Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Uj??d?li d?l a za nimi je?t? dlouho bylo sly?et ?zkostliv? ?van? huh?av?ho and?la rekruta "Hla-hle-hlu-hj?" a k?ik and?la kapr?la "A-le-lu-j?, a-le-lu-j?, ty kr?vo jord?nsk?!"
      Potom ohromn? z??e nad velkou budovou jako Mari?nsk? kas?rna v ?esk?ch Bud?jovic?ch a nad n? dva aeropl?ny, jeden po lev?, druh? po prav? stran?, a uprost?ed mezi nimi nata?en? obrovsk? pl?tno s ohromn?m n?pisem K. u k. Gottes Hauptquartier.
      Gener?la Biegiera vysadili z automobilu dva and?l? v uniform? poln?ho ?etnictva, vzali ho za l?mec a odvedli ho do budovy, nahoru do prvn?ho poschod?.
      "Chovejte se slu?n? p?ed p?nembohem," ?ekli mu je?t? naho?e p?ed jedn?mi dve?mi a str?ili ho dovnit?.
      Uprost?ed pokoje, ve kter?m po st?n?ch visely podobizny Franti?ka Josefa a Vil?ma, n?sledn?ka tr?nu Karla Franti?ka Josefa, gener?la Viktora Dankla, arciv?vody Bed?icha a ??fa gener?ln?ho ?t?bu Konr?da z H?tzendorfu, st?l p?nb?h.
      "Kadete Bieglere," ?ekl p?nb?h d?razn?, "vy mne nepozn?v?te? J? jsem v?? b?val? hejtman S?gner od 11. mar?kumpanie."
      Biegler zd?ev?n?l.
      "Kadete Bieglere," ozval se op?t p?nb?h, "jak?m pr?vem jste si p?isvojil titul gener?lmajora? Jak?m pr?vem jste se, kadete Bieglere, proj??d?l ?t?bn?m automobilem po silnici mezi nep??telsk?mi pozicemi?"
      "Poslu?n? hl?s?m..."
      "Dr?te hubu, kadete Bieglere, kdy? s v?mi mluv? p?nb?h."
      "Poslu?n? hl?s?m," zajektal Biegler je?t? jednou.
      "Tak vy tedy nebudete dr?et hubu?" rozk?ikl se na n?ho p?nb?h, otev?el dve?e a vyk?ikl: "Dva and?l? sem!"
      Vstoupili dva and?l? s ru?nicemi zav??en?mi p?es lev? k??dlo. Biegler v nich poznal Matu?i?e a Batzera.
      A z ?st p?naboha zn?l hlas: "Holte ho do latr?ny!"
      Kadet Biegler n?kam padal do hrozn?ho smradu...
      -
      Naproti sp?c?mu kadetovi Bieglerovi sed?l Matu?i? se sluhou hejtmana S?gnera Batzerem a hr?li st?le ?esta?edes?t.
      "Stink awer d' Kerl wie a' Stockfisch," prohodil Batzer, kter? pozoroval se z?jmem, jak sebou sp?c? kadet Biegler pov??liv? vrt?, "mu?' d' Hosen voll ha'n."
      "To se m??e st?t ka?d?mu," ?ekl filosoficky Matu?i?, "nech ho b?t, p?evl?kat ho stejn? nebude?. Rozdej rad?i karty."
      Nad Budape?t? bylo ji? vid?t z??i sv?tel a nad Dunajem p?eskakoval reflektor.
      Kadetovi Bieglerovi se ji? zd?lo op?t n?co jin?ho, pon?vad? mluvil ze span?: "Sagen Sie meiner tapferen Armee, da? sie sich in meinem Herzen ein unverg?ngliches Denkmal der Liebe und Dankbarkeit errichtet hat."
      Pon?vad? se op?t p?i t?ch slovech po?al obracet, zavon?lo to Batzerovi intenz?vn? pod nos, tak?e poznamenal odplivuje si: "Stink wie a' Haizlputza, wie a' beschei?ena Haizlputza."
      A kadet Biegler vrt?l sebou ??m d?l nepokojn?ji, a jeho nov? sen byl velice fantastick?. Obhajoval Linec ve v?lce o d?dictv? rakousk?.
      Vid?l reduty, retranchementy a palis?dy kolem m?sta. Jeho hlavn? stan byl prom?n?n v ohromnou nemocnici. V?ude kolem v?leli se nemocn? a dr?eli se za b?icho. Pod palis?dami m?sta Lince proj??d?li se francouz?t? dragouni Napoleona I.
      A on, velitel m?sta, st?l nad tou spoustou a dr?el se t?? za b?icho a k?i?el na n?jak?ho francouzsk?ho parlament??e: "Vy?i?te sv?mu c?sa?i, ?e se nevzd?m..."
      Potom jako kdy? to bolen? b?icha najednou z n?ho spadne, a on se ??t? s batali?nem p?es palis?dy ven z m?sta na cestu sl?vy a v?t?zstv? a vid?, jak nadporu??k Luk?? zachycuje sv?mi prsty r?nu pala?e francouzsk?ho dragouna, kter? platila jemu, Bieglerovi, obr?nci oble?en?ho Lince.
      Nadporu??k Luk?? um?r? u jeho nohou s v?k?ikem:
      "Ein Mann wie Sie, Herr Oberst, ist n?tiger als ein nichtsnutziger Oberleutnant!"
      Obr?nce Lince odvrac? se s pohnut?m od um?raj?c?ho, kdy? vtom p?ilet? kart?? a uhod? Bieglera do sedac?ch sval?.
