?ikovatel se zasm?l: "Vy ?idi m?te poda?en? anekdoty, ale to bych se cht?l vsadit, ?e discipl?na ve va?em vojsku nen? jako u n?s. Abychom tedy p?i?li k j?dru v?ci, j? t? ustanovuji nad transportem! Do ve?era sep??e? mn? jm?na v?ech druh?ch zajatc?! Bude? pro n? fasovat min??, rozd?l?? je po deseti mu??ch a ru??? za to, ?e nikdo neute?e! Kdyby ti n?kdo utek, ?id??ku, tak t? zast?el?me!"
      "J? bych cht?l, pane ?ikovateli, si s v?ma promluvit," ?ekl ?vejk.
      "Jen nesmlouvej," odpov?d?l ?ikovatel. "To j? nem?m r?d, nebo t? po?lu do l?gru. N?ramn? brzo jsi se u n?s v Rakousku n?jak aklimatizoval. - Chce si se mnou soukrom? promluvit... ??m je ?lov?k na v?s zajatce hodn?j??, t?m je to hor??... Tedy se hned seber, tady m?? pap?r a tu?ku a pi? seznam...! Co chce? je?t??"
      "Ich melde gehorsamst, Herr Feldwebel..."
      "Hle? se ztratit! Vid??, co m?m pr?ce!" Obli?ej ?ikovatel?v vzal na sebe v?raz ?lov?ka ?pln? p?epracovan?ho.
      ?vejk zasalutoval a ode?el k zajatc?m, p?i?em? si pomyslil, ?e trp?livost pro c?sa?e p?na nese ovoce.
      Hor?? to ov?em bylo se sestavov?n?m seznamu, ne? pochopili zajatci, ?e maj? jmenovat sv? jm?no. ?vejk pro?il mnoho v ?ivot?, ale p?ece jen tahle tatarsk?, gruz?nsk? a mordvinsk? jm?na mu ne?la do hlavy. "To mn? nikdo nebude v??it," pomyslil si ?vejk, "?e se n?kdy n?kdo moh tak jmenovat jako ti Tata?i kolem: Muhlahalej Abdrachmanov - Bejmurat Allahali - D?ered?e ?erded?e - Davlatbalej Nurdagalejev a tak d?le. To u n?s m?me p?eci lep?? jm?na, jako ten far?? v ?idohou?ti, kterej se jmenoval Vobejda."
      Zas chodil d?l vystrojen?mi ?adami zajatc?, kte?? postupn? vyk?ikovali sv? jm?na a p??jmen?: "D?indralej Hanemalej - Babamulej Mirzahali" a tak d?le.
      "?e si nep?ekousne? jazyk," ??kal ka?d?mu z nich s dobr?ck?m ?sm?vem ?vejk. "Jestlipak to nen? lep??, kdy? se u n?s jmenuje n?kdo Bohuslav ?t?p?nek, Jaroslav Matou?ek nebo R??ena Svobodov?."
      Kdy? kone?n? ?vejk po hrozn?m utrpen? sepsal v?echny ty Babula Halleje, Chud?i Mud?i, um?nil si, ?e to zkus? je?t? jednou a vysv?tl? tlumo?n?kovi ?ikovatelovi, ?e se stal ob?t? omylu a jak u? n?kolikr?t po cest?, kdy? ho hnali mezi zajatci, marn? se dovol?val spravedlnosti.
      ?ikovatel tlumo?n?k, kter? ji? p?edt?m nebyl ?pln? st??zliv?, mezit?m pozbyl ?pln? soudnosti.
      M?l p?ed sebou rozlo?enou inzertn? ??st n?jak?ch n?meck?ch novin a zp?val inzer?ty na notu Radeck?ho pochodu: "Gramofon vym?n?m za d?tsk? ko??rek! - Skeln? st?epy, b?l? tabulov? i zelen?, kupuji! - ??tovati i bilancovati nau?? se ka?d?, kdo prod?l? p?semn? kurs ??etnictv?" a tak d?le.
      Na n?kter? inzer?t nehodil se pochodov? n?p?v, ?ikovatel v?ak to cht?l v?? moc? p?emoct, proto ml?til si p?st? do taktu do stolu a dupal nohama. Oba jeho kn?ry, slepen? kontu?ovkou, tr?ely po obou stran?ch tv??e, jako kdyby mu vrazili do ka?d? strany zaschl? ?t?tce od arabsk? gumy. Jeho opuchl? o?i zpozorovaly sice ?vejka, ale nen?sledovala ??dn? reakce na tento objev, jenom to, ?e ?ikovatel p?estal tlouct p?st? a dupat nohama. P?ebubnov?val si na ?idli na n?p?v "Ich wei? nicht, was soll's bedeuten..." nov? inzer?t: "Karolina Dreger, porodn? babi?ka, doporu?uje se ct. d?m?m v ka?d?m p??pad?."
      P?ezp?voval si to ti?eji a ti?eji a tichounce, a? kone?n? umlkl, nehybn? se zad?val na celou velkou plochu inzer?t? a dal p??le?itost ?vejkovi, aby se rozpov?dal o sv?m ne?t?st?, ku kter?mu? pov?d?n? ?vejkovi dosta?ovaly jen taktak v?ty v l?man? n?m?in?.
