Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

byl jako hora, tak?e to, pane obrlajtnant, bylo stra?n? komick?, kdy? ho p?it?h dovnit? ?tverce. Jednoro??k p?estal p?ekl?dat a n?? obrst za?al vyskakovat p?ed ?elezn?m, jako kdy? pes dor??? na kobylu, a p?itom ?val: "T?k ty mn? neuj?t, ty mn? nej?t nikam neut?ct, te? zas ??kat, ?e? ??lesn?, a j? furt ??kat M?den?, C?nof?, Ol?f?n?, von je ??lesn?, a von je ten parchant ??lesn?, j? ti n?u??m Ol?f?n?, C?nof?, M?den?, iy Mistvieh, du Schwein, du ??lesn?!` Pak mu napa?il za to m?s?c, ale potom se mu ??k. za ?trn?ct dn? rozbolav?j? zuby, a von si vzpomn?l, ?e ?elezn? je zubn? technik, tak ho dal p?iv?st z arestu na marodku a cht?l si d?t vod n?ho vytrhnout zub, a ?elezn? mu ho trhal asi p?l hodiny, tak?e d?dka asi t?ikr?t vomejvali, ale d?dek ??k zkrot a vodpustil ?elezn?mu t?ch druhejch ?trn?ct dn?. To je tedy tak, pane obrlajtnant, kdy? p?edstavenej zapomene na jm?no sv?ho pod??zen?ho, ale pod??zenej na jm?no sv?ho p?edstaven?ho nesm? nikdy zapomenout, jako n?m pr?v? ??kal ten pan obrst, ?e ani po letech nezapomeneme, ?e jsme m?li jednou obrsta Fliedlera. - Nebylo to snad p??li? dlouh?, pane obrlajtnant?"
      "V?te, ?vejku," odpov?d?l nadporu??k Luk??, "??m d?le v?s poslouch?m, t?m v?ce p?ich?z?m k p?esv?d?en?, ?e si sv?ch p?edstaven?ch v?bec nev???te. Voj?k m? je?t? po letech o sv?ch b?val?ch p?edstaven?ch mluvit jenom dob?e."
      Bylo vid?t, ?e nadporu??k Luk?? se za??n? bavit. "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," vpadl mu do toho ?vejk omluvn?m t?nem, "dy? von u? je pan obrst Fliedler d?vno mrtvej, ale kdy? si, pane obrlajtnant, p?ejete, budu o n?m mluvit samou chv?lu. Von byl v?m, pane obrlajtnant, u?in?nej and?l na voj?ky. Von byl v?m tak hodnej jako svatej Martin, kterej rozd?val martinsk? husy chudejm a hladovejm. Von se d?lil vo sv?j vob?d z ofic?rsmin??e s nejbli???m voj?kem, kter?ho potkal na dvo?e, a kdy? u? se n?m v?em p?ejedli blbouni, tak n?m dal d?lat na min?? grenad?rmar? s vep?ov?m masem, a o man?vrech, to teprve se vyznamenal se svou dobrotou. Kdy? jsme p?i?l? do Doln?ch K??lovic, tak dal rozkaz vyp?t celej dolnokr?lovickej pivovar na jeho ?traty, a kdy? m?l sv?tek nebo narozeniny, tak dal pro cele] regiment nava?it zaj?ce na smetan? s houskovejma knedl?kama. Von byl takovej hodnej na man?aft, ?e v?m jednou, pane obrlajtnant..."
      Nadporu??k Luk?? klepl jemn? ?vejka p?es ucho a ?ekl p??telsk?m t?nem: "Tak jdi u?, potvoro, nech u? ho b?t."
      "Zum Befehl, Herr Oberleutnant!" ?vejk odch?zel k sv?mu vag?nu, zat?mco p?ed e?alonem batali?nu, tam, kde ve vag?n? byly zav?eny telefonn? p??stroje a dr?ty, odehr?vala se tato sc?na: St?l tam post, pon?vad? v?echno z na??zen? hejtmana S?gnera muselo b?t feldm??ig., Posti se tedy rozestavili podle cennost? e?alonu po obou stran?ch a dostali feldruf a losung z kancel??e batali?nu.
      Ten den byl feldruf "Kappe" a losung "Hatvan". Post, kter? si to m?l u telefonn?ch apar?t? pamatovat, byl n?jak? Pol?k z Kolomyje, kter? n?jakou divnou n?hodou se dostal k 91. regimentu.
      Kdepak aby v?d?l, co je to Kappe, ale pon?vad? m?l v sob? n?jak? z?rodek mnemotechniky, tak si p?ece jen zapamatoval, ?e to za??n? s k,a hrd? odpov?d?l poru??kovi Dubovi, kter? m?l batali?nku a ptal se ho, p?ibli?uje se k n?mu, na heslo ode dne: "Kafe." Bylo to ov?em velice p?irozen?, pon?vad? Pol?k z Kolomyje po??d je?t? vzpom?nal na rann? a ve?ern? k?vu v t?bo?e Brucku.
      A kdy? za?val je?t? jednou "Kafe", a poru??k Dub se neust?le k n?mu p?ibli?oval, tu on, pam?tliv na svou p??sahu a na to, ?e je na str??i, zvolal hroziv?: "Halt!", a kdy? poru??k Dub ud?lal k n?mu je?t? dva kroky a st?le cht?l na n?m feldruf, nam??il na n?j ru?nici, a neznal? dokonale n?meck?ho jazyka, u?il podivn? sm?si pol?tiny s n?m?inou, k?i?e: "Ben?e ?ajsn, ben?e ?ajsn."