      Biegler mechanicky s?hne si dozadu na kalhoty a c?t? mokro, n?co lepkav?ho se mu ma?e po ruce. K?i??: "Sanit?t! Sanit?t!" a pad? s kon?...
      Kadeta Bieglera zvedl Batzer s Matu?i?em z podlahy, kam se svalil z lavice, a polo?ili ho op?t na jeho m?sto.
      Potom do?el Matu?i? k hejtmanovi S?gnerovi a ozn?mil, ?e se s kadetem Bieglerem d?j? podivn? v?c?.
      "Nen? to asi po tom ko?aku," ?ekl, "mohla by to b?t sp?? cholera. Kadet Biegler pil v?ude ve stanic?ch vodu. V Mo?oni jsem ho vid?l, ?e se..."
      "To tak rychle s cholerou nejde. Matu?i?, ?ekn?te vedle v kup? panu doktorovi, aby se ?el na n?ho pod?vat."
      K batali?nu byl p??d?lem ,v?le?n? doktor`, star? medik a bur??k Welfer. Znal p?t, rv?t se a p?itom m?l medic?nu v mal??ku. Prod?lal medic?nsk? fakulty v r?zn?ch universitn?ch m?stech v Rakousko-Uhersku, i praxi v nejrozmanit?j??ch nemocnic?ch, ale doktor?t neskl?dal prost? z toho d?vodu. ?e v z?v?ti, kterou zanechal jeho str?c sv?m d?dic?m, bylo to, ?e se m? vypl?cet studuj?c?mu medic?ny Bed?ichu Welfrovi ro?n? stipendium do t? doby, kdy obdr?? Bed?ich Welfer l?ka?sk? diplom. Toto stipendium bylo asi ?ty?ikr?t v?t?? ne? plat asistenta v nemocnic?ch a MUC Bed?ich Welfer poctiv? se sna?il odd?lit sv? jmenov?n? doktorem v?eho l?ka?stv? na dobu co nejvzd?len?j??.
      D?dicov? mohli se vzteknout. Prohla?ovali ho za blba, d?lali pokusy vnutit mu z?mo?n? nev?sty, aby se ho zbavili. Aby je je?t? v?c dop?lil, MUC Bed?ich Welfer, ?len asi dvan?cti bur??ck?ch spolk?, vydal n?kolik sb?rek velmi slu?n?ch b?sn? ve V?dni, v Lipsku, v Berl?n?. Psal do Simplicissimu a studoval, jako kdyby se nechumelilo, d?l.
      A? p?i?la vojna, kter? vpadla MUC Bed?ichovi Welfrovi hanebn? vzad.
      B?sn?ka knih Lachende Lieder, Krug und Wissenschaft, M?rchen und Parabeln zcela sprost? vzali na vojnu a jeden d?dic v ministerstvu vojenstv? p?i?inil se o to, ?e bodr? Bed?ich Welfer ud?lal "v?le?n? doktor?t". Ud?lal ho p?semn?. Dostal ?adu ot?zek k vypln?n?, kter? v?echny zodpov?d?l stereotypn?: "Lecken Sie mir Arsch!" Za t?i dny ozn?mil mu plukovn?k, ?e dostal diplom doktora v?eho l?ka?stv?, ?e u? byl d?vno zral? pro doktor?t, ?e vrchn? ?t?bn? l?ka? ho p?id?luje k dopl?ovac? nemocnici a na jeho chov?n? ?e z?le?? rychl? postup, ?e sice m?l v r?zn?ch universitn?ch m?stech souboje s d?stojn?ky, to v?echno ?e se o n?m v?, ale ?e dnes ve vojn? se na v?echno zapom?n?.
      Autor knihy b?sn? D?b?n a v?da kousl se do pysk? a ?el slou?it.
      Po zji?t?n? n?kolika p??pad?, ?e choval se k voj?k?m pacient?m neoby?ejn? shov?vav?, prodlu?uje jich pobyt v nemocnici, pokud to bylo mo?n?, kdy bylo heslo "M? se to v?let v nemocnici, nebo chc?pat rad?ji v z?kopech - m? to chc?pnout v nemocnici, nebo ve ?varmlinii", doktora Welfera poslali s 11. pochodov?m praporem na front.
      Aktivn? d?stojn?ci u praporu pova?ovali ho za n?co m?n?cenn?ho. Rezervn? d?stojn?ci si ho tak? nev??mali a nenavazovali s n?m nijak?ho p??telstv?, aby se neroz???ila je?t? v?ce propast mezi nimi a aktivn?mi d?stojn?ky.
      Hejtman S?gner c?til se p?irozen? stra?n? pov??en nad toho b?val?ho MUC, kter? zesekal za dob sv?ch dlouholet?ch studi? kolik d?stojn?k?. Kdy? doktor Welfer, "v?le?n? doktor", pro?el kolem n?ho, ani se na n?ho nepod?val a hovo?il d?l s nadporu??kem Luk??em o n??em zcela bezv?znamn?m, ?e se p?stuj? u Budape?ti dyn?, na?e? nadporu??k Luk?? odpov?d?l, ?e kdy? byl v t?et?m ro?n?ku kadetky, ?e s n?kolika kamar?dy "v civilu" byli na Slovensku a p?i?li k jednomu evangelick?mu far??i, Slov?kovi. Ten ?e jim dal k vep?ov? pe?eni zel? z dyn? a potom ?e jim nalil v?na a ?ekl:
       Dy?a svi?a,
       chce sa jej v?na,
      a on ?e se stra?n? urazil.