      ?vejk za?al t?m, ?e m?l p?eci jen pravdu, j?t na Fel?t?n pod?l potoka, ale ?e za to nem??e, kdy? jeden nezn?m? rusk? voj?k ute?e ze zajet? a jde se vykoupat do rybn?ka, kolem kter?ho on, ?vejk, musel j?t, pon?vad? to byla jeho povinnost, kdy? ?el nejkrat?? cestou na Fel?t?n jako kvart?rmachr. Rus jakmile ho uvid?l, utekl a nechal v?echnu svou uniformu ve k?ov?. On, ?vejk, ?e sl?ch?val, jak t?ebas na pozici pou??v? se k v?zv?dn? slu?b? uniformy padl?ch nep??tel, a proto ?e na zkou?ku se p?evl?kl do zanechan? uniformy, aby se p?esv?d?il, jak by se mu v takov?m p??pad? v ciz? uniform? chodilo.
      Vysv?tliv tento sv?j omyl, tedy ?vejk seznal, ?e mluvil ?pln? zbyte?n?, pon?vad? ?ikovatel ji? d?vno spal, je?t? ne? do?el k tomu rybn?ku. ?vejk d?v?rn? p?ikro?il k n?mu a dotkl se jeho ramene, co? ?pln? sta?ilo, aby ?ikovatel spadl ze ?idle na zem, kde spal klidn? d?l.
      "Vodpust?j?, pane ?ikovatel," ?ekl ?vejk, zasalutoval a vy?el z kancel??e.
      ?asn? r?no zm?nilo vojensk? stavebn? velitelstv? dispozice a usneslo se, ?e ona skupina zajatc?, ve kter? byl ?vejk, bude dopravena p??mo do P?emy?lu k obnoven? trati P?emy?l-Lubacz?w.
      Z?stalo tedy v?e p?i star?m a ?vejk pokra?oval ve sv? odyseji mezi rusk?mi zajatci. Ma?arsk? hl?dky hnaly to v?echno bystr?m tempem kup?edu.
      V jedn? vesnici, kde byl oddych, srazili se na n?vsi s odd?len?m tr?nu. P?ed skupinou voz? st?l d?stojn?k a d?val se na zajatce. ?vejk vysko?il z ?ady, postavil se p?ed d?stojn?ka a zvolal: "Herr Leutnant, ich melde gehorsamst." V?c ale ne?ekl, nebo? hned tu byli dva ma?ar?t? voj?ci, kte?? ho p?st?mi do zad vrazili mezi zajatce.
      D?stojn?k hodil za n?m nedopalek cigarety, kter? jin? zajatec rychle zvedl a kou?il d?l. Potom d?stojn?k vykl?dal vedle stoj?c?mu kapr?lovi, ?e v Rusku jsou n?me?t? kolonist? a ti ?e tak? mus? bojovat.
      Potom u? se po cel? cest? do P?emy?lu nevyskytla ?vejkovi p??le?itost n?komu si post??ovat, ?e je vlastn? kompanieordonanc 11. mar?kumpanie 91. regimentu. A? teprve v P?emy?lu, kdy? je nave?er zahnali do jedn? rozbit? pevn?stky ve vnit?n?m p?smu, kde byly uchov?ny st?je pro kon? pevnostn?ho d?lost?electva.
      Byla tam navrstvena tak zav?iven? sl?ma, ?e kr?tk?mi st?bly v?i pohybovaly, jako by to nebyly v?i, ale mravenci, odtahuj?c? materi?l ku stavb? sv?ho hn?zda.
      Tak? jim rozdali trochu ?ern? ?p?ny z ?ist? cikorky a po kusu trupelovit?ho kuku?i?n?ho chleba.
      Potom je p?ej?mal major Wolf, vl?dnouti tou dobou nad v?emi zajatci pracuj?c?mi na oprav?ch v pevnosti P?emy?lu a okol?. To byl d?kladn? ?lov?k. M?l u sebe cel? ?t?b tlumo?n?k?, kte?? vyb?rali ze zajatc? specialisty ku stavb?m podle jejich schopnost? a p?edb??n?ho vzd?l?n?.
      Major Wolf m?l utkv?lou p?edstavu, ?e ru?t? zajatci zap?raj? svou gramotnost, pon?vad? se st?valo, ?e na jeho p?etlumo?enou ot?zku: "Um?? stav?t ?eleznice?" odpov?dali v?ichni zajatci stereotypn?: "O ni?em nev?m, o ni?em takov?m jsem nesl?chal, ?il ?estn? a poctiv?."
      Kdy? tedy st?li ji? se?ikov?ni p?ed majorem Wolfem a cel?m jeho ?t?bem, ot?zal se zprvu major Wolf n?mecky zajatc?, kdo z nich um? n?mecky.
      ?vejk r?zn? vykro?il, postavil se p?ed majora, hodil mu ?est a hl?sil, ?e on um? n?mecky.
      Major Wolf, z?ejm? pot??en, ihned se ?vejka optal, zdali nen? in?in?rem.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore," odpov?d?l ?vejk, "?e in?in?rem nejsem, ale ordonanc? 11. mar?kumpanie 91. regimentu. Upadl jsem do na?eho zajet?. To se stalo takhle, pane majore..."
      "Co?e?" za?val major Wolf.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e se to m? takhle..."
      "Vy jste ?ech," ?val d?l major Wolf. "Vy jste se p?evl?kl do rusk? uniformy."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e to v?echno ?pln? souhlas?. J? jsem opravdu r?d, ?e pan major se hned v?il do m? situace. Mo?n?, ?e u? na?i n?kde bojuj?, a j? bych tady zbyte?n? profl?kal celou vojnu. Abych jim to, pane majore, je?t? jednou po po?ad? vysv?tlil."
