl dopoledne ?vejk hotov s ukl?zen?m bytu, ozval se za dve?mi ?t?kot a Blahn?k vt?hl do bytu vzp?raj?c?ho se st?jov?ho pin?e, kter? byl je?t? v?ce rozje?en, ne? ho rozje?ila p??roda. Koulel divoce o?ima a d?val se tak posupn?, ?e p?ipom?nal hladov?ho tygra v kleci, p?ed kterou stoj? vypasen? n?v?t?vn?k zoologick? zahrady. Cvakal zuby, vr?el, jako by cht?l ??ct: Roztrh?m, se?eru.
      Uv?zali psa ke kuchy?sk?mu stolu a Blahn?k vyl??il postup odcizen?.
      "?el jsem schv?ln? kolem n?ho, dr?e zabalen? va?en? j?tra v pap?ru. Po?al ?enichat a vyskakovat na mne. Nedal jsem mu nic a ?el d?l. Pes za mnou. U parku jsem se voto?il do Bredovsk? ulice a tam jsem mu dal prvn? kousek. ?ral to v chodu, aby mne neztratil z o??. Zabo?il jsem do Jind?i?sk?, kde jsem mu dal novou porci. Pak jsem ho, kdy? se na?ral, uv?zal na ?et?zek a t?h jsem ho p?es V?clavsk? n?m?st? na Vinohrady, a? do Vr?ovic. Po cest? mn? vyv?d?l prav? divy. Kdy? jsem p?ech?zel elektriku, lehl si a necht?l se hnout. Snad se cht?l d?t p?eject. P?ines jsem s sebou taky ?ist? rodokmen, kter? jsem koupil u pap?rn?ka Fuchse. Ty um?? pad?lat rodokmeny, ?vejku."
      "To mus? bejt tvou rukou napsan?. Napi?, ?e poch?z? z Lipska ze psince von B?low. Otec Arnheim von Kahlsberg, matka Emma von Trautensdorf, po otci Siegfried von Busenthal. Otec obdr?el prvn? cenu na berl?nsk? v?stav? st?jov?ch pin?? v roce 1912. Matka vyznamen?na zlatou medali? norimbersk?ho spolku pro chov u?lechtil?ch ps?. Jak mysl?? ?e je starej?"
      "Podle zub? dva roky."
      "Napi?, ?e je p?ldruh?ho."
      "Je ?patn? kup?rovanej, ?vejku. Pod?vej se mu na u?i."
      "Tomu se d? pomoct. Zast??hneme mu je pop??pad?, a? si u n?s zvykne. Te?' by se je?t? v?c zlobil."
      Ukradenec vr?el vztekle, fun?l, zm?tal sebou, a pak si lehl a s vyplazen?m jazykem, unaven, ?ekal, co se s n?m stane d?l. Pomalu st?val se klidn?j??m, jen ob?as ?alostn? zak?u?el.
      ?vejk mu p?edlo?il zbytek jater, kter? mu p?edal Blahn?k. On v?ak se jich nev?iml a vrhl na n? jen trucovit? pohled a pod?val se na oba s v?razem: U? jsem se jednou nap?lil, se?erte si to sami.
      Le?el rezignovan? a p?etva?oval se, ?e d??m?. Pak mu najednou n?co vlezlo do hlavy, vstal a za?al pan??kovat a prosit p?edn?ma tlapkama. Vzd?val se.
      Na ?vejka tato dojemn? sc?na nijak ne??inkovala.
      "Lehne?," zak?i?el na ubo??ka, kter? op?t si lehl, k?u?e ?alostn?.
      "Jak? mu m?m d?t jm?no do rodokmenu?" ot?zal se Blahn?k, "jmenoval se Fox, tak n?co podobn?ho, aby tomu hned rozum?l."
      "Tak ho nazveme t?ebas Max, pod?vej se, Blahn?ku, jak zved? u?i. Vsta?, Maxi!"
      Ne??astn? st?jov? pro?, kter?mu vzali i domov, i jm?no, vstal a o?ek?val dal?? rozkazy.
      "J? bych myslel, abychom ho odv?zali;" rozhodl se ?vejk, "uvid?me, co to bude d?lat "
      Kdy? byl odv?z?n, prvn? jeho cesta byla ke dve??m, kde za?t?kal t?ikr?t kr?tce na kliku, spol?haje patrn? na velikomyslnost t?ch zl?ch lid?. Vida v?ak, ?e nemaj? pochopen? pro jeho touhu dostat se ven, ud?lal u dve?? lou?i?ku, p?esv?d?en, ?e ho vyhod?, jako to kdysi d?l?vali, kdy? byl ml?d a plukovn?k ho u?il, ??zn?, po vojensku, b?t zimmerrein.