      "Z Budape?ti mnoho neuvid?me," ?ekl hejtman S?gner, "vezou n?s kolem. Dle mar?r?ty m?me zde st?t dv? hodiny."
      "Mysl?m, ?e ??buj? vag?ny," odpov?d?l nadporu??k Luk??, "p?ijdeme na p?ekl?dac? n?dra??. Transportmilit?rbahnhof."
      Kolem pro?el ,v?le?n? doktor` Welfer.
      "Nic to nen?," ?ekl s ?sm?vem, "p?ni, kte?? aspiruj? b?hem ?asu st?t se d?stojn?ky arm?dy a kte?? se vychlubovali je?t? v Brucku sv?mi strategicko-historick?mi znalostmi v kasin?, m?li by b?t upozorn?ni, ?e jest nebezpe?no sn?st najednou celou z?silku sladkost?, kterou mu maminka pos?l? do pole. Kadet Biegler, kter? od t? doby, kdy jsme vyjeli z Brucku, sn?dl t?icet kremrol?, jak se mn? p?iznal, a pil v?ude na n?dra??ch jen p?eva?enou vodu, pane hejtmane, p?ipom?n? mn? ver? Schiller?v: ,Wer sagt von...`"
      "Posly?te, doktore," p?eru?il ho hejtman S?gner, "nejde o Schillera. Co je vlastn? s kadetem Bieglerem?"
      ,V?le?n? doktor` Welfer se usm?l. "Aspirant na d?stojnickou hodnost v?? kadet Biegler se posral... Nen? to cholera, nen? to ?plavice, prost? a jednoduch? posr?n?. Vypil trochu v?ce ko?aku, v?? pan a s p i r a n t n a d ? s t o j n i c k o u h o d n o s t,,a pod?lal se... Byl by se patrn? pod?lal i bez va?eho ko?aku. Se?ral tolik kremrol?, kter? mu poslali z domova... Je to d?t?... V kasin?, jak v?m, pil v?dy jednu ?tvrtku. Abstinent."
      Doktor Welfer si odplivl. "Kupoval si lineck? ?ezy."
      "Tedy to nen? nic v??n?ho'?" ozval se hejtman S?gner, "ale p?ece takov? v?c... kdyby se to roz???ilo." Nadporu??k Luk?? vstal a ?ekl k S?gnerovi: "D?kuji za takov?ho zugskomandanta..."
      "Trochu jsem mu pomohl na nohy," ?ekl Welfer, kter?ho neopou?t?l ?sm?v, "pan batalionskomandant za??d? dal??... To jest, p?ed?m zde kadeta Bieglera do nemocn?ce... Vyd?m vysv?d?en?, ?e je to ?plavice. T??k? p??pad ?plavice. Izolace... Kadet Biegler p?ijde do dezinfek?n?ho bar?ku... - Jest to rozhodn? lep??," pokra?oval Welfer s t?m?e protivn?m ?sm?vem, "bu? posran? kadet, nebo ?plavic? sti?en? kadet..."
      Hejtman S?gner obr?til se ke sv?mu Luk??ovi ?ist? ??edn?m t?nem: "Pane nadporu??ku, kadet Biegler od va?? kumpanie onemocn?l ?plavic? a z?stane v o?et?ov?n? v Budape?ti..."
      Hejtmanovi S?gnerovi zd?lo se, ?e Welfer se sm?je stra?n? v?bojn?, ale kdy? se pod?val na ,v?le?n?ho doktora`, vid?l, ?e t?? se tv??? stra?n? lhostejn?.
      "Tedy je v?e v po??dku, pane hejtmane," odpov?d?l Welfer klidn?, "aspiranti na d?stojnickou..." M?chl rukou: "P?i ?plavici se ka?d? pod?l? do kalhot "
      T?k se stalo, ?e state?n? kadet Biegler byl odvezen do vojensk? izola?n? nemocnice v Uj Buda.
      Jeho pod?lan? kalhoty ztratily se ve v?ru sv?tov? v?lky.
      Sny o velk?ch v?t?zstv?ch kadeta Bieglera byly uzav?eny do jednoho nemocni?n?ho pokoje izola?n?ch bar?k?.
      Kdy? se dov?d?l, ?e m? ?plavici, byl t?m kadet Biegler opravdu nad?en. M? b?t ran?n, nebo onemocn?t pro c?sa?e p?na, vykon?vaje svou povinnost? Potom se stala s n?m mal? nehoda. Pon?vad? v?echna m?sta pro onemocn?l? ?plavic? byla p?epln?na, kadeta Bieglera p?enesli do cholerov?ho bar?ku.
      N?jak? ma?arsk? ?t?bn? l?ka?, kdy? kadeta Bieglera vykoupali a dali mu teplom?r pod rameno, zavrt?l hlavou: "37 stup??!" P?i chole?e je nejhor??m p??znakem pov??liv? klesnut? teploty. Nemocn? st?v? se apatick?m.
      Kadet Biegler opravdu nejevil ??dn?ho roz?ilen?. Byl neoby?ejn? klidn?m, opakuje si v duchu, ?e stejn? trp? za c?sa?e p?na.
      ?t?bn? l?ka? poru?il vsunout teplom?r kadetovi Bieglerovi do kone?n?ku.
      "Posledn? stadium cholery," pomyslil si ?t?bn? l?ka?, "p??znak konce, nejkrajn?j?? slabost, kdy nemocn? ztr?c? smysl pro okol? a jeho v?dom? je zast?eno. On se usm?v? v p?edsmrtn?ch k?e??ch."
