Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

Jaroslav Ha?ek
Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

?VOD

       Velik? doba ??d? velk? lidi. Jsou nepoznan? hrdinov?, skromn?, bez sl?vy a historie Napoleona. Rozbor jejich povahy zast?nil by i sl?vu Alexandra Macedonsk?ho. Dnes m??ete potkat v pra?sk?ch ulic?ch o?um?l?ho mu?e, kter? s?m ani nev?, co vlastn? znamen? v historii nov? velk? doby. Jde skromn? svou cestou, neobt??uje nikoho, a nen? t?? obt??ov?n ?urnalisty kte?? by ho prosili o interview. Kdybyste se ho ot?zali, jak se jmenuje, odpov?d?l by v?m prostince a skromn?: "J? jsem ?vejk ..."
       A tento tich? skromn? o?um?l? mu? jest opravdu ten star? dobr? voj?k ?vejk, hrdinn?, state?n?, kter? kdysi za Rakouska byl v ?stech v?ech ob?an? ?esk?ho kr?lovstv? a jeho? sl?va nezapadne ani v republice.
       M?m velice r?d toho dobr?ho voj?ka ?vejka, a pod?vaje jeho osudy za sv?tov? v?lky jsem p?esv?d?en, ?e vy v?ichni budete sympatizovat s t?m skromn?m, nepoznan?m hrdinou. On nezap?lil chr?m bohyn? v Efesu, jako to ud?lal ten hlup?k H?rostrates, aby se dostal do novin a ?koln?ch ??tanek.
       A to sta??.
      AUTOR

I. kniha
V Z?ZEM?

1. kapitola

Zas?hnut? dobr?ho voj?ka ?vejka do sv?tov? v?lky

      "Tak n?m zabili Ferdinanda," ?ekla posluhova?ka panu ?vejkovi, kter? opustiv p?ed l?ty vojenskou slu?bu, kdy? byl definitivn? prohl??en vojenskou l?ka?skou komis? za blba, ?ivil se prodejem ps?, o?kliv?ch ne?istokrevn?ch oblud, kter?m pad?lal rodokmeny.
      Krom? tohoto zam?stn?n? byl sti?en revmatismem a mazal si pr?v? kolena opodeldokem.
      "Kter?ho Ferdinanda, pan? M?llerov??" ot?zal se ?vejk, nep?est?vaje si mas?rovat kolena, "j? zn?m dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Pr??i a vypil mu tam jednou omylem l?hev n?jak?ho maz?n? na vlasy, a potom zn?m je?t? Ferdinanda Koko?ku, co sb?r? ty ps? hov?nka. Vobou nen? ??dn? ?koda."
      "Ale, milostpane, pana arciv?vodu Ferdinanda, toho z Konopi?t?, toho tlust?ho, n?bo?n?ho:"
      "Je???marj?," vyk?ikl ?vejk, "to je dobr?. A kde se mu to, panu arciv?vodovi, stalo?"
      "Pr?skli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, v?d?. Jel tam s tou svou arcikn??nou v automobilu:"
      "Tak se pod?vejme, pan? M?llerov?, v automobilu. J?, takovej p?n si to m??e dovolit, a ani si nepomysl?, jak takov? j?zda automobilem m??e ne?t'astn? skon?it. A v Sarajevu k tomu, to je v Bosn?, pan? M?llerov?. To ud?lali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu nem?li br?t. Tak vida, pan? M?llerov?. On je tedy pan arciv?voda u? na pravd? bo??. Tr?pil se dlouho?"
      "Pan arciv?voda byl hned hotovej, milostpane. To v?d?, ?e s revolverem nejsou ??dn? hra?ky. Ned?vno taky si hr?l jeden p?n u n?s v Nusl?ch s revolverem a post??lel celou rodinu i domovn?ka, kterej se ?el pod?vat, kdo to tam st??l? ve t?et?m poschod?:"
      "N?kerej revolver, pan? M?llerov?, v?m ned? r?nu, kdybyste se zbl?znili. Takovejch syst?m? je moc. Ale na pana arciv?vodu si koupili jist? n?co lep??ho, a taky bych se cht?l vsadit, pan? M?llerov?, ?e ten ?lov?k, co mu to ud?lal, se na to p?kn? vobl?k. To v?d?, st??let pana arciv?vodu, to je moc t??k? pr?ce. To nen?, jako kdy? pytl?k st??l? hajn?ho. Tady jde vo to, jak se k n?mu dostat, na takov?ho p?na nesm?te j?t v n?jak?ch hadrech. To mus?te j?t v cylindru, aby v?s nesebral d??v policajt."
      "Vono prej jich bylo v?c, milostpane:"
      "To se samo sebou rozum?, pan? M?llerov?," ?ekl ?vejk, kon?e mas?rov?n? kolen, "kdybyste cht?la zab?t pana arciv?vodu, nebo c?sa?e p?na, tak byste se jist? s n?k?m poradila. V?c lid? m? v?c rozumu. Ten porad? to, ten vono, a pak se d?lo poda??, jak je to v tej na?? hymn?. Hlavn? v?c? je vy??hat na ten moment, a? takovej p?n jede kolem. Jako, jestli se pamatujou na toho pana Lucheniho, co probod na?i nebo?ku Al?b?tu t?m piln?kem. Proch?zel se s n?. Pak v??te n?komu; vod t? doby ??dn? c?sa?ovna nechod? na proch?zky. A vono to ?ek? je?t? moc osob. A uvid?j?, pan? M?llerov?, ?e se dostanou i na toho cara a carevnu, a m??e b?t, nedej p?nb?h, i na c?sa?e p?na, kdy? u? to za?ti s jeho str?cem. Von m?, starej p?n, moc nep??tel. Je?t? v?c ne? ten Ferdinand. Jako ned?vno pov?dal jeden p?n v hospod?, ?e p?ijde ?as, ?e ty c?sa?ov? budou kapat jeden za druh?m a ?e jim ani st?tn? n?vladnictv? nepom??e. Pak nem?l na ?tratu a hostinsk? ho musel d?t sebrat. A von mu dal facku a str??n?kovi dv?. Pak ho odvezli v ko?atince, aby se vzpamatoval. J?, pan? M?llerov?, dnes se d?jou v?ci. To je zas ztr?ta pro Rakousko. Kdy? jsem byl na vojn?, tak tam jeden infanterista zast?elil hejtmana. Nal?doval flintu a ?el do kancel??e. Tam mu ?ekli, ?e tam nem? co d?lat, ale on po??d vedl svou, ?e mus? s panem hejtmanem mluvit. Ten hejtman vy?el ven a hned mu napa?il kas?rn?ka. Von vzal flintu a bouch ho p??mo do srdce. Kulka vylet?la panu hejtmanovi ze zad a je?t? ud?lala ?kodu v kancel??i. Rozbila fla?ku inkoustu a ten polil ??edn? akta."
      "A co se stalo s t?m voj?kem?" ot?zala se po chv?li pan? Miill?rov?, kdy? ?vejk se obl?kal.
      "Vob?sil se na k?and?," ?ekl ?vejk, ?ist? si tvrd? klobouk. "A ta k?anda nebyla ani jeho. Tu si vyp?j?il od profousa, ?e pr? mu padaj? kalhoty. M?l ?ekat, a? ho zast?elej?? To v?d?, pan? M?llerov?, ?e v takov? situaci jde ka?d?mu hlava kolem. Profousa za to degradovali a dali mu ?est m?s?c?. Ale von si je nevodsed?l. Utek do ?vejcar a dneska tam d?l? kazatele ??k? c?rkve. Dneska je m?lo poctivc?, pan? M?llerov?. J? si p?edstavuju, ?e se pan arciv?voda Ferdinand tak? v tom Sarajevu zmejlil v tom ?lov?kovi, co ho st?elil. Vid?l n?jak?ho p?na a myslil si: To je n?jakej po??dnej ?lov?k, kdy? mn? vol? sl?vu. A zat?m ho ten p?n bouch. Dal mu jednu nebo n?kolik?"
      "Noviny p??ou, milostpane, ?e pan arciv?voda byl jako ?e?eto. Vyst??lel do n?ho v?echny patrony."
      "To jde n?ramn? rychle, pan? M?llerov?, stra?n? rychle. J? bych si na takovou v?c koupil brovnink. Vypad? to jako hra?ka, ale m??ete s t?m za dv? minuty post??let dvacet arciv?vod?, hubenejch nebo tlustejch. A?koliv, mezi n?mi ?e?eno, pan? M?llerov?, ?e do tlust?ho pana arciv?vody se tref?te jist?jc ne? do huben?ho. Jestli se pamatujou, jak tenkr?t v Portugalsku si post??leli toho sv?ho kr?le. Byl taky takovej tlustej. To v?te, ?e kr?l nebude p?ece hubenej. J? tedy te? jdu do hospody U kalicha, a kdyby n?kdo sem p?i?el pro toho ratl?ka, na kter?ho jsem vzal z?lohu, tak mu ?eknou, ?e ho m?m ve sv?m psinci na venkov?, ?e jsem mu ned?vno kup?roval u?i a ?e se te? nesm? p?ev??et, dokud se mu u?i nezahoj?, aby mu nenastydly. Kl?? daj? k domovnici:"
      V hospod? U kalicha sed?l jen jeden host. Byl to civiln? str??n?k Bretschneider, stoj?c? ve slu?b?ch st?tn? policie. Hostinsk? Palivec myl t?cky a Bretschneider se marn? sna?il nav?zat s n?m v??n? rozhovor.
      Palivec byl zn?m? spros??k, ka?d? jeho druh? slovo byla zadnice nebo hovno. P?itom byl ale se?t?l? a upozor?oval ka?d?ho, aby si p?e?etl, co napsal o posledn?m p?edm?t? Victor Hugo, kdy? l??il posledn? odpov??' star? gardy Napoleonovy Angli?an?m v bitv? u Waterloo.
      "To m?me p?kn? l?to," navazoval Bretschneider sv?j v??n? rozhovor.
      "Stoj? to v?echno za hovno," odpov?d?l Palivec, ukl?daje t?cky do sklen?ku.
      "Ty n?m to p?kn? v tom Sarajevu vyvedli," se slabou nad?j? ozval se Bretschneider.
      "V jak?m Sarajevu?" ot?zal se Palivec, "v tej nuselskej vin?rn?? Tam se perou ka?dej den, to v?d?, Nusle:"
      "V bosensk?m Sarajevu, pane hostinsk?. Zast?elili tam pana arciv?vodu Ferdinanda. Co tomu ??k?te?"
      "J? se do takov?ch v?c? nepletu, s t?m a? mn? ka?dej pol?b? prdel," odpov?d?l slu?n? pan Palivec, zapaluje si d?mku, "dneska se do toho m?chat, to by mohlo ka?d?mu ?lov?kovi zlomit vaz. J? jsem ?ivnostn?k, kdy? n?kdo p?ijde a d? si pivo, tak mu ho nato??m. Ale n?jak? Sarajevo, politika nebo nebo?t?k arciv?voda, to pro n?s nic nen?, t 1 z toho nic nekouk? ne? Pankr?c:"
      Bretschneider umlkl a d?val se zklaman? po pust? hospod?.
      "Tady kdysi visel obraz c?sa?e p?na," ozval se op?t po chv?li, "pr?v? tam, kde te? vis? zrcadlo:"
      "J?, to maj? pravdu," odpov?d?l pan Palivec, "visel tam a sraly na n?j mouchy, tak jsem ho dal na p?du. To v?te, je?t? by si n?kdo mohl dovolit n?jakou pozn?mku a mohly by b?t z toho nep??jemnosti. Copak to pot?ebuju?"
      "V tom Sarajevu muselo to b?t asi o?kliv?, pane hostinsk?."
      Na tuto z?ludn? p??mou ot?zku odpov?d?l pan Palivec neoby?ejn? opatrn?:
      "V tuhle dobu b?v? v Bosn? a Hercegovin? stra?n? horko. Kdy? jsem tam slou?il, tak museli d?vat na?emu obrlajtnantovi led na hlavu."
      "U kter?ho pluku jste slou?il, pane hostinsk??"
      "Na takovou mali?kost se nepamatuju, j? jsem se nikdy o takovou hovadinu nezaj?mal a nikdy jsem nebyl na to zv?davej," odpov?d?l pan Palivec, "p??li?n? zv?davost ?kod?:"
      Civiln? str??n?k Bretschneider definitivn? umlkl a jeho zachmu?en? v?raz se zlep?il teprve p??chodem ?vejka, kter?, vstoupiv do hospody, poru?il si ?ern? pivo s touto pozn?mkou:
      "Ve V?dni dneska taky maj? smutek." Bretschneidrovy o?i zasv?tily plnou nad?j?; ?ekl stru?n?:
      "Na Konopi?ti je deset ?ern?ch pr?por?:"
      "M? jich tam b?t dvan?ct," ?ekl ?vejk, kdy? se napil.
      "Pro? mysl?te dvan?ct?" ot?zal se Bretschneider.
      "Aby to ?lo do po?tu, do tuctu, to se d? lep?? po??tat a na tucty to v?dycky p?ijde lacin?jc," odpov?d?l ?vejk.
      Panovalo ticho, kter? p?eru?il s?m ?vejk povzdechem:
      "Tak u? tam je na pravd? bo??, dej mu p?nb?h v??nou sl?vu. Ani se nedo?kal, a? bude c?sa?em. Kdy? j? jsem slou?il na vojn?, tak jeden gener?l spadl s kon? a zabil se docela klidn?. Cht?li mu pomoct zas na kon?, vysadit ho, a div?ji se, ?e je ?pln? mrtvej. A m?l taky avanc?rovat na feldmar??lka. Stalo se to p?i p?ehl?dce vojska. Tyhle p?ehl?dky nikdy nevedou k dobr?mu. V Sarajev? taky byla n?jak? p?ehl?dka. Jednou se pamatuji, ?e mn? sch?zelo p?i takov? p?ehl?dce dvacet knofl?k? u mund?ru a ?e m? zav?eli za to na ?trn?ct dn? do ajncl?ku a dva dni jsem le?el jako lazar, sv?zanej do kozelce. Ale discipl?na na vojn? mus? b?t, jinak by si nikdo ned?lal z ni?eho nic. N?? obrlajtnant Makovec, ten n?m v?dy ??kal: ,Discipl?na, vy kluci pitom?, mus? bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale vojna z v?s ud?l? lidi, vy blbouni pitom?.` A nen? to pravda? P?edstavte si park, ?ekn?me na Karl?ku, a na ka?d?m strom? jeden voj?k bez discipl?ny. Z toho jsem v?dycky m?l nejv?t?? strach."
      "V tom Sarajevu," navazoval Bretschneider, "to ud?lali Srbov?."
      "To se m?l?te," odpov?d?l ?vejk, "ud?lali to Turci, kv?li Bosn? a Hercegovin?:"
      A ?vejk vylo?il sv?j n?zor na mezin?rodn? politiku Rakouska na Balk?n?. Turci to prohr?li v roce 1912 se Srbskem, Bulharskem a fteckem. Cht?li, aby jim Rakousko pomohlo, a kdy? se to nestalo, st?elili Ferdinanda.
      "M?? r?d Turky?" obr?til se ?vejk na hostinsk?ho Palivce, "m?? r?d ty pohansk? psy? Vid' ?e nem??:"
      "Host jako host," ?ekl Palivec, "t?ebas Turek. Pro n?s ?ivnostn?ky neplat? ??dn? politika. Zapla? si pivo a sed' v hospod? a ?va? si, co chce?. To je moje z?sada. Jestli to tomu na?emu Ferdinandovi ud?lal Srb nebo Turek, katol?k nebo mohamed?n, anarchista nebo mlado?ech, mn? je to v?echno jedno."
      "Dob?e, pane hostinsk?," ozval se Bretschneider, kter? op?t pozb?val nad?je, ?e z t?ch dvou se d? n?kdo chytit, "ale p?ipust?te, ?e je to velk? ztr?ta pro Rakousko:"
      M?sto hostinsk?ho odpov?d?l ?vejk:
      "Ztr?ta to je, to se ned? up??t. Hrozn? ztr?ta. Von se Ferdinand ned? nahradit n?jak?m pitomou. Von m?l bejt jenom je?t? tlust?j??."
      "Jak to mysl?te?" o?il Bretschneider.
      "Jak to mysl?m?" odv?til spokojen? ?vejk. "Docela jenom takhle. Kdyby byl bejval tlust?j??, tak by ho jist? u? d??v ranila mrtvice, kdy? honil ty b?by na Konopi?ti, kdy? tam v jeho rev?ru sb?raly ro?t? a houby, a nemusel zem??t takovou hanebnou smrt?. Kdy? to pov???m, str?c c?sa?e p?na, a voni ho zast?elej?. V?dy? je to ostuda, jsou toho pln? noviny. U n?s p?ed l?ty v Bud?jovic?ch probodli na trhu v n?jak? takov? mal? h?dce jednoho obchodn?ka s dobytkem, n?jak?ho B?etislava Ludv?ka. Ten m?l syna Bohuslava, a kam p?i?el prod?vat prasata, nikdo od n?ho nic nekoupil a ka?d? ??kal: ,To je syn toho probodnut?ho, to bude asi tak? p?knej lump: Musel sko?it v Krumlov? z toho mostu do Vltavy a museli ho vyt?hnout, museli ho k??sit, museli z n?ho pumpovat vodu a von jim musel skonat v n?ru?? l?ka?e, kdy? mu dal n?jakou injekci."
      "Vy ale m?te divn? p?irovn?n?," ?ekl Bretschneider v?znamn?, "mluv?te nap?ed o Ferdinandovi a potom o obchodn?ku s dobytkem."
      "Ale nem?m," h?jil se ?vejk, "b?h m? chra?, abych j? cht?l n?koho k n?komu p?irovn?vat. Pan hostinsk? mne zn?. Vid' ?e jsem nikdy nikoho k n?komu nep?irovn?val? J? bych jenom necht?l b?t v k??i t? vdovy po arciv?vodovi. Co te? bude d?lat? D?ti jsou sirotkov?, panstv? v Konopi?ti bez p?na. A vd?vat se zas za n?jak?ho nov?ho arciv?vodu? Co z toho m?? Pojede s n?m zas do Sarajeva, a bude vdovou podruh?. To byl ve Zlivi u Hlubok? p?ed l?ty jeden hajn?, m?l takov? o?kliv? jm?no Pind?our. Zast?elili ho pytl?ci a z?stala po n?m vdova s dv?ma d?tkami a vzala si za rok op?t hajn?ho, Pep?ka ?avlovic z Mydlovar. A zast?elili j? ho taky. Pak se vdala pot?et? a vzala si zas hajn?ho a pov?d?: ,Do t?etice v?eho dobr?ho. Jestli te? se to nepoda??, tak u? nev?m, co ud?l?m.` To se v?, ?e j? ho zas zast?elili, a to u? m?la s t?mi hajn?mi ?est d?t? dohromady. Byla a? v kancel??i kn??ete p?na na Hlubok? a st??ovala si, ?e m? s t?mi hajn?mi tr?pen?. Tak j? odporu?ili porybn?ho Jare?e z ra?ick? ba?ty. A co byste ?ekli, utopili j? ho p?i loven? rybn?ka, a m?la s n?m dv? d?ti. Pak si vzala nunv??e z Vod?an, a ten ji jednou v noci klepl sekyrou a ?el se dobrovoln? udat. Kdy? ho potom u krajsk?ho soudu v P?sku v??eli, ukousl kn?zi nos a ?ekl, ?e v?bec ni?eho nelituje, a tak? ?ekl je?t? n?co hodn? o?kliv?ho o c?sa?i p?novi."
      "A nev?te, co o n?m ?ekl?" ot?zal se hlasem pln?m nad?je Bretschneider.
      "To v?m ??ct nemohu, pon?vad? se to nikdo neodv??il opakovat. Ale bylo to pr? tak n?co stra?liv?ho a hrozn?, ?e jeden rada od soudu, kter? byl p?i tom, se z toho zbl?znil a je?t? dodnes ho dr?? v izolaci, aby to nevy?lo najevo. To nebyla jenom oby?ejn? ur??ka c?sa?e p?na, jak? se d?l? ve vo?ralstv?:"
      "A jak? ur??ky c?sa?e p?na se d?laj? ve vo?ralstv??" ot?zal se Bretschneider.
      "Pros?m v?s, p?nov?, obra?te list," ozval se hostinsk? Palivec, "v?te, j? to nem?m r?d. Leccos se kecne a pak to ?lov?ka mrz?:"
      "Jak? ur??ky c?sa?e p?na se d?laj? ve vo?ralstv??" opakoval ?vejk. "V?elijak?. Vopijte se, dejte si zahr?t rakouskou hymnu a uvid?te, co za?nete mluvit. Vymysl?te si toho tolik na c?sa?e p?na, ?e kdyby toho byla jen polovi?ka pravda, sta?ilo by to, aby m?l ostudu pro cel? ?ivot. Ale von si to starej p?n doopravdy nezaslou??. Vezm?me si tohle. Syna Rudolfa ztratil v ?tl?m v?ku, v pln? mu?sk? s?le. Man?elku Al?b?tu mu prop?chli piln?kem, potom se mu ztratil Jan Ort, bratra, c?sa?e mexick?ho, mu zast?elili v n?jak? pevnosti u n?jak? zdi. Te? zas mu odst?elili str??ka na star? kolena. To aby m?l ?lov?k ?elezn? nervy. A potom si vzpomene n?jakej vo?ralej chlap a za?ne mu nad?vat. Kdyby dnes n?co vypuklo, p?jdu dobrovoln? a budu slou?it c?sa?i p?nu a? do roztrh?n? t?la."
      ?vejk se napil d?kladn? a pokra?oval:
      "Vy mysl?te, ?e to c?sa? p?n takhle nech? bejt? To ho m?lo zn?te. Vojna s Turky mus? b?t. Zabili jste mn? strej?ka, tak tady m?te p?es dr?ku. V?lka jest jist?. Srbsko a Rusko n?m pom??e v t? v?lce. Bude se to ?ezat:"
      ?vejk v t? prorock? chv?li vypadal kr?sn?. Jeho prostodu?n? tv??, usm?vav? jak m?s?c v ?pl?ku, z??ila nad?en?m. Jemu bylo v?e tak jasn?.
      "M??e b?t," pokra?oval v l??en? budoucnosti Rakouska, "?e n?s v p??pad? v?lky s Tureckem N?mci napadnou, pon?vad? N?mci a Turci dr?? dohromady. Jsou to takov? potvory, ?e jim nen? v sv?t? rovno. M??eme se v?ak spojit s Franci?, kter? m? od jedenasedmdes?t?ho roku spadeno na N?mecko. A u? to p?jde. V?lka bude, v?c v?m ne?eknu."
      Bretschneider vstal a ?ekl slavnostn?:
      "V?c nemus?te pov?dat, pojdte se mnou na chodbu, tam v?m n?co pov?m:"
      ?vejk vy?el za civiln?m str??n?kem na chodbu, kde ho ?ekalo mal? p?ekvapen?, kdy? jeho soused od piva uk?zal mu orl??ka a prohl?sil, ?e ho zat?k? a ihned odvede na policejn? ?editelstv?. ?vejk sna?il se vysv?tlit, ?e se asi ten p?n m?l?, on ?e je ?pln? nevinn?, ?e nepronesl ani jednoho slova, kter? by mohlo n?koho urazit.
      Bretschneider mu v?ak ?ekl, ?e se skute?n? dopustil n?kolika trestn?ch ?in?, mezi kter?mi hraje roli i zlo?in velezr?dy.
      Pak se vr?tili do hospody a ?vejk ?ekl k panu Palivcovi:
      "J? m?m p?t piv a jeden rohl?k s p?rkem. Te? mn? dej je?t? jednu slivovici a j? u? mus?m j?t, pon?vad? jsem zat?enej."
      Bretschneider uk?zal panu Palivcovi orl??ka, chv?li se d?val na pana Palivce a pak se ot?zal: "Jste ?enat?"
      "Jsem."
      "A m??e va?e man?elka za v?s v?sti obchod po dobu va?? nep??tomnosti?"
      "M??e:"
      "Tak je to v po??dku, pane hostinsk?," vesele ?ekl Bretschneider, "zavolejte sem svou pan?, p?edejte j? to a ve?er si pro v?s p?ijedem."
      "Nic si z toho ned?lej," t??il ho ?vejk, "j? tam jdu i jenom pro velezr?du."
      "Ale pro co j??" zab?doval pan Palivec. "J? byl p?ece tak vopatrnej:"
      Bretschneider se usm?l a v?t?zoslavn? ?ekl:
      "Za to, ?e jste ?ekl, ?e sraly mouchy na c?sa?e p?na. Oni v?m u? toho c?sa?e p?na vy?enou z hlavy."
      A ?vejk opustil hospodu U kalicha v pr?vodu civiln?ho str??n?ka, kter?ho, stihaje jeho tv?? sv?m dobr?ck?m ?sm?vem, se optal, kdy? vy?li na ulici:
      "M?m sl?zt z chodn?ku?"
      "Jak to?"
      "J? mysl?m, kdy? jsem zat?enej, ?e nem?m pr?va chodit po chodn?ku."
      Kdy? vch?zeli do vrat policejn?ho ?editelstv?, ?ekl ?vejk:
      "Tak n?m to p?kn? uteklo. Chod?te ?asto ke Kalichu?"
      A zat?mco vedli ?vejka do p?ij?mac? kancel??e, u Kalicha p?ed?val pan Palivec hospodu sv? pla??c? ?en?, t??e ji sv?m zvl??tn?m zp?sobem:
      "Nepla?, ne?vi, co mn? mohou ud?lat kv?li posran?mu obrazu c?sa?e p?na?"
      A tak zas?hl dobr? voj?k ?vejk do sv?tov? v?lky sv?m mil?m, roztomil?m zp?sobem. Historiky bude zaj?mat, ?e on vid?l daleko do budoucnosti. Jestli situace vyvinula se pozd?ji jinak, ne? jak on vykl?dal u Kalicha, mus?me m?t na z?eteli, ?e nem?l pr?pravn?ho diplomatick?ho vzd?l?n?.

2. kapitola

Dobr? voj?k ?vejk na policejn?m ?editelstv?

      Sarajevsk? atent?t naplnil policejn? ?editelstv? ?etn?mi ob?tmi. Vodili to jednoho po druh?m a star? inspektor v p?ij?mac? kancel??i ??kal sv?m dobr?ck?m hlasem:
      "Von se v?m ten Ferdinand nevyplat?!"
      Kdy? ?vejka zav?eli v jedn? z ?etn?ch komor prv?ho patra, ?vejk na?el tam spole?nost ?esti lid?. P?t jich sed?lo kolem stolu a v rohu na kavalci sed?l, jako by se jich stranil, mu? v prost?edn?ch letech.
      ?vejk se po?al vypt?vat jednoho po druh?m, pro? jsou zav?eni.
      Od t?ch p?ti sed?c?ch u stolu dostal tak?ka ?pln? stejnou odpov??:
      "Kv?li Sarajevu!" - "Kv?li Ferdinandovi!" - "Kv?li t? vra?d? na panu arciv?vodovi!" - "Pro Ferdinanda!" - "Za to, ?e pana arciv?vodu odpravili v Sarajevu!"
      ?est?, kter? se t?ch p?ti stranil, ?ekl, ?e s nimi nechce nic m?t, aby na n?ho nepadlo nijak? podez?en?, on ?e tu sed? jen pro pokus loupe?n? vra?dy na pant?tovi z Holic.
      ?vejk si sedl do spole?nosti spiklenc? u stolu, kte?? si u? podes?t? vypr?v?li, jak se do toho dostali.
      V?echny to a? na jednoho stihlo bud v hospod?, ve vin?rn?, nebo v kav?rn?. V?jimku d?lal neoby?ejn? tlust? p?n s br?lemi, s uplakan?ma o?ima, kter? byl zat?en doma ve sv?m byt?, pon?vad? dva dny p?ed atent?tem v Sarajevu platil u Brej?ky za dva srbsk? studenty, techniky, ?tratu a detektivem Brixim byl spat?en v jich spole?nosti opil? v Montmartru v ?et?zov? ulici, kde, jak ji? v protokole potvrdil sv?m podpisem, t?? za n? platil.
      Na v?echny ot?zky p?i p?edb??n?m vy?et?ov?n? na policejn?m komisa?stv? stereotypn? kv?lel:
      "J? m?m pap?rnick? obchod:"
      Na?e? dost?val takt?? stereotypn? odpov??:
      "To v?s neomlouv?."
      Mal? p?n, kter?mu se to stalo ve vin?rn?, byl profesorem d?jepisu a vykl?dal vin?rn?kovi d?jiny r?zn?ch atent?t?. Byl zat?en pr?v? v okam?iku, kdy? kon?il psychologick? rozbor ka?d?ho atent?tu slovy:
      "My?lenka atent?tu jest tak jednoduch? jako Kolumbovo vejce:"
      "Stejn? jako to, ?e v?s ?ek? Pankr?c," doplnil jeho v?rok p?i v?slechu policejn? komisa?.
      T?et? spiklenec byl p?edseda dobro?inn?ho spolku Dobromil v Hodkovi?k?ch. V den, kdy byl sp?ch?n atent?t, po??dal Dobromil zahradn? slavnost spojenou s koncertem. ?etnick? str??mistr p?i?el, aby po??dal ??astn?ky, by se roze?li, ?e m? Rakousko smutek, na?e? p?edseda Dobromilu ?ekl dobr?cky:
      "Po?kaj? chvilku, ne? dohrajou Hej, Slovan?:" Nyn? sed?l tu s hlavou sv??enou a na??kal:
      "V srpnu m?me nov? volby p?edsednictva, jestli nebudu doma do t? doby, tak se m??e st?t, ?e m? nezvolej?. U? jsem t?m p?edsedou podes?t?. J? tu hanbu nep?e?iju."
      Podivn? si nebo?t?k Ferdinand zahr?l se ?tvrt?m zat?en?m, mu?em ryz? povahy a bezvadn?ho ?t?tu. Vyh?bal se cel? dva dny jak?koliv rozmluv? o Ferdinandovi, a? ve?er v kav?rn? p?i mari??i, zab?jeje ?aludsk?ho kr?le kulovou sedmou trumf?, ?ekl:
      "Sedum kul? jako v Sarajevu."
      P?t? mu?, kter?, jak s?m ?ekl, ?e sed? "kv?li t? vra?d? na panu arciv?vodovi v Sarajevu", m?l je?t? dnes zje?en? vlasy a vousy hr?zou, tak?e jeho hlava p?ipom?nala st?jov?ho pin?e.
      Ten v?bec v restauraci, kde byl zat?en, nepromluvil ani slova, ba dokonce ani ne?etl noviny o zabit? Ferdinanda a sed?l u stolu ?pln? s?m, kdy? p?i?el k n?mu n?jak? p?n, posadil se naproti a ?ekl k n?mu rychle:
      "?etl jste to?"
      "Ne?etl."
      "V?te o tom?"
      "Nev?m:"
      "A v?te, o? se jedn??"
      "Nev?m, j? se o to nestar?m:"
      "A p?ece by v?s to m?lo zaj?mat:"
      "Nev?m, co by mne m?lo zaj?mat? J? si vykou??m doutn?k, vypiji sv?ch n?kolik sklenic, nave?e??m se a ne?tu noviny. Noviny l?ou. Na? se budu roz?ilovat?"
      "V?s tedy nezaj?m? ani ta vra?da v Sarajevu?" "Mne v?bec ??dn? vra?da nezaj?m?, at je t?ebas v Praze, ve V?dni, v Sarajevu, nebo v Lond?n?. Od toho jsou ??ady, soudy a policie. Jestli n?kdy n?kde n?koho zabijou, dob?e mu tak, pro? je trouba a tak neopatrn?, ?e se d? zab?t."
      To byla jeho posledn? slova v t?to rozmluv?. Od t? doby opakoval jen hlasit? v p?timinutov?ch i p?est?vk?ch:
      "J? jsem nevinnej, j? jsem nevinnej:"
      Ta slova k?i?el i ve vratech policejn?ho ?editelstv?, ta slova bude opakovat i p?i p?evezen? k trestn?mu soudu v Praze a s t?mi slovy vstoup? i do sv? ?al??n? kobky.
      Kdy? vyslechl ?vejk v?echny ty stra?n? spikleneck? historie, uznal za vhodn? vysv?tlit jim ve?keru beznad?jnost jich situace.
      "Je to s n?mi se v?emi moc ?patn?," za?al sv? slova ?t?chy, "to nen? pravda, jak vy ??k?te, ?e se v?m, n?m v?em nem??e nic st?t. Vod ?eho m?me policii ne? vod toho, aby n?s trestala za na?e huby. Jestli je takov? nebezpe?n? doba, ?e st??lej? arciv?vody, tak se nikdo nesm? divit, ?e ho vedou na direkci. To se v?echno d?l? kv?li lesku, aby m?l Ferdinand reklamu p?ed sv?m poh?bem. ??m v?c n?s tady bude, t?m to bude pro n?s lep??, pon?vad? n?m bude veselejc. Kdy? jsem slou?il na vojn?, byla n?s n?kdy zav?en? polovina kumpa?ky. A co nevinnejch lid? bejv?valo odsouzeno. A nejen na vojn?, ale i soudama. Jednou se pamatuji, jedna ?ensk? byla odsouzena, ?e u?krtila svoje novorozen? dvoj?ata. A?koliv se zap??sahala, ?e ne mohla u?krtit dvoj?ata, kdy? se j? narodila jen jedna hol?i?ka, kterou se j? poda?ilo u?krtit docela bez bolesti, byla odsouzena p?ece jen pro dvojn?sobnou vra?du. Nebo ten nevinnej cik?n v Z?b?hlic?ch, co se vloupal do toho hokyn??sk?ho kr?mu na Bo?? hod v?no?n? v noci. Zap??s?h se, ?e se ?el voh??t, ale nic mu to nepomohlo. Jak u? n?co soud vezme do ruky, je zle. Ale to zle mus? bejt. T?ebas v?ichni lidi nejsou takov? dareb?ci, jak se to o nich d? p?edpokl?dat; ale jak pozn?? dneska toho hodn?ho od toho lumpa, zejm?na dnes, v takov? v??n? dob?, kdy toho Ferdinanda odpr?skli. To u n?s, kdy? jsem slou?il na vojn? v Bud?jovic?ch, zast?elili v lese za cvi?i?t?m psa panu hejtmanovi. Kdy? se o tom dov?d?l, zavolal si n?s v?echny, postavil a pov?d?, a? vystoup? ka?d? des?t? mu?. J?, samo sebou se rozum?, byl jsem taky des?t?, a tak jsme st?li habacht a ani nemrkli. Hejtman chod? kolem n?s a pov?d?: ,Vy lumpov?, padouchov?, ne??di, hyeny skvrnit?, tak bych v?m cht?l kv?li tomu psovi v?em napa?it ajncl?ka, rozsekat v?s na nudle, post??let a ud?lat z v?s kapra namodro. Abyste ale v?d?li, ?e v?s nebudu ?et?it, d?v?m v?m v?em na ?trn?ct dn? kas?rn?ka.` Tak vid?te, tenkr?t se jednalo o pejska, a te? se jedn? dokonce o pana arciv?vodu. A proto mus? bejt hr?za, aby ten smutek st?l za n?co."
      "J? jsem nevinnej, j? jsem nevinnej;" opakoval zje?en? mu?.
      "Kristus P?n byl taky nevinnej," ?ekl ?vejk, "a taky ho uk?i?ovali. Nikde nikdy nikomu na n?jak?m nevinn?m ?lov?ku nez?le?elo. Maul halten und weiter dienen! - jako ??k?vali n?m na vojn?. To je to nejlep?? a nejkr?sn?j??:"
      ?vejk si lehl na kavalec a spokojen? usnul.
      Zat?m p?ivedli nov? dva. Jeden z nich byl Bos??k. Chodil po komo?e, sk??pal zuby a ka?d? jeho druh? slovo bylo: "Jebem ti du?u." Mu?ilo ho pomy?len?, ?e se mu na policejn?m ?editelstv? ztrat? jeho ko?ebr?ck? ko??k.
      Druh? nov? host byl hostinsk? Palivec, kter? zpozorovav sv?ho zn?m?ho ?vejka, vzbudil ho a hlasem pln?m tragiky zvolal:
      "U? jsem tady taky!"
      ?vejk mu srde?n? pot??sl ruku a ?ekl:
      "To jsem opravdu r?d. J? jsem v?d?l, ?e ten p?n bude dr?et slovo, kdy? v?m ??kal, ?e si pro v?s p?ijdou. Takov? p?esnost je dobr? v?c:"
      Pan Palivec poznamenal v?ak, ?e takov? p?esnost stoj? za hovno, a optal se ?vejka ti?e, jestli ti ostatn? zav?en? p?ni nejsou zlod?ji, ?e by mu to mohlo jako ?ivnostn?kovi ?kodit.
      ?vejk mu vysv?tlil, ?e v?ichni, a? na jednoho, kter? je tu pro pokus loupe?n? vra?dy na pant?tovi z Holic, pat?? k jich spole?nosti kv?li arciv?vodovi.
      Pan Palivec se urazil a ?ekl, ?e zde nen? kv?li n?jak?mu pitom?mu arciv?vodovi, ale kv?li c?sa?i p?nu. A pon?vad? to ostatn? po?alo zaj?mat, vypravoval jim to, jak mouchy mu zne?istily c?sa?e p?na.
      "Zane??dily mn? ho, bestie," kon?il l??en? sv? p??hody, "a nakonec p?ivedly mne do krimin?lu. J? to t?m mouch?m neodpust?m," dodal v?hr??n?.
      ?vejk ?el op?t sp?t, ale nespal dlouho, pon?vad? pro n?ho p?i?li, aby ho odvedli k v?slechu.
      A tak, stoupaje po schodi?ti do III. odd?len? k v?slechu, ?vejk nesl sv?j k??? na vrchol Golgoty, s?m ni?eho nepozoruje o sv?m mu?ednictv?.
      Spat?iv nadpis, ?e plivati po chodb?ch se zakazuje, poprosil str??n?ka, aby mu dovolil plivnouti do pliv?tka, a z??e svou prostotou, vstoupil do kancel??e se slovy:
      "Dobr? ve?er p?eju, p?nov?, v?em vespolek." M?sto odpov?di dloubl ho n?kdo pod ?ebra a postavil p?ed st?l, za kter?m sed?l p?n chladn? ??edn? tv??e s rysy zv??eck? ukrutnosti, jako by byl pr?v? vypadl z Lombrosovy knihy O typech zlo?inn?ch.
      Pod?val se krve??zniv? na ?vejka a ?ekl: "Netva?te se tak blb?:"
      "J? si nemohu pomoct," odpov?d?l v??n? ?vejk, "j? jsem byl na vojn? superarbitrov?n pro blbost a prohl??en ou?edn? zvl??tn? komis? za blba. J? jsem ou?edn? blb:"
      P?n s typem zlo?ince zacvakal zuby:
      "To, z ?eho jste obvin?n a ?eho jste se dopustil, sv?d??, ?e m?te v?ech p?t pohromad?:" A vyjmenoval nyn? ?vejkovi celou ?adu r?zn?ch zlo?in?, za??naje velezr?dou a kon?e ur??kou Jeho Veli?enstva a ?len? c?sa?sk?ho domu. Ve st?edu t? skupiny skv?lo se schvalov?n? zavra?d?n? arciv?vody Ferdinanda, odkud vych?zela v?tev s nov?mi zlo?iny, mezi kter?mi z??il zlo?in pobu?ov?n?, pon?vad? se to v?echno stalo ve ve?ejn? m?stnosti.
      "Co tomu ??k?te?" v?t?zoslavn? ot?zal se p?n s rysy zv??ec? ukrutnosti.
      "Je toho hodn?," odpov?d?l nevinn? ?vejk, "v?eho moc ?kod?."
      "Nu vid?te, ?e to uzn?v?te:"
      "J? uzn?v?m v?echno, p??snost mus? bejt, bez p??snosti by se nikdo nikam nedostal. Jako kdy? jsem slou?il na vojn? . . :"
      "Dr?te hubu!" rozk?ikl se policejn? rada na ?vejka, "a mluvte, a? kdy? se v?s budu na n?co pt?t! Rozum?te?"
      "Jak bych nerozum?l," ?ekl ?vejk, "poslu?n? hl?s?m, ?e rozum?m a ?e se ve v?em, co r??ej? ??ct, dovedu orient?rovat."
      "S k?mpak se st?k?te?"
      "Se svou posluhova?kou, va?nosti."
      "A v m?stn?ch politick?ch kruz?ch nem?te nikoho zn?m?ho?"
      "To m?m, va?nosti, kupuji si odpoledn??ka N?rodn? politiky, ?ubi?ky."
      "Ven!" za?val na ?vejka p?n se zv??ec?m vzez?en?m.
      Kdy? ho vyv?d?li z kancel??e, ?vejk ?ekl:
      "Dobrou noc, va?nosti."
      Vr?tiv se do sv? komory, ozn?mil ?vejk v?em zat?en?m, ?e takov? v?slech je legrace. "Trochu tam na v?s k?i?? a nakonec v?s vy?enou. - D??v," pokra?oval ?vejk, "to bejv?valo hor??. ?etl jsem kdysi jednu knihu, ?e ob?alovan? museli chodit po roz?haven?m ?eleze a p?t roztaven? olovo, aby se poznalo, jestli je nevinnej. Nebo mu dali nohy do ?pan?lsk? boty a nat?hli ho na ?eb??k, kdy? se necht?l p?iznat, nebo mu p?lili boky hasi?skou pochodn?, jako to ud?lali svat?mu Janu Nepomuck?mu. Ten prej ?val p?i tom, jako kdy? ho na no?e bere, a nep?estal, dokud ho neshodili z Eli??ina mostu v nepromokav?m pytli. Takovejch p??pad? bylo v?c a je?t? potom ?lov?ka ?tvrtili nebo narazili na k?l n?kde u Muzea. A kdy? ho hodili jenom do lidomorny, to se takovej ?lov?k c?til jako znovuzrozenej. - Dnes je to legrace, bejt zav?enej," liboval si ?vejk d?le, "??dn? ?tvrcen?, ??dn? ?pan?lsk? boty, kavalce m?me, st?l m?me, lavici m?me, nema?k?me se jeden na druh?ho, pol?vku dostanem, chleba n?m daj?, d?b?n vody p?inesou, z?chod m?me p??mo pod hubou. Ve v?em je vid?t pokrok. Trochu, je pravda, k v?slechu je daleko, a? p?es t?i chodby o poschod? vej?, ale zato po chodb?ch ?isto a ?ivo. To vedou jednoho sem, druh?ho tam, mlad?ho, star?ho, mu?sk?ho i ?ensk?ho pohlav?. M?te radost, ?e tady aspo? nejste s?m. Ka?dej jde spokojen? svou cestou a nemus? se ob?vat, ?e mu v kancel??i ?eknou: ,Tak jsme se poradili a zejtra budete roz?tvrcenej nebo up?lenej, podle va?eho vlastn?ho p??n?: To bylo jist? t??k? rozm??leni a j? mysl?m, p?nov?, ?e by mnohej z n?s v takovej moment byl celej zara?enej. J?, dneska u? se pom?ry zlep?ily k na?emu dobru."
      Pr?v? dokon?il obhajobu modern?ho v?zn?n? ob?an?, kdy? dozorce otev?el dve?e a zvolal: "?vejk, obl?knou se a p?jdou k v?slechu:"
      "J? se obl?knu," odpov?d?l ?vejk, "proti tomu nic nem?m, ale j? se boj?m, ?e to bude n?jak? mejlka, j? u? byl jednou od v?slechu vyhozenej. A potom se boj?m, aby se ti vostatn? p?ni, co jsou zde se mnou, na mne nehn?vali, ?e jdu j? dvakr?t za sebou k v?slechu a voni je?t? ani jednou tam te? ve?er nebyli. Voni by mohli na mne ??rlit."
      "Lezou ven a ne?van?j?," byla odpov?? na d?entlmensk? projev ?vejk?v.
      ?vejk se op?t ocitl p?ed p?nem zlo?inn?ho typu, kter? beze v?ech ?vod? se ho zeptal tvrd? a neodvratn?:
      "P?izn?v?te se ke v?emu?"
      ?vejk up?el sv? dobr? modr? o?i na ne?prosn?ho ?lov?ka a ?ekl m?kce:
      "lestli si p?ejou, va?nosti, abych se p?iznal, tak se p?izn?m, mn? to nem??e ?kodit. Jestli ale ?eknou: ,?vejku, nep?izn?vejte se k ni?emu,` budu se vykrucovat do roztrh?n? t?la."
      P??sn? p?n psal n?co na aktech, a pod?vaje ?vejkovi p?ro, vyzval ho, aby to podepsal.
      A ?vejk podepsal ud?n? Bretschneidrovo i tento dodatek:
       V?e v??e uk?zan? obvin?n? proti mn? zakl?daj? se na pravd?. Josef ?vejk
      Kdy? podepsal, obr?til se k p??sn?mu p?novi:
      "M?m je?t? n?co podepsat? Nebo m?m p?ij?t a? r?no?"
      "R?no v?s odvezou k trestn?mu soudu," dostal za odpov??.
      "V kolik hodin, va?nosti? Abych snad, prokristap?na, nezaspal."
      "Ven!" za?valo to podruh? dnes na ?vejka z druh? strany stolu, p?ed kter?m st?l.
      Vraceje se do sv?ho zam???ovan?ho nov?ho domova, ?vejk ?ekl str??n?kovi, kter? ho doprov?zel:
      "V?echno to jde tady jako na dr?tk?ch." Jakmile za n?m zav?eli dve?e, jeho spoluv?z?ov? zasypali ho r?zn?mi ot?zkami, na kter? ?vejk odv?til jasn?:
      "Pr?v? jsem se p?iznal, ?e jsem asi zabil arciv?vodu Ferdinanda."
      ?est mu?? schoulilo se ud??en? pod zav?iven? deky, jedin? Bos??k ?ekl:
      "Dobro do?li."
      Ukl?daje se na kavalec, ?ekl ?vejk:
      "To je hloup?, ?e nem?me tady bud??ek."
      R?no v?ak ho vzbudili i bez bud??ka a p?esn? v ?est hodin ?vejka odv??eli v zelen?m antonu k zemsk?mu trestn?mu soudu.
      "Rann? pt??e d?l dosk??e," ?ekl ?vejk k sv?m spolucestuj?c?m, kdy? zelen? anton vyj??d?l ze vrat policejn?ho ?editelstv?.

3. kapitola

?vejk p?ed soudn?mi l?ka?i

      ?ist?, ?tuln? pokoj?ky zemsk?ho "co trestn?ho" soudu u?inili na ?vejka nejp??zniv?j?? dojem b?len? st?ny, ?ern? nat?en? m???e i tlust? pan Demartini, vrchn? dozorce ve vy?et?ovac? vazb? s fialov?mi v?lo?ky i obrubou na er?rn? ?epici. Fialov? barva je p?edepsan? nejen zde, n?br? i p?i n?bo?ensk?ch ob?adech na Popele?n? st?edu i Velik? p?tek.
      Vracela se slavn? historie ??msk?ho panstv? nad Jeruzal?mem. V?zn? vyv?d?li i p?edstavovali je p?ed Pil?ty roku 1914t?ho dol? do p??zemku. A vy?et?uj?c? soudcov?, Pil?ti nov? doby, m?sto aby si ?estn? myli ruce, pos?lali si pro papriku a plze?sk? pivo k Teissigovi a odevzd?vali nov? a nov? ?aloby na st?tn? n?vladnictv?.
      Zde mizela pov?t?in? v?echna logika a v?t?zil §, ?krtil §, blbl §, prskal §, sm?l se §, vyhro?oval §, zab?jel §, a neodpou?t?l. Byli to ?ongl??i z?kon?, ?reci liter v z?kon?c?ch, ?routi ob?alovan?ch, tyg?i rakousk? d?ungle, rozm??uj?c? sob? skok na ob?alovan?ho podle ??sla paragraf?.
      V?jimku ?inilo n?kolik p?n? (stejn? jako i na policejn?m ?editelstv?), kte?? z?kon nebrali tak v??n?, nebo? v?ude se najde p?enice mezi koukolem.
      K jednomu takov?mu p?novi p?ivedli ?vejka k v?slechu. Star?? p?n dobromysln?ho vzez?en?, kter? kdysi vy?et?uje zn?m?ho vraha Vale?e, nikdy neopomenul jemu ??ci: "Ra?te si sednout, pane Vale?, pr?v? je zde jedna pr?zdn? ?idle:"
      Kdy? ?vejka p?ivedli, po??dal ho ve vrozen? jemu roztomilosti, aby si sedl, a ?ekl:
      "Tak vy jste tedy ten pan ?vejk?"
      "J? mysl?m," odpov?d?l ?vejk, "?e j?m mus?m bejt, pon?vad? i m?j tat?nek byl ?vejk a maminka pan? ?vejkov?. J? jim nemohu ud?lat takovou hanbu, abych zap?ral svoje jm?no."
      Laskav? ?sm?v p?el?tl po tv??i vy?et?uj?c?ho soudn?ho rady:
      "Vy jste ale nadrobil p?kn? v?ci. Vy toho m?te mnoho na sv?dom?:"
      "J? m?m toho v?dycky mnoho na sv?dom?," ?ekl ?vejk, usm?vaje se je?t? laskav?ji ne? pan soudn? rada; "j? m?m toho, m??e bejt, je?t? v?c na sv?dom?, ne? r??ej? m?t voni, va?nosti."
      "To je vid?t podle protokolu, kter? jste podepsal," nem?n? laskav?m t?nem ?ekl soudn? rada, "ned?lali na v?s n?jak? n?tlak na polici??"
      "Ale kdepak, va?nosti. J? s?m jsem se jich optal, jestli to m?m podepsat, a kdy? hekli, abych to podepsal, tak jsem jich uposlechl. P?ece se nebudu pr?t s nimi kv?li m?mu vlastn?mu podpisu. T?m bych si rozhodn? neposlou?il. Po??dek mus? bejt "
      "C?t?te se, pane ?vejku, ?pln? zdrav?m?"
      "?pln? zdrav?m, to pr?v? ne, va?nosti pane rado. M?m revma, ma?u se opodeldokem:"
      Star? p?n se op?t laskav? usm?l: "Co byste tomu ?ekl, kdybychom v?s dali prohl?dnout soud nimi l?ka?i?"
      "J? mysl?m, ?e to se mnou nebude tak zl?, aby ti p?ni ztr?celi se mnou zbyte?n? ?as. M? u? prohl?dl n?jakej pan doktor na policejn?m ?editelstv?, jestli nem?m kapavku:"
      "V?te, pane ?vejku, my to p?ece jen zkus?me s t?mi p?ny soudn?mi l?ka?i. Sestav?me p?kn? komisi, d?me v?s d?t do vy?et?ovac? vazby a zat?m si p?kn? odpo?inete. Zat?m je?t? jednu ot?zku: Vy jste pr? podle protokolu prohla?oval a roz?i?oval, ?e vypukne te? n?kdy brzy v?lka?"
      "To pros?m, va?nosti pane rado, vypukne co nejd??v."
      "A nem?v?te n?kdy ob?as n?jak? z?chvaty?"
      "To pros?m nem?m, jen jednou m?lem byl by mne zachv?til n?jakej automobil na Karlov? n?m?st?, ale to u? je ?ada let "
      T?m byl v?slech ukon?en, ?vejk podal panu soudn?mu radovi ruku, a vr?tiv se do sv?ho pokoj?ka, ?ekl ku sv?m soused?m:
      "Tak m? budou kv?li t? vra?d? na panu arciv?vodovi Ferdinandovi prohl??et soudn? l?ka?i."
      "J? byl tak? u? prohl??enej soudn?mi l?ka?i," ?ekl jeden mlad? mu?, "to bylo tenkr?t, kdy? jsem se dostal kv?li koberc?m p?ed porotu. Uznali mne za slabomysln?ho. Te? jsem zpronev??il parn? ml?ti?ku, a nem??ou mn? nic ud?lat. ??kal mn? v?era m?j advok?t, ?e kdy? u? jednou jsem byl prohl??en za slabomysln?ho, tak ?e u? z toho mus?m m?t prosp?ch na celej ?ivot:"
      "J? t?m soudn?m l?ka??m nic nev???m," poznamenal mu? inteligentn?ho vzez?en?. "Kdy? jsem jednou pad?lal sm?nky, pro v?echen p??pad chodil jsem na p?edn??ky k doktoru Heverochovi, a kdy? mne chytili, simuloval jsem paralytika pr?v? tak, jak ho vyli?oval pan doktor Heveroch. Kousl jsem jednoho soudn?ho l?ka?e p?i komisi do nohy, vypil jsem inkoust z kalam??e a vyd?lal jsem se, s odpu?t?n?m, p?nov?, p?ed celou komis? do kouta. Ale za to, ?e jsem jednomu prokousl to l?tko, uznali mne za ?pln? zdrav?ho a byl jsem ztracen."
      "J? se prohl?dky t?ch p?n? ?pln? nic neboj?m," prohl?sil ?vejk; "kdy? jsem slou?il na vojn?, tak mne prohl??el jeden zv?rol?ka? a dopadlo to docela dob?e."
      "Soudn? l?ka?i jsou mrchy;" ozval se mal?, skr?en? ?lov?k, "ned?vno n?jakou n?hodou vykopali na m? louce kostru a soudn? l?ka?i ?ekli, ?e ta kostra byla zavra?d?na n?jak?m tup?m p?edm?tem do hlavy p?ed ?ty?iceti l?ty. Mn? je osmat?icet a jsem zav?enej, a?koliv m?m k?estn? list, v?tah z matriky a domovsk? list."
      "Mysl?m," ?ekl ?vejk, "abychom se na v?echno d?vali z poctiv?j?? str?nky. Von se ka?d? m??e zmejlit, a mus? se zmejlit, ??m v?c o n??em p?emej?l?. Soudn? l?ka?i jsou lidi, a lidi maj? svoje chyby. Jako jednou v Nusl?ch, pr?v? u mostu p?es Boti?, p?i?el ke mn? v noci jeden p?n, kdy? jsem se vracel od Banzet?, a pra?til m? bejkovcem p?es hlavu, a kdy? jsem le?el na zemi, posv?til si na mne a pov?d?: ,Tohle je mejlka, to nen? von: A dop?lil se tak na to, ?e se zmejlil, ?e m? p?et?hnul je?t? jednou p?es z?da. To u? je tak v p?irozenosti lidsk?, ?e se ?lov?k mejl? a? do sv? smrti. Jako ten p?n, co na?el v noci vztekl?ho psa polozmrzl?ho a vzal ho s sebou dom? a str?il ?en? do postele. Jakmile se pes voh??l a vok??l, pokousal celou rodinu a toho nejmlad??ho v kol?bce roztrhal a se?ral. Nebo v?m pov?m p??klad, jak se zmejlil u n?s v dom? jeden soustru?n?k. Votev?el si kl??em podolskej kostel?k, pon?vad? myslel, ?e je doma, zulse v sakristii, pon?vad? myslel, ?e je to u nich ta kuchyn?, a lehl si na volt??, pon?vad? myslel, ?e je doma v posteli, a dal na sebe n?jak? ty de?ky se svat?mi n?pisy a pod hlavu evangelium a je?t? jin? sv?cen? knihy, aby m?l vysoko pod hlavou. R?no ho na?el kosteln?k a von mu docela dobr?cky pov?d?, kdy? se vzpamatoval, ?e je to mejlka. ,P?kn? mejlka,` pov?d? kosteln?k, ,kdy? kv?li takov? mejlce mus?me d?t kostel znovu vysv?tit: Potom st?l ten soustru?n?k p?ed soudn?mi l?ka?i a ti mu dok?zali, ?e byl ?pln? p???etnej a st??zlivej, pon?vad? kdyby byl vo?ralej, tak by prej t?m kl??em netrefil do toho z?mku ve dve??ch kostela. Potom ten soustru?n?k zem?el na Pankr?ci. Taky v?m d?m p??klad, jak se na Kladn? zmejlil jeden policejn? pes, vl??k toho zn?m?ho rytmistra Rottra. Rytmistr Rotter p?stoval ty psy a d?lal pokusy s vandr?ky, a? se Kladensku po?ali v?ichni vandr?ci vyhejbat. Tak dal rozkaz, aby st?j co st?j ?etn?ci p?ivedli n?jak?ho podez?el?ho ?lov?ka. Tak mu p?ivedli jednou tak dost slu?n? o?acen?ho ?lov?ka, kter?ho na?li v l?nsk?ch les?ch sed?t na n?jak?m pa?ezu. Hned mu dal u??znout kousek ?osu od kab?tu, ten dal o?ichat sv?mi ?etnick?mi policejn?mi psy a potom toho ?lov?ka odvedli do n?jak? cihelny za m?stem a pustili po jeho stop?ch ty vycvi?en? psy, kte?? ho na?li a p?ivedli zase nazp?tek. Pak ten ?lov?k musel l?zt po n?jak?m ?eb??ku na p?du, sk?kat p?es ze?, sko?it do rybn?ka a psi za n?m. Nakonec se uk?zalo, ?e ten ?lov?k byl jeden ?eskej radik?ln? poslanec, kerej si vyjel na vejlet do l?nskejch les?, kdy? u? ho parlament vomrzel. Proto ??k?m, ?e jsou lidi chybuj?c?, ?e se mejlej?, a? je u?enej, nebo pitomej, nevzd?lanej blbec. Mejlej? se i minist?i."
      -
      Komise soudn?ch l?ka??, kter? m?la rozhodovat, zdali du?evn? obzor ?vejk?v odpov?d? ?i neodpov?d? v?em t?m zlo?in?m, pro kter? jest ?alov?n, sest?vala z t?? neoby?ejn? v??n?ch p?n? s n?zory, z nich? n?zor ka?d?ho jednotlivce li?il se znamenit? od n?zoru jak?hokoliv druh?ch dvou.
      Byly tu zastoupeny t?i r?zn? v?deck? ?koly a n?zory psychiatr?.
      Jestli v p??pad? ?vejkov? do?lo k ?pln? shod? mezi t?mi protivopolo?n?mi v?deck?mi t?bory, d? se to vysv?tliti ?ist? jedin? t?m ohromuj?c?m dojmem, kter? na celou komisi u?inil ?vejk, kdy? vstoupiv v s??, kde m?l b?t prozkoum?n jeho du?evn? stav, vyk?ikl, zpozorovav na st?n? vis?c? obraz rakousk?ho mocn??e: "A? ?ije, p?nov?, c?sa? Franti?ek Josef I.!"
      V?c byla ?pln? jasnou. Spont?nn?m projevem ?vejkov?m odpadla cel? ?ada ot?zek a z?staly jen n?kter? nejd?le?it?j??, aby z odpov?d? potvrzeno bylo prv? m?n?n? o ?vejkovi na z?klad? syst?mu doktora psychiatrie Kallersona, doktora Heverocha i Angli?ana Weikinga.
      "Jest r?dium t???? ne? olovo?"
      "J? ho pros?m nev??il," se sv?m mil?m ?sm?vem odpov?d?l ?vejk.
      "V???te v konec sv?ta?"
      "Nap?ed bych ten konec sv?ta musel vid?t," ledabyle odv?til ?vejk, "rozhodn? se ho ale zejtra je?t? nedo?k?m:"
      "Dovedl byste vypo??tat pr?m?r zem?koule?" "To bych pros?m nedovedl," odpov?d?l ?vejk, "ale s?m bych v?m, p?nov?, dal tak? jednu h?danku: Je t??poscho?ovej d?m, v tom dom? je v ka?d?m poschod? 8 oken. Na st?e?e jsou dva vik??e a dva kom?ny. V ka?d?m poschod? jsou dva n?jemn?ci. A te? mn? ?ekn?te, p?nov?, v ker?m roce zem?ela domovn?kovi jeho babi?ka?"
      Soudn? l?ka?i pod?vali se v?znamn? na sebe, nicm?n? jeden z nich dal je?t? tuto ot?zku: "Nezn?te nejvy??? hloubku v Tich?m oce?n??" "To pros?m nezn?m," zn?la odpov??, "ale mysl?m, ?e rozhodn? bude v?t?? ne? pod vy?ehradskou sk?lou na Vltav?:"
      P?edseda komise se stru?n? ot?zal: "Sta???", ale p?ece si je?t? jeden z ?len? vy??dal tuto ot?zku: "Kolik je 12 897 kr?t 13 863?"
      "729," odpov?d?l ?vejk nemrkaje.
      "Mysl?m, ?e to ?pln? posta??," ?ekl p?edseda komise, "m??ete toho ob?alovan?ho zas odv?st na star? m?sto:"
      "D?kuji v?m, p?nov?," uctiv? se ozval ?vejk, "mn? to tak? ?pln? sta??:"
      Po jeho odchodu kolegie t?? se shodla, ?e je ?vejk notorick? blb a idiot podle v?ech p??rodn?ch z?kon? vynalezen?ch psychiatrick?mi v?d?tory.
      V relaci odevzdan? vy?et?uj?c?mu soudci st?lo mezi jin?m: "N??epodepsan? soudn? l?ka?i baz?ruj? na ?pln? du?evn? otup?losti a vrozen?m kretenismu p?edstaven?ho komisi v??e uk?zan? Josefa ?vejka, vyjad?uj?c?ho se slovy jako ,A? ?ije c?sa? Franti?ek Josef I.`, kter??to v?rok ?pln? sta??, aby osv?tlil du?evn? stav Josefa ?vejka jako notorick?ho blba. N??epodepsan? komise navrhuje proto: 1. Zastaviti vy?et?ov?n? proti Josefu ?vejkovi. 2. Odpraviti Josefa ?vejka na pozorov?n? na psychiatrickou kliniku ku zji?t?n?, jak dalece jest jeho du?evn? stav nebezpe?n? jeho okol?."
      Zat?mco byla sestavov?na tato relace, ?vejk vykl?dal sv?m spoluv?z??m: "Na Ferdinanda naka?lali a bavili se se mnou o je?t? v?t??ch pitomostech. Nakonec jsme si ?ekli, ?e n?m to ?pln? sta??, o ?em jsme si vypr?v?li, a roze?li jsme se:"
      "J? nikomu nev???m," poznamenal skr?en? mal? ?lov?k, na jeho? louce n?hodou vykopali kostru, "je to v?echno zlod?jna."
      "I ta zlod?jna mus? bejt," ?ekl ?vejk, ukl?daje se na slamn?k, "jestli by to v?ichni lidi mysleli s druh?mi lidmi dob?e, tak by se potloukli co nejd??v navz?jem:"

4. kapitola

?vejka vyhodili z bl?zince

      Kdy? pozd?ji ?vejk l??il ?ivot v bl?zinci, ?inil tak zp?sobem neoby?ejn?ho chvalo?e?en?: "Vopravdu nev?m, pro? se ti bl?zni zlob?j?, kdy? je tam dr??. ?lov?k tam m??e lezt nahej po podlaze, vejt jako ?akal, zu?it a kousat. Jestli by to ?lov?k ud?lal n?kde na promen?d?, tak by se lidi divili, ale tam to pat?? k n??emu prachvoby?ejn?mu. Je tam takov? svoboda, vo kerej se ani socialist?m nikdy nezd?lo. ?lov?k se tam m??e vyd?vat i za p?naboha nebo za Panenku Marii, nebo za pape?e, nebo za anglick?ho kr?le, nebo za c?sa?e p?na, nebo za sv. V?clava, a?koliv ten posledn? byl po??d sv?zanej a nahej a le?el v izolaci. Byl tam taky jeden, kerej k?i?el, ?e je arcibiskupem, ale ten nic jin?ho ned?lal, ne? jen ?ral a je?t? n?co d?lal, s odpu?t?n?m, v?te, jak se to m??e r?movat, ale tam se ??dnej za to nestyd?. Jeden se tam dokonce vyd?val za svat?ho Cyrila a Metod?je, aby dost?val dv? porce. A jeden p?n byl tam t?hotnej a zval ka?d?ho na k?tiny. Moc tam bylo zav?enejch ?achist?, politik?, ryb??? a skaut?, sb?ratel? zn?mek a fotograf? amat?r?. Jeden tam byl kv?li n?jak?m star?m hrnc?m, kter?m ??kal popelnice. Jeden byl po??d ve sv?rac? kazajce, aby nemohl vypo??tat, kdy bude konec sv?ta. Taky jsem se tam se?el s n?kolika profesory. Jeden z nich po??d chodil za mnou a vykl?dal, ?e kol?bka Cik?n? byla v Krkono??ch, a ten druh? mn? vysv?tloval, ?e uvnit? zem?koule je je?t? jedna mnohem v?t?? ne? ta vrchn?.
      Ka?dej tam mohl mluvit, co cht?l a co mu slina pr?v? p?inesla na jazyk, jako by byl v parlament?. N?kdy si tam vypravovali poh?dky a porvali se, kdy? to s n?jakou princeznou moc ?patn? dopadlo. Nejzu?iv?j?? byl jeden p?n, kerej se vyd?val za 16. d?l Ottova slovn?ku nau?n?ho a ka?d?ho prosil, aby ho otev?el a na?el heslo ,Karton??n? ?i?ka`, jinak ?e je ztracenej. Upokojil se teprv, kdy? mu dali sv?rac? kazajku. To si liboval, ?e se dostal do kniha?sk?ho lisu, a prosil, aby mu ud?lali modern? o??zku. V?bec ?ilo se tam jako v r?ji. M??ete tam hul?kat, ?v?t, zp?vat, plakat, me?et, je?et, sk?kat, modlit se, metat kotrmelce, chodit po ?ty?ech, poskakovat po jedn? noze, b?hat dokola, tancovat, hopkat, sed?t cele] den na bobku a lezt po st?n?ch. Nikdo k v?m nep?ijde a ne?ekne: ,Tohle nesm?te d?lat, tohle se, pane, neslu??, to byste se mohl styd?t, to jste vzd?lanej ?lov?k?` Je v?ak tak? pravdou, ?e jsou tam ?pln? tich? bl?zni. Jako tam byl jeden vzd?lanej vyn?lezce, kter? se po??d r?pal v nose a jenom jednou za den ?ekl: ,Pr?v? jsem vyna?el elekt?inu: Jak ??k?m, moc p?kn? to tam bylo a t?ch n?kolik dn?, kter? jsem str?vil v bl?zinci, pat?? k nejkr?sn?j??m chv?l?m m?ho ?ivota."
      A doopravdy, ji? samo uv?t?n?, kter? o?ek?valo ?vejka v bl?zinci, kdy? ho odvezli na pozorov?n? od zemsk?ho trestn?ho soudu, p?ed?ilo jeho o?ek?v?n?. Nap?ed ho svl?kli do naha, pak mu dali n?jak? chal?t a vedli ho vykoupat, vzav?e ho d?v?rn? pod pa?d?, p?i?em? jeden z o?et?ovatel? bavil ho vypravov?n?m n?jak? anekdoty o ?idech. V koupeln? ho potopili do vany s teplou vodou a pak ho vyt?hli a postavili pod studenou sprchu. To s n?m opakovali t?ikr?t a pak se ho optali, jak se mu to l?b?. ?vejk ?ekl, ?e je to lep?? ne? v t?ch l?zn?ch u Karlova mostu a ?e se velmi r?d koupe. "Jestli mn? je?t? ost??h?te nehty a vlasy, tak nebude nic sch?zet k m?mu oupln?mu ?t?st?," dodal usm?vaje se p??jemn?.
      I tomu p??n? bylo vyhov?no, a kdy? ho je?t? d?kladn? vyd?eli houbou, zabalili ho do prost?radla a odnesli do prv?ho odd?len? na postel, kde ho ulo?ili, p?ikryli pokr?vkou a poprosili ho, aby usnul.
      ?vejk je?t? dnes vypravuje o tom s l?skou: "P?edstavte si, ?e m? nesli, docela vodnesli, mn? bylo v tom okam?iku ?pln? blaze:"
      A tak? na posteli bla?en? usnul. Pak ho probudili, aby mu p?edlo?ili hrnek ml?ka a housku. Houska byla ji? roz?ez?na na mal? kousky, a zat?mco jeden z o?et?ovatel? dr?el ?vejka za ob? ruce, druh? nam??el kousky housky do ml?ka a krmil ho, jako krm? se husa ?i?kami. Kdy? ho nakrmili, vzali ho pod pa?d? a odvedli na z?chod, kde ho poprosili, aby vykonal malou i velkou t?lesnou pot?ebu.
      I o t?to p?kn? chv?li vypravuje ?vejk s l?skou a nemus?m jist? reprodukovat jeho slova, co s n?m potom d?lali. Zm?n?m se jedin?, ?e ?vejk ??k?:
      "Von m? z nich jeden p?i tom dr?el v n?ru??:"
      Kdy? ho p?ivedli nazp?t, ulo?ili ho op?t do postele a op?tn? ho poprosili, aby usnul. Kdy? usnul, probudili ho a odvedli do vy?et?ovac?ho pokoje, kde ?vejk, stoje ?pln? nah? p?ed dv?ma l?ka?i, p?ipomn?l si slavn? doby sv?ho odvodu. Mimod?k splynulo mu ze rt?:
      "Tauglich."
      "Co pov?d?te?" ozval se jeden z l?ka??. "Ud?lejte p?t krok? kup?edu a p?t nazp?tek."
      ?vejk ud?lal jich deset.
      "J? v?m p?ece ??kal," pravil l?ka?, "abyste jich ud?lal p?t "
      "Mn? na p?r kroc?ch nez?le??," ?ekl ?vejk.
      Nato ho l?ka?i po??dali, aby si sedl na ?idli, a jeden ho klepal do kolena. Pak ?ekl k druh?mu, ?e reflexe jsou ?pln? spr?vn?, na?e? druh? zakroutil hlavou a po?al ?vejka s?m klepat do kolena, mezit?mco prvn? rozev?ral ?vejkovi o?n? klapky a prohl??el jeho pupilu. Potom ode?li ke stolu a prohodili n?kolik latinsk?ch v?raz?.
      "Posly?te, um?te zp?vat?" ot?zal se jeden z nich ?vejka. "Nemohl byste n?m zazp?vat n?jakou p?se??"
      "Bezev?eho, p?nov?," odpov?d?l ?vejk. "Nem?m sice ani hlas, ani hudebn? sluch, ale pokus?m se o to, ud?lat v?m to k v?li, kdy? se chcete bavit."
      A ?vejk spustil:
      "Co? ten mlad? mnich v tom k?esle
      ?elo v ruku pravou klon?,
      dv? ho?k?, ?hav? slzy
      po bled?ch L?c?ch se ron?... D?l to neum?m," pokra?oval ?vejk. "Jestli chcete, tak v?m zazp?v?m:
      Jak je mi teskno okolo srdce,
      co t??ce, boln? zdv?h? ??dra m?,
      kdy? ti?e sed?m, do d?lky hled?m,
      tam, tam do d?lky touha m? ... A tak? to d?l neum?m," vzdychl ?vejk. "Zn?m je?t? prvn? sloku z ,Kde domov m?j` a potom ,Jener?l Windischgr(tz a vojen?t? p?ni od v?chodu slunce vojnu zapo?ali` a je?t? p?r takov?ch n?rodn?ch p?sni?ek jako ,Zachovej n?m, Hospodine` a ,Kdy? jsme t?hli k Jarom??i` a ,Tis?ckr?t pozdravujeme Tebe` ..."
      Oba p?ni l?ka?i se na sebe pod?vali a jeden z nich dal ?vejkovi ot?zku: "Byl v?? du?evn? stav ji? n?kdy zkoum?n?"
      "Na vojn?," odpov?d?l ?vejk slavnostn? a hrd?, "byl jsem p?ny vojensk?mi l?ka?i ??edn? uzn?n za notorick?ho blba."
      "Mn? se zd?, ?e jste simulant," rozk?ikl se druh? l?ka? na ?vejka.
      "J?, p?nov?," h?jil se ?vejk, "nejsem ??dn? simulant, j? jsem opravdovej blbec, m??ete se zpravit v kancel??i jednadevades?t?ho pluku v ?esk?ch Bud?jovic?ch nebo na dopl?ovac?m velitelstv? v Karl?n?:"
      Star?? z l?ka?? m?vl beznad?jn? rukou, a ukazuje na ?vejka, ?ekl k o?et?ovatel?m: "Tomuto ?lov?ku vr?t?te jeho ?aty a d?te ho na t?et? t??du na prvn? koridor, potom se jeden vr?t? a odnese v?echny spisy o n?m do kancel??e. A ?ekn?te tam, aby to brzy vy??dili, abysme ho tu dlouho nem?li na krku: `
      L?ka?i vrhli je?t? jednou zdrcuj?c? pohled na ?vejka, kter? uctiv? couval pozp?tku ku dve??m, ukl?n?je se zdvo?ile. Na ot?zku jednoho z o?et?ovatel?, co to d?l? za hlouposti, odpov?d?l: "Pon?vad? nejsem voble?enej, jsem nahej a nechci na ty p?ny nic ukazovat, aby si nemysleli, ?e jsem nezdvo?ile] nebo sprostej: `
      Od toho okam?iku, kdy o?et?ovatel? dostali rozkaz, aby vr?tili ?vejkovi jeho ?aty, nejevili ji? o n?ho pra??dnou p?ci. Poru?ili mu, aby se obl?kl, a jeden ho odvedl na t?et? t??du, kde m?l po t?ch n?kolik dn?, ne? vy??dili v kancel??i p?semn? vyhazov o n?m, p??le?itost konati sv? p?kn? pozorov?n?. Zklaman? l?ka?i dali mu dobrozd?n?, ?e je "simulant mdl?ho rozumu", a pon?vad? ho propou?t?li p?ed ob?dem, do?lo k mal?mu v?stupu.
      ?vejk prohl?sil, ?e kdy? n?koho vyhazuj? z bl?zince, ?e ho nesm? vyhodit bez ob?da.
      V?tr?nosti u?inil konec vr?tn?m p?ivolan? policejn? str??n?k, kter? ?vejka p?edvedl na policejn? komisa?stv? do Salmovy ulice.