      "Dost," ?ekl major Wolf a zavolal na dva voj?ky s rozkazem, aby ihned toho mu?e odvedli na hauptvachu, a s?m je?t? s jedn?m d?stojn?kem ub?ral se pomalu za ?vejkem, p?i?em? rozhazoval v rozhovoru s d?stojn?kem rukama. V ka?d? jeho v?t? bylo n?co o ?esk?ch psech a z?rove? z jeho ?e?i vycitoval druh? d?stojn?k velkou radost majorovu, ?e sv?m bystrozrakem objevil jednoho z t?ch pt??k?, o jejich? velezr?dn? ?innosti za hranicemi vyd?v?ny byly ji? po kolik m?s?c? velitel?m vojensk?ch ??st? tajn? rezerv?ty, ?e toti? je zji?t?no: jak n?kte?? p?eb?hl?ci od ?esk?ch regiment?, zapom?naj?ce na svou p??sahu, vstupuj? do ?ad rusk?ho vojska a slou?? nep??teli, prokazuj?ce mu zejm?na platn? vyzv?da?sk? slu?by.
      Rakousk? ministerstvo vnitra t?palo je?t? ve tm?ch, pokud se t?kalo zji?t?n? n?jak? bojovn? organizace z p?eb?hl?k? na ruskou stranu. Neznalo je?t? nic ur?it?ho o revolu?n?ch organizac?ch v cizin? a teprve v srpnu na linii Sokal Milijatin - Bubnovo obdr?eli velitel? batali?n? d?v?rn? rezerv?ty, ?e b?val? rakousk? profesor Masaryk utekl za hranice, kde vede proti Rakousku propagandu.
      N?jak? pitome?ek od divize doplnil rezerv?t je?t? t?mto rozkazem: "V p??pad? zachycen? p?edv?sti neprodlen? k ?t?bu divize!"
      Toto tedy p?ipom?n?m panu presidentovi, aby v?d?l, jak? n?strahy a l??ky byly na n?ho kladeny mezi Sokalem - Milijatinem a Bubnovou.
      Major Wolf v t? dob? je?t? nem?l zd?ni o tom, co vlastn? v?echno chystaj? Rakousku p?eb?hl?ci, kte?? pozd?ji, setk?vaj?ce se v Kyjev? a jinde, na ot?zku: "Co tady d?l???" odpov?dali vesele: "Zradil jsem c?sa?e p?na."
      Znal jenom z t?ch rezerv?t? o t?ch p?eb?hl?c?ch ?pi?nech, z nich? jeden, kter?ho odv?d?j? na hauptvachu, tak lehce mu padl do pasti. Major Wolf byl trochu je?itn? ?lov?k, p?edstavoval si z vy???ch m?st pochvalu, vyznamen?n? za svou ostra?itost, opatrnost a nad?n?.
      Ne?li do?li k hauptva?e, byl p?esv?d?en, ?e tu ot?zku: "Kdo zn? n?mecky?" dal schv?ln?, pon?vad? se mu ji? hned, jak zajatce prohl??el, pr?v? ten zd?l podez?el?m.
      D?stojn?k jej prov?zej?c? k?val hlavou a ?ekl, ?e bude t?eba ozn?miti zat?en? na velitelstv? pos?dky k dal??mu ??zen? a p?eveden? ob?alovan?ho k vy???mu vojensk?mu soudu, pon?vad? to rozhodn? nejde, jak ??k? pan major, vyslechnout ho na hauptva?e a pak ho hned za hauptvachou pov?sit. On bude pov??en, ale pr?vn? cestou podle vojensk?ho soudn?ho ??du, aby doc?leno bylo spojitosti s podobn?mi jin?mi zlosyny podrobn?m v?slechem p?ed pov??en?m. Kdov? co se je?t? z toho nevyklube.
      Major Wolf byl jat n?hlou ne?stupnost?, vjela do n?ho doposud skryt? zhovadilost, tak?e prohl?sil, ?e toho p?eb?hl?ka ?pi?na d? ihned po v?slechu pov?sit na sv? riziko. On si to ostatn? m??e dovolit, pon?vad? m? vysok? zn?mosti, a jemu ?e je to v?echno ?pln? jedno. Je to zde jako na front?. Kdyby ho byli chytli a objevili hned za boji?t?m, tak by ho byli vyslechli a tak? hned pov?sili a ned?lali by s n?m taky ??dn?ch cavyk?. Ostatn? p?ece snad zn? pan hejtman, ?e velitel ve v?le?n?m ?zem?, jak?koliv velitel od hejtmana nahoru, m? pr?vo v?echny podez?el? lidi v??et.
      Major Wolf si to ov?em trochu popletl, pokud se t?k? pr?vomoci vojensk?ch hodnost? na v??en?.
      Ve v?chodn? Hali?i, ??m bl??e k front?, t?m v?ce tato pr?vomoc sestupovala na ni??? a ni??? ?ar?e, a? kone?n? st?valy se p??pady, ?e t?ebas kapr?l vedouc? patrolu dal pov?sit dvan?ctilet?ho kluka, kter? mu byl podez?el? t?m, ?e v opu?t?n? a vydrancovan? vesnici va?il si v rozbo?en? chat? slupky od brambor.
      Tak? h?dka mezi hejtmanem a majorem se stup?ovala.
      "Nem?te na to pr?va," k?i?el roz?ilen? hejtman. "Ten bude pov??en na z?klad? soudn?ho rozsudku vojensk?ho soudu."