      Poru??k Dub pochopil a po?al couvat nazp?tek, k?i?e: "Wachkommandant, Wachkommandant!"
      Objevil se ?eta? Jel?nek, kter? Pol?ka zav?d?l na str??, a ptal se ho s?m po heslu, potom poru??k Dub, na kter?? ot?zky odpov?dal zoufal? Pol?k od Kolomyje k?ikem, kter? se rozl?hal po n?dra??: "Kafe, kafe." Co tam bylo e?alon?, po?ali z nich voj?ci vyskakovat s es??lkama a byla hrozn? panika, kter? skon?ila t?m, kdy? odzbrojen?ho poctiv?ho voj?ka odvedli do arestantvag?nu.
      Ale poru??k Dub choval ur?it? podez?en? na ?vejka, kter?ho vid?l prvn?ho s es??lkem vyl?zat z vag?nu, a byl by dal za to krk, ?e ho sly?el volat: "S es??lkama ven, s es??lkama ven."
      Po p?lnoci vlak se hnul na Ladovce a Trebi?ov, kde ho r?no uv?tal na stanici veter?nsk? spolek, pon?vad? si tenhle mar?batali?n spletl s mar?batali?nem 14. honv?d, ma?arsk?ho pluku, kter? projel stanic? hned v noci. Jisto bylo, ?e veter?ni byli namazan?, a sv?m ?evem "Isten ?ld meg a kir?lyt" probudili ze span? cel? e?alon. N?kolik uv?dom?lej??ch naklonilo se z vag?n? a odpov?d?lo jim: "Polibte n?m prdel. ?ljen!"
      Na?e? veter?ni za?vali, a? se okna n?dra?n? budovy ot??sala: "?ljen! ?ljen a tizennegyedik regiment (?trn?ct? regiment)!"
      Za p?t minut jel vlak d?l na Humenn?. Zde ji? byly jasn? a z?eteln? zn?t stopy boj?, kdy? Rusov? t?hli do ?dol? Tisy. Po str?n?ch t?hly se primitivn? z?kopy, tu a tam bylo vid?t vyp?lenou usedlost, kolem kter? narychlo zbudovan? bouda znamenala, ?e se majitel? op?t vr?tili.
      Potom, kdy? k poledn?mu p?i?la stanice Humenn?, kde n?dra?? jevilo tak? zbytky boj?, vykon?ny byly p??pravy k ob?du a mu?stvo e?alonu zat?m mohlo nahl?dnout do ve?ejn?ho tajemstv?, jak ??ady po odchodu Rus? jednaj? s m?stn?m obyvatelstvem, kter? bylo ?e?? i n?bo?enstv?m p??buzn? rusk?m vojsk?m.
      Na per?n?, obkl??ena uhersk?mi ?etn?ky, st?la skupina zat?en?ch uhersk?ch Rus?. Bylo tam n?kolik pop?, u?itel? a sedl?k? z ?irok?ho dalek?ho okol?. V?ichni m?li ruce sv?zan? dozadu provazy a po p?rech p?iv?z?ni k sob?. V?t?inou m?li rozbit? nosy a boule na hlav?ch, jak dostali hned po zat?en? v?prask od ?etn?k?.
      Kousek d?l hr?l si jeden ma?arsk? ?etn?k s jedn?m popem. Uv?zal mu provaz kolem lev? nohy, kter? dr?el v ruce, a nutil ho kolbou, aby pop tan?il ?ard??, p?i?em? trhal provazem, tak?e pop upadl na nos, a maje ruce sv?zan? dozadu, nemohl vst?t a d?lal zoufal? pokusy obr?tit se na z?da, aby se snad tak mohl zvednout se zem?. ?etn?k se tak tomu up??mn? sm?l, a? mu slzy tekly z o??, a kdy? u? pop se zvedal, trhnul provazem a pop byl op?t na nose.
      Kone?n? u?inil tomu p??tr? ?etnick? d?stojn?k, kter? poru?il, aby zat?en? odvedli, zat?m ne? p?ijede vlak, za n?dra?? do pr?zdn? k?lny a tam je bili a ml?tili, aby to nikdo nevid?l.
      O t?to epizod? rozhovo?ili se ve ?t?bn?m vag?nu a celkem mo?no ??ct, ?e v?t?ina to odsuzovala.
      F?nrich Kraus m?nil, ?e kdy? u? jsou velezr?dci, maj? se hned na m?st? ob?sit beze v?eho t?r?ni, zato v?ak poru??k Dub s cel?m v?jevem naprosto souhlasil a p?evedl to hned na sarajevsk? atent?t a vysv?tlil to tak, ?e ti ma?ar?ti ?etn?ci na stanici Humenn? mst? smrt arcikn??ete Franti?ka Ferdinanda a jeho choti. Aby dodal v?hy sv?m slov?m, ?ekl, ?e odb?ral ?asopis (?im??k?v ?ty?l?stek) a tam ?e je?t? p?ed v?lkou v ?ervencov?m ??sle bylo o tom atent?tu naps?no, ?e bezp??kladn? zlo?in sarajevsk? zanech?v? v lidsk?ch srdc?ch nadlouho nezhojitelnou r?nu, t?m bolestn?j??, ?e zlo?inem nebyl jen zahlazen ?ivot p?edstavitele v?konn? moci st?tu, n?br? i ?ivot jeho v?rn? a milovan? dru?ky, a ?e zni?en?m t?ch dvou ?ivot? rozvr?cen ??astn?, p??kladn? rodinn? ?ivot a sirotami u?in?ny v?emi milovan? d?ti.