5. kapitola

?vejk na policejn?m komisa?stv? v Salmov? ulici

      Po kr?sn?ch slunn?ch dnech v bl?zinci p?i?ly na ?vejka hodiny pln? pron?sledov?n?. Policejn? inspektor Braun aran?oval sc?nu setk?n? se ?vejkem s krutost? ??m?k?ch pochop? doby roztomil?ho c?sa?e Nerona. Tvrd?, jako tenkr?t, kdy? oni ??kali: "Ho?te toho lumpa k?es?ana lv?m," ?ekl inspektor Braun: "Dejte ho za katr!"
      Ani o slov??ko v?ce, ani m?n?. Jenom o?i pana policejn?ho inspektora Brauna zasv?tily p?itom zvl??tn?, perverzn? rozko??.
      ?vejk se uklonil a ?ekl hrd?: "Jsem p?ipraven, p?nov?. Mysl?m, ?e katr znamen? tolik co separace, a to nen? pr?v? tak zl?."
      "Moc se n?m tady neroztahujou," odpov?d?l policejn? str??n?k, na?e? se ?vejk ozval: "J? jsem ?pln? skromnej a vd??nej za v?echno, co pro mne ud?l?te."
      V separaci na pry?n? sed?l zaduman? jeden mu?. Sed?l apaticky a na jeho vzez?en? bylo vid?t, ?e nev??il tomu, kdy? zask??pal kl?? ve dve??ch separace, ?e se mu otv?raj? dve?e na svobodu.
      "M? poklona, va?nosti," ?ekl ?vejk, usedaje k n?mu na pry?nu, "kolik asi m??e b?t hodin?" "Hodiny nejsou m?mi p?ny," odv?til zaduman? mu?.
      "Zde to nen? ?patn?," navazoval d?l ?vejk rozmluv, "tahle pry?na je z hlazen?ho d??v?:"
      V??n? mu? neodpov?d?l, vstal a po?al rychle chodit v mal?m prostoru mezi dve?mi a pry?nou, jako kdyby sp?chal, aby n?co zachr?nil.
      ?vejk mezit?m pozoroval se z?jmem n?pisy na?m?ran? po st?n?ch. Byl tu n?pis, ve kter?m nezn?m? v?ze? slibuje nebi z?pas na ?ivot i na smrt s polici?. Text zn?l: "Vy si to vypijete: ` Jin? v?ze? napsal: "Vlezte mn? na z?da, kohouti: ` Jin? op?t prost? konstatoval fakt: "Sed?l jsem zde 5. ?ervna 1913 a bylo se mnou slu?n? zach?zeno. Josef Mare?ek, obchodn?k z Vr?ovic: ` A byl tu i nadpis ot??saj?c? svou hloubkou: "Milost, velk? bo?e ..." a pod t?m: "Polibte mn? p." P?smena "p" byla v?ak p?e?krtnuta a po stran? naps?no velk?mi literami ?OS. Vedle toho n?jak? poetick? du?e napsala ver?e: "U pot??ku zarmoucen? sed?m, slunko se za hory ukr?v?, na pahorky oz??en? hled?m, tam, kde drah? milka p?eb?v? "
      Mu?, kter? b?hal mezi dve?mi a pry?nou, jako by cht?l vyhr?t marat?nsk? b?h, se zastavil a ud?ch?n se posadil op?t na sv? star? m?sto, slo?il hlavu do dlan? a n?hle za?val: "Puste mne ven!"
      "Ne, oni mne nepust?," mluvil pro sebe, "nepust? a nepust?. U? jsem zde od r?na od ?esti hodin."
      Dostal z?chvat sd?lnosti, vzty?il se a ot?zal se ?vejka: "Nem?te n?hodou u sebe ?emen, abych s t?m pokon?il?"
      "T?m v?m mohu poslou?it miler?d," odpov?d?l ?vejk odp?naje ?emen, "j? jsem je?t? nikdy nevid?l, jak se v separaci lidi v??? na ?emenu. - Jenom to je mrzut?," pokra?oval rozhl??eje se kolem, "?e tu nen? ??dn? skoba. Klika na okn? v?s neudr??. Leda?e byste se pov?sil vkle?e u pry?ny, jako to ud?lal ten mnich v kl??te?e v Emauz?ch, co se ob?sil na krucifixu kv?li jedn? mlad? ?idovce. J? m?m sebevrahy moc r?d, tak jen s chut? do toho: `
      Zachmu?en? mu?, kter?mu ?vejk str?il ?emen do ruky, pod?val se na ?emen, odhodil ho do kouta a dal se do pl??e, rozmaz?vaje si slzy ?ern?ma rukama, p?i?em? vyr??el ze sebe sk?eky: "J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot, je???marj?, moje uboh? ?ena, co mn? ?eknou v ??ad?? J? m?m d?ti?ky, j? jsem tu pro opilstv? a nemravn? ?ivot" a tak d?le a? donekone?na.
      Nakonec se p?ece jen trochu uklidnil, ?el ke dve??m a po?al do nich kopat a bu?it na n? p?st?. Za dve?mi ozvaly se kroky a hlas: "Co chcete?"
      "Puste mne ven!" ?ekl takov?m hlasem, jako by mu nezb?valo u? ni?eho, aby ?il. "Kam?" byla ot?zka z druh? strany. "Do ??adu," odv?til ne??astn? otec, man?el, ??edn?k, pij?k a nemrava.
      Ozval se sm?ch, p???ern? sm?ch v tichu chodby, a kroky se op?t vzd?lily.
      "Jak se mn? zd?, ten p?n v?s nen?vid?, kdy? se v?m tak sm?je," ?ekl ?vejk, zat?mco beznad?jn? mu? op?t se posadil vedle n?ho. "Takovej str??n?k, kdy? m? zlost, dovede u?init moc, a kdy? m? je?t? v?t?? zlost, ud?l? v?echno. Se?te jen klidn?, kdy? se nechcete ob?sit, a ?ekejte, jak se v?ci vyvinou. Jste-li ??edn?k, ?enat a m?te-li d?tky, je to, p?izn?v?m, stra?n?. Vy jste asi p?esv?d?enej, ?e v?s pust? z ??adu, jestli se nemejl?m."
      "To v?m nemohu ??ct," vzdychl, "pon?vad? s?m se nepamatuji, co jsem vyv?d?l, j? jenom v?m, ?e mne odn?kud vyhodili a ?e jsem se tam cht?l vr?tit, abych si zap?lil doutn?k. Ale nap?ed to p?kn? za?lo. P?ednosta na?eho odd?len? slavil jmeniny a pozval n?s do jedn? vin?rny, pak se ?lo do druh?, do t?et?, do ?tvrt?, do p?t?, do ?est?, do sedm?, do osm?, do dev?t? ..."
      "Nep?ejete si, abych v?m pomohl po??tat?" ot?zal se ?vejk. "J? se v tom vyzn?m, j? byl jednou za , noc v osmadvaceti m?stnostech. Ale v?echna ?est, nikde jsem v?c nem?l ne? nanejv?? t?i piva:"
      "Zkr?tka," pokra?oval ne??astn? pod??zen? p?ednosty, kter? slavil tak velikolep? sv? jmeniny, "kdy? jsme p?e?li asi tucet t?ch r?zn?ch pajzl??k?, zpozorovali jsme, ?e se n?m p?ednosta ztratil, a?koliv jsme si ho uv?zali za ?pag?t a vodili s sebou jako pejska. Tak jsme ho ?li op?t v?ude hledat a nakonec jsme se ztratili jeden druh?mu, a? nakonec jsem se ocitl v jedn? z no?n?ch kav?ren na Vinohradech, velmi slu?n? m?stnosti, kde jsem pil n?jak? lik?r p??mo z l?hve. Co jsem potom d?lal, na to se nepamatuji, jenom v?m, ?e ji? zde na komisa?stv?, kdy? mne sem p?ivedli, hl?sili oba p?ni str??n?ci raportem, ?e jsem se opil, choval nemravn?, zbil jednu d?mu, roz?ezal kapesn?m no?em ciz? klobouk, kter? jsem s?al z v???ku, rozehnal d?mskou kapelu, obvinil vrchn?ho ???n?ka p?ede v?emi z kr?de?e dvacetikoruny, p?erazil mramorovou desku u stolu, kde jsem sed?l, a plivl nezn?m?mu p?novi u vedlej??ho stolu z?mysln? do ?ern? k?vy. V?c jsem neud?lal, alespo? se nedovedu upamatovat, ?e bych byl je?t? n?co provedl. A v??te mn?, ?e jsem takov? po??dn?, inteligentn? ?lov?k, kter? na nic jin?ho nemysl? ne? na svou rodinu. Co tomu v?emu ??k?te? J? p?ece nejsem ??dn? v?tr?n?k!"
      "Dalo v?m to mnoho pr?ce, ne? jste p?erazil tu mramorovou desku," ot?zal se se z?jmem ?vejk m?sto odpov?di, "nebo jste ji p?erazil nar?z?"
      "Nar?z," odv?til inteligentn? p?n.
      "Pak jste ztracenej," z?dum?iv? ?ekl ?vejk. "Dok??ou v?m, ?e jste se na to p?ipravoval piln?m cvi?en?m. A ta k?va toho ciz?ho p?na, do kter? jste plivl, byla bez rumu nebo s rumem?"
      A ne?ekaje na odpov??, vyjas?oval:
      "Jestli byla s rumem, tak to bude hor??, pon?vad? je dra???. U soudu se v?echno po??t?, d?v? dohromady, aby to vylezlo nejm?? na zlo?in:"
      "U soudu ...," malomysln? za?eptal sv?domit? otec rodiny, a sv?siv hlavu, upadl v nep??jemn? stav, kdy ?lov?ka ?erou v??itky sv?dom?.
      "A v?d? doma," ot?zal se ?vejk, "?e jste zav?enej, nebo po?kaj?, a? to bude v novin?ch?"
      "Vy mysl?te, ?e to bude v novin?ch?" naivn? ot?zala se ob?? jmenin sv?ho p?edstaven?ho.
      "Je to v?c ne? jist?," zn?la p??m? odpov??, nebo? ?vejk nem?l nikdy ve zvyku skr?vat n?co p?ed druh?m. "Tohle o v?s se bude v?em ?ten???m novin n?ramn? l?bit. J? taky ?tu r?d tu rubriku o t?ch vopilejch a jejich v?tr?nostech. Ned?vno u Kalicha nevyvedl jeden host nic jin?ho, ne? ?e s?m sob? rozbil sklenic? hlavu. Vyhodil ji do vej?ky a postavil se pod.ni. Odvezli ho, a r?no u? jsme to ?etli. Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebr?kovi facku a on mn? ji vr?til. Abychom se sm??ili, museli n?s oba zatknout, a hned to bylo v odpoledn??ku. Nebo kdy? v kav?rn? U mrtvoly rozbil ten pan rada dva t?cky, mysl?te, ?e ho ?et?ili? Byl taky na druhej den hned v novin?ch. Vy m??ete jedin? z v?zen? poslat do novin opravu, ,?e zpr?va, kter? byla o v?s uve?ejn?n?, se v?s net?k? a ?e s p?nem toho jm?na nejste ani p??buznej, ani spole?nej, a dom? psan?, aby v?m tu va?i opravu vyst?ihli a, schovali, abyste si to mohl p?e??st, a? si vodsed?te trest. - Nen? v?m zima?" ot?zal se ?vejk pln ??asti, kdy? zpozoroval, ?e inteligentn? p?n se klepe. "M?me letos n?jak moc studenej konec l?ta:"
      "J? jsem nemo?n?," zalkal spole?n?k ?vejk?v, "j? m?m po postupu."
      "To m?te," ochotn? p?isv?d?oval ?vejk. ,"Jestli v?s, a? si trest odsed?te, nep?ijmou nazp?tek do ??adu, nev?m, jestli tak brzo najdete druh? m?sto, pon?vad? ka?dej, i kdybyste cht?l slou?it u pohodn?ho, ??d? od v?s vysv?d?en? zachovalosti. Ba, takov? chvilka rozko?e, kterou jste si pop??l, se nevypl?c?. A m? b?t va?e pan? i s va?emi d?tmi od ?eho ?iva po tu dobu, co budete sed?t? Nebo bude muset chodit ?ebrat a u?it d?tky r?zn?m ne?estem?"
      Ozval se vzlykot:
      "M? uboh? d?tky, m? uboh? ?ena!"
      Nesv?domit? kaj?cn?k vstal a rozhovo?il se o sv?ch d?tk?ch: M? jich p?t, nejstar??mu je dvan?ct let a je u t?ch skaut?. Pije jen vodu a m?l by b?t p??kladem sv?mu otci, kter? tohle provedl prvn? ve sv?m ?ivot?.
      "U skaut??" zvolal ?vejk. "O t?ch skautech r?d sly??m. Jednou v Mydlovarech u Zlivi, okres Hlubok?, okresn? hejtmanstv? ?esk? Bud?jovice, pr?v? kdy? jsme tam m?li jednadevades?t? cvi?en?, ud?lali si sedl?ci z okol? hon na skauty v obecn?m lese, kte?? se jim tam rozplemenili. Chytli t?i. Ten nejmen?? z nich, kdy? ho svazovali, kv?lel, p??t?l a na??kal, ?e my, otu?il? voj?ci, jsme se na to nemohli d?vat a rad?ji jsme ode?li stranou. P?i tom svazov?n? ti t?i skauti pokousali osm sedl?k?. Potom na tr?pen? u starosty, pod r?koskou, doznali, ?e nen? ani jedna louka v okol?, kterou by nebyli zv?leli, kdy? se vyh??vali na slunci, d?le ?e ten l?n ?ita nastojat?, pr?v? p?ed ?n?mi, u Ra?ic, vyho?el ?irou n?hodou, kdy? si v ?it? pekli na ro?ni srnku, ku kter? se p?ikradli s no?i v obecn?m lese. V jejich doup?ti v lese na?li p?es p?l metr?ku vohlodanejch kost? dr?be?e i lesn? zv??e, ohromn? mno?stv? pecek z t?e?n?, spoustu vohryzk? z nezralejch jablek a jinejch dobrejch v?c?:"
      Uboh? otec skauta nebyl v?ak k upokojen?.
      "Co jsem to ud?lal?" b?doval, "j? m?m zni?enou pov?st."
      "To m?te," ?ekl ?vejk s up??mnost? jemu vrozenou; "po tom, co se stalo, mus?te m?t zni?enou pov?st na cel? ?ivot, pon?vad? a? to budou ??st v novin?ch, je?t? va?i zn?m? k tomu n?co p?idaj?. To se tak v?dy d?l?, ale z toho si nic ned?lejte. Lid?, kte?? maj? zni?enou a zka?enou pov?st, je ve sv?t? aspo? desetkr?t tolik ne? t?ch s ?istou pov?st?. To je pouh? a pranepatrn? mali?kost."
      Na chodb? se ozvaly p?dn? kroky, kl?? zarachotil v z?mku, otev?ely se dve?e a policejn? str??n?k vyvolal ?vejkovo jm?no.
      "Odpuste," ?ekl ryt??sky ?vejk, "j? jsem tu teprve od dvan?ct? hodin v poledne, ale tenhle p?n je tu u? od ?esti hodin r?no. J? tak nesp?ch?m."
      M?sto odpov?di vyt?hla ?vejka na chodbu siln? ruka policejn?ho str??n?ka a ml?ky ho vyvedla po schodech do prvn?ho poschod?.
      V druh?m pokoji sed?l u stolu policejn? komisa?, tlust? p?n bodr?ho vzez?en?, kter? ?ekl k ?vejkovi:
      "Tak vy jste tedy ten ?vejk? A jak jste se sem dostal?"
      "Prachoby?ejn?m zp?sobem," odpov?d?l ?vejk; "p?i?el jsem sem v pr?vodu jednoho pana str??n?ka, pon?vad? jsem si necht?l d?t l?bit, aby mne z bl?zince vyhazovali bez ob?da. To je, jako kdyby mne pova?ovali za n?jakou odkopnutou holku z ulice:"
      "V?te co, ?vejku," ?ekl vl?dn? pan komisa?, "na? se zde, na Salmovce, m?me s v?mi zlobit? Nebude lep??, kdy? v?s po?leme na policejn? ?editelstv??"
      "Vy jste, jak se ??k?," pravil ?vejk spokojen?, "p?nem situace; proj?t se na policejn? ?editelstv? te? k ve?eru je docela p??jemn? mal? proch?zka: `
      "To jsem r?d, ?e jsme se shodli," pravil vesele policejn? komisa?, "nen? lep??, kdy? se domluv?me? ?e je to pravda, ?vejku?"
      "J? se tak? s ka?d?m n?ramn? r?d rad?m," odv?til ?vejk; "j? v?m, v??te mn?, pane komisa?i, nikdy nezapomenu na va?i dobrotu."
      Ukloniv se uctiv?, odch?zel s policejn?m str??n?kem dol? na str??nici a za ?tvrt hodiny bylo ji? vid?t na rohu Je?n? ulice a Karlova n?m?st? ?vejka v pr?vodu druh?ho policejn?ho str??n?ka, kter? m?l pod pa?d? objemnou knihu s n?meck?m n?pisem Arrestantenbuch.
      Na rohu Sp?len? ulice setkal se ?vejk se sv?m pr?vod??m s tlupou lid?, kte?? se tla?ili kolem vyv??en?ho plak?tu.
      "To je manifest c?sa?e p?na o vypov?zen? v?lky," ?ekl policejn? str??n?k k ?vejkovi.
      "J? to p?edpov?dal," ?ekl ?vejk, "ale v bl?zinci o tom je?t? nic nev?d?, a?koliv by to m?li m?t z prvn? ruky."
      "Jak to mysl?te?" ot?zal se policejn? str??n?k ?vejka.
      "Pon?vad? je tam zav?enejch mnoho p?n? d?stojn?k?," vysv?tlil ?vejk, a kdy? p?i?li k nov? tlup? tla??c? se p?ed manifestem, ?vejk vyk?ikl:
      "C?sa?i Franti?kovi Josefovi nazdar! Tuhle vojnu vyhrajem."
      N?kdo z nad?en?ho davu narazil mu klobouk p?es u?i a tak za sb?hu lidu dobr? voj?k ?vejk vkro?il op?tn? do vrat policejn?ho ?editelstv?.
      "Tuhle vojnu vyhrajem docela ur?it?, opakuji to je?t? jednou, p?nov?!" s t?mi slovy rozlou?il se ?vejk s davem, kter? ho vyprov?zel.
      A kdesi v d?ln?ch d?lav?ch historie sn??ela se k Evrop? pravda, ?e z?t?ek rozbo?? i pl?ny p??tomnosti.
      *N?kte?? spisovatel? u??vaj? v?razu "hry?ou v??itky sv?dom?". Nepova?uji ten v?raz ?pln? p?il?haj?c?m. i tygr ?lov?ka ?ere, a nehry?e.

6. kapitola

?vejk op?t doma, proraziv za?arovan? kruh

      Budovou policejn?ho ?editelstv? vanul duch ciz? autority, kter? zji??ovala, jak dalece je obyvatelstvo nad?eno pro v?lku. Krom? n?kolika v?jimek, lid?, kte?? nezap?eli, ?e jsou synov? n?roda, kter? m? vykrv?cet za z?jmy jemu ?pln? ciz?, policejn? ?editelstv? p?edstavovalo nejkr?sn?j?? skupinu byrokratick?ch dravc?, kte?? m?li smysl jedin? pro ?al?? a ?ibenici, aby uh?jili existenci zakroucen?ch paragraf?.
      P?itom nakl?dali se sv?mi ob?tmi s j?zlivou vl?dnost?, uva?uj?ce p?edem ka?d? slovo.
      "Je mn? velmi l?to," ?ekl jeden z t?ch dravc? ?erno?lut? ??han?ch, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka, "?e vy jste op?t padl v na?e ruce. Mysleli jsme, ?e se polep??te, ale zklamali jsme se;"
      ?vejk n?m? p?itakal hlavou a tv??il se tak nevinn?, ?e ?erno?lut? dravec pohl?dl t?zav? na n?ho a zd?raznil:
      "Netva?te se tak pitom?:"
      P?e?el v?ak ihned do laskav?ho t?nu a pokra?oval:
      "Pro n?s je jist? velmi nemil? dr?et v?s ve vazb? a mohu v?s ujistit, ?e podle m?ho m?n?n? va?e vina nen? tak velik?, nebo? p?i va?? mal? inteligenci nen? pochyby, ?e jste byl sveden. ?ekn?te mn?, pane ?vejku, kdo vlastn? v?s sv?d?, abyste vyv?d?l takov? hlouposti?"
      ?vejk zaka?lal a ozval se:
      "J? pros?m o ??dn?ch hloupostech nev?m."
      "A to nen? hloupost, pane ?vejku," ?ekl um?l? otcovsk? t?n, "kdy? vy, podle ud?n? policejn?ho str??n?ka, kter? v?s sem p?ivedl, zp?sobil jste sb?h lidu p?ed manifestem o v?lce nalepen?m na n?ro?? a kdy? jste pobu?oval lid v?k?iky ,Nazdar c?sa?i Franti?kovi Josefovi. Tahle vojna je vyhr?na!`?"
      "J? nemoh zah?let," prohl?sil ?vejk, up?raje sv? dobr? o?i v zrak inkvizitora, "j? jsem se roz??lil, kdy? jsem vid?l, ?e v?ichni ?tou ten manifest o vojn? a nejev?j? ??dnou radost. ??dn? vol?n? sl?vy, ??dn? hurr?, v?bec nic, pane rado. Tak jako kdyby se jich to v?bec net?kalo. A tu j?, star? voj?k od jednadevades?t?ho regimentu, nemoh jsem se na to d?vat, a tak jsem vyk?ikl ty v?ty, a j? si mysl?m, ?e kdybyste vy byl na m?m m?st?, ?e byste to ud?lal zrovna jako j?. Kdy? je v?lka, mus? se vyhr?t a mus? se volat sl?va c?sa?i p?nu, to mn? nikdo nevymluv?:"
      P?ekon?n a zkru?en nesnesl ?erno?lut? dravec zrak nevinn?ho ber?nka ?vejka, sklopil jej na ??edn? akta a ?ekl:
      "P?izn?v?m pln? va?e nad?en?, ale kdyby se bylo projevilo za jin?ch okolnost?. V?te v?ak s?m dob?e, ?e v?s vedl policejn? str??n?k, tak?e takov? vlasteneck? projev mohl a musel ??inkovat na obecenstvo sp??e ironicky ne? v??n?:"
      "Jestli vede n?koho policejn? str??n?k," odpov?d?l ?vejk, "je to t??k? moment v ?ivot? lidsk?m. Ale jestli ?lov?k ani v takovej t??kej moment nezapom?n?, co se pat?? d?lat, kdy? je vojna, mysl?m, ?e takovej ?lov?k nen? tak ?patnej."
      ?erno?lut? dravec zavr?el a pod?val se je?t? jednou ?vejkovi do o??.
      ?vejk odpov?d?l nevinn?m, m?kk?m, skromn?m a n??n?m teplem sv?ho zraku.
      Chv?li d?vali se ti dva up?en? na sebe.
      "Vem v?s ?ert,. ?vejku," ?ekla nakonec ??edn? brada, "jestli se sem je?t? jednou dostanete, tak se v?s v?bec nebudu na nic pt?t a poputujete p??mo l~ vojensk?mu soudu na Hrad?any. Rozum?l jste?"
      A ne?li se nad?l, ?vejk p?ikro?il k n?mu, pol?bil mu ruku a ?ekl:
      "Zapla? v?m p?nb?h za v?echno, kdybyste pot?eboval n?kdy n?jak?ho ?istokrevn?ho pejska, ra?te se obr?tit na mne. J? m?m obchod se psy."
      A tak se ocitl ?vejk op?t na svobod? a na cest? k domovu.
      Jeho uva?ov?ni, m?-li se stavit nap?ed je?t? u Kalichu, skon?ilo t?m, ?e otev?el ty dve?e, odkud vy?el p?ed ?asem v pr?vodu detektiva Bretschneidra.
      Ve v??epu panovalo hrobov? ticho. Sed?lo tam n?kolik host?, mezi nimi kosteln?k od Svat?ho Apolin??e. Tv??ili se zachmu?en?. Za v??epn?m pultem sed?la hostinsk? Palivcov? a tup? se d?vala na pivn? p?py.
      "Tak u? jsem se vr?til," ?ekl ?vejk vesele, "dejte mn? sklenici piva. Kdepak m?me pana Palivce, je u? tak? doma?"
      M?sto odpov?di dala se Palivcov? do pl??e, a soust?e?uj?c sv? ne?t?st? ve zvl??tn?m p??zvuku na ka?d?m slov?, zast?nala:
      "Dali - mu - deset - let - p?ed - tejdnem."
      "Nu vida," ?ekl ?vejk, "tak u? m? sedum dn? za sebou."
      "On byl takovej opatrnej," plakala Palivcov?, "s?m to tak? v?dycky o sob? tvrdil."
      Host? ve v??epu tvrdo??jn? ml?eli, jako by tu bloudil duch Palivc?v a nab?dal je je?t? k v?t?? opatrnosti.
      "Opatrnost matkou moudrost?," ?ekl ?vejk, usedaje ke stolu za sklenici piva, ve kter? v p?n? byly mal? otvory, jak na p?nu kapaly slzy pan? Palivcov?, kdy? nesla ?vejkovi pivo na st?l, "dne?n? doba je takov?, ?e vona nut? ?lov?ka k opatrnosti."
      "V?era jsme m?li dva poh?by," zav?d?l ?e? na jin? pole kosteln?k od Svat?ho Apolin??e.
      "To patrn? n?kdo um?el," ?ekl druh? host, na?e? t?et? dodal:
      "Byly ty poh?by s katafalkem?"
      "R?d bych v?d?l," ?ekl ?vejk, "jak? budou ve v?lce te? ty vojensk? poh?by."
      Host? se zvedli, zaplatili a ti?e ode?li. ?vejk osam?l s pan? Palivcovou.
      "To jsem si nepomyslil," ?ekl, "aby odsuzovali nevinn?ho ?lov?ka na deset let. ?e jednoho nevinn?ho ?lov?ka odsoudili na p?t let, to jsem u? sly?el, ale na deset, to je trochu moc:"
      "Kdy? on se m?j p?iznal," plakala Palivcov?, "jak to tady ??kal o t?ch mouch?ch a o tom obraze, tak to opakoval i na direkci, i u soudu. J? byla na tom p?el??en? jako sv?dek, ale co jsem mohla sv?d?it, kdy? mn? ?ekli, ?e jsem v p??buzensk?m pom?ru k sv?mu mu?i a ?e se mohu vzd?t sv?dectv?. J? jsem se tak lekla toho p??buzensk?ho pom?ru, aby snad je?t? z toho n?co nebylo, tak jsem se vzdala sv?dectv? a on chud?k star? se tak na mne pod?val, do smrti na ty jeho o?i nezapomenu. A potom, po rozsudku, kdy? ho odv?d?li, vyk?ik jim tam na chodb?, jak byl z toho cele] pitomej: ,A? ?ije Voln? my?lenka!` "
      "A pan Bretschneider u? sem nechod??" ot?zal se ?vejk.
      "Byl tady n?kolikr?t," odpov?d?la pan? hostinsk?, "vypil jedno nebo dv? piva, ptal se mne, kdo sem chod?, a poslouchal, jak si hosti vypravuj? o fotbalu. Oni si v?dycky, kdy? ho vid?, vypravuj? jen o fotbalu. A on sebou cukal, jako kdyby ka?dou chvilku cht?l b?snit a sv?jet se. Za tu celou dobu dostal na lep jen jednoho ?aloun?ka z P???n? ulice:"
      "Je to v?c v?cviku," poznamenal ?vejk, "byl ten ?aloun?k hloupej ?lov?k?"
      "Asi jako m?j mu?," odpov?d?la s pl??em, "ptal se ho, jestli by st??lel proti Srb?m. A on mu ?ek, ?e neum? st??let, ?e byl jednou na st?elnici a prost??lel tam korunu. Pak jsme v?ichni sly?eli, ?e pan Bretschneider ?ekl, vytahuje si z?pisn?k: ,I hle?me, zase nov? p?kn? velezr?da!`, a ode?el s t?m ?aloun?kem z P???n? ulice, kter? se ji? nevr?til."
      "Ono se jich nevr?t? v?c," pravil ?vejk, "dejte mn? rum."
      Pr?v? si ?vejk d?val nal?t rum podruh?, kdy? do v??epu p?i?el civiln? str??n?k Bretschneider. Vrhnuv zb??n? pohled do v??epu i pr?zdn?ho lok?lu, p?isedl k ?vejkovi a poru?iv si pivo ?ekal, co ?ekne ?vejk.
      ?vejk s?al z v???ku n?jak? noviny a prohl??eje zadn? stranu inzer?t? ozval se:
      "Tak vida, tenhle ?impera v Stra?kov? ??slo 5, po?ta Ra?in?ves, prod? hospod??stv? s t?in?cti korci vlastn?ch pol?, ?kola a dr?ha na m?st?."
      Bretschneider nerv?zn? zabubnoval prsty a obraceje se k ?vejkovi ?ekl:
      "To se div?m, pro? v?s to hospod??stv? zaj?m?, pane ?vejku."
      "Ach, to jste vy," pravil ?vejk, pod?vaje mu ruku, "j? v?s hned nemoh poznat, j? m?m velmi slabou pam??. Posledn? jsme se roze?li, jestli se nemejl?m, v p?ij?mac? kancel??i policejn?ho ?editelstv?. Copak d?l?te od t? doby, chod?te sem ?asto?"
      "J? jsem dnes p?i?el kv?li v?m," ?ekl Bretschneider, "bylo mn? sd?leno na policejn?m ?editelstv?, ?e prod?v?te psy. Pot?eboval bych p?kn?ho ratl??ka, nebo ?pice, nebo n?co podobn?ho:"
      "To v?m v?echno mohu opat?it," odv?til ?vejk, "p?ejete si ?istokrevn? zv??e nebo n?jak? z ulice?" "Mysl?m," odpov?d?l Bretschneider, "?e se rozhodnu pro ?istokrevn? zv??e."
      "A co? policejn?ho psa byste si nep??l?" ot?zal se ?vejk, "takov?ho, kerej hned v?echno vysl?d? a p?ivede na stopu zlo?inu. M? ho jeden ?ezn?k ve Vr?ovic?ch a on mu tah? vozejk, ten pes se, jak se ??k?, minul se sv?m povol?n?m."
      "J? bych cht?l ?pice," s klidnou um?rn?nost? ?ekl Bretschneider, "?pice, kter? by nekousal:"
      "P?ejete si tedy bezzub?ho ?pice?" ot?zal se ?vejk, "v?m o jednom. M? ho jeden hostinsk? v Dejvic?ch:"
      "Tak rad?ji ratl??ka," rozpa?it? ozval se Bretschneider, jeho? kynologick? schopnosti byly v sam?ch za??tc?ch, a kdyby byl nedostal ten rozkaz z policejn?ho ?editelstv?, nikdy by se o psech byl ni?eho nedov?d?l.
      Ale rozkaz zn?l p?esn?, jasn? a tvrd?. Sezn?mit se d?v?rn?ji se ?vejkem na podklad? jeho obchodu se psy, ku kter?mu? ??elu m?l pr?vo vybrat si pomocn?ky a disponovat obnosy na n?kup ps?.
      "Ratl??kov? jsou v?t?? a men??," ?ekl ?vejk, "v?m o dvou men??ch a t?ech v?t??ch. V?ech p?t se d? chovat na kl?n?. Mohu v?m je co nejv?eleji odporu?it:"
      "To by se mn? zamlouvalo," prohl?sil Bretschneider, "a co by st?l jeden?"
      "To p?ijde na velikost," odpov?d?l ?vejk, "to z?le?? na velikost?. Ratl?k nen? tele, u ratl?k? je to pr?v? naopak, ??m men??, t?m dra???:"
      "J? reflektuji na v?t??, kte?? by hl?dali," odv?til Bretschneider, ob?vaje se, aby nezt??il tajn? fond st?tn? policie.
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, "v?t?? v?m mohu prodat po pades?ti korun?ch a je?t? v?t?? po p?ta?ty?iceti korun?ch, ale p?itom jsme zapomn?li na jednu v?c. Maj? to b?t ?t??ata nebo star?? psi, nebo ps?ci ?i feny?"
      "Mn? je to jedno," odpov?d?l Bretschneider, kter? m?l tu co d?lat s nezn?m?mi probl?my, "zaopat?te mn? je a j? si z?tra v sedm hodin ve?er k v?m pro n? p?ijdu. Budou?"
      "P?ijdte, budou," su?e odv?til ?vejk, "ale v takov?m p??pad? jsem nucen po??dat v?s o z?lohu t?iceti korun."
      "Bezev?eho," ?ekl Bretschneider, vypl?ceje pen?ze, "a te?' si d?me ka?d? ?tvrtku v?na na moje konto:"
      Kdy? vypili, dal ?vejk ?tvrtku v?na na sv?j ??et, potom Bretschneider, vyz?vaje ?vejka, aby se ho neb?l, ?e dnes nen? ve slu?b? a ?e se m??e mluvit dnes s n?m o politice.
      ?vejk prohl?sil, ?e on nikdy o politice v hospod? nemluv?, ?e cel? politika je pro mal? d?ti. Bretschneider byl naproti tomu revolu?n?j??ch n?zor? a ??kal, ?e ka?d? slab? st?t je p?edur?en k z?niku, a ptal se ?vejka, jak? je jeho n?zor v t?to v?ci.
      ?vejk prohl?sil, ?e nem?l se st?tem co d?lat, ale ?e jednou m?l na o?et?ov?n? slab? ?t?n? bernard?na, kter? krmil vojensk?mi suchary, a ?e tak? chc?plo.
      Kdy? m?li ka?d? p?tou ?tvrtku, prohl?sil se Bretschneider za anarchistu a ptal se ?vejka, do kter? organizace se m? d?t zapsat.
      ?vejk ?ekl, ?e si jednou jeden anarchista koupil od n?ho leonbergra za sto korun a ?e mu z?stal posledn? spl?tku dlu?en.
      P?i ?est? ?tvrtce mluvil Bretschneider o revoluci a proti mobilizaci, na?e? ?vejk naklonil se k n?mu a po?eptal mu do ucha:
      "Pr?v? p?i?el do lok?lu n?jakej host, tak a? v?s nesly??, nebo byste mohl m?t z toho nep??jemnosti...Vid?te, ?e hostinsk? u? pl??e:"
      Pan? Palivcov? opravdu plakala na sv? ?idli za v??epn?m pultem.
      "Pro? pl??ete, pan? hostinsk??" ot?zal se Bretschneider, "za t?i m?s?ce vyhrajeme vojnu, bude amnestie, v?? p?n se vr?t? a pak si d?me u v?s do trumpety. - Nebo nemysl?te, ?e to vyhrajeme?" obr?til se k ?vejkovi.
      "Na? to po??d p?e?vykovat," ?ekl ?vejk, "vyhr?t se to mus?, a basta, te? ale u? mus?m j?t dom?: ` ?vejk zaplatil ?tratu a vr?til se ku sv? star? posluhova?ce pan? M?llerov?, kter? se velice lekla, kdy? vid?la, ?e mu?, kter? si otv?r? kl??em dve?e do bytu, je ?vejk.
      "J? myslela, milostpane, ?e se vr?t?j? a? za kolik rok?," ?ekla s obvyklou up??mnost?, "j? jsem si zat?m vzala z l?tosti na byt jednoho port?ra z no?n? kav?rny, pon?vad? u n?s byla t?ikr?t domovn? prohl?dka, a kdy? nic nemohli naj?t, tak ??kali, ?e jste ztracenej, pon?vad? jste rafinovanej."
      ?vejk se ihned p?esv?d?il, ?e nezn?m? cizinec za??dil se ?pln? pohodln?. Spal v jeho posteli a byl dokonce tak ?lechetn?, ?e se spokojil s polovic? postele a na druhou polovici um?stil n?jak? dlouhovlas? stvo?en?, kter? z vd??nosti spalo, objav?i ho kolem krku, zat?mco ??sti p?nsk? i d?msk? garderoby v?lely se sm?ch?ny kolem postele. Z toho chaosu bylo vid?t, ?e se port?r z no?n? kav?rny vr?til se svou d?mou ve vesel? n?lad?.
      "Pane," ?ekl ?vejk, t?esa vet?elcem, "abyste nezme?kal k ob?du. M? by velice mrzelo, kdybyste o mn? ??kal, ?e jsem v?s vyhodil, kdy? u? nikde jste nemoh dostat n?co k ob?du: `
      Port?r z no?n? kav?rny byl velice rozespal?, a dlouho to trvalo, ne? pochopil, ?e se majitel postele vr?til dom? a ?e si d?l? n?rok na ni.
      Po zvyku v?ech port?r? z no?n?ch kav?ren i tento p?n se vyj?d?il, ?e ka?d?ho ztlu?e, kdo ho bude budit, a pokusil se sp?t d?l.
      ?vejk sebral mezit?m ??sti jeho garderoby, p?inesl mu je k posteli, a zat?epav j?m energicky, ?ekl:
      "Jestli se neobl?knete, tak v?s zkus?m vyhodit tak, jak jste, na ulici. Pro v?s bude velkou v?hodou, kdy? vylet?te odtud oble?enej:"
      "J? jsem cht?l sp?t do osmi ve?er," zara?en? ozval se port?r, navl?kaje si kalhoty, "j? plat?m denn? z postele dv? koruny t? pan? a m??u si sem vodit sle?ny z kav?rny. Ma?eno, vst?vej!"
      Kdy? si bral l?me?ek a skl?dal kravatu, vzpamatoval se ji? do t? m?ry, ?e mohl ujistit ?vejka, ?e no?n? kav?rna Mim?za jest opravdu jedna z nejslu?n?j??ch no?n?ch m?stnost?, kam maj? p??stup jedin? d?my, kter? maj? policejn? kn??ku v ?pln?m po??dku, a zval ?vejka srde?n?, aby p?i?el na n?v?t?vu.
      Naproti tomu jeho spole?nice nebyla nijak spokojena se ?vejkem a pou?ila n?kolika velice slu?n?ch v?raz?, z nich? nejslu?n?j?? byl "Ty kluku velekn??sk?!"
      Po odchodu vet?elc? ?el ?vejk ud?lat po??dek s pan? M?llerovou, ale nena?el po n? ??dn? jin? stopy krom? kousku pap?ru, na kter?m tu?kou byl na?m?r?n rozh?zen? rukopis pan? M?llerov?, kter? neoby?ejn? lehce vyj?d?ila sv? my?lenky t?kaj?c? se ne??astn? p??hody s prop?j?ov?n?m ?vejkovy postele port?ru z no?n? kav?rny:
      "Odpust?j?, milostpane, ?e jich v?ckr?t neuvid?m, pon?vad? sko??m z okna."
      "L?e," ?ekl ?vejk a ?ekal.
      Za p?l hodiny vpl??ila se do kuchyn? ne??astn? pan? M?llerov? a bylo na jej? zdrcen?m v?razu tv??e vid?t, ?e ?ek? od ?vejka slova ?t?chy.
      "Jestli chcete sk?kat z okna," ?ekl ?vejk, "jd?te do pokoje, okno jsem otev?el. Sk?kat z kuchy?sk?ho okna bych v?m neradil, pon?vad? spadnete do zahr?dky na r??e a poma?kala byste ke?e a musela byste to platit. Z pokojsk?ho okna slet?te kr?sn? na chodn?k, a kdy? budete m?t ?t?st?, zlom?te si vaz. Jestli budete m?t sm?lu, tak si p?el?mete jedin? v?echny ?ebra, ruce a nohy a budete muset platit nemocnici: `
      Pan? M?llerov? se dala do pl??e, potichu ode?la do pokoje, zav?ela okno, a kdy? se vr?tila, ?ekla: "Vono to t?hne a nebylo by to dobr? na milostp?n?v revmatismus: `
      Pak ?la stl?t postel, neoby?ejn? pe?liv? uv?d?la v?echno do po??dku a vr?tiv?i se k ?vejkovi do kuchyn? se zaslzen?m zrakem poznamenala: "Ty dv? ?t??ata, milostpane, co jsme m?li na dvo?e, chc?ply. A ten bernard?n, ten n?m utek, kdy? tady d?lali domovn? prohl?dku." "A prokristap?na," vyk?ikl ?vejk, "ten se m??e dostat do p?kn? bryndy, toho te? jist? bude hledat policie:"
      "On kousl jednoho pana policejn?ho komisa?e, kdy? ho p?i prohl?dce vyt?hl zpod postele," pokra?ovala pan? M?llerov?, "nap?ed toti? jeden z t?ch p?n? ?ek, ?e tam n?kdo je pod postel?, tak vyzvali toho bernard?na jm?nem z?kona, aby vylezl ven, a kdy? necht?l, tak ho vyt?hli. A on je cht?l spolknout, pak vyrazil ze dve?? a v?c se nevr?til. Se mnou tak? d?lali v?slech, kdo k n?m chod?, jestli nedost?v?me n?jak? pen?ze z ciziny, a potom d?lali nar??ky, ?e jsem hloup?, kdy? jsem jim ?ekla, ?e pen?ze z ciziny chod?j? jen z??dka, posledn? od toho pana ??d?c?ho z Brna ta z?loha ?edes?t korun na angorskou ko?ku, kterou jste inzeroval v N?rodn? politice a m?sto kter? jste mu poslal v bedni?ce od datl? to slep? ?t???tko foxteri?ra. Potom se mnou mluvili velice vl?dn? a odporu?ili mn? sem toho port?ra z no?n? kav?rny, abych se sama v byt? neb?la, toho sam?ho, ker?ho vyhodili..."
      "J? u? m?m s t?mi ??ady sm?lu, pan? M?llerov?, te? uvid?te, kolik jich sem p?ijde kupovat psy," povzdechl ?vejk.
      Nev?m, jestli ti p?nov?, kte?? po p?evratu prohl??eli policejn? arch?v, roz?ifrovali polo?ky tajn?ho fondu st?tn? policie, kde st?lo: B ... 40 K, F ... 50 K, L ... 80 K atd., ale rozhodn? se m?lili, ?e B, F, L jsou za??te?n? p?smena n?jak?ch p?n?, kte?? za 40, 50, 80 atd. korun prod?vali ?esk? n?rod ?erno?lut?mu orlu.
      B znamen? bernard?n, F foxteri?r a L zna?? leonbergra. Tyto v?echny psy p?ivedl Bretschneider od ?vejka na policejn? ?editelstv?. Byly to ohyzdn? obludy, kter? nem?ly toho nejmen??ho spole?n?ho s n?jakou ?istokrevnou rasou, za kterou je ?vejk Bretschneidrovi vyd?val.
      Bernard?n byla sm?s z ne?istokrevn?ho pudla a n?jak?ho pouli?n?ho ?okla, foxteri?r m?l u?i jezev??ka a velikost ?eznick?ho psa se zakroucen?ma nohama, jako by prod?lal and?lskou nemoc. Leonberger p?ipom?nal hlavou chlupatou tlamu st?jov?ho pin?e, m?l useknut? ohon, v??ku jezev??ka a zadek hol? jako proslul? ps?ci nah??kov? ameri?t?.
      Pak tam ?el koupit psa detektiv Kalous a vr?til se s vyjevenou potvorou, p?ipom?naj?c? hyenu skvrnitou, s h??vou ?kotsk?ho ov??ka, a v polo?k?ch tajn?ho fondu p?ibyla nov?: D ... 90 K.
      Ta potvora hr?la roli dogy...
      Ale ani Kalousovi se nepoda?ilo vyzv?d?t n?co od ?vejka. Da?ilo se mu tak jako Bretschneidrovi. I nejobratn?j?? politick? rozhovory ?vejk p?evedl na l??en? psinky u ?t??at a nejbyst?ej?? z?ludn? l??ky kon?ily t?m, ?e si Bretschneider odv?d?l s sebou od ?vejka op?t novou nemysliteln? k???enou obludu.
      A to byl konec slavn?ho detektiva Bretschneidra. Kdy? m?l ji? ve sv?m byt? sedm takov?ch ohav, uzav?el se s nimi v zadn?m pokoji a nedal jim tak dlouho nic j?st, dokud ho nese?raly.
      Byl tak ?estn?, ?e u?et?il er?ru za poh?eb.
      V jeho slu?ebn?m spisku na policejn?m ?editelstv? byla zanesena do rubriky "Postup ve slu?b?" tato slova pln? tragiky: "Se?r?n vlastn?mi psy."
      Kdy? se pozd?ji dov?d?l ?vejk o t? tragick? ud?losti, ?ekl:
      "To mn? jenom vrt? hlavou, jalo ho daj? p?i posledn?m soudu dohromady."

7. kapitola

?vejk jde na vojnu

      V dob?, kdy lesy na ?ece R?bu v Hali?i vid?ly ut?kat p?es R?b rakousk? vojska a dole v Srbsku rakousk? divize jedna za druhou dost?valy p?es kalhoty to, co jim d?vno pat?ilo, vzpomn?lo si rakousk? ministerstvo vojenstv? i na ?vejka, aby pomohl mocn??stv? z bryndy.
      ?vejk, kdy? mu p?inesli vyrozum?n?, ?e se m? za t?den dostavit na St?eleck? ostrov k l?ka?sk? prohl?dce, le?el pr?v? v posteli, sti?en op?tn? revmatismem.
      Pan? M?llerov? va?ila mu v kuchyni k?vu. "Pan? M?llerov?," ozval se z pokoje tich? hlas ?vejk?v, "pan? M?llerov?, poj?te sem na chvilku:"
      Kdy? posluhova?ka st?la u postele, ?ekl ?vejk op?t takov?m tich?m hlasem: "Sedn?te si, pan? M?llerov?."
      V jeho hlase bylo n?co tajupln? slavnostn?ho. Kdy? se pan? M?llerov? posadila, prohl?sil ?vejk, vzty?uje se na posteli: "J? jdu na vojnu!"
      "Panenko Maria," vyk?ikla pan? M?llerov?, "co tam budou d?lat?"
      "Bojovat," hrobov?m hlasem odpov?d?l ?vejk, "s Rakouskem je to moc ?patn?. Naho?e n?m u? lezou na Krakov a dole do Uher. Jsme biti jako ?ito, kam se pod?v?me, a proto m? volaj? na vojnu. J? jim p?ece v?era ?etl z novin, ?e drahou vlast vovinuly n?jak? mraky."
      "Ale v?dy? se nem??ou hejbat."
      "To nevad?, pan? M?llerov?, pojedu na vojnu ve vozejku. Znaj? toho cukr??e za rohem, ten takovej vozejk m?. Vozil v n?m p?ed lety sv?ho chrom?ho zl?ho d?de?ka na ?erstvej vzduch. Vy mne, pan? M?llerov?, v tom vozejku na tu vojnu odt?hnete:"
      Pan? M?llerov? se dala do pl??e: "Nem?m, milostpane, dob?hnout pro doktora?"
      "Nikam nepudou, pan? M?llerov?, j? jsem a? na ty nohy ?pln? zdravej kan?nenfutr a v t? dob?, kdy? je to s Rakouskem vo?kliv?, ka?dej mrz?k mus? bejt na sv?m m?st?. Va?te k?vu klidn? d?l:"
      A zat?mco pan? M?llerov?, uplakan? a rozechv?l?, cedila k?vu, dobr? voj?k ?vejk si zp?val na posteli:
       Jener?l Windischgr?tz a vojen?t? p?ni
       od v?chodu slunce vojnu zapo?ali
       hop, hop, hop!
       Vojnu zapo?ali, takto jsou zvolali:
       Pomoz n?m Kristus P?n s Panenkou Mari?;
       hop, hop, hop!
      Ud??en? pan? M?llerov? pod dojmem stra?n?ho v?le?n?ho zp?vu zapomn?la na k?vu a t?esouc se na cel?m t?le ud??en? naslouchala, jak dobr? voj?k ?vejk d?l zp?v? na posteli:
       S Panenkou Mari? a ty ?tyry mosty
       postav si Pimonte, siln?j?? forposty;
       hop, hop, hop!
       Byla bitva, byla, tam u Solferina,
       teklo tam krve moc, krve pod kolena;
       hop, hop, hop!
       Krve pod kolena a na f?ry masa,
       vzdy? se tam sekala vosumn?ct? chasa;
       hop, hop, hop!
       Vosumn?ct? chaso, neboj se ty nouze,
       v?dy? za tebou vezou pen?ze na voze;
       hop, hop, hop!"Milostpane, proboha jich pros?m," ozvalo se ?alostiv? z kuchyn?, ale ?vejk ji? kon?il svou v?le?nou p?se?:
       Pen?ze na voze a men?? v ko???e,
       kerejpak regiment tohlencto dok??e?
       Hop, hop, hop!Pan? M?llerov? vyrazila ze dve?? a b??ela pro l?ka?e. Vr?tila se za hodinu, zat?mco ?vejk si zd??ml.
      A tak byl probuzen obtloustl?m p?nem, kter? mu chv?li dr?el ruku na ?ele a ??kal:
      "Nebojte se, j? jsem doktor P?vek z Vinohrad uka?te ruku - tenhle teplom?r si dejte pod pa?d?...Tak - uka?te jazyk - je?t? v?c - dr?te jazyk - na co zem?el v?? pan otec a va?e matka?"
      A tak v dob?, kdy V?de? si p??la, aby v?ichni n?rodov? Rakousko-Uherska d?vali nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti, p?edepsal doktor P?vek ?vejkovi proti jeho vlasteneck?mu nad?en? br?m a doporu?oval state?n?mu a hodn?mu voj?nu ?vejkovi, aby nemyslil na vojnu:
      "Le?te rovn? a zachovejte klid, j? z?tra op?t p?ijdu. Kdy? druh?ho dne p?i?el, ptal se v kuchyni pan? M?llerov?, jak se da?? pacientovi.
      "Je to s n?m hor??, pane doktore," odpov?d?la s opravdov?m z?rmutkem, "v noci zp?val, s odpu?t?n?m, kdy? ho revma chytlo, rakouskou hymnu:"
      Doktor P?vek vid?l se nucena reagovat na tento nov? projev loajality pacientovy zv??enou d?vkou br?mu.
      T?et?ho dne hl?sila mu pan? M?llerov?, ?e je to se ?vejkem je?t? hor??.
      "Odp?ldne, pane doktore, si poslal pro mapu boji?t? a v noci ho chytla fantaz, ?e to Rakousko vyhraje:"
      "A pr??ky u??v? p?esn? podle p?edpisu?"
      "Je?t? si pro n?, pane doktore, ani neposlal."
      Doktor P?vek ode?el, kdy? snesl na ?vejka bou?i v??itek s uji?t?n?m, ?e nikdy v?ce nep?ijde l??it ?lov?ka, kter? odm?t? jeho l?ka?skou pomoc s br?mem.
      Zbyly jen dva dny, kdy se m?l objevit ?vejk p?ed odvodn? komis?.
      Za tu dobu u?inil ?vejk n?le?it? p??pravy. P?edn? poslal koupit pan? M?llerovou vojenskou ?epici a za druh? ji poslal vyp?j?it si voz?k od cukr??e za rohem, na kter?m kdysi cukr?? vozil sv?ho zl?ho chrom?ho d?de?ka na ?erstv? vzduch. Pak si vzpomn?l, ?e pot?ebuje berle. Na?t?st? cukr?? choval t?? i berle jako rodinnou pam?tku na sv?ho d?de?ka.
      Sch?zela mu je?t? rekrutsk? kytka. I tu mu sehnala pan? M?llerov?, kter? za ty dny n?padn? zhubla, a kudy chodila, tudy i plakala.
      A tak v ten pam?tn? den objevil se na pra?sk?ch ulic?ch p??pad dojemn? loajality:
      Star? ?ena, strkaj?c? p?ed sebou voz?k, na kter?m sed?l mu? ve vojensk? ?epici s vyle?t?n?m frant?kem, m?vaj?c? berlemi. A na kab?t? skv?la se pestr? rekrutsk? kytka.
      A mu? ten, m?vaje poznovu a poznovu berlemi, k?i?el do pra?sk?ch ulic:
      "Na B?lehrad, na B?lehrad!"
      Za n?m ?el z?stup lidu, kter? st?le vzr?stal z nepatrn?ho hlou?ku shrom??div??ho se p?ed domem, odkud ?vejk vyjel na vojnu.
      ?vejk mohl konstatovat, ?e policejn? str??n?ci, stoj?c? na n?kter?ch k?i?ovatk?ch, mu zasalutovali.
      Na V?clavsk?m n?m?st? vzrostl z?stup kolem voz?ku se ?vejkem na n?kolik set hlav a na rohu Krakovsk? ulice byl j?m zbit n?jak? bur??k, kter? v cerevisce k?i?el k ?vejkovi:
      "Heil! Nieder mit den Serben!"
      Na rohu Vodi?kovy ulice vjela do toho j?zdn? policie a rozehnala z?stup.
      Kdy? ?vejk rev?rn?mu inspektorovi uk?zal, ?e to m? ?ern? na b?l?m, ?e dnes mus? b?t p?ed odvodn? komis?, byl rev?rn? inspektor trochu zklam?n a kv?li zamezen? v?tr?nost? dal doprov?zet voz?k se ?vejkem dv?ma j?zdn?mi str??n?ky na St?eleck? ostrov.
      O cel? t?to ud?losti objevil se v Pra?sk?ch ??edn?ch novin?ch tento ?l?nek:
       Vlastenectv? mrz?ka. V?era dopoledne byli chodci na hlavn?ch pra?sk?ch t??d?ch sv?dky sc?ny, kter? kr?sn? mluv? o tom, ?e v t?to velik? a v??n? dob? i synov? na?eho n?roda mohou d?ti nejskv?lej?? p??klady v?rnosti a oddanosti k tr?nu sta?i?k?ho mocn??e. Zd? se n?m, ?e se vr?tily doby star?ch ?ek? a ??man?, kdy Mucius Scaevola dal se odv?sti do boje, nedbaje sv? up?len? ruky. Nejsv?t?j?? city a z?jmy byly v?era kr?sn? demonstrov?ny mrz?kem o berl?ch, kter?ho star? mati?ka vezla na voz?ku pro nemocn?. Tento syn ?esk?ho n?roda dobrovoln? nedbaje sv? nedu?ivosti dal se odv?sti na vojnu, aby dal sv?j ?ivot i statky za sv?ho c?sa?e. A jestli jeho vol?n? "Na B?lehrad!" m?lo tak ?iv? ohlas v pra?sk?ch ulic?ch, jest to jen sv?dectv?m, ?e Pra?an? sk?taj? vzorn? p??klady l?sky k vlasti a k panovnick?mu domu.
      Ve stejn?m smyslu psal i Prager Tagblatt, kter? kon?il. sv?j ?l?nek slovy, ?e mrz?ka dobrovolce vyprov?zel z?stup N?mc?, kte?? ho sv?mi t?ly chr?nili p?ed lyn?ov?n?m ze strany ?esk?ch agent? zn?m? Dohody.
      Bohemie uve?ejnila tuto zpr?vu ??daj?c, aby mrz?k vlastenec byl odm?n?n, a ozn?mila, ?e pro nezn?m?ho p?ij?m? od n?meck?ch ob?an? d?rky v administraci listu.
      Jestli podle t?ch t?? ?asopis? nemohla zem? ?esk? vydat u?lechtilej??ho ob?ana, nebyli t?ho? n?zoru p?ni v odvodn? komisi.
      Zejm?na ne vrchn? vojensk? l?ka? Bautze. Byl to mu? ne?prosn?, kter? ve v?em vid?l podvodn? pokus uniknout vojn?, front?, kulce a ?rapnel?m.
      Zn?m? jest jeho v?rok: "Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande."
      Za deset t?dn? sv? ?innosti vym?til z 11 000 civilist? 10 999 simulant? a byl by se dostal na kobylku i tomu jeden?ctitis?c?mu, kdyby nebyla toho ??astn?ho ?lov?ka pr?v? v tom okam?iku, kdy? na n?ho za?val "Kehrt euch!", ranila mrtvice.
      "Odneste toho simulanta!" ?ekl Bautze, kdy? zjistil, ?e je mu? mrtev.
      A p?ed n?m st?l v ten pam?tn? den ?vejk jako ostatn? v pln? nahot?, zakr?vaje cudn? svou nahotu berlemi, o kter? se op?ral.
      "Das ist wirklich ein besonderes Feigenblatt," ?ekl Bautze, "takov?ch f?kov?ch list? v r?ji nebylo."
      "Superarbitrov?n pro blbost," poznamenal ?ikovatel, d?vaje se do ??edn?ch listin.
      "A co v?m je?t? sch?z??" ot?zal se Bautze. "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem revmatik, ale slou?it budu c?sa?i p?nu a? do roztrh?n? t?la," skromn? ?ekl ?vejk, "j? m?m otekl? kolena."
      Bautze pod?val se stra?n? na dobr?ho voj?ka ?vejka a za?val: "Sie sind ein Simulant!", a obraceje se k ?ikovateli, s ledov?m klidem Tekl: "Den Kerl sogleich einsperren!"
      Dva voj?ci s bajonety odv?d?li ?vejka do pos?dkov? v?znice.
      ?vejk ?el o berl?ch a s hr?zou pozoroval, ?e jeho revmatismus za??n? mizet.
      Pan? M?llerov?, kter? ?ekala naho?e na most? s voz?kem na ?vejka, kdy? ho vid?la pod bajonety, zaplakala a ode?la od voz?ku, aby se v?cekr?t k n?mu nevr?tila.
      A dobr? voj?k ?vejk ?el skromn? v pr?vodu ozbrojen?ch ochr?nc? st?tu.
      Bajonety sv?tily v z??i slunce a na Mal? Stran? obr?til se ?vejk p?ed pomn?kem Radeck?ho k z?stupu, kter? je vyprov?zel:
      "Na B?lehrad! Na B?lehrad!"
      A mar??lek Radeck? sniv? se d?val ze sv?ho pomn?ku za vzdaluj?c?m se dobr?m voj?kem ?vejkem s rekrutskou kytkou na kab?t?, kulhaj?c?m na star?ch berl?ch, zat?mco sd?loval n?jak? v??n? p?n lidem kolem, ?e vedou dezent?ra.