      "Bude pov??en bez rozsudku," s?pal major Wolf. ?vejk, kter?ho vedli nap?ed a sly?el cel? zaj?mav? rozhovor, ne?ekl nic jin?ho sv?m pr?vod??m ne?: "P??ky jako za vozem. To jsme se v?m jednou v hospod? Na Zavadilce v Libni h?dali mezi sebou, jestli m?me n?jak?ho klobou?n?ka Va??ka, kerej v?dycky d?lal p?i z?bav? neplechu, vyhodit, hned jak se vobjev? ve dve??ch, nebo ho vyhodit, a? si d? pivo, zaplat? a dopije, nebo mu vyndat boty, a? p?etan?? prvn? kolo. Hostinskej, ten zas navrhoval, abysme ho vyhodili a? v p?li z?bav?, a? bude m?t n?jakou ?tratu, pak ?e mus? zaplatit a hned ?e mus? ven. A v?te, co n?m ten lump proved? Nep?i?el. Co tomu ??k?te?"
      Oba voj?ci, kte?? byli odn?kud z 'Drol, odpov?d?li sou?asn?: "Nix b?hmisch."
      "Verstehen Sie deutsch?" ot?zal se klidn? ?vejk. "Jawohl," odpov?d?li oba, na?e? ?vejk poznamenal: "To je dob?e, aspo? se mezi svejma neztrat?te."
      B?hem t?chto p??telsk?ch rozmluv do?li v?ichni na hauptvachu, kde major Wolf pokra?oval d?le s hejtmanem v debat? o ?vejkov? osudu, zat?mco ?vejk sed?l skromn? vzadu na lavici.
      Major Wolf kone?n? p?ece jen p?iklonil se k hejtmanov? n?zoru, ?e tento ?lov?k mus? viset a? po del?? procedu?e, kter? se ??k? roztomile: pr?vn? cesta.
      Kdyby se byli ?vejka optali, co on o tom soud?, byl by ?ekl: "Mn? je to moc l?to, pane majore, pon?vad? voni maj? vy??? ?ar?i ne? pan hejtman, ale pan hejtman m? pravdu. Vona ka?d? ukvapenost ?kod?. U jednoho okresn?ho soudu v Praze se jednou zbl?znil jeden soudce. Dlouho na n?m nebylo nic pozorovat, a? to takhle u n?ho propuklo p?i l??en? pro ur??ku na cti. N?jakej Znamen??ek ?ekl kaplanovi Hort?kovi, kerej p?i n?bo?enstv? nafackoval jeho klukovi, kdy? ho potkal na ulici: ,Vy vole, ty ?ern? potvoro, ty n?bo?nej blbe?ku, ty ?ern? prase, ty farn? kozle, ty przniteli u?en? Kristova, ty pokryt?e a ?arlat?ne v kutn?!` Ten bl?znivej soudce byl moc n?bo?nej ?lov?k. M?l t?i sestry a ty v?echny byly farskejma kucha?kama a jejich v?em d?tem byl za kmotra, tak ho to tak roz??lilo, ?e pozbyl najednou rozum a za?val na ob?alovan?ho: ,Jm?nem Jeho Veli?enstva c?sa?e a kr?le odsuzujete se k smrti provazem. Proti rozsudku nen? odvol?n?. - Pane Hor??ek!` zavolal potom na dozorce, ,vezmou tady tohodle p?na a pov?sej? ho tam, v?d?, kde se klepaj? koberce, a potom sem p?ijdou, dostanou na pivo!` To se rozum?, ?e pan Znamen??ek i ten dozorce z?stali st?t jako zkoprn?l?, ale on si na n? dup a rozk?ikl se: ,Poslechnou, nebo ne!` Ten dozorce se tak lek, ?e t?h u? pana Znamen??ka dol?, a nebejt obh?jce, kerej se do toho vlo?il a zavolal z?chrannou stanici, nev?m, jak by to bylo dopadlo s panem Znamen??kem. Je?t? kdy? pana soudce s?zeli do vozu z?chrann? stanice, k?i?el: ,Nenajdou-li provaz, pov?sej? ho na lajntuchu, potom to vy??tujem v p?lro?n?ch v?kazech...`"
      ?vejk byl tedy pod eskortou dopraven na velitelstv? pos?dky, kdy? byl podeps?n protokol sestaven? majorem Wolfem, ?e jako p??slu?n?k rakousk? arm?dy v?dom?, beze v?eho n?tlaku p?evl?kl se do rusk? uniformy a byl za frontou zadr?en poln?m ?etnictvem, kdy? Rusov? ustoupili.
      To v?echno byla svat? pravda a ?vejk, jako poctivec, nemohl proti tomu protestovati. Kdy? se pokusil p?? sepisov?n? protokolu doplniti protokol n?jak?m v?rokem, kter? by snad mohl objasnit bl??e situaci, byl zde hned pohotov? rozkaz pana majora: "Dr?te hubu, na tohle se v?s nept?m! V?c je ?pln? jasn?."
      ?vejk potom v?dy zasalutoval a prohl?sil: "Poslu?n? hl?s?m, ?e dr??m hubu a ?e je v?c ?pln? jasn?."
      Potom, kdy? ho p?ivedli na velitelstv? pos?dky, odvedli ho do n?jak? d?ry, kde bylo d??v skladi?t? r??e, z?rove? penzion?t pro my?i. Byla zde je?t? v?ude po podlaze roztrou?ena r??e a my?i se nikterak ?vejka neb?ly a vesele b?haly kolem, pab?rkuj?ce zrnka. ?vejk si musel doj?t pro slamn?k, a kdy? se ve tm? rozhl?dl, shledal, ?e se do jeho slamn?ku st?huje ihned cel? rodina my??. Nebylo ??dn? pochyby, ?e si zde cht?j? ud?lat nov? hn?zdo, ve trosk?ch sl?vy zpuch?el?ho rakousk?ho slamn?ku. ?vejk po?al bouchat na zam?en? dve?e, p?i?el n?jak? kapr?l, Pol?k, a ?vejk ho ??dal, aby byl p?eveden do jin? m?stnosti, pon?vad? by mohl zalehnout my?i ve sv?m slamn?ku a ud?lat ?kodu vojensk?mu er?ru, pon?vad? co je ve vojensk?ch magac?nech, je v?echno jeho majetkem.
