Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Jestli podle t?ch t?? ?asopis? nemohla zem? ?esk? vydat u?lechtilej??ho ob?ana, nebyli t?ho? n?zoru p?ni v odvodn? komisi.
      Zejm?na ne vrchn? vojensk? l?ka? Bautze. Byl to mu? ne?prosn?, kter? ve v?em vid?l podvodn? pokus uniknout vojn?, front?, kulce a ?rapnel?m.
      Zn?m? jest jeho v?rok: "Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande."
      Za deset t?dn? sv? ?innosti vym?til z 11 000 civilist? 10 999 simulant? a byl by se dostal na kobylku i tomu jeden?ctitis?c?mu, kdyby nebyla toho ??astn?ho ?lov?ka pr?v? v tom okam?iku, kdy? na n?ho za?val "Kehrt euch!", ranila mrtvice.
      "Odneste toho simulanta!" ?ekl Bautze, kdy? zjistil, ?e je mu? mrtev.
      A p?ed n?m st?l v ten pam?tn? den ?vejk jako ostatn? v pln? nahot?, zakr?vaje cudn? svou nahotu berlemi, o kter? se op?ral.
      "Das ist wirklich ein besonderes Feigenblatt," ?ekl Bautze, "takov?ch f?kov?ch list? v r?ji nebylo."
      "Superarbitrov?n pro blbost," poznamenal ?ikovatel, d?vaje se do ??edn?ch listin.
      "A co v?m je?t? sch?z??" ot?zal se Bautze. "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem revmatik, ale slou?it budu c?sa?i p?nu a? do roztrh?n? t?la," skromn? ?ekl ?vejk, "j? m?m otekl? kolena."
      Bautze pod?val se stra?n? na dobr?ho voj?ka ?vejka a za?val: "Sie sind ein Simulant!", a obraceje se k ?ikovateli, s ledov?m klidem Tekl: "Den Kerl sogleich einsperren!"
      Dva voj?ci s bajonety odv?d?li ?vejka do pos?dkov? v?znice.
      ?vejk ?el o berl?ch a s hr?zou pozoroval, ?e jeho revmatismus za??n? mizet.
      Pan? M?llerov?, kter? ?ekala naho?e na most? s voz?kem na ?vejka, kdy? ho vid?la pod bajonety, zaplakala a ode?la od voz?ku, aby se v?cekr?t k n?mu nevr?tila.
      A dobr? voj?k ?vejk ?el skromn? v pr?vodu ozbrojen?ch ochr?nc? st?tu.
      Bajonety sv?tily v z??i slunce a na Mal? Stran? obr?til se ?vejk p?ed pomn?kem Radeck?ho k z?stupu, kter? je vyprov?zel:
      "Na B?lehrad! Na B?lehrad!"
      A mar??lek Radeck? sniv? se d?val ze sv?ho pomn?ku za vzdaluj?c?m se dobr?m voj?kem ?vejkem s rekrutskou kytkou na kab?t?, kulhaj?c?m na star?ch berl?ch, zat?mco sd?loval n?jak? v??n? p?n lidem kolem, ?e vedou dezent?ra.

8. kapitola

?vejk simulantem

      V t?to velk? dob? vojen?t? l?ka?i dali si neoby?ejn? z?le?et, aby ze simulant? vyhnali ??bla sabot??e a vr?tili je op?t do l?na arm?dy.
      Bylo zavedeno n?kolik stup?? tr?pen? simulant? a lid? podez?el?ch, ?e jsou simulanti, jak?mi byli: souchotin??i, revmatikov?, lid? s k?lou, ledvinovou nemoc?, tyfem, cukrovkou, z?n?tem plic a jin?mi chorobami.
      Tr?pen?, kter?mu byli simulanti podrobeni, bylo systematizov?no a stupn? tr?pen? byly tyto:
      1. Naprost? dieta, r?no a ve?er po ??lku ?aje b?hem t?? dn?, p?i?em? se v?em bez rozd?lu toho, na? si st??uj?, pod?v? aspirin pro pocen?.
      2. Pod?v? se, aby si nemysleli, ?e .je vojna med, v hojn?ch porc?ch chinin v pr??ku, ?ili takzvan? "l?z?n? chininu".
      3. Vyplachov?n? ?aludku dvakr?t za den litrem tepl? vody.
      4. Klyst?r, p?i pou?it? m?dlov? vody a glycer?nu.
      5. Zabalen? do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?.
      Byli lid? state?n?, kte?? p?etrp?li v?ech p?t stup?? tr?pen? a dali se odv?zt v prost? rakvi na vojensk? h?bitov. Byli v?ak lid? malomysln?, kte??, kdy? do?li ke klyst?ru, prohl?sili, ?e u? je jim dob?e a ?e si nic jin?ho nep?ej? ne? odej?t s nejbli???m mar?ov?m batali?nem do z?kop?.
      ?vejka v pos?dkov? v?znici ulo?ili do nemocni?n?ho bar?ku pr?v? mezi takov? malomysln? simulanty.
      "U? to nevydr??m," ?ekl jeho soused na posteli, kter?ho p?ivedli z ordina?n?ho pokoje, kde mu ji? podruh? vyplachovali ?aludek.
      Mu? ten simuloval kr?tkozrakost.
      "Z?tra pojedu k pluku," rozhodoval se druh? soused po lev? stran?, kter? pr?v? dostal klyst?r, simuluje, ?e je hluch? jako pa?ez.