8. kapitola

?vejk simulantem

      V t?to velk? dob? vojen?t? l?ka?i dali si neoby?ejn? z?le?et, aby ze simulant? vyhnali ??bla sabot??e a vr?tili je op?t do l?na arm?dy.
      Bylo zavedeno n?kolik stup?? tr?pen? simulant? a lid? podez?el?ch, ?e jsou simulanti, jak?mi byli: souchotin??i, revmatikov?, lid? s k?lou, ledvinovou nemoc?, tyfem, cukrovkou, z?n?tem plic a jin?mi chorobami.
      Tr?pen?, kter?mu byli simulanti podrobeni, bylo systematizov?no a stupn? tr?pen? byly tyto:
      1. Naprost? dieta, r?no a ve?er po ??lku ?aje b?hem t?? dn?, p?i?em? se v?em bez rozd?lu toho, na? si st??uj?, pod?v? aspirin pro pocen?.
      2. Pod?v? se, aby si nemysleli, ?e .je vojna med, v hojn?ch porc?ch chinin v pr??ku, ?ili takzvan? "l?z?n? chininu".
      3. Vyplachov?n? ?aludku dvakr?t za den litrem tepl? vody.
      4. Klyst?r, p?i pou?it? m?dlov? vody a glycer?nu.
      5. Zabalen? do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?.
      Byli lid? state?n?, kte?? p?etrp?li v?ech p?t stup?? tr?pen? a dali se odv?zt v prost? rakvi na vojensk? h?bitov. Byli v?ak lid? malomysln?, kte??, kdy? do?li ke klyst?ru, prohl?sili, ?e u? je jim dob?e a ?e si nic jin?ho nep?ej? ne? odej?t s nejbli???m mar?ov?m batali?nem do z?kop?.
      ?vejka v pos?dkov? v?znici ulo?ili do nemocni?n?ho bar?ku pr?v? mezi takov? malomysln? simulanty.
      "U? to nevydr??m," ?ekl jeho soused na posteli, kter?ho p?ivedli z ordina?n?ho pokoje, kde mu ji? podruh? vyplachovali ?aludek.
      Mu? ten simuloval kr?tkozrakost.
      "Z?tra pojedu k pluku," rozhodoval se druh? soused po lev? stran?, kter? pr?v? dostal klyst?r, simuluje, ?e je hluch? jako pa?ez.
      Na posteli u dve?? um?ral jeden souchotin??, zabalen? do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?.
      "To je u? t?et? tenhle t?den," poznamenal soused po prav? stran?, "a co tob? sch?z??"
      "J? m?m revma," odpov?d?l ?vejk, na?e? n?sledoval up??mn? sm?ch v?ech kolem. Sm?l se i um?raj?c? souchotin?? simuluj?c? tuberkul?zu.
      "S revmatismem mezi n?s nelez," v??n? ?vejka upozor?oval tu?n? mu?, "revmatismus, ten tu plat? tolik jako ku?? oka; j? jsem chudokrevn?, m?m pry?, p?l ?aludku a p?t ?eber pry?, a nikdo mn? nev???. Byl zde dokonce jeden hluchon?m?, ?trn?ct dn? ho balili ka?dou p?l hodiny do prost?radla namo?en?ho ve studen? vod?, ka?d? den mu d?vali klyst?r a pumpovali ?aludek. U? v?ichni sani??ci mysleli, ?e to vyhr?l a ?e p?jde dom?, kdy? mu tu p?edepsal doktor n?co pro d?ven?. Mohlo ho to ztrhat, a tu on zmalomysln?l. ,Nemohu,` pov?d?, ,d?le d?lat hluchon?m?ho, vr?tila se mn? ?e? i sluch: Marodi v?ichni mu domlouvali, aby se nehubil, ale on st?l na sv?m, ?e sly?? a mluv? jako ostatn?. A tak? to tak i hl?sil r?no p?i vizit?:"
      "Dr?el se dost dlouho," poznamenal mu? simuluj?c?, ?e m? jednu nohu krat?? o cel? decimetr, "ne jako ten, co simuloval, ?e ho ranila mrtvice. Sta?ily t?i chininy, jeden klyst?r a jednodenn? p?st. P?iznal se, a ne? do?lo k pumpov?n? ?aludku, nebylo po mrtvici ani pam?tky. Nejd?le se zde dr?el ten, co byl pokous?n vztekl?m psem. Kousal, vyl, to je pravda, to um?l znamenit?, ale nemoh nijak dostat dohromady tu p?nu u huby. Pom?hali jsme mu, jak jsme mohli. Lechtali jsme ho kolikr?t po celou hodinu do vizity, a? dostal k?e?e a zmodral n?m, ale p?na u huby se nedostavovala a tak? nedostavila. Bylo to n?co hrozn?ho. Kdy? se vzd?val takhle r?no p?i vizit?, tak n?m ho bylo l?to. Postavil se u postele jako sv??ka, zasalutoval a ?ekl: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e asi ten pes, kter? mne krous, nebyl vzteklej.` Obrarct se na n?ho pod?val tak n?jak divn?, ?e pokousan? se po?al t??st na cel?m t?le a pokra?oval: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e mne v?bec ??dnej pes nekous, to jsem se j? s?m kous do ruky.` Po tom p?izn?n? ho vy?et?ovali pro sebezohaven?, ?e si cht?l ukousnout ruku, aby nemusel do pole:"
      "V?echny takov? nemoci, kde se pot?ebuje, p?na u huby," ?ekl tu?n? simulant, "se daj? ?patn? simulovat. Jako kup??kladu padoucnice. Byl zde tak? jeden s padoucnic?, ten n?m v?dy ??kal, ?e mu na jednom z?chvatu nez?le??, tak jich d?lal t?ebas deset za den. Sv?jel se v t?ch k?e??ch, zat?nal p?st?, vypuloval o?i, maje je jako na ??opk?ch, bil sebou, vyplazoval jazyk, zkr?tka v?m ?eknu, n?dhern? prvot??dn? padoucnice, takov? up??mn?. Najednou dostal ne?idy, dva na krk, dva na z?da, a bylo po sv?jen? a bit? sebou o podlahu, kdy? nemohl hlavou hnout, ani sed?t, ani le?et. Dostal hore?ku a v hore?ce na sebe p?i vizit? v?echno pov?d?l. A dal n?m s t?mi ne?idami co proto, pon?vad? musel s nimi le?et je?t? t?i dny mezi n?mi a dost?val druhou dietu, r?no k?vu s houskou, k ob?du pol?vku, om??ku a knedl?k, ve?er ka?i nebo pol?vku, a my se museli d?vat s hladov?mi vypumpovan?mi ?aludky s ?plnou dietou, jak ten chlap ?ere, mlask?, fun? a krk? sytost?. T?ema t?m podrazil nohy, p?iznali se tak?. Ti le?eli na srde?n? vadu."
      "Nejlep??," m?nil jeden ze simulant?, "d? se simulovat ??lenstv?. Z na?eho u?itelsk?ho sboru jsou vedle v cim?e dva, jeden neust?le k?i?? dnem i noc?: ,Hranice Giordana Bruna je?t? d?m?, obnovte proces Galile?v!` a ten druh? ?t?k?, na p?ed t?ikr?t pomalu: haf - haf - haf, potom p?tkr?t rychle za sebou: hafhafhafhafhaf, a zas pomalu, a tak to jde neust?le. U? to vydr?eli p?es t?i ned?le. J? jsem p?vodn? tak? cht?l d?lat bl?zna, n?bo?ensk?ho ??lence, a k?zat o neomylnosti pape?ov?, ale nakonec jsem si opat?il rakovinu ?aludku od jednoho holi?e na Mal? Stran? za patn?ct korun."
      "J? zn?m jednoho komin?ka v B?evnov?," poznamenal jin? pacient, "ten v?m za deset korun ud?l? takovou hore?ku, ?e vysko??te z okna:"
      "To nic nen?," ?ekl druh?, "ve Vr?ovic?ch je jedna porodn? b?ba, kter? v?m za dvacet korun vymkne nohu tak p?kn?, ?e jste mrz?k nadosmrti: `
      "J? m?m vymknutou nohu za p?tku," ozvalo se z ?ady postel? u okna, "za p?tku a t?i piva."
      "M? ta moje nemoc stoj? u? p?es dv? stovky," prohl?sil jeho soused, vyschl? ty?ka, "jmenujte mn? jak?koliv jed, kter?ho bych byl neu??val, nenajdete. Jsem ?iv? skladi?t? jed?. Pil jsem sublim?t, vdechoval rtu?ov? p?ry, chroupal arz?n, kou?il opium, pil opiovou tinkturu, sypal si morfium na chleba, polykal strychnin, pil roztok fosforu v sirouhl?ku i kyselinu pikrovou. Zni?il jsem si j?tra, pl?ce, ledviny, ?lu?, mozek, srdce, st?eva. Nikdo nev?, co m?m za nemoc:"
      "Nejlep?? je," vysv?tloval n?kdo ode dve??, "vst??knout si petrolej pod k??i na ruce. M?j bratranec byl tak ??astn?, ?e mu u??zli ruku pod loket, a dnes m? s celou vojnou pokoj."
      "Tak vid?te," ?ekl ?vejk, "to v?echno ka?dej mus? zkusit pro c?sa?e p?na. I to pumpov?n? ?aludku, i ten klyst?r. Kdy? jsem slou?il p?ed l?ty u m?ho regimentu, bejvalo to je?t? hor??. To takov?ho maroda sv?zali do kozelce a hodili do d?ry, aby se vykur?roval. To nebyly ??dn? postele s kavalci jako zde nebo pliv?tka. Hol? pry?na a na tej le?eli marodi. Jednou m?l jeden vopravdovskej tyfus a druhej vedle n?ho ?ern? ne?tovice. Voba byli sv?zan? do kozelce a regimentsarct je kopal do b?icha, ?e jsou prej simulanti. Pak kdy? ty voba voj?ci um?eli, p?i?lo to do parlamentu a bylo to v novin?ch. Ty noviny hned n?m zak?zali ??st a d?lali prohl?dku v kuf??k?ch, kdo m? ty noviny. A jak u? m?m v?dycky to ne?t?st?, u cel?ho regimentu je u nikoho nena?li ne? u m?. Tak mne vedli k regimentsraportu a n?? obrst, takovej v?l, dej mu p?nb?h nebe, za?al na mne ?v?t, abych st?l rovn? a ?ek, kdo to do t?ch novin napsal, nebo ?e mn? roztrhne hubu od ucha k uchu a d? m? zav??t, a? budu ?ernej. Potom p?i?el regimentsarct, ?ermoval mn? p?st? pod nosem a k?i?el: ,Sie verfluchter Hund, Sie sch?biges Wesen, Sie ungl?ckliches Mistvieh, ty kluku socialistick?!` D?v?m se v?em up??mn? do o??, ani nemrknu a ml??m, ruku na ?epici a levou na fald? kalhot. B?hali kolem mne jako psi, ?t?kali na mne, a j? po??d nic. Ml??m, vzd?v?m ?est a lev? ruka na fald? kalhot. Kdy? tak ??dili asi p?l hodiny, rozb?hl se obr?t ke mn? a za?val: ,Jsi blbec, nebo nejsi blbec?` - ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrst, ?e jsem blbec.` - ,Jednadvacet dn? tuh?ho v?zen? pro blbost, dva p?sty t?dn?, m?s?c kas?rn?ka, osuma?ty?icet hodin ?pangle, hned zav??t, nedat mu ?r?t, sv?zat ho, uk?zat mu, ?e er?r blbce nepot?ebuje. My u? ti, holomku, noviny vytlu?em z hlavy,` rozhodl se po dlouh?m l?t?n? pan obr?t. - Zat?mco jsem sed?l, d?ly se v kas?rn?ch divy. N?? obr?t zak?zal v?bec voj?k?m ??st, t?ebas by to byly i Pra?sk? ??edn? noviny, v kant?n? nesm?li balit do novin ani p?rky, ani syre?ky. Vod t? doby voj?ci za?ti ??st a n?? regiment byl nejvzd?lan?j??. ?etli jsme v?echny noviny a u ka?d? kumpa?ky skl?dali ver???ky, p?sni?ky proti panu obr?tovi. A kdy? se n?co u regimentu stalo, tak se v?dycky na?el mezi man?aftem n?jakej dobrodinec, kerej to dal do novin pod n?zvem ,Tejr?n? voj?k?`. A na tom nem?li dost. Psali poslanc?m do V?dn?, aby se jich ujmuli, a ti za?ali d?vat interpelaci jednu za druhou, ?e je n?? pan obr?t zv??e a podobn?. N?jakej ministr poslal k n?m komisi, aby to vy?et?ila, a n?jakej Franta Hen?l? z Hlubok? dostal potom dva roky, pon?vad? to byl ten, co se vobr?til do V?dn? k poslanc?m kv?li t? facce, kerou dostal na cvi?i?ti od pana obr?ta. Potom, kdy? komise vodjela, dal si n?s pan obr?t v?echny se?adit, celej regiment, a pov?d?, ?e voj?k je voj?k, ?e mus? dr?et hubu a slou?it, jestli se mu n?co nel?b?, tak ?e je to poru?en? subordinace. ,Tak jste si, lumpov?, mysleli, ?e v?m ta komise pom??e,` pov?d? pan obr?t, ,drek v?m pomohla. A te? bude ka?d? kumpa?ka kolem mne defil?rovat a opakovat hlasit?, co jsem ?ekl: - Tak jsme ?li jedna kumpa?ka za druhou, rechts?aut, kde st?l pan obr?t, ruku na ?emeni flinty, a ?vali jsme na n?ho: ,Tak jsme si, lumpov?, mysleli, ?e n?m ta komise pom??e, drek n?m pomohla.` - Pan obr?t se sm?l, a? se za b?icho popadal, a? defil?rovala jeden?ct? kumpa?ka. Jde, dupe, a kdy? p?ijde k panu obr?tovi, nic, ticho, ani hl?sku. Pan obr?t se za?ervenal jako kohout a vr?til jeden?ctou kumpa?ku, aby to je?t? jednou opakovala. Defil?ruje a ml??, jen ?ada za ?adou se drze d?v? panu obr?tovi do o??. - ,Ruht!` pov?d? pan obr?t a chod? po dvo?e, sek? si bi??kem p?es holinky, pliv?, pak najednou se zastav? a za?ve ,Abtreten!`, sedne si na svou herku a u? je z br?ny venku. hekali jsme, co se stane s jeden?ctou kumpa?kou, a ono nic. hek?me jeden den, druh? den, cel? t?den, a ono po??d nic. Pan obr?t se v kas?rn?ch v?bec neobjevil, z ?eho? m?lo mu?stvo, ?ar?e i d?stojn?ci velkou radost. Potom jsme dostali nov?ho obr?ta a o tom star?m se pov?dalo, ?e je v n?jak?m sanatoriu, pon?vad? napsal vlastnoru?n? dopis k c?sa?i p?novi, ?e se jeden?ct? kumpa?ka. vzbou?ila."
      P?ibl??ila se doba odpoledn? vizity. Vojensk? l?ka? Gr?nstein chodil od postele k posteli a za n?m sanitn? podd?stojn?k se z?pisn? knihou.
      "Macuna?!"
      "Zde!"
      "Klyst?r a aspirin! - Pokorn??!"
      "Zde!"
      "Vypl?chnout ?aludek a chinin! - Kova??k?!"
      "Zde!"
      "Klyst?r a aspirin! - Ko??tko?!"
      "Zde!"
      "Vypl?chnout ?aludek a chinin!"
      A tak to ?lo, jeden za druh?m, bez milosti, mechanicky, ??zn?.
      "?vejk?!"
      "Zde!"
      Dr. Gr?nstein pod?val se na nov? p??r?stek.
      "Co v?m sch?z?'?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e m?m revma!"
      Dr. Gr?nstein po dobu sv? praxe p?ivykl b?t jemn? ironick?m, kter?? zp?sob p?sobil mnohem vydatn?ji ne?li k?ik.
      "Aha, revma," ?ekl k ?vejkovi, "to m?te n?ramn? t??kou nemoc. Je to opravdu n?hoda, dostat revma v dob?, kdy je sv?tov? v?lka a ?lov?k m? j?t na vojnu. J? mysl?m, ?e v?s to mus? stra?n? mrzet."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e m? to stra?n? mrz?:"
      "Tak vida, ono ho to mrz?. To je od v?s n?ramn? hezk?, ?e jste si s t?m revmatismem pr?v? te? na n?s vzpomn?l. V dob? m?ru b?h? takov? chud?k jako k?zl?tko, ale jak vypukne vojna, hned m? revma a hned mu kolena neslou??. Nebol? v?s kolena?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e bol?."
      "A cel? noci nem??ete sp?t, nen?-li pravda? Revma je velice nebezpe?n?, bolestn? a t??k? nemoc. My u? tady m?me s revmatiky dobr? zku?enosti. Naprost? dieta a jin? n?? zp?sob l??en? se velice dob?e osv?d?il. Budete zde d??v zdrav?j?? ne? v P???anech a ma??rovat budete na pozice, jen se za v?mi zapr???:"
      Obraceje se k sanitn?mu podd?stojn?kovi ?ekl: "Pi?te: ?vejk, ?pln? dieta, dvakr?t denn? vypl?chnout ?aludek, jednou za den klyst?r, a jak bude d?l, uvid?me. Prozat?m ho odve?te do ordina?n?ho pokoje, vypl?chn?te mu ?aludek a dejte mu, a? se vzpamatuje, klyst?r, ale po??dn?, a? bude volat v?echny svat?, aby se to jeho revma leklo a vyb?hlo:"
      Obraceje se pak ku v?em postel?m, pronesl ?e? plnou p?kn?ch a rozumn?ch sentenc?:
      "Nemyslete si, ?e m?te p?ed sebou n?jak?ho vola, kter? si d? v?echno nabul?kovat na nos. M? va?e chov?n? nijak nep?ivede z rovnov?hy. J? v?m, ?e jste v?ichni simulanti, ?e chcete dezent?rovat z vojny. A podle toho s v?mi jedn?m. P?e?il jsem sta a sta takov?ch voj?k?, jako jste vy. Na t?chto postel?ch le?ely cel? spousty lid?, kter?m nic jin?ho nesch?zelo ne? vojensk? duch. Zat?mco jich kamar?di bojovali v poli, oni si myslili, ?e se budou v?let na posteli, dost?vat nemocni?n? stravu a ?ekat, a? se v?lka p?e?ene. To se ale zm?lili setsakramentsky, a i vy v?ichni se tak? setsakramentsky zm?l?te. Je?t? za dvacet let budete k?i?et ze span?, kdy? se v?m bude zd?t, jak jste u mne simulovali."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct," ozvalo se ti?e od postele u okna, "j? u? jsem zdravej, j? u? v noci pozoroval, ?e mne z?ducha p?e?la."
      "Jmenujete se?"
      "Kova??k, poslu?n? hl?s?m, m?m dostat klyst?r:"
      "Dob?e, klyst?r dostanete je?t? na cestu," rozhodl dr. Gr?nstein, "abyste si nest??oval, ?e jsme v?s tady nel??ili. Tak, a te? v?ichni marodi, kter? jsem ?etl, za podd?stojn?kem, aby ka?d? dostal, co mu pat??:"
      A ka?d? tak? dostal poctivou porci, jakou m?l p?edeps?no. A jestli n?kte?? sna?ili se na vykonavatele l?ka?sk?ho rozkazu p?sobit prosbami nebo vyhro?ov?n?m, ?e se daj? tak? k sanit? a m??e b?t, ?e jim oni tak? padnou jednou do rukou, ?vejk se dr?el state?n?.
      "Ne?et?i mne," vyb?zel tuho pochopa, kter? mu d?val klyst?r, "pamatuj na svou p??sahu. I kdyby zde le?el tv?j otec nebo vlastn? bratr, dej jim klyst?r, ani? bys mrkl okem. Mysli si, ?e na takov?ch klyst?rech stoj? Rakousko, a v?t?zstv? je na?e:"
      Druh?ho dne p?i vizit? ot?zal se dr. Gr?nstein ?vejka, jak se mu l?b? ve vojensk? nemocnici.
      ?vejk odpov?d?l, ?e jest to podnik spr?vn? a vzne?en?. Za odm?nu dostal tot?? co v?era, krom? aspirinu a t?? pr??k? chininu, kter? mu nasypali do vody, aby je ihned vypil.
      Ani Sokrates nepil svou ???i bolehlavu s takov?m klidem jako chinin ?vejk, na kter?m vyzkou?el dr. Gr?nstein v?echny stupn? tr?pen?.
      Kdy? balili ?vejka do mokr?ho prost?radla u p??tomnosti l?ka?e, odpov?d?l ?vejk na jeho ot?zku, jak se mu to te? l?b?:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e je to jako na plov?rn? nebo v mo?sk?ch l?zn?ch:"
      "M?te je?t? revma?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrarct, ?e se to nechce nijak lep?it."
      ?vejk byl podroben nov?mu tr?pen?.
      V t? dob? m?la vdova po gener?lovi p?choty baronka von Botzenheim velice mnoho starost?, aby vyp?trala toho voj?ka, o kter?m uve?ejnila ned?vno Bohemie zpr?vu, jak dal se vozit, on, mrz?k, na voz?ku pro nemocn? a k?i?el "Na B?lehrad!", kter?? vlasteneck? projev dal p?vod redakci Bohemie k vyzv?n? ?ten???, aby konali sb?rky ve prosp?ch loaj?ln?ho hrdiny mrz?ka.
      Kone?n? popt?vkou na policejn?m ?editelstv? zji?t?no bylo, ?e to byl ?vejk, a d?le bylo u? lehk? p?trat. Baronka von Botzenheim vzala s sebou svou spole?nici a komorn?ka s ko?em a jeli na Hrad?any.
      Chud?rka pan? baronka ani nev?d?la, co to znamen?, kdy? n?kdo le?? ve vojensk? nemocnici pos?dkov? v?znice. Jej? nav?t?venka otev?ela j? dve?e v?znice a v kancel??i se k n? chovali n?ramn? vl?dn?, a za p?t minut u? v?d?la, ?e "der brave Soldat ?vejk", po kter?m se ptala, le?? ve t?et?m bar?ku, postel ??slo 17. ?el s n? s?m dr. Gr?nstein, kter? byl z toho janek.
      ?vejk pr?v? sed?l na posteli po obvykl? denn? k??e p?edepsan? dr. Gr?nsteinem, obklopen skupinou vychrtl?ch a vyhladov?l?ch simulant?, kte?? se doposud nevzdali a hou?evnat? z?pasili s dr. Gr?nsteinem na p?d? ?pln? diety.
      Kdo by je byl poslouchal, m?l by dojem, ?e se octl ve spole?nosti kulin?r?, ve vy??? kucha?sk? ?kole nebo na labu?nick?ch kursech.
      "I ty sprost? lojov? ?kvarky se daj? j?st," vypr?v?l pr?v? jeden, kter? zde le?el se ,zastaral?m katarem ?aludku`, "jestli jsou tepl?. Kdy? se l?j ?kva??, vyma?kaj? se dosucha, posol?, opep??, a j? v?m ??k?m, ?e se hus? ?kvarky jim nevyrovnaj?."
      "Nechte hus? ?kvarky b?t," ?ekl mu? se ,?alude?n? rakovinou`, "nad hus? ?kvarky nen?. Kam se proti nim hrabou z vep?ov?ho s?dla. To se rozum?, ?e mus? b?t dozlata vy?kva?eny, jako to d?laj? ?idi. Vezmou tu?nou husu a st?hnou s?dlo s k??? a ?kva?ej? to."
      "V?te, ?e jste na omylu, pokud se t?k? vep?ov?ch ?kvark??" poznamenal ?vejk?v soused, "rozum? se samo sebou, ?e mluv?m o ?kvark?ch z dom?c?ho s?dla, tak jak jim ??kaj? dom?c? ?kvarky. Ne hn?d? barvy a tak? ne ?lut?. Mus? to b?t n?co mezi t?ma dv?ma odst?ny. Takov? ?kvarek nesm? b?t ani p??li? m?kk?, ani p??li? tvrd?. On nesm? chroupat, to je p?ep?len. Mus? se rozplynout na jazyku a nesm?te m?t p?itom dojem, ?e v?m te?e s?dlo po brad?."
      "Kdo z v?s jed ?kvarky z ko?sk?ho s?dla?" ozval se ??si hlas, na kter? v?ak nikdo nedal odpov?di, pon?vad? sem vb?hl sanitn? podd?stojn?k: "V?ichni do postele, jde sem n?jak? arcikn??na, a? nikdo neukazuje ?pinav? nohy z deky!"
      Ani arcikn??na nemohla tak v??n? vej?t, jako to ud?lala baronka von Botzenheim. Za n? valil se cel? pr?vod, ve kter?m nesch?zel ani ??etn? ?ikovatel p?i nemocnici, kter? v tom v?em vid?l tajemnou ruku revize, kter? ho od tu?n?ho ?labu v t?lu hod? napospas ?rapnel?m n?kam pod dr?t?n? p?ek??ky pozic.
      Byl bled?, ale je?t? bled?? byl dr. Gr?nstein. Jemu tancovala p?ed o?ima mal? vizitka star? baronky s titulem "vdova po gener?lu" a v?echno to, co mohlo b?t spojeno s t?m titulem, jako konexe, protekce, st??nosti, p?elo?en? na frontu a jin? hrozn? v?ci.
      "Zde m?me ?vejka," ?ekl, zachov?vaje um?l? klid, veda baronku von Botzenheim ku ?vejkov? posteli; "chov? se velice trp?liv?:"
      Baronka von Botzenheim posadila se na p?istavenou ?idli k ?vejkov? posteli a ?ekla:
      "Ce?ky f?jak, topr? f?jak, kriplf?jak p?t tapferf?jak, moc r?t m?l ce?ky Raku?an."
      P?itom hladila ?vejka po neholen? tv??i a pokra?ovala: "J? ?ist v?ekno f n?finy, j? v?m p?inest p?pat, kousat, ku?it, c?cat, ce?ky f?jak, topr? f?jak. Johann, kommen Sie her!"
      Komorn?k, p?ipom?naj?c? sv?mi je?at?mi licousy Babinsk?ho, p?it?hl objemn? ko? k posteli, zat?mco spole?nice star? baronky, vysok? d?ma s uplakanou tv???, sedla si na ?vejkovu postel a urovn?vala mu slam?n? pol?t?? pod z?da s fixn? my?lenkou, ?e se to pat?? d?lat nemocn?m hrdin?m.
      Baronka zat?m vytahovala d?rky z ko?e. Tucet pe?en?ch ku?at, zabalen?ch do r??ov?ho hedv?bn?ho pap?ru a ov?zan?ch ?erno?lutou hedv?bnou stu?kou, dv? l?hve n?jak?ho v?le?n?ho lik?ru s etiketou "Gott strafe England!" Na druh? stran? byl na etiket? Franti?ek Josef s Vil?mem, jak se dr?? za ruce, jako by si cht?li hr?t hru "Kr?l??ek v sv? jamce sed?l s?m, ubo??tko, co je ti, ?e nem??e? sk?kati".
      Potom vyt?hla z ko?e t?i l?hve v?na pro rekonvalescenty a dv? krabice cigaret. V?e elegantn? rozlo?ila na pr?zdnou postel vedle ?vejka, kam p?ibyla je?t? p?kn? v?zan? kniha P??b?hy ze ?ivota na?eho mocn??e, kterou napsal nyn?j?? zaslou?il? ??fredaktor na?? ??edn? ?eskoslovensk? republiky, kter? se ve star?m Frant?kovi vid?l. Potom se octly na posteli bal??ky ?okol?dy s t?m? n?pisem "Gott strafe England!" a op?t s podobiznami rakousk?ho i n?meck?ho c?sa?e. Na ?okol?d? u? si nedr?eli ruce a ka?d? se ud?lal pro sebe a ukazovali na sebe z?da. P?kn? byl dvou?adov? kart??ek na zuby s n?pisem "Viribus unitis", aby ka?d?, kdo si ?ist? zuby, vzpom?nal na Rakousko. Elegantn?m a velice vhodn?m d?re?kem do fronty a do z?kop? byla souprava na ?i?t?n? neht?. Na krabici byl obr?zek, jak prask? ?rapnel a n?jak? ?lov?k v ?i??ku se ?ene s bod?kem kup?edu. Pod t?m: "F?r Gott, Kaiser und Vaterland!" Bez obr?zku byl bal?k su?enek, zato byl tam ver?:
       Osterreich, du edles Haus,
       steck deine Fahne aus,
       lal? sie im Winde weh`n,
       ?sterreich mu? ewig stehn!
      s ?esk?m p?ekladem um?st?n?m na druh? stran?:
       Rakousko, vzne?en? d?m,
       vystr? prapor sv?j,
       nech ho ve v?trech vl?t,
       Rakousko v??n? mus? st?t!
      Posledn?m d?rkem byl b?l? hyacint v ko?en??i.
      Kdy? to v?echno le?elo vybaleno na posteli, baronka von Botzenheim nemohla se pohnut?m udr?et slz. N?kolika vyhladov?l?m simulant?m tekly sliny z ?st. Spole?nice baron?ina podp?rala sed?c?ho ?vejka a tak? slzela. Bylo ticho jako v kostele, kter? p?eru?il n?hle ?vejk, sepjav ruce:
      "Ot?e n??, jen? jsi na nebes?ch, posv?? se jm?no Tv?, p?ij? kr?lovstv? Tv?...pardon, milostpan?, tak to nen?, j? jsem cht?l ??ct: Pane Bo?e, ot?e nebesk?, po?ehnej n?m t?chto dar?, kter? z Tv? ?t?drost? po??vati budeme. Amen!"
      Po t?chto slovech vzal z postele ku?e a pustil se do n?ho, sledov?n vyd??en?m zrakem dr. Gr?nsteina.
      "Ach, jak mu chutn?, voj??kovi," s nad?en?m ?eptala dr. Gr?nsteinovi star? baronka, "on je jist? u? zdrav? a m??e j?t do pole. Jsem opravdu velice r?da, jak mu to p?i?lo vhod:"
      Potom chodila od postele k posteli a rozd?vala cigarety a ?okol?dov? pralinky a vr?tila se ze sv? obch?zky op?t k ?vejkovi, pohladila mu vlasy se slovy "Beh?t' euch Gott" a vy?la s cel?m pr?vodem ze dve??.
      Ne?li se dr. Gr?nstein vr?til zezdola, kam ?el doprovodit baronku, ?vejk rozdal ku?ata, kter? byla zhlcena pacienty s takovou rychlost?, ?e m?sto ku?at na?el dr. Gr?nstein jen hromadu kost?, ohlodan?ch tak ?ist?, jako by byla ku?ata padla za?iva do hn?zda sup? a na jejich ohlodan? kosti pra?ilo n?kolik m?s?c? slunce.
      Zmizel i v?le?n? lik?r, i t?i l?hve v?na. Ztratily se v ?aludc?ch pacient? i bal??ky ?okol?dy, i bal?k su?enek. N?kdo dokonce vypil i lahvi?ku politury na nehty, nal?zaj?c? se v souprav?, a nakousl pastu na zuby, p?ilo?enou ke kart??ku.
      Kdy? se dr. Gr?nstein vr?til, postavil se op?t do bojovn? p?zy a m?l dlouhou ?e?. K?men mu spadl ze srdce, ?e ji? n?v?t?va ode?la. Hromada ohlodan?ch kost? utvrdila ho v my?lence, ?e jsou v?ichni nenapraviteln?.
      "Voj?ci," spustil, "jestli byste m?li trochu rozumu, tak byste nechali to v?echno le?et a ?ekli byste si, ?e jestli to se?erem, ?e n?m pan obrarct nebude v??it, ?e jsme t??c? marodi. Vy jste t?m sami dali sob? sv?dectv?, ?e si nev???te m? dobroty. Pumpuji v?m ?aludek, d?v?m v?m klyst?ry, sna??m se udr?et v?s p?i ?pln? diet?, a vy si mn? p?ecpete ?aludek. Chcete dostat ?alude?n? katar? To se m?l?te, d??ve ne?li se v?? ?aludek pokus? to str?vit, vy?ist?m v?m ho tak d?kladn?, ?e budete na to vzpom?nat do nejdel?? smrti a je?t? sv?m d?tem vypravovat, jak jste jednou se?rali ku?ata a napr?skali se r?zn? jin? dobroty, ale jak to u v?s nevydr?elo ani ?tvrt hodiny v ?aludku, pon?vad? v?m vypumpovali je?t? zatepla ?aludek. A tak jeden po druh?m za mnou, abyste nezapomn?li, ?e nejsem ??dn? v?l jako vy, ale p?ece jen o trochu chyt?ej?? ne? vy v?ichni dohromady. Krom? toho v?m oznamuji, ?e z?tra sem na v?s po?lu komisi, pon?vad? se u? v?l?te tady moc dlouho a nic z v?s nikomu nesch?z?, kdy? si um?te za t?ch p?r minut zasvinit ?aludek tak p?kn?, jak jste to pr?v? nyn? dok?zali. Tak pochodem p?chod!"
      Kdy? do?la ?ada na ?vejka, pod?val se dr. Gr?nstein na n?ho a jak?si reminiscence na dne?n? z?hadnou n?v?t?vu p?inutila ho, ?e se ot?zal: "Vy zn?te pan? baronku?"
      "Je to moje nevlastn? matka," odpov?d?l klidn? ?vejk, "v outl?m v?ku mne pohodila a te?' mne zas na?la ..."
      A dr. Gr?nstein ?ekl stru?n?: "Potom dejte ?vejkovi je?t? klyst?r."
      Ve?er na kavalc?ch bylo smutno. P?ed n?kolika hodinami m?li v?ichni v ?aludc?ch r?zn? dobr? a chutn? v?ci, a nyn? tam maj? slab? ?aj a sk?vu chleba. ??slo 21 se ozvalo od okna: "V???te, kamar?di, ?e rad?ji m?m sma?en? ku?e ne? pe?en??"
      Kdosi zabru?el: "Dejte mu deku," ale byli v?ichni tak zesl?bl? po t? nezda?en? hostin?, ?e se nikdo neh?bal.
      Dr. Gr?nstein dr?el slovo. Dopoledne p?i?lo n?kolik vojensk?ch l?ka?? z proslul? komise.
      ?li v??n? ?adami postel? a nic jin?ho nebylo sly?et ne? "Uka?te jazyk!"
      ?vejk vypl?zl jazyk tak daleko, ?e jeho obli?ej ud?lal pitvornou grimasu a o?i se mu zahmou?ily:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane ?t?barct, ?e u? del?? jazyk nem?m:"
      Nastala zaj?mav? rozprava mezi ?vejkem a komis?. ?vejk tvrdil, ?e u?inil tu pozn?mku, ob?vaje se, aby si nemyslili, ?e p?ed nimi skr?v? sv?j jazyk.
      ?lenov? komise naproti tomu se rozch?zeli znamenit? ve sv?ch ?sudc?ch o ?vejkovi.
      Polovina z nich tvrdila, ?e je ?vejk "ein bl?der Kerl", kde?to druh?, ?e je lotr, kter? si chce z vojny d?lat legraci.
      "To by v tom musel bejt hrom," za?val na ?vejka p?edseda komise, "abychom na v?s nevyzr?li:"
      ?vejk d?val se na celou komisi s bo?sk?m klidem nevinn?ho d?t?te.
      Vrchn? ?t?bn? l?ka? p?istoupil t?sn? k ?vejkovi: "To bych r?d vid?l, vy mo?sk? prase, co si asi te?' mysl?te:"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e j? v?bec nemysl?m:"
      "Himldonrvetr," hul?kal jeden z ?len? komise, b?inkaje ?avl?, "tak von v?bec nemysl?. Pro?pak, vy jeden siamskej slone, nemysl?te?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e j? proto nemysl?m, pon?vad? je to na vojn? voj?k?m zak?z?no. Kdy? jsem byl p?ed l?ty u 91. regimentu, tak n?m n?? pan hejtman v?dycky ??kal: ,Voj?k nesm? s?m myslet. Za n?ho mysl? jeho p?edstaven?. Jakmile voj?k za?ne myslet, u? to nen? voj?k, ale n?jakej prachv?ivej civilista. My?len? nevede... ` "
      "Dr?te hubu," p?eru?il ?vejka zu?iv? p?edseda komise, "o v?s u? m?me zpr?vy. Der Kerl meint: man wird glauben, er sei ein wirklicher Idiot...
      ??dnej idiot nejste, ?vejku, chytrej jste, mazanej jste, lump jste, uli?n?k, v?iv?k, rozum?te..."
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e rozum?m:"
      "U? jsem v?m ??kal, abyste dr?el hubu, sly?el jste?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem sly?el, abych dr?el hubu."
      "Himlhergot, tak tu hubu dr?te, kdy? jsem v?m poru?il, tak v?te dob?e, ?e nesm?te ku?nit!"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e v?m, ?e nesm?m ku?nit."
      Vojen?t? p?ni pod?vali se na sebe a zavolali ?ikovatele.
      "Tohoto mu?e," ?ekl vrchn? ?t?bn? l?ka? z komise, ukazuje na ?vejka, "odvedete dol? do kancel??e a po?k?te na na?i relaci a raport. Na garniz?nu u? mu to ku?n?n? vy?enou z hlavy. Chlap je zdravej jako ryba, simuluje a je?t? ku?n? a d?l? si legraci ze sv?ch p?edstaven?ch. Mysl? si, ?e jsou zde jen kv?li jeho z?bav?, ?e je cel? vojna legrace, ?p?sovn? v?c. Oni v?m to, ?vejku, na garniz?n? uk??ou, ?e vojna nen? ??dn? sranda."
      ?vejk odch?zel s ?ikovatelem do kancel??e a po cest? p?es n?dvo?? bru?el si:
       V?dycky jsem si myslel,
       ?e je vojna ?p?s,
       ?e tam budu tejden nebo dv? ned?le,
       p?ijdu dom? zas...
      A zat?mco na ?vejka ?val v kancel??i d?stojn?k maj?c? slu?bu, ?e takov? chlapi, jako je ?vejk, se maj? st??let, komise naho?e v nemocni?n?ch pokoj?ch pob?jela simulanty. Ze sedmdes?ti pacient? zachr?nili se jen dva. Jeden, kter? m?l ura?enou nohu gran?tem, a druh? s opravdov?m kosti?erem.
      Jedin? ti nesly?eli sl?vko "tauglich", ostatn? v?ichni, nevyj?maje ani t?? um?raj?c?ch souchotin???, byli uzn?ni schopn?mi slu?by v poli, p?i?em? vrchn? ?t?bn? l?ka? neodep?el si t? p??le?itosti, aby si neza?e?nil.
      Jeho ?e? byla propletena nejrozmanit?j??mi nad?vkami a byla obsahov? stru?n?. V?ichni jsou dobytek a hn?j, a jedin? budou-li bojovat state?n? za c?sa?e p?na, mohou se vr?tit do lidsk? spole?nosti a po v?lce jim bude odpu?t?no, ?e se cht?li dostat z vojny a simulovali. On s?m ale v to nev??? a mysl?, ?e v?echny ?ek? provaz.
      N?jak? mladi?k? vojensk? l?ka?, du?e ?ist? doposud a nezka?en?, po??dal vrchn?ho ?t?bn?ho, aby sm?l t?? promluvit. Jeho ?e? li?ila se od ?e?i jeho p?edstaven?ho optimismem a naivitou. Mluvil n?mecky.
      Mluvil dlouho o tom, ?e ka?d? z t?ch, kte?? opou?t? nemocnici, aby ode?li ke sv?m pluk?m do pole, mus? b?t v?t?zem i ryt??em. On ?e jest p?esv?d?en, ?e budou zru?n? ve zbrani, na boji?ti i ?estn? ve v?ech z?le?itostech v?le?n?ch i soukrom?ch. ?e budou nep?emo?iteln?mi v?le?n?ky, pam?tliv?mi na sl?vu Radeck?ho i prince Eugena Savojsk?ho. ?e z?rodn? svou krv? ?irok? pole sl?vy mocn??stv? a v?t?zn? dokonaj? ?lohu, kterou jim p?edur?ila historie. Ve sm?l? odvaze, pohrdaj?ce sv?mi ?ivoty po??t? se kup?edu pod rozst??len?mi prapory sv?ch regiment? k nov? sl?v?, k nov?m v?t?zstv?m.
      Potom na chodb? ?ekl k tomu naivn?mu mu?i vrchn? ?t?bn? l?ka?: "Pane kolego, mohu v?s ubezpe?it, ?e je to v?echno marn?. Z t?ch lump? by ani Radeck?, ani ten v?? princ Eugen Savojsk? nevychovali voj?ky. Mluvit k nim and?lsky nebo ??belsky, to je v?echno jedno. Je to banda:"

9. kapitola

?vejk na garniz?n?