      Kadet Biegler za t?to manipulace se opravdu usm?val mu?ednicky, d?laje hrdinu, kdy? mu do kone?n?ku strkali teplom?r. Ale nehnul sebou.
      "P??znaky," pomyslil si ?t?bn? l?ka?, "kter? p?i chole?e vedou pozvolna k smrti, pas?vn? poloha..." Optal se je?t? ma?arsk?ho sanitn?ho podd?stojn?ka, zdali kadet Biegler vrhl a m?l pr?jmy ve van?.
      Obdr?ev z?pornou odpov??, zad?val se na Bieglera. Kdy? p?i chole?e pominou pr?jmy a d?ven?, je to op?t, jako p?ede?l? p??znaky, obraz toho, co se st?v? p?i chole?e v posledn?ch hodin?ch smrti.
      Kadet Biegler, ?pln? nah?, vynesen? z tepl? vany na postel, poc?til chladno a zajektal zuby. Tak? mu vysko?ila hus? k??e po cel?m t?le.
      "Vid?te," ?ekl ?t?bn? l?ka? ma?arsky, "velk? jektace, kon?etiny jsou studen?. To je konec."
      Nakl?n?je se ke kadetovi Bieglerovi, optal se ho n?mecky: "Also, wie geht's?"
      "S-s-se-hr-hr gu-gu-tt," zajektal zuby kadet Biegler, "...ei-ne...ei-ne De-deck-ke -"
      "V?dom? d?lem zast?eno, d?lem zachov?no; ` ?ekl ma?arsky ?t?bn? l?ka?, "t?lo velice huben?, pysky a nehty maj? b?t ?ern?... To je t?et? p??pad, kdy um?eli mn? na choleru bez ?ern?ch neht? a pysk?...
      Naklonil se op?t nad kadeta Bieglera a pokra?oval ma?arsky: "Druh? ozva nad srdcem p?estala..."
      "Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," zajektal kadet Biegler.
      "To, co mluv?, jsou jeho posledn? slova," ?ekl ?t?bn? l?ka? k sanitn?mu podd?stojn?kovi ma?arsky, "z?tra ho pochov?me s majorem Kochem. Ted upadne do bezv?dom?. Listiny jsou o n?m v kancel??i?"
      "Budou tam," odpov?d?l klidn? sanitn? podd?stojn?k.
      "Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," jektal za odch?zej?c?mi kadet Biegler.
      V cel?m pokoji bylo na ?estn?cti l??k?ch p?t lid?. Jeden z nich byl nebo?t?kem. Zem?el p?ed dv?ma hodinami, byl pokryt prost?radlem a jmenoval se jako objevitel cholerov?ch bacil?. Byl to hejtman Koch, o kter?m se ?t?bn? l?ka? zmi?oval, ?e bude m?ti z?tra poh?eb s kadetem Bieglerem.
      Kadet Biegler zvedl se na posteli a vid?l ponejprv, jak se um?r? za c?sa?e p?na na choleru, nebo? ze ?ty? zb?vaj?c?ch dva um?rali, dusili se a modrali, p?i?em? vyr??eli n?co ze sebe, ale nebylo poznat, co a jakou ?e?? mluv?, bylo to sp??e chr?en? potla?en?ho hlasu.
      Druz? dva s n?padn? bou?livou reakc? na uzdraven? p?ipom?nali lidi sti?en? tyf?zn?m deliriem. K?i?eli nesrozumiteln? a vyhazovali z pokr?vky huben? nohy. Nad nimi st?l vousat? saniter?k, mluv?c? ?t?rsk?m n??e??m (jak poznal kadet Biegler), a uklid?oval je: "J? u? m?l taky choleru, moje zlat? panstvo, ale nekopal jsem do pokr?vky. Ted u? je s v?mi dob?e. Dostanete dovolenou, a?... - Neh?zej sebou tak," za?val na jednoho, kter? kopl tak do pokr?vky, a? se mu p?ehnula p?es hlavu, "to se u n?s ned?l?. Bud r?d, ?e m?? hore?ku, aspo? t? odtud s hudbou nepovezou. U? jste oba z toho venku."
      Pod?val se kolem sebe.
      "Tamhle u? zase dva um?eli. To jsme ?ekali," ?ekl dobr?cky, "bu?te r?di, ?e u? jste z toho venku. Mus?m doj?t pro prost?radla."
      Vr?til se za chv?li. P?ikryl prost?radly zem?el? s ?pln? ?ern?mi pysky, vyt?hl jim ruce s ?ern?mi nehty, kter? si dr?eli v posledn? ag?nii udu?en? na ztopo?en?m p?irozen?, sna?il se jim zastr?it jazyk do ?st a pak si klekl u postel? a spustil: "Heilige Maria, Mutter Gottes..." A star? saniter?k ze ?t?rska d?val se p?itom na sv? uzdravuj?c? se pacienty, jejich? delirium znamenalo reakci k nov?mu ?ivotu.
      "Heilige Maria, Mutter Gottes," opakoval, kdy? vtom mu n?jak? nah? mu? zaklepal na rameno. Byl to kadet Biegler.
      "Posly?te," ?ekl, "j? jsem... se koupal... Toti? m? koupali... J? pot?ebu-ji pokr?vku... Mn? je zima."
      "To je zvl??tn? p??pad," ?ekl p?l hodiny nato t?? ?t?bn? l?ka? ke kadetovi Bieglerovi, kter? odpo??val pod pokr?vkou, "vy jste, pane kadete, rekonvalescent; z?tra v?s po?lem do z?lo?n? nemocnice do Tarnova. Vy jste nositelem cholerov?ch bacil?... Pokro?ili jsme tak daleko, ?e to v?echno zn?me. Vy jste od 91. regimentu..."