      Nadporu??k Luk?? jen zamru?el k sob?, ?e asi zde v Humenn?m ?etn?ci odeb?rali ?im??k?v ?ty?l?stek s t?m dojemn?m ?l?nkem. V?bec se mu po?alo v?e najednou hnusit a c?til jenom pot?ebu op?t se, aby ho opustil sv?tobol. Vy?el tedy z vag?nu a ?el vyhledat ?vejka.
      "Posly?te, ?vejku," ?ekl k n?mu, "nev?te o n?jak? l?hv? ko?aku? Mn? nen? n?jak dob?e."
      "To d?l? v?echno, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, zm?na po?as?. M??e bejt, a? budeme na boji?ti, ?e v?m bude je?t? h??. ??m v?c se ?lov?k vzdaluje vod sv? p?vodn? vojensk? b?zy, t?m mu bejv? mdlejc. Stra?nickej zahradn?k, n?jakej Josef Kalenda, ten se taky jednou vzd?lil z domova, ?el ze Stra?nic na Vinohrady, stavil se na Zast?vce v hospod?, ale to mu je?t`e nic nebylo, ale jakmile p?i?el do Korunn? t??dy k vod?rn?, bral v Korunn? t??d? a? za kostel svat? Ludmily hospodu za hospodou a c?til u? mal?tnost. Nedal se v?ak t?m odstra?it, pon?vad? se vsadil p?edt?m ten ve?er v Stra?nic?ch v hospod? U rem?zy s jedn?m ?idi?em vod elektriky, ?e ud?l? p??ky cestu kolem sv?ta za t?i ned?le. Po?al se tedy d?l a d?l vzdalovat vod sv?ho domova, a? se p?ivalil do ?ern?ho pivovaru na Karlov? n?m?st?, a vodtamtu? ?el na Malou Stranu k Sv. Tom??i do pivovaru a odtamtud p?es restaurac? U Mont?g? a je?t? vej? p?es hospodu U kr?le brabantsk?ho, pak na Kr?snou vyhl?dku, odtud do Strahovsk?ho kl??tera do pivovaru. Ale to u? mu zm?na podneb? p?estala sv?d?it. Dostal se a? na Loret?nsk? n?m?st? a tam dostal najednou takov? stesk po domov?, ?e sebou pra?til na zem, po?al se v?let po chodn?ku a k?i?el: ,Lidi?ky, j? u? d?l nep?jdu. J? se na cestu kolem sv?ta,` s dovolen?m, pane obrlajtnant, ,vyka?lu: Jestli v?ak si p?ejou, pane obrlajtnant, tak j?m n?jak? ko?ak se?enu, jenom se boj?m, abyste mn? d??v nevodjel?."
      Nadporu??k Luk?? ho ujistil, ?e d??v se odtud nepojede a? za dv? hodiny a ?e ko?ak prod?vaj? hned za n?dra??m potajmu v l?hv?ch, hejtman S?gner ?e tam u? Matu?i?e poslal a ten ?e mu p?ines za patn?ct korun l?hev zcela obstojn?ho ko?aku. Tady m? patn?ct korun, a u? aby ?el, a jen a? nikomu ne??k?, ?e je to pro nadporu??ka Luk??e nebo ?e on ho pos?l?, pon?vad? je to vlastn? zak?zan? v?c.
      "Bu?te ubezpe?enej, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "?e to bude v?echno v po??dku, pon?vad? j? m?m moc r?d zak?zan? v?ci, pon?vad? jsem se v?dycky octnul v n??em zak?zan?m, ani? bych byl vo tom v?d?l bejval. Jednou v karlinskejch kas?rn?ch n?m zak?zali..."
      "Kehrt euch - marschieren marsch!" p?eru?il ho nadporu??k Luk??.
      ?vejk ?el tedy za n?dra??, opakuje si po cest? v?echny slo?ky sv? v?pravy: ?e ko?ak mus? b?t dobr?, proto ho mus? nap?ed ochutnat, ?e je to zak?zan?, proto mus? b?t opatrn?.
      Kdy? pr?v? zah?bal za per?n, srazil se op?tn? s poru??kem Dubem. "Co se zde fl?k???" ot?zal se ?vejka. "Zn?? mne?"
      "Poslu?n? hl?s?m," odpov?d?l ?vejk salutuje, "?e si v?s nep?eji poznat z t? va?? ?patn? str?nky." Poru??k Dub ustrnul leknut?m, ale ?vejk st?l klidn?, dr?e st?le ruku na ?t?tku ?epice, a pokra?oval: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e v?s chci poznat jen z t? dobr? str?nky, abyste mne nep?inutil a? k pl??i, jak jste mn? posledn? ??kal."
      Poru??kovi Dubovi zakroutila se nad takovou drzost? hlava a vzmohl se jen na rozhorlen? v?k?ik: "T?hni, mizero, my si spolu je?t? promluv?me!"
      ?vejk ode?el za per?n a poru??k Dub vzpamatovav se vydal se za n?m. Za n?dra??m, hned u silnice, st?la ?ada n??? postaven?ch dnem nahoru, na kter?ch byly o?atky a na o?atk?ch r?zn? laskominy zcela nevinn? vypadaj?c?, jako kdyby ty v?echny dobroty byly ur?eny pro ?koln? ml?de? n?kde na v?let?. Le?ely tam kousky ta?en?ch bonb?n?, trubi?ky z oplatek, hromada kysel?ch pokroutek, tu a tam je?t? na n?kter? o?atce kraj??ky ?ern?ho chleba s kouskem sal?mu, zcela ur?it? ko?sk?ho p?vodu. Vevnit? v?ak n??e obsahovaly r?zn? alkohol, fla?ky s ko?akem, rumem, je?abinkou a s jin?mi lik?ry a ko?alkami.