      Posledn?m ?to?i?t?m lid?, kte?? necht?li j?t do v?lky, byl garniz?n. Znal jsem jednoho suplenta, kter? necht?l st??let jako matematik u artil?rie a kv?li tomu ukradl hodinky jednomu nadporu??kovi, aby se dostal na garniz?n. U?inil tak s plnou rozvahou. V?lka mu neimponovala a neokouzlovala ho. St??let do nep??tele a zab?jet na druh? stran? ?rapnely a gran?ty stejn? takov? ne??astn? suplenty, matematiky, pova?oval za blbost.
      "Nechci b?t nen?vid?n pro sv? n?silnictv?," ?ekl si a ukradl s klidem hodinky. Zkoumali zprvu jeho du?evn? stav, a kdy? prohl?sil, ?e se cht?l obohatit, dopravili ho na garniz?n. Bylo takov?ch lid? v?c, kte?? sed?li na garniz?n? pro kr?de? nebo podvody. Idealist? i neidealist?. Lid?, kte?? pova?ovali vojnu za zdroj p??jm?, r?zn? ti ??etn? podd?stojn?ci v t?lu i na front?, kte?? p?chali v?emo?n? podvody s men???, s ?oldem, a potom drobn? zlod?jov?, tis?ckr?t poctiv?j?? ne? ti chlapi, kte?? je sem poslali. D?le na garniz?n? sed?li voj?ci pro r?zn? jin? delikty, ?ist? vojensk?ho r?zu, poru?en? discipl?ny, pokus vzpoury, dezerce. Potom zvl??tn?m typem byli politi?t?, z kter?ch osmdes?t procent bylo ?pln? nevinn?ch a z kter?ch op?t dev?tadevades?t procent bylo odsuzov?no.
      Apar?t auditor? byl velkolep?. Takov? soudn? apar?t m? ka?d? st?t p?ed v?eobecn?m politick?m, hospod??sk?m i mravn?m ?padkem. Z?? b?val? moci a sl?vy zachov?v? soudy s polici?, ?etnictvem a prodajnou ch?trou don??e??.
      V ka?d? vojensk? ??sti m?lo Rakousko sv? ?picly, ud?vaj?c? sv? druhy, kte?? s nimi spali na kavalc?ch a na pochodu d?lili se s nimi o chleba.
      St?tn? policie dod?vala tak? na garniz?n materi?l - p?nov? Kl?ma, Slav??ek & comp. Vojensk? cenzura dopravovala sem autory korespondence mezi frontou a t?mi, kter? doma zanechali v zoufalstv?. Sem vodili ?etn?ci i star? v?m?nk??e, kte?? pos?lali psan? na frontu, a vojensk? soud h?zel jim na krk za jich slova ?t?chy a l??en? b?dy dom?c? po dvan?cti letech.
      Z hrad?ansk?ho garniz?nu vedla tak? cesta p?es B?evnov na motolsk? cvi?i?t?. Nap?ed ?el v pr?vodu bod?k? ?lov?k s ?et?zky na ruk?ch a za n?m v?z s rakv?. A na motolsk?m cvi?i?ti ?se?n? povel: "An! Feuer!" A po v?ech regimentech a batali?nech ?etli plukovn? rozkaz, ?e zas jednoho zast?elili pro vzpouru, kdy? narukoval a pan hejtman sekl ?avl? jeho ?enu, kter? se nemohla od mu?e rozlou?it.
      A v garniz?n? trojice: ?t?bn? profous Slav?k, hejtman Linhart a ?ikovatel ?epa, p?ezvan? t?? "kat", vykon?vali ji? svou ?lohu. Kolik jich uml?tili v samovazb?! M??e b?t, ?e dnes hejtman Linhart i za republiky je d?le hejtmanem. P??l bych si, aby mu byla zapo?tena slu?ebn? l?ta na garniz?n?. Slav??ek a Kl?ma od st?tn? policie je zapo?teny maj?. ?epa se vr?til do civilu a vykon?v? d?l sv? zam?stn?n? zednick?ho mistra. M??e b?t, ?e je ?lenem vlasteneck?ch spolk? v republice.
      ?t?bn? profous Slav?k stal se zlod?jem za republiky a je dnes zav?en. Nezakotvil se chud?k v republice jako jin? vojen?t? p?ni.
      -
      Je ?pln? p?irozen?, ?e ?t?bn? profous Slav?k, kdy? p?ej?mal ?vejka, vrhl na n?ho pohled pln? n?m? v??itky:
      "I ty m?? porouchanou pov?st, ?e jsi se dostal a? sem mezi n?s? My ti, chlape?ku, pobyt zde oslad?me, jako v?em, kte?? upadli v na?e ruce, a ty na?e ruce nejsou n?jak? d?msk? ru?ky."
      Aby pak dodal v?hy sv?mu pohledu, p?ilo?il svou svalnatou, tlustou p?st ?vejkovi pod nos a ?ekl:
      "?ichni si, lumpe!"
      ?vejk si ?ichl a poznamenal:
      "S tou bych necht?l dostat do nosu, to von? h?bitovem."
      Klidn?, rozv??n? ?e? zal?bila se ?t?bn?mu profousovi.
      "He," ?ekl, ?touchaje ?vejka p?st? do b?icha, "st?j rovn?, co m?? v kaps?ch? Jestli m?? cigareto, tak si ho m??e? nechat, a pen?ze d?? sem, aby ti je neukradli. V?c nem??? Doopravdy nem??? Nel?i, le? se trest?."
      "Kam ho d?me?" ot?zal se ?ikovatel ?epa.
      "D?me ho do ?estn?ctky," rozhodl se ?t?bn? profous, "mezi ty v podvl?ka?k?ch, co?pak nevid?te, ?e je na spise naps?no panem hejtmanem Linhartem ,Streng beh?ten, beobachten!`? - Jojo," prohl?sil slavnostn? k ?vejkovi, "s ne??dama se jedn? ne??dsky. Jestli se n?kdo vzpouz?, tak si ho odt?hneme do ajncl?ku a tam mu p?el?meme v?echny ?ebra a nech?me ho tam le?et, dokud nechc?pne. Na to m?me pr?vo. Jako jsme to ud?lali s t?m ?ezn?kem, v?te, ?epo?"
      "Inu, dal n?m pr?ce, pane ?t?bn? profous," odpov?d?l sniv? ?ikovatel ?epa, "to bylo t?lo! ?lapal jsem po n?m p?es p?t minut, ne? mu za?ly praskat ?ebra a lejt se krev z huby. A je?t? deset dn? byl ?iv. Hotovej nezmar."
      "Tak vid??, lumpe, jak to u n?s chod?, kdy? se n?kdo vzpouz?," kon?il sv?j pedagogick? v?klad ?t?bn? profous Slav?k, "nebo kdy? chce ut?ct. To je vlastn? sebevra?da, kter? se u n?s taky tak trest?. Nebo nedej p?nb?h, aby t?, hajzl?ku, napadlo, a? p?ijde inspekce, si na n?co st??ovat. Kdy? inspekce p?ijde a opt? se: ,M?te n?jakou st??nost?`, tak mus??, smrade, st?t hapt?k, zasalutovat a odpov?d?t: ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nem?m, ?e jsem ?pln? spokojen.` - Jak to ?ekne?, hnuse, opakuj to!"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e nem?m, ?e jsem ?pln? spokojen," opakoval ?vejk s takov?m mil?m v?razem, ?e se ?t?bn? profous zm?lil a pova?oval to za up??mnou snahu a poctivost.
      "Tak se vysvle? do podvl?ka?ek a p?jde? do ?estn?ctky," ?ekl vl?dn?, nep?id?vaje ani lumpa, hnusa nebo smrada, jak m?l ve zvyku.
      V ?estn?ctce setkal se ?vejk s devaten?cti mu?i bez kalhot. To byli v?ichni, kte?? m?li na spisech napsanou pozn?mku "Streng beh?ten, beobachten!" a o kter? nyn? pe?ovali velice starostliv?, aby jim neutekli.
      Kdyby ty podvl?ka?ky byly ?ist? a nebyly v oknech m???e, na prvn? pohled d?lalo by to dojem, ?e jste v ?atn? n?jak?ch l?zn?.
      ?vejka p?ijal od ?ikovatele ?epy cimrkomandant, zarostl? chlap v rozhalen? ko?ili. Zapsal si jeho jm?no na kousek pap?ru vis?c?ho na zdi a ?ekl k n?mu:
      "Zejtra m?me u n?s divadlo. Povedou n?s do kaple na k?z?n?. My v?ichni v podvl?ka?k?ch stoj?me zrovna pod kazatelnou. To ti bude legrace!"
      Jako ve v?ech v?znic?ch a trestnic?ch, tak i na garniz?n? t??ila se dom?c? kaple velk? oblib?. Nejednalo se o to, ?e by nucen? n?v?t?va v?ze?sk? kaple sbl??ila n?v?t?vn?ky s bohem, ?e by se v?z?ov? v?ce dov?d?li o mravnosti. O takov? hlouposti nem??e b?t ani ?e?i.
      Slu?by bo?? a k?z?n? byly p?kn?m vytr?en?m z nudy garniz?nu. Nejednalo se o to, ?e jsou bl??e bohu, ale ?e po cest? je nad?je naj?ti na chodb?ch a cestou p?es dv?r kousek odhozen? cigarety nebo doutn?ku. Boha ?pln? zastr?il do ?stran? mal? ?pa?ek v?lej?c? se beznad?jn? v pliv?tku nebo n?kde na zemi v prachu. Ten malink? p?chnouc? p?edm?t zv?t?zil nad bohem i nad spasen?m du?e.
      Potom je?t? to k?z?n?, ta z?bava a legrace. Poln? kur?t Otto Katz byl p?ece jen roztomil? ?lov?k. Jeho k?z?n? byla neoby?ejn? poutav?, legra?n? , osv??uj?c? tu nudu garniz?nu. Um?l tak kr?sn? ?vanit o neskonal? milosti bo??, s?lit zpustl? v?zn? a mu?e zneuct?n?. Um?l tak kr?sn? vynadat z kazatelny i od olt??e. Um?l tak b?je?n? ?v?t u olt??e sv? "Ite, missa est", cel? bohoslu?by prov?st origineln?m zp?sobem a p?eh?zet cel? po??dek m?e svat?, vymyslit si, kdy? u? byl hodn? opil?, ?pln? nov? modlitby a novou m?i svatou, sv?j ritus, n?co, co zde je?t? nebylo.
      A potom ta ?vanda, kdy? n?kdy sklouzl a upadl s kalichem, s velebnou sv?tost? nebo s me?n? knihou, a hlasit? obvi?uje ministranta z trestaneck? roty, ?e mu ?mysln? podrazil nohu, a hned mu p?ed samou velebnou sv?tost? napa?uje ajncl??ka a ?pangle.
      A posti?en? m? radost, nebo? to pat?? k cel? t? ?vand? v trestaneck? kapli. On hraje velkou ?lohu v kuse a d?stojn? se j? zhostil.
      Poln? kur?t Otto Katz, nejdokonalej?? vojensk? kn?z, byl ?id. To ostatn? nen? nic divn?ho. Arcibiskup Kohn byl tak? ?id a je?t? k tomu Machar?v kamar?d. Poln? kur?t Otto Katz m?l je?t? pest?ej?? minulost ne? slavn? arcibiskup Kohn.
      Studoval obchodn? akademii a slou?il jako jednoro?n? dobrovoln?k. A vyznal se tak dob?e v sm?ne?n?m pr?vu a ve sm?nk?ch, ?e p?ivedl za ten rok obchodn? firmu Katz a spol. k bankrotu tak slavn?mu a poda?en?mu, ?e star? p?n Katz odjel do Severn? Ameriky, zkombinovav n?jak? vyrovn?n? se sv?mi v??iteli bez v?dom? posledn?ch i sv?ho spole?n?ka, kter? odjel do Argentiny.
      Kdy? tedy mlad? Otto Katz pod?lil firmou Katz a spol. nezi?tn? Ameriku Severn? i Ji?n?, octl se v situaci ?lov?ka, kter? nem? v?bec co d?dit, nev?, kam hlavu slo?it, a mus? se d?t na vojn? aktivovat.
      P?edt?m v?ak vymyslil si jednoro?n? dobrovoln?k Otto Katz n?ramn? slavnou v?c. Dal se pok?t?t. Obr?til se ke Kristu, aby mu pomohl ud?lat kari?ru. Obr?til se k n?mu s naprostou d?v?rou, ?e je to obchodn? v?c mezi n?m a synem bo??m.
      K?tili ho slavnostn? v Emauz?ch. S?m p?ter Alb?n ho nam??el do k?titelnice. Byla to n?dhern? pod?van?, byl u toho jeden n?bo?n? major od pluku, kde Otto Katz slou?il, jedna star? panna z ?stavu ?lechti?en na Hrad?anech a n?jak? otlemen? z?stupce konzisto?e, kter? mu d?lal kmotra.
      D?stojnick? zkou?ka dopadla dob?e a nov? k?estan Otto Katz z?stal na vojn?. Zprvu se mu zd?lo, ?e to p?jde dob?e, cht?l se dokonce d?t na studov?n? ?t?bn?ch kurs?.
      Ale jednoho dne se opil a ?el do kl??tera, zanechal ?avle a chopil se kutny. Byl u arcibiskupa na Hrad?anech a dostal se do semin??e. Opil se namol p?ed sv?m vysv?cen?m v jednom velmi po??dn?m dom? s d?mskou obsluhou v uli?ce za Vejvodovic a p??mo z v?ru rozko?e a z?bavy ?el se d?t vysv?tit. Po vysv?cen? ?el k sv?mu pluku o protekci, a kdy? byl jmenov?n poln?m kur?tem, koupil si kon? a proj??d?l se po Praze a z??ast?oval se vesele v?ech pitek s d?stojn?ky sv?ho pluku.
      Na chodb? domu, kde m?l byt, velice ?asto oz?valy se kletby neuspokojen?ch v??itel?. Vodil si tak? do bytu holky z ulice nebo pos?lal si pro n? sv?ho vojensk?ho sluhu. Velmi r?d hr?val ferbla a byly jist? domn?nky a p?edpoklady, ?e hraje fale?n?, ale nikdo mu nedok?zal, ?e m? schovan? eso v ?irok?m ruk?v? sv? vojensk? kleriky. V d?stojnick?ch kruz?ch zvali ho svat?m otcem.
      Na k?z?n? se nikdy nep?ipravoval, v ?em? se li?il od sv?ho p?edch?dce, kter? tak? nav?t?voval garniz?n. To byl ?lov?k sti?en? utkv?lou p?edstavou, ?e se mu?stvo zav?en? na garniz?n? d? z kazatelny polep?it. Ten ctihodn? kur?t kroutil n?bo?n? o?ima a vykl?dal zav?en?m, ?e je nutna reforma nev?stek, reforma p??e o neprovdanou matku, vypravoval o v?chov? neman?elsk?ch d?t?. Jeho k?z?n? byla abstraktn?ho r?zu a nem?la nijak? spojitosti s p??tomnou situac?, nudila.
      Naproti tomu poln? kur?t Otto Katz m?l k?z?n?, na kter? se v?ichni t??ili.
      Byl to slavnostn? okam?ik, kdy? pokoj ?estn?ctku vedli v podvl?ka?k?ch do kaple, pon?vad? obl?kat je bylo spojeno s rizikem, ?e se n?kdo z nich ztrat?. Postavili t?ch dvacet b?l?ch podvl?ka?ek a and?l? pod kazatelnu. N?kte?? z nich, na kter? se ?t?st?na usm?la, bagovali ?pa?ky, kter? na?li po cest?, pon?vad? nem?li - jak p?irozeno - kapsy a nebylo to kam schovat.
      Kolem nich st?li ostatn? v?z?ov? garniz?nu a libovali si pohledem na dvacet podvl?ka?ek pod kazatelnou, na kterou vylezl poln? kur?t, b?inkaje ostruhami.
      "Habacht!" vyk?ikl, "k modlitb?, v?ichni za mnou, co j? budu ??kat! A ty vzadu, ty lumpe, nesmrkej do ruky, jsi v chr?mu P?n?, a to t? d?m zav??t. Jestlipak jste, vy sy??ci, je?t? nezapomn?li ot?en??? Tak to zkus?me - - - Nu, j? v?d?l, ?e to nep?jde. Kdepak ot?en??, takhle dv? porce masa a fazulov? sal?t, napr?skat se, lehnout si na b?icho na kavalec, dloubat se v nose a nemyslit na p?naboha, nem?m pravdu?"
      Pod?val se z kazatelny dol? na dvacet b?l?ch and?l? v podvl?ka?k?ch, kte?? se n?ramn? dob?e, stejn? jako v?ichni, bavili. Vzadu hr?li maso!
      "Je to moc dobr?," za?eptal ?vejk sv?mu sousedovi, na kter?m lp?lo podez?en?, ?e-za t?i koruny usekl sv?mu kamar?dovi sekyrou v?echny prsty na ruce, aby se ten dostal z vojny.
      "Vono to je?t? p?ijde," byla odpov??, "dnes je zas po??dn? nal?tej, to zas bude pov?dat o trnitej cest? h??chu."
      Poln? kur?t byl opravdu dnes ve v?te?n? n?lad?. S?m ani nev?d?l, pro? to d?l?, ale naklo?oval se neust?le z kazatelny a byl by m?lem ztratil rovnov?hu a p?epadl.
      "Zp?vejte n?co, ho?i," k?i?el dol?, "nebo chcete, abych v?s nau?il nov? p?sni?ce? Tak zp?vejte za mnou:
       Ze v?ech znejmilej??
       svou milou j? m?m,
       nechod?m tam za n? s?m,
       chod? za ni jin?ch v?ce,
       milenc? m? na tis?ce,
       a ta moje znejmilej??
       je Panenka Maria - - -
      Vy se tomu, holomci, nikdy nenau??te," pokra?oval poln? kur?t, "j? jsem pro to, v?echny v?s post??let; rozum?te mn? dob?e?! J? to tvrd?m z tohoto bo??ho m?sta, ni?emov?, nebo? b?h je n?co, co se v?s neboj? a co s v?mi zato??, a? budete z toho pitom?, nebo? vy v?h?te obr?tit se ke Kristu a rad?ji jdete po trnit? cest? h??chu."
      "U? je to tady, je spr?vn? nal?tej," ?eptal radostn? soused ?vejkovi.
      "Trnit? cesta h??chu je, vy kluci pitom?, cesta boje s ne?estmi. Vy jste marnotratn? synov?, kte?? se rad?ji v?l?te v ajncl?ku, ne? byste se vr?tili k otci. Jen d?le a v??e up?ete sv?j zrak do v?sosti nebes, i zv?t?z?te a uhost? se pokoj ve va?? du?i, vy uli?n?ci. J? bych si vyprosil, aby si tam vzadu n?kdo odfrk?val. Nen? k?? a nen? v ma?tali, je v chr?mu P?n?. Na to v?s upozor?uji, mil??kov? moji. Tak kdepak jsem to p?estal. Ja, ?ber den Seelenfrieden, sehr gut. Pamatujte si, vy dobytku jeden, ?e jste lidi a ?e se mus?te d?vat i skrze temn? mrak v dalek? prostor a v?d?t, ?e zde trv? v?echno jen do ?asu, v?ak b?h ?e je nav?ky. Sehr gut, nicht wahr, meine Herren? J? bych se m?l dnem a noc? za v?s modlit, aby milosrdn? b?h, vy kluci pitom?, vlil svou du?i ve va?e studen? srdce a svou svatou milost? smyl h??chy va?e, abyste byli jeho nav?ky a aby v?s, vy dareb?ci, v?dycky miloval. To se ale m?l?te. J? v?s do toho r?je uv?d?t nebudu -" Poln? kur?t ?kytl. "A nebudu," opakoval um?n?n?, "nic pro v?s neud?l?m, ani mne nenapadne, pon?vad? jste nenapraviteln? ni?emov?. Po cest?ch va?ich v?s nepovede dobrota P?n?, dech l?sky bo?? v?s neprovane, pon?vad? mil?mu p?nubohu ani nenapadne zab?vat se s takov?mi lotry. Sly??te to, vy tady dole v t?ch podvl?ka?k?ch?"
      Dvacet podvl?ka?ek pod?valo se nahoru a ?eklo jako jedn?m hlasem:
      "Poslu?n? hl?s?me, ?e sly??me."
      "Nesta?? jenom sly?et," pokra?oval ve sv?m k?z?n? poln? kur?t, "temn? mrak ?ivota, v n?m? ?al v?m bo?? ?sm?v nevezme, vy pitomci, nebo? dobrota bo?? m? tak? sv? meze, a ty mezku vzadu, se nekuckej, nebo t? d?m zav??t, a? bude? ?ernej. A vy tam dole, nemyslete si, ?e jste v putyce. B?h je nejv?? milosrdn?, ale jen pro po??dn? lidi, a ne pro n?jak? vyvrhely lidsk? spole?nosti, kter? se nespravuje jeho z?kony ani dienstreglam?. To jsem v?m cht?l ??ct. Modlit se neum?te a mysl?te si, ?e chodit do kaple pat?? k n?jak? legraci, ?e je zde n?jak? divadlo nebo kinote?tr. A to v?m vy?enu z hlavy, abyste si nemyslili, ?e jsem zde kv?li tomu, abych v?s bavil a dal v?m n?jakou radost do ?ivota. Rozsad?m v?s po ajncl?k?ch, to v?m ud?l?m, lumpov?. Ztr?c?m s v?mi ?as a vid?m, ?e je to v?echno do?ista marn?. ?e kdyby zde byl s?m poln? mar??lek nebo arcibiskup, ?e se nenaprav?te, neobr?t?te k bohu. A p?ece si jednou na mne vzpomenete, ?e jsem to s v?mi myslel dob?e:"
      Mezi dvaceti podvl?ka?kami ozval se vzlykot. To se dal ?vejk do pl??e.
      Poln? kur?t pod?val se dol?. Tam st?l ?vejk a ut?ral si p?st? o?i. Kolem bylo vid?t radostn? souhlas.
      Poln? kur?t pokra?oval, ukazuje na ?vejka:
      "Z toho ?lov?ka nech? si ka?d? vezme p??klad. Co d?l?? Pl??e. Nepla?, pov?d?m ti, nepla?. Ty se chce? polep?it? To se ti, chlape?ku, tak lehce nepoda??. Ted' pl??e?, a a? se odtud vr?t?? do cimry, zas bude? stejn? takov? lump jako p?edt?m. To mus?? je?t? moc p?em??let o neskonal? milosti a milosrdenstv? bo??m, moc se starat, aby tvoje h?e??c? du?e mohla nal?zt ve sv?t? tu pravou cestu, po kter? m? kr??et. Dnes vid?me, ?e se n?m zde rozbre?el jeden mu?, kter? se chce obr?tit, a co d?l?te vy ostatn?? Docela nic. Tamhleten n?co ?v?k?, jako kdyby jeho rodi?e byli p?e?v?kavci, a tamhle zas si hledaj? v chr?mu P?n? v?i v ko?ili. Copak se nem??ete ?kr?bat doma a mus?te si to pr?v? nechat na slu?by bo??? Pane ?t?bsprofous, vy si taky ni?eho nev??m?te. V?dy? jste v?ichni voj?ci, a ne n?jac? pitom? civilisti. M?te se p?ece chovat, jak se slu?? na voj?ky, t?ebas jste byli v kostele. Puste se, krucifix, do hled?n? boha a v?i si hledejte doma. T?m jsem kon?il, vy uli?n?ci, a ??d?m od v?s, abyste p?i m?i chovali se slu?n?, aby se nestalo jako posledn?, ?e si vzadu vym??ovali er?rn? pr?dlo za chleba a ?rali ho p?i pozdvihov?n?:"
      Poln? kur?t sestoupil z kazatelny a ode?el do sakristie, kam se za n?m odebral ?t?bn? profous. Za chv?li ?t?bn? profous vy?el, obr?til se p??mo k ?vejkovi, vyt?hl ho ze skupiny dvaceti podvl?ka?ek a odvedl do sakristie.
      Poln? kur?t sed?l velice pohodln? na ~ stole a kroutil si cigaretu.
      Kdy? ?vejk vstoupil, ?ekl poln? kur?t:
      "Tak v?s tady m?m. J? u? jsem si v?echno rozmyslil a mysl?m, ?e jsem v?s prohl?dl jaksepat??, rozum??, chlape? To je prvn? p??pad, aby se mn? tady v kostele n?kdo rozbre?el."
      Sesko?il se stolu a cukaje ?vejkovi za rameno k?i?el pod velk?m, zasmu?il?m obrazem Franti?ka S?lesk?ho:
      "P?iznej se, lumpe, ?es bre?el jen tak kv?li legraci?!"
      A Franti?ek S?lesk? d?val se t?zav? z obrazu na ?vejka. Z druh? strany, z jin?ho obrazu, d?val se na ?vejka vyjeven? n?jak? mu?edn?k, kter? m?l pr?v? v zadnici zuby od pily, j?? ho n?jac? nezn?m? ??m?t? ?oldn??i pilovali. Na tv??i mu?edn?ka p?itom nebylo zn?t ??dn?ho utrpen? a t?? ??dn? radosti a mu?ednick? z??e. Tv??il se jen vyjeven?, jako by cht?l ??ct: Jakpak jsem vlastn? k tomuhle p?i?el, copak to, p?nov?, se mnou d?l?te?
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ?ekl rozv??n? ?vejk, s?zeje v?echno na jednu kartu, "?e se zpov?d?m bohu v?emohouc?mu i v?m, d?stojn? ot?e, kter? jste na m?st? bo??m, ?e jsem bre?el opravdu jen kv?li legraci. J? jsem vid?l, ?e k va?emu k?z?n? sch?z? jeden polep?enej h???n?k, kter?ho jste marn? hledal ve va?em k?z?n?. Tak jsem v?m cht?l vopravdu ud?lat radost, abyste si nemyslel, ?e se nenajdou je?t? spravedliv? lidi, a sob? cht?l jsem ud?lat legraci, aby se mn? vodleh?ilo:"
      Poln? kur?t pod?val se zkoumav? do prostodu?n? tv??e ?vejkovy. Slune?n? paprsek zahr?l si na zasmu?il?m obraze Franti?ka S?lesk?ho a teple oh??l vyjeven?ho mu?edn?ka na st?n? naproti.
      "Vy se mn? za??n?te l?bit," ?ekl poln? kur?t, sedaje op?t na st?l. "Ke kter?mu regimentu pat??te?" Po?al ?kytat.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e pat??m i nepat??m k jednadevades?t?mu regimentu, ?e v?bec nev?m, jak to vlastn? se mnou je:"
      "A pro? zde vlastn? sed?te?" ot?zal se poln? kur?t, nep?est?vaje ?kytat.
      Z kaple nesly se sem zvuky harmonia, kter? zastupovalo varhany. Hudebn?k, jeden u?itel zav?en? pro dezerci, kv?lel na harmoniu v nejteskliv?j??ch c?rkevn?ch melodi?ch. Se ?kyt?n?m poln?ho kur?ta spl?valy ty zvuky v novou d?rickou stupnici.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e opravdu nev?m, pro? tu sed?m, a ?e si nest??uji, ?e tu sed?m. J? m?m jenom sm?lu. J? mysl?m v?dycky v?echno dob?e a nakonec se mn? to v?dycky vobr?t? k tomu hor??mu, jako tamhletomu mu?edn?kovi na tom obraze."
      Poln? kur?t pod?val se na obraz, usm?l se a ?ekl:
      "Vy se mn? opravdu l?b?te, na v?s se mus?m p?eptat u pana auditora a d?l se s v?mi bavit nebudu. U? abych m?l tu m?i svatou z krku! Kehrt euch! Abtreten!"
      Kdy? se ?vejk vr?til do rodn? skupiny podvl?ka?ek pod kazatelnou, odpov?d?l na ot?zky, co mu cht?l v sakristii poln? kur?t, velice su?e a stru?n?: "Je vo?ralej:"
      Nov? v?kon poln?ho kur?ta, m?e svat?, byla sledov?na v?emi s velkou pozornost? a netajen?mi sympatiemi. Jeden se dokonce vsadil pod kazatelnou, ?e poln?mu kur?tovi vypadne monstrance z ruky. Vsadil celou svou porci chleba proti dv?ma fack?m a vyhr?l to.
      To, co v kapli plnilo du?e v?ech p?i pohledu na ob?ady poln?ho kur?ta, nebyl mysticismus v???c?ch ?i zbo?nost prav?ch katol?k?. Byl to pocit takov? jako v divadle, kdy? nezn?me obsah kusu, d?j se zapl?t? a my s dychtivost? ?ek?me, jak se to vyvine. Pohrou?ili se v obraz, kter? jim poskytoval s velkou ob?tavost? ten pan poln? kur?t u olt??e.
      Oddali se v estetick? po??v?n? orn?tu, kter? si poln? kur?t obl?kl naruby, a s vrouc?m porozum?n?m a rozn?cen?m pozorovali v?echno, co se d?je u olt??e.
      Zrzav? ministrant, dezert?r z kostelnick?ch kruh?, specialista v drobn?ch kr?de??ch u 28. pluku, sna?il se poctiv? vybavovat z pam?ti cel? postup, techniku i text m?e svat?. On byl sou?asn? i ministrantem,, i n?pov?dou poln?mu kur?tovi, kter? s naprostou lehkomyslnost? p?ehazoval cel? v?ty a m?sto oby?ejn? m?e dostal se v me?n? knize a? na ror?ty, kter? za?al zp?vat ku v?eobecn? spokojenosti obecenstva.
      Nem?l ani hlasu, ani hudebn?ho sluchu a pod klenbou kaple ozvalo se takov? kvi?en? a je?en? jako v prase??m chl?vku.
      "Ten je ale dneska vo?ralej," s pln?m uspokojen?m a radost? ??kali p?ed olt??em, "ten ji m?. Toho to zas chytlo! To se jist? vo?ral n?kde u holek:"
      A u? asi pot?et? oz?val se od olt??e zp?v poln?ho kur?ta "Ite, missa est!" jako v?le?n? ?ev Indi?n?, a? se t??sla okna.
      Potom poln? kur?t pod?val se je?t? jednou do kalichu, nezbyla-li tam p?ece je?t? kapka v?na, u?inil mrzut? posun?k a obr?til se k poslucha??m:
      "Tak te? u?, lumpov?, m??ete j?t dom?, u? je konec..Pozoroval jsem, ?e nejev?te tu pravou zbo?nost, jakou m?te m?t, jste-li v kostele p?ed tv??? nejsv?t?j?? sv?tosti olt??n?, vy uli?n?ci. ,Tv??? v tv?? nejvy???mu bohu nestyd?te se sm?t nahlas, ka?lat a chrchlat, ?oupat nohama, dokonce p?ede mnou, kter? tu zastupuji Panenku Marii, Krista P?na i boha otce, pitomci. Jestli se to p???t? bude opakovat, tak s v?mi zato??m, jak se slu?? a pat?? a abyste v?d?li, ?e nen? jenom to jedno peklo, o kter?m jsem v?m p?edposledn? k?zal, ale ?e je i peklo na zemi, a jestli byste se i mohli spasit p?ed t?m prvn?m, p?ed t?mhle se mn? nespas?te. Abtreten!"
      Poln? kur?t, kter? tak kr?sn? v praxi vylo?il zatracen? starou v?c, v?zn? nav?t?vovati, ode?el do sakristie, p?evl?kl se, dal si nal?t z demi??nu do konvice me?n? v?no, vypil je a s pomoc? zrzav?ho ministranta vsedl na sv?ho jezdeck?ho kon? na dvo?e p?iv?zan?ho, ale pak si vzpomn?l na ?vejka, slezl a ?el do kancel??e k auditorovi Bernisovi.
      Vy?et?uj?c? auditor Bernis byl mu? spole?nosti, p?vabn? tane?n?k a mravn? zpustl?k, kter? se zde stra?n? nudila psal n?meck? ver?e do pam?tn?k?, aby m?l pohotov? v?dy n?jakou z?sobu. Byl nejd?le?it?j?? slo?kou cel?ho apar?tu vojensk?ho soudu, pon?vad? m?l tak hrozn? mno?stv? rest? a spleten?ch akt, ?e uv?d?l v respekt cel? vojensk? soud na Hrad?anech. Ztr?cel ob?alovac? materi?l a byl nucen vym??let si nov?. P?ehazoval jm?na, ztr?cel nit? k ?alob? a soukal nov?, jak mu to napadlo. Soudil dezert?ry pro kr?de? a zlod?je pro dezerci. Pletl i politick? procesy, kter? p?itahoval ze vzduchu. D?lal nejrozmanit?j?? hokuspokusy, aby usv?d?il ob?alovan? ze zlo?in?, o kter?ch se t?m nikdy nezd?lo. Vym??lel si ur??ky veli?enstva a vymy?len? inkriminovan? v?roky p?i?kl v?dy n?komu, jeho? ob?aloba ?i ud?n? na n?ho se ztratilo v tom nep?etr?it?m chaosu ??edn?ch akt a p??pis?.
      "Servus," ?ekl poln? kur?t, pod?vaje mu ruku, "jak se da???"
      "Nevaln?," odpov?d?l vy?et?uj?c? auditor Bernis, "p?eh?zeli mn? materi?l, a pak se v tom ani ?ert nem??e vyznat. V?era jsem poslal nahoru u? zpracovan? materi?l o jednom chlapovi pro vzpouru, a vr?tili mn? to nazp?tek, ?e v tom p??pad? nejde o vzpouru, ale o kr?de? konzervy. A je?t? jsem na to dal jin? ??slo, ale jak na to p?i?li, to b?h su?." Auditor si odplivl.
      "Chod?? je?t? hr?t karty?" ot?zal se poln? kur?t. "S kartami jsem to v?echno prohr?l; posledn? jsme hr?li s t?m ple?at?m plukovn?kem makao a hodil jsem mu to v?echno do ch?t?nu. Ale v?m o jedn? ??b?. A co ty d?l??, svat? ot?e?"
      "J? pot?ebuji bur?e," ?ekl poln? kur?t, "m?l jsem posledn? jednoho star?ho ??etn?ho bez akademick?ho vzd?l?n?, ale hovado prvn? t??dy. Po??d jen f?ukal a modlil se, aby ho b?h chr?nil, tak jsem ho poslal s mar?batali?nem na frontu. Pov?d? se, ?e ten ba??k ?pln? rozsekali. Potom mn? poslali jednoho chlap?ka, kter? nic jin?ho ned?lal, ne? ?e sed?l v hospod? a pil na m?j ??et. To byl je?t? snesiteln? ?lov?k, ale potily se mu nohy. Tak jsem ho poslal tak? s mar?batali?nem. Dnes jsem na?el p?i k?z?n? jednoho chlapa, kter? se mn? z legrace rozplakal. Takov?ho ?lov?ka bych pot?eboval. Jmenuje se ?vejk a sed? na ?estn?ctce. R?d bych v?d?l, pro? ho zav?eli a jestli by to ne?lo n?jak ud?lat, abych ho mohl vz?t odtud:"
      Auditor hledal v z?suvk?ch akta t?kaj?c? se ?vejka, ale nemohl jako v?dy ni?eho naj?t.
      "Bude to m?t hejtman Linhart," ?ekl po dlouh?m hled?n?, "?ertv? kam se u mne ta v?echna akta ztr?cej?. Patrn? jsem je poslal k Linhartovi. Hned tam zatelefonuji - - - Hal?, zde nadporu??k auditor Bernis, pane hejtmane. J? bych prosil, nem?te-li tam spisy t?kaj?c? se jak?hosi ?vejka... ?e mus? b?t ?vejk u mne? To se div?m... ?e jsem to od v?s p?ej?mal? To se opravdu div?m... Sed? na ?estn?ctce... J? v?m, pane hejtmane, ?e ?estn?ctku m?m j?. Ale j? myslil, ?e spisy o ?vejkovi se tam n?kde u v?s v?lej?... ?e si vypro?ujete, abych tak s v?mi mluvil? ?e se u v?s nic nev?l?? Hal?, hal?..."
      Auditor Bernis se posadil ke stolu a rozho??en? odsuzoval nepo??dky ve veden? vy?et?ov?n?. Mezi n?m a hejtmanem Linhartem panovalo ji? d?vno nep??telstv?, v kter?m byli velice d?sledn?. Dostal-li se spis pat??c? Linhartovi do rukou Bernise, zalo?il ho Bernis, ?e se nikdo v tom nevyznal. Linhart d?lal tot?? se spisy pat??c?mi Bernisovi. Ztr?celi si navz?jem p??lohy.
      (Spisy o ?vejkovi byly nalezeny v arch?vu vojensk?ho soudu teprve a? po p?evratu s touto relac?: "Hodlal odhodit pokryteckou masku a vystoupit ve?ejn? proti osob? na?eho panovn?ka a na?emu st?tu." Spisy byly zastr?eny do spis? t?kaj?c?ch se jak?hosi Josefa Koudely. Na ob?lce byl k???ek a pod n?m "Vy??zeno" a datum.)
      "Tak se mn? ?vejk ztratil," ?ekl auditor Bernis; "d?m si ho zavolat, a jestli se k ni?emu nep?izn?, tak ho pust?m a d?m ho odv?st k tob? a ty u? si to vyjedn?? u regimentu."
      Po odchodu poln?ho kur?ta dal si auditor Bernis p?edv?sti ?vejka a nechal ho st?t u dve??, pon?vad? pr?v? dostal telefonogram od policejn?ho ?editelstv?, ?e vy?adovan? materi?l k ob?alovac?mu spisu ??slo 7267, t?kaj?c? se p???ka Maixnera, byl p?ijat v kancel??i ??slo 1 za podpisem hejtmana Linharta. Mezi tou dobou prohl??el si ?vejk auditorovu kancel??.
      ?e by ?inila velice p??zniv? dojem, zejm?na fotografiemi na st?n?ch, ned? se ??ci. Byly to fotografie r?zn?ch exekuc?, proveden?ch arm?dou v Hali?i i v Srbsku. Um?leck? fotografie s vyp?len?mi chalupami a se stromy, jich? v?tve se skl?n?ly pod t?hou ob??en?ch. Zejm?na p?kn? byla fotografie ze Srbska s pov??enou rodinou. Mal? hoch, otec i matka. Dva voj?ci s bajonetem hl?daj? strom s popraven?mi a n?jak? d?stojn?k jako v?t?z stoj? v pop?ed? a kou?? cigaretu. Na druh? stran? v pozad? vid?t poln? kuchy? v pr?ci.
      "Tak jak je to s v?mi, ?vejku?" ot?zal se auditor Bernis, kdy? ulo?il telefonogram ad acta, "co jste provedl? Cht?l byste se p?iznat, nebo ?ekat, a? bude na v?s sestavena ?aloba? Takhle to d?l nejde. Nemyslete si, ?e jste p?ed n?jak?m soudem, kde v?s vy?et?uj? pitom? civilisti. U n?s jsou vojensk? soudy, k. u. k. Milit?rgericht. Jedin?m va??m spasen?m od p??sn?ho a spravedliv?ho trestu m??e b?t, ?e se p?izn?te:"
      Auditor Bernis m?l zvl??tn? metodu, kdy? ztratil materi?l proti ob?alovan?mu. Jak vid?te, nebylo v tom zcela nic zvl??tn?ho a tak? se nesm?me divit, ?e v?sledky takov?ho vy?et?ov?n? a v?slechu rovnaly se v ka?d?m p??pad? nule.
      A tu auditor Bernis c?til se b?t v?dy tak proz?rav?m, ?e nemaje materi?lu proti obvin?n?mu, neznaje, z ?eho ho vin?, pro? tu sed? na garniz?nu, pozorov?n?m chov?n? a fyziognomie p?edveden?ho k v?slechu kombinoval, pro? rasi toho ?lov?ka zav?eli na garniz?n.
      Jeho proz?ravost a znalost lid? byla tak velik?, ?e jednoho tik?na, kter? se dostal od sv?ho pluku na garniz?n pro kr?de? n?kolika tuct? pr?dla (byl k ruce skladn?kovi ve skladi?ti!), obvinil z politick?ch zlo?in?, ?e pr? n?kde v hospod? mluvil s voj?ky o z??zen? samostatn?ho n?rodn?ho st?tu ze zem? koruny ?esk? a Slovenska se slovansk?m kr?lem v ?ele.
      "My m?me dokumenty," ?ekl ne??astn?mu Cik?novi, "v?m nezb?v? ne? se p?iznat, v kter? hospod? jste to mluvil a od jak?ho pluku byli ti voj?ci, kte?? v?s poslouchali, a kdy to bylo:"
      Ne??astn? tik?n si vymyslil i datum, i hospodu, i od kter?ho pluku byli jeho domn?l? poslucha?i, a kdy? ?el od v?slechu, utekl v?bec z garniz?nu.
      "Vy se nechcete p?iznat k ni?emu," ?ekl auditor Bernis, kdy? ?vejk hrobov? ml?el, "vy nechcete ??ct, pro? jste zde, pro? v?s zav?eli? Mn? byste to alespo? mohl ??ct, ne? v?m to ?eknu s?m. Upozor?uji v?s je?t? jednou, abyste se p?iznal. Je to pro v?s lep??, pon?vad? to usnadn? vy?et?ov?n? a zm?r?uje to trest. To je stejn? u n?s jako u civilist? "
      "Poslu?n? hl?s?m," ozval se dobr?ck? hlas ?vejk?v, "?e jsem zde v garniz?nu jako nalezenec:"
      "Jak to mysl?te?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e to mohu vysv?tlit n?ramn? jednoduch?m zp?sobem. U n?s v ulici je uhl?? a ten m?l ?pln? nevinn?ho dvoulet?ho chlape?ka a ten jednou se dostal p??ky z Vinohrad a? do Libn?, kde ho str??n?k na?el sed?t na chodn?ku. Tak toho chlape?ka odved na komisa?stv? a zav?eli je tam, to dvoulet? d?t?. Byl, jak vid?te, ten chlape?ek ?pln? nevinnej, a p?ece byl zav?enej. A kdyby byl um?l mluvit a n?kdo se ho ptal, pro? tam sed?, tak by taky nev?d?l. A se mnou je n?co podobn?ho. J? jsem taky nalezenec:"
      Bystr? pohled auditor?v p?el?tl ?vejkovu postavu i obli?ej a rozbil se o n?. Takov? lhostejnost a nevinnost z??ila z cel? t? bytosti stoj?c? p?ed auditorem, ?e Bernis za?al chodit roz?ilen? po kancel??i, a kdyby byl nesl?bil poln?mu kur?tovi, ?e mu po?le ?vejka, ?ertv? jak by to se ?vejkem bylo dopadlo.
      Kone?n? se v?ak zastavil op?t u sv?ho stolu.
      "Posly?te," ?ekl k ?vejkovi, kter? se lhostejn? d?val p?ed sebe, "jestli se je?t? jednou s v?mi setk?m, tak na to budete pamatovat. - Odve?te ho!"
      Kdy? ?vejka odv?d?li zp?t na ?estn?ctku, dal si auditor Bernis zavolat ?t?bn?ho profousa Slav?ka.
      "Do dal??ho rozhodnut?," ?ekl stru?n?, "pos?l? se ?vejk k dispozici pana poln?ho kur?ta Katze. Vyhotovit propou?t?c? pap?ry a odv?st se dv?ma mu?i ?vejka k panu poln?mu kur?tovi."
      "D?t mu ?et?zky na cestu, pane nadporu??ku?" Auditor uhodil p?st? do stolu:
      "Vy jste v?l. ?ekl jsem v?m p?eci jasn? vyhotovit propou?t?c? pap?ry."
      A v?echno, co se nashrom??dilo za den v du?i auditorov?, hejtman Linhart i ?vejk, vylilo se jako drav? ?eka na ?t?bn?ho profousa a kon?ilo slovy:
      "A nyn? ch?pete, ?e jste korunovan? v?l?"
      M? se sice tak ??kat jen kr?l?m a c?sa??m, ale ani prost? ?t?bn? profous, hlava nekorunovan?, nebyl s t?m spokojen. Odch?zeje od auditora, zkopal na chodb? trestance konka?e, d?laj?c?ho ?klid na chodb?.
      Co se t?k? ?vejka, um?nil si ?t?bn? profous, ?e ?vejk mus? alespo? jednu noc p?espat je?t? na garniz?n?, aby tak? je?t? n??eho u?il.
      - - - - - -
      Noc str?ven? na garniz?n? pat?? v?dy k mil?m vzpom?nk?m.
      Vedle ?estn?ctky byl ajncl?k, ponur? d?ra - samovazba, odkud i tu noc oz?valo se vyt? n?jak?ho zav?en?ho voj?ka, kter?mu ?ikovatel Ftepa pro n?jak? disciplin?rn? p?estupek z rozkazu ?t?bn?ho profousa Slav?ka l?mal ?ebra.
      Kdy? vyt? utichlo, bylo sly?et v ?estn?ctce prask?n? v??, kter? se dostaly mezi prsty v?z?? p?i prohl?dce.
      Nad dve?mi v otvoru ve zdi petrolejov? lampa, opat?en? m???ovan?m chr?n?tkem, vyd?vala matn? sv?tlo a ?oudila. Z?pach petroleje m?sil se s p?irozen?mi v?pary lidsk?ch nemyt?ch t?l a se z?pachem kybl?ku, kter? po ka?d?m upot?eben? rozhrnul svou hladinu, aby vrhl novou vlnu z?pachu do ?estn?ctky.
      ?patn? v??iva ?inila u v?ech obt??n?m proces tr?ven? a v?t?ina trp?la na v?try; kter? vypou?t?li do no?n?ho ticha, odpov?daj?ce si t?mi sign?ly navz?jem za r?zn?ch ?ert?.
      Na chodb?ch bylo sly?et odm??en? krok hl?dek, ob?as otev?el se otvor ve dve??ch a kuk?tkem se d?val bacha?.
      Na st?edn?m kavalci oz?valo se tich? vypravov?n?:
      "Ne? jsem cht?l ut?ct a ne? mne potom sem dali mezi v?s, byl jsem na ??sle dvan?ct. Tam jsou jako ti leh??. Jednou v?m tam p?ivedli jednoho ?lov?ka, odn?kud z venkova. Dostal ten mil? ?lov?k ?trn?ct dn?, pon?vad? u sebe nech?val p?esp?vat voj?ky. Nap?ed se myslilo, ?e je to spiknut?, ale pak se vysv?tlilo, ?e to d?lal za pen?ze. M?l b?t mezi t?ma nejleh??ma zav?enej, ale pon?vad? tam bylo plno, tak se dostal mezi n?s. A co si ale v?echno s sebou nep?ines z domova a co mu je?t? neposlali, pon?vad? m?l n?jak dovoleno, ?e m??e se stravovat s?m a sob? p?ilep?it. I kou?it m?l dovoleno. M?l dv? ?unky, takov? obrovsk? pecny chleba, vejce, m?slo, cigarety, tab?k, nu zkr?tka na co si ?lov?k pomysl?, to m?l s sebou ve dvou ba?och?ch. A chlap si myslel, ?e to mus? se?rat s?m. Za?ali jsme na n?m loudit, kdy? se nedovt?pil, ?e se mus? s n?mi d?lit, jako se d?lili ti druz?, kdy? n?co dostali, ale on chlap lakom?, ?e pr? ne, ?e bude ?trn?ct dn? zav?enej a ?e by si zkazil ?aludek tou kapustou a shnil?ma bramborama, co n?m d?vaj? na min??. Prej n?m d? celou svou min?? i komis?rek, vo to pr? nestoj?, a? prej si to d?l?me mezi sebou anebo po po?ad? se st??d?me. ?teknu v?m, ?e to byl takovej fajnovej ?lov?k, ?e si necht?l ani na ten kybl?k sedat a ?ekal a? na druhej den na proch?zce, ?e to ud?l? na dvo?e na latr?n?. Byl takovej rozmazlenej, ?e si dokonce p?ines s sebou klozetovej pap?r. ?tekli jsme mu, ?e se mu vyka?lem na tu jeho porci, a trp?li jsme den, druhej, t?et?. Chlap ?ral ?unku, mazal si m?slo na chleba, loupal si vaj??ka, zkr?tka ?il. Kou?il cigarety a ani ?luka necht?l nikomu d?t. My prej nesm?me kou?it, a kdyby to vid?l bacha?, ?e n?m d?v? ?luka, ?e prej by ho zav?eli: Jak ??k?m, my jsme trp?li t?i 'dny. Na ?tvrt? den v noci jsme to ud?lali. Chlap se r?no probud?, a to jsem v?m zapomn?l ??ct, ?e se v?dycky r?no, v poledne i ve?er, ne? se za?al cp?t, modlil, dlouho modlil. Tak se pomodl? a hled? svoje ba?ochy pod pry?nou. J?, ba?ochy tam byly, ale vysu?en?, scvrkl? jako su?en? ?vestka. Za?al k?i?et, ?e je vokradenej, ?e mu tam nechali jen klozetovej pap?r. Pak zas myslel asi p?t minut, ?e si d?l?me legraci, ?e jsme to n?kam poschov?vali. Pov?d? je?t? tak vesele: ,J? v?m, vy jste ?izu?kov?, j? v?m, ?e mn? to vr?t?te, ale povedlo se v?m to.` Byl tam mezi n?ma jeden Libe??k a ten pov?d?: ,V?d? co, p?ikryjou se dekou a po??taj? do deseti. A pak se pod?vaj? do t?ch svejch ba?och?.` P?ikryl se jako poslu?nej chlapec a po??t?: ,Jedna, dv?, t?i...` A ten Libe??k pov?d? znova: ,To nesm?j? tak rychle, to musej? hodn? pomalu.` A tak von pod tou dekou po??t? pomalu, v p?est?vk?ch: ,Jedna - dv? - t?i...` Kdy? p?epo??tal deset, vylez z kavalce a prohl?d si svoje ba?ochy. ,Je???marj?, lidi?ky,` za?al k?i?et, ,v?dy? jsou pr?zdn?, jako byly d??v!` A p?itom ten jeho blbej obli?ej, mohli jsme v?ichni puknout od sm?chu. Ale ten Libe??k pov?d?: ,Zkusej? to je?t? jednou.` A v???te, ?e byl takovej blbej z toho ze v?eho, ?e to je?t? jednou zkusil, a kdy? vid?l, ?e zas tam nic nem? ne? ten klozetovej pap?r, za?al ml?tit do dve?? a k?i?et: ,Vokradli mne, vokradli mne, pom?c, votev?te, prokristap?na, votev?te.` Tak tam hned p?il?tli, zavolali ?t?bn?ho profousa a ?ikovatele ?epu. My v?ichni jeden jako druh? ??k?me, ?e se zbl?znil, ?e v?era i dlouho do noci ?ral a ?e to v?echno se?ral. A von jen plakal a po??d ??kal: ,V?dy? n?kde musej? bejt drobe?ky: Tak hledali drobe?ky a nena?li, pon?v?d? tak chytr? jsme byli taky. Co jsme sami nemohli se?rat, poslali jsme po?tou na ????e do druh?ho poschod?. Nemohli n?m nic dok?zat, a?koliv ten blbec po??d ved svou: ,Dy? ty drobe?ky n?kde musej? bejt.` Celej den v?m nic ne?ral a d?val pozor, jestli n?kdo n?co nej? nebo nekou??. Druhej den se k ob?du je?t? tak? netknul min??e, ale ve?er mu ?ly ty shnil? brambory a kapusta k duhu, jenom?e se u? nemodlil jako d??v, ne? se d?val do ?unky a do vaj??ek. Potom tam jeden od n?s dostal zven?? ??k?m zp?sobem dramky, a to za?al s n?ma ponejprv mluvit, abychom pr? mu dali ?luka. Nedali jsme mu nic:"
      "J? jsem m?l strach, ?e jste mu toho ?luka dali," poznamenal ?vejk, "to byste zkazil cel? vypravov?n?. Takov? ?lechetnosti jsou jenom v rom?nech, ale na garniz?n? za takovejch okolnost? by to byla blbost "
      "A deku jste mu nedali?" ozval se ??si hlas. "Na to jsme zapomn?li."
      Nastala tich? debata, m?l-li dostat ke v?emu deku ?i ne. V?t?ina byla pro.
      Vypravov?n? pomalu zatichalo. Us?nali, ?kr?baj?ce se pod pa?d?, na prsou a na b?i?e, kde se v pr?dle v?i nejv?ce dr??. Us?nali, d?vaj?ce si zav?iven? deky p?es hlavu, aby je neru?ilo sv?tlo petrolejov? lampy...
      R?no v osm hodin vyzvali ?vejka, aby ?el do kancel??e.
      "Po levej stran? u dve?? kancel??e je pliv?tko, tam h?zej? ?pa?ky," pou?oval ?vejka jeden. "Potom v prvn?m poschod? jde? tak? kolem jednoho. Metou chodby a? v dev?t, tak tam n?co bude."
      Ale ?vejk zklamal jejich nad?je. Nevr?til se v?ce do ?estn?ctky. Devaten?ct podvl?ka?ek kombinovalo a h?dalo v?elijak? v?ci.
      N?jak? pihovat? voj?k od zem?brany, kter? m?l nejv?t?? fantazii, rozhl?sil, ?e ?vejk st?elil po sv?m hejtmanovi a ?e dnes ho odvedli na motolsk? cvi?i?t? na popravu.
      *T?icet procent lid?, kte?? sed?li na garniz?n?, sed?lo tam p?es celou v?lku, ani? by byli jednou u v?slechu.

10. kapitola

?vejk vojensk?m sluhou u poln?ho kur?ta

      1
      Znovu po??n? jeho odysea pod ?estn?m pr?vodem dvou voj?k? s bajonety, kte?? ho m?li dopravit k poln?mu kur?tovi.
      Jeho pr?vod?? byli mu?ov?, kte?? se dopl?ovali navz?jem. Jestli jeden z nich byl ?ahoun, druh? byl mal?, tlust?. ?ahoun kulhal na pravou nohu, mal? voj?k na levou. Oba slou?ili v t?lu, pon?vad? byli kdysi do v?lky ?pln? zpro?t?ni vojensk? slu?by.
      ?li v??n? vedle chodn?ku a d?vali se ob?as ?kosem na ?vejka, kter? kr??el uprost?ed a salutoval kdekomu. Jeho civiln? ?aty ztratily se ve skladi?ti garniz?nu i s jeho vojenskou ?epic?, s kterou ?el na vojnu. Ne?li ho propustili, dali mu star? vojensk? mund?r, kter? pat?il n?jak?mu b?ich??i a o hlavu v?t??mu, ne? byl ?vejk.
      Do kalhot, kter? m?l na sob?, byli by se ve?li je?t? t?i ?vejkov?. Nekone?n? faldy od noh a? p?es prsa, kam a? sahaly kalhoty, mimovoln? zp?sobovaly obdiv div?k?. Ohromn? bl?za se z?platami na loktech, zama?t?n? a ?pinav?, kl?tila se na ?vejkovi jako kab?t na hastro?ovi. Kalhoty visely na n?m jako kost?m na klaunovi z cirku. Vojensk? ?epice, kterou mu t?? na garniz?n? vym?nili, ?la mu p?es u?i.
      Na ?sm?vy div?k? odpov?dal ?vejk m?kk?m ?sm?vem, teplem a n?hou sv?ch dobr?ck?ch o??.
      A tak ?li do Karl?na, do bytu poln?ho kur?ta.
      Prvn? promluvil na ?vejka mal? tlust?. Byli pr?v? na Mal? Stran? dole pod podloub?m.
      "Odkud jse??" ot?zal se mal? tlust?.
      "Z Prahy."
      "A neute?e? n?m?"
      Do rozmluvy vm?sil se ?ahoun. Je to prazvl??tn? zjev, ?e jestli mal?, tlust? b?vaj? pov?t?in? dobromysln?mi optimisty, ?ahouni, vyt?hl? b?vaj? naopak skeptiky.
      A proto ?ahoun ?ekl k mal?mu: "Kdyby moh, tak by utek."
      "A pro? by ut?kal," ozval se mal? tlou?t?k, "je tak jako tak na svobod?, venku z garniz?nu. Tady to nesu v paketu:"
      "A co tam je v tom paketu k poln?mu kur?tovi?" ot?zal se ?ahoun.
      "To j? nev?m."
      "Tak vid??, nev?? a mluv??:"
      ?li p?es Karl?v most za naprost?ho ml?en?. V Karlov? ulici promluvil op?t mal? tlust? na ?vejka:
      "Nev??, pro? t? vedeme k poln?mu kur?tovi?"
      "Ke zpov?di," ?ekl ledabyle ?vejk, "z?tra mne budou v??et. To se v?dycky tak d?l? a ??k? se tomu duchovn? out?cha."
      "A pro? t? budou jako tento...," ot?zal se opatrn? ?ahoun, zat?mco tlust? soustrastn? se pod?val na ?vejka.
      Oba byli ?emesln?ci z venkova, otcov? rodin.
      "J? nev?m," odpov?d?l ?vejk, usm?vaje se dobr?cky, "j? o ni?em nev?m. Patrn? to bude osud:"
      "Asis se narodil na ne?tastn? planet?," znalecky a se soucitem poznamenal malink?, "u n?s v Jasenn? u Josefova je?t? za prusk? v?lky pov?sili tak? tak jednoho. P?i?li pro n?ho, nic mu ne?ekli a v Josefov? ho pov?sili:"
      "J? mysl?m," ?ekl skeptick? ?ahoun, "?e pro nic a za nic ?lov?ka nev???, ?e mus? b?t k tomu v?dycky n?jak? p???ina, aby se to mohlo od?vodnit "
      "Kdy? nen? v?lka," poznamenal ?vejk, "tak se to od?vod?uje, ale ve v?lce se na jednoho ?lov?ka nebere z?etel. M? padnout na front?, nebo bejt pov??enej doma. P??ky jako za vozem."
      "Poslouchej, nejsi ty n?jakej politickej?" ot?zal se ?ahoun. V p??zvuku jeho ot?zky bylo zn?t, ?e za??n? b?t ?vejkovi naklon?n.
      "Politickej jsem a? moc," usm?l se ?vejk.
      "Nejsi n?rodn? socialista?" Nyn? po?al b?t mal? tlust? opatrn?m. Vm?sil se do toho. "Co je n?m do toho," ?ekl, "je v?ude plno lid? a pozorujou n?s. Aspo? kdybychom n?kde v pr?jezd? mohli sundat bodla, aby to tak nevypadalo. Neute?e? n?m? My bychom m?li z toho nep??jemnosti. Nem?m pravdu, Ton?ku?" obr?til se k ?ahounovi, kter? potichu ?ekl:
      "Bodla bychom mohli sundat. Je to p?ece n?? ?lov?k."
      P?estal b?t skeptikem a du?i jeho naplnila soustrast k ?vejkovi. Hledali tedy vhodn? pr?jezd, kde s?ali bod?ky, a tlust? dovolil ?vejkovi, aby kr??el vedle n?ho.
      "Kou?il bys, vid," ?ekl, "jestlipak..." Cht?l ??ct: "Jestlipak ti daj? tak? zakou?it, ne? t? pov?s?," ale nedokon?il v?tu, vycituje, ?e by to byla beztaktnost.
      Zakou?ili si v?ichni a pr?vod?? ?vejkovi po?ali sd?lovat jemu o sv?ch rodin?ch na Kr?lov?hradecku, o ?en?ch, d?tech, o kousku pol??ka, o jedn? kr?v?.
      "J? m?m ??ze?," ?ekl ?vejk.
      ?ahoun s mal?m pod?vali se na sebe.
      "N?kam na jednu bychom tak? ?li," ?ekl mal?, vyci?uje ?ahoun?v souhlas, "ale n?kam, kde by to nebylo n?padn?."
      "Poj?me na Kukl?k," vyb?zel ?vejk, "kv?ry si d?te do kuchyn?, hostinsk? Serabona je sokol, toho se nemus?te b?t. - Hrajou tam na housle a na harmoniku," pokra?oval ?vejk, "a chod?j? tam pouli?n? holky a r?zn? jin? dobr? spole?nost, kter? nesm? do Reprezen??ku."
      ?ahoun s mal?m pod?vali se je?t? jednou na sebe a pak ?ekl ?ahoun: "Tak tam p?jdem, do Karl?na je je?t? daleko."
      Po cest? jim ?vejk vypravoval r?zn? anekdoty a v dobr? n?lad? vstoupili na Kukl?k a ud?lali to tak, jak ?vejk radil. Ru?nice uschovali v kuchyni a ?li do lok?lu, kde housle a harmonika napl?ovaly m?stnost zvuky obl?ben? p?sn? "Na Pankr?ci, tam na tom vr???ku, stoj? p?kn? stromo?ad?..."
      N?jak? sle?na, kter? sed?la na kl?n? vy?il?mu mlad?kovi s hladce u?esanou p??inkou, zp?vala chraplav?m hlasem: "M?l jsem holku namluvenou, jinej mn? za n? chod?."
      U jednoho stolu spal opil? sardink??, chv?lemi se probouzel, uhodil p?st? do stolu, zabreptal: "Nejde to," a zas spal d?l. Za kule?n?kem pod zrcadlem sed?ly jin? t?i sle?ny a pok?ikovaly na n?jak?ho kondukt?ra od dr?hy: "Mladej pane, daj? n?m vermut." U hudby h?dali se dva, ?e n?jakou Ma?ku v?era l?zla patrola. Jeden to vid?l na vlastn? o?i a druh? tvrdil, ?e ?la s n?jak?m voj?kem se vyspat k Val??m do hotelu.
      U sam?ch dve?? sed?l voj?k s n?kolika civilisty a vykl?dal jim o sv?m zran?n? v Srbsku. M?l obv?zanou ruku, pln? kapsy cigaret, kter? od nich dostal. ??kal, ?e u? nem??e p?t, a jeden z t? spole?nosti, ple?at? d?dek, neust?le ho vyb?zel: "Jen pijte, voj??ku, kdov? jestli se je?t? sejdem. M?m v?m d?t n?co zahr?t? M?te r?d ,Osi?elo d?t?`?"
      To byla toti? p?se? ple?at?ho d?dka a opravdu ji? za chv?li housle i harmonika zakv?lely, p?i?em? d?dkovi vstoupily slzy do o?? a on zp?val t?aslav?m hlasem: "Kdy? u? rozum bralo, na m?mu se ptalo, na m?mu se ptalo..."
      Od druh?ho stolu ozvalo se: "Nechaj si to. Jdou se vycpat. Pov?sej si to na h?eb?k, Odprejsknou s t?m sirotkem."
      A jako posledn? trumf po?al nep??telsk? st?l zp?vat: "Lou?en?, ach lou?en?, m? srd??ko je cel? zhroucen?, zhroucen?..."
      "Franto," volali na ran?n?ho voj?ka, kdy? p?ezp?vali, zahlu?iv?e ,Osi?el? d?t?`, "nech u? je bejt a poj? si k n?m sednout. Vyka?li se u? na n? a po?li sem cigarety! Bude? je bavit, n?divy."
      ?vejk se sv?mi pr?vod??mi d?vali se se z?jmem na to v?echno.
      ?vejk v?il se ve vzpom?nky, kdy? tu ?asto sed?val do vojny. Jak sem chodil policejn? komisa? Dra?ner na policejn? prohl?dku a prostitutky jak se ho b?ly a skl?daly na n?ho p?sni?ky s obsahem op??n?m. Jak pr?v? jednou zp?valy ch?rem:
       Za pana Dra?nera
       stala se tu mela,
       Ma?ena byla vo?ral?
       a Dra?nera se neb?la.
      Vtom p?i?el Dra?ner se sv?m pr?vodem, stra?n? a ne?prosn?. Bylo to, jako kdy? st?el? do koroptv?. Civiln? str??n?ci se?adili to v?echno do houfu. I on, ?vejk, byl tenkr?t v tom houfu, pon?vad? p?i sv? sm?le ?ekl komisa?i Dra?nerovi, kdy? ho vyzval, aby se legitimoval: "Maj? na to povolen? od policejn?ho ?editelstv??"
      ?vejk vzpom?nal t?? na jednoho b?sn?ka, kter? tu sed?val pod zrcadlem a v tom v?eobecn?m ruchu Kukl?ku, zp?vu a pod zvuky harmoniky ps?val b?sni?ky a pro??tal je prostitutk?m.
      Naproti tomu u ?vejkov?ch pr?vod?? nebylo ??dn?ch podobn?ch reminiscenc?. Bylo to pro n?. n?co zcela nov?ho. Za??nalo se jim to l?bit. Prvn? z nich, kter? na?el zde ?pln?ho uspokojen?, byl mal? tlust?, nebo? tac? lid?, krom? sv?ho optimismu, maj? velk? sklon b?t epikurejci. ?ahoun chv?li s?m s sebou z?pasil. A jako ztratil ji? sv?j skepticismus, ztr?cel pomalu i svou odm??enost a zbytek rozvahy.
      "J? si zatancuji," ?ekl po p?t?m piv?, kdy? vid?l, jak tancuj? p?ry ?lap?ka.
      Mal? oddal se ?pln? po?itk??stv?. Vedle n?ho sed?la jedna sle?na, mluvila oplzle, a o?i mu jen hr?ly.
      ?vejk pil. ?ahoun p?etancoval a vr?til se se svou tane?nic? ke stolu. Potom zp?vali, tan?ili, neust?le pili, popl?c?vali sv? spole?nice. A v atmosf??e prodejn? l?sky, nikotinu a alkoholu krou?ilo nen?padn? star? heslo "Po n?s a? p?ijde potopa!"
      Odp?ldne k nim p?isedl n?jak? voj?k a nab?zel se, ?e jim ud?l? za p?tku flegm?nu a otravu krve. M? s sebou injek?n? st??ka?ku a st??kne jim do nohy nebo do ruky petrolej. Budou s t?m le?et nejm?? dva m?s?ce, a jestli budou krmit r?nu slinami, tak t?ebas p?l roku, a mus? je pustit ?pln? z vojny.
      ?ahoun, kter? ?pln? ji? ztratil v?echnu du?evn? rovnov?hu, dal si na z?chod? od voj?ka st??knout petrolej pod k??i do nohy.
      Kdy? se schylovalo ji? k ve?eru, navrhl ?vejk, aby nastoupili cestu k poln?mu kur?tovi. Mal? tlou?t?k, kter? u? za?al breptat, sv?d?l ?vejka, aby je?t? po?kal. ?ahoun byl tak? toho m?n?n?, ?e poln? kur?t m??e ?ekat. ?vejkovi se v?ak p?estalo ji? na Kukl?ku l?bit, a proto jim pohrozil, ?e p?jde s?m.
      Tak ?li, ale musel jim sl?bit, ?e se v?ichni je?t? n?kde zastav?.
      Stavili se za Florenc? v mal? kav?rni?ce, kde tlust? prodal sv? st??brn? hodinky, aby se mohli je?t? d?le veselit.
      Odtamtud u? je ?vejk vedl pod pa?d?. Dalo mu to stra?n? mnoho pr?ce. Neust?le jim nohy pode kles?valy a cht?li st?le je?t? j?t n?kam. Mal? a tlust? byl by m?lem ztratil paket k poln?mu kur?tovi, tak byl ?vejk nucen n?sti paket s?m.
      ?vejk je neust?le musel upozor?ovat, kdy? ?el naproti d?stojn?k nebo n?jak? ?ar?e. Po nadlidsk?m ?sil? a namah?n? poda?ilo se ?vejkovi p?ivl?ct je k domu v Kr?lovsk? t??d?, kde bydlel poln? kur?t.
      S?m jim nastr?il bajonety na ru?nice a p?inutil je dloubnut?m pod ?ebra, aby ho vedli oni, a ne on je.
      V prv?m poschod?, kde byla nav?t?venka na dve??ch bytu "Otto Katz, Feldkurat", p?i?el jim otev??t n?jak? voj?k. Z pokoje oz?valy se hlasy a cinkot lahv? a sklenic.
      "Wir - melden - gehorsam - Herr - Feldkurat," ?ekl namahav? ?ahoun, salutuje voj?kovi, "ein - Paket - und ein Mann gebracht."
      "Lezte d?l," ?ekl voj?k, "kdepak jste se tak z??dili? Pan feldkur?t je taky..."
      Voj?k si odplivl. Voj?k ode?el s paketem. Lekali v p?eds?ni dlouho, a? se otev?ely dve?e a jimi neve?el, ale vlet?l do p?eds?n? poln? kur?t. Byl jen ve vest?, v ruce dr?el doutn?k.
      "Tak u? jste tady," ?ekl k ?vejkovi; "a to v?s p?ivedli. ? - nem?te sirky?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e nem?m."
      "? - a pro? nem?te sirky? Ka?d? voj?k m? m?t sirky, aby si mohl zap?lit. Voj?k, kter? nem? sirky, je ... Co je?"
      "Je, poslu?n? hl?s?m, bez sirek," odpov?d?l ?vejk.
      "Velice dob?e, je bez sirek a nem??e nikomu p?ip?lit. Tak to by bylo jedno a te? to druh?. Nesmrd?j? v?m nohy, ?vejku?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e nesmrd?j?."
      "Tak to by bylo to druh?. A te? to t?et?. Pijete ko?alku?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e ko?alku nepiju, jenom rum."
      "Dob?e, pod?vejte se tady na toho voj?ka. Toho jsem si vyp?j?il na dne?ek od obrlajtnanta Feldhubra, je to jeho pucflek. A ten nic nepije, je ab-ab-abstinent, a proto p?jde s mar?kou. Po-pon?vad? takov?ho ?lov?ka nemohu pot?ebovat. To nen? pucflek, to je kr?va. Ta pije taky jenom vodu a bu?? jako v?l. - Ty jsi abstinent," obr?til se na voj?ka, "?e se ne-nestyd??, pitom?e. Zaslou??? p?r facek."
      Poln? kur?t obr?til svou pozornost na ty, kte?? ?vejka p?ivedli a kte?? ve snaze rovn? st?t kl?tili sebou, marn? se op?raj?ce o sv? ru?nice.
      "Vy jste se o-opili," ?ekl poln? kur?t, "opili jste se ve slu?b? a za to v?s d?m za-zav??t. ?vejku, vy jim vezmete ru?nice a odvedete je do kuchyn? a budete je hl?dat, dokud nep?ijde patrola, aby je odvedla. J? hned zatelefonu-nu-nu-ju do kas?ren."
      A tak slova Napoleonova "Na vojn? se m?n? situace ka?d?m okam?ikem" do?la i zde sv?ho ?pln?ho potvrzen?.
      R?no ho ti dva vedli pod bajonety a b?li se, aby jim neutekl, pak je s?m p?ived, a nakonec je musel hl?dat s?m.
      Zprvu si dob?e neuv?domili toho obratu, a? kdy? sed?li v kuchyni a u dve?? vid?li st?t ?vejka s ru?nic? a bajonetem.
      "J? bych n?co pil," povzdechl mal? optimista, kde?to ?ahoun dostal op?t z?chvat skepticismu a ?ekl, ?e je to v?echno mizern? zrada. Jal se hlasit? obvi?ovat ?vejka, ?e je p?ivedl do toho postaven?, a vy?etl mu, ?e pr? jim sliboval, ?e bude z?tra ob??enej, a te? ?e je vid?t, ?e to je legrace i s tou zpov?d?, i s t?m ob??en?m.
      ?vejk ml?el a p?ech?zel u dve??.
      "Volov? jsme byli," k?i?el ?ahoun.
      Nakonec vyslechnuv v?echna obvin?n? prohl?sil ?vejk:
      "Nyn? alespo? vid?te, ?e vojna nen? ??dn? med. J? kon?m svou povinnost. J? jsem se stejn? do toho dostal tak jako vy, ale v obecnej ?e?i se ??k?, ?e se na mne ?t?st?na usm?la."
      "J? bych n?co pil," opakoval zoufale optimista.
      ?ahoun vstal a ?el ke dve??m vr?voran?m krokem. "Pust n?s dom?," ?ekl ?vejkovi, "kolego, neblbni."
      "Jdi vode m?," odpov?d?l ?vejk, "j? v?s mus?m hl?dat. Te? se nezn?me."
      Ve dve??ch objevil se poln? kur?t: "J?, j? se nijak nemohu do t?ch kas?ren dozvonit, tak jd?te dom? a pa-pamatujte si, ?e ve slu?b? se chlastat ne-nesm?. Mar?!"
      Ku cti pana poln?ho kur?ta budi? ?e?eno, ?e do kas?ren netelefonoval, pon?vad? nem?l doma telefonu a mluvil do stojanu na ??rovku.
      2
      Ji? t?et? den byl ?vejk sluhou poln?ho kur?ta Otto Katze a za tu dobu vid?l ho jen jednou. T?et?ho dne p?i?el vojensk? sluha od nadporu??ka Helmicha, aby si ?vejk p?i?el pro poln?ho kur?ta.
      Po cest? sd?lil ?vejkovi, ?e poln? kur?t poh?dal se s nadporu??kem, rozbil pianino, ?e je opil? namol a nechce j?t dom?.
      Nadporu??k Helmich ?e je tak? opil?, vyhodil poln?ho kur?ta na chodbu a ten ?e sed? u dve?? na zemi a d??m?.
      Kdy? p?ibyl ?vejk na m?sto, zat??sl poln?m kur?tem, a kdy? ten zabru?el a otev?el o?i, ?vejk zasalutoval a ?ekl: "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e jsem zde."
      "A co zde - chcete?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e m?m pro v?s p?ij?t, pane feldkur?t."
      "Vy tedy m?te pro mne p?ij?t - a kam p?jdem?"
      "Do va?eho bytu, pane feldkur?t"
      "A pro? m?m j?t do sv?ho bytu - copak nejsem ve sv?m byt??"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e jste na chodb? v ciz?m dom?."
      "A - jak - jsem - se sem dostal?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e jste byl na n?v?t?v?."
      "Na - n?-n?v?t?v? jsem ne-nebyl. - To - se vy m?-m?l?te."
      ?vejk zdvihl poln?ho kur?ta a p?istavil ho ke zdi. Poln? kur?t se mu k?cel ze strany na stranu, navaloval se na n?ho, p?i?em? ??kal: "J? v?m upadnu. - Upadnu," opakoval je?t? jednou usm?vaje se pitom?.
      Kone?n? poda?ilo se ?vejkovi p?im??knout poln?ho kur?ta ke zdi, kter? v nov? pozici po?al op?t d??mat.
      ?vejk ho probudil. "Co si p?ejete?" ?ekl poln? kur?t, d?laje marn? pokus sv?zt se po zdi a posadit se na zem. "Co jste za??"
      "Poslu?n? hl?s?m," odpov?d?l ?vejk, p?idr?uje poln?ho kur?ta op?t ke st?n?, "?e jsem v?? pucflek, pane feldkur?t"
      "J? ??dn?ho pucfleka nem?m," ?ekl nam?hav? poln? kur?t, d?laje nov? pokus sk?cet se na ?vejka, "j? nejsem ??dn? feldkur?t. - J? jsem prase," dodal s up??mnost? pij?ka, "poste mne, pane, j? v?s nezn?m."
      Mal? z?pas skon?il naprost?m v?t?zstv?m ?vejkov?m. ?vejk vyu?il sv?ho v?t?zstv? t?m, ?e poln?ho kur?ta st?hl ze schod? do pr?jezdu, kde poln? kur?t kladl odpor, aby nebyl vyta?en na ulici. ,"J? v?s, pane, nezn?m," tvrdil neust?le p?i z?pase ?vejkovi do o??. "Zn?te vy Ottu Katze? To jsem j?. - J? byl u arcibiskupa," hul?kal, dr?e se vrat v pr?jezdu. "Vatik?n se o mne zaj?m?, rozum?te?"
      ?vejk shodil "Poslu?n? hl?s?m" a mluvil s poln?m kur?tem ?ist? d?v?rn?m t?nem.
      "Pust se, pov?d?m," ?ekl, "nebo t? seknu p?es tu pazouru. Jdeme dom?, a basta. ??dn? ?e?i."
      Poln? kur?t pustil se vrat a navalil se na ?vejka: "Poj?me tedy n?kam, ale k ?uh?m nep?jdu, tam jsem dlu?en."
      ?vejk vytla?il ho i vynesl z pr?jezdu a tahal se s n?m po chodn?ku sm?rem k domovu.
      "Copak je to za p?na?" ot?zal se n?kdo z div?k? na ulici.
      "To je m?j bratr," odpov?d?l ?vejk, "dostal dovolenou, tak mne p?ijel nav?t?vit a z radosti se opil, pon?vad? myslel, ?e jsem mrtvej."
      Poln? kur?t, kter? zaslechl posledn? slova, pobru?uje si n?jak? motiv z operety, kterou by nikdo nepoznal, vzty?il se k div?k?m: "Kdo je z v?s mrtvej, a? se p?ihl?s? u korpskomanda b?hem t?? dn?, aby mohla b?t jeho mrtvola vykropena."
      A upadl v ml?en?, sna?e se upadnout nosem na chodn?k, kdy? ho ?vejk pod pa?d?m t?hl dom?.
      Maje hlavu kup?edu a nohy vzadu, kter?mi pletl jako ko?ka s p?era?en?m h?betem, poln? kur?t pobru?oval si: "Dominus vobiscum - et cum spiritu tuo. Dominus vobiscum."
      U stanovi?t? dro?k??? ?vejk posadil poln?ho kur?ta ke zdi a ?el vyjedn?vat s dro?k??i o p?evoz.
      Jeden z dro?k??? prohl?sil, ?e toho p?na velice dob?e zn?, ?e ho vezl jen jednou a v?ckr?t ?e ho nepoveze.
      "Poblil mn? to v?echno," vyj?d?il se p??mo, "a nezaplatil ani za j?zdu. Vozil jsem ho p?es dv? hodiny, ne? na?el, kde bydl?. Teprve za t?den, kdy? jsem byl u n?ho asi t?ikr?t, dal mn? na to v?echno p?t korun."
      Po dlouh?m vyjedn?v?n? odhodlal se jeden z dro?k???, ?e je poveze.
      ?vejk vr?til se k poln?mu kur?tovi, kter? spal. Tvrd? ?ern? klobouk (nebo? on chodil oby?ejn? v civilu) mu n?kdo zat?m s?al s hlavy a odnesl.
      ?vejk ho vzbudil a za pomoci dro?k??e dopravil do dro?ky. V dro?ce poln? kur?t upadl v ?plnou otup?lost a pova?oval ?vejka za plukovn?ka Justa od 75. p???ho pluku a n?kolikr?t za sebou opakoval: "Nehn?vej se, kamar?de, ?e ti tyk?m. Jsem prase."
      Jednu chv?li se zd?lo, ?e drkot?n?m dro?ky o dla?bu p?ich?z? k rozumu. To se posadil rovn? a za?al zp?vat n?jak? ?ryvek z nezn?m? p?sn?. M??e b?t t??, ?e to byla jeho fantazie:
       Vzpom?n?m na zlat? ?asy,
       kdy? mne houpal na kl?n?,
       bydleli jsme toho ?asu
       u Doma?lic v Merkl?n?.
      Po chv?li v?ak upadl op?t do ?pln? otup?losti, a obraceje se k ?vejkovi, ot?zal se, p?ihmu?uje jedno oko: "Jak se v?m dnes da??, milostiv?? Pojedete n?kam na letn? byt?" ?ekl po kr?tk? p?est?vce, a vida v?echno dvojat?, ot?zal se: "Vy ra?te m?t u? dosp?l?ho syna?" P?itom ukazoval prstem na ?vejka.
      "Sedne?!" zak?i?el na n?ho ?vejk, kdy? poln? kur?t cht?l vyl?zt na sedadlo, "nemysli si, ?e t? nenau??m po??dku."
      Poln? kur?t ztichl a d?val se mal?ma prase??ma o?ima ven z dro?ky, naprosto nech?paje, co se to vlastn? s n?m d?je.
      Ztratil ?pln? v?echny pojmy, a obraceje se na ?vejka, ?ekl teskliv?: "Pan?, dejte mn? prvn? t??du." U?inil pokus spustiti si kalhoty.
      "Hned se zapne?, svin?!" rozk?ikl se ?vejk, "u? t? znaj? v?ichni dro?k??i, poblil jsi se u? jednou, a je?t? te? tohle. Nemysli si, ?e z?stane? zas n?co dlu?en jako posledn?."
      Poln? kur?t melancholicky op?el hlavu do dlan? a po?al zp?vat: "Mne u? nem? ??dnej r?d..." P?eru?il v?ak okam?it? sv?j zp?v a poznamenal: "Entschuldigen Sie, lieber Kamerad, Sie sind ein Trottel, ich kann singen, was ich will."
      Cht?l patrn? zahv?zdat n?jakou melodii, ale m?sto toho ?inulo se mu z pysk? takov? mohutn? prrr, a? dro?ka stanula.
      Kdy? potom na v?zvu ?vejkovu pokra?ovali d?l v cest?, poln? kur?t po?al si zapalovat ?pi?ku na cigarety.
      "Neho?? to," ?ekl zoufale, kdy? vy?krtal krabi?ku z?palek, "vy mn? do toho fouk?te."
      Ztratil v?ak op?t okam?it? nit k pokra?ov?n? a dal se do sm?chu. "To je legrace, my jsme sami v elektrice, ?e ano, pane kolego."
      Po?al se ?acovat.
      "J? jsem ztratil l?stek!" k?i?el, "zastavte, ten l?stek se mus? naj?t!"
      M?chl rukou rezignovan?: "A? jedou..."
      Potom breptal: "V nej?ast?j??ch p??padech... Ano, v po??dku... Ve v?ech p??padech... Vy jste na omylu... Druh? poschod??... To je v?mluva... Nejde o mne, ale o v?s, milostiv? pan?... Platit... M?m ?ernou k?vu..."
      Po?al se v polosn?n? h?dat s n?jak?m domn?l?m nep??telem, kter? mu up?r? pr?vo sed?t v restauraci u okna. Potom po?al pova?ovat dro?ku za vlak, a nah?baje se ven, k?i?el do ulice ?esky a n?mecky: "Nymburk, p?estupovat!"
      ?vejk ho p?it?hl k sob? a poln? kur?t zapomn?l na vlak a po?al napodobit r?zn? zv??ec? hlasy. Nejd?le se zdr?el u kohouta a jeho kikeriki v?t?zn? zn?lo z dro?ky.
      Byl v?bec n?jakou chv?li velmi ?il?, neposedn? a pokou?el se vypadnout z dro?ky, sp?laje lidem, kter? dro?ka m?jela, uli?n?k?. Potom vyhodil z dro?ky kapesn?k a k?i?el, aby zastavili, ?e ztratil zavazadla. Potom za?al vypravovat: "V Bud?jovic?ch byl jeden tambor. - O?enil se. - Za rok um?el." Dal se do sm?chu: "Nen? to dobr? anekdota?"
      Po celou tu dobu ?vejk zach?zel s poln?m kur?tem s bezohlednou p??snost?.
      P?i r?zn?ch pokusech poln?ho kur?ta o n?jak? ?ert??ek, jako vypadnout z dro?ky, ulomit sed?tko, ?vejk d?val mu jednu pod ?ebra za druhou, co? p?ij?mal poln? kur?t s neoby?ejnou tupost?.
      Jen jednou u?inil pokus se vzbou?it a vysko?it z dro?ky, prohl?siv, ?e d?l ji? nepojede, ?e v?, ?e m?sto do Bud?jovic jedou do Podmokl?. B?hem minuty likvidoval ?vejk jeho vzpouru ?pln? a p?inutil ho vr?tit se do prvn? polohy na sedadlo, d?vaje pozor, aby mu neusnul. Nejjemn?j??, co p?itom pronesl, bylo: "Nespi, ty chc?p?ku."
      Poln? kur?t dostal najednou z?chvat melancholie a po?al slzet, vypt?vaje se ?vejka, jestli m?l matku.
      "J? jsem, lidi?ky, na tom sv?t? s?m," k?i?el z dro?ky, "ujm?te se mne!"
      "Ned?lej mn? ostudu," napom?nal ho ?vejk, "p?esta?, a to ka?d? ?ekne, ?e jsi se namazal."
      "J? nic nepil, kamar?de," odpov?dal poln? kur?t, "j? jsem ?pln? st??zliv?."
      Najednou v?ak vstal, zasalutoval: "Ich melde gehorsam, Herr Oberst, ich bin besoffen. - Jsem ?un?," opakoval desetkr?t po sob? se zoufalou, up??mnou beznad?jnost?.
      A obraceje se na ?vejka, prosil a ?adonil vytrvale: "Vyholte mne z automobilu. Pro? mne vezete s sebou?"
      Posadil se a bru?el: "Okolo m?s?ce kola se d?laj?. - V???te, pane hejtmane, v nesmrtelnost du?e? M??e se k?? dostat do nebe?"
      Po?al se hlasit? sm?t, ale za chv?li zesmutn?l a apaticky se d?val na ?vejka, pron??eje: "Dovolte, pane, j? v?s ji? n?kde vid?l. Nebyl jste ve V?dni? Pamatuji se na v?s ze semin??e."
      Chv?li se bavil t?m, ?e po?al deklamovat latinsk? ver?e: "Aurea prima sata est aetas, quae vindice nullo - D?l to nejde," ?ekl, "vyholte mne ven. Pro? mne nechcete vyhodit? J? si nic neud?l?m. - J? chci upadnout na nos," prohl?sil rozhodn?m hlasem.
      "Pane," pokra?oval op?t prosebn?m hlasem, "drah? p??teli, dejte mn? pohlavek."
      "Jeden nebo n?kolik?" ot?zal se ?vejk.
      "Dva."
      "Zde jsou..."
      Poln? kur?t po??tal nahlas pohlavky, kter? dost?val, p?i?em? se bla?en? tv??il.
      "D?l? to moc dob?e," ?ekl, "je to kv?li ?aludku, vytravuje to. Dejte mn? je?t? p?es hubu! - Srde?n? d?k," zvolal, kdy? mu ?vejk rychle vyhov?l, "jsem ?pln? spokojen. Roztrhn?te mn? vestu, pros?m v?s!"
      Projevoval nejrozmanit?j?? p??n?. P??l si, aby mu ?vejk vyvrtnut nohu, aby ho chv?l? ?krtil, aby mu ost??hal nehty, vyt?hl p?edn? zuby.
      Projevoval mu?ednick? touhy, ??daje, aby mu utrhl hlavu a hodil v pytli do Vltavy.
      "Mn? by hv?zdi?ky kolem hlavy slu?ely," mluvil s nad?en?m, "pot?eboval bych jich deset."
      Potom po?al mluvit o dostih?ch a rychle p?e?el na balet, p?i kter?m se t?? dlouho nezdr?el.
      "Tancujete ?ard??," t?zal se ?vejka, "zn?te medv?d? tanec? Takhle..."
      Cht?l posko?it a upadl na ?vejka, kter? ho po?al boxovat a potom ulo?il na sedadlo.
      "J? n?co chci," k?i?el poln? kur?t, "ale j? nev?m co. Nev?te, co chci?" Sv?sil hlavu v naprost? rezignaci.
      "Co je mn? do toho, co chci," ?ekl v??n?, "a v?m, pane, tak? do toho nic nen?. J? v?s nezn?m. Jak se opova?ujete mne fix?rovat? Um?te ?ermovat?"
      Stal se na minutu v?bojn?j??m a ud?lal pokus srazit ?vejka ze sedadla.
      Potom, kdy? ho ?vejk klidnil, d?vaje mu bez ostychu zn?t svou fyzickou p?evahu, poln? kur?t se ot?zal: "M?me dnes pond?l? nebo p?tek?"
      Byl tak? zv?dav, nen?-li prosinec nebo ?erven, a projevil velkou schopnost kl?st nejr?zn?j?? ot?zky: ,"Jste ?enat? J?te r?d gorgonzolu? M?li jste doma ?t?nice? M?te se dob?e? M?I v?? pes psinku?"
      Stal se sd?ln?m. Vypravoval, ?e je dlu?en za jezdeck? boty, bi??k a sedlo, ?e m?l p?ed lety kapavku a ?e ji l??il hypermanganem.
      "Na nic jin?ho nebylo ?asu ani pomy?len?." ?ekl ?kytaje, "m??e b?t, ?e se v?m to zd? dosti trpk?m. Ale ?ekn?te, eah, eah, co m?m d?lat, eah? U? mn? to mus?te odpustit. - Autoterm," pokra?oval, zapom?naje, o ?em mluvil p?ed chv?l?, "naz?vaj? se n?doby, kter? udr?uj? n?poje a pokrmy v p?vodn? teplot?. Co soud?te, pane kolego, o tom, kter? hra je spravedliv?j??: ferbl nebo jedenadvacet? Opravdu, u? jsem t? n?kde vid?l," zvolal, pokou?eje se obejmout ?vejka a pol?bit uslintan?mi rty, "my jsme spolu chodili do ?koly. - Ty dobr?ku jeden," ??kal n??n?, hlad? si svou nohu, "jak jsi vyrostl od t? doby, co jsem t? nevid?l. Ta radost, ?e t? vid?m, vyrovn? v?echna utrpen?."
      Dostal b?snickou n?ladu a po?al mluviti o n?vratu do slune?n?ho svitu ??astn?ch tv??? a v?el?ch srdc?.
      Potom si klekl a po?al se modlit Zdr?vas Maria, sm?je se p?itom na cel? kolo.
      Kdy? zastavili p?ed jeho bytem, bylo velice t??k? dostat ho z dro?ky.
      "Nejsme je?t? na m?st?," k?i?el, "pomozte mn?. Un??ej? mne. J? si p?eju jeti d?l." Byl v prav?m slova smyslu vyta?en z dro?ky jako va?en? pl? z ulity. Jeden okam?ik se zd?lo, ?e ho p?etrhnou, pon?vad? se zapletl nohama za sedadlo.
      Sm?l se v?ak p?itom hlasit?, ?e je nap?lil. "Vy mne p?etrhnete, p?nov?."
      Pak byl vle?en pr?jezdem p?es schody k sv?mu bytu a v byt? hozen jako ?ok na pohovku. Prohl?sil, ?e nebude platit za ten automobil, kter? si neobjednal, a trvalo to p?es ?tvrt hodiny, ne?li mu vysv?tlili, ?e to byla dro?ka.
      Ani pak s t?m nesouhlasil, nam?taje, ?e jezd? jedin? ve fiakru.
      "Vy mne chcete nap?lit," prohla?oval poln? kur?t, mrkaje na ?vejka i na dro?k??e v?znamn?, "my jsme ?li p??ky."
      A n?hle v n?valu velkomyslnosti hodil tobolku dro?k??i: "Vezmi si v?echno, ich kann bezahlen. Mn? na krejcaru nez?le??."
      Spr?vn? m?l ??ci, ?e mu nez?le?? na ?estat?iceti krejca??ch, pon?vad? v?c v tobolce nebylo. Na?t?st? dro?k?? ho podrobil d?kladn? prohl?dce, mluv? p?itom o fack?ch.
      "Tak m? tedy uho?," odpov?dal poln? kur?t, "mysl??, ?e bych ji neunes? P?t jich snesu od tebe."
      Ve vest? poln?ho kur?ta na?el dro?k?? p?tku. Ode?el, prokl?naje sv?j osud i poln?ho kur?ta, ?e ho zdr?el a ?e mu zkazil ryta.
      Poln? kur?t pomalu us?nal, pon?vad? st?le budoval n?jak? pl?ny. Cht?l podniknout v?echno mo?n?, hr?t na klav?r, j?t do tane?n?ch hodin a sma?it si rybi?ky.
      Potom sliboval ?vejkovi svou sestru, kterou nem?l. Tak? si p??l, aby ho odnesli na postel, a nakonec usnul prohl?siv, ?e si p?eje, aby v n?m byl uzn?n ?lov?k, stejn? cenn? jednotka s prasetem.
      3
      Kdy? r?no vstoupil ?vejk do pokoje k poln?mu kur?tovi, na?el ho le?et na pohovce ?silovn? p?em??lej?c?ho, jak se to mohlo st?t, ?e ho n?kdo polil tak zvl??tn?m zp?sobem, ?e se p?ilepil kalhotami ke ko?en? pohovce.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "?e jste se v noci..."
      N?kolika slovy vysv?tlil mu, jak se hrozn? m?l?, ?e je polit. Poln? kur?t, kter? m?l hlavu neoby?ejn? t??kou, byl ve st?sn?n? n?lad?.
      "Nemohu si vzpomenout," ?ekl, "jak jsem se dostal z postele na pohovku."
      "Tam jste v?bec nebyl, hned jak jsme p?ijeli, tak jsme v?s ulo?ili na pohovku, d?l u? to ne?lo."
      "A co jsem vyv?d?l? Vyv?d?l jsem v?bec n?co? Nebyl jsem snad opil??"
      "Pod obraz," odpov?d?l ?vejk, "oupln?, pane feldkur?t, p?i?lo na v?s malink? delirium. Douf?m, ?e v?m pom??e, kdy? se p?evl?knete a umyjete:`
      "Mn? je, jako by mne n?kdo zml?til," st??oval si poln? kur?t, "potom m?m ??ze?. Nepral jsem se v?era?"
      "Nebylo to tak nejhor??, pane feldkur?t. ??ze? je n?sledkem v?erej?? ??zn?. Z toho se ?lov?k nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhl??e, ten se ponejprv opil na Silvestra roku 1910 a prvn?ho ledna r?no m?l takovou ??ze? a bylo mu tak ?patn?, ?e si koupil herynka a pil znovu, a to tak d?l? denn? u? po ?tyry roky a nikdo mu nepom??e, pon?vad? si v?dycky v sobotu koup? herynky na celej tejden. Je to takovej koloto?, jako ??kal jeden starej ?ikovatel u 91. pluku."
      Poln? kur?t byl sti?en dokonalou ko?kou a naprostou depres?. V tom okam?iku, kdo by ho sly?el, musil by b?t p?esv?d?en, ?e chod? na p?edn??ky dr. Alexandra Bat?ka "Vypov?zme v?lku na ?ivot a na smrt d?monu alkoholu, jen? n?m vra?d? mu?e nejlep??" a ?e ?te jeho "Sto jisker etick?ch".
      Trochu, pravda, to pozm?nil. "Kdyby," ?ekl, "?lov?k pil n?jak? u?lechtil? n?poje, jako arak, mara?ino, ko?ak, ale to jsem v?era pil borovi?ku. Div?m se, ?e ji mohu tak chlastat. Chu? to m? odpornou. Kdyby to byla aspo? griotka. Lid? si vymysl? r?zn? svinstvo a pij? ho jako vodu. Takov? borovi?ka nen? ani chutn?, nem? ani barvu, p?l? v krku. A kdyby byla alespo? prav?, destil?t z jalovce, jakou jsem jednou pil na Morav?. Ale tahle borovi?ka byla z n?jak?ho d?ev?n?ho l?hu a olej?. Pod?vejte se, jak krk?m. - Ko?alka je jed," rozhodl se, "mus? b?t p?vodn? origin?l, prav?, a nikoliv vyr?b?n? ve fabrice na studen? cest? od ?idu. To je jako s rumem. Dobr? rum je vz?cnost?. - Kdyby zde byla prav? o?echovka," povzdechl, "ta by mn? spravila ?aludek. Takov? o?echovka, jako m? pan hejtman ?n?bl v Brusce."
      Po?al se ?acovat a prohl??et tobolku.
      "M?m v?eho v?udy ?estat?icet krejcar?. Co? abych prodal pohovku," uva?oval, "co mysl?te? Koup? n?kdo pohovku? Dom?c?mu ?eknu, ?e jsem ji p?j?il nebo ?e n?m ji n?kdo ukradl. Ne, pohovku si nech?m. Po?lu v?s k panu hejtmanovi ?n?blovi, aby mi p?j?il sto korun. Vyhr?l p?edev??rem v kart?ch. Jestli tam nepochod?te, tak p?jdete do Vr?ovic, do kas?ren k nadporu??kovi Mahlerovi. Nezda??-1i se to tam, p?jdete na Hrad?any k hejtmanovi Fi?erovi. Tomu ?eknete, ?e mus?m platit futr?? pro kon?, kterou jsem propil. A jestli ani tam se v?m to nepoda??, zastav?me klav?r, a? se d?je co d?je. J? v?m nap??i pov?echn? p?r ??dek. Nedejte se odb?t. ?eknete, ?e pot?ebuji, ?e jsem ?pln? bez pen?z. Vymyslete si, co chcete, ale nevracejte se s hol?ma rukama, nebo v?s po?lu na frontu. Zeptejte se u hejtmana ?n?bla, kde kupuje tu o?echovku, a kupte dv? l?hve."
      ?vejk vyplnil skv?le svou ?lohu. Jeho prostosrde?nost a poctiv? tv?? zjednala mu pln? d?v?ry, ?e co mluv?, je pravdou.
      ?vejk uznal za vhodn? i p?ed hejtmanem ?n?blem, hejtmanem Fi?erem i nadporu??kem Mahlerem mluvit ne o tom, ?e poln? kur?t mus? platit futr?? pro kon?, ale podep??t jeho prosbu prohl??en?m, ?e poln? kur?t mus? platit alimenty. Dostal v?ude pen?ze.
      Kdy? ukazoval t?i sta korun, vr?tiv se ?estn? z v?pravy, byl poln? kur?t, kter? se zat?m umyl a p?evl?kl, velmi p?ekvapen.
      "J? to vzal najednou," ?ekl ?vejk, "abychom se nemuseli zejtra nebo pozejt?? starat znova o pen?ze. ?lo to dost hladce, ale p?ed hejtmanem ?n?blem jsem musel kleknout na kolena. Je to n?jak? potvora. Ale kdy? jsem mu ?ek, ?e m?me platit alimenty..."
      "Alimenty?" zd??en? opakoval poln? kur?t.
      "No, alimenty, pane feldkur?t, odbytn? holk?m. Vy jste ??kal, abych si n?co vymyslil, a j? nemoh na nic jin?ho p?ij?t. U n?s jeden ?vec platil najednou p?ti holk?m alimenty a byl z toho celej zoufale] a taky si na to vyp?j?oval a ka?dej mu r?d v??il, ?e je v hrozn?m postaven?. Ptali se m?, co je to za holku, a j? jsem ?ek, ?e je moc hezk?, ?e j? nen? je?t? patn?ct let. Tak cht?li jej? adresu."
      "To jste to p?kn? proved, ?vejku," povzdechl poln? kur?t a po?al chodit po pokoji.
      "To zas je p?kn? ostuda," ??kal, chytaje se za hlavu, "m? bol? tolik hlava."
      "J? jim dal adresu na jednu starou hluchou pan? u n?s v ulici," vysv?tloval ?vejk. "J? to cht?l d?kladn? prov?st, pon?vad? rozkaz je rozkaz, Nedal jsem se odb?t - a n?co jsem si musel vymyslit. Potom ?ekaj? v p?eds?ni na ten klav?r. J? je p?ived, aby n?m ho odvezli do zastav?rny, pane feldkur?t. To nebude ?patn?, kdy? ten klav?r bude pry?. Bude zde v?c m?sta a budeme m?t v?c pen?z pohromad?. A m?me na n?jak? den pokoj. A jestli se bude pan dom?c? pt?t, co s t?m klav?rem chceme d?lat, ?eknu, ?e se v n?m p?etrhaly dr?ty a ?e jsme ho poslali do tov?rny ku spr?vce. Domovnici u? jsem to ?ekl, aby j? to nebylo n?padn?, kdy? budou ten klav?r vyn??et a nakl?dat. Tak? u? m?m kupce na pohovku. Je to m?j zn?m? obchodn?k se star?m n?bytkem a p?ijde sem odp?ldne. Dneska se ko?en? pohovka dob?e plat?."
      "V?c jste nic neproved, ?vejku?" ot?zal se poln? kur?t, dr?e si st?le hlavu v dlan?ch a tv??e se zoufale.
      "P?ines jsem, poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, m?sto dvou lahv? o?echovky, jakou kupuje pan hejtman ?n?bl, lahv? p?t, aby byla u n?s n?jak? z?soba, abychom m?li co p?t. Mohou si jit pro ten klav?r, a to n?m zav?ou zastav?rnu?"
      Poln? kur?t m?chl beznad?jn? rukou a za chv?li nakl?dali ji? klav?r na voz?k.
      Kdy? se vr?til ?vejk ze zastav?rny, na?el poln?ho kur?ta sed?t p?ed otev?enou l?hv? o?echovky a nad?vaj?c?ho; ?e p?i ob?d? dostal neprope?en? ??zek.
      Poln? kur?t byl op?t v tom. Prohla?oval k ?vejkovi, ?e od z?t?ka povede nov? ?ivot. P?t alkohol ?e je sprost? materialismus a ?e je t?eba ??t du?evn?m ?ivotem. Mluvil filosoficky asi p?l hodiny. Kdy? otev?el t?et? l?hev, p?i?el obchodn?k se star?m n?bytkem a poln? kur?t mu prodal za pakatel pohovku a vyb?dl ho, aby s n?m pobesedoval, a byl velice nespokojen, kdy? obchodn?k se omluvil, ?e jde kupovat je?t? no?n? stolek.
      "?koda, ?e ??dn? nem?m," ?ekl vy??tav? poln? kur?t, "?lov?k na v?echno nepomysl?."
      Po odchodu obchodn?ka se star?m n?bytkem poln? kur?t dal se do p??telsk? z?bavy se ?vejkem, s kter?m vypil dal?? l?hev. ??st jeho rozhovoru byla vypln?na osobn?m pom?rem poln?ho kur?ta k ?en?m a ke kart?m.
      Sed?li dlouho. I ve?er zastihl ?vejka a poln?ho kur?ta v p??telsk? rozmluv?.
      V noci se v?ak pom?r zm?nil. Poln? kur?t vr?til se do v?erej??ho stavu, popletl si ?vejka s n?k?m jin?m a ??kal mu: "Nikoliv, neodch?zejte, pamatujete se na toho zrzav?ho kadeta od tr?nu?"
      Tato idyla trvala a? do t? doby, kdy ?vejk ?ekl poln?mu kur?tovi: "U? toho m?m dost, te? poleze? do postele a bude? chrn?t, rozum??!"
      "Lezu, mil??ku, lezu - jakpak bych nelez," breptal poln? kur?t, "pamatuje? se, ?e jsme spolu chodili do kvinty a ?e jsem ti d?lal ?lohy z ?e?tiny? Vy m?te vilu na Zbraslavi. A m??ete jezdit parn?kem po Vltav?. V?te, co je to Vltava?"
      ?vejk ho p?inutil, aby si zul boty a vysvl?kl se. Poln? kur?t uposlechl s protestem k nezn?m?m osob?m.
      "Vid?te, p?nov?," mluvil ke sk??ni a ku f?kusu, "jak se mnou nakl?daj? moji p??buzn?. - Nezn?m sv?ch p??buzn?ch," rozhodl se n?hle, ukl?daje se do postele. "Kdyby se nebe i zem? spikly proti mn?, nezn?m jich..."
      A pokojem ozvalo se chr?p?n? poln?ho kur?ta.
      4
      V tyto dny spad? t?? n?v?t?va ?vejkova v byt? u jeho star? posluhova?ky pan? M?llerov?. V byt? na?el ?vejk sest?enici pan? M?llerov?, kter? mu s pl??em sd?lila, ?e pan? Miilierov? byla zat?ena t?? ve?er, kdy? odv??ela ?vejka na vojnu. Starou pan? soudili vojensk?mi soudy a odvezli, pon?vad? j? nic nemohli dok?zat, do koncentra?n?ho t?bora do Steinhofu. P?i?el ji? od n? l?stek.
      ?vejk vzal tu dom?c? relikvii a ?etl:
      PRIVATE Mil? Aninko! M?me se zde velice dob?e, v?ichni jsme zdr?vi. Sousedka vedle
      PRIVATE na posteli m? skvrnit?
       a tak? jsou zde ?ern?
       . Jinak je v?e
      PRIVATE v po??dku. J?dla m?me dost a sb?r?me bramborov?
       na pol?vku.
      PRIVATE Sly?ela jsem, ?e je pan ?vejk u?
       , tak n?jak vyp?trej, kde le??,
      PRIVATE abychom po v?lce mohli mu d?t ten hrob oblo?it. Zapomn?la jsem ti ??ct,
       ?e na p?d? v prav?m rohu je v bedni?ce jeden malej pejsek ratl??ek,
       ?t???tko. Ale to u? je kolik ned?l, co nedostal nic ?r?t od t? doby, kdy si
      PRIVATE pro mne p?i?li pro
       . Tak mysl?m, ?e je u? pozd?, a ?e u? je ten
      PRIVATE pejsek taky na pravd?
       .
      A p?es cel? l?stek r??ov? raz?tko: Zensuriert. K. k. Konzentrationslager Steinhof.
      "A doopravdy byl u? ten pejsek mrtvej," zavzlykala sest?enice pan? M?llerov?, "a tak? ani byste sv?j byt nepoznal. M?m tam ?vadleny na byt?. A oni si z toho ud?laly d?mskej sal?nek. V?ude jsou m?dy po st?n?ch a kyti?ky ve voknech."
      Sest?enice pan? M?llerov? nebyla k upokojen?. Za st?l?ho vzlyk?n? a na??k?n? projevila nakonec obavu, ?e ?vejk utekl z vojny a chce je?t? i ji zkazit a p?iv?st do ne?t?st?. Nakonec s n?m mluvila jako se zvrhl?m dobrodruhem.
      "To je n?ramn? ?ertovn?," ?ekl ?vejk, "to se mn? b?je?n? l?b?. Tak aby v?d?li, pan? Kej?ov?, maj? ouplnou pravdu, ?e jsem se dostal ven. Ale to jsem musel zab?t patn?ct vachmistr? a feldv?bl?. Ale ne??kaj? to nikomu..."
      A ?vejk ode?el ze sv?ho domova, kter? ho nep?ijal, prohl?siv:
      "Pan? Kej?ov?, v pr?deln? m?m n?jak? l?me?ky a n?prsenky, tak mn? to vyzdvihnou, abych a? se vr?t?m z vojny, m?l se do ?eho v tom civilu vobl?knout. Taky daj? pozor, aby se mn? nedali v alma?e do ?at? moli. A ty sle?inky, co sp?j? v m? posteli, ?e d?m pozdravovat."
      Pak se ?el ?vejk pod?vat ke Kalichu. Kdy? ho pan? Palivcov? uvid?la, prohl?sila, ?e mu nenaleje, ?e asi utekl.
      "M?j mu?," po?ala rozmaz?vat starou historii, "byl takovej vopatrnej, a je tam, sed? chud?k zav?enej pro nic a za nic. A takov?hle lidi chod?j? sv?tem, ute?ou z vojny. U? v?s tady zas minule] tejden hledali. - My jsme vopatrn?j?? ne? vy," kon?ila svou rozmluvu, "a jsme v ne?t?st?. Ka?dej nem? to ?t?st? jako vy."
      P?i t? rozmluv? byl jeden star?? p?n, z?me?n?k ze Sm?chova, kter? ?el k ?vejkovi a ?ekl k n?mu: "Pros?m v?s, pane, po?kejte na mne venku, j? s v?mi mus?m mluvit."
      Na ulici se domluvil se ?vejkem, kter?ho t?? pova?oval dle odporu?en? hostinsk? Palivcov? za dezent?ra. Sd?lil mu, ?e m? syna, kter? tak? utekl z vojny a je u babi?ky v Jasenn? u Josefova.
      Nedbaje toho, ?e ?vejk ho ubezpe?oval, ?e nen? dezent?rem, vtiskl mu do ruky des?tku.
      "To je prvn? pomoc," ?ekl, tahaje ho s sebou do vin?rny na rohu, "j? v?m rozum?m, mne se nemus?te b?t."
      ?vejk vr?til se pozd? v noci dom? k poln?mu kur?tovi, kter? je?t? nebyl doma.
      P?i?el a? k r?nu, probudil ?vejka a ?ekl: "Z?tra pojedeme slou?it poln? m?i. Va?te ?ernou k?vu s rumem. Anebo je?t? lep??, va?te grog."
      *Je to prost?edek dosti osv?d?en? dostat se do nemocnice. Ale z?pach petroleje, kter? z?stane i v otoku, prozrazuje. Benz?n je lep??, pon?vad? d??ve vyprch?. Pozd?ji si vst?ikovali ?ter s benz?nem a je?t? pozd?ji do?li k jin?mu zdokonalen?.