      Na posteli u dve?? um?ral jeden souchotin??, zabalen? do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?.
      "To je u? t?et? tenhle t?den," poznamenal soused po prav? stran?, "a co tob? sch?z??"
      "J? m?m revma," odpov?d?l ?vejk, na?e? n?sledoval up??mn? sm?ch v?ech kolem. Sm?l se i um?raj?c? souchotin?? simuluj?c? tuberkul?zu.
      "S revmatismem mezi n?s nelez," v??n? ?vejka upozor?oval tu?n? mu?, "revmatismus, ten tu plat? tolik jako ku?? oka; j? jsem chudokrevn?, m?m pry?, p?l ?aludku a p?t ?eber pry?, a nikdo mn? nev???. Byl zde dokonce jeden hluchon?m?, ?trn?ct dn? ho balili ka?dou p?l hodiny do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?, ka?d? den mu d?vali klyst?r a pumpovali ?aludek. U? v?ichni sani??ci mysleli, ?e to vyhr?l a ?e p?jde dom?, kdy? mu tu p?edepsal doktor n?co pro d?ven?. Mohlo ho to ztrhat, a tu on zmalomysln?l. ,Nemohu,` pov?d?, ,d?le d?lat hluchon?m?ho, vr?tila se mn? ?e? i sluch: Marodi v?ichni mu domlouvali, aby se nehubil, ale on st?l na sv?m, ?e sly?? a mluv? jako ostatn?. A tak? to tak i hl?sil r?no p?i vizit?:"
      "Dr?el se dost dlouho," poznamenal mu? simuluj?c?, ?e m? jednu nohu krat?? o cel? decimetr, "ne jako ten, co simuloval, ?e ho ranila mrtvice. Sta?ily t?i chininy, jeden klyst?r a jednodenn? p?st. P?iznal se, a ne? do?lo k pumpov?n? ?aludku, nebylo po mrtvici ani pam?tky. Nejd?le se zde dr?el ten, co byl pokous?n vztekl?m psem. Kousal, vyl, to je pravda, to um?l znamenit?, ale nemoh nijak dostat dohromady tu p?nu u huby. Pom?hali jsme mu, jak jsme mohli. Lechtali jsme ho kolikr?t po celou hodinu do vizity, a? dostal k?e?e a zmodral n?m, ale p?na u huby se nedostavovala a tak? nedostavila. Bylo to n?co hrozn?ho. Kdy? se vzd?val takhle r?no p?i vizit?, tak n?m ho bylo l?to. Postavil se u postele jako sv??ka, zasalutoval a ?ekl: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e asi ten pes, kter? mne krous, nebyl vzteklej.` Obrarct se na n?ho pod?val tak n?jak divn?, ?e pokousan? se po?al t??st na cel?m t?le a pokra?oval: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e mne v?bec ??dnej pes nekous, to jsem se j? s?m kous do ruky.` Po tom p?izn?n? ho vy?et?ovali pro sebezohaven?, ?e si cht?l ukousnout ruku, aby nemusel do pole:"
      "V?echny takov? nemoci, kde se pot?ebuje, p?na u huby," ?ekl tu?n? simulant, "se daj? ?patn? simulovat. Jako kup??kladu padoucnice. Byl zde tak? jeden s padoucnic?, ten n?m v?dy ??kal, ?e mu na jednom z?chvatu nez?le??, tak jich d?lal t?ebas deset za den. Sv?jel se v t?ch k?e??ch, zat?nal p?st?, vypuloval o?i, maje je jako na ??opk?ch, bil sebou, vyplazoval jazyk, zkr?tka v?m ?eknu, n?dhern? prvot??dn? padoucnice, takov? up??mn?. Najednou dostal ne?idy, dva na krk, dva na z?da, a bylo po sv?jen? a bit? sebou o podlahu, kdy? nemohl hlavou hnout, ani sed?t, ani le?et. Dostal hore?ku a v hore?ce na sebe p?i vizit? v?echno pov?d?l. A dal n?m s t?mi ne?idami co proto, pon?vad? musel s nimi le?et je?t? t?i dny mezi n?mi a dost?val druhou dietu, r?no k?vu s houskou, k ob?du pol?vku, om??ku a knedl?k, ve?er ka?i nebo pol?vku, a my se museli d?vat s hladov?mi vypumpovan?mi ?aludky s ?plnou dietou, jak ten chlap ?ere, mlask?, fun? a krk? sytost?. T?ema t?m podrazil nohy, p?iznali se tak?. Ti le?eli na srde?n? vadu."
      "Nejlep??," m?nil jeden ze simulant?, "d? se simulovat ??lenstv?. Z na?eho u?itelsk?ho sboru jsou vedle v cim?e dva, jeden neust?le k?i?? dnem i noc?: ,Hranice Giordana Bruna je?t? d?m?, obnovte proces Galile?v!` a ten druh? ?t?k?, na p?ed t?ikr?t pomalu: haf - haf - haf, potom p?tkr?t rychle za sebou: hafhafhafhafhaf, a zas pomalu, a tak to jde neust?le. U? to vydr?eli p?es t?i ned?le. J? jsem p?vodn? tak? cht?l d?lat bl?zna, n?bo?ensk?ho ??lence, a k?zat o neomylnosti pape?ov?, ale nakonec jsem si opat?il rakovinu ?aludku od jednoho holi?e na Mal? Stran? za patn?ct korun."