      Hned za p??kopem silnice byla bouda a tam se vlastn? v?echny tyhle obchody s nedovolen?mi n?poji prov?d?ly.
      Voj?ci to nap?ed vyjednali u n??? a pejzat? ?id vyt?hl zpod n??e tak nevinn? vypadaj?c? ko?alku a p?inesl ji pod kaftanem do d?ev?n? boudy, kde u? si ji voj?k nen?padn? schoval n?kam do kalhot nebo pod bl?zu. Sem tedy ?vejk zam??il, zat?mco od n?dra?? poru??k Dub se sv?m detektivn?m talentem ho pozoroval.
      ?vejk to vzal hned p??mo u prvn? n??e. Nap?ed si vybral bonb?ny, kter? zaplatil a str?il do kapsy, p?i?em? p?n s pejzy mu za?eptal: "Schnaps hab' ich such, gn?diger Herr Soldat."
      Vyjedn?v?n? bylo rychle skoncov?no, ?vejk ode?el do boudy, a d??ve nedal pen?ze, dokud p?n s pejzy l?hev neotev?el a ?vejk neochutnal. Byl ale s ko?akem spokojen a vracel se na n?dra??, zastr?iv si l?hev pod bl?zu.
      "Kdepak jsi byl, mizero?" zastoupil mu cestu k per?nu poru??k Dub.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jsem si ?el koupit bonb?ny." ?vejk s?hl do kapsy a vyt?hl hrst ?pinav?ch, zapr??en?ch bonb?n?: "Jestli by se pan lajtnant ne?t?til - J? u? je okou?el, nejsou ?patn?. Maj? takovou p??jemnou, zvl??tn? chu?, jako vod povidel, pane lajtnant."
      Pod bl?zou r?sovaly se kulat? obrysy lahve. Poru??k Dub popl?cal ?vejkovi po bl?ze: "Co to tady nese?, ty jeden mizero. Vyt?hni to ven!"
      ?vejk vyt?hl l?hev s na?loutl?m obsahem, se zcela jasnou a z?etelnou etiketou Cognac.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk neohro?en?, "?e jsem si byl do pr?zdn? fla?ky od ko?aku napumpovat trochu vody k pit?. J? m?m je?t? vod toho gul??e, co jsme m?li v?era, stra?nou ??ze?. Jen?e voda je tam u t? pumpy, jak vid?te, pane lajtnant, n?jak? ?lut?, to bude asi n?jak? ?elezit? voda. Takov? vody jsou moc zdrav? a u?ite?n?."
      "Kdy? m?? takovou ??ze?, ?vejku," ?ekl poru??k Dub, ??belsky se usm?vaje a cht?je co nejd?le prodlou?it tu sc?nu, ve kter? to ?vejk nadobro prohraje, "tak se napij, ale po??dn?. Vypij to v?echno najednou!"
      Poru??k Dub zkombinoval si u? p?edem, jak ?vejk ud?l? p?r hlt? a d?l u? nebude moci a jak on, poru??k Dub, nad n?m slavn? zv?t?z? a ?ekne: "Podej mi taky l?hev, a? se trochu napiji, j? m?m tak? ??ze?." Jak se bude asi ten lump ?vejk v tom hrozn?m okam?iku pro n?ho tv??it, a potom d?l raport a tak d?le.
      ?vejk odz?tkoval l?hev, p?ilo?il k ?st?m a hlt za hltem se ztr?cel v jeho hrdle. Poru??k Dub zkamen?l. ?vejk p?ed jeho o?ima vypil celou l?hev, ani? by hnul brvami, a pr?zdnou l?hev hodil p?es silnici do rybn?ka, odplivl si a ?ekl, jako by byl vypil skleni?ku miner?ln? vody; "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e ta voda m?la vopravdu ?elezitou p??chu?. V Kam?ku nad Vltavou jeden hostinskej d?lal pro sv? letn? hosty ?elezitou vodu takov?m zp?sobem, ?e do studny h?zel star? podkovy."
      "J? ti d?m star? podkovy! Poj? mn? uk?zat tu studni, odkud m?ls tu vodu!"
      "To je kousek vodtud, pane lajtnant, hned tady za tou d?ev?nou boudou."
      "Jdi nap?ed, ty mizero, a? vid?m, jak dr??? krok!"
      "To je opravdu zvl??tn?," pomyslil si poru??k Dub. "Na tom b?dn?m chlapovi nen? docela nic zn?t "
      ?vejk ?el tedy nap?ed, odd?n do v?le bo??, ale st?le mu n?co ??kalo, ?e tam studna mus? b?t, a taky ho nikterak nep?ekvapilo, ?e tam byla. Dokonce tam byla pumpa, a kdy? k n? do?li, tu ?vejk zapumpoval, tekla z n? na?loutl? voda, tak?e mohl slavnostn? prohl?sit: "Tady je ta ?elezit? voda, pane lajtnant"
      Ud??en? mu? s pejzy se p?ibl??il a ?vejk mu ?ekl n?mecky, aby p?inesl n?jakou skleni?ku, ?e se pan lajtnant chce nap?t.
      Poru??k Dub tak z toho ?pln? zblbl, ?e vypil celou sklenici vody, po kter? se mu v ?stech p?evalovala chuf ko?sk? mo?e a hnoj?vky, a ?pln? zpitom?l? t?m, co za?il, dal pejzat?mu ?idovi za tu sklenici vody p?tikorunu, a obraceje se na ?vejka, ?ekl k n?mu: "Co zde ?um??, t?hni dom?."