      "13. pochodov? prapor," odpov?d?l sanitn? podd?stojn?k za kadeta Bieglera, "11. setnina."
      "Pi?te," ?ekl ?t?bn? l?ka?: "Kadet Biegler, 13. pochodov? prapor, 11. pochodov? setnina, 91. pluk, na pozorov?n? do cholerov?ch bar?k? v Tarnov?. Nositel cholerov?ch bacil?..."
      A tak se stal z kadeta Bieglera, nad?en?ho bojovn?ka, nositel cholerov?ch bacil?.
      * V?echny rozmluvy d?stojn?k? s d?stojn?ky se p?irozen? konaj? v jazyku n?meck?m.
      ** V n?meck?mrozhovoru, kter? ti dva vedli mezi sebou: "Sie haben sich damals auch mit den deutschen Mitsch?lern gerauft"
      *** V rozhovoru: "Also: Nazdar!"
      **** Udo Kraft: Selbsterziehung zum Tod f?r Kaiser. C. F. Amelang's Verlag, Leipzig.
      ***** Rozmluva hejtmana S?gnera s nadporu??kem Luk??em byla vedena v ?esk?m jazyce.

2. kapitola

V Budape?ti

      Matu?i? p?inesl na vojensk?m n?dra?? v Budape?ti hejtmanovi S?gnerovi z velitelstv? telegram, kter? poslal ne??astn? velitel brig?dy dopraven? do sanatoria. Byl t?ho? obsahu, ne?ifrov?n, jako na posledn? stanici: "Rychle uva?it men?? a pochodem na Sokal." K tomu bylo p?ipojeno: "Vozatajstvo za??slit u v?chodn? skupiny. V?zv?dn? slu?ba se zru?uje. 13. pochodov? prapor stav? most p?es ?eku Bug. Bli??? v novin?ch."
      Hejtman S?gner odebral se ihned na velitelstv? n?dra??. Uv?tal ho mal? tlust? d?stojn?k s p??telsk?m ?sm?vem.
      "Ten vyv?d?l, ten v?? brig?dn? jener?l," ?ekl, chechtaje se na cel? kolo, "ale doru?it jsme v?m tu blbost museli, pon?vad? je?t? nep?i?lo od divize na??zen?, ?e se jeho telegramy nemaj? dod?vat adres?t?m. V?era projel 14. pochodov? prapor 75. pluku a velitel praporu m?l zde telegram, aby bylo vyd?no v?emu mu?stvu po ?esti korun?ch jako zvl??tn? odm?na za P?emy?l, a z?rove? na??zen?, aby z t?ch ?esti korun ka?d? mu? slo?il zde v kancel??i dv? koruny na v?le?nou p?j?ku... Podle zaru?en?ch zpr?v m? v?? brig?dn? jener?l paral?zu."
      "Pane majore," ot?zal se hejtman S?gner velitele vojensk?ho n?dra??, "dle rozkaz? pluku, dle mar?r?ty jedeme do G?d?ll?. Mu?stvo m? zde dostat patn?ct deka ement?lsk?ho s?ra. Na posledn? zast?vce m?lo mu?stvo dostat patn?ct deka uhersk?ho sal?mu. Ale nedostalo ni?eho."
      "Patrn? zde tak? z toho sejde," odpov?d?l major, st?le se p??jemn? usm?vaje, "nev?m o podobn?m rozkazu pro pluky z ?ech.Ostatn? to nen? mou v?c?, obra?te se na z?sobovac? komando."
      "Kdy odj??d?me, pane majore?"
      "P?ed v?mi stoj? vlak s t??k?m d?lost?electvem do Hali?e. Pust?me ho za hodinu, pane hejtmane. Na t?et?ch kolej?ch stoj? sanitn? vlak. Odj??d? za 25 minut po d?lost?electvu. Na dvan?ct? koleji m?me vlak s munic?. Odj??d? deset minut po sanitn?m vlaku a za dvacet minut po n?m jede v?? vlak. - Jestli toti? nebudou n?jak? zm?ny," dodal op?t usm?vav?, tak?e se zprotivil ?pln? hejtmanovi S?gnerovi.
      "Dovolte, pane majore," ot?zal se S?gner, "m??ete mn? d?t vysv?tlen? o tom, ?e nev?te o ??dn?m podobn?m rozkazu t?kaj?c?m se vyd?v?n? patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra pro pluky z ?ech?"
      "To je rezerv?t," odpov?d?l hejtmanovi S?gnerovi, st?le se usm?vaje, velitel vojensk?ho n?dra?? v Budape?ti.
      "To jsem si dal," pomyslil si hejtman S?gner, vych?zeje z budovy velitelstv?, "pro? jsem ke v?em ?ert?m ?ekl nadporu??kovi Luk??ovi, aby sebral v?ecky komandanty a ?el s nimi do z?sobovac?ho 87 odd?lu s mu?stvem pro patn?ct deka ement?lsk?ho s?ra pro osobu."
      Ne?li velitel 11. kumpanie nadporu??k Luk?? dle rozkazu hejtmana S?gnera vydal rozkazy t?kaj?c? se pochodu mu?stva batali?nu ke skladi?ti pro patn?ct deka ement?lsk?ho s?ra na mu?e, objevil se p?ed n?m ?vejk s ne??astn?m Balounem. Baloun se cel? t??sl.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl s obvyklou ohebnost? ?vejk, "v?c, o kterou jde, je nesm?rn? d?le?itou. Prosil bych, pane obrlajtnant, abychom mohli tu celou z?le?itost vy??dit n?kde vedle,jako ??kal jeden m?j kamar?d, ?patina ze Zho?e, kdy? d?lal sv?dka na svatb? a cht?lo se mu najednou v kostele..."