      "J? zn?m jednoho komin?ka v B?evnov?," poznamenal jin? pacient, "ten v?m za deset korun ud?l? takovou hore?ku, ?e vysko??te z okna:"
      "To nic nen?," ?ekl druh?, "ve Vr?ovic?ch je jedna porodn? b?ba, kter? v?m za dvacet korun vymkne nohu tak p?kn?, ?e jste mrz?k nadosmrti: `
      "J? m?m vymknutou nohu za p?tku," ozvalo se z ?ady postel? u okna, "za p?tku a t?i piva."
      "M? ta moje nemoc stoj? u? p?es dv? stovky," prohl?sil jeho soused, vyschl? ty?ka, "jmenujte mn? jak?koliv jed, kter?ho bych byl neu??val, nenajdete. Jsem ?iv? skladi?t? jed?. Pil jsem sublim?t, vdechoval rtu?ov? p?ry, chroupal arz?n, kou?il opium, pil opiovou tinkturu, sypal si morfium na chleba, polykal strychnin, pil roztok fosforu v sirouhl?ku i kyselinu pikrovou. Zni?il jsem si j?tra, pl?ce, ledviny, ?lu?, mozek, srdce, st?eva. Nikdo nev?, co m?m za nemoc:"
      "Nejlep?? je," vysv?tloval n?kdo ode dve??, "vst??knout si petrolej pod k??i na ruce. M?j bratranec byl tak ??astn?, ?e mu u??zli ruku pod loket, a dnes m? s celou vojnou pokoj."
      "Tak vid?te," ?ekl ?vejk, "to v?echno ka?dej mus? zkusit pro c?sa?e p?na. I to pumpov?n? ?aludku, i ten klyst?r. Kdy? jsem slou?il p?ed l?ty u m?ho regimentu, bejvalo to je?t? hor??. To takov?ho maroda sv?zali do kozelce a hodili do d?ry, aby se vykur?roval. To nebyly ??dn? postele s kavalci jako zde nebo pliv?tka. Hol? pry?na a na tej le?eli marodi. Jednou m?l jeden vopravdovskej tyfus a druhej vedle n?ho ?ern? ne?tovice. Voba byli sv?zan? do kozelce a regimentsarct je kopal do b?icha, ?e jsou prej simulanti. Pak kdy? ty voba voj?ci um?eli, p?i?lo to do parlamentu a bylo to v novin?ch. Ty noviny hned n?m zak?zali ??st a d?lali prohl?dku v kuf??k?ch, kdo m? ty noviny. A jak u? m?m v?dycky to ne?t?st?, u cel?ho regimentu je u nikoho nena?li ne? u m?. Tak mne vedli k regimentsraportu a n?? obrst, takovej v?l, dej mu p?nb?h nebe, za?al na mne ?v?t, abych st?l rovn? a ?ek, kdo to do t?ch novin napsal, nebo ?e mn? roztrhne hubu od ucha k uchu a d? m? zav??t, a? budu ?ernej. Potom p?i?el regimentsarct, ?ermoval mn? p?st? pod nosem a k?i?el: ,Sie verfluchter Hund, Sie sch?biges Wesen, Sie ungl?ckliches Mistvieh, ty kluku socialistick?!` D?v?m se v?em up??mn? do o??, ani nemrknu a ml??m, ruku na ?epici a levou na fald? kalhot. B?hali kolem mne jako psi, ?t?kali na mne, a j? po??d nic. Ml??m, vzd?v?m ?est a lev? ruka na fald? kalhot. Kdy? tak ??dili asi p?l hodiny, rozb?hl se obr?t ke mn? a za?val: ,Jsi blbec, nebo nejsi blbec?` - ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrst, ?e jsem blbec.` - ,Jednadvacet dn? tuh?ho v?zen? pro blbost, dva p?sty t?dn?, m?s?c kas?rn?ka, osuma?ty?icet hodin ?pangle, hned zav??t, nedat mu ?r?t, sv?zat ho, uk?zat mu, ?e er?r blbce nepot?ebuje. My u? ti, holomku, noviny vytlu?em z hlavy,` rozhodl se po dlouh?m l?t?n? pan obr?t. - Zat?mco jsem sed?l, d?ly se v kas?rn?ch divy. N?? obr?t zak?zal v?bec voj?k?m ??st, t?ebas by to byly i Pra?sk? ??edn? noviny, v kant?n? nesm?li balit do novin ani p?rky, ani syre?ky. Vod t? doby voj?ci za?ti ??st a n?? regiment byl nejvzd?lan?j??. ?etli jsme v?echny noviny a u ka?d? kumpa?ky skl?dali ver???ky, p?sni?ky proti panu obr?tovi. A kdy? se n?co u regimentu stalo, tak se v?dycky na?el mezi man?aftem n?jakej dobrodinec, kerej to dal do novin pod n?zvem ,Tejr?n? voj?k?`. A na tom nem?li dost. Psali poslanc?m do V?dn?, aby se jich ujmuli, a ti za?ali d?vat interpelaci jednu za druhou, ?e je n?? pan obr?t zv??e a podobn?. N?jakej ministr poslal k n?m komisi, aby to vy?et?ila, a n?jakej Franta Hen?l? z Hlubok? dostal potom dva roky, pon?vad? to byl ten, co se vobr?til do V?dn? k poslanc?m kv?li t? facce, kerou dostal na cvi?i?ti od pana obr?ta. Potom, kdy? komise vodjela, dal si n?s pan obr?t v?echny se?adit, celej regiment, a pov?d?, ?e voj?k je voj?k, ?e mus? dr?et hubu a slou?it, jestli se mu n?co nel?b?, tak ?e je to poru?en? subordinace. ,Tak jste si, lumpov?, mysleli, ?e v?m ta komise pom??e,` pov?d? pan obr?t, ,drek v?m pomohla. A te? bude ka?d? kumpa?ka kolem mne defil?rovat a opakovat hlasit?, co jsem ?ekl: - Tak jsme ?li jedna kumpa?ka za druhou, rechts?aut, kde st?l pan obr?t, ruku na ?emeni flinty, a ?vali jsme na n?ho: ,Tak jsme si, lumpov?, mysleli, ?e n?m ta komise pom??e, drek n?m pomohla.