      Za p?t minut ?vejk objevil se ve ?t?bn?m vag?nu u nadporu??ka Luk??e a tajemn?m posu?kem vyl?kal ho z vag?nu a venku mu sd?lil: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e za p?t, nanejd?l za deset minut budu ?pln? vo?ralej, ale budu le?et ve sv?m vag?n?, a prosil bych v?s, abyste m? alespo?, pane obrlajtnant, na t?i hodiny nevolal a ??dn? poru?en? mi ned?val, dokud se z toho nevysp?m. V?e je v po??dku, ale m? chyt pan lajtnant Dub, j? mu ?ekl, ?e je to voda, tak jsem musel p?ed n?m tu celou fla?ku ko?aku vyp?t, abych mu dok?zal, ?e je to voda. V?echno je v po??dku, nic jsem neprozradil, jak jste si p??l, a vopatrnej jsem byl taky, ale te? u?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e u? to cejt?m, za??naj? mn? ??k brn?t nohy. Ov?em, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem zvykle] chlastat, pon?vad? s panem feldkur?tem Katzem..."
      "Odejdi, bestie!" zvolal nadporu??k Luk??, ale beze v?eho hn?vu, zato v?ak poru??k Dub stal se u n?ho o pades?t procent nesympati?t?j?? ne? p?edt?m.
      ?vejk vlezl opatrn? do sv?ho vag?nu, a ukl?daje se na sv?j pl??? a ba?och, ?ekl k ??etn?mu ?ikovateli a k ostatn?m: "Jednou se v?m jeden ?lov?k vo?ral a prosil, aby ho nebudili..." Po t?ch slovech p?evalil se na bok a po?al chr?pat.
      Plyny, kter? vyvozoval krk?n?m, z?hy naplnily celou m?stnost, tak?e kucha? okultista Jurajda, saje atmosf?ru nozdrami, prohl?sil: "Sakra, tady von? ko?ak."
      U skl?dac?ho stolu sed?l jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? kone?n? po v?ech t?ch ?trap?ch dot?hl to a? na batalionsgeschichtsschreibra.
      Nyn? sestavoval do z?soby hrdinn? skutky batali?nu a bylo vid?t, ?e mu to d?l? velk? pot??en?, ten pohled do budoucna.
      ??etn? ?ikovatel Van?k se z?jmem sledoval, jak jednoro?n? dobrovoln?k piln? p??e a sm?je se p?itom na cel? kolo. Proto tak? vstal a naklonil se nad jednoro?n?m dobrovoln?kem, kter? mu po?al vysv?tlovat: "To m?te stra?nou legraci, ps?t d?jiny batali?nu do z?soby. Hlavn? v?c? je, aby se postupovalo systematicky. Ve v?em mus? b?t syst?m." "Systematick? syst?m," poznamenal ??etn? ?ikovatel Van?k s ?sm?vem v?cem?n? opovr?liv?m.
      "Ano," ?ekl ledabyle jednoro?n? dobrovoln?k, "systematizovan?, systematick? syst?m p?i psan? d?jin batali?nu. Nap?ed nem??eme vyrukovat hned s velk?m v?t?zstv?m. To v?echno mus? j?t pomalu, podle ur?it?ho pl?nu. N?? batali?n nem??e vyhr?t najednou tuhle sv?tovou vojnu. Nihil nisi bene. Hlavn? v?c? je pro d?kladn?ho historika d?jin, jako jsem j?, ud?lat si zprvu pl?n na?ich v?t?zstv?. Kup??kladu zde l???m, jak n?? batali?n, to snad bude asi za dva m?s?ce, m?lem p?ekro?? rusk? hranice, velice siln? obsazen?, ?ekn?me donsk?mi pluky nep??tele, zat?mco n?kolik nep??telsk?ch diviz? obch?z? na?e pozice. Na prvn? pohled se zd?, ?e n?? batali?n jest ztracen, ?e n?s rozsekaj? na nudle, kdy? vtom d? hejtman S?gner tento rozkaz po na?em batali?nu: ,B?h nechce, abychom tu zahynuli, prchejme!` N?? batali?n d? se tedy na ?t?k, ale nep??telsk? divize, kter? n?s u? obe?la, vid?, ?e se vlastn? na ni ?enem, po?ne zd??en? ut?kat a padne bez v?st?elu do rukou rezerv?m na?? arm?dy. T?m tedy vlastn? cel? historie na?eho batali?nu za?ne. Z nepatrn? ud?losti, abych mluvil prorocky, pane Va?ku, vyvinou se dalekos?hl? v?ci. N?? batali?n jde od v?t?zstv? k v?t?zstv?. Zaj?mav? bude, jak n?? batali?n p?epadne sp?c?ho nep??tele, k ?emu? ov?em je pot?eba slohu Ilustrovan?ho v?le?n?ho zpravodaje, kter? vych?zel u Vil?mka za rusko-japonsk? v?lky. N?? batali?n p?epadne t?bor sp?c?ch nep??tel. Ka?d? n?? voj?k vyhled? si jednoho nep??tele, v?? silou vraz? mu bod?k do prsou. Znamenit? nabrou?en? bajonet vjede jako do m?sla a jen tu a tam zaprask? ?ebro, sp?c? nep??tel? trhaj? cel?m t?lem, na okam?ik vypoulej? udiven?, ale ji? nic nevidouc? o?i, zachropt?j? a nat?hnou se. Sp?c?m nep??tel?m objevuj? se na rtech krvav? sliny, t?m je v?c odbyta