      M?sto toho poznamenal ?vejk: "Ten je chytrej, to je kus jezovity," p?et?hl ho p?skem a namo?il mu v lou?i?ce ?um?k, ?e se nesta?il olizovat.
      K?u?el nad tou potupou a po?al b?hat po kuchyni, ?enichaje zoufale svou vlastn? stopu, pak z?istajasna ?el ke stolu, se?ral na zemi p?edlo?en? zbytek jater, lehl si ke kamn?m a usnul po tom dobrodru?stv?.
      "Co jsem ti dlu?en?" ot?zal se ?vejk Blahn?ka, kdy? se s n?m lou?il.
      "Nemluv o tom, ?vejku," ?ekl m?kce Blahn?k, "pro star?ho kamar?da v?echno ud?l?m, zejm?na kdy? slou?? na vojn?. Sbohem, hochu, a nevo? ho nikdy p?es Havl??kovo n?m?st?, aby se nestalo n?jak? ne?t?st?. Kdybys pot?eboval je?t? n?jak?ho psa, tak v??, kde bydl?m."
      ?vejk nechal Maxa sp?t hodn? dlouho a koupil zat?m u ?ezn?ka ?tvrt kila jater, uva?il je a ?ekal, a? se Max probud?, dav mu k ?enichu kousek tepl?ch jater.
      Max se za?al ze span? olizovat, pak se prot?hl, o?ichal j?tra a zhltl je. Pak ?el ke dve??m a opakoval sv?j pokus s klikou.
      "Maxi!" zavolal na n?j ?vejk, "poj? ke mn?!"
      ?el s ned?v?rou, ?vejk ho vzal na kl?n, hladil a ponejprv Max zbytkem sv?ho kup?rovan?ho ohonu zavrt?l p??telsky a jemn? ch?apl po ?vejkov? ruce, dr?el ji v tlam? a pod?val se moud?e na ?vejka, jako by cht?l ??ci: Zde se ned? nic d?lat, j? v?m, ?e jsem to prohr?l.
      ?vejk ho d?l hladil a po?al mu vypravovat n??n?m hlasem:
      "Tak byl jednou jeden pejsek, jmenoval se Fox a ten ?il u jednoho obr?ta. Vodila ho slu?ka na proch?zku a p?i?el jeden p?n, ten Foxa ukrad. Fox se dostal na vojnu k jednomu obrlajtnantovi a dali mu jm?no Max.
      Maxi, dej pac! Tak vid??, hovado, ?e budeme dobr?ma kamar?dy, jestli bude? hodnej a poslu?nej. Jinak bude? m?t vojnu jako ?emen."
      Max sesko?il ?vejkovi z kl?na a po?al na n?ho vesele dor??et. Do ve?era, kdy se vr?til nadporu??k z kas?ren, byli ?vejk a Max nejlep??mi kamar?dy.
      D?vaje se na Maxe, pomyslil si ?vejk filosoficky: "Kdy? se to vezme kolem a kolem, je vlastn? ka?dej voj?k taky ukradenej ze sv?ho domova."
      Nadporu??k Luk?? byl velice p??jemn? p?ekvapen, kdy? uvid?l Maxa, kter? t?? jevil velkou radost, ?e op?t vid? mu?e se ?avl?.
      Na ot?zku, odkud je a co stoj?, sd?lil mu ?vejk s naprost?m klidem, ?e pes byl mu darov?n jedn?m kamar?dem, kter? pr?v? narukoval.
      "Dob?e, ?vejku," ?ekl nadporu??k, hraje si s Maxem, "na prvn?ho dostanete ode m? pades?t korun za psa."
      "Nemohu p?ijmout, pane obrlajtnant "
      "?vejku," ?ekl p??sn? nadporu??k, "kdy? jste nastupoval Slu?bu, vysv?tlil jsem v?m, ?e mus?te poslouchat na slovo. Kdy? v?m ??k?m, ?e dostanete pades?t korun, tak je mus?te vz?t a prop?t. Co ud?l?te, ?vejku, s t?mi pades?ti korunami?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je propiju podle rozkazu."
      "A kdybych, ?vejku, snad zapomn?l na to, p?ikazuji v?m, abyste mn? hl?sil, ?e m?m v?m d?t za psa pades?t korun. Rozum?te? Nem? ten pes blechy? Rad?ji ho vykoupejte a vy?esejte. Z?tra m?m slu?bu, ale poz?t?? s n?m p?jdu na proch?zku."