` - Pan obr?t se sm?l, a? se za b?icho popadal, a? defil?rovala jeden?ct? kumpa?ka. Jde, dupe, a kdy? p?ijde k panu obr?tovi, nic, ticho, ani hl?sku. Pan obr?t se za?ervenal jako kohout a vr?til jeden?ctou kumpa?ku, aby to je?t? jednou opakovala. Defil?ruje a ml??, jen ?ada za ?adou se drze d?v? panu obr?tovi do o??. - ,Ruht!` pov?d? pan obr?t a chod? po dvo?e, sek? si bi??kem p?es holinky, pliv?, pak najednou se zastav? a za?ve ,Abtreten!`, sedne si na svou herku a u? je z br?ny venku. hekali jsme, co se stane s jeden?ctou kumpa?kou, a ono nic. hek?me jeden den, druh? den, cel? t?den, a ono po??d nic. Pan obr?t se v kas?rn?ch v?bec neobjevil, z ?eho? m?lo mu?stvo, ?ar?e i d?stojn?ci velkou radost. Potom jsme dostali nov?ho obr?ta a o tom star?m se pov?dalo, ?e je v n?jak?m sanatoriu, pon?vad? napsal vlastnoru?n? dopis k c?sa?i p?novi, ?e se jeden?ct? kumpa?ka. vzbou?ila."
      P?ibl??ila se doba odpoledn? vizity. Vojensk? l?ka? Gr?nstein chodil od postele k posteli a za n?m sanitn? podd?stojn?k se z?pisn? knihou.
      "Macuna?!"
      "Zde!"
      "Klyst?r a aspirin! - Pokorn??!"
      "Zde!"
      "Vypl?chnout ?aludek a chinin! - Kova??k?!"
      "Zde!"
      "Klyst?r a aspirin! - Ko??tko?!"
      "Zde!"
      "Vypl?chnout ?aludek a chinin!"
      A tak to ?lo, jeden za druh?m, bez milosti, mechanicky, ??zn?.
      "?vejk?!"
      "Zde!"
      Dr. Gr?nstein pod?val se na nov? p??r?stek.
      "Co v?m sch?z?'?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e m?m revma!"
      Dr. Gr?nstein po dobu sv? praxe p?ivykl b?t jemn? ironick?m, kter?? zp?sob p?sobil mnohem vydatn?ji ne?li k?ik.
      "Aha, revma," ?ekl k ?vejkovi, "to m?te n?ramn? t??kou nemoc. Je to opravdu n?hoda, dostat revma v dob?, kdy je sv?tov? v?lka a ?lov?k m? j?t na vojnu. J? mysl?m, ?e v?s to mus? stra?n? mrzet."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e m? to stra?n? mrz?:"
      "Tak vida, ono ho to mrz?. To je od v?s n?ramn? hezk?, ?e jste si s t?m revmatismem pr?v? te? na n?s vzpomn?l. V dob? m?ru b?h? takov? chud?k jako k?zl?tko, ale jak vypukne vojna, hned m? revma a hned mu kolena neslou??. Nebol? v?s kolena?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e bol?."
      "A cel? noci nem??ete sp?t, nen?-li pravda? Revma je velice nebezpe?n?, bolestn? a t??k? nemoc. My u? tady m?me s revmatiky dobr? zku?enosti. Naprost? dieta a jin? n?? zp?sob l??en? se velice dob?e osv?d?il. Budete zde d??v zdrav?j?? ne? v P???anech a ma??rovat budete na pozice, jen se za v?mi zapr???:"
      Obraceje se k sanitn?mu podd?stojn?kovi ?ekl: "Pi?te: ?vejk, ?pln? dieta, dvakr?t denn? vypl?chnout ?aludek, jednou za den klyst?r, a jak bude d?l, uvid?me. Prozat?m ho odve?te do ordina?n?ho pokoje, vypl?chn?te mu ?aludek a dejte mu, a? se vzpamatuje, klyst?r, ale po??dn?, a? bude volat v?echny svat?, aby se to jeho revma leklo a vyb?hlo:"
      Obraceje se pak ku v?em postel?m, pronesl ?e? plnou p?kn?ch a rozumn?ch sentenc?:
      "Nemyslete si, ?e m?te p?ed sebou n?jak?ho vola, kter? si d? v?echno nabul?kovat na nos. M? va?e chov?n? nijak nep?ivede z rovnov?hy. J? v?m, ?e jste v?ichni simulanti, ?e chcete dezent?rovat z vojny. A podle toho s v?mi jedn?m. P?e?il jsem sta a sta takov?ch voj?k?, jako jste vy. Na t?chto postel?ch le?ely cel? spousty lid?, kter?m nic jin?ho nesch?zelo ne? vojensk? duch. Zat?mco jich kamar?di bojovali v poli, oni si myslili, ?e se budou v?let na posteli, dost?vat nemocni?n? stravu a ?ekat, a? se v?lka p?e?ene. To se ale zm?lili setsakramentsky, a i vy v?ichni se tak? setsakramentsky zm?l?te. Je?t? za dvacet let budete k?i?et ze span?, kdy? se v?m bude zd?t, jak jste u mne simulovali."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct," ozvalo se ti?e od postele u okna, "j? u? jsem zdravej, j? u? v noci pozoroval, ?e mne z?ducha p?e?la."