a v?t?zstv? je na stran? na?eho batali?nu. Nebo je?t? lep?? to bude asi tak za t?i m?s?ce, to n?? batali?n zajme rusk?ho cara. O tom si ale pov?me, pane Va?ku, a? pozd?ji, mezit?m si mus?m p?ipravit do z?soby mal? epizody, sv?d??c? o bezp??kladn? hrdinnosti. Bude mn? t?eba vymyslit si zcela nov? v?le?n? term?ny. Jeden jsem si ji? vymyslil, budu ps?t o ob?tav? odhodlanosti na?eho mu?stva, pro?pikovan?ho st?epinami gran?t?. V?buchem nep??telsk? miny p?ijde jeden z na?ich ?eta??, ?ekn?me dvan?ct? nebo t?in?ct? kumpanie, o hlavu. - ? propos," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, uhodiv se do hlavy, "m?lem bych zapomn?l, pane rechnungsfeldv?bl, ?il? po ob?ansku ?e?eno, pane Van?k, mus?te mn? zaopat?it seznam v?ech ?ar??. Jmenujte mn? n?jak?ho ?ikovatele od dvan?ct? kumpanie. - Houska? Dobr?, tak tedy Houska p?ijde o hlavu s tou minou, hlava mu odlet?, t?lo v?ak ud?l? je?t? n?kolik krok?, nam??? si a sest?el? je?t? nep??telsk? aeropl?n. To se samo sebou rozum?, ?e ohlasy t?chto v?t?zstv? mus? b?t v budoucnosti oslaveny v rodinn?m kruhu v Sch?nbrunnu. Rakousko m? velice mnoho batali?n?, ale jedin? batali?n, to je n??, kter? se vyznamen?, ?e jedin? kv?li n?mu uspo??d? se mal? rodinn? intimn? slavnost c?sa?sk?ho domu. P?edstavuji si to tak, jak vid?te v m?ch pozn?mk?ch, ?e arciv?vodsk? rodina Marie Val?rie p?es?dl? kv?li tomu z Wallsee do Sch?nbrunnu. Slavnost je ?ist? intimn? a kon? se v s?le vedle mocn??ovy lo?nice, kter?? je osv?tlena b?l?mi voskovicemi, nebo? jak je zn?mo, u dvora nemiluj? elektrick?ch ??rovek kv?li kr?tk?mu spojen?, v??i kter?mu jest sta?i?k? mocn?? zaujat. O ?est? hodin? ve?ern? za??n? slavnost ku cti a chv?le na?eho batali?nu. V tu dobu uvedeni jsou vnukov? Jeho Veli?enstva do s?lu, jen? vlastn? n?le?? ke komnat?m zv??n?l? c?sa?ovny. Ted je ot?zka, kdo bude p??tomen krom? c?sa?sk? rodiny. Mus? tam b?t a bude tam gener?ln? adjutant mocn??e hrab? Paar. Pon?vad? p?i takov?ch rodinn?ch a intimn?ch hostin?ch b?v?. ob?as n?komu mdlo, ??m? ov?em nemysl?m, ?e se hrab? Paar snad poblije, je vy?adov?na p??tomnost osobn?ho l?ka?e, dvorn?ho rady dr. Kerzla. Kv?li po??dku, aby si snad dvorn? lokajov? nedovolili n?jak? d?v?rnosti ku dvorn?m d?m?m p??tomn?m na hostin?, objevuje se nejvy??? hofmistr baron Lederer, komo?? hrab? Bellegarde a vrchn? dvorn? d?ma hrab?nka Bombellesov?, kter? hraje mezi dvorn?mi d?mami stejnou ?lohu jako madam v bordelu u ?uh?. Kdy? se vzne?en? panstvo shrom??dilo, byl o tom uv?domen c?sa?, kter? se pak objevil v pr?vodu sv?ch vnuk?, posadil se za st?l a pronesl p??pitek na po?est na?eho mar?batali?nu. Po n?m se ujala slova arciv?vodkyn? Marie Val?rie, kter? se zejm?na pochvaln? zmi?uje o v?s, pane rechnungsfeldv?ble. Ov?em ?e podle m?ch pozn?mek n?? batali?n utrp? t??k? a citeln? ztr?ty, pon?vad? batali?n bez mrtv?ch nen? ??dn?m batali?nem. Bude t?eba je?t? zhotovit nov? ?l?nek o na?ich mrtv?ch. D?jiny batali?nu nesm? se skl?dat jenom ze such?ch fakt o v?t?zstv?, kter?ch m?m u? nap?ed asi dvaa?ty?icet poznamen?no. Vy nap??klad, pane Va?ku, padnete u mal? ???ky a tadyhle Baloun, kter? na n?s tak divn? ?um?, ten zahyne docela jinou smrt? ne? kul?, ?rapnelem nebo gran?tem, Bude u?krcen lasem vymr?t?n?m z nep??telsk?ho aeropl?nu pr?v? v tom okam?iku, kdy bude po??rat ob?d sv?ho obrlajtnanta Luk??e."
      Baloun odstoupil, zoufale m?chl rukama a prohodil skl??en?: "Kdy? j? za svou povahu nem??u. Je?t? kdy? jsem slou?il v aktiv, tak jsem se t?ebas t?ikr?t vobjevil u kuchyn? pro min??, dokud mne nezav?eli. Jednou jsem m?l t?ikr?t k ob?du ?ebro, za kter??to sed?l jsem m?s?c. D?j se v?le P?n?."
      "Nebojte se, Baloune," ut??oval ho jednoro?n? dobrovoln?k, "v d?jin?ch batali?nu nebude o v?s zm??ka, ?e jste zahynul p?? ?r?dle cestou od ofic?rsmin??e do z?kop?. Budete vyjmenov?n pohromad? se v?emi mu?i na?eho batali?nu, kte?? padli za sl?vu na?? ???e, jako nap??klad ??etn? ?ikovatel Van?k."