      Zat?mco ?vejk koupal Maxa, plukovn?k, b?val? jeho majitel, stra?n? doma l?te?il a vyhro?oval, ?e postav? toho, kdo mu psa ukradl, p?ed v?le?n? soud, ?e ho d? zast?elit, pov?sit, zav??t na dvacet let a rozsekat.
      "Der Teufel soll den Kerl buserieren," oz?valo se v byt? plukovn?ka, a? se t??sla okna, "mit solchen Meuchelmtirdern werde ich hald fertig."
      Nad ?vejkem i nadporu??kem Luk??em vzn??ela se ve vzduchu katastrofa.

15. kapitola

Katastrofa

      Plukovn?k Bed?ich Kraus, maj?c? t?? p??domek von Zillergut, po n?jak? vesni?ce v Solnohradech, kterou jeho p?edkov? pro?rali ji? ve stolet? osmn?ct?m, byl ?ctyhodn?m pitomcem. Kdy? n?co vypravoval, mluvil sam? pozitivn? v?ci, t?zaje se p?itom, zdali v?ichni rozum? nejprimitivn?j??m v?raz?m: "Tedy okno, p?nov?, ano. V?te, co je to okno?"
      Nebo: "Cesta, u kter? po obou stran?ch jsou p??kopy, naz?v? se silnic?. Ano, p?nov?. V?te, co je to p??kop? P??kop jest vykop?vka, na kter? pracuje v?ce lid?. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. V?te, co je to motyka?"
      Trp?l vysv?tlovac? m?ni?, co? ?inil s takov?m odu?evn?n?m jako n?jak? vyn?lezce vypravuj?c? o sv?m d?le.
      "Kniha je, p?nov?, v?ce r?zn? na?ezan?ch ?tvrtek pap?ru, r?zn?ho form?tu, kter? jest poti?t?n a sestaven dohromady, sv?z?n a skl??en. Ano. V?te, p?nov?, co je to klih? Klih jest lepidlo."
      Byl tak nehor?zn? blb?, ?e se mu d?stojn?ci zdaleka vyh?bali, aby nemuseli od n?ho sly?et, ?e chodn?k rozd?luje ulici na j?zdn? dr?hu a ?e je to vyv??en? dl??d?n? pruh kolem pr??el? domu. A pr??el? domu ?e je ona ??st, kterou vid?me z ulice nebo z chodn?ku. Zadn? ??st domu z chodn?ku vid?t nem??eme, o ?em? se okam?it? m??eme p?esv?d?it, jestli vstoup?me do j?zdn? dr?hy.
      Byl ochoten tu zaj?mavost ihned demonstrovat. Na?t?st? v?ak ho p?ejeli. Od t? doby zpitom?l je?t? v?c. Zastavoval d?stojn?ky a d?val se s nimi do nekone?n? dlouh?ch rozhovor? o amolet?ch, slunci, teplom?rech, koblih?ch, oknech a po?tovn?ch zn?mk?ch.
      Bylo to opravdu podivuhodn?, ?e ten blbec mohl pom?rn? dosti rychle postupovat a m?t za sebou velice vlivn? lidi, jako byl vel?c? gener?l, kter? mu dr?el palec i p?i jeho naprost? vojensk? neschopnosti.
      O man?vrech prov?d?l se sv?m plukem prav? divy. Nikdy nedorazil nikam v?as, vodil pluk v kolon?ch proti strojn?m pu?k?m, a kdysi p?ed l?ty stalo se p?i c?sa?sk?ch man?vrech na ?esk?m jihu, ?e se ?pln? s plukem ztratil, dostal se s n?m a? na Moravu, kde se s n?m potloukal je?t? n?kolik dn? potom, kdy? u? bylo po man?vrech a voj?ci le?eli v kas?rn?ch. Pro?lo mu to.
      Jeho p??telsk? pom?r s vel?c?m gener?lem a jin?mi nem?n? blb?mi vojensk?mi hodnost??i star?ho Rakouska vynesl mu r?zn? vyznamen?n? a ??dy, kter?mi byl neoby?ejn? poct?n, a pova?oval se za nejlep??ho voj?ka pod sluncem a teoretikem strategie i v?ech vojensk?ch v?d.
      P?i p?ehl?dk?ch pluku d?val se do hovoru s voj?ky a ptal se jich v?dy jedno a tot??:
      "Pro? se ru?nici zaveden? ve vojsku ??k? manlicherovka?"