      "Tak co je, ?vejku?" p?eru?il ho nadporu??k Luk??, kter?mu se ji? zastesklo stejn? po ?vejkovi jako ?vejkovi po nadporu??kovi Luk??ovi, "poj?me tedy kousek d?l."
      Baloun je n?sledoval. vzadu, nep?est?vaje se t??st. Tento obr ztratil ?pln? du?evn? rovnov?hu a kl?til rukama v hrozn?m, beznad?jn?m zoufalstv?.
      "Tak co je, ?vejku?" optal se nadporu??k Luk??, kdy? za?li vedle.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "?e je v?dycky lep?? se k n??emu p?iznat d??v, ne? a? to praskne. Vy jste dal ur?itej rozkaz, pane obrlajtnant, aby v?m, a? p?ijedeme do Budape?ti, Baloun p?ines tu va?i j?trovou pa?tiku a housky. Dostals ten rozkaz, nebo ne?" obr?til se ?vejk na Balouna.
      Baloun po?al je?t? v?ce kl?tit rukama, jako by se cht?l ubr?nit proti dor??ej?c?mu nep??teli.
      "Tento rozkaz," ?ekl ?vejk, "nemohl bejt, bohu?el, pane obrlajtnant, vykonanej. J? jsem tu va?i j?trovou pa?tiku se?ral... - Se?ral jsem ji," ?ekl ?vejk, ??ouchaje do zd??en?ho Balouna, "pon?vad? jsem si myslel, ?e j?trov? pa?tika se m??e zkazit. J? jsem ?et n?kolikr?t v novin?ch, ?e se cel? rodina votr?vila j?trovou pa?tikou. Jednou na Zderaze, jednou v Beroun?, jednou v T?bo?e, jednou v Mlad? Boleslavi, jednou v P??brami. V?ichni tej votrav? podlehli. J?trov? pa?tika, to je nejhor?? prev?t..."
      Baloun, cel? se t?esa, postavil se stranou a str?il si prst do krku a vrhl v kr?tk?ch p?est?vk?ch. "Co je s v?mi, Baloune?"
      "Ble-ble-ju, ?-? pane obr... ?-? obr-lajt-nant ?-?," pou?ivaje p?est?vek, volal ne??astn? Baloun, "j?-j? ji se?ra-?-?, se?ra-??-1-1-1, ?-?, j?-??, s?m-??, ?-? -" Z ne??astn?ho Balouna ?ly hubou ven i kousky staniolov?ho obalu z pa?tiky.
      "Jak vid?te, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, neztr?ceje ni?eho ze sv? du?evn? rovnov?hy, "vona takov? ka?d? se?ran? pa?tika vyjde ven jako volej nad vodu. J? jsem to cht?l vz?t s?m na sebe, a von se pitomec takhle prozrad?. Von je to docela hodnej ?lov?k, ale se?ere v?echno, co je mu sv??en?. J? jsem znal taky jednoho takov?ho ?lov?ka. Byl sluha v jedn? bance. Tomu mohli sv??it tis?ce; jednou taky vyzvednut pen?ze zas v jin? bance a p?edali mu o tis?c korun a on to vr?til hned na m?st?, ale poslat ho za patn?ct krejcar? pro krkovi?ku, tak polovi?ku na cest? se?ral. Byl takovej chtivej na ?r?dlo, ?e kdy? ho pos?lali ??edn?ci za jitrnicema, tak je p?ral po cest? kapesn?m no?em a d?ry zalepoval engli?flastrem, kerej ho st?l p?i p?ti jitrnic?ch v?c ne? cel? jitrnice."
      Nadporu??k Luk?? si vzdychl a odch?zel.
      "Ra?te m?t n?jak? rozkazy, pane obrlajtnant?" volal za n?m ?vejk, zat?mco ne??astn? Baloun neust?le si strkal prst do krku.
      Nadporu??k Luk?? m?chl rukou a odch?zel k z?sobovac?mu skladi?ti, p?i?em? mu na mysl p?i?la podivn? my?lenka, ?e kdy? voj?ci ?erou sv?m d?stojn?k?m j?trov? pa?tiky, ?e to Rakousko nem??e vyhr?t.
      Mezit?m ?vejk odv?d?l Balouna na druhou stranu vojensk? trati. P?itom ho t??il, ?e se spolu pod?vaj? do m?sta a p?inesou odtamtud panu nadporu??kovi debrec?nsk? p?rky, kter?? pojem uzen??sk? speciality sl?val se u ?vejka p?irozen? s pojmem hlavn?ho m?sta Uhersk?ho kr?lovstv?.
      "Von by n?m moh uject vlak," b?doval Baloun, kter? p?i sv? nena?ranosti spojoval t?? ohromnou lakotu.
      "Kdy? se jede na front," prohl?sil ?vejk, "tak se nikdy nic nezme?k?, pon?vad? ka?dej vlak, kerej jede na front, si to moc dob?e rozmysl?, aby p?ivez na kone?nou stanici jenom p?l e?alonu. Vostatn? j? ti dob?e rozum?m, Baloune. M?? za?itou kapsu."