      "Jakou smrt mn? ur?ujete, Marku?"
      "Jen tolik nesp?chejte, pane rechnungsfeldv?bl, tak rychle to nejde."
      Jednoro?n? dobrovoln?k se zamyslil: "Vy jste z Kralup, nen?-li? pravda; tedy pi?te dom?, do Kralup, ?e zmiz?te beze stopy, ale pi?te n?jak opatrn?. Nebo si p?ejete b?ti t??ce ran?n, z?stat le?et za dr?thindrnisama? Le??te si tak p?kn? s p?el?manou nohou cel? den. V noci nep??tel reflektorem osv?tluje na?i pozici a zpozoruje v?s; mysl?, ?e kon?te v?zv?dnou slu?bu, po?ne do v?s ?ezat gran?ty a ?rapnely. Vy jste vykonal ohromnou slu?bu pro vojsko, pon?vad? na v?s nep??telsk? vojsko vypot?ebovalo takov? mno?stv? munice jako na cel? batali?n, a va?e sou??stky pluj?c? voln? vzduchem po v?ech t?ch v?bu??ch nad v?mi, pror??ej?ce rotac? vzduch, zp?vaj? p?se? velk?ho v?t?zstv?. Zkr?tka a dob?e, na ka?d?ho dojde a ka?d? se vyznamen? z na?eho batali?nu, tak?e slavn? str?nky na?ich d?jin budou p?epln?ny v?t?zstv?mi - a?koliv bych velice nerad to p?epl?oval, ale nemohu si pomoct, v?echno mus? b?t provedeno d?kladn?, aby po n?s zbyla n?jak? pam?tka, ne?li, ?ekn?me v m?s?ci z???, nezbude z na?eho batali?nu do?ista nic ne? jenom ty slavn? str?nky d?jin, kter? budou mluvit do srdc? v?ech Raku?an?, ?e je jisto, ?e v?ichni z t?ch, kte?? nespat?? u? sv?j domov, bili se stejn? statn? a udatn?. Konec toho ji? jsem sestavil, v?te, pane Va?ku, toho nekrologu. ?est pam?tce padl?ch! Jejich l?ska k mocn??stv? je l?skou nejsv?t?j??, nebo? vyvrcholila ve smrt. Jejich jm?na nech? jsou s ?ctou vyslovov?na, jako nap??klad Van?k, Oni pak, jich? se ztr?ta ?ivitel? dotkla nejciteln?ji, a? si hrd? utrou slzy, nebo? padl? - byli hrdinov? na?eho batali?nu."
      Telefonista Chodounsk? a kucha? Jurajda s velk?m z?jmem naslouchali v?klad jednoro?n?ho dobrovoln?ka o chystan?ch d?jin?ch batali?nu.
      "Poj?te bl??e, p?nov?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, listuje ve sv?ch pozn?mk?ch, "str?nka 15: ,Telefonista Chodounsk? padl 3. z??? sou?asn? s kucha?em od batali?nu Jurajdou.` Sly?te d?le m? pozn?mky: ,Bezp??kladn? hrdinnost. Prvn? s nasazen?m ?ivota zachra?uje telefonn? dr?t ve sv? blind??i, nejsa ji? po t?i dny u telefonu vyst??d?n. - Druh?, vida hroz?c? nebezpe?? od nep??tele obejit?m z flanky, s kotlem va??c? pol?vky vrh? se na nep??tele, rozs?vaje hr?zu a opa?eniny u nep??tele. - Kr?sn? smrt obou. Prvn? roztrh?n minou, druh? udu?en jedovat?mi plyny, kter? mu str?ili pod nos, kdy? ji? nem?l se ??m br?nit. Oba hynou s v?k?ikem: Es Tebe unser Batalionskommandant!' Vrchn? velitelstv? nem??e ne?li denn? p?in??et n?m d?k?vzd?n? ve zp?sob? rozkazu, aby i jin? ??sti na?? arm?dy znaly udatnost na?eho batali?nu a vzaly si z n?s p??klad. Mohu v?m p?e??st v??atek z arm?dn?ho rozkazu, kter? bude ?ten po v?ech odd?lech arm?dy, kter? se velice podob? onomu rozkazu. arciv?vody Karla, kdy? st?l se sv?m vojskem roku 1805 p?ed Paduou a den po rozkazu dostal slu?n? n?t?r. Posly?te tedy, co se bude ??st o na?em batali?nu jako o p??kladn?m hrdinn?m t?lese pro v?echna vojska: ,Douf?m, ?e cel? arm?da vezme si p??klad z v??e uveden?ho batali?nu, zejm?na ?e osvoj? si onoho ducha sebed?v?ry a sebestate?nosti, pevn? nezdolnosti v nebezpe??, on? p??kladn? hrdinnosti, l?sky a d?v?ry ku sv?m p?edstaven?m, kter??to ctnosti, jimi? batali?n vynik?, vedou ho k obdivuhodn?m ?in?m, ku blahu a v?t?zstv? na?? ???e. V?ichni za jeho p??kladem!`"
      Z m?sta, kde le?el ?vejk, ozvalo se z?vnut? a bylo sly?et, jak ?vejk mluv? ze span?: "To maj? pravdu, pan? M?llerov?, ?e jsou si lidi podobn?. V Kralupech stav?l pumpy n?jak? pan Jaro? a ten se podobal hodin??i Lejhanzovi z Pardubic, jako kdy? mu z voka vypadne, a ten zas byl tak n?padn? podobnej ji??nsk?mu Piskorovi a v?ichni ?ty?i dohromady nezn?m?mu sebevrahovi, kter?ho na?li vob??en?ho a ?pln? zetlel?ho v jednom rybn?ku u Jind?ichova Hradce, zrovna pod dr?hou, kde se asi vrhnul pod vlak." - Ozvalo se nov? z?vnuti a potom je?t? dodatek: "Potom ty v?echny vostatn? vodsoudili k vetkej pokut?, a zejtra mn? ud?laj?, pan? M?llerov?, cezen? nudle -" ?vejk p?evalil se na druh? bok a chr?pal d?l, zat?mco mezi kucha?em okultistou Jurajdou a jednoro?n?m dobrovoln?kem nastala debata t?kaj?c? se v?c? v budoucnu.