      Pol?k ??ste?n? porozum?l, zahrozil ?vejkovi p?st? p?ed uzav?en?mi dve?mi, a zm?niv se je?t? n?co o "dup? zasrane", vzd?lil se, bru?e n?co roz?ilen? o chole?e, jako by ho b?hv?jak ?vejk neurazil.
      Noc str?vil ?vejk klidn?, pon?vad? my?i ne?inily si velik? n?roky na ?vejka a patrn? m?ly sv?j no?n? program, kter? dodr?ovaly ve vedlej??m skladi?ti vojensk?ch pl???? a ?epic, kter? prokous?valy s velkou jistotou a s bezpe??m, pon?vad? a? teprve za rok vzpomn?la si intendantura a zavedla do vojensk?ch skladi?? er?rn? ko?ky, bez n?roku na penzi, kter? byly vedeny v intendantur?ch pod rubrikou "K. u. k. Milit?rmagazinkatze". Tato ko?i?? hodnost byla vlastn? jen obnoven?m t?to star? instituce, kter? byla zru?ena po v?lce v ?esta?edes?t?m roce.
      D??ve, je?t? za Marie Terezie, v dob?ch v?le?n?ch zav?d?ny byly t?? ko?ky do vojensk?ch skladi??, kdy? p?ni z intendantstva sv?d?li v?ecky sv? ?mejdy s mund?ry na ne??astn? my?i.
      C. k. ko?ky v mnoh?ch p??padech nekonaly v?ak svou povinnost, a tak stalo se, ?e jednou za c?sa?e Leopolda ve vojensk?m skladi?ti na Poho?elci, na z?klad? v?nosu vojensk?ho soudu, bylo ob??eno ?est ko?ek p?id?len?ch k vojensk?mu skladi?ti. J? v?m, ?e se tenkr?t p?kn? usm?vali pod vousy v?ichni ti, co m?li s t?m vojensk?m skladi?t?m...
      -
      S rann? k?vou str?ili k ?vejkovi do d?ry n?jak?ho ?lov?ka v rusk? fura?ce a v rusk?m vojensk?m pl??ti.
      Mu? ten mluvil ?esky, s polsk?m p??zvukem. Byl to jeden z t?ch ni?em? slou??c?ch v kontra?pion??i p?i arm?dn?m sboru, jeho? velitelstv? nal?zalo se v P?emy?lu. Byl to ?len vojensk? tajn? policie a nedal si ani p??li? z?le?et na n?jak?m rafinovan?m p?echodu k vyzv?d?n? na ?vejkovi. Za?al zcela jednodu?e: "To jsem se dostal do penkneho svinstva svou neopatrnost?. J? jsem slou?il u 28. regimentu a hned jsem vstoupil k Rus?m do slu?by, a pak se d?m tak hloup? chytit. P?ihl?s?m se Rus?m, ?e p?jdu na forpatrolu... Slou?il jsem u 6. kyjevsk? divize. U kter?ho rusk?ho regimentu jsi ty slou?il, kamar?de? Tak se mi zd?, ?e jsme se n?kde v Rusku museli vid?t. J? jsem v Kyjev? znal mnoho dech?, kte?? ?li s n?mi na front, kdy? jsme p?e?li do rusk?ho vojska, nem??u si te? ale vzpomenout na jejich jm?na a odkud' byli, snad ty si vzpomene? na n?koho, s k?m si se tam tak st?kal, r?d bych v?d?l, kdo tam je od na?eho 28, regimentu?"
      M?sto odpov?di s?hl mu ?vejk starostliv? na ?elo, pak mu prozkoumal tepnu a nakonec ho odvedl k mal?mu ok?nku a po??dal ho, aby vypl?zl jazyk. Cel? t? procedu?e se ni?ema nijak nebr?nil, domn?vaje se, ?e se snad jedn? o ur?it? spikleneck? znamen?. Potom ?vejk po?al bu?it na dve?e, a kdy? se ho hl?dka p?i?la zeptat, pro? d?l? r?mus, ??dal ?esky i n?mecky, aby ihned zavolali doktora, pon?vad? toho mu?e, kter?ho mu sem dali, chyt? se fantaz.
      Nebylo to v?ak nic platn?, pro toho mu?e si hned nikdo nep?i?el. Z?stal tam zcela klidn? a bl?bolil d?le cosi o Kyjevu a ?e ?vejka tam rozhodn? vid?l, jak ma??roval mezi rusk?mi voj?ky.