      U pluku m?l p?ezd?vku manlichertrotl. Byl neoby?ejn? mstiv?, ni?il pod??zen? d?stojn?ky, kdy? se mu nel?bili, a kdy? se cht?li ?enit, tu pos?lal nahoru velmi ?patn? odporu?en? jich ??dosti.
      Sch?zela mu polovi?ka lev?ho ucha, kterou mu usekl jeho protivn?k za ml?d? v souboji kv?li prost?mu konstatov?n? pravdy, ?e Bed?ich Kraus von Zillergut je prapitom? chlap.
      Rozebereme-li jeho du?evn? schopnosti, dojdeme k p?esv?d?en?, ?e nebyly o nic lep?? t?ch, kter? proslavily otlemen?ho Habsburka Franti?ka Josefa jako notorick?ho idiota.
      T?? sp?d jeho ?e?i, t?? z?soba nejv?t?? naivnosti. Na jednom banketu v d?stojnick?m kasin? plukovn?k Kraus von Zillergut z?istajasna pronesl, kdy? byla ?e? o Schillerovi: "Tak jsem v?m, p?nov?, v?era vid?l parn? pluh hnan? lokomotivou. Pova?te si, p?nov?, lokomotivou, ale ne jednou, dv?ma lokomotivami. Vid?m kou?, jdu bl??, a ona to lokomotiva a na druh? stran? druh?. ?ekn?te mn?, p?nov?, nen?-li? to sm??n?? Dv? lokomotivy, jako by nesta?ila jedna."
      Zaml?el se a po chv?li prohodil: "Dojde-li benz?n, mus? se automobil zastavit. To jsem tak? vid?l v?era. Potom se ?van? o setrva?nosti, p?nov?. Nejede, stoj?, nehne se, nem? benz?nu. Nen?-li? to sm??n??"
      Byl p?i sv? tuposti neoby?ejn? n?bo?n?. M?l doma v byt? dom?c? olt??. Chodil ?asto ke zpov?di a k p?ij?m?n? k Ign?ci a od vypuknut? v?lky modlil se za zdar zbran? rakousk?ch a n?meck?ch. M?chal k?es?anstv? se sny o germ?nsk? hegemonii. B?h m?l pomoci zabrat bohatstv? a ?zem? p?emo?en?ch.
      Stra?n? se v?dy roz?iloval, kdy? ?etl v novin?ch, ?e op?t p?ivezli zajatce. ??kal: "K ?emu vozit zajatce? Post??let se maj? v?ichni. ??dn? slitov?n?. Tancovat mezi mrtvolami. V?echny civilisty v Srbsku sp?lit do posledn?ho. D?ti ub?t bajonety!"
      Nebyl o nic hor?? ne? n?meck? b?sn?k Vierordt, kter? uve?ejnil za v?lky ver?e, aby N?mecko nen?vid?lo a zab?jelo s ?eleznou du?? mili?ny francouzsk?ch ??bl?:
       A? a? k oblak?m nad hory
       hromad? se lidsk? kosti a kou??c? se maso...
      Ukon?iv vyu?ov?n? ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k?, vy?el si nadporu??k Luk?? na proch?zku s Maxem.
      "Dovoluji si v?s upozornit, pane obrlajtnant," ?ekl starostliv? ?vejk, "?e na toho psa mus?te bejt vopatrnej, aby v?m neutek. Vono se mu t?eba m??e zastesknout po star?m domov? a von by moh vz?t roha, kdybyste ho odv?zal ze ???ry. A taky bych v?m neradil vodit ho p?es Havl??kovo n?m?st?, tam se potlouk? jeden zlej ?eznickej pes vod Mari?nsk?ho obrazu, kterej je n?ramn? kousavej. Jak uvid? ve sv?m raj?n? ciz?ho psa, hned je na n?ho ??rlivej, aby mu tam n?co nese?ral. Von je jako ten ?ebr?k vod Svat?ho Ha?tala."
      Max vesele vyskakoval a pletl se pod nohy nadporu??kovi, zato?il se ???rou kolem ?avle a projevoval neoby?ejnou radost, ?e jde na proch?zku.
      Vy?li na ulici a nadporu??k Luk?? zam??il se psem na P??kopy. M?l se setkat s jednou d?mou na rohu Pansk? ulice. Byl zabr?n v ??edn? my?lenky. O ?em m? z?tra p?edn??et jednoro?n?m dobrovoln?k?m ve ?kole? Jak ud?