      Ne?li v?ak nikam, pon?vad? ozval se sign?l k nastupov?n? do vlaku. Mu?stva jednotliv?ch rot vracela se od z?sobovac?ho skladi?t? ku sv?m vag?n?m op?t s pr?zdnem. M?sto patn?cti dekagram? ement?lsk?ho s?ra, kter? m?l zde b?t rozd?n, dostal ka?d? po ?katulce z?palek a jednu pohlednici, kterou vydalo komit? pro v?le?n? hroby v Rakousku (V?de? XIX, 4, Canisiusgasse). M?sto patn?cti dekagram? ement?lsk?ho s?ra m?l ka?d? v ruce z?padohali?sk? h?bitov voj?n? v Sedlisku s pomn?kem ne??astn?ch landver?k?, zhotoven?ch ulejv?kem socha?em, jednoro?n?m dobrovoln?kem ?ikovatelem Scholzem.
      U ?t?bn?ho vag?nu panovalo t?? neoby?ejn? vzru?en?. D?stojn?ci pochodov?ho praporu shrom??dili se kolem hejtmana S?gnera, kter? jim cosi roz?ilen? vykl?dal. Vr?til se pr?v? z n?dra?n?ho velitelstv? a m?l v ruce velmi d?v?rn? skute?n? telegram ze ?t?bu brig?dy, s?hodlouh?ho obsahu, s instrukcemi a pokyny, jak si po??nati v t?to nov? situaci, ve kter? se ocitlo Rakousko dne 23. kv?tna 1915.
      Brig?da telegrafovala, ?e It?lie vypov?d?la Rakousko-Uhersku v?lku.
      Je?t? v Brucku nad Litavou v d?stojnick?m kasin? se ?asto p?i ob?dech a ve?e??ch s plnou hubou hovo?ilo o podivn?m jedn?n? a chov?n? It?lie, ale celkem vzato nikdo ne?ekal, ?e se spln? prorock? slova toho idiota kadeta Bieglera, kter? jednou p?i ve?e?i odstr?il tal?? s makar?ny a prohl?sil: "T?ch se naj?m a? pod branami Verony."
      Hejtman S?gner, prostudovav instrukce obdr?en? pr?v? z brig?dy, dal troubiti alarm.
      Kdy? se v?echno mu?stvo pochodov?ho praporu shrom??dilo, bylo postaveno do ?tverce a hejtman S?gner p?e?etl mu?stvu neoby?ejn? vzne?en?m hlasem telegraficky mu dodan? p??kaz po brig?d?:
      "Z bezp??kladn? zrady a z la?nosti zapomn?l italsk? kr?l na bratrsk? z?vazky, kter?mi byl povinov?n jako spojenec na?eho mocn??stv?. Od vypuknut? v?lky, ve kter? se m?l postaviti po bok na?im state?n?m vojsk?m, hr?l zr?dn? italsk? kr?l roli maskovan?ho z?ke?n?ka, chovaje se obojetn?, udr?uje p?itom tajn? vyjedn?v?n? s na?imi nep??teli, kter?? zrada vyvrcholila v noci z 22. na 23. kv?ten vypov?zen?m v?lky na?emu mocn??stv?. N?? nejvy??? velitel je p?esv?d?en, ?e na?e v?dy state?n? a slavn? vojska odpov? na ni?emnou zradu nev?rn?ho nep??tele takov?m ?derem, ?e zr?dce p?ijde k pozn?n?, jak, za?av hanebn? a zr?dn? v?lku, s?m sebe zni?il. V to d?v??ujeme pevn?, ?e s pomoc? bo?? brzy nadejde den, kdy roviny italsk? op?t uvid? v?t?ze od Santa Lucie, Vicenzy, Novary, Custozzy. Chceme zv?t?zit, mus?me zv?t?zit, a jist? zv?t?z?me!"
      Potom bylo obvykl? "Dreimal hoch!" a vojsko nasedlo op?t do vlaku, jaksi zara?eno. M?sto patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra maj? na krku v?lku s It?li?.
      -
      Ve vag?n?, kde sed?l ?vejk s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, telefonistou Chodounsk?m, Balounem a kucha?em Jurajdou, rozp?edl se zaj?mav? rozhovor o zas?hnut? It?lie do v?lky.
      "V T?borskej ulici v Praze byl taky takovej p??pad," za?al ?vejk. "Tam byl ??kej kupec Ho?ej??, kus vod n?ho d?l naproti m?l sv?j kr?m kupec Po?mourn? a mezi nima vob?ma byl hokyn?? Havlasa. Tak ten kupec Ho?ej?? jednou dostal takovej n?pad, aby se jako spojil s t?m hokyn??em Havlasou proti kupci Po?mourn?mu, a za?al s n?m vyjedn?vat, ?e by mohli ty dva kr?my spojit pod jednou firmou ,Ho?ej?? a Havlasa`. Ale ten hokyn?? Havlasa ?el hned k tomu kupci Po?mourn?mu a pov?d? mu, ?e mu d?v? Ho?ej?? dvan?ct set za ten jeho hokyn??sk? kr?m a ?e chce, aby s n?m ?el do kumpanie. Jestli ale von mu d?, Po?mourn?, osmn?ct stovek, tak ?e rad?ji p?jde s n?m do kumpanie proti Ho?ej??mu. Tak se dohodli, a ten Havlasa ??kej ?as po??d se okloun?l kolem toho Ho?ej??ho, ker?ho zradil, a d?lal, jako by byl jeho nejlep??m p??telem, a kdy? p?i?la ?e? na to, kdy to jako daj? dohromady, ??kal: ,J?, to u? bude brzo. J? jenom ?ek?m, a? p?ijedou partaje z letn?ch byt?.` A kdy? ty partaje p?ijely, tak vopravdu to u? bylo hotov?, jak von po??d sliboval tomu Ho?ej??mu, ?e se to d? dohromady. Ten, kdy? ?el jednou r?no votv?rat kr?m, vid?l velkej nadpis nad kr?mem sv?ho konkurenta, velik?nskou firmu ,Po?mourn? a Havlasa`."