      "Von? se museli rozhodn? nap?t bahnit? vody," ?ekl ?vejk, "jako ten mladej Tyneckej od n?s, ?lov?k jinak rozumnej, ale jednou se pustil na cesty a dostal se a? do It?lie. Taky vo ni?em jin?m nemluvil ne? vo tej It?lii, ?e jsou tam sam? bahnit? vody a nic jin?ho pam?tn?ho. A taky dostal z t? bahnit? vody zimnici. Chytalo ho to ?ty?ikr?t do roka. Na V?echny svat?, na sv. Josefa, na Petra a Pavla a na Nanebevstoupen? Panny Marie. Kdy? ho to chytlo, tak v?echny lidi, ?pln? ciz? a nezn?m?, pozn?val zrovna jako von?. T?ebas v elektrice oslovil kdekoho, ?e ho zn?, ?e se vid?li na n?dra?? ve V?dni. V?echny lidi, kter? potk?val na ulici, vid?l bud na n?dra?? v Mil?n?, nebo s nimi sed?l ve ?t?rsk?m Hradci v radni?n?m sklep? p?i v?n?. Kdy? v tej dob?, kdy p?i?la na n?ho ta bahenn? hore?ka, sed?l v hospod?, tu v?echny hosty pozn?val, v?echny vid?l na tom parn?ku, kter?m jel do Ben?tek. Proti tomu nebyl v?ak ??dnej jinej l?k, ne? jako to ud?lal ten novej o?et?ovatel v Kate?ink?ch. Dostal na starost jednoho nemocn?ho na hlavu, kterej celej bo?? den nic jin?ho ned?lal, ne? ?e sed?l v kout? a po??tal: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas od za??tku: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est.` Byl to n?jakej profesor. Ten o?et?ovatel moh zlost? vysko?it z k??e, kdy? vid?l, ?e ten bl?zen se p?es ?estku nem??e d?l dostat. Za?al to nap?ed s n?m po dobr?m, aby ?ekl: sedem, vosum, dev?t, deset. Ale kdepak! Ten profesorskej na to nedbal ani za ~m?,k. Sed? si v koute?ku a po??t?: "leden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas: ,Jeden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est!` Tak se do?ral, sko?il na sv?ho o?et?ovance a dal mu, kdy? ?ekl ?est, pohlavek. ,Tady je sedem,` pov?d?, ,a tady je vosum, dev?t, deset ` Co ??slice, to pohlavek. Ten se chyt za hlavu a optal se, kde se nal?z?. Kdy? mu ?ek, ?e v bl?zinci, upamatoval se ji? na v?echno, ?e se dostal do bl?zince kv?li n?jak? komet?, kdy? vypo??t?val, ?e se objev? nap?esrok 18. ?ervence v ?est hodin r?no, a voni mu dok?zali, ?e ta jeho kometa sho?ela u? p?ed n?kolika mili?ny let. Toho o?et?ovatele jsem znal. Kdy? se profesor ?pln? vzpamatoval a byl propu?t?n, vzal si ho k sob? za sluhu. Von nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? ka?d? r?no vys?zet panu profesorovi ?tyry pohlavky, co? on vykon?val sv?domit? a p?esn?."
      "J? zn?m va?e v?echny zn?m? z Kyjeva," ne?navn? pokra?oval z??zenec proti?pion??e, "nebyl tam s v?mi takov? tlust? a jeden takov? huben?? Ted' nev?m, jak se jmenovali a od kter?ho byli regimentu..."
      "Z toho si nic ned?lejte," t??il ho ?vejk, "to se m??e ka?d?mu st?t, ?e si nezapamatuje v?echny tlust? a huben? lidi, jak se jmenujou. Huben? lidi je ov?em t???? si zapamatovat, pon?vad? je j?ch v?t?ina na sv?t?. Voni tedy tvo?ej? v?t?inu, jak se ??k?."
      "Kamar?de," ozval se na??kav? c. k. padouch, "ty mn? nev????. V?dy? n?s ?ek? stejn? osud."
      "Vod toho jsme voj?ci," ?ekl ?vejk nedbale, "kv?li tomu n?s matky porodily, aby n?s rozsekali na hadry, a? n?s obl?knou do mund?ru. A my to r?di d?l?me, pon?vad? v?me, ?e na?e kosti nebudou zadarmo pr?chniv?t. My padneme za c?sa?e p?na a jeho rodinu, za kterou jsme vybojovali Hercegovinu. Z na?ich kost? se bude vyr?b?t ?p?dium pro cukrovary, vo tom u? n?m p?ed lety vykl?dal pan lajtnant Zimmer. ,Vy svinsk? bando,` pov?d?, ;vy nevzd?lan? kanci, vy zbyte?n?, indolentn? vopice, vy t?ma haksnama pletete, jako by nem?ly ??dnou cenu. Kdybyste padli jednou ve vojn?, tak z ka?d?ho va?eho hn?tu ud?laj? p?l kilogramu ?p?dia, z mu?e p?es dva kilogramy, hn?ty i pazoury dohromady, a budou skrz v?s filtrovat v cukrovarech cukr, vy idioti. Vy ani nev?te, jak je?t? po smrti budete u?ite?n? sv?m potomk?m. Va?i kluci budou p?t kafe voslazen? cukrem, kerej ?el skrz va?e hn?ty, h?upov?: J? jsem se zamyslel, a von na mne, vo ?em p?emej?l?m. ,Poslu?n? hl?s?m,` pov?d?m, ,tak si mysl?m, ?e ?p?dium z p?n? ofic?r? mus? bejt vo hodn? dra??? ne? ze sprostejch voj?k? ` Dostal jsem za to t?i dny ajncl??ka."
      ?vejk?v spole?n?k zatloukl na dve?e a vyjedn?val cosi se str???, kter? volala do kancel??e.
      Za chv?li p?i?el n?jak? ?t?bn? ?ikovatel pro ?vejkova spole?n?ka a ?vejk byl op?t s?m.
      P?i odchodu ?ekla stv?ra hlasit? k ?t?bn?mu ?ikovateli, ukazuj?c na ?vejka: "Je to m?j star? kamar?d z Kyjeva." Cel?ch 24 hodin z?stal ?vejk o samot? krom? t?ch chvil, kdy mu p?inesli j?st.