      "Jmenujete se?"
      "Kova??k, poslu?n? hl?s?m, m?m dostat klyst?r:"
      "Dob?e, klyst?r dostanete je?t? na cestu," rozhodl dr. Gr?nstein, "abyste si nest??oval, ?e jsme v?s tady nel??ili. Tak, a te? v?ichni marodi, kter? jsem ?etl, za podd?stojn?kem, aby ka?d? dostal, co mu pat??:"
      A ka?d? tak? dostal poctivou porci, jakou m?l p?edeps?no. A jestli n?kte?? sna?ili se na vykonavatele l?ka?sk?ho rozkazu p?sobit prosbami nebo vyhro?ov?n?m, ?e se daj? tak? k sanit? a m??e b?t, ?e jim oni tak? padnou jednou do rukou, ?vejk se dr?el state?n?.
      "Ne?et?i mne," vyb?zel tuho pochopa, kter? mu d?val klyst?r, "pamatuj na svou p??sahu. I kdyby zde le?el tv?j otec nebo vlastn? bratr, dej jim klyst?r, ani? bys mrkl okem. Mysli si, ?e na takov?ch klyst?rech stoj? Rakousko, a v?t?zstv? je na?e:"
      Druh?ho dne p?i vizit? ot?zal se dr. Gr?nstein ?vejka, jak se mu l?b? ve vojensk? nemocnici.
      ?vejk odpov?d?l, ?e jest to podnik spr?vn? a vzne?en?. Za odm?nu dostal tot?? co v?era, krom? aspirinu a t?? pr??k? chininu, kter? mu nasypali do vody, aby je ihned vypil.
      Ani Sokrates nepil svou ???i bolehlavu s takov?m klidem jako chinin ?vejk, na kter?m vyzkou?el dr. Gr?nstein v?echny stupn? tr?pen?.
      Kdy? balili ?vejka do mokr?ho prost?radla u p??tomnosti l?ka?e, odpov?d?l ?vejk na jeho ot?zku, jak se mu to te? l?b?:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e je to jako na plov?rn? nebo v mo?sk?ch l?zn?ch:"
      "M?te je?t? revma?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e se to nechce nijak lep?it."
      ?vejk byl podroben nov?mu tr?pen?.
      V t? dob? m?la vdova po gener?lovi p?choty baronka von Botzenheim velice mnoho starost?, aby vyp?trala toho voj?ka, o kter?m uve?ejnila ned?vno Bohemie zpr?vu, jak dal se vozit, on, mrz?k, na voz?ku pro nemocn? a k?i?el "Na B?lehrad!", kter?? vlasteneck? projev dal p?vod redakci Bohemie k vyzv?n? ?ten???, aby konali sb?rky ve prosp?ch loaj?ln?ho hrdiny mrz?ka.
      Kone?n? popt?vkou na policejn?m ?editelstv? zji?t?no bylo, ?e to byl ?vejk, a d?le bylo u? lehk? p?trat. Baronka von Botzenheim vzala s sebou svou spole?nici a komorn?ka s ko?em a jeli na Hrad?any.
      Chud?rka pan? baronka ani nev?d?la, co to znamen?, kdy? n?kdo le?? ve vojensk? nemocnici pos?dkov? v?znice. Jej? nav?t?venka otev?ela j? dve?e v?znice a v kancel??i se k n? chovali n?ramn? vl?dn?, a za p?t minut u? v?d?la, ?e "der brave Soldat ?vejk", po kter?m se ptala, le?? ve t?et?m bar?ku, postel ??slo 17. ?el s n? s?m dr. Gr?nstein, kter? byl z toho janek.
      ?vejk pr?v? sed?l na posteli po obvykl? denn? k??e p?edepsan? dr. Gr?nsteinem, obklopen skupinou vychrtl?ch a vyhladov?l?ch simulant?, kte?? se doposud nevzdali a hou?evnat? z?pasili s dr. Gr?nsteinem na p?d? ?pln? diety.
      Kdo by je byl poslouchal, m?l by dojem, ?e se octl ve spole?nosti kulin?r?, ve vy??? kucha?sk? ?kole nebo na labu?nick?ch kursech.
      "I ty sprost? lojov? ?kvarky se daj? j?st," vypr?v?l pr?v? jeden, kter? zde le?el se ,zastaral?m katarem ?aludku`, "jestli jsou tepl?. Kdy? se l?j ?kva??, vyma?kaj? se dosucha, posol?, opep??, a j? v?m ??k?m, ?e se hus? ?kvarky jim nevyrovnaj?."
      "Nechte hus? ?kvarky b?t," ?ekl mu? se ,?alude?n? rakovinou`, "nad hus? ?kvarky nen?. Kam se proti nim hrabou z vep?ov?ho s?dla. To se rozum?, ?e mus? b?t dozlata vy?kva?eny, jako to d?laj? ?idi. Vezmou tu?nou husu a st?hnou s?dlo s k??? a ?kva?ej? to."