11. kapitola

?vejk jede s poln?m kur?tem slou?it poln? m?i

      1
      P??pravy k usmrcov?n? lid? d?ly se v?dy jm?nem bo??m ?i v?bec n?jak? domn?l? vy??? bytosti, kterou si lidstvo vymyslilo a stvo?ilo ve sv? obrazotvornosti.
      Ne?li pod??zli sta?? F?ni?an? krk n?jak?mu zajatci, slou?ili stejn? slavn? bohoslu?by jako o n?kolik tis?c let pozd?ji nov? generace, ne? t?hly na vojnu a hubily sv? nep??tele ohn?m i me?em.
      Lido?routi ostrovu Guinejsk?ch i Polyn?sie, ne? se?erou slavnostn? sv? zajatce ?i lidi nepot?ebn?, jako mision??e, cestovatele a jednatele r?zn?ch obchodn?ch firem ?i prost? zv?davce, ob?tuj? p?edt?m sv?m boh?m, vykon?vaj?ce nejrozmanit?j?? n?bo?ensk? v?kony. Pon?vad? k nim nepronikla je?t? kultura orn?t?, ozdobuj? sv? hy?d? v?nci z pestr?ho p??? lesn?ho ptactva.
      Ne? svat? inkvizice up?lila sv? ob?ti, slou?ila p?itom nejslavn?j?? bohoslu?by, velkou m?i svatou se zp?vy.
      P?i poprav?ch provinilc? ??inkuj? v?dy kn???, obt??uj?ce svou p??tomnost? delikventa.
      V Prusku vodil pastor ubo??ka pod sekyru, v Rakousku katolick? kn?z k ?ibenici, ve Francii pod gilotinu, v Americe kn?z na elektrickou stolici, ve ?pan?lsku na ?idli, kde byl d?mysln?m p??strojem u?krcen, a v Rusku bradat? pop revolucion??e a tak d?le.
      V?ude p?itom manipulovali s Uk?i?ovan?m, jako by cht?li ??ci: Tob? jenom useknou hlavu, ob?s? t?, u?krt?, pust? do tebe patn?ct tis?c volt, ale co tenhle musel zkusit.
      Velik? jatka sv?tov? v?lky neobe?la se bez po?ehn?n? kn??sk?ho. Poln? kur?ti v?ech arm?d modlili se a slou?ili poln? m?e za v?t?zstv? t? strany, ?? chleba jedli.
      P?i poprav?ch vzbou?en?ch voj?k? objevil se kn?z. P?i poprav?ch ?esk?ch legion??? bylo vid?t kn?ze.
      Nic se nezm?nilo od t? doby, kdy loupe?n?k Vojt?ch, kter?mu p?ezd?li "svat?", ??inkoval s me?em v jedn? a k???em v druh? ruce p?i vra?d?n? a vyhuben? Pobaltick?ch Slovan?.
      Lidi ?li v cel? Evrop? na jatka jako dobytek, kam je vedli vedle ?ezn?k? c?sa??, kr?l? a jin?ch potent?t? a vojev?dc? kn??? v?ech vyzn?n?, ?ehnaj?ce jim a d?vaj?ce jim fale?n? p??sahat, ?e na zemi, ve vzduchu, na mo?i a tak d?le...
      Dvakr?t se slou?ily poln? m?e. Kdy? ??st odj??d?la na pozici do fronty, a potom p?ed frontou, p?ed krvav?mi ?e?emi, ub?jen?m. Pamatuji se, ?e n?m jednou p?i takov? poln? m?i nep??telsk? aeropl?n pustil bombu pr?v? do poln?ho olt??e a z poln?ho kur?ta nezbylo nic ne? n?jak? krvav? hadry.
      Potom o n?m psali jako o mu?edn?kovi, zat?mco na?e aeropl?ny p?ipravovaly podobnou sl?vu poln?m kar?t?m na druh? stran?.
      M?li jsme z toho nehor?znou ?vandu a na provizorn?m k???i, kde pochovali zbytky po poln?m kur?tovi, objevil se p?es noc tento h?bitovn? n?pis:
       Co stihnout m??e n?s, to stihlo tak? tebe.
       Tys nebe sliboval n?m, brachu, jist?.
       Pak na tebe to spadlo p?i m?i svat? z nebe.
       Flek po tob? jen z?stal na tom m?st?.
      2
      ?vejk uva?il slavn? grog, p?edstihuj?c? grogy star?ch n?mo?n?k?. Takov? grog mohli by p?t pir?ti osmn?ct?ho stolet? a byli by spokojeni.
      Poln? kar?t Otto Katz byl nad?en. "Kde jste se nau?il va?it takovou dobrou v?c?" ot?zal se.
      "Kdy? jsem p?ed l?ty vandroval," odpov?d?l ?vejk, "v Br?m?ch od jednoho zpustl?ho n?mo?n?ka, kter? ??kal, ?e grog mus? b?t tak siln?, aby kdy? n?kdo spadne do mo?e, p?eplaval cel? kan?l La Manche. Po slab?m grogu se utop? jako ?t?n?."
      "Po takov?m grogu, ?vejku, bude se n?m dob?e slou?it poln? m?e," uva?oval poln? kar?t, "mysl?m, abych p?edt?m pronesl n?kolik slov na rozlou?enou. Poln? m?e, to nen? takov? legrace jako slou?it m?i na garniz?n? nebo m?t k?z?n? k t?m lump?m. V tomhle p??pad? mus? m?t ?lov?k opravdov? v?ech p?t pohromad?. Poln? olt?? m?me. Je skl?dac?, kapesn? vyd?n?. - Je???marj?, ?vejku," chytil se za hlavu, "my jsme ale volov?. V?te, kam jsem schoval ten skl?dac? poln? olt??? Do pohovky, kterou jsme prodali."
      "J?, to je ne?t?st?, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "j? ho sice zn?m, toho obchodn?ka se star?m n?bytkem, ale p?edev??rem potkal jsem jeho pan?. On sed? kv?li n?jak? ukraden? alma?e a na?e pohovka je u jednoho u?itele ve Vr?ovic?ch. To bude mal?r s t?m poln?m olt??em. Nejlep?? bude, kdy? vypijeme grog a p?jdeme jej sh?n?t, pon?vad? mysl?m, ?e bez poln?ho olt??e se ned? m?e slou?it "
      "Sch?z? n?m opravdu jen ten poln? olt??," ?ekl t??komysln? poln? kur?t, "takhle u? je na cvi?i?ti v?echno p?ipraveno. Tesa?i u? tam ud?lali p?dium. Monstranci n?m p?j?? z B?evnova. Kalich m?m m?t sv?j, ale kde u? je..."
      Zamyslil se: "?ekn?me si, ?e jsem ho ztratil. Tak dostaneme sportovn? poh?r od nadporu??ka Witingra od 75. pluku. On kdysi p?ed lety b?hal o z?vod a vyhr?l jej za Sport-Favorit. Byl to dobr? b??ec. D?lal 40 kilometr? V?de?-M?dling za i hodinu 48 minut, jak se n?m v?dycky chlub?. M?m to s n?m v?era ji? vyjedn?no. Jsem hovado, ?e v?echno odkl?d?m na posledn? chv?li. Pro? jsem se, trouba, nepod?val do t? pohovky."
      Pod vlivem grogu zhotoven?ho podle receptu zpustl?ho n?mo?n?ka po?al si pust? nad?vat a projad?oval v nejrozmanit?j??ch sentenc?ch, kam vlastn? pat??.
      "Tak abychom u? ?li hledat ten poln? olt??," vyb?zel ?vejk, "je u? r?no."
      "Je?t? si mus?m vz?t uniformu a vyp?t je?t? jeden grog."
      Kone?n? vy?li. Po cest? k ?en? obchodn?ka se star?m n?bytkem poln? kur?t vypr?v?l ?vejkovi, ?e v?era vyhr?l mnoho pen?z v bo??m po?ehn?n?, a kdy? to dob?e dopadne, ?e vyptati klav?r ze zastav?rny.
      Bylo to n?co podobn?ho, jako kdy? pohani slibuj? n?jakou ob??.
      Od rozespal? ?eny obchodn?ka se star?m n?bytkem dov?d?li se adresu u?itele ve Vr?ovic?ch, nov?ho majitele pohovky. Poln? kur?t projevil neoby?ejnou ?t?drost. ?t?pl ji do tv??e a zalechtal pod bradou.
      ?li do Vr?ovic p??ky, kdy? poln? kur?t prohl?sil, ?e se mus? proj?t na ?erstv?m vzduchu, aby dostal jin? my?lenky.
      Ve Vr?ovic?ch v byt? pana u?itele, star?ho n?bo?n?ho p?na, ?ekalo je nemil? p?ekvapen?. Naleznuv poln? olt?? v pohovce, star? p?n domn?val se, ?e je to n?jak? ??zen? bo??, a daroval jej m?stn?mu vr?ovick?mu kostelu do sakristie, vyhradiv si na druh? stran? skl?dac?ho olt??e n?pis: "Darov?no ku cti a chv?le bo?? p. Kola??kem, u?itelem v. v. L?ta P?n? 1914." Zasti?en jsa ve spodn?m pr?dle, jevil velk? rozpaky.
      Z rozmluvy s n?m bylo patrno, ?e n?lezu p?ikl?dal v?znam z?zraku a pokynu bo??ho. ?e kdy? koupil tu pohovku, ?e mu jak?si vnit?n? hlas pravil: "Pod?vej se, co je v pohovce, v ?upleti." Vid?l pr? tak? ve snu n?jak?ho and?la, kter? mu p??mo velel: "Otev?i ?uple od pohovky." Uposlechl.
      A kdy? tam vid?l miniaturn? skl?dac? t??d?ln? olt?? s v?klenkem pro tabern?kulum, ?e klekl p?ed pohovkou a dlouho se vroucn? modlil a chv?lil boha a ?e to pova?oval za pokyn z nebe, ozdobit t?m kostel ve Vr?ovic?ch.
      "To n?s nebav?," ?ekl poln? kur?t, "takovou v?c, kter? v?m nepat?ila, m?l jste odevzdat na policii, a ne do n?jak? zatracen? sakristie."
      "Kv?li tomu z?zraku," dodal ?vejk, "m??ou m?t je?t? voplet?n?. Voni koupili pohovku, a ne ??dnej volt??, kterej pat?? vojensk?mu er?ru. Takovej pokyn bo?? jich m??e st?t draho. Voni nem?li d?t nic na and?ly. Jeden ?lov?k ve Zho?i taky vyoral n?jakej kalich na poli, kterej poch?zel ze svatokr?de?e a byl tam schovanej na lep?? doby, a? se na to zapomene, a pova?oval to taky za pokyn bo?? a ?el, m?sto aby jej roz?melcoval, k panu far??i s t?m kalichem, ?e pr? ho chce darovat kostelu. A pan far?? myslel, ?e se v n?m hnuly v??itky sv?dom?, poslal pro starostu, starosta pro ?etn?ky a on byl odsouzen nevinn? pro svatokr?de?, pon?vad? ?vanil po??d n?co o z?zraku. Von se cht?l zachr?nit a taky vypravoval o n?jak?m and?lu a zaplet do toho i Panenku Marii a dostal deset let. Nejlep?? ud?laj?, kdy? p?jdou s n?mi ke zdej??mu far??i, aby n?m vr?til er?rn? majetek. Poln? volt?? nen? ??dn? ko?ka nebo fusekle, kterou mohou darovat, komu cht?j?."
      Star? p?n se t??sl po cel?m t?le a obl?kaje se drkotal zuby: "J? jsem opravdu nic zl?ho nebo ?patn?ho v ?myslu nem?l a nechoval. Domn?val jsem se, ?e mohu takov?m bo??m ??zen?m poslou?iti k ozdoben? na?eho chud?ho chr?mu P?n? ve Vr?ovic?ch."
      "Na ?traty vojensk?ho er?ru, to se rozum?," ?ekl tvrd? a drsn? ?vejk, "zapla? p?nb?h za takov? bo?? ??zen?. N?jakej Pivo?ka z Chot?bo?e pova?oval jednou tak? za bo?? ??zen?, kdy? se mu do rukou p?ipletla ohl?vka s ciz? kr?vou."
      Uboh? star? p?n byl z t?chto ?e?? ?pln? popleten a p?estal se v?bec h?jit, staraje se co nejrychleji se obl?knout a vy??dit celou z?le?itost.
      Vr?ovick? far?? je?t? spal, a jsa probuzen hlukem, po?al l?te?it, pon?vad? v rozespalosti myslel, ?e m? j?t n?koho zaopat?ovat.
      "Taky maj? d?t pokoj s t?m posledn?m pomaz?n?m," bru?el, obl?kaje se neochotn?, "vzpomenou si lidi um?rat, kdy? je ?lov?k v nejlep??m sp?nku. i 63 A aby se potom s nima handrkoval o pen?ze."
      V p?eds?ni se tedy setkali. On, z?stupce p?naboha mezi vr?ovick?mi civilisty katol?ky, a druh?, z?stupce bo?? na zemi p?i vojensk?m er?ru.
      Celkem v?ak to byl spor mezi civilistou a voj?kem.
      Jestli far?? tvrdil, ?e poln? olt?? nepat?? do pohovky, poln? kur?t se zmi?oval o tom, ?e t?m m?n? podle toho pat?? z pohovky do sakristie kostela, kam chod? sam? civilist?.
      ?vejk ?inil p?itom r?zn? pozn?mky, ?e je lehko obohacovat chud? kostel na ??et vojensk?ho er?ru. "Chud?" ?ekl v uvozovk?ch.
      Nakonec ?li do sakristie kostela a far?? vydal poln? olt?? pod touto z?piskou:
       P?ijal jsem poln? olt??, kter? se n?hodou
       dostal do chr?mu ve Vr?ovic?ch.
       Poln? kur?t Otto Katz
      Slavn? poln? olt?? byl od jedn? ?idovsk? firmy, Moritz Mahler ve V?dni, kter? vyr?b?la v?emo?n? me?n? pot?eby a p?edm?ty n?bo?ensk?, jako r??ence a obr?zky svat?ch.
      Olt?? skl?dal se ze t?? d?l?, opat?en?ch hodn? fale?n?m pozl?tkem, jako cel? sl?va c?rkve svat?.
      Nebylo tak? mo?no zjistit bez fantazie, co vlastn? p?edstavuj? obrazy namalovan? na t?ch t?ech d?lech. Jisto je, ?e to byl olt??, kter?ho by mohli stejn? pou??vat n?jac? pohani na Zambezi ?i ?am?n? Burjat? i Mongol?.
      Opat?en ?vav?mi barvami, vypadal zd?li jako barevn? tabule ur?en? pro zkoum?n? daltonist? na ?elezn? dr?ze.
      Vynikala jen jedin? figura. N?jak? nah? ?lov?k se svatoz??? a nazelenal?m t?lem jako biskup husy, kter? u? zap?ch? a je v rozkladu.
      Tomu svat?mu nikdo nic ned?lal. Naopak, m?l po obou stran?ch dva k??dlat? tvory, kte?? m?li zn?zor?ovat and?ly. Ale div?k m?l dojem, ?e ten svat? nah? mu? ?ve hr?zou nad tou spole?nost?, kter? ho obklopuje. And?l? vypadali toti? jako poh?dkov? p???ery, n?co mezi ok??dlenou divokou ko?kou a apokalyptickou p???erou.
      Prot?j?kem k n?mu byl obr?zek, kter? m?l zn?zor?ovat trojici bo??. Na holubici celkem vzato nemohl mal?? ni?eho zkazit. Namaloval n?jak?ho pt?ka, kter? mohl b?t stejn? holubic? jako slepic? b?l?ch wyandotek.
      Zato v?ak b?h otec vypadal jako loupe?n?k Divok?ho z?padu, kter?ho p?edstavuje obecenstvu film n?jak?ho nap?nav?ho krv?ku.
      Syn bo?? byl naproti tomu vesel? mlad? mu?, s p?kn?m b???kem, zahalen?m n???m, co vypadalo jako plavky. Celkem d?lal dojem sportsmana. K???, kter? m?l v ruce, dr?el s takovou eleganc?, jako kdyby to byla tenisov? raketa.
      Zd?lky v?ak to v?echno spl?valo a ?inilo dojem, ?e vlak vj??d? do n?dra??.
      T?et? obr?zek nebylo v?bec mo?no ocenit, co p?edstavuje. Voj?ci se vidy h?dali a lu?tili ten r?bus. N?kdo myslel dokonce, ?e je to krajinka z Pos?zav?.
      Byl v?ak pod t?m n?pisy Heilige Maria, Mutter Gottes, erbarme unser.
      Poln? olt?? nalo?il ?vejk ??astn? do dro?ky, s?m si sedl k dro?k??i na kozl?k, poln? kar?t dal si v dro?ce pohodln? nohy na trojici bo??.
      ?vejk se bavil s dro?k??em o vojn?.
      Dro?k?? byl rebelant. D?lal r?zn? pozn?mky o v?t?zstv? rakousk?ch zbran?, jako: "Ti v?m to v Srbsku nahnuli" apod. Kdy? p?ej??d?li potravn? ??ru, ptal se z??zenec, co vezou.
      ?vejk odpov?d?l:
      "Trojici bo?? a Panenku Marii s feldkur?tem." Na cvi?i?ti zat?m netrp?liv? ?ekaly pochodov? setniny. A ?ekaly dlouho. Nebol je?t? jeli pro sportovn? kalich k nadporu??kovi Witingrovi a potom pro monstranci, ciborium a jin? p??slu?nosti ke m?i do b?evnovsk?ho kl??tera, v?etn? i l?hve me?n?ho v?na. Z toho je vid?t, ?e nen? jen tak jednoduch? slou?it poln? m?i.
      "My to fl?k?me v?elijak," ?ekl ?vejk k dro?k??i. A m?l pravdu. Kdy? toti? p?ijeli ji? na cvi?i?t? a byli u p?dia s d?ev?n?m pa?en?m a stolem, na kter? m?l b?t postaven poln? olt??, uk?zalo se, ?e poln? kur?t zapomn?l na ministranta.
      Ministrov?val mu v?dy jeden p???k od pluku, kter? se v?ak dal p?elo?it rad?ji k telefonu a odjel na frontu.
      "To nevad?, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "j? to taky mohu zastat "
      "A um?te ministrovat?"
      "Nikdy jsem to ned?lal," odpov?d?l ?vejk, "ale zkusit se m??e v?echno. Dneska je vojna, a ve v?lce d?laj? lidi v?ci, vo kter?ch se jim d??v ani nezd?lo. To n?jak? hloup? ,et cum spiritu tuo` na to va?e ,dominus vobiscum` taky svedu dohromady. A potom mysl?m, ?e to nen? nic t??k?ho, chodit kolem v?s jako ko?ka kolem hork? ka?e. A mejt v?m ruce a nalejvat z konvi?ek v?no."
      "Dob?e," ?ekl poln? kur?t, "ale vodu mn? nelejte. Rad?ji si hned do t? druh? konvi?ky nalejte tak? v?no. Ostatn? j? v?m v?dycky ?eknu, jestli m?te j?t napravo nebo nalevo. Jestli potichounku zap?sknu jednou, to znamen? napravo, dvakr?t nalevo. S me?n? knihou se nemus?te tak? mnoho tahat. Ostatn? je to legrace. Nem?te tr?mu?"
      "J? se ni?eho neboj?m, pane feldkur?t, ani ministrov?n?."
      Poln? kur?t m?l pravdu, kdy? se vyj?d?il: Ostatn? je to legrace.
      ?lo v?echno n?ramn? hladce.
      ?e? poln?ho kur?ta byla velice stru?nou.
      "Voj?ci! Se?li jsme se zde, abychom p?ed odjezdem na boji?t? obr?tili sv? srdce k bohu, aby n?m dal v?t?zstv? a zachoval n?s ve zdrav?. Nebudu v?s dlouho zdr?ovat a p?eji v?m v?echno nejlep??."
      "Ruht," zvolal star? plukovn?k na lev?m k??dle.
      Poln? m?i se ??k? proto poln?, ?e podl?h? t?m?e z?kon?m jako vojensk? taktika v poli. P?i dlouh?ch man?vrech vojsk za t?ic?tilet? v?lky b?valy poln? m?e tak? neoby?ejn? dlouh?.
      P?i modern? taktice, kdy pohyby vojsk jsou rychl? a bystr?, poln? m?e mus? b?t tak? rychlou a bystrou. Tahle trvala pr?v? deset minut a ti, kte?? byli bl??, neoby?ejn? se divili, pro? mezi m?? poln? kur?t si pohvizduje.
      ?vejk byst?e ovl?dal sign?ly. Chodil na pravou stranu olt??e, op?t byl na lev?, a nic jin?ho ne??kal ne? "et cum spiritu tuo".
      Vypadalo to jako indi?nsk? tanec kolem ob?tn?ho kamene, ale d?lalo to dobr? dojem, zapla?uj?c nudu zapr??en?ho, smutn?ho cvi?i?t? s alej? strom? ?vestkov?ch vzadu a latr?nami, jejich? v?n? zastupovala mystickou v?ni kadidla gotick?ch chr?m?.
      V?ichni se n?ramn? bavili. D?stojn?ci kolem plukovn?ka vypravovali si anekdoty a tak to ?lo v ?pln?m po??dku. Tu a tam bylo sly?et mezi mu?stvem: "Dej mi ?tuka."
      A jako ob?tn? d?m vych?zely od rot k nebi modr? obl??ky tab?kov?ho d?mu. Kou?ily v?echny ?ar?e, kdy? vid?ly, ?e si i pan plukovn?k zap?lil.
      Kone?n? se ozvalo "Zum Gebet", zav??ilo to prachem a ?ediv? ?tverec uniforem sklonil sv? kolena p?ed sportovn?m kalichem nadporu??ka Witingra, kter? on vyhr?l za Sport-Favorit v b?hu V?de?-M?dling.
      Kalich byl pln? a v?eobecn? ?sudek, kter? prov?zel manipulaci poln?ho kur?ta, bylo to, co ?la ?adami: "Ten to vy?unk."
      V?kon ten byl opakov?n dvakr?t. Pak je?t? jednou "K modlitb?", nato kapela dala k lep??mu "Zachovej n?m, Hospodine", se?azen? a odchod.
      "Seberte ty monatky," ?ekl poln? kur?t ?vejkovi, ukazuje na poln? olt??, "a? to m??em zase rozv?zt, kam to pat??!"
      Jeli tedy se sv?m dro?k??em, vr?tili v?echno poctiv?, a? na tu l?hev me?n?ho v?na.
      A kdy? byli doma, pouk?zav?e ne??astn?ho dro?k??e na velitelstv?, pokud se t?k? n?hrady za ty dlouh? j?zdy, ?ekl ?vejk k poln?mu kur?tovi: "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, mus? bejt ministrant toho sam?ho vyzn?n? jako ten, kter?mu p?isluhuje?"
      "Zajist?," odpov?d?l poln? kur?t, "jinak by m?e nebyla platnou."
      "Pak se stal, pane feldkur?t, vetkej omyl," ozval se ?vejk, "j? jsem bez vyzn?n?. J? u? m?m takovou sm?lu."
      Poln? kur?t pod?val se na ?vejka, chv?li ml?el, pak mu poklepal na rameno a ?ekl: "M??ete vyp?t to me?n? v?no, co zbylo v l?hvi, a myslete si, ?e jste vstoupil op?t do c?rkve."

12. kapitola

N?bo?ensk? debata

      St?valo se, ?e ?vejk po cel? dny nevid?l p?stitele vojensk?ch du??. Poln? kur?t rozd?loval sv? povinnosti s h??en?m a p?ich?z?val velice z??dka dom?, umazan?, nemyt?, jako kocour, kdy? se mr?ouk? a d?l? sv? v?lety po st?ech?ch.
      P?i n?vratu, mohl-li se vyjad?ovat, hovo??val je?t? se ?vejkem, ne? usnul, o vzne?en?ch c?lech, o z?pale, o radosti z my?len?.
      N?kdy tak? se pokou?el mluvit ve ver??ch, citovat Heine.
      ?vejk slou?il s poln?m kur?tem je?t? jednu poln? m?i u z?kopn?k?, kam byl omylem pozv?n je?t? jeden poln? kur?t, b?val? katecheta, neoby?ejn? n?bo?n? ?lov?k, d?vaj?c? se na sv?ho kolegu velice udiven?, kdy? ten mu nab?zel ze ?vejkovy poln? l?hve, kterou ten v?dy nosil na takov? n?bo?ensk? ?kony s sebou, dou?ek ko?aku.
      "Je to dobr? zn?mka," ?ekl poln? kur?t Otto Katz, "napijte se a jd?te dom?. J? u? to s?m vy??d?m, pon?vad? pot?ebuji b?t pod ?ir?m nebem, m? dnes n?jak bol? hlava."
      N?bo?n? poln? kur?t ode?el, vrt? hlavou, a Katz zhostil se, jako v?dy, velmi skv?le sv? ?lohy.
      V krev P?n? se tenkr?t prom??oval vinn? st?ik a k?z?n? bylo del??, p?i?em? ka?d? t?et? slovo bylo a tak d?le a zajist?.
      "Vy dnes, voj?ci, budete odj??d?t na frontu a tak d?le. Vy obracejte se nyn? k bohu a tak d?le, zajist?. Nev?te, co se s v?mi stane, a tak d?le a zajist?."
      A d?l h?m?lo od olt??e a tak d?le a zajist?, st??daj?c se s bohem a v?emi svat?mi.
      V z?palu a v ?e?nick?m rozmachu vyd?val poln? kur?t i prince Ev?ena Savojsk?ho za sv?tce, kter? je bude chr?nit, a? budou d?lat mosty p?es ?eky.
      Nicm?n? skon?ila poln? m?e beze v?eho pohor?en?, p??jemn? a z?bavn?. Z?kopn?ci se bavili velice dob?e.
      Na zp?te?n? cest? necht?li je pustit se skl?dac?m poln?m olt??em do elektriky.
      "?e t? pra?t?m t?m svat?m p?es hlavu," poznamenal ?vejk k pr?vod??mu.
      Kdy? se kone?n? dostali dom?, zjistili, ?e ztratili n?kde po cest? tabern?kulum.
      "To nevad?," ?ekl ?vejk, "prvn? k?es?ani slou?ili m?i svatou i bez tabern?kula. Kdybychom to n?kde vozn?mili, tak by cht?l ten poct?vej n?lezce na n?s vodm?nu. Kdyby to byly pen?ze, tak by se snad nena?el ??dnej poct?vej n?lezce, a?koliv jsou je?t? takov? lidi. U n?s v Bud?jovic?ch u regimentu byl jeden voj?k, takov? dobr? hovado, ten na?el jednou ?est set korun na ulici a odevzdal je na policii a v novin?ch se o n?m psalo jako poctiv?m n?lezci a m?l z toho vostudu. ??dnej s n?m necht?l mluvit, ka?dej mu ??kal: ,Ty jeden pitom?e, co jsi to vyved za hloupost. V?dy? t? to mus? do smrti mrzet, jestli m?? je?t? trochu cti v t?le.` M?l holku, a ta s n?m p?estala mluvit. Kdy? p?ijel dom? na dovolenou, tak ho o muzice kv?li tomu kamar?di vyhodili z hospody. Po?al ch?adnout, br?t si to do hlavy a nakonec se dal p?eject vlakem. Jednou zas u n?s v ulici na?el jeden krej?? zlat? prsten. Lidi ho varovali, aby ho nevracel na policii, ale on si nedal ??ct. P?ijali ho neoby?ejn? vl?dn?, ?e pr? u? je tam hl??ena ztr?ta zlat?ho prstenu s briliantem, potom ale se pod?vaj? na k?men a ??kaj? mu: ,?lov??e, v?dy? je to sklo, a ne briliant. Kolikpak v?m za ten briliant dali? Takov? poctiv? n?lezce my zn?me.` Nakonec se to vysv?tlilo, ?e je?t? jeden ?lov?k ztratil zlat? prsten s fale?n?m briliantem, n?jakou rodinnou pam?tku, ale krej?? sed?l p?ece jen t?i dny, pon?vad? se z roz?ilen? dopustil ur??ky str??e. Dostal z?konitou odm?nu deset procent, 1 K 20 hal., pon?vad? ten ?mejd m?l cenu 12 korun, a on tu z?konitou odm?nu hodil tomu p?novi do obli?eje, a ten ho ?aloval pra ur??ku na cti a krej?? dostal je?t? deset korun pokuty. Potom v?ude ??kal, ?e ka?dej poctivej n?lezce zaslou?? p?tadvacet, z?ezat ho, a? bude modrej, vysekat mu ve?ejn?, aby si to lidi pamatovali a ??dili se podle toho. Mysl?m, ?e na?e tabern?kulum n?m nikdo nep?inese nazp?tek, i kdy? je vzadu zna?ka regimentu, pon?vad? s vojensk?ma v?cma nikdo nechce nic m?t. Rad?ji to zahod? n?kam do vody, aby s t?m je?t? nem?l opl?t?n?. V?era jsem mluvil v hospod? U zlat?ho v?nce s jedn?m ?lov?kem z venkova, je mu u? ?estapades?t let, a ten ?el se optat na okresn? hejtmanstv? do Nov? Paky, pro? mu rekviz?rovali bry?ku. Na zp?te?n? cest?, kdy? ho z okresn?ho hejtmanstv? vyhodili, d?val se na tr?n, kter? pr?v? p?ijel a st?l na n?m?st?. N?jak? mlad? mu? poprosil ho, aby mu chv?li po?kal u kon?, ?e vezou pro vojsko konzervy, a v?ckr?t u? nep?i?el. Kdy? pak se hnuli, musel s nimi a dostal se a? do Uher, kde n?kde poprosil taky n?koho, aby mu po?kal u vozu, a t?m se jedin? zachr?nil, a to by ho t?hli do Srbska. P?ijel cel? vyjeven? a v?ckr?t nechce nic m?t s vojenskejma v?cma."
      Ve?er dostali n?v?t?vu n?bo?n?ho poln?ho kur?ta, kter? cht?l tak? r?no slou?it poln? m?i z?kopn?k?m. Byl to ?lov?k fanatik, kter? cht?l ka?d?ho p?ibl??it k bohu. Kdy? byl katechetou, vyv?jel u d?t? n?bo?ensk? cit pohlavky a v r?zn?ch ?asopisech ob?as uve?ej?ov?ny byly noticky o n?m: "Katecheta surovec", "Katecheta, kter? pohlavkuje". Byl p?esv?d?en, ?e katechismus nejl?pe si d?t? osvoj? pomoc? r?koskov?ho syst?mu.
      Kulhal trochu na jednu nohu, co? bylo d?sledkem toho, ?e ho vyhledal jeden otec ??ka, kter?mu katecheta napohlavkoval, pon?vad? ?kol?k jevil ur?it? pochybnosti o trojici bo??. Dostal t?i pohlavky. Jeden za boha otce, druh? za boha syna a t?et? za svat?ho ducha.
      Dnes p?i?el sv?ho kolegu Katze uv?sti na pravou cestu a promluvit mu do du?e, co? za?al t?m, ?e poznamenal: "Div?m se, ?e u v?s nevis? krucifix. Kde se modl?te brevi??? Ani jeden obr?zek svat?ch nezdob? st?ny va?eho pokoje. Co to m?te nad postel??"
      Katz se usm?l: "To je ,Zuzana v l?zni` a ta nah? ?ensk? pod t?m je m? star? zn?most. Napravo je japon?rie, zn?zor?uj?c? sexueln? akt mezi gej?ou a star?m japonsk?m samurajem. Pravda, n?co velice origineln?ho? Brevi?? m?m v kuchyni. ?vejku, p?ineste ho sem a otev?ete na t?et? stran?."
      ?vejk ode?el a z kuchyn? ozvalo se t?ikr?t za sebou vyt?hnut? z?tky z lahv? v?na.
      N?bo?n? kur?t byl zdrcen, kdy? se na stole objevily t?i l?hve.
      "Je to me?n? lehk? v?no, pane kolego," ?ekl Katz, "velice dobr? jakosti, ryzlink. Chut? podob? se moselsk?mu."
      "Nebudu p?t," tvrdo??jn? ozval se n?bo?n? kur?t, "p?i?el jsem v?m promluvit do du?e."
      "To v?m vyschne, pane kolego, v krku," ?ekl Katz, "napijte se a j? poslouch?m. Jsem ?lov?k velice sn??enliv? a mohu sly?et i jin? n?zory."
      N?bo?n? kur?t trochu upil a vyt?e?til o?i.
      "Po ?ertech dobr? v?no, pane kolego, nen?-li? pravda?"
      Fanatik tvrd? ?ekl: "Pozoruji, ?e vy klejete."
      "To je zvyk," odpov?d?l Katz, "n?kdy se p?istihnu dokonce, ?e se rouh?m. Nalejte, ?vejku, panu kur?tovi. Mohu v?s ubezpe?it, ?e ??k?m tak? himlhergot, krucifix a sakra. Mysl?m, ai budete tak dlouho slou?it na vojn? jako j?, ?e se taky do toho vprav?te. Nen? to zcela nic t??k?ho, obt??n?ho a n?m duchovn?m je to velice bl?zk?: nebe, b?h, k??? a velebn? sv?tost, nezn? to hezky a odborn?? Pijte, pane kolego."
      B?val? katecheta mechanicky se napil. Bylo vid?t, ?e by cht?l n?co ??ct, ale nemohl. Sb?ral my?lenky.
      "Pane kolego," pokra?oval Katz, "hlavu vzh?ru, nese?te tak smutn?, jako by v?s m?li za p?t minut pov?sit. Sly?el jsem o v?s, ?e jste jednou v p?tek omylem sn?dl v restauraci vep?ovou kotletu, pon?vad? jste myslel, ?e je ?tvrtek, a ?e jste si na z?chod? strkal prst do krku, aby to ?lo ven, pon?vad? jste si myslel, ?e v?s b?h zahlad?. J? se neboj?m j?st v p?st? maso a neboj?m se ani pekla. Pardon, napijte se. Tak, u? je v?m lep??? ?i m?te pokrokov? n?zor o peklu a jdete s duchem ?asu a s reformisty? To jest m?sto oby?ejn?ch kotl? se s?rou pro uboh? h???n?ky papinsk? hrnce, kotle s velkou atmosf?rou, h???n?ci se sma?? na margar?nu, ro?n? s elektrick?m pohonem, po mili?ny let p?ej??d?j? p?es h???n?ky stroje na v?lcov?n? silnic, sk??p?n? zub? obstar?vaj? dentisti zvl??tn?mi p??stroji, kv?len? se zachycuje do gramofon? a desky se pos?laj? nahoru do r?je k obveselen? spravedliv?ch. V r?ji ??inkuj? rozpra?ova?e kol?nsk? vody a filharmonie hraje tak dlouho Brahmsa, ?e rad?ji d?te p?ednost peklu a o?istci. And?lkov? maj? v zadnici vrtuli od aeropl?nu, aby se tolik nenad?eli se sv?mi k??dly. Pijte, pane kolego, ?vejku, nalejte mu ko?ak, mn? se zd?, ?e mu nen? dob?e."
      Kdy? se n?bo?n? kur?t vzpamatoval, za?eptal: "N?bo?enstv? je rozumov? ?vaha. Kdo nev??? v existenci svat? trojice..."
      "?vejku," p?eru?il ho Katz, "nalejte panu feldkur?tovi je?t? jeden ko?ak, a? se vzpamatuje. ?ekn?te mu n?co, ?vejku."
      "U Vla?im? byl, poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, "jeden d?kan a ten m?l, kdy? mu jeho star? hospodyn? utekla s klukem i s pen?zi, posluhova?ku. A ten d?kan na star? kolena dal se do studov?n? svat?ho Augustina, kter?mu ??kaj?, ?e pat?? mezi svat? Otce, a do?et se tam, ?e kdo v??? v protino?ce, m? b?t prokletej. Tak si zavolal svou posluhova?ku a pov?d? k n?: ,Poslouchejte, vy jste mn? jednou pov?dala, ?e v?? syn je strojn? z?me?n?k a odjel do Austr?lie. To by byl mezi protino?ci, a svat? Augustin p?ikazuje, aby ka?d?, kdo v??? v protino?ce, byl proklet.` ,Jemnostpane,` pov?d? na to ta ?ensk?, ,v?dy? m?j syn mn? pos?l? z Austr?lie psan? a pen?ze.` ,To je m?men? ??belsk?,` ??k? na to pan d?kan, ,??dn? Austr?lie podle svat?ho Augustina neexistuje, to v?s jen ten antichrist sv?d?: V ned?li je ve?ejn? proklel a k?i?el, ?e Austr?lie neexistuje. Tak ho rovnou z kostela odvezli do bl?zince. Vono by jich tam pat?ilo v?c. U ur?ulinek maj? v kl??te?e l?hvi?ku s ml?kem Panny Marie, kter?m kojila Je???ka, a v sirot?inci u Bene?ova, kdy? jim tam p?ivezli lurdskou vodu, dostali po n? sirotkov? takovou b?havku, ?e to sv?t nevid?l."
      N?bo?n?mu poln?mu kur?tu ud?laly se m?itky p?ed o?ima a vzpamatoval se nov?m ko?akem, kter? mu vstoupil do hlavy.
      M?ouraje o?ima, ot?zal se Katze: "Vy nev???te v neposkvrn?n? po?et? Panny Marie, nev???te, ?e palec svat?ho Jana K?titele, kter? se chr?n? u piarist?, je prav?? V???te v?bec v p?naboha? A kdy? nev???te, pro? jste poln?m kur?tem?"
      "Pane kolego," odpov?d?l Katz, pl?caje ho d?v?rn? po z?dech, "dokud st?t neuzn? za dobr?, ?e voj?ci, ne? jdou m??t do bitvy, nepot?ebuj? na to po?ehn?n? bo??, je poln? kur?tstv? slu?n? honorovan?m zam?stn?n?m, p?i kter?m se ?lov?k nep?ed?e. Pro mne to bylo lep?? ne? b?hat po cvi?i?t?ch, chodit na man?vry... Tenkr?t jsem dost?val rozkazy od p?edstaven?ch, a dnes si d?l?m, co chci. Zastupuji n?koho, kdo neexistuje, a hraju s?m ?lohu bo??. Jestli nechci n?komu odpustit h??chy, tak mu je neodpust?m, i kdyby mne prosil na kolenou. Ostatn? posledn?ch by se na?lo sakramentsky m?lo."
      "J? m?m p?naboha r?d," ozval se n?bo?n? poln? kur?t, za??naje ?kytat, "moc ho m?m r?d. Dejte mn? trochu v?na. - J? si p?naboha v???m," pokra?oval potom, "moc si ho v???m a ct?m. Nikoho si tak nev???m jako jeho."
      Uhodil p?st? do stolu, a? l?hve posko?ily: "B?h je vzne?en? povaha, cosi nadpozemsk?ho. Je ?estn? ve sv?ch z?le?itostech, Je to slunn? zjev, to mn? nikdo nevyvr?t?, I svat?ho Josefa si v???m, v?echn?ch svat?ch si v???m, a? na svat?ho Serapiona. M? takov? o?kliv? jm?no."
      "M?l by za??dat o zm?nu," poznamenal ?vejk.
      "Svatou Ludmilu m?m r?d, i svat?ho Bernardina," pokra?oval b?val? katecheta, "ten zachr?nil moc poutn?k? ve Svat?m Gotthard?. M? na krku l?hev s ko?akem a vyhled?v? zapadl? sn?hem."
      Z?bava dostala jin? sm?r. N?bo?n? kur?t po?al mluvit p?t? p?es dev?t?: "Ml???tek si ct?m, maj? sv?tek 28. prosince. Herodesa nen?vid?m. - Kdy? sp? slepice, tak nem??ete dostat ?erstv? vaj??ka."
      Dal se do sm?chu a po?al zp?vat "Svat? bo?e, svat?, siln?".
      P?eru?il to v?ak ihned, a obraceje se na Katze, ot?zal se ost?e, vst?vaje: "Vy nev???te, ?e 15. srpna je sv?tek Nanebevzet? Panny Marie?"
      Z?bava byla v pln?m proudu. Objevily se je?t? jin? l?hve a chv?lemi oz?val se Katz: "?ekni, ?e nev???? v p?naboha, a to ti jinak nenaleju."
      Zd?lo se, ?e se vrac? doby pron?sledov?n? prvn?ch k?es?an?. B?val? katecheta zp?val n?jakou p?se? mu?edn?k? z ??msk? ar?ny a ?val: "V???m v p?naboha, nezap?u ho. Nech si sv? v?no. Mohu si s?m pro n? poslat."
      Nakonec ho ulo?ili do postele. Ne? usnul, prohl?sil, vzty?uje k p??saze pravici: "V???m v boha otce, syna i ducha svat?ho. P?ineste mn? brevi??."
      ?vejk mu vstr?il do ruky n?jakou knihu le??c? na no?n?m stolku, a tak n?bo?n? poln? kur?t usnul s Dekameronem G. Boccaccia v ruce.