      V noci dosp?l k tomu p?esv?d?en?, ?e rusk? vojensk? pl??? je teplej?? a v?t?? ne? rakousk?, a ?e o?ich?v?-li my? v noci ucho sp?c?ho ?lov?ka, ?e to nen? nic nep??jemn?ho. ?vejkovi to p?ipadalo jako n??n? ?epot, ze kter?ho ho je?t? za ?era probudili, kdy? p?i?li pro n?ho.
      ?vejk nedovede si dnes p?edstavit, jak? vlastn? soudn? formace to byla, p?ed kterou ho to smutn? r?no vlekli. ?e to je vojensk? soud, o tom nebylo ??dn? pochybnosti. Zasedal dokonce n?jak? gener?l, pak plukovn?k, major, nadporu??k, ?ikovatel a n?jak? p???k, kter? vlastn? nic jin?ho ned?lal, ne? druh?m zapaloval cigarety.
      ?vejka se tak? na mnoho net?zali.
      Ten major mezi nimi jevil o n?co v?t?? z?jem a mluvil ?esky.
      "Vy jste zradil c?sa?e p?na," vybafl na ?vejka. "Je???marj?, kdy?" vyk?ikl ?vejk, "j? ?e jsem zradil c?sa?e p?na, na?eho nejjasn?j??ho mocn??e, pro kter?ho jsem u? tolik trp?l?"
      "Nechte hloupost?," ?ekl major.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e zradit c?sa?e p?na nen? ??dn? hloupost. My lid vojensk? p??sahali jsme c?sa?i p?nu v?rnost, a p??sahu, jak zp?vali v divadle, co v?rn? mu? jsem splnil."
      "Zde to je," ?ekl major, "zde jsou d?kazy va?? viny a pravdy." Uk?zal na objemn? svazek pap?r?.
      Mu?, kter?ho posadili k ?vejkovi, dodal hlavn? materi?l.
      "Vy se tedy je?t? nechcete p?iznat?" ot?zal se major. "Vy jste p?ece ji? potvrdil s?m, ?e jste se dobrovoln? p?evl?kl do rusk? uniformy jako p??slu?n?k rakousk? arm?dy. Pt?m se v?s je?t? naposled: Byl jste k tomu n?k?m nucen?"
      "Ud?lal jsem to bez p?inucen?."
      "Dobrovoln??"
      "Dobrovoln?."
      "Bez n?tlaku?"
      "Bez n?tlaku."
      "V?te, ?e jste ztracen?"
      "V?m, vod 91. regimentu mne u? jist? hledaj?, ale jestli dovol?te, pane majore, malou pozn?mku vo tom, jak se lidi dobrovoln? p?evl?kaj? do ciz?ch ?at?. Roku 1908, n?kdy v ?ervenci, koupal se kniha? Bo?et?ch z P???n? ulice v Praze na Zbraslavi ve star?m rameni Berounky. ?aty si dal do vrbi?ek a n?ramn? si liboval, kdy? pozd?ji vlez k n?mu do vody je?t? jeden p?n. Slovo dalo slovo, ?k?dlili se, st??kali po sob?, pot?p?li se a? do ve?era. Potom ten ciz? p?n vylez z vody nap?ed, ?e mus? k ve?e?i. Pan Bo?et?ch je?t? chv?li z?stal sed?t ve vod? a pak si ?el pro ?aty do vrbi?ek a na?el tam m?sto sv?ch rozbit? vandr?ck? ?aty a l?stek: ,Dlouho jsem se rozmej?lel: m?m - nem?m, kdy? jsme se spolu tak kr?sn? bavili ve vod?, tak jsem utrh kopretinu a posledn? otrhan? l?stek bylo: m?m! Proto jsem si s nimi hadry vym?nil. Nemusej? se b?t vl?zt do nich. Vodv?iven? jsou p?ed tejdnem u okresu v Dob???i. Podruh? si daj? lep?? pozor na toho, s k?m se koupaj?. Ve vod? vypad? ka?dej nahej ?lov?k jako poslanec, a je to t?eba vrah. Voni taky nev?d?, s k?m se koupali. Za vykoup?n? to st?lo. Te? je voda nave??r nejlep??. Vlezou si tam je?t? jednou, aby se vzpamatovali.` - Panu Bo?et?chovi nic jin?ho nezb?valo ne? ?ekat, a? se ze?e??, a pak se obl?kl do t?ch vandr?ck?ch hadr? a nam??il si to ku Praze. Vyh?bal se okresn? silnici a ?el p?es luka po p??ink?ch a setkal se s ?etnickou patrolou z Chuchle, kter? vandr?ka zatkla a odvedla druh?ho dne r?no na Zbraslav k okresn?mu soudu, nebo? to by moh ??ct ka?d?, ?e je Josef Bo?et?ch, kniha? z P???n? ulice v Praze, ??slo 16."
      Zapisovatel, kter? v?ce ?esky nerozum?l, pochopil, ?e ob?alovan? ud?v? adresu sv?ho spoluvin?ka, a proto se je?t? jednou ot?zal: "Ist das gemu, Prag, No 16, Josef Bozetech?"