      "V?te, ?e jste na omylu, pokud se t?k? vep?ov?ch ?kvark??" poznamenal ?vejk?v soused, "rozum? se samo sebou, ?e mluv?m o ?kvark?ch z dom?c?ho s?dla, tak jak jim ??kaj? dom?c? ?kvarky. Ne hn?d? barvy a tak? ne ?lut?. Mus? to b?t n?co mezi t?ma dv?ma odst?ny. Takov? ?kvarek nesm? b?t ani p??li? m?kk?, ani p??li? tvrd?. On nesm? chroupat, to je p?ep?len. Mus? se rozplynout na jazyku a nesm?te m?t p?itom dojem, ?e v?m te?e s?dlo po brad?."
      "Kdo z v?s jed ?kvarky z ko?sk?ho s?dla?" ozval se ??si hlas, na kter? v?ak nikdo nedal odpov?di, pon?vad? sem vb?hl sanitn? podd?stojn?k: "V?ichni do postele, jde sem n?jak? arcikn??na, a? nikdo neukazuje ?pinav? nohy z deky!"
      Ani arcikn??na nemohla tak v??n? vej?t, jako to ud?lala baronka von Botzenheim. Za n? valil se cel? pr?vod, ve kter?m nesch?zel ani ??etn? ?ikovatel p?i nemocnici, kter? v tom v?em vid?l tajemnou ruku revize, kter? ho od tu?n?ho ?labu v t?lu hod? napospas ?rapnel?m n?kam pod dr?t?n? p?ek??ky pozic.
      Byl bled?, ale je?t? bled?? byl dr. Gr?nstein. Jemu tancovala p?ed o?ima mal? vizitka star? baronky s titulem "vdova po gener?lu" a v?echno to, co mohlo b?t spojeno s t?m titulem, jako konexe, protekce, st??nosti, p?elo?en? na frontu a jin? hrozn? v?ci.
      "Zde m?me ?vejka," ?ekl, zachov?vaje um?l? klid, veda baronku von Botzenheim ku ?vejkov? posteli; "chov? se velice trp?liv?:"
      Baronka von Botzenheim posadila se na p?istavenou ?idli k ?vejkov? posteli a ?ekla:
      "Ce?ky f?jak, topr? f?jak, kriplf?jak p?t tapferf?jak, moc r?t m?l ce?ky Raku?an."
      P?itom hladila ?vejka po neholen? tv??i a pokra?ovala: "J? ?ist v?ekno f n?finy, j? v?m p?inest p?pat, kousat, ku?it, c?cat, ce?ky f?jak, topr? f?jak. Johann, kommen Sie her!"
      Komorn?k, p?ipom?naj?c? sv?mi je?at?mi licousy Babinsk?ho, p?it?hl objemn? ko? k posteli, zat?mco spole?nice star? baronky, vysok? d?ma s uplakanou tv???, sedla si na ?vejkovu postel a urovn?vala mu slam?n? pol?t?? pod z?da s fixn? my?lenkou, ?e se to pat?? d?lat nemocn?m hrdin?m.
      Baronka zat?m vytahovala d?rky z ko?e. Tucet pe?en?ch ku?at, zabalen?ch do r??ov?ho hedv?bn?ho pap?ru a ov?zan?ch ?erno?lutou hedv?bnou stu?kou, dv? l?hve n?jak?ho v?le?n?ho lik?ru s etiketou "Gott strafe England!" Na druh? stran? byl na etiket? Franti?ek Josef s Vil?mem, jak se dr?? za ruce, jako by si cht?li hr?t hru "Kr?l??ek v sv? jamce sed?l s?m, ubo??tko, co je ti, ?e nem??e? sk?kati".
      Potom vyt?hla z ko?e t?i l?hve v?na pro rekonvalescenty a dv? krabice cigaret. V?e elegantn? rozlo?ila na pr?zdnou postel vedle ?vejka, kam p?ibyla je?t? p?kn? v?zan? kniha P??b?hy ze ?ivota na?eho mocn??e, kterou napsal nyn?j?? zaslou?il? ??fredaktor na?? ??edn? ?eskoslovensk? republiky, kter? se ve star?m Frant?kovi vid?l. Potom se octly na posteli bal??ky ?okol?dy s t?m? n?pisem "Gott strafe England!" a op?t s podobiznami rakousk?ho i n?meck?ho c?sa?e. Na ?okol?d? u? si nedr?eli ruce a ka?d? se ud?lal pro sebe a ukazovali na sebe z?da. P?kn? byl dvou?adov? kart??ek na zuby s n?pisem "Viribus unitis", aby ka?d?, kdo si ?ist? zuby, vzpom?nal na Rakousko. Elegantn?m a velice vhodn?m d?re?kem do fronty a do z?kop? byla souprava na ?i?t?n? neht?. Na krabici byl obr?zek, jak prask? ?rapnel a n?jak? ?lov?k v ?i??ku se ?ene s bod?kem kup?edu. Pod t?m: "F?r Gott, Kaiser und Vaterland!" Bez obr?zku byl bal?k su?enek, zato byl tam ver?:
       Osterreich, du edles Haus,
       steck deine Fahne aus,
       lal? sie im Winde weh`n,
       ?sterreich mu? ewig stehn!
      s ?esk?m p?ekladem um?st?n?m na druh? stran?:
       Rakousko, vzne?en? d?m,
       vystr? prapor sv?j,
       nech ho ve v?trech vl?t,
       Rakousko v??n? mus? st?t!
      Posledn?m d?rkem byl b?l? hyacint v ko?en??i.