      Okultista Jurajda m?nil, ?e t?ebas na prvn? pohled zd? se to b?t nesmyslem, kdy? ?lov?k p??e z legrace o n??em, co bude v budoucnosti, ale je jisto, ?e i takov? legrace velice ?asto obsahuje prorock? fakta, kdy du?evn? zrak ?lov?ka p?ekon?v?, pod vlivem tajemn?ch sil, z?clonu nezn?ma budoucnosti. Od toho okam?iku byl Jurajda ve sv? ?e?i sam? z?clona. Ob v?tu objevovala se jeho z?clona budoucnosti, a? kone?n? p?e?el dokonce na regeneraci, to jest na obnovov?n? lidsk?ho t?la, vrazil do toho schopnost obnovov?n? t?la u n?levn?k?, skon?il prohl??en?m, ?e ka?d? ?lov?k m??e utrhnout je?t?rce ocas a ten ?e j? op?t naroste.
      Telefonista Chodounsk? k tomu poznamenal, ?e by si lidi medili, kdyby to u nich bylo mo?n? jako s t?m ocasem u je?t?rky. Jako ?ekn?me nap??klad na vojn?, n?komu to utrhne hlavu nebo jin? ??sti t?la, a pro vojenskou spr?vu byla by takov? v?c stra?n? v?tanou, pon?vad? by nebyli ??dn? invalidi. Takov? jeden rakousk? voj?k, kter?mu by po??d rostly nohy, ruce, hlavy, byl by jist? cenn?j?? ne? cel? brig?da.
      Jednoro?n? dobrovoln?k prohl?sil, ?e dnes, d?ky vysp?l? v?le?n? technice, mo?no je s ?sp?chem nep??tele rozp?lit t?ebas i na t?i p???n? d?ly. Existuje z?kon o obnoven? t?la mrskavek z rodu n?levn?k?; ka?d? rozp?len? ??st obnovuje se, dost?v? nov? ?stroj? a roste samostatn? jako mrskavka. V analogick?m p??pad? po ka?d? bitv? by se rakousk? vojsko z??astniv?? se t?to bitvy ztrojn?sobilo, zdesateron?sobilo, ke ka?d? noze by se vyvinul nov? sv??? infanterista.
      "Kdyby v?s tak sly?el ?vejk," poznamenal ??etn? ?ikovatel Van?k, "ten by n?m uvedl aspo? n?jak? p??klad."
      ?vejk reagoval na sv? jm?no a zamumlal: "Hier," a chr?pal zase d?l, vydav ze sebe tento projev vojensk? discipl?ny.
      V pootev?en?ch dve??ch vag?nu objevila se hlava poru??ka Duba.
      "Je zde ?vejk?" ot?zal se.
      "Sp?, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k.
      "Kdy? se pt?m po n?m, vy jednoro?n? dobrovoln?ku, m?te ihned sko?it a zavolat ho."
      "To nejde, pane lajtnant, on sp?."
      "Tak ho vzbu?te! J? se div?m, ?e v?m to, jednoro?n? dobrovoln?ku, hned nenapadlo? M?te p?ece projevovat v?ce ochoty v??i sv?m p?edstaven?m! Vy mne je?t? nezn?te. - Ale a? mne pozn?te -"
      Jednoro?n? dobrovoln?k za?al budit ?vejka.
      "?vejku, ho??, vst?vej!"
      "Kdy? tenkr?t ho?ely Odkolkovy mlejny," zabru?el ?vejk, obraceje se op?t na druh? bok, "p?ijeli hasi?i a? z Vyso?an..."
      "Ra?te vid?t," ?ekl vl?dn? jednoro?n? dobrovoln?k poru??kovi Dubov?, "?e ho bud?m, ale ?e to nejde."
      Poru??k Dub se rozzlobil. "Jak se jmenujete, jednoro?n? dobrovoln?ku? - Marek? - Aha, to jste ten jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? sed?l po??d v arest?, ?e ano?"
      "Ano, pane lajtnant. Prod?lal jsem jednoro?n? kurs tak ?e?eno v krimin?le, a byl jsem redegradov?n, to jest po sv?m propu?t?n? od divizn?ho soudu, kde moje nevina vy?la najevo, jmenov?n batalionsgeschichtsschreibrem s ponech?n?m hodnosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka."
      "Vy j?m dlouho nebudete," ?val poru??k Dub, cel? ?erven? v obli?eji, kter??to p?echod z barvy do barvy d?lal dojem, ?e mu nab?haj? tv??e po fack?ch, "o to se p?i?in?m j?!"
      "Pros?m, pane lajtnant, abych byl p?edveden k raportu," ?ekl v??n? jednoro?n? dobrovoln?k. "Vy s? se mnou nehrajte," ?ekl poru??k Dub. "J? v?m d?m raport. My se je?t? spolu setk?me, ale pak v?s to bude setsakramentsky mrzet, pon?vad? m? pozn?te, kdy? m? te? je?t? nezn?te!"