      "U n?s," poznamenal pitom? Baloun, "byl taky jednou takov? p??pad: cht?l jsem koupit vedle ve vesnici jalovici, m?l jsem ji smluvenou a votickej ?ezn?k mn? ji p?ebral pod nosem."
      "Kdy? u? tedy zas m?me novou vojnu," pokra?oval ?vejk, "kdy? m?me vo jednoho nep??tele v?c, kdy? m?me zas novej front, tak se bude muset ?et?it s munic?. ,??m v?c je v rodin? d?t?, t?m v?ce se spot?ebuje r?kosek,` ??k?val d?de?ek Chovanec v Motole, kerej vypl?cel rodi??m v sousedstv? d?ti za pau??l."
      "J? m?m jenom strach," ?ekl Baloun cel? se t?esa, "?e kv?li t? It?lii budou men?? porce."
      ??etn? ?ikovatel Van?k se zamyslil a ?ekl v??n?: "To v?echno m??e b?t, pon?vad? te? se to na?e v?t?zstv? n?jak prot?hne."
      "Te? bychom pot?ebovali nov?ho Radeck?ho," prohodil ?vejk, "ten u? byl vobezn?menej s tam?j?? krajinou, ten u? v?d?l, kde je slab? str?nka Tali?n? a co se m? ?turmovat a vod kter? strany. Vono to nen? jen tak lehk?, vlezt n?kam. To dovede ka?dej, ale dostat se vodtamtud, to je prav? vojensk? um?n?, Kdy? u? ?lov?k n?kam vleze, tak mus? v?d?t vo v?em, co se kolem n?ho d?je, aby se najednou nevoctnul p?ed n?jakou ?lamastykou, kerej se ??k? katastrofa. To u n?s jednou v dom?, je?t? na star?m byt?, chytili na p?d? zlod?je, a von si chlap pov??mnul, kdy? tam vlez, ?e pr?v? zedn?ci vopravujou sv?tl?k, von se jim tedy vytrh, skolil domovnici a spustil se po le?en? dol? do sv?tl?ku a vodtamtud v?bec nemoh ven. Ale n?? tat??ek Radeck? v?d?l vo ka?dej cest?, nemohli ho nikde dostat. V jedn? kn??ce vo tom jener?lovi bylo to cel? popsan?, jak utek vod Santa Lucie a Tali?ni jak taky utekli, a teprve jak druhej den vobjevil, ?e to vlastn? vyhr?l, kdy? tam Tali?ny nena?el a nevid?l dalekohledem, tak se vr?til a vobsadil vopu?t?nou Santu Lucii. Vod t? doby byl menovanej mar??lkem."
      "Co?pak It?lie, to je p?kn? zem?," prohodil kucha? Jurajda, "j? sem byl je?nou v Ben?tk?ch a v?m, ?e Tali?n nazve ka?d?ho prasetem. Kdy? se roz??l?, je u n?ho ka?dej porco maladetto. I pape? je u n?ho porco, i ,madonna mia e porco`, ,papa e porco`."
      ??etn? ?ikovatel Van?k naproti tomu velice sympaticky se vyj?d?il o It?lii. M? v Kralupech p?i sv? drog?rii v?robu citr?nov? ???vy, kterou d?l? ze shnil?ch citr?n?, a nejlacin?j?? citr?ny a nejshnilej?? v?dy kupoval z It?lie. Ted bude konec s dopravou citr?n? z It?lie do Kralup. Nen? pochyby, ?e v?lka s It?li? p?inese r?zn? p?ekvapen?, pon?vad? se bude cht?t Rakousko pomst?t.
      "Vono se ?ekne," usm?l se ?vejk, "pomst?t se: N?kdo mysl?, ?e se pomst?, a nakonec to vodnese ten, koho si jako takovej ?lov?k vybral za n?stroj sv? pomsty. Kdy? jsem bydlel p?ed lety na Vinohradech, tak tam bydlel v p??zem? domovn?k a u toho na byt? byl jeden takovej malej ou?edn??ek z ??k? banky, a ten chodil do jednoho v??epu v Krameriov? ulici a poh?dal se tam jednou s jedn?m p?nem, kerej m?l takovej ??kej ?stav na Vinohradech pro anal?zu mo?e. Ten p?n v?bec na nic jin?ho nemyslel a vo ni?em jin?m nemluvil a nos?val sam? fla?ti?ky s mo??, ka?d?mu to cpal pod nos, aby se taky vymo?il a dal si prohl?dnout mo?, proto?e na takov? prohl?dce z?le?? ?t?st? ?lov?ka, rodiny a je to taky lacin?, stoj? to ?est korun. V?ichni, co chodili do v??epu, i hostinsk? a hostinsk?, dali si mo? anal?zovat, jenom ten ??edn??ek se je?t? dr?el, a?koliv ten p?n za n?m lez po??d do piso?ru, kdy? ?el ven, a v?dycky mu starostliv? ??kal: ,J? nev?m, pane Skorkovsk?, mn? se ta va?e mo? n?jak nel?b?, vymo?te se do lahvi?ky, d??v ne? bude pozd?!` Kone?n? ho p?