      "Jestli tam je?t? bydl?, to nev?m," odpov?d?l ?vejk, "ale tenkr?t tam v roce 1908 bydlel. N?ramn? hezky svazoval knihy, ale dlouho, pon?vad? je nap?ed musel p?e??st a podle obsahu je v?zal. Kdy? dal na knihu ?ernou o??zku, to u? to nikdo ani nemusel ??st. To hned v?d?l, ?e to moc ?patn? v tom rom?n? dopadlo. P?ejete si snad je?t? n?co bli???ho? Abych nezapomn?l, sed?val denn? u Flek? a vypr?v?l obsah v?ech knih, kter? pr?v? si dali k n?mu v?zat "
      Major p?istoupil k zapisovateli a ?eptal si s n?m, ten potom ve spisech p?e?krt?val adresu nov?ho domn?l?ho spiklence Bo?et?cha.
      Potom pokra?oval tento podivn? soud na zp?sob n?hl?ho soudu, kter? aran?oval p?edsedaj?c? gener?l Fink von Finkenstein.
      Jako m? n?kdo kon??ka sb?rat krabi?ky od sirek, tak zase kon??kem tohoto p?na bylo organizovat n?hl? soudy, a?koliv ve v?t?in? p??pad? bylo to proti vojensk?mu soudn?mu ??du.
      Tento gener?l ??k?val, ?e ??dn?ch auditor? nepot?ebuje, ?e to sezve dohromady a za t?i hodiny ?e ka?d? chlap mus? viset. Dokud byl na front?, tak u n?ho o n?hl? soud nikdy nebyla nouze.
      Jako n?kdo pravideln? mus? si denn? zahr?t partii ?achu, kule?n?ku nebo mari??, tak tento znamenit? gener?l sestavoval denn? n?hl? poln? soudy, p?edsedal jim a hl?sil s velkou v??nost? a radost? mat ob?alovan?mu.
      Kdyby ?lov?k cht?l b?t sentiment?ln?m, tak by napsal, ?e tento ?lov?k m?l na sv?dom? hodn? tuct? lid?, zejm?na tam na v?chod?, kde z?pasil, jak ??kal, s velkoruskou agitac? mezi hali?sk?mi Ukrajinci. Z jeho stanoviska nem??eme v?ak mluvit, ?e by m?l n?koho na sv?dom?.
      To u n?ho neexistovalo. Kdy? dal pov?sit u?itele, u?itelku, popa nebo celou rodinu na z?klad? rozsudku sv?ho n?hl?ho soudu, vracel se klidn? do sv? ubikace, jako kdy? se spokojen? vrac? z hospody dom? v??niv? hr?? mari??e a p?em??l? o tom, jak mu dali flek, jak on dal re, oni supre, on tuti, oni boty, a jak on to vyhr?l a m?l sto a sedmu. Pova?oval v??en? za n?co prost?ho a p?irozen?ho, za jak?si denn? chl?b a p?i rozsudc?ch dosti ?asto zapom?nal na c?sa?e p?na a u? ani ne??kal: "Jm?nem Jeho Veli?enstva odsuzujete se k smrti provazem," ale pron??el: "Odsuzuji v?s."
      N?kdy nal?zal ve v??en? i komickou str?nku, o ?em? tak? jednou psal sv? man?elce do V?dn?: "...nebo nap??klad, m? drah?, nedovede? si p?edstavit, jak jsem se p?ede?le nasm?l, kdy? p?ed n?kolika dny odsoudil jsem jednoho u?itele pro vyzv?da?stv?. M?m vycvi?en?ho ?lov?ka, kter? to v???, m? ji? v?t?? praxi, je to jeden ?ikovatel, a ten to d?l? ze sportu. Byl jsem ve sv?m stanu, kdy? po rozsudku p?i?el ten ?ikovatel ke mn? a pt? se mne, kde m? toho u?itele pov?sit. ?ekl jsem mu, ?e na nejbli???m strom?, a nyn? si pova? tu komi?nost situace. Byli jsme uprost?ed stepi, kde do nedoz?rna nic jin?ho jsme nevid?li ne? tr?vu a na m?le cesty ani strome?ku. Rozkaz je rozkaz, proto ?ikovatel vzal u?itele s sebou s eskortou a jeli hledat strom. Vr?tili se a? ve?er, op?t s u?itelem. ?ikovatel p?i?el ke mn? a pt? se mne op?t: ,Na ?em m?m pov?sit toho chlapa?` Vynadal jsem mu, ?e p?ece m?j rozkaz byl: na nejbli???m strom?. ?ekl, ?e se tedy r?no o to pokus?, a r?no p?i?el cel? bled?, ?e u?itel do r?na zmizel. P?ipadalo mn? to tak sm??n?, ?e jsem v?em odpustil, kte?? ho hl?dali, a je?t? jsem ud?lal vtip, ?e se ten u?itel patrn? s?m ?el poohl?dnout po n?jak?m strom?. Tak vid??, m? drah?, ?e se zde nijak nenud?me, a ?ekni mal?mu Vilou?ovi, ?e ho tat?nek l?b? a ?e mu brzo po?le ?iv?ho Rusa, na kter?m bude Vilou?ek jezditi jako na kon??kovi. Je?t? ti, m? drah?, si vzpom?n?m na jeden sm??n? p??pad. V??eli jsem onehdy jednoho ?ida pro vyzv?da?stv?. Chlap se n?m p?ipletl do cesty, a?koliv tam nem?l co d?lat, a vymlouval se, ?e prod?v? cigarety. Tedy visel, ale jen n?kolik vte?in, provaz se s n?m p?etrhl a on spadl dol?, hned se vzpamatoval a k?i?el na mne: ,Pane gener?le, j? jdu dom?, u? jste m? pov?sili, a podle z?kona nemohu b?t za jednu v?c dvakr?t pov??en.` Dal jsem se do sm?chu a ?ida jsme pustili. U n?s je, m? drah?, veselo..."