      Kdy? to v?echno le?elo vybaleno na posteli, baronka von Botzenheim nemohla se pohnut?m udr?et slz. N?kolika vyhladov?l?m simulant?m tekly sliny z ?st. Spole?nice baron?ina podp?rala sed?c?ho ?vejka a tak? slzela. Bylo ticho jako v kostele, kter? p?eru?il n?hle ?vejk, sepjav ruce:
      "Ot?e n??, jen? jsi na nebes?ch, posv?? se jm?no Tv?, p?ij? kr?lovstv? Tv?...pardon, milostpan?, tak to nen?, j? jsem cht?l ??ct: Pane Bo?e, ot?e nebesk?, po?ehnej n?m t?chto dar?, kter? z Tv? ?t?drost? po??vati budeme. Amen!"
      Po t?chto slovech vzal z postele ku?e a pustil se do n?ho, sledov?n vyd??en?m zrakem dr. Gr?nsteina.
      "Ach, jak mu chutn?, voj??kovi," s nad?en?m ?eptala dr. Gr?nsteinovi star? baronka, "on je jist? u? zdrav? a m??e j?t do pole. Jsem opravdu velice r?da, jak mu to p?i?lo vhod:"
      Potom chodila od postele k posteli a rozd?vala cigarety a ?okol?dov? pralinky a vr?tila se ze sv? obch?zky op?t k ?vejkovi, pohladila mu vlasy se slovy "Beh?t' euch Gott" a vy?la s cel?m pr?vodem ze dve??.
      Ne?li se dr. Gr?nstein vr?til zezdola, kam ?el doprovodit baronku, ?vejk rozdal ku?ata, kter? byla zhlcena pacienty s takovou rychlost?, ?e m?sto ku?at na?el dr. Gr?nstein jen hromadu kost?, ohlodan?ch tak ?ist?, jako by byla ku?ata padla za?iva do hn?zda sup? a na jejich ohlodan? kosti pra?ilo n?kolik m?s?c? slunce.
      Zmizel i v?le?n? lik?r, i t?i l?hve v?na. Ztratily se v ?aludc?ch pacient? i bal??ky ?okol?dy, i bal?k su?enek. N?kdo dokonce vypil i lahvi?ku politury na nehty, nal?zaj?c? se v souprav?, a nakousl pastu na zuby, p?ilo?enou ke kart??ku.
      Kdy? se dr. Gr?nstein vr?til, postavil se op?t do bojovn? p?zy a m?l dlouhou ?e?. K?men mu spadl ze srdce, ?e ji? n?v?t?va ode?la. Hromada ohlodan?ch kost? utvrdila ho v my?lence, ?e jsou v?ichni nenapraviteln?.
      "Voj?ci," spustil, "jestli byste m?li trochu rozumu, tak byste nechali to v?echno le?et a ?ekli byste si, ?e jestli to se?erem, ?e n?m pan obrarct nebude v??it, ?e jsme t??c? marodi. Vy jste t?m sami dali sob? sv?dectv?, ?e si nev???te m? dobroty. Pumpuji v?m ?aludek, d?v?m v?m klyst?ry, sna??m se udr?et v?s p?i ?pln? diet?, a vy si mn? p?ecpete ?aludek. Chcete dostat ?alude?n? katar? To se m?l?te, d??ve ne?li se v?? ?aludek pokus? to str?vit, vy?ist?m v?m ho tak d?kladn?, ?e budete na to vzpom?nat do nejdel?? smrti a je?t? sv?m d?tem vypravovat, jak jste jednou se?rali ku?ata a napr?skali se r?zn? jin? dobroty, ale jak to u v?s nevydr?elo ani ?tvrt hodiny v ?aludku, pon?vad? v?m vypumpovali je?t? zatepla ?aludek. A tak jeden po druh?m za mnou, abyste nezapomn?li, ?e nejsem ??dn? v?l jako vy, ale p?ece jen o trochu chyt?ej?? ne? vy v?ichni dohromady. Krom? toho v?m oznamuji, ?e z?tra sem na v?s po?lu komisi, pon?vad? se u? v?l?te tady moc dlouho a nic z v?s nikomu nesch?z?, kdy? si um?te za t?ch p?r minut zasvinit ?aludek tak p?kn?, jak jste to pr?v? nyn? dok?zali. Tak pochodem p?chod!"
      Kdy? do?la ?ada na ?vejka, pod?val se dr. Gr?nstein na n?ho a jak?si reminiscence na dne?n? z?hadnou n?v?t?vu p?inutila ho, ?e se ot?zal: "Vy zn?te pan? baronku?"
      "Je to moje nevlastn? matka," odpov?d?l klidn? ?vejk, "v outl?m v?ku mne pohodila a te?' mne zas na?la ..."
      A dr. Gr?nstein ?ekl stru?n?: "Potom dejte ?vejkovi je?t? klyst?r."
      Ve?er na kavalc?ch bylo smutno. P?ed n?kolika hodinami m?li v?ichni v ?aludc?ch r?zn? dobr? a chutn? v?ci, a nyn? tam maj? slab? ?aj a sk?vu chleba. ??slo 21 se ozvalo od okna: "V???te, kamar?di, ?e rad?ji m?m sma?en? ku?e ne? pe?en??"
      Kdosi zabru?el: "Dejte mu deku," ale byli v?ichni tak zesl?bl? po t? nezda?en? hostin?, ?e se nikdo neh?bal.