13. kapitola

?vejk jde zaopat?ovat

      Poln? kur?t Otto Katz sed?l zaduman? nad cirkul??em, kter? pr?v? p?inesl z kas?ren. Byl to rezerv?t ministerstva vojenstv?:
      "Ministerstvo vojenstv? ru?? po dobu v?lky platn? p?edpisy t?kaj?c? se zaopat?ov?n? voj?n? arm?dy posledn?m pomaz?n?m a ustanovuje tyto pravidla pro vojensk? duchovn?:
      § 1. Na front? se posledn? pomaz?n? zru?uje.
      § 2. Nen? dovoleno t??ce nemocn?m a ran?n?m odebrati se do t?lu kv?li posledn?mu pomaz?n?. Vojen?t? duchovn? povinni jsou p?ed?vat takov? lidi okam?it? p??slu?n?m vojensk?m ??ad?m k dal??mu st?h?n?.
      § 3. Ve vojensk?ch nemocnic?ch v z?zem? mo?no jest ud?lit posledn? pomaz?n? hromadn? na z?klad? dobrozd?n? vojensk?ch l?ka??, pokud posledn? pomaz?n? nem? v sob? r?z obt??ov?n? p??slu?n? vojensk? instituce.
      § 4. V mimo??dn?ch p??padech m??e velitelstv? vojensk?ch nemocnic v z?zem? dovolit jednotlivc?m p?ijati posledn? pomaz?n?.
      § 5. Vojen?t? duchovn? jsou povinni na vyzv?n? velitelstv? vojensk?ch nemocnic ud?lovat posledn? pomaz?n? t?m, kter? velitelstv? navrhuje."
      Potom p?e?etl poln? kur?t je?t? jednou p?edpis, ve kter?m se mu oznamuje, ?e z?tra m? j?t na Karlovo n?m?st? do Vojensk? nemocnice zaopat?ovat t??ce ran?n?.
      "Posly?te, ?vejku," zavolal poln? kur?t, "nen? to svinstvo? Jako kdyby v cel? Praze byl jsem jen j? jedin?m poln?m kur?tem. Pro? tam nepo?lou toho n?bo?n?ho kn?ze, kter? u n?s posledn? spal. M?me j?t zaopat?ovat na Karl?k. J? u? zapomn?l, jak se to d?l?."
      "Tak si koup?me katechismus, pane feldkur?t, tam to bude," ?ekl ?vejk, "to je jako pr?vod?? cizinc? pro duchovn? past??e. V Emauz?ch pracoval v kl??te?e jeden zahradnickej pomocn?k, a kdy? cht?l vstoupit do ??du laik? a dostat kutnu, aby nemusel trhat svoje ?aty, musel si koupit katechismus a u?it se, kterak se d?l? k???, kdo jedin? z?stal uchr?n?n h??chu d?di?n?ho a co je to, m?t ?ist? sv?dom?, a jin? takov? mali?kost?, a potom jim prodal z kl??tern? zahrady pod rukou polovinu vokurek a ode?el s hanbou z kl??tera. Kdy? jsem se s n?m se?el, tak mn? pov?d?: ,Vokurky jsem moh prod?vat i bez katechismu.` "
      Kdy? p?inesl ?vejk koupen? katechismus, poln? kur?t listuje se v n?m ?ekl: "Vida, posledn? pomaz?n? m??e ud?lovat pouze kn?z, a to jen olejem od biskupa posv?cen?m. Tak vid?te, ?vejku, vy s?m posledn? pomaz?n? ud?lovat nem??ete. P?e?t?te mn?, kterak se ud?luje posledn? pomaz?n?."
      ?vejk ?etl: "Ud?luje se takto: Kn?z ma?e nemocn?ho na jednotliv?ch smyslech, modle se z?rove?: ,Skrze toto svat? pomaz?n? a sv? p?edobrotiv? milosrdenstv? odpusti? tob? B?h, cokoliv jsi zavinil zrakem, sluchem, ?ichem, chut?, ?e??, hmatem a ch?z?.` "
      "To bych r?d v?d?l, ?vejku," ozval se poln? kur?t, "co m??e ?lov?k zaviniti hmatem, m??ete mn? to vysv?tlit?"
      "Moc v?c?, pane feldkur?t, hm?tne t?ebas do ciz? kapsy, nebo na tane?n?ch z?bav?ch, v?ak mi rozum?te, jak? tam b?v? p?edstaveni."
      "A ch?z?, ?vejku?"
      "Kdy? za?ne pajdat, aby se nad n?m lidi ustrnuli."
      "A ?ichem?"
      "Kdy? se mu n?jakej smrad nel?b?."
      "A chut?, ?vejku?"
      "Kdy? m? na n?koho chu?."
      "A ?e???"
      "To u? pat?? se sluchem dohromady, pane feldkur?t. Kdy? n?kdo hodn? ?van? a druhej ho poslouch?."
      Po t?chto filosofick?ch ?vah?ch poln? kur?t umlkl a ?ekl: "Pot?ebujeme tedy olej posv?cen? od biskupa. Tady m?te deset korun a kupte lahvi?ku. Ve vojensk? intendantu?e patrn? takov? olej nemaj?."
      ?vejk vypravil se tedy na cestu za olejem posv?cen?m od biskupa. Takov? v?c je hor?? ne? hled?n? ?iv? vody v poh?dk?ch Bo?eny N?mcov?.
      Byl v n?kolika drog?ri?ch, a jakmile ?ekl: "Pros?m l?hvi?ku oleje posv?cen?ho od biskupa," dali se n?kde do sm?chu a jinde skryli se ud??eni pod pultem. P?itom ?vejk se tv??il neoby?ejn? v??n?.
      Um?nil si tedy, ?e zkus? sv? ?t?st? v l?k?rn?ch. V prvn? dali ho vyv?st laborantem. V druh? cht?li telefonovat na ochrannou stanici a ve t?et? mu ?ekl provizor, ?e firma Pol?k v Dlouh? t??d?, obchod olejem a laky, bude m?t rozhodn? ??dan? olej na sklad?.
      Firma Pol?k v Dlouh? t??d? byla opravdu firma agiln?. Nepustila ??dn?ho kupce, aby neuspokojila jeho p??n?. Cht?l-li balz?m kopajvu, nalili mu terpent?n a bylo tak? dob?e.
      Kdy? ?vejk p?i?el a p??l si za deset korun olej posv?cen? od biskupa, ?ekl ??f k p??ru??mu: "Nalejou mu, pane Tauchen, deset deka konopn?ho oleje ??slo t?i."
      A p??ru??, zabaluje lahvi?ku do pap?ru, ?ekl k ?vejkovi ?ist? obchodn?: "Je to prvn? kvalita, budete-li si p??t ?t?tce, laky, ferme?, ra?te se obr?tit k n?m. Obslou??me v?s solidn?."
      Zat?m poln? kur?t si v katechismu zopakoval, co kdysi v semin??i neutkv?lo mu v pam?ti. Velmi se mu l?bily neoby?ejn? duchapln? v?ty, kter?m se up??mn? zasm?l: "Jm?no ,posledn? pomaz?n?` poch?z? odtud, ?e toto pomaz?n? oby?ejn? b?v? posledn?m ze v?ech pomaz?n?, je? c?rkev ?lov?ku ud?luje."
      Nebo: "Posledn? pomaz?n? m??e p?ijmout ka?d? katolick? k?es?an, kter? nebezpe?n? onemocn?l a u? p?i?el do rozumu."
      "Nemocn? m? p?ijmouti posledn? pomaz?n?, mo?no-li, dokud je?t? je p?i dobr? pam?t?."
      Potom p?i?el ordonanc a p?inesl paket, ve kter?m se poln?mu kur?tovi oznamuje, ?e z?tra bude p?i zaopat?ov?n? v nemocnici p??tomno Sdru?en? ?lechti?en pro n?bo?enskou v?chovu voj?k?.
      Toto Sdru?en? sest?valo z hysterick?ch bab a rozd?valo po nemocnic?ch voj?k?m obr?zky svat?ch a pov?dky o katolick?m voj?novi, kter? um?r? pro c?sa?e p?na. Byl na t?ch pov?dk?ch barevn? obr?zek p?edstavuj?c? boji?t?. V?ude se v?l? mrtvoly lid? a kon?, p?evr?cen? muni?n? vozy a d?la lafetami vzh?ru. Na obzoru ho?? vesnice a praskaj? ?rapnely a v pop?ed? le?? um?raj?c? voj?k s utr?enou nohou, nad kter?m se skl?n? and?l a p?in??? mu v?nec s n?pisem na stuze: "Je?t? dnes bude? se mnou v r?ji." A um?raj?c? se bla?en? usm?v?, jako by mu nesli zmrzlinu.
      Kdy? Otto Katz p?e?etl obsah paketu, odplivl si a pomyslil si: "To bude zas z?tra den."
      Znal tu pak??, jak ji naz?val, z chr?mu od Ign?ce, kdy? p?ed l?ty tam m?val k?z?n? pro vojsko. Tenkr?t je?t? vkl?dal do k?z?n? mnoho a Sdru?en? sed?valo za plukovn?kem. Dv? vyt?hl? ?en?tiny v ?ern?ch ?atech s r??encem, kter? se jednou k n?mu p?idaly po k?z?n? a po dv? hodiny mluvily o n?bo?ensk? v?chov? voj?k?, dokud se nedop?lil a ne?ekl jim: "Odpuste, m? d?my, na mne ?ek? pan hejtman s parti? ferbla."
      "Tak u? m?me volej," ?ekl slavnostn? ?vejk, kdy? se vr?til od firmy Pol?k, "konopnej volej ??slo t?i prvn? kvality, m??eme s n?m namazat celej batali?n. Je to solidn? firma. Prod?v? taky ferme?, laky a ?t?tce. Je?t? pot?ebujeme zvone?ek."
      "Na co zvone?ek, ?vejku?"
      "Mus?me po cest? zvonit, aby n?m lidi smekali, kdy? jdeme s p?nembohem, pane feldkur?t, s t?m konopn?m volejem ??slo t?i. To se tak d?l?, a bylo u? mnoho lid?, kter?m do toho nic nebylo, zav?enejch, ?e nesmekli. Na ?i?kov? jednou far?? zml?til jednoho slep?ho, ?e p?i takovej p??le?itosti nesmek, a je?t? byl zav?enej, pon?vad? mu u soudu dok?zali, ?e nen? hluchon?mej, a jenom slepej, a ?e sly?el cinkot zvone?ku a budil pohor?en?, a?koliv to bylo v noci. To je jako o Bo??m t?le. Jindy by si n?s lidi ani nev?imli, a te? n?m budou smekat. Jestli tedy, pane feldkur?t, proti tomu nic nem?te, p?inesu ho hned."
      Obdr?ev svolen?, ?vejk p?inesl za p?l hodiny zvonek.
      "Je od vrat z?jezdn? hospody U K???k?," ?ekl, "st?l mne p?t minut strachu a dlouho jsem p?edt?m musel ?ekat, pon?vad? se po??d trousili lidi."
      "P?jdu do kav?rny, ?vejku, kdyby n?kdo p?i?el, a? po?k?."
      Asi za hodinu p?i?el ?ediv? star?? p?n, p??m?ho dr?en? t?la a p??sn?ho pohledu.
      Z jeho cel?ho vzez?en? ?i?ela urputnost a zloba. D?val se tak, jako by byl posl?n osudem zni?it na?i b?dnou planetu a zahladit jej? stopy ve vesm?ru.
      ?e? jeho byla drsn?, such? a p??sn?: "Doma? ?e ?el do n?jak? kav?rny? ?e m?m po?kat? Dobr?, budu ?ekat a? do r?na. Na kav?rnu m?, ale dluhy platit, to nikoliv. Kn?z, fujtajxl!"
      Odplivl si v kuchyni.
      "Pane, neplivejte n?m tady!" ozval se ?vejk, d?vaje se se z?jmem na ciz?ho p?na.
      "A je?t? jednou si odplivnu, vid?te, takhle," ?ekl tvrdo??jn? p??sn? p?n, plivaje podruh? na podlahu, "?e se nestyd?. Vojensk? duchovn?, hanba!"
      "Jste-li vzd?lanej ?lov?k," upozor?oval ho ?vejk, "tak si odvyknete plivat v ciz?m byt?. Nebo mysl?te, ?e kdy? je sv?tov? v?lka, ?e si m??ete v?echno dovolit? M?te se chovat slu?n?, a ne jako votrapa. M?te jednat jemn?, mluvit slu?n? a nepo??nat si jako ro???k, vy jeden pitomej civilisto."
      P??sn? p?n vstal ze ?idle, po?al se roz?ilen?m t??st a k?i?el: "Co si to vy opova?ujete, j? ?e nejsem slu?n? ?lov?k, co tedy jsem, mluvte..."
      "Hajzl?k jste," odpov?d?l ?vejk, d?vaje se mu do o??, "pliv?te na zem, jako byste byl v elektrice, ve vlaku nebo n?kde ve ve?ejn? m?stnosti. Po??d jsem se divil, pro? tam v?ude visej? cedulky, ?e plivat na zem se zakazuje, a te? vid?m, ?e je to kv?li v?m. Voni v?s asi v?ude musej? moc dob?e zn?t "
      P??sn? p?n po?al m?nit barvu v obli?eji a sna?il se odpov?d?t p??valem nad?vek adresovan?ch na ?vejka i na poln?ho kur?ta.
      "Jste hotov se sv?m ?e?n?n?m," ot?zal se klidn? ?vejk (kdy? padlo posledn? ,lumpov? jste oba; jak? p?n, tak? kr?m`), "?i chcete to je?t? n?jak doplnit, ne? polet?te ze schodnu?"
      Pon?vad? p??sn? p?n se ji? tak dalece vy?erpal, ?e mu na mysl nep?i?la ji? ??dn? hodnotn? nad?vka, a proto se zaml?el, pova?oval to ?vejk za to, ?e by ?ekal marn? dopl?k?.
      Otev?el tedy dve?e, postavil si p??sn?ho p?na do dve?? obli?ejem na chodbu, a za takov? ?ut by se nestyd?l ani nejlep?? hr?? nejlep??ho mezin?rodn?ho mistrovsk?ho fotbalov?ho mu?stva.
      A za p??sn?m p?nem se nesl na schody ?vejk?v hlas: "Podruh?, kdy? jdou n?kam mezi slu?n? lidi na n?v?t?vu, tak se chovaj? slu?n?: `
      P??sn? p?n chodil dlouho pod okny a ?ekal na poln?ho kur?ta. ?vejk si otev?el okno a pozoroval ho.
      Kone?n? se host do?kal poln?ho kur?ta, kter? ho odvedl do pokoje a posadil naproti sob? na ?idli.
      ?vejk ml?ky p?inesl pliv?tko a postavil p?ed hosta.
      "Co to d?l?te, ?vejku?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e u? tady byla s t?m p?nem mal? nep??jemnost kv?li pliv?n? na podlahu."
      "Opuste n?s, ?vejku, my m?me n?co mezi sebou vy?izovat."
      ?vejk zasalutoval.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t, ?e v?s opou?t?m."
      Ode?el do kuchyn? a v pokoji vedl se velice zaj?mav? rozhovor.
      "Vy jste p?i?el pro pen?ze za tu sm?nku, nem?l?m-li se?" ot?zal se poln? kur?t sv?ho hosta.
      "Ano, a douf?m ..."
      Poln? kur?t vzdychl.
      "?lov?k p?ich?z? ?astokr?t do takov? situace, ?e mu zb?v? jedin? nad?je. Jak kr?sn? je to sl?vko ,doufej` z toho trojl?stku, kter? povzn??? ?lov?ka z chaosu ?ivota: v?ra, nad?je, l?ska."
      "J? douf?m, pane poln? kur?te, ?e obnos..."
      "Zajist?, ct?n? pane," p?eru?il ho poln? kur?t, "mohu je?t? jednou opakovat, ?e slovo ,doufat` posil?uje ?lov?ka v jeho z?pase se ?ivotem. I vy neztr?c?te nad?je. Jak je to kr?sn?, m?ti ur?it? ide?l, b?t nevinn?m, ?ist?m tvorem, kter? p?j?uje pen?ze na sm?nku a m? nad?ji, ?e dostane v?as zaplaceno. Doufat, neust?le doufat, ?e v?m vyplat?m 1200 korun, kdy? m?m v kapse necel?ch sto."
      "Vy tedy...," zakoktal host.
      "Ano, j? tedy," odpov?d?l poln? kur?t.
      Obli?ej host?v nabyl op?t urputn?ho a zlostn?ho v?razu.
      "Pane, to je podvod," ?ekl vst?vaje.
      "Uklidn?te se, ct?n? pane..."
      "Je to podvod," k?i?el tvrdo??jn? host, "zneu?il jste m? d?v?ry."
      "Pane," ?ekl poln? kur?t, "v?m rozhodn? prosp?je zm?na vzduchu. Zde je p??li? dusno. - ?vejku," volal do kuchyn?, "tento p?n si p?eje vyj?t na ?erstv? vzduch."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," ozvalo se z kuchyn?, "?e jsem toho p?na ji? jednou vyhodil."
      "Opakovat," zn?l rozkaz, kter? byl proveden rychle, byst?e a krut?.
      "To je dob?e, pane feldkur?t," ?ekl ?vejk, kdy? se vr?til z chodby, "?e jsme to s n?m skoncovali d??v, ne? n?m zde vyved n?jakou v?tr?nost. V Male?ic?ch byl jeden ?enk??, p?sm?k, kter? na v?echno m?l cit?ty z P?sma svat?ho, a kdy? n?koho pral bejkovcem, v?dycky ??kal: ,Kdo ?et?? metly, nen?vid? syna sv?ho; ale kdo ho miluje, v?as jej tresce, j? ti d?m pr?t se mi v hospod?.` "
      "Vid?te, ?vejku, jak to dopad? s takov?m ?lov?kem, kter? nect? kn?ze," usm?l se poln? kur?t. "Svat? Jan Zlato?st? ?ekl: ,Kdo ct? kn?ze, ct? Krista, kdo p??ko?? ?in? kn?zi, ?in? p??ko?? Kristu P?nu, jeho? z?stupcem pr?v? kn?z jest.` - Na z?t?ek mus?me se dokonale p?ipravit. Ud?lejte sma?en? vaj??ka se ?unkou, uva?te bord? pun? a potom v?nujeme se rozj?m?n?, nebo? jak je v modlitb? ve?ern?: ,Odvr?ceny jsou milost? bo?? v?echny ?klady nep??tel o tento p??bytek.` "
      Na sv?t? existuj? vytrvalci, mezi kter? pat?il i mu? dvakr?t ji? vyhozen? z bytu poln?ho kur?ta. Pr?v? kdy? byla ve?e?e hotova, n?kdo zazvonil, ?vejk ?el otev??t, vr?til se za chv?li a hl?sil: "Je tu zas, pane feldkur?t. Zav?el jsem ho prozat?m do koupelny, abychom se mohli spokojen? nave?e?et."
      "Ne?in?te dob?e, ?vejku," ?ekl poln? kur?t, "host do domu, b?h do domu. Za d?vn?ch dob p?i hostin?ch d?vali se obveselovat zr?dama. P?ive?te ho sem, a? n?s pobav?."
      ?vejk vr?til se za chv?li s vytrval?m mu?em, kter? hled?l zasmu?ile p?ed sebe.
      "Sedn?te si," vyb?dl ho vl?dn? poln? kur?t, "pr?v? dokon?ujeme ve?e?i. M?li jsme humry, lososa, a te? je?t? sma?en? vaj??ka se ?unkou. To se n?m to hoduje, kdy? n?m lidi p?j?uj? pen?ze."
      "Douf?m, ?e zde nejsem pro legraci," ?ekl zasmu?il? mu?, "jsem zde dnes ji? pot?et?. Douf?m, ?e nyn? se v?e vysv?tl?."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane feldkur?t," poznamenal ?vejk, "?e je to hotovej nezmar, jako n?jakej Bou?ek z Libn?. Vosumn?ctkr?t za ve?er ho vyhodili od Exner?, a v?dycky se jim tam vr?til, ?e tam zapomn?l fajfku. Lez jim tam voknem, dve?ma, z kuchyn?, p?es ze? do lok?lu, p?es sklep do v??epu a byl by se spustil snad kom?nem, kdyby ho byli hasi?i nesundali se st?echy. Takovej byl vytrvalej, ?e by se moh st?t ministrem nebo poslancem. Ud?lali pro n?j, co mohli."
      Vytrval? mu?, jako by nedbal toho, co se mluv?, tvrdo??jn? opakoval: "J? chci m?t jasno a p?eji si, abych byl vyslechnut."
      "To se v?m povoluje," ?ekl poln? kur?t, "mluvte, ct?n? pane. Mluvte, jak dlouho chcete, a my zat?m budeme pokra?ovat v na?ich hodech. Douf?m, ?e v?m to nebude p?ek??et ve vypravov?n?. ?vejku, neste na st?l."
      "Jak je v?m zn?mo," ?ekl vytrvalec, "zu?? vojna. Obnos p?j?il jsem v?m p?ed vojnou, a kdyby nebylo vojny, nenal?hal bych na zaplacen?. M?m v?ak smutn? zku?enost?."
      Vyt?hl z?pisn?k z kapsy a pokra?oval: "M?m to v?echno zaps?no. Nadporu??k Janata dluhoval mn? 700 korun, a odv??il se padnout na Drin?. Poru??k Pr??ek upadl na rusk? front? do zajeti, a je mn? dlu?en na dva tis?ce korun. Hejtman Wichterle, dluhuj?c? mn? stejn? obnos, dal se zabit pod Ruskou R?vou vlastn?mi voj?ky. Nadporu??k Machek zajat v Srbsku, dluhuje mn? 1500 korun. Je zde v?c takov?ch lid?. Ten padne v Karpatech s mou nezaplacenou sm?nkou, ten jde do zajet?, ten se mn? utop? v Srbsku, ten um?e v Uhr?ch ve ?pit?le. Ch?pete nyn? m? obavy, ?e mne tato v?lka zahub?, nebudu-li energick?m a ne?prosn?m. Vy m??ete mn? nam?tnout, ?e u v?s nehroz? ??dn?ho p??m?ho nebezpe??. Pod?vejte se."
      P?istr?il poln?mu kur?tovi sv?j z?pisn?k pod nos. "Vid?te: poln? kur?t Maty?? v Brn?, zem?el v izola?n? nemocnici p?ed t?dnem. J? bych si rval vlasy. Nezaplatil mn? 1800 korun, a jde do cholerov?ho bar?ku zaopat?ovat n?jak?ho ?lov?ka, po kter?m mu nic nebylo."
      "To byla jeho povinnost, mil? pane," ?ekl poln? kur?t, "j? jdu tak? z?tra zaopat?ovat."
      "A taky do cholerov?ho bar?ku," poznamenal ?vejk; "m??ete j?t s sebou, abyste vid?l, co to znamen?, vob?tovat se."
      "Pane poln? kur?te," ?ekl vytrval? mu?, "v??te, ?e jsem v zoufal? situaci. Vede se v?lka kv?li tomu, aby sprovodila ze sv?ta v?echny m? dlu?n?ky?"
      "A? v?s odvedou na vojnu a budete rukovat do pole," poznamenal op?t ?vejk, "tak vodslou??me s panem feldkur?tem m?i svatou, aby b?h nebesk? dal a prvn? gran?t v?s p?eraziti r??il."
      "Pane, je to v??n? v?c," ?ekl nezmar k poln?mu kur?tovi, "??d?m v?s, aby v?? sluha se do na?ich z?le?itost? nepletl, abychom to mohli ihned skoncovat."
      "Dovolte, pane feldkur?t," ozval se ?vejk, "ra?te mn? p?ik?zat vopravdu, abych se do va?ich z?le?itost? neplet, jinak budu h?jit d?l va?e z?jmy, jak se na po??dn?ho voj?ka slu?? a pat??. Ten p?n m? ouplnou pravdu, von chce vodtud odej?t s?m. J? taky nem?m r?d n?jak? v?stupy, j? jsem spole?enskej ?lov?k."
      "?vejku, mne u? to za??n? nudit," ?ekl poln? kur?t, jako by nepozoroval p??tomnost hostovu, "myslel jsem, ?e n?s ten ?lov?k pobav?, bude n?m vypravovat n?jak? anekdoty, a on ??d?, abych v?m poru?il, abyste se do toho nepletl, a?koliv u? jste m?l s n?m dvakr?t co d?lat. Ve?er, kdy m?m p?ed takov?m d?le?it?m n?bo?ensk?m ?konem, kdy m?m obr?tit v?echny sv? smysly k bohu, obt??uje mne n?jakou pitomou histori? o mizern?ch 1200 korun?ch, odvrac? mne od zpytov?n? sv?dom?, od boha, a chce, abych mu je?t? jednou ?ekl, ?e mu te? nic ned?m. Nechci s n?m d?le mluvit, aby tento posv?tn? ve?er nebyl zka?en. ?ekn?te mu s?m, ?vejku: Pan feldkur?t v?m nic ned?."
      ?vejk vyplnil rozkaz, zahul?kav to hostu do ucha. Vytrval? host z?stal v?ak sed?t d?l.
      "?vejku," vyb?zel poln? kur?t, "zeptejte se ho, jak dlouho mysl?, ?e bude zde je?t? okoun?t?"
      "Nehnu se odtud, dokud nedostanu zaplaceno," tvrdo??jn? ozval se nezmar.
      Poln? kur?t vstal, ?el k oknu a ?ekl: "V takov?m p??pad? odevzd?v?m ho v?m, ?vejku. D?lejte si s n?m, co chcete."
      "Poj?te, pane," ?ekl ?vejk, uchopiv nemil?ho hosta za rameno, "do t?etice v?eho dobr?ho."
      A opakoval sv?j v?kon rychle a elegantn?, zat?mco poln? kur?t bubnoval na okno poh?ebn? pochod.
      Ve?er v?novan? rozj?m?n? pro?el n?kolik f?z?. Poln? kur?t tak zbo?n? a vroucn? p?ibli?oval se k bohu, ?e je?t? ve dvan?ct hodin v noci zn?l z jeho bytu zp?v:
       Kdy? jsme ma??rovali,
       v?echny holky plakaly...
      S n?m zp?val i dobr? voj?k ?vejk.
      -
      Po posledn?m pomaz?n? ve Vojensk? nemocnici tou?ili dva. Jeden star? major a jeden bankovn? disponent, d?stojn?k v z?loze. Oba dostali kulku do b?icha v Karpatech a le?eli vedle sebe. Rezervn? d?stojn?k pova?oval za svou povinnost d?t se zaopat?it sv?tost? um?raj?c?ch, pon?vad? jeho p?edstaven? tou?il po posledn?m pomaz?n?. Aby se nedal tak? zaopat?it, pova?oval za poru?en? subordinace. N?bo?n? major to d?lal z chytrost?, domn?vaje se, ?e modlitba v?ry uzdrav? nemocn?ho. Tu noc p?ed posledn?m pomaz?n?m oba v?ak zem?eli, a kdy? se dostavil r?no poln? kur?t se ?vejkem, le?eli s obli?ejem z?ernal?m pod prost?radlem jako v?ichni, kte?? zemrou zadu?en?m.
      "Takovou sl?vu jsme d?lali, pane feldkur?t, a te? n?m to zkazili," zlobil se ?vejk, kdy? jim v kancel??i ozn?mili, ?e ti dva u? nepot?ebuj? ni?eho.
      A to byla pravda, ?e d?lali sl?vu. Jeli v dro?ce, ?vejk zvonil a poln? kur?t dr?el v ruce lahvi?ku s olejem, zabalenou do ubrousku, kter?m s v??nou tv??? ?ehnal kolemjdouc?m, kte?? smekli.
      Nebylo jich pravda mnoho, a?koliv ?vejk sna?il se d?lat se sv?m zvoncem obrovsk? r?mus.
      Za dro?kou b??elo n?kolik nevinn?ch pachol?tek, z nich? jedno sedlo si vzadu, na?e? jeho druhov? spustili unisono: "Za vozem, za vozem!"
      A ?vejk do toho zvonil, dro?k?? sekal bi?em dozadu, ve Vodi?kov? ulici n?jak? domovnice, ?lenkyn? mari?nsk? kongregace, klusem dohnala dro?ku, dala si v j?zd? po?ehnat, pok?i?ovala se, odplivla si pot?: "Jedou s t?m p?nembohem jako v?ichni ?erti! ?lov?k aby dostal souchotiny!" a vracela se ud?ch?na na sv? star? m?sto.
      Nejv?c hlas zvonku znepokojoval dro?k??skou kobylu, kter? patrn? musel n?co p?ipom?nat z minul?ch let, pon?vad? se st?le ohl??ela dozadu a ob?as u?inila pokus zatancovat na dla?b?.
      To byla tedy ta velik? sl?va, o kter? mluvil ?vejk. Poln? kur?t ?el zat?m do kancel??e vy??dit finan?n? str?nku posledn?ho pomaz?n? a vypo??tal ji? ??etn?mu ?ikovateli, ?e je mu vojensk? er?r dlu?en na sto pades?t korun za posv?cen? olej a cestu.
      Potom n?sledoval spor s velitelem nemocnice a poln?m kur?tem, p?i?em? poln? kur?t n?kolikr?t ude?il p?st? do stolu a vyj?d?il se: "Nemyslete si, pane hejtmane, ?e je posledn? pomaz?n? zadarmo. Kdy? d?stojn?k od dragoun? je komand?rov?n do h?eb?ince za ko?ma, tak se mu tak? plat? diety. Opravdu lituji, ?e se ti dva posledn?ho pomaz?n? nedo?kali. Bylo by to o pades?t korun dra???."
      ?vejk ?ekal zat?m dole na str??nici s lahvi?kou svat?ho oleje, kter? mezi voj?ky vzbuzovala opravdov? z?jem.
      N?kdo m?nil, ?e by se s t?m olejem daly velice dob?e ?istit ru?nice a bodla.
      N?jak? mladi?k? voj??ek z ?eskomoravsk? vyso?iny, kter? je?t? v??il v p?naboha, prosil, aby se o takov?ch v?cech nevedly ?e?i a aby se svat? tajemstv? nezatahovala do debaty. Mus?me k?es?ansky doufat.
      Star? rezervista pod?val se na zele???ka a ?ekl: "P?kn? douf?n?, ?e ti ?rapnel utrhne hlavu. Bul?kovali n?s. Jednou k n?m p?ijel n?jakej klerik?ln? poslanec a mluvil o bo??m m?ru, kter? se klene nad zem?, a jak p?nb?h si nep?eje v?lky a chce, aby v?ichni ?ili v m?ru a sn??eli se jako brat??. A vida ho, vola, jakmile vypukla v?lka, ve v?ech kostel?ch se modl? za zdar zbran? a o p?nubohu se mluv? jako o n?jak?m n??eln?kovi jener?ln?ho ?t?bu, kter? tu vojnu ??d? a diriguje. Z t?hle vojensk? nemocnice u? jsem vid?l poh?b?, a u??znut?ch noh a ruk voz? odtud vozy."
      "A voj?ky pochov?vaj? nah?," ?ekl jin? voj?k, "a do toho mund?ru vobl?knou zas jin?ho ?iv?ho a tak to jde napo??d."
      "Dokud to nevyhrajem," poznamenal ?vejk.
      "Takov? fajfka chce n?co vyhr?t," ozval se z kouta des?tn?k. "Na pozici s v?mi, do z?kop?, a hn?t v?s na bod?ky o v?echno pry?, na dr?ty, podkopy a minomety. V?let se v t?lu, to dovede ka?dej, a ??dn?mu se nechce padnout "
      "J? taky mysl?m, ?e je to moc hezk?, d?t se probodnout bajonetem," ?ekl ?vejk, "a taky to nen? ?patn?, dostat kouli do b?icha, a je?t? p?kn?j??, kdy? ?lov?ka p?eraz? gran?t a ?lov?k kouk?, ?e jeho nohy i s b?ichem jsou n?jak vod n?ho vzd?len?, a je mu to tak divn?, ?e z toho um?e d??v, ne? mu to n?kdo m??e vysv?tlit."
      Mladi?k? voj?k vzdychl si up??mn?. Litoval s?m sv?j mlad? ?ivot, ?e se narodil v tak hloup?m stolet?, aby ho za?ezali jako kr?vu na por??ce. Pro?pak je tohle v?echno?
      Jeden voj?k, u?itel z povol?n?, jako by ?etl jeho my?lenky, poznamenal: "N?kte?? u?enci vysv?tluj? v?lku objeven?m se skvrn na slunci. Jakmile takov? skvrna se ud?l?, tak p?ijde v?dy n?co hrozn?ho. Dobyt? Kart?ga..."
      "Nechaj si sv? u?enosti," p?eru?il ho des?tn?k, "a jdou rad?ji zam?st cimru, dneska je to na nich. Co je n?m do n?jak? pitom? skvrny na slunci. Kdyby jich tam bylo t?eba dvacet, tak si za to nic nekoup?m."
      "Ty skvrny na slunci maj? vopravdu velkej v?znam," zam?chal se ?vejk, "jednou se vobjevila takov? skvrna a je?t? ten samej den byl jsem bit u Banzet? v Nusl?ch. Vod t? doby, jak jsem ?el n?kam, v?dycky jsem v novin?ch hledal, jestli se zas nevobjevila n?jak? skvrna. A jakmile se vobjevila, sbohem, M?ry, ne?el jsem nikam, a jen tak jsem to p?e?kal. Kdy? tenkr?t ta sopka Mont Pel? zni?ila cel? ostrov Martinique, jeden profesor psal v N?rodn? politice, ?e u? d?vno upozor?oval ?ten??e na velkou skvrnu na slunci. A vona, ta N?rodn? politika, v?as nedo?la na ten vostrov, a tak si to tam, na tom vostrov?, vodsk?kali."
      Zat?m poln? kur?t setkal se naho?e v kancel??i s jednou d?mou ze Sdru?en? ?lechti?en pro n?bo?enskou v?chovu voj?k?, starou, protivnou ochechul?, kter? ji? od r?na chodila po nemocnici a v?ude rozd?vala obr?zky svat?ch, kter? ran?n? a nemocn? voj?ci h?zeli do pliv?tek.
      P?i sv? obch?zce roz?ilovala v?echny sv?m hloup?m ?van?n?m, aby srde?n? litovali sv?ch h??ch? a opravdov? se polep?ili, aby po smrti mil? b?h jim dal v??n? spasen?.
      Byla bled?, kdy? mluvila s poln?m kur?tem. Jak ta vojna, m?sto aby zu?lech?ovala, d?l? z voj?k? zv??ata. Dole na ni marodi vypl?zli jazyka ?ekli j?, ?e je ma?kara a nebesk? koza. "Das ist wirklich schrecklich, Herr Feldkurat, das Volk ist verdorben."
      A rozhovo?ila se, jak si p?edstavuje n?bo?enskou v?chovu voj?ka. Jen tenkr?t bojuje voj?k state?n? za sv?ho c?sa?e p?na, kdy? v??? v boha a m? n?bo?ensk? cit, pak se nelek? smrti, pon?vad? v?, ?e ho ?ek? r?j.
      ?vanilka ?ekla je?t? n?kolik podobn?ch hloupost? a bylo vid?t, ?e je odhodl?na nepustit poln?ho kur?ta, kter? v?ak zcela negalantn? se porou?el.
      "Jedem dom?, ?vejku!" zavolal do str??nice. Na zp?te?n? cest? ned?lali ??dnou sl?vu.
      "A? si jede zaopat?ovat p???t?, kdo chce," ?ekl poln? kur?t, "?lov?k aby se za ka?dou du?i, kterou chce spasit, s nimi handrkoval o pen?ze. Maj? sam? ??etnictv?, pak??."
      Vida v ruce ?vejkov? lahvi?ku s ,posv?cen?m` olejem, zachmu?il se: "Nejlep?? ud?l?me, ?vejku, kdy? t?m olejem mn? a sob? nama?ete boty."
      "Zkus?m s t?m namazat taky z?mek," dodal ?vejk, "stra?n? vr?e, kdy? v noci jdete dom?."
      Tak skon?ilo posledn? pomaz?n?, ke kter?mu nedo?lo.