      Dr. Gr?nstein dr?el slovo. Dopoledne p?i?lo n?kolik vojensk?ch l?ka?? z proslul? komise.
      ?li v??n? ?adami postel? a nic jin?ho nebylo sly?et ne? "Uka?te jazyk!"
      ?vejk vypl?zl jazyk tak daleko, ?e jeho obli?ej ud?lal pitvornou grimasu a o?i se mu zahmou?ily:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane ?t?barct, ?e u? del?? jazyk nem?m:"
      Nastala zaj?mav? rozprava mezi ?vejkem a komis?. ?vejk tvrdil, ?e u?inil tu pozn?mku, ob?vaje se, aby si nemyslili, ?e p?ed nimi skr?v? sv?j jazyk.
      ?lenov? komise naproti tomu se rozch?zeli znamenit? ve sv?ch ?sudc?ch o ?vejkovi.
      Polovina z nich tvrdila, ?e je ?vejk "ein bl?der Kerl", kde?to druh?, ?e je lotr, kter? si chce z vojny d?lat legraci.
      "To by v tom musel bejt hrom," za?val na ?vejka p?edseda komise, "abychom na v?s nevyzr?li:"
      ?vejk d?val se na celou komisi s bo?sk?m klidem nevinn?ho d?t?te.
      Vrchn? ?t?bn? l?ka? p?istoupil t?sn? k ?vejkovi: "To bych r?d vid?l, vy mo?sk? prase, co si asi te?' mysl?te:"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e j? v?bec nemysl?m:"
      "Himldonrvetr," hul?kal jeden z ?len? komise, b?inkaje ?avl?, "tak von v?bec nemysl?. Pro?pak, vy jeden siamskej slone, nemysl?te?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e j? proto nemysl?m, pon?vad? je to na vojn? voj?k?m zak?z?no. Kdy? jsem byl p?ed l?ty u 91. regimentu, tak n?m n?? pan hejtman v?dycky ??kal: ,Voj?k nesm? s?m myslet. Za n?ho mysl? jeho p?edstaven?. Jakmile voj?k za?ne myslet, u? to nen? voj?k, ale n?jakej prachv?ivej civilista. My?len? nevede... ` "
      "Dr?te hubu," p?eru?il ?vejka zu?iv? p?edseda komise, "o v?s u? m?me zpr?vy. Der Kerl meint: man wird glauben, er sei ein wirklicher Idiot...
      ??dnej idiot nejste, ?vejku, chytrej jste, mazanej jste, lump jste, uli?n?k, v?iv?k, rozum?te..."
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e rozum?m:"
      "U? jsem v?m ??kal, abyste dr?el hubu, sly?el jste?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem sly?el, abych dr?el hubu."
      "Himlhergot, tak tu hubu dr?te, kdy? jsem v?m poru?il, tak v?te dob?e, ?e nesm?te ku?nit!"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e v?m, ?e nesm?m ku?nit."
      Vojen?t? p?ni pod?vali se na sebe a zavolali ?ikovatele.
      "Tohoto mu?e," ?ekl vrchn? ?t?bn? l?ka? z komise, ukazuje na ?vejka, "odvedete dol? do kancel??e a po?k?te na na?i relaci a raport. Na garniz?nu u? mu to ku?n?n? vy?enou z hlavy. Chlap je zdravej jako ryba, simuluje a je?t? ku?n? a d?l? si legraci ze sv?ch p?edstaven?ch. Mysl? si, ?e jsou zde jen kv?li jeho z?bav?, ?e je cel? vojna legrace, ?p?sovn? v?c. Oni v?m to, ?vejku, na garniz?n? uk??ou, ?e vojna nen? ??dn? sranda."
      ?vejk odch?zel s ?ikovatelem do kancel??e a po cest? p?es n?dvo?? bru?el si:
       V?dycky jsem si myslel,
       ?e je vojna ?p?s,
       ?e tam budu tejden nebo dv? ned?le,
       p?ijdu dom? zas...
      A zat?mco na ?vejka ?val v kancel??i d?stojn?k maj?c? slu?bu, ?e takov? chlapi, jako je ?vejk, se maj? st??let, komise naho?e v nemocni?n?ch pokoj?ch pob?jela simulanty. Ze sedmdes?ti pacient? zachr?nili se jen dva. Jeden, kter? m?l ura?enou nohu gran?tem, a druh? s opravdov?m kosti?erem.
      Jedin? ti nesly?eli sl?vko "tauglich", ostatn? v?ichni, nevyj?maje ani t?? um?raj?c?ch souchotin???, byli uzn?ni schopn?mi slu?by v poli, p?i?em? vrchn? ?t?bn? l?ka? neodep?el si t? p??le?itosti, aby si neza?e?nil.
      Jeho ?e? byla propletena nejrozmanit?j??mi nad?vkami a byla obsahov? stru?n?. V?ichni jsou dobytek a hn?j, a jedin? budou-li bojovat state?n? za c?sa?e p?na, mohou se vr?tit do lidsk? spole?nosti a po v?lce jim bude odpu?t?no, ?e se cht?li dostat z vojny a simulovali. On s?m ale v to nev??? a mysl?, ?e v?echny ?ek? provaz.
      N?jak? mladi?k? vojensk? l?ka?, du?e ?ist? doposud a nezka?en?, po??dal vrchn?ho ?t?bn?ho, aby sm?l t?? promluvit. Jeho ?e? li?ila se od ?e?i jeho p?edstaven?ho optimismem a naivitou. Mluvil n?mecky.