14. kapitola

?vejk vojensk?m sluhou u nadporu??ka Luk??e

      1
      ?t?st? ?vejkovo nem?lo dlouh?ho trv?n?. Nel?tostn? osud p?erval p??telsk? pom?r mezi n?m a poln?m kar?tem. Jestli poln? kar?t a? do t? ud?losti byl osobou sympatickou, to, co nyn? provedl, je s to strhnout z n?ho sympatickou tv??nost.
      Poln? kar?t prodal ?vejka nadporu??kovi Luk??ovi, ?ili l?pe ?e?eno, prohr?l ho v kart?ch. Tak d??v prod?vali na Rusi nevoln?ky. P?i?lo to tak znenad?n?. Byla p?kn? spole?nost u nadporu??ka Luk??e a hr?lo se jednadvacet.
      Poln? kar?t prohr?l v?echno a nakonec ?ekl: "Kolik mn? p?j??te na m?ho vojensk?ho sluhu? Ohromn? pitomec a zaj?mav? figura, n?co non plus ultra. Je?t? nikdy nem?li jste takov?ho vojensk?ho sluhu."
      "P?j??m ti sto korun," nab?dl nadporu??k Luk??, "jestli poz?t?? je nedostanu, po?le? mn? tu raritu. M?j pucflek je protivn? ?lov?k. St?le vzdych?, p??e dom? psan?, a p?itom krade, na co p?ijde. U? jsem ho bil, ale to nen? nic platn?. Pohlavkuji ho na potk?n?, ale nepom?h? to. Vyrazil jsem mu p?r p?edn?ch zub?, ale chlapa nenapravil."
      "Tedy plat?," ?ekl lehkomysln? poln? kar?t, "bud poz?t?? sto korun, nebo ?vejka."
      Prohr?l i t?ch sto korun a ?el smutn? dom?. V?d?l ur?it? a tak? nijak o tom nepochyboval, ?e do poz?t?? nese?ene t?ch sto korun a ?e vlastn? ?vejka mizern? a b?dn? prodal.
      "Mohl jsem si ??ct o dv? st? korun," mrzel se, ale p?estupuje na elektrick? tramvaji na tra?, kter? ho za chv?li m?la odv?zt dom?, dost?val z?chvat v??itek a sentimentality.
      "Nen? to ode mne hezk?," pomyslil si, kdy? zvonil u dve?? sv?ho bytu, "jak se pod?v?m do jeho pitom?ch, dobr?ck?ch o???"
      "Mil? ?vejku," ?ekl, kdy? byl doma, "dnes se stalo n?co neoby?ejn?ho. M?l jsem takovou sm?lu v kart?ch. Hopal jsem to v?echno a m?l jsem pod rukou eso, pak p?i?la des?tka, a bank?? m?l pod rukou kluka a dot?h to taky na jednadvacet. L?znul jsem si n?kolikr?t na eso nebo na des?tku a v?dy jsem m?l stejn? s bank??em. Projel jsem v?echny pen?ze."
      Odml?el se. "A nakonec jsem prohr?l v?s. Vyp?j?il jsem si na v?s sto korun, a jestli do poz?t?? je nevr?t?m, u? budete pat?it ne mn?, ale nadporu??kovi Luk??ovi. Mn? je to opravdu l?to..."
      "Sto korun je?t? m?m," ?ekl ?vejk, "mohu v?m p?j?it."
      "Dejte je sem," o?il poln? kar?t, "hned je zanesu Luk??ovi. Nerad bych, opravdu, se s v?mi lou?il." Luk?? byl velice p?ekvapen, kdy? uvid?l op?t poln?ho kur?ta.
      "Jdu ti zaplatit dluh," ?ekl poln? kar?t, rozhl??eje se v?t?zoslavn?, "dejte mn? tak? kartu."
      "Hop," ozval se poln? kar?t, kdy? byla ?ada na n?m. "Jenom o oko," hl?sil, "p?et?h jsem."
      "Tak tedy hop," ?ekl p?i druh?m chodu, "hop bund."
      "Dvacet br?t," hl?sil bank??.
      "J? m?m cel?ch devaten?ct," ti?e pronesl poln? kur?t, d?vaje do banku posledn?ch ?ty?icet korun ze stovky, kterou mu p?j?il ?vejk, aby se vykoupil z nov?ho nevolnictv?.
      Vraceje se dom?, p?i?el poln? kur?t k p?esv?d?en?, ?e je konec, ?e ?vejka nem??e nic zachr?nit, ?e jest to p?edur?eno, aby slou?il u nadporu??ka Luk??e.
      A kdy? mu ?vejk otev?el, ?ekl k n?mu: "V?echno je marn?, ?vejku. Proti osudu se neubr?n? nikdo. Prohr?l jsem v?s i t?ch va?ich sto korun. D?lal jsem v?e, co bylo v m? moci, ale osud je siln?j?? mne. Hodil v?s do sp?r? nadporu??ka Luk??e a p?ijde doba, ?e se mus?me rozlou?it."
      "A bylo v banku hodn??" ot?zal se ?vejk klidn?, "nebo jste m?lokdy d?lal forhonta? Kdy? nepad? karta, je to velmi ?patn?, ale n?kdy je to miz?rie, kdy? to jde a? p??li? dob?e. Na Zderaze ?il n?jakej klemp?? Vejvoda a ten hr?val v?dy mari?? v jedn? hospod? za Stoletou kav?rnou. Jednou taky, ?ert mu to nap?skal, pov?d?: ,A co? abychom si hodili jedn?ka o p?tn??ek.` Hr?li tedy p?tn??kov?ho jedn?ka a on dr?el bank. V?ichni se ztropili a tak to rostlo do des?tky. Starej Vejvoda cht?l pop??t taky druh?mu n?co a po??d ??kal: ,Mal?, ?patn? dom?.` To si nedovedete p?edstavit, jakou m?l sm?lu. Mal? ?patn? ne a ne p?ij?t, bank rost, a u? tam byla stovka. Z hr??? nikdo tolik nem?l, aby to mohl hopnout, a Vejvoda u? byl celej upocenej. Nebylo nic jin?ho sly?et ne? jeho: ,Mal?, ?patn? dom?.` P?isazovali po p?tce a spadali tam v?dycky. Jeden kominick? mistr se dop?lil, ?el si dom? pro pen?ze, kdy? tam bylo u? p?es p?ldruh? stovky, a hopnut to. Vejvoda cht?l se toho zbavit, a jak potom pov?dal, cht?l t?hnout t?ebas a? do t?iceti, jen aby to nevyhr?l, a m?sto toho dostal dv? esa. D?lal, ?e nic nem?, a schv?ln? pov?d?: ,?estn?ct br?t.` A ten kominickej mistr m?l v?eho v?udy patn?ct. Nen? to sm?la? Starej Vejvoda byl celej bledej a ne?tastnej, kolem u? nad?vali a ?u?kali si, ?e d?l? volty, ?e u? jednou byl bit pro fale?nou hru, a?koliv byl to nejpoctiv?j?? hr??, a sypali tam korunku za korunkou. U? tam bylo p?t set korun. Hostinsk? to nevydr?el. M?l pr?v? p?ichystan? pen?ze do pivovaru, tak je vzal, p?ised si, str?il nap?ed do toho po dvou stovk?ch, pak zahmou?il o?i, oto?il ?idli pro ?t?st? a ?ek, ?e to v?echno, co je v banku, hop?. ,Hrajeme,` pov?d?, ,s votev?en?ma kartama.` Starej Vejvoda byl by j? nev?m co dal za to, aby te? prohr?l. V?ichni se divili, kdy? oto?il a uk?zala se sedma, a on si ji nechal. Hostinsk? se sm?l pod fousy, pon?vad? m?l jednadvacet. P?i?la druh? sedma star?mu Vejvodovi, a on si ji taky nechal. ,Te? p?ijde eso nebo des?tka,` ?ekl hostinsk? j?zliv?, ,vsad?m krk, pane Vejvodo, ?e budete trop: Bylo ohromn? ticho, Vejvoda oto??, a vona se objev? t?et? sedmi?ka. Hostinskej zbledl jako k??da, byly to jeho posledn? pen?ze, vode?el do kuchyn? a za chvilku p?ib?hne kluk, kterej se u n?ho u?il, abychom ?li pana hostinsk?ho u??znout, ?e prej vis? na klice u okna. Tak jsme ho od??zli, vzk??sili a hr?lo se d?l. U? nikdo nem?l ??dn? pen?ze, v?echno to bylo v banku p?ed Vejvodou, kterej jen ??kal: ,Mal?, ?patn? dom?` a za ?iv?ho boha cht?l bejt trop, ale pon?vad? musel vot??et svoje karty a vylo?it na st?l, nemoh d?lat ??dnej podvod a schv?ln? p?et?hnout. V?ichni byli u? nad jeho ?t?st?m blb? a ud?lali si to tak, ?e kdy? u? nemaj? pen?ze, ?e tam budou d?vat svoje ?pisy. Trvalo to kolik hodin a p?ed star?m Vejvodou rostly tis?ce a tis?ce. Kominickej mistr byl u? do banku dlu?en p?es p?ldruh?ho mili?nu, uhl?? ze Zderazu asi mili?n, domovn?k ze Stolet? kav?rny 800 000 korun, jeden medik p?es dva mili?ny. Jenom v pince bylo p?es t?i sta tis?c na sam?ch ?tr?k?ch pap?ru. Starej Vejvoda zkou?el to v?elijak. Chodil po??d na z?chod a v?dycky to dal jin?mu, aby to vzal za n?ho, a kdy? se vr?til, hl?sili mu, ?e bral, ?e mu p?i?lo jednadvacet. Poslali pro nov? karty, a zas to nebylo nic platn?. Kdy? se Vejvoda zastavil na patn?cti, tak m?l ten druhej ?trn?ct. V?ichni se d?vali vztekle na star?ho Vejvodu a nejv?c l?te?il jeden dla?di?, kerej do toho v?eho v?udy dal na hotovosti vosum korun. Ten votev?en? prohl?sil, ?e takovej ?lov?k, jako je Vejvoda, by nem?l chodit po sv?t? a m?l by se zkopat, vyhodit a utopit jako ?t?n?. To si nedovedete p?edstavit to zoufalstv? star?ho Vejvody. Kone?n? p?i?el na n?pad. ,J? jdu na z?chod,` pov?d? komin?kovi, ,vezm?te to za mne, pane mist?e: A jen tak bez klobouku vyb?h na ulici a p??mo do Mysl?kovy ulice pro str??n?ky. Na?el patrolu a ozn?mil j?, ?e v tej a tej hospod? hrajou hazardn? hru. Str??n?ci ho vyzvali, aby ?el nap?ed, ?e p?ijdou hned za n?m. Vr?til se tedy a hl?sili mu, ?e zat?m medik prohr?l p?es dva mili?ny a domovn?k p?es t?i. Do pinky ?e dali ?pis na p?t set tis?c korun. Za chv?li vrazili tam str??n?ci, dla?di? vyk?ik: ,Spas se, kdo m??e?,` ale nebylo to nic platn?. Zabavili bank, vedli v?echny na policii. Uhl?? ze Zderazu se zprotivil, tak ho p?ivezli v ko?atince. V banku bylo v dlu?n?ch ?pisech p?es p?l miliardy a na hotov?ch pen?z?ch patn?ct set. ,Tohle jsem je?t? ne?ral,` ?ekl policejn? inspektor, kdy? vid?l takov? z?vratn? sumy, ,tohle je hor?? ne? Monte Carlo.` Z?stali tam v?ichni a? na star?ho Vejvodu do r?na. Vejvodu jako udava?e pustili a sl?bili, ?e dostane z?konnou jednu t?etinu odm?ny ze zabaven?ho banku, asi p?es sto ?edes?t mili?n?, von se ale do r?na z toho zbl?znil a r?no chodil po Praze vobjedn?vat si nedobytn? pokladny na tucty. Tomu se ??k? ?t?st? v kart?ch."
      Potom ?el ?vejk va?it grog a dopadlo to tak, ?e poln? kur?t, kdy? v noci poda?ilo se ?vejkovi dopravit ho s n?mahou na postel, zaslzel a za?tkal:
      "Prodal jsem t?, kamar?de; hanebn? prodal. Prokl?nej mne, bij, dr??m. Hodil jsem t? napospas. Nemohu se ti pod?vat do o??. Dr?sej mne, kousej, ni?. Nezaslou??m nic lep??ho. V??, co jsem?"
      A poln? kur?t, zabo?uje uplakanou tv?? do pol?t??e, ?ekl ti?e, jemn?m, m?kk?m hlasem: "Jsem bezcharaktern? padouch," a usnul, jako kdy? ho hod? do vody.
      Druh? den poln? kur?t, vyh?baje se ?vejkovu pohledu, ode?el ?asn? r?no a vr?til se a? v noci s n?jak?m tlust?m infanteristou.
      "Uka?te mu, ?vejku," ?ekl, vyh?baje se op?t ?vejkovu pohledu, "kde co le??, aby byl orientov?n, a pou?te ho, jak se va?? grog. R?no se hlaste u nadporu??ka Luk??e."
      ?vejk s nov?m mu?em str?vili p??jemn? noc va?en?m grogu. K r?nu st?l tlust? infanterista sotva na nohou a pobru?oval si jen podivnou sm?s z r?zn?ch n?rodn?ch p?sn?, kter? se mu spletly dohromady: "Okolo Chodova te?e vodi?ka, ?enkuje tam m? mil? pive?ko ?erven?. Horo, horo, vysok? jsi, ?ly panenky silnic?, na B?l? ho?e sedl??ek o?e."
      "Vo tebe nem?m strach," ?ekl ?vejk, "s takov?m nad?n?m se u feldkur?ta udr???."
      Tak se stalo, ?e to dopoledne uvid?l nadporu??k Luk?? ponejprv poctivou a up??mnou tv?? dobr?ho voj?ka ?vejka, kter? mu hl?sil: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem ten ?vejk prohranej panem feldkur?tem v kart?ch."
      2
      Instituce d?stojnick?ch sluh? je prastar?ho p?vodu. Zd? se, ?e ji? Alexandr Macedonsk? m?l sv?ho pucfleka. Jisto v?ak je, ?e v dob? feudalismu vystupovali v t? ?loze ?oldn??i ryt???. ??m byl Sandro Panza Dona Quijota? Div?m se, ?e historie vojensk?ch sluh? nebyla doposud nik?m seps?na. Na?li bychom tam, ?e v?voda z Almav?ru sn?dl sv?ho vojensk?ho sluhu p?i oble?en? Toleda z hladu bez soli, o ?em? v?voda s?m p??e ve sv?ch pam?tech, vypravuje, ?e jeho sluha m?l maso jemn?, k?ehk?, vl??n?, chut? se podobaj?c? n??emu mezi ku?ec?m a osl?m.
      Ve star? ?v?bsk? knize o um?n? vojensk?m nal?z?me t?? pokyny pro vojensk? sluhy. Pucflek star? doby m?l b?ti zbo?n?, ctnostn?, pravdomluvn?, skromn?, state?n?, odv??n?, poctiv?, pracovit?. Zkr?tka m?l to b?t vzor ?lov?ka. Nov? doba na tomto typu zm?nila mnoho. Modern? fajfka neb?v? oby?ejn? ani zbo?n?, ani ctnostn?, ani pravdomluvn?. L?e, podv?d? sv?ho p?na a prom??uje velice ?asto ?ivot sv?ho velitele v prav? peklo. Je to lstiv? otrok, vym??lej?c? si nejr?zn?j?? z?ludn? triky, aby ztrp?il sv?mu p?novi ?ivot. Mezi touto novou generac? pucflek? nenajdou se tac? ob?tav? tvorov?, kte?? by se dali sn?st sv?mi p?ny bez soli jako ?lechetn? Fernando v?vody z Almav?ru. Na druh? stran? vid?me, ?e velitel?, z?pas?ce na ?ivot a na smrt se sv?mi sluhy nov? doby, pou??vaj? nejrozmanit?j??ch prost?edk?, aby udr?eli svou autoritu. B?v? to jist? druh hr?zovl?dy. Roku 1912 byl v ?t?rsk?m Hradci proces, p?i kter?m vynikaj?c? ?lohu hr?l jeden hejtman, kter? ukopal sv?ho pucfleka. Byl tenkr?t osvobozen, pon?vad? to ud?lal teprve podruh?. V n?zorech t?ch p?n? nem? ?ivot pucfleka ??dn? ceny. Je to p?edm?t pouze, v mnoh?m p??pad? fackovac? pan?k, otrok, slu?ka pro v?echno. Nen? pak divu, ?e takov? postaven? vy?aduje od otroka, aby byl vychytral?, lstiv?. Jeho postaven? na na?? planet? mo?no srovnat jen s utrpen?m pikol?k? za star?ch dob, vychov?van?ch k sv?domitosti pohlavky a mu?en?m.
      B?vaj? v?ak p??pady, ?e pucflek vy?ine se na favorita, a tu st?v? se hr?zou roty, batali?nu. V?echny ?ar?e sna?? se ho podpl?cet. On rozhoduje o dovolen?, on se m??e p?imluvit, aby to u raportu dopadlo dob?e.
      Tito favoriti b?vali za v?lky odm??ov?ni velk?mi ? mal?mi st??brn?mi medaliemi za state?nost a chrabrost.
      U 91. pluku znal jsem jich n?kolik. Jeden pucflek dostal velkou st??brnou proto, ?e um?l b?je?n? p?ct husy, kter? kradl. Druh? dostal malou st??brnou, pon?vad? z domova dost?val n?dhern? z?silky aprovizace, tak?e jeho p?n v dob? nejv?t??ho hladu p?ecpal se tak, ?e nemohl chodit.
      A n?vrh na jeho odm?n?n? medaliemi stylizoval jeho p?n takto:
      "Za to, ?e v boj?ch, projevuje neoby?ejnou state?nost a chrabrost, opovrhoval sv?m ?ivotem a neopou?t?l sv?ho d?stojn?ka ani na krok pod silnou palbou nastupuj?c?ho nep??tele."
      A on zat?m n?kde v t?lu plundroval kurn?ky. V?lka zm?nila pom?r pucfleka k p?novi a u?inila z n?ho nejnen?vid?n?j??ho tvora mezi mu?stvem. Pucflek m?l v?dy celou konzervu, kdy? jedna byla rozd?v?na p?ti mu??m. Jeho poln? l?hev byla v?dy plna rumu nebo ko?aku. Cel? den takov? tvor ?v?kal ?okol?du a ?ral d?stojnick? sladk? suchary, kou?il cigarety sv?ho d?stojn?ka, kuchtil, va?il cel? hodiny a nosil extrabl?zu.
      D?stojnick? sluha byl s ordonanc? v nejd?v?rn?j??m styku a ud?loval mu hojn? odpadky ze sv?ho stolu a ze v?ech t?ch v?hod, kter? m?l. Do triumvir?tu p?ib?ral si je?t? ??etn?ho ?ikovatele. Tato trojka, ?ij?c? v bezprost?edn?m styku s d?stojn?kem, znala v?echny operace i v?le?n? pl?ny.
      Ten ?varm byl v?dy nejl?pe informov?n, kdy to za?ne, jeho? des?tn?k kamar?dil s d?stojnick?m sluhou.
      Kdy? ten ?ekl: "Ve dv? t?icet p?t budem br?t roha," tak p?esn? ve dv? t?icet p?t rakou?t? voj?ci za?ali se odpout?vat od nep??tele.
      D?stojnick? sluha byl v nejintimn?j??ch styc?ch s poln? kuchyn? a potloukal se velice r?d u kotle a porou?el si, jako by byl v restauraci a m?l p?ed sebou j?deln? l?stek.
      "J? chci ?ebro," ??kal ke kucha?i, "v?era jsi mn? dal oh??ku. P?idej mn? taky kousek jater do pol?vky, v??, ?e slezinu ne?eru."
      A nejvelkolep?j??m byl pucflek v d?l?n? paniky. P?i bombardov?n? pozic srdce mu padalo do kalhot. Nal?zal se v tu dobu se sv?mi a sv?ho p?na zavazadly v nejbezpe?n?j?? blind??i a ukr?val hlavu pod deku, aby ho gran?t nena?el, a nem?l jin?ho p??n?, ne? aby jeho p?n byl ran?n a on se dostal s n?m do t?lu, do z?zem?, hodn? hluboko.
      Paniku p?stoval soustavn? s jist?m tajn?stk??stv?m. "Mn? se zd?, ?e skl?daj? telefon," sd?loval d?v?rn? po ?varmech. A byl ??astn?, kdy? mohl ??ct: "U? ho slo?ili."
      Nikdo tak r?d neustupoval jako on. V tom okam?iku zapom?nal, ?e svi?t? mu nad hlavou gran?ty a ?rapnely, a prob?ral se ne?navn? se zavazadly ke ?t?bu, kde st?lo vozatajstvo. M?l r?d rakousk? tr?n a neoby?ejn? r?d se vozil. Pou??val v nejhor??ch p??padech i sanitn?ch dvoukolek. Kdy? musel j?t p??ky, d?lal dojem nejzni?en?j??ho ?lov?ka. V takov?m p??pad? nechal zavazadla sv?ho p?na v z?kopech a t?hl jen sv?j majetek.
      Stal-li se takov? p??pad, ?e se d?stojn?k zachr?nil ?t?kem p?ed zajet?m a on tam z?stal, neopomenul d?stojnick? sluha v ??dn?m p??pad? od vl?knout do zajet? i zavazadla sv?ho p?na. Ona 209 p?e?la v jeho majetek, na kter?m lp?l s celou du??.
      Vid?l jsem jednoho zajat?ho d?stojnick?ho sluhu, kter? od Dubna ?el s druh?mi p??ky a? do D?rnice za Kyjevem. M?l s sebou krom? sv?ho bafochu a batochu sv?ho d?stojn?ka, kter? p?ed zajet?m utekl, je?t? p?t ru?n?ch kuf??k? r?zn?ho tvaru, dv? pokr?vky a pol?t??, krom? n?jak?ho zavazadla, kter? nesl na hlav?. St??oval si, ?e mu koz?ci dva kufry ukradli.
      Nikdy nezapomenu toho ?lov?ka, kter? se tak mo?il s t?m celou Ukrajinou. Byl to ?iv? ?pedit?rsk? v?z a nemohu si vysv?tlit, jak to mohl un?st a t?hnout kolik set kilometr? a potom jeti s t?m a? do Ta?kentu, opatrovat to a um??t na sv?ch zavazadlech na skvrnit? tyf v zajateck?m t?bo?e.
      Dnes jsou d?stojni?t? sluhov? roztrou?eni po cel? na?? republice a vypravuj? o sv?ch hrdinn?ch skutc?ch. Oni ?turmovali Sokal, Dubno, Ni?, Piavu. Ka?d? z nich je Napoleonem: "Pov?dal jsem na?emu obrstovi, aby telefonoval do ?t?bu, ?e u? to m??e za??t "
      Pov?t?in? byli reakcion??i a mu?stvo je nen?vid?lo. N?kte?? don??eli a bylo pro n? zvl??tn?m pot??en?m, kdy? se mohli d?vat, jak n?koho uvazuj?.
      Vyvinuli se ve zvl??tn? kastu. Jich sobectv? neznalo mez?.
      3
      Nadporu??k Luk?? byl typem aktivn?ho d?stojn?ka zch?tral? rakousk? monarchie. Kadetka vychovala z n?ho oboj?iveln?ka. Mluvil n?mecky ve spole?nosti, psal n?mecky, ?etl ?esk? kn??ky, a kdy? vyu?oval ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k?, sam?ch ?ech?, ??kal jim d?v?rn?: "Bulme ?e?i, ale nemus? o tom nikdo v?d?t. J? jsem taky ?ech."
      Pova?oval ?e?stv? za jakousi tajnou organizaci, kter? je l?pe zdaleka se vyhnout.
      Jinak byl hodn? ?lov?k a neb?l se sv?ch p?edstaven?ch a pe?oval o svou rotu na man?vrech, jak se slu?? a pat??. Na?el v?dy pro ni pohodln? rozm?st?n? po stodol?ch a ?asto dal ze sv? skromn? g??e sv?m voj?k?m vyvalit sud piva.
      M?l r?d na pochodu, kdy? zp?vali voj?ci p?sni?ky. Museli zp?vat, i kdy? ?li na cvi?en?, i ze cvi?en?. A jda vedle sv? roty, zp?val s nimi:
       A kdy? bylo v p?lnoci,
       voves z pytle vysko??
       ?umtarij? bum!
      T??il se oblib? voj?k?, pon?vad? byl neoby?ejn? spravedliv?m a nem?l ve zvyku n?koho t?rat.
      ?ar?e se p?ed n?m t??sly a z nejsurov?j??ho ?ikovatele ud?lal za m?s?c prav?ho ber?nka.
      Um?l pravda k?i?et, ale nikdy nenad?val. Pou??val vybran?ch slov a v?t. "Vid?te," ??kal, "opravdu nerad v?s trest?m, hochu, ale nemohu si pomoci, pon?vad? na discipl?n? z?le?? schopnost vojska, zdatnost, a bez discipl?ny arm?da je t?tinou v?trem se kl?t?c?. Jestli vy nem?te v po??dku sv?j mund?r a knofl?ky nejsou dob?e p?i?ity a sch?z?, je vid?t, ?e zapom?n?te na sv? povinnosti, kter? m?te k arm?d?. M??e b?t, ?e zd? se v?m to nepochopiteln?m, pro? m?te b?t zav?en kv?li tomu, ?e v?m v?era p?i p?ehl?dce sch?zel jeden knofl?k na bl?ze, takov? malink?, nepatrn? v?c, kter? v civilu se ?pln? p?ehl?dne. A vid?te, ?e takov? zanedb?n? va?eho zevn?j?ku na vojn? mus? m?t vz?p?t? trest. A pro?? Zde nejde o to, ?e v?m sch?z? jeden knofl?k, ale o to, ?e mus?te si zvyknout na po??dek. Dnes si nep?i?ijete knofl?k a za??n?te lajda?it. Z?tra u? se v?m bude zd?t obt??n?m rozebrat flintu a vy?istit ji, poz?t?? zapomenete n?kde v hospod? bajonet a nakonec usnete na postu, pon?vad? jste za?al s t?m ne??astn?m knofl?kem ??t ?ivot lajd?ka. Tak je to, hochu, a proto v?s trest?m, abych v?s vyvaroval je?t? hor??mu trestu, za v?ci, kter? byste mohl prov?st, zapom?naje pomalu, ale jist? na sv? povinnosti. Zav?r?m v?s na p?t dn? a p?eji si, abyste o chlebu i vod? p?em??lel o tom, ?e trest nen? mstou, ale pouze prost?edkem v?chovn?m, sleduj?c?m n?pravu a polep?en? trestan?ho voj?ka."
      M?l b?t u? d?vno hejtmanem a nepomohla mu jeho opatrnost v n?rodnostn? ot?zce, pon?vad? v??i sv?m p?edstaven?m vystupoval s opravdovou p??most?, neznaje ve slu?ebn?m pom?ru ??dn?ho podl?z?n?.
      To bylo to, co zachoval z povahy sedl?ka na ?esk?m jihu, kde se narodil ve vesnici mezi ?ern?mi lesy a rybn?ky.
      Jestli v??i voj?k?m byl spravedliv?m a netr?znil jich, byl v jeho povaze zvl??tn? rys. Nen?vid?l sv? sluhy, pon?vad? v?dy m?l to ?t?st?, ?e dostal nejprotivn?j??ho a nejpodlej??ho pucfleka.
      Bil je po hub?, pohlavkoval a sna?il se je vychov?vat domluvami i skutky, nepova?uje je za voj?ky. Z?pasil s nimi beznad?jn? ?adu let, st??dal je neust?le a nakonec si vzdychl: "Op?t jsem dostal podl? hovado:' Sv? vojensk? sluhy pova?oval za ni??? druhy ?ivo?i?stva.
      Neoby?ejn? r?d m?l zv??ata. M?l harck?ho kan?rka, angorskou ko?ku a st?jov?ho pin?e. V?ichni sluhov?, kter? vyst??dal, nakl?dali s t?mi zv??aty ne h??e, ne? nadporu??k Luk?? nakl?dal se sv?mi sluhy, kdy? mu provedli n?jakou podlost.
      Kan?rka mo?ili hladem, jeden sluha angorsk? ko?ce vyrazil jedno oko, st?jov? pin? byl od nich pr?sk?n na potk?n? a nakonec jeden z p?edch?dc? ?vejka odvedl chud?ka na Pankr?c k pohodn?mu, kde ho dal utratit, nelituje d?t ze sv? kapsy deset korun. Ozn?mil potom prost? nadporu??kovi, ?e mu pes utekl na proch?zce, a druh? den u? ma??roval s rotou na cvi?i?t?.
      Kdy? ?vejk se p?i?el ohl?sit k Luk??ovi, ?e nastupuje slu?bu, nadporu??k Luk?? zavedl ho do pokoje a ?ekl k n?mu: "V?s odporu?il pan poln? kur?t Katz a p?eji si, abyste ned?lal jeho odporu?en? hanbu. M?l jsem ji? tucet sluh? a ??dn? z nich se u m? neoh??l. Upozor?uji v?s, ?e jsem p??sn? a ?e stra?n? trest?m ka?dou podlost a ka?dou le?. P?eji si, abyste mluvil v?dy pravdu a vykon?val bez rept?n? v?echny m? rozkazy. Jestli ?eknu: ,Sko?te do ohn?,` tak do toho ohn? mus?te sko?it, i kdyby se v?m necht?lo. Kam to kouk?te?"
      ?vejk se z?jmem d?val se na stranu na ze?, kde visela klec s kan?rkem, a nyn?, up?raje sv? dobr?ck? o?i na nadporu??ka, odpov?d?l mil?m, dobr?ck?m t?nem: "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e je tam harck? kan?r."
      A p?eru?iv tak proud ?e?i nadporu??ka, ?vejk st?l po vojensku, a ani nemrkaje, d?val se mu p??mo do o??.
      Nadporu??k cht?l ??ci n?co ostr?ho, ale pozoruje nevinn? v?raz ?vejkova obli?eje, ?ekl jedin?: "Pan poln? kur?t v?s rekomandoval jako ohromn?ho pitomce a mysl?m, ?e se nem?lil."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e se opravdu pan poln? kur?t nem?lil. Kdy? jsem slou?il aktivn?, byl jsem superarbitrov?n pro blbost, a je?t? k tomu notorickou. Od regimentu n?s kv?li tomu pustili dva, m? a je?t? jednoho pana hejtmana von Kaunitz. Ten, s dovolen?m, pane nadporu??ku, kdy? ?el po ulici, tak se sou?asn? po??d dloubal prstem lev? ruky v levej nosn? d??e a druhou rukou v prav? d?rce, a kdy? ?el s n?mi na cvi?en?, tak n?s v?dy postavil jako p?? def?l?rungu a ??kal: ,Voj?ci, ?h, pamatujte si, ?h, ?e je dneska st?eda, pon?vad? zejtra bude ?tvrtek, ?h.` "
      Nadporu??k Luk?? pokr?il rameny jako ?lov?k, kter? nev? a nenal?z? ihned slov k vyj?d?en? ur?it? my?lenky.
      Pro?el se ode dve?? k protilehl?mu oknu kolem ?vejka a zas nazp?t, p?i?em? ?vejk podle toho, kde se pr?v? nadporu??k nal?zal, d?lal rechts?aut a links?aut s takov?m d?razn? nevinn?m obli?ejem, ?e nadporu??k sklopil o?i, a d?vaje se na koberec, ?ekl n?co, co bylo beze v?? spojitosti se ?vejkovou pozn?mkou o pitom?m hejtmanovi: "Ano, u m? mus? b?t po??dek, ?istota a nesm? se mn? lh?t. Miluji poctivost. Nen?vid?m le? a trest?m ji bez milosti, rozum?te mi dob?e?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e rozum?m. Nen? nic hor??ho, ne? kdy? ?lov?k l?e. Jak se za?ne zapl?tat, tak je ztracenej. V jedn? vesnici za Pelh?imovem byl n?jak? u?itel Marek a ten chodil za dcerou hajn?ho ?pery, a ten mu dal vzk?zat, ?e jestli se bude s holkou sch?zet v lese, ?e mu, kdy? ho potk?, pust? do zadnice z ru?nice ?t?tiny se sol?. U?itel mu dal vzk?zat, ?e to nen? pravda, ale jednou zas, kdy? se s holkou m?l sej?t, tak ho ten hajnej natrefil a u? cht?l na n?m ud?lat tu voperaci, ale on se vymlouval, ?e prej sb?r? kv?tinky, potom zas, ?e ?el chytat n?jak? brouky, a zapl?tal se ??m d?l t?m v?c, a? nakonec vodp??s?hnul, jak byl cele] ulekanej, ?e ?el kl?st voka na zaj?ce. Tak ho milej hajnej spakoval a vodved na ?etnickou stanici, vodtamtud to ?lo k soudu a u?itel by byl b?val m?lem zav?enej. Kdyby byl ?ek holou pravdu, tak dostal pouze ty ?t?tiny se sol?. J? jsem toho m?n?n?, ?e je v?dycky nejlep?? se p?iznat, b?t votev?enej, a kdy? u? n?co provedu, p?ij?t a ??ct: ,Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem proved tohle a tohle: A co se t?k? t? poctivosti, je to v?dycky moc hezk? v?c, pon?vad? s n? ?lov?k v?dycky nejd?l dojde. Jako kdy? jsou ty z?vody v ch?zi. Jak za?ne fixlovat a b??et, u? je distancovanej. To se stalo m?mu bratranci. Poct?vej ?lov?k je v?ude v??enej, ct?nej, spokojenej s?m sebou a c?t? se jako znovuzrozenej, kdy? jde le?et a m??e ??ct: ,Dneska jsem byl zase poct?vej.` "
      Mezi tou ?e?? nadporu??k Luk?? sed?l ji? dlouho na ?idli, d?vaje se ?vejkovi na boty, a myslil si: "M?j bo?e, v?dy? i j? ?asto stejn? mluv?m takov? blbosti a rozd?l je jen ve form?, kterou to pod?v?m."
      Nicm?n?, necht?je ztratit svou autoritu, ?ekl, kdy? ?vejk skon?il:
      "U m? mus?te si ?istit boty, m?t svou uniformu v po??dku, knofl?ky spr?vn? p?i?it? a mus?te d?lat dojem voj?ka, a ne n?jak?ho civiln?ho otrapy. Jest to zvl??tn?, ?e vy neum?te se ??dn? dr?et vojensky. Jen jeden m?l ze v?ech t?ch m?ch sluh? bojovn? vzez?en?, a nakonec mn? ukradl par?dn? uniformu a prodal ji v ?idech."
      Zaml?el se a pokra?oval, vysv?tluje ?vejkovi v?echny jeho povinnosti, p?i?em? neopomenul kl?st hlavn? d?raz na to, ?e mus? b?t v?rn?, nikde nic nemluvit, co se doma d?je.
      "Ke mn? chod? d?my na n?v?t?vu," podotkl, "n?kdy zde n?kter? ostane p?es noc, kdy? r?no nem?m slu?bu. V takov?m p??pad? nos?te n?m k?vu do postele, kdy? zazvon?m, rozum?te?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e rozum?m, pane obrlajtnant, kdybych p?i?el znenad?n? k posteli, tak by to mohlo b?t t?ebas n?kter? d?m? nep??jemn?. J? jsem si jednou p?ived jednu sle?nu dom? a moje posluhova?ka' n?m p?inesla, pr?v? kdy? jsme se n?ramn? dob?e bavili, k?vu do postele. Lekla se a polila mn? cel? z?da a je?t? ?ekla: ,Dej p?nb?h dobr?tro.' J? v?m, co se slu?? a pat??, kdy? n?kde sp? d?ma."
      "Dob?e, ?vejku, v??i d?m?m mus?me zachov?vat v?dy neoby?ejn? takt; ` ?ekl nadporu??k, kter? dost?val lep?? n?ladu, pon?vad? ?e? p?e?la na p?edm?t, kter? vypl?oval u n?ho pr?zdn? ?as mezi kas?rnami, cvi?i?t?m a kartami.
      ?eny byly du?? jeho bytu. Ony stvo?ily mu domov. Bylo jich n?kolik tuct? a mnoh? z nich sna?ily se po dobu sv?ho pobytu vyzdobit jeho byt r?zn?mi tretkami.
      Jedna pan? kav?rn?kov?, kter? ?ila u n?ho cel?ch ?trn?ct dn?, ne? si pro ni pan man?el p?ijel, vy?ila mu roztomil? p?ehoz na st?l, opat?ila mu v?echno spodn? pr?dlo monogramy a byla by snad dokon?ila vy??v?n? n?st?nn?ho koberce, kdyby byl man?el nezni?il tu idylu.
      Jedna d?ma, pro kterou za t?i ned?le p?ijeli rodi?e, cht?la ud?lat z jeho lo?nice d?msk? budo?r, a rozestavila v?ude r?zn? tit?rnosti, v?zi?ky a pov?sila mu nad postel obr?zek and?la str??ce.
      Ze v?ech kout? lo?nice i j?delny vycitovala se ?ensk? ruka, kter? vnikla i do kuchyn?, kde bylo mo?no vid?t nejrozmanit?j?? kuchy?sk? n??ad? a n??in?, velkolep? to dar jedn? zamilovan? pan? tov?rnice, kter? p?ivezla s sebou krom? sv? v??n? ?ezac? p??stroj na ve?kerou kuchy?skou zeleninu a zel?, p??stroj na strouh?n? ?emli?ky, t?en? jater, kastroly, pek??e, p?nve, va?e?ky a b?hv? co je?t?.
      Ode?la v?ak za t?den, pon?vad? nemohla se sm??it s my?lenkou, ?e m? nadporu??k krom? n? je?t? asi kolem dvaceti jin?ch milenek, co? zanechalo jist? stopy ve v?konnosti u?lechtil?ho samce v uniform?.
      Nadporu??k Luk?? vedl t?? ob??rnou korespondenci, m?l album sv?ch milenek a sb?rku r?zn?ch relikvi?, pon?vad? posledn? dva roky jevil sklon k feti?ismu. Tak m?l n?kolik r?zn?ch podvazk? d?msk?ch, ?tyry roztomil? d?msk? kalhotky s vy??v?n?m a t?i pr?zra?n? jemn?, tenk? d?msk? ko?ilky, batistov? ??te?ky, dokonce jednu ?n?rova?ku a n?kolik pun?o?ek.
      "M?m dnes slu?bu," ?ekl, "p?ijdu a? v noci, opatrujte v?echno a uve?te v po??dek byt. Posledn? sluha pro svou ni?emnost odjel dnes s mar?kou na pozici."
      Ud?liv je?t? rozkazy t?kaj?c? se kan?rka a angorsk? ko?ky, ode?el, neopomenuv je?t? ve dve??ch prohodit n?kolik slov o poctivosti a po??dku.
      Po jeho odchodu uvedl ?vejk v byt? v?e v nejlep?? po??dek, tak?e kdy? se nadporu??k Luk?? v noci vr?til dom?, mohl mu ?vejk hl?sit:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je v?e v po??dku, jedin? ko?ka d?lala neplechu a se?rala va?eho kan?ra."
      "Jak to?" zah?m?l nadporu??k.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, takto: J? jsem v?d?l, ?e ko?ky nemaj? kan?rky r?dy a ?e jim ubli?ujou. Tak jsem je cht?l dohromady sezn?mit a pop??pad?, kdyby ta bestie cht?la n?co podniknout, napr??it j? ko?ich, aby na to do smrti nezapomn?la, jak se m? chovat ke kan?rkovi, pon?vad? m?m velice r?d zv??ata. U n?s v dom? je jeden klobou?n?k a ten tak vycvi?il ko?ku, ?e mu se?rala d??v t?i kan?ry a te? ani jednoho a m??e ten kan?r si t?ebas na ni sednout. Tak jsem to cht?l taky zkusit a vyt?hl jsem kan?rka z klece a dal j? ho vo?ichat, a vona, vopice, ne?li jsem se vzpamatoval, ukousla mu hlavu. J? jsem vopravdu takovou sprostotu vod n? ne?ekal. Kdyby to byl, pane obrlajtnant, vrabec, je?t? bych nic ne?ek, ale takovej p?knej kan?rek, harckej. A jak ho dychtiv? ?rala i s p???m a vrn?la p?itom vod sam? radosti. Voni pr? ko?ky nejsou hudebn? vzd?lan? a nemohou vyst?t, kdy? kan?rek zp?v?, pon?vad? tomu ty bestie nerozum?j?. J? jsem t? ko?ce vynadal, ale b?h m? chra?, nic jsem j? neud?lal a ?ekal na v?s, a? jak rozhodnete, co se j? m? st?t za to, potvo?e pra?iv?."
      Vypravuje toto, d?val se ?vejk tak up??mn? nadporu??kovi do o??, ?e t??, p?istoupiv zprvu k n?mu s jist?m surov?m ?myslem, odstoupil od n?ho, sedl si na ?idli a ot?zal se:
      "Posly?te, ?vejku, jste opravdu takov? bo?? hovado?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," odv?til slavnostn? ?vejk, "jsem! - Vodmali?ka m?m takovou sm?lu. V?dycky chci n?co vopravit, ud?lat dob?e, a nikdy nic z toho nevyjde ne? n?jak? nep??jemnost pro mne i pro vokol?. J? jsem vopravdu cht?l ty dva sezn?mit, aby si rozum?li, a nem??u za to, ?e vona ho se?rala a ?e bylo po zn?mosti. V dom? U ?tupart? se?rala p?ed l?ty ko?ka dokonce papou?ka, pon?vad? se j? posm?val a m?oukal po n?. Voni ale maj? ko?ky tuhej ?ivot. Jestli poru??te, pane obrlajtnant, abych ji vodpravil, tak ji budu muset trhnout mezi dve?mi, jinak nedod?l?."
      A ?vejk s nejnevinn?j?? tv??? a mil?m dobr?ck?m ?sm?vem vylo?il nadporu??ku, jak se popravuj? ko?ky, co? by dle obsahu p?ivedlo jist? spolek proti t?r?n? zv??at do bl?zince.
      Jevil p?i tom odborn? znalosti, ?e nadporu??k Luk??, zapom?naje na sv?j hn?v, se ot?zal:
      "Vy um?te zach?zet se zv??aty? M?te cit a l?sku ke zv??at?m?"
      "J? m?m nejrad?i psy," ?ekl ?vejk, "pon?vad? je to v?nosnej obchod pro toho, kdo je um? prod?vat. J? to nedoved, pon?vad? jsem byl v?dycky poctivej; ale je?t? p?eci lidi chodili na mne, ?e prej jsem jim prodal chc?p?ka m?sto ?istokrevn?ho a zdrav?ho psa, jako by v?ichni psi museli bejt ?istokrevn? a zdrav?. A ka?dej hned cht?l rodokmen, tak jsem si musel d?t rodokmeny natisknout a d?lat z n?jak?ho ko???sk?ho vo???ka, kerej se narodil v ciheln?, nej?istokrevn?j?iho ?lechtice z bavorsk?ho psince Armin von Barheim. A vopravdu, lidi hned byli r?di, ?e to tak dob?e dopadlo, ?e maj? doma ?istokrevn? zv??e, a ?e jsem jim moh nab?dnout t?ebas vr?ovick?ho ?pice za jezev??ka, a voni se jen divili, pro? takovej vz?cnej pes, kerej je a? z N?mecka, je chlupatej a nem? k?iv? nohy. To se tak d?l? ve v?ech psinc?ch, to byste, pane obrlajtnant, teprve koukal na podvody s t?mi rodokmeny, jak? se d?laj? ve velk?ch psinc?ch. Ps?, kerej by vo sob? moh ??ct: ,J? jsem ?istokrevn? potvora,` je vopravdu m?lo. Bud se mu zapomn?la m?ma s n?jakou vobludou, nebo jeho babi?ka, nebo m?l t?ch tat?nk? v?c a vod ka?d?ho n?co zd?dil. Po tom u?i, vod toho vocas, vod jin?ho zas chlupy na dr?ce, vod t?et?ho ?um?k, vod ?tvrt?ho pajdav? nohy a vod p?t?ho velikost, a kdy? m?l takovejch t?t? dvan?ct, tak si m??ete, pane obrlajtnant, pomyslit, jak takovej pes vypad?. J? jsem jednou koupil takov?ho psa balab?na, von byl po t?ch sv?ch t?tech tak vo?klivej, ?e v?ichni psi se mu vyh?bali, a j? ho koupil z l?tosti, ?e je takovej vopu?t?nej. A von sed?val po??d doma v koutku, bejval takovej smutnej, a? jsem ho musel prodat za st?jov?ho pin?e. Nejv?c mn? dalo pr?ce ho p?ebarvit, aby m?l barvu pep? a s?l. Tak se dostal se sv?m p?nem a? na Moravu a vod t? doby jsem ho nevid?l."
      Nadporu??ka po?al velice zaj?mat tento kynologick? v?klad, a tak mohl ?vejk bez p?ek??ky pokra?ovat:
      "Psi si sami nem??ou barvit vlasy, jako to d?laj? d?my, vo to se mus? v?dycky postarat ten, kdo je chce prodat. Kdy? je pes takovej sta?ec, ?e je cele] ?edivej, a vy ho chcete prodat za ro?n? ?t?n?, nebo ho dokonce vyd?v?te, d?de?ka, za dev?tim?s??n?ho, tak koup?te t?askav? st??bro, rozpust?te a namalujete ho na?erno, ?e vypad? jako novej. Aby nabyl s?ly, tak ho krm?te jako kon? utrejchem a zuby mu vy?ist?te ?mirglpap?rem, takov?m, co se s n?m ?ist?ji rezav? no?e. A p?edt?m, ne? ho vedete prodat n?jak?mu kupci, tak mu do dr?ky nalejete slivovici, aby se ten pes trochu vo?ral, a on je hned ?ilej, veselej, ?t?k? radostn? a kamar?d? se s ka?d?m jako vopilej radn?. Ale hlavn? co je, to je to: do lid? se, pane obrlajtnant, mus? mluvit, tak dlouho mluvit, a? je kupec z toho ?pln? tumpachovej. Jestli si n?kdo chce od v?s koupit ratl??ka a vy nem?te nic jin?ho doma ne? n?jak?ho loveck?ho psa, tak mus?te um?t toho ?lov?ka p?emluvit, ?e si m?sto ratl??ka odvede s sebou toho loveck?ho, a jestli n?hodou m?te doma jen ratl??ka a n?kdo si p?ijde koupit zlou n?meckou dogu na hl?d?n?, tak ho mus?te tak zblbnout, ?e si vodnese v kapse toho trpasli??ho ratl??ka m?sto dogy. Kdy? jsem j? kdysi obchodoval se zv??aty, tak p?i?la jedna d?ma, ?e pr? j? ulet?l papou?ek na zahradu a ?e si tam pr?v? n?jac? chlape?kov? hr?li p?ed vilou na Indi?ny a ?e j? ho chytili a vytrhali mu v?echna p?ra z vocasu a vokr??lili se jimi jako policajti. A ten papou?ek ?e se z t? hanby, ?e je bezocas?, roznemoh a zv?rol?ka? ?e ho n?jakejma pr??kama dorazil. Chce si tedy koupit nov?ho papou?ka, n?jak?ho slu?n?ho, ??dn?ho sprost?ho, kerej um? jen nad?vat. Co jsem si m?l po??t, kdy? jsem ??dn?ho papou?ka doma nem?l a vo ??dn?m nev?d?l. M?l jsem doma jen zl?ho buldoga, ?pln? slep?ho. Tak jsem, pane obrlajtnant, musel do t? pan? mluvit od ?ty? hodin odp?ldne a? do sedmi hodin ve?er, ne? koupila m?sto papou?ka toho slep?ho buldoga. To bylo hor?? ne? n?jak? diplomatick? situace, a kdy? vodch?zela, tak jsem ?ek: ,A? mu jen kluci zkusej? taky vytrhnout vocas,` a v?c jsem s tou pan? nemluvil, pon?vad? se musela kv?li tomu buldogovi vyst?hovat z Prahy, pon?vad? pokousal celej d?m. V???te, pane obrlajtnant, ?e je to velice t??k?, dostat po??dn? zv??e?"
      "J? m?m velice r?d psy," ?ekl nadporu??k, "n?kte?? moji kamar?di, kte?? jsou na front?, maj? s sebou psy a psali mn?, ?e jim ta v?lka ve spole?nosti takov?ho v?rn?ho a oddan?ho zv??ete velice dob?e ub?h?. Vy zn?te tedy dob?e v?echny druhy ps? a douf?m, ?e kdybych m?l psa, ?e byste ho ??dn? o?et?oval. Jak? druh podle va?eho m?n?n? je nejlep??? Mysl?m toti? psa jako spole?n?ka. M?l jsem jednou st?jov?ho pin?e, ale nev?m..."
      "Podle m?ho m?n?n?, pane obrlajtnant, je st?jov? pin? velice mil? pes. Ka?d?mu se pravda nel?b?, pon?vad? m? ?t?tiny a takov? tvrd? vousy na tlam?, ?e vypad? jako propu?t?nej trestanec. Je tak vo?klivej, a? je kr?snej, a p?itom je chytrej. Kam se na n?j hrabe takovej pitomej bernard?n. Je je?t? chyt?ej?? ne? foxteri?r. J? jsem znal jednoho..."
      Nadporu??k Luk?? pod?val se na hodinky a p?eru?il ?vejk?v rozhovor:
      "U? je pozd?, mus?m se j?t vyspat. Z?tra m?m op?t slu?bu, tak m??ete cel? den v?novat tomu, abyste na?el n?jak?ho st?jov?ho pin?e."
      ?el spat a ?vejk v kuchyni lehl si na pohovku a ?etl je?t? noviny, kter? nadporu??k s sebou p?inesl z kas?ren.
      "Tak vida," ?ekl pro sebe ?vejk, sleduje se z?jmem p?ehled denn?ch ud?lost?, "sult?n vyznamenal c?sa?e Vil?ma v?le?nou medali?, a j? nem?m dosud ani malou st??brnou."
      Zamyslil se a vysko?il: "M?lem byl bych zapomn?l..."
      ?vejk ?el do pokoje k nadporu??kovi, kter? ji? tvrd? usnul, a vzbudil ho:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?m ??dn? rozkaz stran t? ko?ky."
      A rozespal? nadporu??k v polosn?n? p?evr?til se na druhou stranu a zabru?el: "T?i dny kas?rn?ka!" a spal d?l.
      ?vejk ti?e ode?el z pokoje, vyt?hl ne??astnou ko?ku zpod pohovky a ?ekl k n?: "M?? t?i dny kas?rn?ka, abtreten!"
      A angorsk? ko?ka si op?t vlezla pod pohovku.
      4
      ?vejk se pr?v? chystal, ?e se p?jde poohl?dnout po n?jak?m st?jov?m pin?i, kdy? mlad? d?ma zazvonila a p??la si mluvit s nadporu??kem Luk??em. Vedle n? le?ely dva t??k? kufry a ?vejk zahl?dl je?t? na schodech ?epici posluhy sch?zej?c?ho ze schod?.
      "Nen? doma," ?ekl tvrd? ?vejk, ale mlad? d?ma byla j?? v p?eds?ni a kategoricky p?ik?zala ?vejkovi: "Odneste kufry do pokoje!"
      "Bez svolen? pana nadporu??ka to nejde," ?ekl ?vejk, "pan nadporu??k p?ik?zal, ?e nikdy nem?m nic bez n?ho d?lat."
      "Vy jste se zbl?znil," zvolala mlad? d?ma, "j? jsem p?ijela k panu nadporu??kovi na n?v?t?vu."
      "O tom mn? nen? docela nic zn?mo," odpov?d?l ?vejk, "pan nadporu??k je ve slu?b?, vr?t? se a? v noci a j? dostal rozkaz naj?t st?jov?ho pin?e. Vo ??dn?ch kufrech a vo ??dn? d?m? nic nev?m. Te? zav?u byt, tak bych prosil, abyste laskav? vode?la. Mn? nen? nic vozn?men?ho a ??dnou ciz? osobu, kterou nezn?m, zde nem??u nechat v byt?. Jako jednou u n?s v ulici u cukr??e B?l?ick?ho nechali jednoho ?lov?ka, a on si votev?el ?atn?k a utek. - J? t?m nemysl?m nic zl?ho o v?s," pokra?oval ?vejk, kdy? vid?l, ?e mlad? d?ma se tv??? zoufale a pl??e, "ale rozhodn? zde nem??ete z?stat, to p?ece uzn?te, pon?vad? celej byt je mn? sv??enej a j? jsem za ka?dou mali?kost zodpov?dnej. Proto v?s je?t? jednou ??d?m velice laskav?, abyste se zbyte?n? nenam?hala. Dokud nedostanu rozkaz od pana nadporu??ka, nezn?m bratra. Je mi opravdu l?to, ?e mus?m s v?mi takhle mluvit, ale na vojn? mus? b?t po??dek."
      Mezit?m se mlad? d?ma trochu vzpamatovala. Vyt?hla z kabelky nav?t?venku, napsala n?kolik ??dk? tu?kou, vlo?ila do roztomil? mal? ob?lky a ?ekla st?sn?n?: "Doneste to panu nadporu??kovi, j? zde zat?m po?k?m na odpov??. Zde m?te p?t korun od cesty."
      "Z toho nekouk? nic," odpov?d?l ?vejk; ura?en ne?stupnost? nenad?l?ho hosta, "nechte si t?ch p?t korun, jsou zde na ?idli, a jestli chcete, poj?te s sebou ke kas?rn?m, po?kejte na mne, j? to va?e psan??ko odevzd?m a p?inesu odpov??. Ale abyste zat?m zde ?ekala, to rozhodn? nejde."
      Po t?ch slovech vt?hl kufry do p?eds?n?, a rachot? kl??i jako n?jak? z?meck? kl??n?k, ?ekl v?znamn? u dve??: "Zav?r?me."
      Mlad? d?ma beznad?jn? vy?la na chodbu, ?vejk zav?el dve?e a ?el nap?ed. N?v?tevnice capala jako pejsek za n?m a dohonila ho, a? kdy? ?vejk si za?el kupovat cigarety do trafiky.
      ?la nyn? vedle n?ho a sna?ila se nav?zat rozhovor:
      "Odevzd?te to jist??"
      "Odevzd?m, kdy? jsem ?ek."
      "A najdete pana nadporu??ka?"
      "To nev?m."
      ?li op?t vedle sebe ml?ky, a? za hodnou chv?li jeho spole?nice op?t za?ala hovo?it:
      "Mysl?te tedy, ?e pana nadporu??ka nenajdete?"
      "To nemysl?m."
      "A kde mysl?te ?e by mohl b?t?"
      "To nev?m."
      T?m byl na hodnou chv?li rozhovor p?etr?en, a? op?t bylo v n?m pokra?ov?no ot?zkou mlad? d?my: "Neztratil jste to psan??"
      "Doposud jsem ho neztratil."
      "Tedy ho jist? odevzd?te panu nadporu??kovi?"
      "Ano."
      "A najdete ho?"
      "U? jsem ?ek, ?e nev?m," odpov?d?l ?vejk, "to se div?m, jak m??ou b?t lidi tak zv?dav? a neust?le se pt?t na jednu v?c. To je, jako kdybych j? na ulici ka?d?ho druh?ho zastavil a ptal se ho, kolik?t?ho je."
      T?m byl nadobro ukon?en pokus dohovo?it se se ?vejkem a dal?? cesta do kas?ren ?la v naprost?m ml?en?. Jedin? kdy? ji? st?li u kas?ren, ?vejk vyzval mladou d?mu, aby po?kala, a dal se do hovoru s voj?ky ve vratech o vojn?, z ?eho? musela m?t mlad? d?ma n?ramnou radost, pon?vad? chodila nerv?zn? po chodn?ku a tv??ila se velice ne??astn?, kdy? vid?la, ?e ?vejk pokra?uje ve sv?ch v?kladech s tak hloup?m v?razem, jak? bylo mo?no vid?t t?? na fotografii uve?ejn?n? v t? dob? v Kronice sv?tov? v?lky: "Rakousk? n?sledn?k tr?nu rozmlouv? se dv?ma letci sest?eliv??mi rusk? aeropl?n."
      ?vejk posadil se na lavici ve vratech a vykl?dal, ?e v bitevn? front? karpatsk? se ?toky vojska ztroskotaly, na druh? stran? v?ak ?e velitel P?emy?lu gener?l Kusmanek p?ijel do Kyjeva a ?e za n?mi z?stalo v Srbsku jeden?ct op?rn?ch bod? a ?e Srbov? dlouho nevydr?? ut?kat za na?imi voj?ky.
      Potom pustil se do kritiky jednotliv?ch zn?m?ch boj? a objevil novou ?pan?lskou vesnici, ?e ze v?ech stran obklopen? odd?l mus? se vzd?t.
      Kdy? se dost nahovo?il, uznal za vhodn? vyj?t ven a zoufal? d?m? ??ci, ?e hned p?ijde, aby nikam neodch?zela, a ?el nahoru do kancel??e, kde na?el nadporu??ka Luk??e, kter? pr?v? jednomu poru??kovi lu?til n?jak? sch?ma z?kop? a vyt?kal mu, ?e neum? kreslit a nem? o geometrii ani pon?t?. "Vid?te, takhle se to m? nakreslit. M?me-li k dan? p??mce nar?sovat p??mku kolmou, mus?me nar?sovati takovou, kter? s n? tvo?? prav? ?hel. Rozum?te? V takov?m p??pad? povedete z?kopy spr?vn? a nepovedete je k nep??teli. Z?stanete od n?ho ?est set metr?. Ale jak vy jste to kreslil, vrazil byste na?i pozici do nep??telsk? linie a st?l byste se sv?mi z?kopy kolmo nad nep??telem, a vy pot?ebujete ?hel vypoukl?. To je p?ece tak jednoduch?, nen?-li? pravda?"
      A poru??k v z?loze, v civilu pokladn?k n?jak? banky, st?l nad t?mi pl?ny cel? zoufal?, nerozum?l ni?emu a opravdu si oddychl, kdy? ?vejk p?istoupil k nadporu??kovi:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e n?jak? d?ma v?m pos?l? toto psan? a ?ek? na odpov??." P?itom v?znamn? a d?v?rn? mrkal.
      Co p?e?etl, neud?lalo na nadporu??ka p??zniv? dojem:
       Lieber Heinrich! Mein Mann verfolgt mich. Ich
       mu? unbedingt bei Dir ein paar Tage gastieren.
       Dein Bursch ist ein gro?es Mistvieh. Ich bin ungl?cklich.
       Deine Katy
      Nadporu??k Luk?? vzdychl, zavedl ?vejka vedle do pr?zdn? kancel??e, zav?el dve?e a po?al chodit mezi stoly. Kdy? se kone?n? zastavil u ?vejka, ?ekl: "Ta d?ma p??e, ?e jste dobytek. Copak jste j? ud?lal?"
      "J? j? nic neud?lal, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, j? jsem se choval velice slu?n?, ale vona se cht?la v byt? hned usadit. A pon?vad? jsem nedostal od v?s ??dn? rozkaz, tak jsem ji v byt? nenechal. Je?t? ke v?emu p?ijela se dv?ma kufry jako dom?."
      Nadporu??k vzdychl je?t? jednou hlasit?, co? opakoval t?? ?vejk po n?m.
      "Co?e?" vyk?ikl hroziv? nadporu??k.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je to t??k? p??pad. Ve Vojt??sk? ulici p?ed dv?ma l?ty se nast?hovala k jednomu ?aloun?kovi n?jak? sle?na, a von ji nemoh vypudit z bytu a musel votr?vit ji i sebe sv?tiplynem a bylo po legraci. S ?ensk?ma je vobt??. J? do nich vid?m."
      "T??k? p??pad," opakoval po ?vejkovi nadporu??k, a nikdy ne?ekl takovou holou pravdu. Mil? Jind?ich byl ur?it? v o?kliv? situaci. Man?elka pron?sledovan? man?elem p?ijede k n?mu na n?kolik dn? na n?v?t?vu, pr?v? kdy? m? p?ijeti pan? Mickov? z T?ebon?, aby po t?i dny opakovala to, co mu pravideln? poskytuje ka?d?ho ?tvrtroku, kdy? jede do Prahy d?lat n?kupy. Potom poz?t?? m? p?ij?t jedna sle?na. Sl?bila mu ur?it?, ?e se d? sv?st, kdy? se cel? t?den rozm??lela, pon?vad? se m? a? za m?s?c vd?vat za jednoho in?en?ra.
      Nadporu??k sed?l nyn? na stole se sklopenou hlavou, ml?el a p?em??lel, ale nevymyslil si prozat?m ni?eho, ne? ?e nakonec sedl ke stolu, vzal ob?lku, pap?r a napsal na ??edn? form?t:
       Drah? Katy! V slu?b? do 9 hod. ve?er P?ijdu
       v deset. Pros?m, bys se c?tila u mne jako ve sv?
       dom?cnosti. Co se t?k? ?vejka, m?ho sluhy, dal
       jsem mu ji? rozkazy aby Ti ve v?em vyhov?l.
       Tv?j Jind?ich
      "Toto psan?," ?ekl nadporu??k, "odevzd?te milostiv? pan?. P?ikazuji v?m, abyste se k n? choval uctiv? a taktn? a vypl?oval v?echna jej? p??n?, kter? v?m mus? b?t rozkazem. Mus?te se chovat galantn? a obsluhovat ji poctiv?. Zde m?te sto korun, kter? mn? vy??tujete, nebo? t?ebas v?s pro n?co po?le, objedn?te pro ni ob?d, ve?e?i a tak d?le. Pak koup?te t?i lahve v?na, krabi?ku memfisek. Tak. V?c prozat?m nic. M??ete j?t a je?t? jednou v?m kladu na srdce, ?e mus?te j? ud?lat, co j? vid?te na o??ch."
      Mlad? d?ma ji? ztratila v?echnu nad?ji, ?e uvid? ?vejka, a byla proto velice p?ekvapena, kdy? uvid?la, ?e vych?z? z kas?ren a zam??uje k n? s dopisem.
      Zasalutovav podal j? dopis a hl?sil: "Podle rozkazu pana obrlajtnanta m?m se k v?m, milostiv? pan?, chovat uctiv? a taktn? a obsluhovat v?s poctiv?, ud?lat v?m v?echno, co v?m vid?m na o??ch. M?m v?s nakrmit a koupit pro v?s, co si budete jen p??t. Dostal jsem na to vod pana obrlajtnanta sto korun, ale z toho mus?m koupit t?i l?hve v?na a krabi?ku memfisek."
      Kdy? p?e?etla dopis, vr?tila se j? jej? rezolutnost, kter? se vyj?d?ila t?m, ?e poru?ila ?vejkovi, aby j? obstaral fiakra, a kdy? to bylo vypln?no, rozk?zala mu, aby si sedl k fiakristovi na kozl?k.
      Jeli dom?. Kdy? byli v byt?, sehr?la roli pan? domu znamenit?. Kufry musel ?vejk p?en?st do lo?nice, koberce vypr??it na dvo?e a nepatrn? pavu?ina za zrcadlem uvedla ji do velk?ho hn?vu.
      V?echno zd?lo se nasv?d?ovat tomu, ?e se chce na hodn? dlouho zakopat na t?to vybojovan? pozici.
      ?vejk se potil. Kdy? vyklepal koberce, vzpomn?la si, ?e se mus? sejmout z?clony a vypr??it. Potom dostal rozkaz um?t okna v pokoji i v kuchyni. Nato po?ala p?estavovat n?bytek, co? d?lala velice nerv?zn?, a kdy? ?vejk p?etahal to v?echno z kouta do kouta, nel?bilo se j? to a znovu kombinovala a vym??lela si nov? rozestaven?.
      P?evr?tila v?echno v byt? naruby a pomalu se jej? energie v za?izov?n? hn?zda po?ala vyb?jet a drancov?n? p?est?valo.
      Z pr?deln?ku je?t? vy?ala ?ist? lo?n? pr?dlo, povl?kla pol?t??e a pe?iny sama a bylo vid?t, ?e ?inila tak s l?skou k posteli, kter? p?edm?t v n? vzbuzoval smysln? chv?n? ch??p?.
      Potom poslala ?vejka pro ob?d a pro v?no. A ne?li p?i?el, p?evl?kla se v pr?zra?n? matin?, kter? ji ?inilo neoby?ejn? sv?dnou a v?bnou.
      P?i ob?d? vypila l?hev v?na, vykou?ila mnoho memfisek a lehla si do postele, zat?mco ?vejk v kuchyni pochutn?val si na komis?rku, kter? nam??el do sklenice s n?jakou sladkou ko?alkou.
      "?vejku," ozvalo se z lo?nice, "?vejku!"
      ?vejk otev?el dve?e a vid?l mladou d?mu v p?vabn? pozici na podu?k?ch.
      "Poj?te d?l!"
      P?ikro?il k posteli a tu ona se zvl??tn?m ?sm?vem p?em??ila jeho zavalitou postavu a siln? stehna.
      Odhrnuj?c jemnou l?tku, kter? halila a skr?vala v?echno, ?ekla p??sn?: "Sundejte si boty a kalhoty. Uka?te..."
      Tak se stalo, ?e dobr? voj?k ?vejk mohl hl?sit nadporu??kovi, kdy? se ten vr?til z kas?ren: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem vyplnil v?echna p??n? milostiv? pan? a obslou?il ji poctiv? dle va?eho rozkazu."
      "D?kuji v?m, ?vejku," ?ekl nadporu??k, "m?la t?ch p??n? moc?"
      "Asi ?est," odpov?d?l ?vejk, "te?' sp? jako zabit? od t? j?zdy. Ud?lal jsem j? v?echno, co jsem j? vid?l na o??ch:"
      5
      Zat?mco masy vojsk, p?ipnut? na les?ch u Dunajce i R?bu, st?ly pod de?t?m gran?t? a velkokalibrov? d?la roztrh?vala cel? setniny a zasyp?vala je v Karpatech a obzory na v?ech boji?t?ch ho?ely od po??r? vesnic i m?st, pro??val nadporu??k Luk?? se ?vejkem nep??jemnou idylu s d?mou, kter? utekla sv?mu mu?i a d?lala nyn? dom?c? pan?.
      Nadporu??k Luk??, kdy? ode?la na proch?zku, konal se ?vejkem v?le?nou poradu, jak by se j? zbavil.
      "Nejlep?? by bylo, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "kdyby ten jej? mu?, od kter?ho utekla a kter? ji hled?, jak jste ??kal, ?e je v tom psan?, kter? jsem v?m p?ines, v?d?l o tom, kde je, aby si pro ni p?ijel. Poslat mu telegram, ?e se nal?z? u v?s a ?e si ji m??e vyzdvihnout. Ve V?enorech byl minule] rok takovej p??pad v jedn? vile. Ale tenkr?t si ten telegram poslala sama ta ?ensk? sv?mu mu?i a ten si pro ni p?ijel a nafackoval voboum. Voba byli civilisti, ale v tomto p??pad? si na ofic?ra nebude troufat. Vostatn?, vy nejste docela nic vinnej, pon?vad? jste nikoho nezval, a kdy? utekla, t?k to ud?lala na svou p?st. Uvid?te, ?e takovej telegram ud?l? dobrou slu?bu. Jestli i padne p?r facek..."
      "On je velice inteligentn?," p?eru?il ho nadporu??k Luk??, "j? ho zn?m, on obchoduje s chmelem ve velk?m. Rozhodn? s n?m mus?m mluvit. Telegram po?lu."
      Telegram, kter? odeslal, byl velice ?se?n?, obchodn?: "Nyn?j?? adresa va?? choti je..." N?sledovala adresa bytu nadporu??ka Luk??e.
      Tak se stalo, ?e byla pan? Katy velice nep??jemn? p?ekvapena, kdy? se vhrnul do dve?? obchodn?k s chmelem. Vypadal velice roz?afn? a starostliv?, kdy? pan? Katy, neztr?cej?c v tom okam?iku rozvahy, p?edstavila oba p?ny: "M?j mu? - pan nadporu??k Luk??." Na nic jin?ho nevzpomn?la.
      "Ra?te se posadit, pane Wendler," vyb?dl p??v?tiv? nadporu??k Luk??, vytahuje z kapsy pouzdro s cigaretami, "nen? libo?"
      Inteligentn? obchodn?k s chmelem vzal si slu?n? cigaretu, a vypou?t?je z ?st kou?, ?ekl rozv??n?: "Pojedete brzy na pozici, pane nadporu??ku?"
      "Za??dal jsem o p?elo?en? k 91. pluku do Bud?jovic, kam asi pojedu, jakmile budu hotov se ?kolou jednoro??k?. Pot?ebujeme spoustu d?stojn?k? a dnes jest smutn?m zjevem, ?e mlad? lid? maj?c? n?rok na pr?vo jednoro?n?ho dobrovoln?ka nehl?s? se k n?mu. Rad?ji z?stane oby?ejn?m infanteristou, ne? aby se sna?il st?t se kadetem."
      "V?lka po?kodila hodn? obchod s chmelem, ale j? mysl?m, ?e nem??e m?t dlouh?ho trv?n?," poznamenal obchodn?k s chmelem, d?vaje se st??dav? na svou ?enu i nadporu??ka.
      "Na?e situace je velice dobr?," ?ekl nadporu??k Luk??, "dnes ji? nikdo nepochybuje, ?e v?lka skon?? v?t?zstv?m zbran? centr?ln?ch mocnost?. Francie, Anglie i Rusko jsou p??li? slab? proti rakousko-turecko-n?meck? ?ule. Pravda, ?e jsme utrp?li nepatrn? ne?sp?chy na n?kter?ch front?ch. Jakmile v?ak prolom?me ruskou frontu mezi karpatsk?m h?betem a st?edn?m Dunajcem, nen? nijak? pochybnosti, ?e bude to znamenat konec v?lky. Stejn? Francouz?m hroz? v nejkrat?? dob? ztr?ta cel? v?chodn? Francie a vtr?en? n?meck?ho vojska do Pa???e. To je naprosto jist?. Krom? toho na?e man?vry na Srbsku pokra?uj? velice ?sp??n? a odchod na?ich vojsk, kter? jest fakticky jen p?esunut?m, vykl?daj? si mnoz? zcela jinak, ne? jak toho vy?aduje naprost? chladnokrevnost ve v?lce. Co nejd??ve uvid?me, ?e na?e vypo?ten? man?vry na ji?n?m boji?ti ponesou ovoce. Ra?te se pod?vat..."
      Nadporu??k Luk?? vzal obchodn?ka s chmelem jemn? za rameno a odvedl k map? boji?t?, vis?c? na st?n?, a ukazuje mu jednotliv? body, vykl?dal: "V?chodn? Beskydy jsou na??m znamenit?m op?rn?m bodem. V karpatsk?ch ?sec?ch, jak vid?te, m?me velkou oporu. Mocn? ?der na tuto linii, a nezastav?me se a? v Moskv?. V?lka skon?? d??v, ne? se nad?jeme."
      "A co Turecko?" ot?zal se obchodn?k s chmelem, uva?uje p?itom, jak za??t, aby se dostal k j?dru v?ci, pro kterou p?ijel.
      "Turci se dr?? dob?e," odpov?d?l nadporu??k, uv?d?je ho op?t ke stolu, "p?edseda tureck? sn?movny Hali bej a Ali bej p?ijeli do V?dn?. Vrchn?m velitelem tureck? arm?dy dardanelsk? jmenov?n mar??lek Liman ?lechtic Sanders. Goltz pa?a p?ijel z Ca?ihradu do Berl?na a na??m c?sa?em byli vyznamen?ni Enver pa?a, viceadmir?l Usedom pa?a a gener?l D?evad pa?a. Pom?rn? hodn? vyznamen?n? za tak kr?tkou dobu."
      Sed?li v?ichni chv?li ml?ky proti sob?, a? uznal nadporu??k za vhodn? p?eru?it trapnou situaci slovy: "Kdy jste p?ijel, pane Wendler?"
      "Dnes r?no."
      "To jsem velice r?d, ?e jste mne na?el a zastihl doma, pon?vad? odp?ldne jdu v?dy do kas?ren a m?m no?n? slu?bu. Pon?vad? byt jest vlastn? po cel? den pr?zdn?, mohl jsem nab?dnout milostiv? pan? pohostinstv?. Nen? tu nik?m obt??ov?na po dobu sv?ho pobytu v Praze. Ze star? zn?mosti..."
      Obchodn?k s chmelem zaka?lal: "Katy je jist? divn? ?ensk?, pane nadporu??ku, p?ijm?te m?j nejsrde?n?j?? d?k za v?echno, co jste pro ni ud?lal. Vzpomene si jeti do Prahy z?istajasna, ?e pr? se mus? l??it z nerv?zy, j? jsem na cest?ch, p?ijedu dom?, a d?m pr?zdn?. Katy pry?."
      Sna?e se d?lat co nejp??jemn?j?? obli?ej, pohrozil j? prstem, a nucen? se usm?vaje, ot?zal se ?eny: "Tys asi patrn? myslela, ?e kdy? j? jsem na cest?ch, ?e i ty m??e? t?? cestovat? Ty jsi si ov?em nepomyslila..."
      Nadporu??k Luk??, vida, ?e sp?d rozmluvy zabo?uje do nep??jemnost?, odvedl op?t inteligentn?ho obchodn?ka s chmelem k map? boji?t?, a ukazuje na podtr?en? m?sta, ?ekl: "Zapomn?l jsem v?s upozornit na jednu velice zaj?mavou okolnost. Na tento velik? k jihoz?padu obr?cen? oblouk, kde tvo?? tato skupina hor velik? p?edmost?. Sem obr?cena jest ofenz?va spojenc?. Uzav?en?m t?to dr?hy, kter? p?edmost? spojuje s hlavn? obrannou lini? nep??tele, mus? b?t p?eru?eno spojen? mezi prav?m k??dlem a severn? arm?dou na Visle. Je v?m to nyn? jasn??"
      Obchodn?k s chmelem odpov?d?l, ?e jest mu v?e ?pln? jasn?, a ob?vaje se ve sv? taktnosti, aby to, co ?ekl, nebylo pova?ov?no za nar??ku, zm?nil se, vraceje se na sv? m?sto: "N?? chmel v?lkou ztratil odbyti?t? v cizin?. Pro chmel je nyn? ztracena Francie, Anglie, Rusko i Balk?n. Je?t? pos?l?me chmel do It?lie, ale ob?v?m se, ?e se It?lie tak? do toho zam?ch?. Ale pak, a? to vyhrajem, budem si diktovat ceny za zbo?? my."
      "It?lie zachov?v? p??snou neutralitu," t??il ho nadporu??k, "to je..."
      "Tak pro?, nep?izn?, ?e je v?z?na trojspolkovou smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a N?meckem?" rozkatil se n?hle obchodn?k s chmelem, kter?mu najednou p?i?lo v?echno do hlavy, chmel, ?ena, v?lka, "j? ?ekal, ?e It?lie vyt?hne polem proti Francii a proti Srbsku. Pak by v?lka u? byla u konce. Chmel mn? ve skladi?t?ch hnije, uz?v?rky dom?c? jsou slab?, export rovn? se nule, a It?lie zachov?v? neutralitu. Pro? It?lie obnovovala je?t? v roce 1912 s n?mi trojspolek? Kde je italsk? ministr zahrani?n?ch z?le?itost? mark?z di San Giuliano? Co d?l? ten p?n? Sp? nebo co? V?te, jak? jsem m?l do vojny ro?n? obrat a jak? m?m dnes? - Nemyslete si, ?e nesleduji ud?losti," pokra?oval, d?vaje se zu?iv? na nadporu??ka, kter? klidn? vypou?t?l z ?st kole?ka cigaretov?ho d?mu, kter? st?hala jedno druh? a rozb?jela je, co? sledovala pan? Katy s velk?m z?jmem, "pro? N?mci ode?li zp?t ku hranic?m, kdy? byli ji? u Pa???e? Pro? zas se vedou mezi M?sou a Moselou prudk? d?lost?eleck? boje? V?te, ?e v Combres a Wo(wru u Marche sho?ely t?i pivovary, kam jsem pos?lal ro?n? p?es p?t set ?ok? chmele? A sho?el i ve Vog?z?ch Hartmansweilersk? pivovar, je srovn?n se zem? ohromn? pivovar v Niederaspachu u Mylh?z. To m?te ztr?ty 1200 ?ok? chmele pro mou firmu ro?n?. ?estkr?t bojovali N?mci s Belgi?any o pivovar Klosterhoek, to m?te ztr?tu 350 ?ok? chmele ro?n?."
      Nemohl d?le roz?ilen?m mluvit, jen vstal, p?istoupil k ?en? a ?ekl: "Katy, ty pojede? okam?it? se mnou dom?. Obl?kej se. - Mne v?echny ty ud?losti tak roz?iluj?," ?ekl po chv?li omluvn?m t?nem, "b?val jsem kdysi ?pln? klidn?m."
      A kdy? ode?la se obl?knout, ti?e ?ekl k nadporu??kovi: "Nevyv?d? to ponejprv. Loni ujela s jedn?m suplentem a na?el jsem je a? v Z?h?ebu. Ud?lal jsem p?i t? p??le?itosti v m?stsk?m pivova?e v Z?h?eb? uz?v?rku na ?est set ?ok? chmele. Ba, jih byl v?bec zlat?m dolem. N?? chmel ?el a? do Ca?ihradu. Dnes jsme napolo zni?eni. Jestli vl?da omez? v?robu piva, zasad? n?m posledn? r?nu."
      A zapaluje si nab?dnutou cigaretu, ?ekl zoufale: "Jedin? Var?ava odb?rala 2370 ?ok? chmele. Nejv?t?? pivovar je tam augusti?nsk?. Z?stupce b?val u m? na n?v?t?v? ka?doro?n?, To je k zouf?n?. Je?t? dob?e, ?e nem?m d?ti."
      Tento logick? z?v?r ka?doro?n? n?v?t?vy z?stupce augusti?nsk?ho pivovaru z Var?avy zp?sobil, ?e se nadporu??k jemn? usm?l, co? obchodn?k s chmelem post?ehl, a proto vykl?dal d?l: "Uhersk? pivovary v ?oproni a ve Velk? Kani?i odb?raly pro sv? exportn? piva, kter? vyv??ely a? do Alexandrie, u m? firmy ro?n? pr?m?rem tis?c ?ok? chmele. Dnes odm?taj? jakoukoliv objedn?vku kv?li blok?d?. Nab?z?m jim chmel o t?icet procent lacin?j??, a neobjedn?vaj? ani jeden ?ok. Stagnace, ?padek, miz?rie a je?t? k tomu dom?c? starosti."
      Obchodn?k s chmelem se odml?el a ml?en? p?eru?ila pan? Katy, p?ipraven? na cestu: "Jak to ud?l?me s m?mi kufry?"
      "P?ijedou pro n?, Katy," ?ekl spokojen? obchodn?k s chmelem, raduje se nakonec, ?e skon?ilo v?e bez v?stupu a pohor?liv? sc?ny, "jestli chce? je?t? obstarat n?jak? n?kupy, je nejvy??? ?as, abychom ?li. Vlak jede ve dv? dvacet."
      Oba rozlou?ili se p??telsky s nadporu??kem a obchodn?k s chmelem byl tak r?d, ?e u? je to odbyto, ?e na rozchodu, v p?eds?ni, ?ekl k nadporu??kovi: "Jestli, nedej b?h, byl byste na vojn? ran?n, p?ije?te k n?m na zotavenou. Budeme v?s co nejpe?liv?ji opatrovat."
      Vr?tiv se do lo?nice, kde pan? Katy se obl?kala na cestu, na?el nadporu??k na umyvadle 400 korun a tento l?stek:
       Pane nadporu??ku! Nezastal jste se mne p?ed tou
       opic?, m?m mu?em, idiotem prvn?ho ??du. Dovolil
       jste, aby mne odvl?kl s sebou jako n?jakou v?c,
       kterou zapomenul v byt?. P?itom dovolil jste si
       ud?lat pozn?mku, ?e jste mn? nab?dl
       pohostinstv?. Douf?m, ?e jsem v?m nezp?sobila
       v?t?? ?traty ne? p?ilo?en?ch 400 koruny o kter?
       pros?m byste se rozd?lil se sv?m sluhou.
      Nadporu??k Luk?? chv?li st?l s l?stkem v ruce a pak jej pomalu roztrhal. S ?sm?vem pod?val se na pen?ze le??c? na umyvadle, a vida, ?e v roz?ilen? zapomn?la h?eb?nek do vlas? na stolku, kdy? si p?ed zrcadlem upravovala vlasy, ulo?il jej mezi sv? feti?istick? relikvie.
      ?vejk se vr?til po poledni. ?el hledat st?jov?ho pin?e pro nadporu??ka.
      "?vejku," ?ekl nadporu??k, "m?te ?t?st?. Ta d?ma, kter? u mne bydlila, je u? pry?. Odvezl ji pan man?el. A za v?echny slu?by, kter? jste j? prok?zal, nechala v?m na umyvadle 400 korun. Mus?te j? p?kn? pod?kovat, respektive jej?mu panu choti, pon?vad? jsou to jeho pen?ze, kter? vzala s sebou na cestu. J? v?m nadiktuji psan?."
      Nadiktoval mu:
      "Velect?n? pane! Ra?te vy??dit nejsrde?n?j?? d?k za 400 korun, kter? mn? darovala va?e pan? cho? za slu?by, kter? jsem j? prok?zal p?i jej? n?v?t?v? v Praze. V?e, co jsem pro ni ud?lal, u?inil jsem ochotn?, a proto nemohu p?ijmouti tento obnos a zas?l?m jej... - Nu jen pi?te d?l, ?vejku, copak sebou tak vrt?te? Kde jsem to p?estal?"
      "A zas?l?m jej...," ?ekl t?esouc?m se hlasem, pln?m tragiky, ?vejk.
      "Dob?e tedy: zas?l?m jej nazp?tek s uji?t?n?m sv? nejhlub?? ?cty. Uctiv? pozdrav a ruky pol?ben? milostiv? pan?. Josef ?vejk, d?stojnick? sluha u nadporu??ka Luk??e. Hotovo?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, je?t? sch?z? datum."
      "20. prosince 1914. Tak a te? napi?te ob?lku a vezm?te t?ch 400 korun a odnesete je na po?tu a po?lete na tuto adresu."
      A nadporu??k Luk?? po?al si vesele pohvizdovat ?rii z operety Rozveden? pan?.
      "Je?t? n?co, ?vejku," ot?zal se nadporu??k, kdy? ?vejk odch?zel na po?tu, "co je s t?m psem, kter?ho jste ?el hledat?"
      "M?m jednoho v p?cu, pane obrlajtnant, n?ramn? hezk? zv??e. Ale bude to t??k? ho dostat. Zejtra douf?m ?e ho snad p?ece p?ivedu. Kou?e."
      6
      Posledn?ho slova nadporu??k Luk?? nezaslechl, a bylo p?ece tak d?le?it?. "Kousala ta potvora o v?echno pry?," cht?l je?t? jednou opakovat ?vejk, ale nakonec si pomyslil: "Co je vlastn? nadporu??kovi do toho. Chce psa, tak ho dostane."
      Nen? to ov?em lehkou v?c? ??ci: "P?ive?te mn? psa!" Majitel? ps? jsou na sv? psy velice opatrn?, a nemus? to b?t pr?v? ?istokrevn? pes. I toho vo???ka, kter? nic jin?ho ned?l?, ne? ?e n?jak? sta?ence zah??v? nohy, m? majitel r?d a ned? mu ubl??it.
      Pes s?m mus? m?t instinkt, zejm?na je-li ?istokrevn?, ?e jednoho kr?sn?ho dne bude sv?mu p?novi odcizen. ?ije neust?le ve strachu, ?e bude ukraden, ?e mus? b?t ukraden. Pes se kup??kladu vzd?l? od sv?ho p?na na proch?zce, je zpo??tku vesel?, dov?div?. Hraje si s druh?mi psy, leze na n? nemravn?, oni na n?ho, o?uch?v? patn?ky, vyzdvihuje no?i?ku na ka?d?m rohu i hokyn??ce na ko? s brambory, zkr?tka m? takovou radost ze ?ivota a sv?t zd? se mu b?t jist? kr?sn?m jako jinochovi po ??astn? maturit?.
      Najednou v?ak pozorujete, ?e veselost jeho miz?, ?e pes vycituje, ?e se ztratil. A nyn? teprve p?ich?z? na n?ho ta prav? zoufalost. Pob?h? zd??en? po ulici, ?enich?, sku?? a v naprost? zoufalosti st?hne ohon mezi nohy, u?i d? dozadu a mete si to uprost?ed ulice kamsi do nezn?ma.
      Kdyby mohl mluvit, tak by k?i?el: "Je???marj?, mne n?kdo ukradne."
      Byli jste n?kdy v psinci a vid?li jste tam takov? ud??en? zjevy ps?? Ti v?ichni jsou ukradeni. Velkom?sto vychovalo zvl??tn? druh zlod?j?, kte?? ?iv? se v?hradn? kr?de?emi ps?. Jsou mal? druhy sal?nn?ch pejsk?, trpasli??, ratl??kov?, zcela nepatrn? rukavice, vejdou se do kapsy u svrchn?ku nebo do d?msk?ho ruk?vn?ku, kde se nos? s sebou. I odtud v?m ho chud?ka vyt?hnou. Zlou n?meckou dogu skvrnitou, kter? hl?d? zu?iv? na p?edm?st? vilu, ukradnou v noci. Policejn?ho psa ukradnou detektivovi p?ed nosem. Vedete si psa na ????e, p?est??hnou ji a u? jsou se psem pry? a vy se pitom? d?v?te na pr?zdnou ???ru. Pades?t procent ps?, kter? na ulici potk?v?te, m?nilo n?kolikr?t sv? p?ny, a ?asto po letech koup?te sv?ho vlastn?ho psa, kter?ho v?m jako ?t?n? ukradli, kdy? jste s n?m ?el na proch?zku. Nejv?t?? nebezpe?? b?ti ukradenu hroz? ps?m, kdy? je vyv?d?j?, aby vykonali malou i velkou t?lesnou pot?ebu. Zejm?na p?i posledn?m aktu se jich nejv?c ztr?c?. Proto se ka?d? pes p?i tom opatrn? kolem sebe rozhl???.
      Jest n?kolik syst?m?, jak se kradou psi. Bud' p??mo, n?co na zp?sob kapesn? kr?de?e, nebo podvodn?m vyl?k?n?m ne??astn?ho tvora k sob?. Pes jest zv??e v?rn?, ale jen v ??tance neb v p??rodopise. Dejte o?ichat i nejv?rn?j??mu psu sma?enou ko?skou uzenku, a je ztracen. Zapomene na p?na, vedle kter?ho kr???, oto?? se a jde za v?mi, p?i?em? mu z tlamy tekou sliny a v p?edzv?sti a tu?en? velk? radosti nad uzenkou vrt? p??v?tiv? ocasem a protahuje nozdry jako nejbujn?j?? h?ebec, kdy? ho vedou ke klisn?.
      Na Mal? Stran? u Z?meck?ch schod? je mal? v??ep piva. Jednoho dne sed?li tam v ?eru vzadu dva mu?i. Jeden voj?k a druh? civilista. Naklon?ni k sob? ?eptali si tajemn?. Vyhl??eli jako spiklenci z dob Ben?tsk? republiky.
      "Ka?dej den ve vosum hodin," ?eptal civilista voj?kovi, "chod? s n?m slu?ka na roh Havl??kov?ho n?m?st? k parku. Ale von je potvora, kou?e o v?echno pry?. Ned? se pohladit."
      A nakl?n?je se je?t? v?c k voj?kovi, za?eptal mu do ucha: "Ani bu?ta ne?ere."
      "Sma?en?ho?" ot?zal se voj?k.
      "Ani sma?en?ho."
      Oba si odplivli.
      "Co tedy ta potvora ?ere?"
      "P?nb?hv? co. Voni jsou n?kte?? psi rozmazlen? a rozhej?kan? jako arcibiskup."
      Voj?k s civilistou si ?ukli a civilista d?le ?eptal: "Jednou ode m? jeden ?ernej ?pic, kter?ho jsem pot?eboval pro psinec nad Klamovkou, necht?l taky vz?t bu?ta. Chodil jsem za n?m po t?i dny, a? u? jsem to nevydr?el a p??mo se zeptal t? pan?, co s t?m psem chodila na proch?zku, co vlastn? ten pes ?ere, ?e je tak p?knej. Pan? to zalichotilo a ?ekla, ?e m? nejrad?i kotlety. Tak jsem mu koupil ??zek. Mysl?m si, to je je?t? lep??. A vid??, mrcha pes si ho ani nev??m, ?e to bylo telec?. Byl ud?lanej na vep?ov? maso. Tak jsem musel mu koupit kotletu. Dal jsem mu ji o?ichat a b???m, pes za mnou. Pan? k?i?ela: ,Punt?ku, Punt?ku,` ale kdepak mile] Punt?k. Za kotletou b??el a? za roh, tam jsem mu dal ?et?zek na krk a druhej den u? byl v psinci nad Klamovkou. M?l pod krkem p?r b?lejch chlup?, skupinku, tu mu zamalovali na?erno a nikdo ho nepoznal. Ale vost?tn? psi, a ?e jich bylo hodn?, v?ichni ?li na ko?sk?ho sma?en?ho bu?ta. Ty bys ud?lal taky nejlep??, kdybys se j? voptal, co ten pes nejrad?ji ?ere; ty jsi voj?k, postavu m?? a vona ti to sp?? ?ekne. J? u? jsem se j? ptal, ale ona se na m? pod?vala, jako kdyby mne cht?la probodnout, a ?ekla: ,Co je v?m do toho: Vona nen? moc hezk?, je to vopice, ale s voj?kem bude mluvit."
      "Je to opravdu st?jovej pin?? M?j obrlajtnant jin?ho nechce."
      "Fe??k st?jovej pro?. Pep? a s?l, dovopravdy ?istokrevnej, jako?e ty jse? ?vejk a j? Blahn?k. Mn? jde vo to, co ?ere, to mu d?m a p?ivedu ti ho."
      Oba p??tel? si op?t ?ukli. Je?t? kdy? ?vejk se ?ivil prodejem ps? do vojny, Blahn?k mu je dod?val. Byl to zku?en? mu? a vypravovalo se o n?m, ?e kupoval pod rukou z pohodnice podez?el? psy a zas je prod?val d?l. M?l dokonce u? jednou vzteklinu a v Pasteurov? ?stavu ve V?dni byl jako doma. Nyn? pova?oval za svou povinnost nezi?tn? voj?kovi ?vejkovi pomoci. Znal v?echny psy v cel? Praze i okol?, a mluvil proto tak ti?e, aby se hostinsk?mu neprozradil, pon?vad? mu z hostince p?ed p?lrokem odnesl pod kab?tem ?t?n?, jezev??ka, kter?mu dal cucat ml?ko z d?tsk? l?hve, tak?e ho hloup? ?t?n? patrn? pova?ovalo za m?mu a ani nedutalo pod kab?tem.
      Kradl ze z?sady jen ?istokrevn? psy a mohl b?t soudn?m znalcem. Dod?val do v?ech psinc? i soukrom?m osob?m, jak se to dalo, a ?el-li po ulici, tu na n?ho vr?eli psi, kter? kdysi ukradl, a kdy? st?l n?kde u v?kladn? sk??n?, ?asto n?jak? mstiv? pes vyzdvihl u n?ho za z?dy no?i?ku a pokropil mu kalhoty.
      -
      V osm hodin r?no druh?ho dne bylo vid?t dobr?ho voj?ka ?vejka chodit na rohu Havl??kova n?m?st? a parku. hekal na slu?ku se st?jov?m pin?em. Kone?n? se do?kal a kolem n?ho p?eb?hl vousat? pes, rozje?en?, ostrosrst?, s moudr?ma ?ern?ma o?ima. Byl vesel? jako v?ichni psi, kdy? si odbyli svou pot?ebu, a hnal se k vrabc?m sn?daj?c?m ko?sk? trus na ulici.
      Pak p?e?la kolem ?vejka ta, kter? ho m?la na starosti. Byla to star?? d?vka se zp?sobn? do v?ne?ku zapleten?mi vlasy. Hv?zdala na psa a to?ila ?et?zkem a elegantn?m karab??em.
      ?vejk ji oslovil:
      "Dovolte, sle?no, kudy se jde na ?i?kov?"
      Zastavila se a pod?vala se na n?ho, mysl?-li to up??mn?, a dobr?ck? obli?ej ?vejk?v j? ?ekl, ?e opravdu ten voj??ek chce asi j?t na ?i?kov. V?raz jej? tv??e zm?kl a ona ochotn? mu vykl?dala, jak na ten ?i?kov p?jde.
      "J? jsem teprve ned?vno do Prahy p?elo?enej," ?ekl ?vejk, "j? nejsem zdej??, j? jsem z venkova. Vy taky nejste z Prahy?"
      "J? jsem z Vod?an."
      "Tak jsme nedaleko od sebe," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem z Protiv?na."
      Tato znalost m?stopisu ?esk?ho jihu, nabyt? kdysi p?i man?vrech v tom kraji, naplnila srdce d?vky krajansk?m teplem.
      "Tak zn?te v Protiv?n? na n?m?st? ?ezn?ka Pejchara?"
      "Jakpak bych ho neznal."
      "To je m?j bratr."
      "Toho tam maj? u n?s v?ichni r?di," ?ekl ?vejk, "von je moc hodnej, ?slu?nej, m? dobr? maso a d?v? dobrou v?hu."
      "Nejste vy Jare??v?" ot?zala se d?vka, za??naj?c sympatizovat s nezn?m?m voj??kem.
      "Jsem."
      "A kter?ho Jare?e, toho z Kr?e u Protiv?m, nebo z Ra?ic?"
      "Z Ra?ic."
      "Je?t? rozv??? pivo?"
      "Po??d."
      "Ale on u? mus? m?t hodn? p?es ?edes?t?"
      "Vosuma?edes?t mu bylo letos na ja?e," odv?til klidn? ?vejk, "te? si zaopat?il psa a to se mu to jede. Pes mu sed? na voze. Zrovna takovej pes jako tamhleten, co hon? ty vrabce. Hezkej pejsek, moc p?knej."
      "To je n??," vysv?tlovala mu jeho nov? zn?m?, "j? slou??m zde u pana obr?ta. Vy nezn?te na?eho pana obr?ta?"
      "Zn?m, to je p?knej inteligent," ?ekl ?vejk, i "u n?s byl v Bud?jovic?ch taky takovej jeden obr?t."
      "N?? p?n je p??snej, a jak posledn? se ??kalo, ?e n?m v Srbsku natloukli, tak p?i?el cele] vztekle] dom? a sh?zel v kuchyni v?echny tal??e a cht?l I mn? d?t vejpov??."
      "Tak to je tedy v?? pejsek," p?eru?il ji ?vejk, "to je ?koda, ?e m?j obrlajtnant nem??e ??dn?ho psa vyst?t, j? m?m velice r?d psy." Odml?el se a n?hle vyrazil: "Ka?dej pes ale taky v?echno ne?ere."
      "N?? Fox si stra?n? vyb?r?, jeden ?as necht?l v?bec j?st maso, a? te? op?t."
      "A co ?ere nejrad?i?"
      "J?tra, va?en? j?tra."
      "Telec? nebo vep?ov??"
      "To je mu jedno," usm?la se ,krajanka` ?vejkova, pova?uj?c posledn? ot?zku za nepoda?en? pokus o vtip.
      Proch?zeli se je?t? chv?li, pak se k nim p?idal i st?jov? pin?, kter? byl uv?z?n na ?et?zku. Choval se k ?vejkovi velice d?v?rn? a pokou?el se roztrhnout mu alespo? n?hubkem kalhoty, vyskakoval na n?ho a n?hle, jako by vycitoval, co si o n?m ?vejk mysl?, p?estal sk?kat a ?el smutn? a zara?en?, d?vaje se ?kosem na ?vejka, jako by cht?l ??ci: Tedy to na mne taky ?ek??
      Potom mu je?t? ?ekla, ?e chod? t?? ka?d? ve?er v ?est hodin sem se psem, ?e nev??? ??dn?mu mu?sk?mu z Prahy, ?e se dala jednou do novin a p?ihl?sil se jeden z?me?n?k za ??elem s?atku a vyl?kal z n? 800 korun na n?jak? vyn?lez a zmizel. Na venkov? jsou lid? rozhodn? poctiv?j??. Jestli by se vdala, vzala by si jedin? venkovsk?ho ?lov?ka, ale a? po v?lce. V?le?n? s?atky pova?uje za hloupost, pon?vad? oby?ejn? takov? ?ensk? z?stane vdovou.
      ?vejk j? dal mnoho nad?j?, ?e p?ijde v ?est hodin, a ode?el, aby sd?lil p??teli Blahn?kovi, ?e pes ?ere j?tra jak?hokoliv druhu.
      "Pohost?m ho hov?z?ma," rozhodl se Blahn?k, "na ty jsem u? dostal bernard?na tov?rn?ka Vydry, n?ramn? v?rn? zv??e. Zejtra ti psa p?ivedu v po??dku."
      Blahn?k splnil slovo. Kdy? byl dopoledne ?vejk hotov s ukl?zen?m bytu, ozval se za dve?mi ?t?kot a Blahn?k vt?hl do bytu vzp?raj?c?ho se st?jov?ho pin?e, kter? byl je?t? v?ce rozje?en, ne? ho rozje?ila p??roda. Koulel divoce o?ima a d?val se tak posupn?, ?e p?ipom?nal hladov?ho tygra v kleci, p?ed kterou stoj? vypasen? n?v?t?vn?k zoologick? zahrady. Cvakal zuby, vr?el, jako by cht?l ??ct: Roztrh?m, se?eru.
      Uv?zali psa ke kuchy?sk?mu stolu a Blahn?k vyl??il postup odcizen?.
      "?el jsem schv?ln? kolem n?ho, dr?e zabalen? va?en? j?tra v pap?ru. Po?al ?enichat a vyskakovat na mne. Nedal jsem mu nic a ?el d?l. Pes za mnou. U parku jsem se voto?il do Bredovsk? ulice a tam jsem mu dal prvn? kousek. ?ral to v chodu, aby mne neztratil z o??. Zabo?il jsem do Jind?i?sk?, kde jsem mu dal novou porci. Pak jsem ho, kdy? se na?ral, uv?zal na ?et?zek a t?h jsem ho p?es V?clavsk? n?m?st? na Vinohrady, a? do Vr?ovic. Po cest? mn? vyv?d?l prav? divy. Kdy? jsem p?ech?zel elektriku, lehl si a necht?l se hnout. Snad se cht?l d?t p?eject. P?ines jsem s sebou taky ?ist? rodokmen, kter? jsem koupil u pap?rn?ka Fuchse. Ty um?? pad?lat rodokmeny, ?vejku."
      "To mus? bejt tvou rukou napsan?. Napi?, ?e poch?z? z Lipska ze psince von B?low. Otec Arnheim von Kahlsberg, matka Emma von Trautensdorf, po otci Siegfried von Busenthal. Otec obdr?el prvn? cenu na berl?nsk? v?stav? st?jov?ch pin?? v roce 1912. Matka vyznamen?na zlatou medali? norimbersk?ho spolku pro chov u?lechtil?ch ps?. Jak mysl?? ?e je starej?"
      "Podle zub? dva roky."
      "Napi?, ?e je p?ldruh?ho."
      "Je ?patn? kup?rovanej, ?vejku. Pod?vej se mu na u?i."
      "Tomu se d? pomoct. Zast??hneme mu je pop??pad?, a? si u n?s zvykne. Te?' by se je?t? v?c zlobil."
      Ukradenec vr?el vztekle, fun?l, zm?tal sebou, a pak si lehl a s vyplazen?m jazykem, unaven, ?ekal, co se s n?m stane d?l. Pomalu st?val se klidn?j??m, jen ob?as ?alostn? zak?u?el.
      ?vejk mu p?edlo?il zbytek jater, kter? mu p?edal Blahn?k. On v?ak se jich nev?iml a vrhl na n? jen trucovit? pohled a pod?val se na oba s v?razem: U? jsem se jednou nap?lil, se?erte si to sami.
      Le?el rezignovan? a p?etva?oval se, ?e d??m?. Pak mu najednou n?co vlezlo do hlavy, vstal a za?al pan??kovat a prosit p?edn?ma tlapkama. Vzd?val se.
      Na ?vejka tato dojemn? sc?na nijak ne??inkovala.
      "Lehne?," zak?i?el na ubo??ka, kter? op?t si lehl, k?u?e ?alostn?.
      "Jak? mu m?m d?t jm?no do rodokmenu?" ot?zal se Blahn?k, "jmenoval se Fox, tak n?co podobn?ho, aby tomu hned rozum?l."
      "Tak ho nazveme t?ebas Max, pod?vej se, Blahn?ku, jak zved? u?i. Vsta?, Maxi!"
      Ne??astn? st?jov? pro?, kter?mu vzali i domov, i jm?no, vstal a o?ek?val dal?? rozkazy.
      "J? bych myslel, abychom ho odv?zali;" rozhodl se ?vejk, "uvid?me, co to bude d?lat "
      Kdy? byl odv?z?n, prvn? jeho cesta byla ke dve??m, kde za?t?kal t?ikr?t kr?tce na kliku, spol?haje patrn? na velikomyslnost t?ch zl?ch lid?. Vida v?ak, ?e nemaj? pochopen? pro jeho touhu dostat se ven, ud?lal u dve?? lou?i?ku, p?esv?d?en, ?e ho vyhod?, jako to kdysi d?l?vali, kdy? byl ml?d a plukovn?k ho u?il, ??zn?, po vojensku, b?t zimmerrein.
      M?sto toho poznamenal ?vejk: "Ten je chytrej, to je kus jezovity," p?et?hl ho p?skem a namo?il mu v lou?i?ce ?um?k, ?e se nesta?il olizovat.
      K?u?el nad tou potupou a po?al b?hat po kuchyni, ?enichaje zoufale svou vlastn? stopu, pak z?istajasna ?el ke stolu, se?ral na zemi p?edlo?en? zbytek jater, lehl si ke kamn?m a usnul po tom dobrodru?stv?.
      "Co jsem ti dlu?en?" ot?zal se ?vejk Blahn?ka, kdy? se s n?m lou?il.
      "Nemluv o tom, ?vejku," ?ekl m?kce Blahn?k, "pro star?ho kamar?da v?echno ud?l?m, zejm?na kdy? slou?? na vojn?. Sbohem, hochu, a nevo? ho nikdy p?es Havl??kovo n?m?st?, aby se nestalo n?jak? ne?t?st?. Kdybys pot?eboval je?t? n?jak?ho psa, tak v??, kde bydl?m."
      ?vejk nechal Maxa sp?t hodn? dlouho a koupil zat?m u ?ezn?ka ?tvrt kila jater, uva?il je a ?ekal, a? se Max probud?, dav mu k ?enichu kousek tepl?ch jater.
      Max se za?al ze span? olizovat, pak se prot?hl, o?ichal j?tra a zhltl je. Pak ?el ke dve??m a opakoval sv?j pokus s klikou.
      "Maxi!" zavolal na n?j ?vejk, "poj? ke mn?!"
      ?el s ned?v?rou, ?vejk ho vzal na kl?n, hladil a ponejprv Max zbytkem sv?ho kup?rovan?ho ohonu zavrt?l p??telsky a jemn? ch?apl po ?vejkov? ruce, dr?el ji v tlam? a pod?val se moud?e na ?vejka, jako by cht?l ??ci: Zde se ned? nic d?lat, j? v?m, ?e jsem to prohr?l.
      ?vejk ho d?l hladil a po?al mu vypravovat n??n?m hlasem:
      "Tak byl jednou jeden pejsek, jmenoval se Fox a ten ?il u jednoho obr?ta. Vodila ho slu?ka na proch?zku a p?i?el jeden p?n, ten Foxa ukrad. Fox se dostal na vojnu k jednomu obrlajtnantovi a dali mu jm?no Max.
      Maxi, dej pac! Tak vid??, hovado, ?e budeme dobr?ma kamar?dy, jestli bude? hodnej a poslu?nej. Jinak bude? m?t vojnu jako ?emen."
      Max sesko?il ?vejkovi z kl?na a po?al na n?ho vesele dor??et. Do ve?era, kdy se vr?til nadporu??k z kas?ren, byli ?vejk a Max nejlep??mi kamar?dy.
      D?vaje se na Maxe, pomyslil si ?vejk filosoficky: "Kdy? se to vezme kolem a kolem, je vlastn? ka?dej voj?k taky ukradenej ze sv?ho domova."
      Nadporu??k Luk?? byl velice p??jemn? p?ekvapen, kdy? uvid?l Maxa, kter? t?? jevil velkou radost, ?e op?t vid? mu?e se ?avl?.
      Na ot?zku, odkud je a co stoj?, sd?lil mu ?vejk s naprost?m klidem, ?e pes byl mu darov?n jedn?m kamar?dem, kter? pr?v? narukoval.
      "Dob?e, ?vejku," ?ekl nadporu??k, hraje si s Maxem, "na prvn?ho dostanete ode m? pades?t korun za psa."
      "Nemohu p?ijmout, pane obrlajtnant "
      "?vejku," ?ekl p??sn? nadporu??k, "kdy? jste nastupoval Slu?bu, vysv?tlil jsem v?m, ?e mus?te poslouchat na slovo. Kdy? v?m ??k?m, ?e dostanete pades?t korun, tak je mus?te vz?t a prop?t. Co ud?l?te, ?vejku, s t?mi pades?ti korunami?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je propiju podle rozkazu."
      "A kdybych, ?vejku, snad zapomn?l na to, p?ikazuji v?m, abyste mn? hl?sil, ?e m?m v?m d?t za psa pades?t korun. Rozum?te? Nem? ten pes blechy? Rad?ji ho vykoupejte a vy?esejte. Z?tra m?m slu?bu, ale poz?t?? s n?m p?jdu na proch?zku."
      Zat?mco ?vejk koupal Maxa, plukovn?k, b?val? jeho majitel, stra?n? doma l?te?il a vyhro?oval, ?e postav? toho, kdo mu psa ukradl, p?ed v?le?n? soud, ?e ho d? zast?elit, pov?sit, zav??t na dvacet let a rozsekat.
      "Der Teufel soll den Kerl buserieren," oz?valo se v byt? plukovn?ka, a? se t??sla okna, "mit solchen Meuchelmtirdern werde ich hald fertig."
      Nad ?vejkem i nadporu??kem Luk??em vzn??ela se ve vzduchu katastrofa.

15. kapitola

Katastrofa

      Plukovn?k Bed?ich Kraus, maj?c? t?? p??domek von Zillergut, po n?jak? vesni?ce v Solnohradech, kterou jeho p?edkov? pro?rali ji? ve stolet? osmn?ct?m, byl ?ctyhodn?m pitomcem. Kdy? n?co vypravoval, mluvil sam? pozitivn? v?ci, t?zaje se p?itom, zdali v?ichni rozum? nejprimitivn?j??m v?raz?m: "Tedy okno, p?nov?, ano. V?te, co je to okno?"
      Nebo: "Cesta, u kter? po obou stran?ch jsou p??kopy, naz?v? se silnic?. Ano, p?nov?. V?te, co je to p??kop? P??kop jest vykop?vka, na kter? pracuje v?ce lid?. Jest to prohlubenina. Ano. Pracuje se motykami. V?te, co je to motyka?"
      Trp?l vysv?tlovac? m?ni?, co? ?inil s takov?m odu?evn?n?m jako n?jak? vyn?lezce vypravuj?c? o sv?m d?le.
      "Kniha je, p?nov?, v?ce r?zn? na?ezan?ch ?tvrtek pap?ru, r?zn?ho form?tu, kter? jest poti?t?n a sestaven dohromady, sv?z?n a skl??en. Ano. V?te, p?nov?, co je to klih? Klih jest lepidlo."
      Byl tak nehor?zn? blb?, ?e se mu d?stojn?ci zdaleka vyh?bali, aby nemuseli od n?ho sly?et, ?e chodn?k rozd?luje ulici na j?zdn? dr?hu a ?e je to vyv??en? dl??d?n? pruh kolem pr??el? domu. A pr??el? domu ?e je ona ??st, kterou vid?me z ulice nebo z chodn?ku. Zadn? ??st domu z chodn?ku vid?t nem??eme, o ?em? se okam?it? m??eme p?esv?d?it, jestli vstoup?me do j?zdn? dr?hy.
      Byl ochoten tu zaj?mavost ihned demonstrovat. Na?t?st? v?ak ho p?ejeli. Od t? doby zpitom?l je?t? v?c. Zastavoval d?stojn?ky a d?val se s nimi do nekone?n? dlouh?ch rozhovor? o amolet?ch, slunci, teplom?rech, koblih?ch, oknech a po?tovn?ch zn?mk?ch.
      Bylo to opravdu podivuhodn?, ?e ten blbec mohl pom?rn? dosti rychle postupovat a m?t za sebou velice vlivn? lidi, jako byl vel?c? gener?l, kter? mu dr?el palec i p?i jeho naprost? vojensk? neschopnosti.
      O man?vrech prov?d?l se sv?m plukem prav? divy. Nikdy nedorazil nikam v?as, vodil pluk v kolon?ch proti strojn?m pu?k?m, a kdysi p?ed l?ty stalo se p?i c?sa?sk?ch man?vrech na ?esk?m jihu, ?e se ?pln? s plukem ztratil, dostal se s n?m a? na Moravu, kde se s n?m potloukal je?t? n?kolik dn? potom, kdy? u? bylo po man?vrech a voj?ci le?eli v kas?rn?ch. Pro?lo mu to.
      Jeho p??telsk? pom?r s vel?c?m gener?lem a jin?mi nem?n? blb?mi vojensk?mi hodnost??i star?ho Rakouska vynesl mu r?zn? vyznamen?n? a ??dy, kter?mi byl neoby?ejn? poct?n, a pova?oval se za nejlep??ho voj?ka pod sluncem a teoretikem strategie i v?ech vojensk?ch v?d.
      P?i p?ehl?dk?ch pluku d?val se do hovoru s voj?ky a ptal se jich v?dy jedno a tot??:
      "Pro? se ru?nici zaveden? ve vojsku ??k? manlicherovka?"
      U pluku m?l p?ezd?vku manlichertrotl. Byl neoby?ejn? mstiv?, ni?il pod??zen? d?stojn?ky, kdy? se mu nel?bili, a kdy? se cht?li ?enit, tu pos?lal nahoru velmi ?patn? odporu?en? jich ??dosti.
      Sch?zela mu polovi?ka lev?ho ucha, kterou mu usekl jeho protivn?k za ml?d? v souboji kv?li prost?mu konstatov?n? pravdy, ?e Bed?ich Kraus von Zillergut je prapitom? chlap.
      Rozebereme-li jeho du?evn? schopnosti, dojdeme k p?esv?d?en?, ?e nebyly o nic lep?? t?ch, kter? proslavily otlemen?ho Habsburka Franti?ka Josefa jako notorick?ho idiota.
      T?? sp?d jeho ?e?i, t?? z?soba nejv?t?? naivnosti. Na jednom banketu v d?stojnick?m kasin? plukovn?k Kraus von Zillergut z?istajasna pronesl, kdy? byla ?e? o Schillerovi: "Tak jsem v?m, p?nov?, v?era vid?l parn? pluh hnan? lokomotivou. Pova?te si, p?nov?, lokomotivou, ale ne jednou, dv?ma lokomotivami. Vid?m kou?, jdu bl??, a ona to lokomotiva a na druh? stran? druh?. ?ekn?te mn?, p?nov?, nen?-li? to sm??n?? Dv? lokomotivy, jako by nesta?ila jedna."
      Zaml?el se a po chv?li prohodil: "Dojde-li benz?n, mus? se automobil zastavit. To jsem tak? vid?l v?era. Potom se ?van? o setrva?nosti, p?nov?. Nejede, stoj?, nehne se, nem? benz?nu. Nen?-li? to sm??n??"
      Byl p?i sv? tuposti neoby?ejn? n?bo?n?. M?l doma v byt? dom?c? olt??. Chodil ?asto ke zpov?di a k p?ij?m?n? k Ign?ci a od vypuknut? v?lky modlil se za zdar zbran? rakousk?ch a n?meck?ch. M?chal k?es?anstv? se sny o germ?nsk? hegemonii. B?h m?l pomoci zabrat bohatstv? a ?zem? p?emo?en?ch.
      Stra?n? se v?dy roz?iloval, kdy? ?etl v novin?ch, ?e op?t p?ivezli zajatce. ??kal: "K ?emu vozit zajatce? Post??let se maj? v?ichni. ??dn? slitov?n?. Tancovat mezi mrtvolami. V?echny civilisty v Srbsku sp?lit do posledn?ho. D?ti ub?t bajonety!"
      Nebyl o nic hor?? ne? n?meck? b?sn?k Vierordt, kter? uve?ejnil za v?lky ver?e, aby N?mecko nen?vid?lo a zab?jelo s ?eleznou du?? mili?ny francouzsk?ch ??bl?:
       A? a? k oblak?m nad hory
       hromad? se lidsk? kosti a kou??c? se maso...
      Ukon?iv vyu?ov?n? ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k?, vy?el si nadporu??k Luk?? na proch?zku s Maxem.
      "Dovoluji si v?s upozornit, pane obrlajtnant," ?ekl starostliv? ?vejk, "?e na toho psa mus?te bejt vopatrnej, aby v?m neutek. Vono se mu t?eba m??e zastesknout po star?m domov? a von by moh vz?t roha, kdybyste ho odv?zal ze ???ry. A taky bych v?m neradil vodit ho p?es Havl??kovo n?m?st?, tam se potlouk? jeden zlej ?eznickej pes vod Mari?nsk?ho obrazu, kterej je n?ramn? kousavej. Jak uvid? ve sv?m raj?n? ciz?ho psa, hned je na n?ho ??rlivej, aby mu tam n?co nese?ral. Von je jako ten ?ebr?k vod Svat?ho Ha?tala."
      Max vesele vyskakoval a pletl se pod nohy nadporu??kovi, zato?il se ???rou kolem ?avle a projevoval neoby?ejnou radost, ?e jde na proch?zku.
      Vy?li na ulici a nadporu??k Luk?? zam??il se psem na P??kopy. M?l se setkat s jednou d?mou na rohu Pansk? ulice. Byl zabr?n v ??edn? my?lenky. O ?em m? z?tra p?edn??et jednoro?n?m dobrovoln?k?m ve ?kole? Jak ud?v?me v??ku n?jak?ho vrchu? Pro? ud?v?me v?dy v??ku od hladiny mo?sk?? Jak z v??ek nad hladinou mo?skou ustanov?me prostou v??ku vrchu od jeho paty? Zatracen?, pro? ministerstvo vojenstv? d?v? takov? v?ci do ?koln?ho programu. To je p?ece pro d?lost?electvo. A jsou p?ece mapy jener?ln?ho ?t?bu. Kdy? nep??tel bude na k?t? 312, nesta?? oby?ejn? p?em??let o tom, pro? je v??ka toho kopce ud?na od hladiny mo?sk?, nebo vypo??tat si, jak je vysok? ten kopec. Pod?v?me se na mapu, a m?me to. Z t?ch my?lenek byl vyru?en p??sn?m "Halt!", pr?v? kdy? se bl??il k Pansk? ulici.
      Sou?asn? s "Halt!" sna?il se mu pes vy?kubnout i se ???rou a s radostn?m ?t?kotem vrhl se na toho ?lov?ka, kter? ?ekl p??sn? "Halt!"
      P?ed nadporu??kem st?l plukovn?k Kraus von Zillergut. Nadporu??k Luk?? zasalutoval a st?l p?ed plukovn?kem, omlouvaje se, ?e nevid?l.
      Plukovn?k Kraus byl zn?m mezi d?stojn?ky svou v??n? anhaltovat. Pova?oval salutov?n? za n?co, na ?em z?vis? ?sp?ch v?lky a na ?em zbudov?na cel? vojensk? moc.
      "Do salutov?n? m? voj?k vkl?dat du?i," ??k?val. Byl to nejkr?sn?j?? kapr?lsk? mysticismus.
      Dbal o to, aby ten, kter? vzd?v? ?est, zasalutoval podle p?edpisu do nejjemn?j??ch podrobnost?, p?esn? a d?stojn?.
      ??hal na v?echny, kte?? ?li kolem n?ho. Od infanteristy a? na podplukovn?ka. Infanteristy, kte?? letmo zasalutovali, jako by cht?li ??ci, dot?kaj?ce se ?t?tku ?epice: "T?b?h," vodil s?m p??mo do kas?ren k potrest?n?.
      Pro n?ho neplatilo: "J? nevid?l."
      "Voj?k," ??k?val, "mus? sv?ho p?edstaven?ho hledat v z?stupu a na nic jin?ho nemyslet, ne? aby dost?l v?em sv?m povinnostem, kter? jsou mu p?edeps?ny v dienstreglam?. Kdy? padne na boji?ti, m? p?ed svou smrt? zasalutovat. Kdo neum? salutovat, d?l?, ?e nevid?, nebo salutuje nedbale, je u m? bestie:`
      "Pane nadporu??ku," hrozn?m hlasem ?ekl plukovn?k Kraus, "ni??? ?ar?e mus? v?dy vzd?t ?est vy???m. To nen? zru?eno. A za druh?: Odkdy si zvykli p?ni d?stojn?ci chodit s ukraden?mi psy po promen?d?? Ano, s ukraden?mi psy. Pes, kter? pat?? druh?mu, jest pes kraden?."
      "Tento pes, pane plukovn?ku...," nam?tl nadporu??k Luk??.
      "...pat?? mn?, pane nadporu??ku," p?eru?il ho drsn? plukovn?k, "je to m?j Fox."
      A Fox ?ili Max vzpomn?l si na sv?ho star?ho p?na a nov?ho vypudil ?pln? ze sv?ho srdce, a vytrhnuv se sk?kal na plukovn?ka a projevoval takovou radost, jak? by byl schopen zamilovan? sext?m kdy? najde pochopen? u sv?ho ide?lu.
      "Chodit s ukraden?mi psy, pane nadporu??ku, nesrovn?v? se s d?stojnickou ct?. Nev?d?l? D?stojn?k nem??e kupovat psa, nep?esv?d?iv se, ?e ho m??e koupit bez n?sledk?," h??mal d?l plukovn?k Kraus, hlad? Foxa-Maxa, kter? z podlosti po?al vr?et na nadporu??ka a cenit zuby, jako by mu byl plukovn?k ?ekl, ukazuje na nadporu??ka: "Vem si ho!"
      "Pane nadporu??ku," pokra?oval plukovn?k, "pova?ujete za spr?vn? jezdit na ukraden?m koni? Ne?etl jste inzer?t v Bohemii a v Tagblattu, ?e se mn? ztratil st?jov? pro?? Vy jste ne?etl inzer?t, kter? dal v?? p?edstaven? do novin?"
      Plukovn?k spr?skl ruce.
      "Opravdu, tihle mlad? d?stojn?ci! Kde je discipl?na? Plukovn?k d? inzer?ty, a nadporu??k je ne?te."
      "Kdybych ti, ty d?dku star?, mohl d?t p?r facek," pomyslil si nadporu??k Luk??, d?vaje se na licousy plukovn?ka, kter? p?ipom?naly orangutana.
      "Poj?te s sebou na minutu," ?ekl plukovn?k. A tak ?li a vedli velmi p??jemn? rozhovor:
      "Na front?, pane nadporu??ku, se v?m nem??e takov? v?c podruh? p?ihodit. V t?lu se proch?zet s ukraden?mi psy je jist? velice nep??jemn?. Ano! Proch?zet se se psem sv?ho p?edstaven?ho. V dob?, kdy denn? ztr?c?me na boji?t?ch sta d?stojn?k?. A inzer?ty se ne?tou. To bych mohl inzerovat sto let, ?e se mn? ztratil pes. Dv? st? let, t?i sta let!"
      Plukovn?k se hlasit? vysmrkal, co? bylo v?dy u n?ho zn?mkou velk?ho roz?ilen?, a ?ekl: "M??ete se d?le proch?zet," oto?il se a odch?zel, sekaje zlostn? jezdeck?m bi??kem p?es konce sv?ho d?stojnick?ho pl??t?.
      Nadporu??k Luk?? p?e?el na druh? chodn?k a sly?el i tam poznovu "Halt!" Plukovn?k zadr?el pr?v? jednoho ne??astn?ho infanteristu, z?lo?n?ka, kter? myslel na svou m?mu doma a p?ehl?dl ho.
      Plukovn?k vlastnoru?n? ho t?hl do kas?ren k potrest?n?, sp?laje mu mo?sk?ch prasat,
      "Co s t?m ?vejkem ud?l?m?" pomyslil si nadporu??k. "Rozbiju mu hubu, ale to nesta??. I ?em?nky mu tahat z t?la je na toho lumpa m?lo." Nedbaje, ?e se m?l sej?t s jednou d?mou, zam??il roz??len? k domovu.
      "J? ho zabiju, pacholka," ?ekl k sob?, sedaje do elektriky.
      -
      Mezit?m byl dobr? voj?k ?vejk poh???en v rozmluvu s ordonanc? z kas?ren. Voj?k p?inesl nadporu??kovi n?jak? listiny k podpisu a ?ekal nyn?.
      ?vejk hostil ho k?vou a vypravovali si spolu, ?e to Rakousko projede.
      Vedli ten hovor, jako by se to samo sebou rozum?lo. Byla to nekone?n? ?ada v?rok?, kde by ka?d? slovo bylo jist? u soudu definov?no jako velezr?da a oba by byli ob??eni.
      "C?sa? p?n mus? bejt z toho blbej," prohl?sil ?vejk, "von nikdy nebyl chytrej, ale tahle vojna ho jist? doraz?."
      "Je blbej," s ur?itost? prohl?sil voj?k z kas?ren, "blbe] jako poleno. Von snad ani nev?, ?e je vojna. M??e bejt, ?e se mu to styd?li ??ct. Jestli je podepsanej na tom manifest? k t?m jeho n?rod?m, tak je to zlod?jna. To dali do tisku bez jeho v?dom?, von u? v?bec nem??e na nic myslet."
      "Von je hotovej," znalecky doplnil ?vejk, "d?l? pod sebe a musej? ho krmit jako mal? d?t?. P?ede?le vypravoval jeden p?n v hospod?, ?e m? dv? kojn? a ?e ka?dej den t?ikr?t je c?sa? p?n u prsu."
      "Kdyby u? jen to bylo," povzdechl voj?k z kas?ren, "a na?ezali n?m, aby u? jednou Rakousko m?lo pokoj."
      A oba pokra?ovali d?le v rozhovoru, a? kone?n? ?vejk odsoudil Rakousko nadobro slovy: "Takov? blb? monarchie nem? ani na sv?t? bejt," k ?emu?, aby jaksi ten v?rok doplnil v praktick?m sm?ru, dodal druh?: "Jak p?ijdu na.front, tak se jim zdejchnu."
      Kdy? oba potom je?t? d?le tlumo?ili n?zor ?esk?ho ?lov?ka na v?lku, voj?k z kas?ren opakoval, co dnes sly?el v Praze, ?e u N?choda je sly?et d?la a rusk? car ?e bude co nejd??v v Krakov?.
      Potom si vypravovali o tom, ?e se obil? od n?s voz? do N?mecka, n?me?t? voj?ci ?e dost?vaj? cigarety a ?okol?du.
      Pak si vzpomn?li na doby star?ch v?lek a ?vejk v??n? dokazoval, ?e kdy? h?zeli kdysi smradlav? hrnce do oble?en?ho hradu, ?e to tak? nebyl ??dn? med, bojovat v takov?m smradu. ?e ?etl, jak jeden hrad n?kde obl?hali t?i roky a nep??tel ?e nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se denn? s oble?en?mi bavil takov?m zp?sobem.
      Byl by jist? ?ekl je?t? n?co zaj?mav?ho a pou?n?ho, kdyby jich hovor nep?eru?il n?vrat nadporu??ka Luk??e.
      Vrhnuv stra?n?, zdrcuj?c? pohled na ?vejka, podepsal listiny, a propustiv voj?ka, kynul ?vejkovi, aby ho n?sledoval do pokoje.
      O?i nadporu??ka vys?laly stra?liv? blesky. Usednuv na ?idli, p?em??lel, d?vaje se na ?vejka, kdy m? za??t s masakrem.
      "Nap?ed mu d?m p?r p?es hubu," myslel si nadporu??k, "pak mu rozbiju nos a utrhnu u?i a potom d?l u? se uvid?."
      A naproti n?mu hled?l up??mn? a dobrosrde?n? na n?ho p?r dobr?ck?ch, nevinn?ch o?? ?vejkov?ch, kter? odv??il se p?eru?it ticho p?ed bou?? slovy: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste p?i?el o ko?ku. Se?rala kr?m na boty a dovolila si chc?pnout. Hodil jsem ji do sklepa, ale do vedlej??ho. Takovou hodnou a hezkou angorskou ko?ku u? nenajdete."
      "Co s n?m ud?l?m?" mihlo se hlavou nadporu??kovi, "m?, prokristap?na, takov? pitom? v?raz." A dobrosrde?n?, nevinn? o?i ?vejkovy d?l z??ily m?kkost? a n?hou, kombinovan?mi v?razem naprost? du?evn? rovnov?hy, ?e v?echno je v po??dku a nic se nestalo, a jestli se n?co stalo, ?e je to tak? v po??dku, ?e se v?bec n?co d?je.
      Nadporu??k Luk?? vysko?il, ale neude?il ?vejka, jak p?vodn? zam??lel. Zam?val mu pod nosem p?st? a za?val: "Vy jste, ?vejku, ukradl psa!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e o ??dn?m takov?m p??pad? za posledn? dobu nev?m, a dovoluji si, pane obrlajtnant, poznamenat, ?e s Maxem jste ?el odp?ldne na proch?zku, a tak jsem ho nemohl ukradnout. Mn? to hned bylo n?padn?, kdy? jste p?i?el bez psa, ?e se asi muselo n?co st?t. Tomu se ??k? situace. Ve Sp?len? ulici je n?jakej bra?n?? Kune? a ten nemoh j?t se psem na proch?zku, aby ho neztratil. Voby?ejn? ho nechal n?kde v hospod?, nebo mu ho n?kdo ukrad, nebo si ho vyp?j?il a nevr?til..."
      "?vejku, dobytku, himllaudon, dr?te hubu! Bud' jste takov? rafinovan? ni?ema, nebo jste takov? velbloud a blboun nejapn?. Jste sam? p??klad, ale pov?d?m v?m, se mnou si nehrajte. Odkud jste p?ived toho psa? Jak jste k n?mu p?i?el? V?te, ?e pat?? na?emu panu plukovn?kovi, kter? si ho odvedl, kdy? jsme se n?hodou potkali? V?te, ?e je to ohromn? ostuda? Tak ?ekn?te pravdu, ukrad jste ho nebo neukrad?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem ho neukrad."
      "V?d?l jste o tom, ?e je to kraden? pes?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem v?d?l, ?e je ten pes kradenej."
      "?vejku, je???marj?, himlhergot, j? v?s zast?el?m, vy hovado, vy dobytku, vy vole, vy hajzle jeden. Jste tak blbej?"
      "Tak, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant "
      "Pro? jste mn? vodil ukraden?ho psa, pro? jste mn? tu bestii nasadil do bytu?"
      "Abych v?m ud?lal radost, pane obrlajtnant."
      A ?vejkovy o?i dobr?cky a n??n? pod?valy se nadporu??kovi do tv??e, kter? si sedl a za?p?l: "Pro? mne b?h trest? t?mhle hovadem?"
      V tich? rezignaci sed?l nadporu??k na ?idli a m?l pocit, ?e nem? tolik s?ly nejen d?t ?vejkovi pohlavek, ale dokonce ukroutit si cigaretu, a s?m nev?d?l ani, pro? pos?l? ?vejka pro Bohemii a Tagblatt, aby si ?vejk p?e?etl plukovn?k?v inzer?t o ukraden?m psu. S rozev?en?mi novinami na inzertn? ??sti vr?til se ?vejk. Cel? z??il a radostn? hl?sil: "Je to tam, pane obrlajtnant, tak v?m p?kn? popisuje pan obr?t toho ukraden?ho st?jov?ho pin?e, jedna radost, a je?t? d?v? vodm?nu sto korun, kdo mu ho p?ivede. To je moc slu?n? vodm?na. Voby?ejn? se d?v? vodm?na pades?t korun. N?jakej Bo?et?ch z Ko???, ten se jen tak ?ivil. Ukrad v?dycky psa, pak hledal v inzer?tech, kdo se zab?h, a hned tam ?el. Jednou ukrad p?kn?ho ?ern?ho ?pice, a pon?vad? se majitel nehl?sil v inzer?tech, zkusil to a dal inzer?t do novin s?m. Proinzeroval celou p?tku, a? kone?n? se jeden p?n p?ihl?sil, ?e je to jeho pes, ?e se mu ztratil a ?e myslel, ?e by to bylo marn? ho hledat. ?e u? nev??? na poctivost lid?. Te? ale ?e vid?, jak p?ece jen se je?t? najdou poctiv? lidi, co? ho n?ramn? t???. Je prej z?sadn? od toho, odm??ovat poctivost, ale na pam?tku ?e mu daruje svou kn??ku o p?stov?n? kv?tin doma i v zahr?dce. Milej Bo?et?ch vzal toho ?ern?ho ?pice za zadn? nohy a otlouk ho tomu p?novi o hlavu, a vod t? doby se za?ek, ?e nebude inzerovat. Rad?i psa prod? do psince, kdy? se o n?ho nikdo v inzer?tech nechce hl?sit "
      "Jd?te le?et, ?vejku," poru?il nadporu??k, "vy jste s to blbnout a? do r?na." ?el t?? spat a v noci se mu zd?lo o ?vejkovi, ?e ?vejk ukradl tak? kon? n?sledn?kovi tr?nu, p?ivedl mu ho, a n?sledn?k tr?nu ?e toho kon? p?i p?ehl?dce poznal, kdy? on, ne??astn? nadporu??k Luk??, na n?m jel p?ed svou rotou.
      R?no bylo nadporu??kovi jako po proh??en? noci, ve kter? mu napohlavkovali. Neoby?ejn? t??k? jak?si du?evn? m?ra ho pron?sledovala. Usnul je?t? k r?nu, vys?len? stra?n?m snem, a probudilo ho klep?n? na dve?e, ve kter?ch se objevila dobr?ck? tv?? ?vejka s ot?zkou, kdy m? pana nadporu??ka vzbudit. Nadporu??k zast?nal v posteli: "Ven, dobytku, to je n?co stra?n?ho!"
      Kdy? pak byl ji? vzh?ru a ?vejk mu p?inesl sn?dani, byl nadporu??k p?ekvapen novou ot?zkou ?vejka: "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, nep??l byste si, abych v?m zaopat?il n?jak?ho pejska?"
      "V?te, ?vejku, ?e bych m?l chu? poslat v?s p?ed poln? soud," s povzdechem ?ekl nadporu??k, "ale oni by v?s osvobodili, nebo? n?co tak kolos?ln? pitom?ho nevid?li ve sv?m ?ivot?. Pod?vejte se na sebe do zrcadla. Nen? v?m ?patn? nad va??m blb?m v?razem? Vy jste nejpitom?j?? h???ka p??rody, kterou jsem kdy vid?l. Nu, ?ekn?te pravdu, ?vejku: l?b?te se s?m sob??"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e se nel?b?m, jsem v tom zrcadle n?jakej takovej ?i?atej nebo co. Vono to nen? brou?en? zrcadlo. To jednou m?li u toho ???ana Sta?ka vypoukl? zrcadlo, a kdy? se n?kdo na sebe pod?val, tak se mu cht?lo vrhnout. Huba takhle, hlava jako d?ez na pomeje, b?icho jako u napit?ho kanovn?ka, zkr?tka figura. ?el kolem pan m?stodr?itel, pod?val se na sebe, a hned to zrcadlo museli sundat."
      Nadporu??k se odvr?til, vzdychl a uznal za vhodn? m?sto ?vejkem ob?rat se rad?ji b?lou k?vou.
      ?vejk ?ukal ji? v kuchyni a nadporu??k Luk?? sly?el zp?v ?vejk?v:
       Ma??ruje Grenevil Pra?nou br?nou na ?pac?r,
       ?avle se mu blejskaj?, hezk? holky plakaj?...
      Potom d?l z kuchyn? oz?val se zp?v:
       My voj?ci, my jsme p?ni, n?s milujou holky samy
       fasujeme pen?ze, m?me se v?udy dob?e...
      "Ty se m?? jist? dob?e, holomku," pomyslil si nadporu??k a odplivl si.
      Ve dve??ch se objevila hlava ?vejkova: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsou tady pro v?s z kas?ren, m?te j?t okam?it? k panu plukovn?kovi, je tady ordonanci ` A d?v?rn? dodal: "Snad to bude kv?li tomu pejskovi."
      "U? jsem sly?el," ?ekl nadporu??k, kdy? se mu ordonanc v p?eds?ni cht?l hl?sit. ?ekl to st?sn?n?m hlasem a odch?zel, vrhaje na ?vejka zni?uj?c? pohled.
      Nebyl to raport, bylo to n?co hor??ho. Plukovn?k sed?l velice zachmu?en? v k?esle, kdy? nadporu??k vstoupil do jeho kancel??e.
      "P?ed dv?ma l?ty, pane nadporu??ku," ?ekl plukovn?k, "p??l jste si b?t p?elo?en do Bud?jovic k 91. pluku. V?te, kde jsou Bud?jovice? Na Vltav?, ano, na Vltav? a vt?k? tam Oh?e nebo n?co podobn?ho. M?sto je velice, abych tak ?ekl, p??v?tiv?, a jestli se nem?l?m, m? n?b?e??. V?te, co je to n?b?e??? To jest ze? vystav?n? nad vodou. Ano. Ostatn? to sem nepat??. D?lali jsme tam man?vry."
      Plukovn?k se zaml?el, a d?vaje se do kalam??e, p?e?el rychle na jin? t?ma: "Ten m?j pes se u v?s zkazil. Nechce nic ?r?t. Vida, v kalam??i je moucha. To je zvl??tn?, ?e i v zim? padaj? mouchy do kalam??e. To je nepo??dek."
      "Tak u? se, d?dku mizern?, vyslov," pomyslil si nadporu??k. Plukovn?k vstal a p?e?el n?kolikr?t po kancel??i. "Dlouho jsem p?em??lel, pane nadporu??ku, co vlastn? v?m ud?l?m, aby se to nemohlo opakovat,a vzpomn?l jsem si, ?e jste si p??l b?t p?elo?en k 91. pluku. Vrchn? velitelstv? ned?vno n?m ozn?milo, ?e jest u 91. pluku velk? nedostatek d?stojnictva, pon?vad? to v?echno Srbov? pobili.Zaru?uji se v?m ?estn?m slovem, ?e do t?? dn? jste u 91. pluku v Bud?jovic?ch, kde se formuj? mar?batali?ny.Nemus?te d?kovat. Vojsko pot?ebuje d?stojn?ky, kte??..."
      A nev?da u?, co by ?ekl, pod?val se na hodinky a promluvil: "Je p?l jeden?ct?, nejvy??? ?as j?t k regimentsraportu."
      T?m byl p??jemn? rozhovor ukon?en a nadporu??kovi se velice uleh?ilo, kdy? vy?el z kancel??e a ?el do ?koly jednoro?n?ch dobrovoln?k?, kde ozn?mil, ?e v nejbli???ch dnech jede na frontu, a uspo??d? proto ve??rek na rozlou?enou v Nek?zance.
      Vr?tiv se dom?, ?ekl k ?vejkovi v?znamn?: "V?te, ?vejku, co jest to mar?batali?n?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e mar?batali?n je mar?ba??k a mar?ka je mar?kumpa?ka. My to v?dycky zkracujem."
      "Tak v?m, ?vejku," slavnostn?m hlasem ?ekl nadporu??k, "oznamuji, ?e pojedete se mnou mar?ba??kem, kdy? m?te r?d takovou zkr?ceninu. Ale nemyslete si, ?e na front? budete vyv?d?t podobn? blbosti jako zde. M?te radost?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e m?m n?ramnou radost," odpov?d?l dobr? voj?k ?vejk, "to bude n?co n?dhern?ho, kdy? voba padneme spolu za c?sa?e p?na a jeho rodinu..."

II. kniha
NA FRONT?

1. kapitola

?vejkovy nehody ve vlaku

      V jednom kup? druh? t??dy rychl?ku Praha-?esk? Bud?jovice byli t?i, nadporu??k Luk??, naproti kter?mu sed?l star?? p?n, ?pln? holohlav?, a ?vejk, kter? st?l skromn? u dve?? k chodb? a chystal se pr?v? vyslechnout nov? p??val hromobit? nadporu??ka Luk??e, kter?, nedbaje p??tomnosti holohlav?ho civilisty, h??mal ?vejkovi do du?e po cel? trati, kterou projeli, ?e je bo?? dobytek a podobn?.
      Ne?lo o nic jin?ho ne? o mali?kost, o po?et zavazadel, kter? ?vejk opatroval.
      "Ukradli n?m kufr," vyt?kal nadporu??k ?vejkovi; "to se jen tak ?ekne, holomku!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ti?e ?vejk, "dovopravdy ho ukradli. Na n?dra?? se v?dycky potlouk? moc takov?ch ?izu?k? a j? si to p?edstavuju tak, ?e jednomu z nich se nepochybn? zamlouval v?? kufr a ten ?lov?k ?e nepochybn? vyu?itkoval toho, jak jsem vode?el vod zavazadel, abych v?m vohl?sil, ?e s na?ima zavazadlama je v?echno v po??dku. Von moh ten n?? kufr ukradnout pr?v? jen v takovej p??znivej okam?ik. Po takov?m okam?iku voni pasou. p?ed dv?ma l?ty na Severoz?padn?m n?dra?? ukradli jedn? pani?ce ko??rek i s hol?i?kou v pe?ink?ch a byli tak ?lechetn?, ?e hol?i?ku vodevzdali na policejn? komisa?stv? u n?s v ulici, ?e prej ji na?li pohozenou v pr?jezd?. Potom ud?laly noviny z t? uboh? pan? krkav?? matku."
      A ?vejk d?razn? prohl?sil: "Na n?dra?? se kradlo v?dycky a bude se kr?st d?l. Jinak to nejde."
      "J? jsem p?esv?d?en, ?vejku," ujal se slova nadporu??k, "?e to s v?mi jednou prach?patn? skon??. Po??d je?t? nev?m, d?l?te-li ze sebe vola nebo jste se u? volem narodil. Co bylo v tom kufru?"
      "Dohromady nic, pane obrlajtnant," odpov?d?l ?vejk, nespou?t?je o?? z lys? lebky civilisty sed?c?ho naproti nadporu??kovi, kter?, jak se zd?lo, nejevil pra??dn? z?jem o celou z?le?itost a ?etl si Neue freie Presse, "v cel?m tom kufru bylo jen zrcadlo z pokoje a ?eleznej v???k z p?eds?n?, tak?e jsme vlastn? neutrp?li ??dn? ztr?ty, pon?vad? zrcadlo i v???k pat?ily panu dom?c?mu."
      Vida hrozn? posun?k nadporu??k?v, pokra?oval ?vejk laskav?m hlasem: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem vo tom, ?e ten kufr bude ukradenej, nap?ed nic nev?d?l, a co se t?k? toho zrcadla a v???ku, tak jsem to vozn?mil panu dom?c?mu, ?e mu to vr?t?me, a? p?ijdem z vojny dom?. V nep??telskejch zem?ch je hodn? zrcadel i v???k?, tak?e ani v tomhle p??pad? nem??eme utrp?t s panem dom?c?m ??dnou ztr?tu. Jakmile dobyjeme n?jak? m?sto..."
      "Ku?te, ?vejku," stra?liv?m hlasem sko?il do toho nadporu??k, "j? v?s jednou p?ed?m k poln?mu soudu. Rozva?te si dob?e, jestli nejste nejprachpitom?j??m chlapem na sv?t?. N?kter? ?lov?k, kdyby ?il tis?c let, nevyvedl by tolik pitomost? jako vy b?hem t?ch n?kolika ned?l. Douf?m, ?e jste to tak? pozoroval?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem to, pane obrlajtnant, pozoroval. J? m?m, jak se ??k?, vyvinutej pozorovac? talent, kdy? u? je pozd? a n?co se stane nep??jemn?ho. J? m?m takovou sm?lu jako n?jakej Nechleba z Nek?zanky, kter? tam chodil do hospody V ?ub??m h?ji. Ten cht?l v?dycky d?lat dobrotu a vod soboty v?st novej ?ivot, a v?dycky na druhej den ??kal: ,Tak jsem v?m, kamar?di, k r?nu pozoroval, ?e jsem na pry?n?: A v?dycky ho to stihlo, kdy? si um?nil, ?e p?jde v po??dku dom?, a nakonec se vysv?tlilo, ?e porazil n?kde n?jakou vohradu nebo vyp??h kon? dro?k??ovi nebo si cht?l pro?istit fajfku p?rem z kohout?ho chvostu n?jak? policejn? patroly. Von byl z toho cele] zoufale] a nejv?c mu to bylo l?to, ?e se ta sm?la t?hne po cel? generace. Jeho d?de?ek ?el jednou na vandr..."
      "Dejte mn? pokoj; ?vejku, s va?imi v?klady." "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e v?echno, co zde pov?d?m, je svatosvat? pravda. Jeho d?de?ek ?el na vandr..."
      "?vejku," roz??lil se nadporu??k, "je?t? jednou v?m p?ikazuji, abyste mn? nic nevykl?dal, nechci nic sly?et. A? p?ijedeme do Bud?jovic, pak si to s v?mi vy??d?m. V?te, ?vejku, ?e v?s d?m zav??t?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e to nev?m," m?kce ?ekl ?vejk, "je?t? jste se vo tom nezmi?oval."
      Nadporu??kovi bezd??n? zacvakaly zuby, vzdychl si, vyt?hl z pl??t? Bohemii a ?etl zpr?vy o velk?ch v?t?zstv?ch, o ?innosti n?meck? ponorky E na St?edozemn?m mo?i, a kdy? p?i?el na zpr?vu o nov?m n?meck?m vyn?lezu na vyhazov?n? m?st do pov?t?? pomoc? zvl??tn?ch bomb vrhan?ch z l?tadel, kter? vybuchuj? t?ikr?t za sebou, byl vyru?en hlasem ?vejka, kter? promluvil na holohlav?ho p?na:
      "Dovolte, va?nosti, ner???te b?t pan Purkr?bek, z?stupce banky Sl?vie?"
      Kdy? holohlav? p?n neodpov?dal, ?ekl ?vejk nadporu??kovi:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem jednou ?etl v novin?ch, ?e norm?ln? ?lov?k m? m?t na hlav? pr?m?rn? 60 a? 70 tis?c vlas? a ?e ?ern? vlasy b?vaj? ?id??, jak je vid?t z mnoh?ch p??pad?."
      A pokra?oval ne?prosn? d?l: "Potom ??kal jednou jeden medik v kav?rn? U ?p?rk?, ?e pad?n? vlas? zavi?uje du?evn? pohnut? v ?estined?l?."
      A nyn? se stalo n?co hrozn?ho. Holohlav? p?n vysko?il na ?vejka, za?val na n?ho: "Marsch heraus, Sie Schweinkerl," vykopl ho do chodby a vr?tiv se do kup? uchystal mal? p?ekvapen? nadporu??kovi t?m, ?e se mu p?edstavil.
      Byl to nepatrn? omyl. Holohlav? individuum nebylo panem Purkr?bkem, z?stupcem banky Sl?vie, ale pouze gener?lmajorem von Schwarzburg. Gener?lmajor konal pr?v? v civilu inspek?n? cestu po pos?dk?ch a jel p?ekvapit Bud?jovice.
      Byl to nejstra?n?j?? inspek?n? gener?l, kter? se kdy narodil, a na?el-li n?co v nepo??dku, vedl jen tuto rozmluvu s veliteli pos?dek:
      "M?te revolver?" "M?m." "Dob?e! Na va?em m?st? jist? bych v?d?l, co s n?m d?lat, nebol co zde vid?m, to nen? pos?dka, ale st?do svin?."
      A skute?n? po jeho inspek?n? cest? se tu a tam v?dycky n?kdo zast?elil, co? gener?lmajor von Schwarzburg konstatoval se zadostiu?in?n?m: "Tak to m? b?t! To je voj?k!"
      Vypadalo to tak, ?e nem? ??d, kdy? po jeho inspekci z?stal v?bec n?kdo na?ivu. M?l m?nii p?elo?it v?dy d?stojn?ka na nejnep??jemn?j?? m?sta. Sta?ilo to nejmen??, a d?stojn?k se ji? lou?il se svou pos?dkou a putoval na ?ernohorsk? hranice nebo do n?jak?ho opil?ho, zoufal?ho garniz?nu v ?pinav?m kout? Hali?e.
      "Pane nadporu??ku," ?ekl, "kde jste nav?t?voval kadetn? ?kolu?"
      "V Praze."
      "Vy jste tedy chodil do kadetn? ?koly a nev?te ani, ?e d?stojn?k je zodpov?den za sv?ho pod??zen?ho. To je p?kn?. Za druh? bav?te se se sv?m sluhou jako s n?jak?m sv?m intimn?m p??telem. Dovolujete mu, aby mluvil, ani? by byl t?z?n. To je je?t? hez??. Za t?et? dovol?te mu ur??et va?e p?edstaven?. A to je to nejkr?sn?j??, ze v?eho toho vyvod?m d?sledky. Jak se jmenujete, pane nadporu??ku?"
      "Luk??."
      "A u kter?ho pluku slou??te?"
      "Byl jsem..."
      "D?kuji, o to, kde jste byl, nen? ?e?i, chci v?d?t, kde jste te?."
      "U 91. p???ho pluku, pane gener?lmajore. P?elo?ili mne..."
      "V?s p?elo?ili? To ud?lali velice dob?e. V?m nebude na ?kodu pod?vat se co nejd??v s 91. p???m plukem n?kam na boji?t?."
      "O tom je ji? rozhodnuto, pane gener?lmajore."
      Gener?lmajor m?l nyn? p?edn??ku o tom, ?e pozoruje posledn? l?ta, ?e d?stojn?ci mluv? se sv?mi pod??zen?mi famili?rn?m t?nem, a ?e v tom vid? nebezpe?? ???en? n?jak?ch demokratick?ch z?sad. Voj?k m? se dr?et v hr?ze, mus? se t??st p?ed sv?m p?edstaven?m, b?t se ho. D?stojn?ci mus? dr?et mu?stvo na deset krok? od t?la a nedovolit mu, aby p?em??lelo samostatn? nebo dokonce v?bec myslilo, v tom ?e je tragick? omyl posledn?ch let. D??v se mu?stvo b?lo d?stojn?k? jako ohn?, ale dnes...
      Gener?lmajor beznad?jn? m?chl rukou: "Dnes v?t?ina d?stojnictva mazl? se s voj?ky. To jsem cht?l ??ct."
      Gener?lmajor vzal op?t sv? noviny a zahloubal se do ?ten?. Nadporu??k Luk?? vy?el bled? na chodbu, aby si to se ?vejkem vypo??dal.
      Na?el ho stoj?c?ho u okna s tak bla?en?m a spokojen?m v?razem, jak? m??e m?t jen jednom?s??n? rob?tko, kter? se napilo, nacucalo a nyn? spink?.
      Nadporu??k se zastavil, k?vl na ?vejka a uk?zal mu pr?zdn? kup?. Ve?el za ?vejkem a uzav?el dve?e.
      "?vejku," ?ekl slavnostn?, "kone?n? p?i?el okam?ik, kdy dostanete p?r facek, jak?ch sv?t nevid?l. Pro?pak jste napadl na toho ple?at?ho p?na? V?te, ?e je to gener?lmajor von Schwarzburg?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, tv??e se jako mu?edn?k, "?e j? v?bec nikdy v ?ivot? jsem nem?l toho nejmen??ho ?myslu n?koho urazit a ?e v?bec nem?m pon?t? a zd?n? o n?jak?m panu gener?lmajoru. Von vopravdu je celej pan Purkr?bek, z?stupce banky Sl?vie. Ten chodil k n?m do hospody a jednou, kdy? u stolu usnul, tak mu na jeho ple? n?jakej dobrodinec napsal inkoustovou tu?kou: ,Dovolujeme si v?m t?mto dle p?ipojen? sazby IIIc zdvo?ile nab?dnouti nast??d?n? v?na a vybaven? va?ich d?tek pomoc? ?ivotn?ho poji?t?n?!` To se v?, ?e v?ichni vode?li, a j? tam s n?m z?stal s?m, a pon?vad? m?m v?dycky sm?lu, tak von potom, kdy? se probudil a pod?val se do zrcadla, se roz??lil a myslel, ?e jsem to jemu ud?lal j?, a cht?l mn? d?t taky p?r facek."
      Sl?vko "taky" splynulo tak dojemn? m?kce a vy??tav? ze rt? ?vejka, ?e nadporu??kovi sklesla ruka.
      Ale ?vejk pokra?oval: "Pro takovou malou mejlku se ten p?n nemusel roz?ilovat, von m? m?t vopravdu 60 a? 70 tis?c vlas?, jako to bylo v tom ?l?nku, co m? v?echno m?t norm?ln? ?lov?k. Mn? nikdy v ?ivot? nenapadlo, ?e existuje n?jakej ple?atej pan gener?lmajor. To je, jak se ??k?, tragickej omyl, kerej se m??e ka?d?mu p?ihodit, kdy? ?lov?k n?co poznamen? a ten druhej se hned toho chyt?. To n?m jednou p?ed l?ty vypravoval krej?? H?vl, jak jel z m?sta, kde krej?oval ve ?t?rsku, do Prahy p?es Leoben a m?l s sebou ?unku, kterou si koupil v Mariboru. Jak tak jede ve vlaku, myslel si, ?e je v?bec jedinej dech mezi pasa??rama, a kdy? si u Svat?ho Mo??ce za?al ukrajovat z t? cel? ?unky, tak ten p?n, co sed?l naproti, po?al d?lat na tu ?unku zamilovan? vo?i a sliny mu za?aly t?ct z huby. Kdy? to vid?l krej?? H?vl, pov?dal si k sob? nahlas: ,To bys ?ral, ty chlape mizern?: A ten p?n mu ?esky vodpov?: ,To se v?, ?e bych ?ral, kdybys mn? dal.` Tak tu ?unku se?rali spole?n?, ne? p?ijeli do Bud?jovic. Ten p?n se jmenoval Vojt?ch Rous."
      Nadporu??k Luk?? pod?val se na ?vejka a vy?el z kup?. Kdy? sed?l op?t na sv?m m?st?, objevila se za chv?li ve dve??ch up??mn? tv?? ?vejkova:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsme za p?t minut v T?bo?e. Vlak stoj? p?t minut. Nep?ik??ete objednat n?co k sn?dku? P?ed l?ty zde m?vali moc dobrou..."
      Nadporu??k zu?iv? vysko?il a na chodb? ?ekl k ?vejkovi: ,"le?t? jednou v?s upozor?uji, ?e ??m m?n? se ukazujete, t?m jsem ??astn?j??. Nejrad?ji bych byl, kdybych v?s v?bec nevid?l, a bulte ubezpe?en, ?e se o to postar?m. Neukazujte se mn? v?bec na o?i. Ztra?te se mn? z dohledu, vy dobytku, pitom?e."
      "Dle rozkazu, pane obrlajtnant "
      ?vejk zasalutoval, oto?il se vojensk?m krokem a ?el na konec chodby, kde se posadil v koutku na sed?tko pr?vod??ho a zap?edl rozmluvu s n?jak?m ?elezni?n?m z??zencem: "Mohu se v?s pros?m na n?co zeptat?"
      ?elezni?n? z??zenec, nejev?c? patrn? ??dn? chuti do rozhovoru, slab? a apaticky k?vl hlavou.
      "Ke mn? chod?val," rozhovo?il se ?vejk, "jeden dobrej ?lov?k, n?jakej Hofmann, a ten v?dy tvrdil, ?e tyhle popla?n? sign?ly nikdy ne??inkuj?, ?e to zkr?tka a dob?e nefunguje, kdy? se zat?hne za tuhle rukoje?. J?, spravedliv? ?e?eno, jsem se nikdy takovou v?c? nezaj?mal, ale kdy? u? jsem si tady toho popla?n?ho apar?tu v?iml, tak bych r?d v?d?l, na ?em jsem, kdybych n?hodou toho n?kdy pot?eboval." ?vejk vstal a p?istoupil s ?elezni?n?m z??zencem k popla?n? brzd? "V nebezpe??".
      ?elezni?n? z??zenec uznal za svou povinnost vysv?tlit ?vejkovi, v ?em z?le?? cel? mechanismus apar?tu na poplach: "To v?m spr?vn? ?ekl, ?e se mus? zat?hnout za tuhle rukoje?, ale lhal v?m, ?e to nefunguje. V?dy se vlak zastav?, pon?vad? je to ve spojen? p?es v?echny vag?ny s lokomotivou. Popla?n? brzda mus? fungovat."
      Oba m?li p?itom ruce na dr??tku rukojet? p?ky a je jist? z?hadou, jak se to stalo, ?e ji vyt?hli a vlak stanul.
      Nemohli se tak? nijak oba shodnout, kdo to vlastn? ud?lal a dal popla?n? sign?l.
      ?vejk tvrdil, ?e on to nemohl b?t, ?e to neud?lal, ?e nen? ??dn? uli?n?k.
      "J? se s?m tomu div?m," ??kal dobr?cky ke kondukt?rovi, "pro? se vlak tak n?hle zastavil. Jede, a najednou stoj?. M? to v?c mrz? ne? v?s."
      N?jak? v??n? p?n postavil se na obranu ?elezni?n?ho z??zence a tvrdil, ?e sly?el, jak ten voj?k prvn? za?al rozhovor o popla?n?ch sign?lech.
      Naproti tomu ?vejk mluvil neust?le cosi o sv? poctivosti, ?e nem? ??dn?ho z?jmu na zpo?d?n? vlaku, pon?vad? jede do v?lky.
      "Pan p?ednosta stanice v?m to vysv?tl?," rozhodl kondukt?r, "to v?s bude st?t dvacet korun." Zat?m bylo vid?t, jak cestuj?c? vyl?zaj? z vag?n?, vrchn? pr?vod?? p?sk?, n?jak? pan? zd??en? b??? s cestovn?m kufrem p?es tra? do pol?.
      "To stoj? dovopravdy za dvacet korun," roz?afn? ?ekl ?vejk, zachov?vaje naprost? klid, "to je je?t? moc lacin?. Jednou, kdy? byl c?sa? p?n n?v?t?vou na ?i?kov?, tak n?jakej Franta ?nor zastavil jeho ko??r t?m, ?e si p?ed c?sa?em p?nem kleknut na kolena do j?zdn? dr?hy. Potom ten policejn? komisa? z toho raj?nu ?ekl k panu ?norovi s pl??em, ?e mu to nem?l d?lat v jeho raj?nu, ?e to m?l ud?lat vo jednu ulici n??, co pat?? u? pod policejn?ho radu Krause, tam ?e m?l vzd?vat hold. Potom toho pana ?nora zav?eli."
      ?vejk rozhl?dl se kolem, pr?v? kdy? vrchn? pr?vod?? rozmno?il kruh poslucha??.
      "Tak abychom zas d?l jeli," ?ekl ?vejk, "to nen? nic p?kn?ho, kdy? se vlak vopozd?. Kdyby to bylo za m?ru, tak sp?nembohem, ale kdy? je v?lka, tak m? ka?dej v?d?t, ?e v ka?d?m vlaku jedou vojensk? osoby, gener?lmajorov?, obrlajtnanti, bur?ov?. Ka?d? takov? vopozd?n? je vo?emetn? v?c. Napoleon se u Waterloo vopozdil vo p?t minut, a byl v hajzlu s celou svou sl?vou..."
      V tom okam?iku prodral se skupinou poslucha?? nadporu??k Luk??. Byl p???ern? bled? a nemohl nic jin?ho ze sebe vypravit ne?: "?vejku!"
      ?vejk zasalutoval a ozval se: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e na m? svalili, ?e jsem zastavil vlak. ?elezni?n? er?r m? n?ramn? divn? plomby u popla?nejch brzd. ?lov?k aby se k tomu ani nep?ibli?oval, jinak by mohl m?t mal?r a mohli by na n?m cht?t dvacet korun, jako cht?j? na mn?."
      Vrchn? pr?vod?? byl ji? venku, dal sign?l a vlak se op?t rozjel.
      Poslucha?i ?li na sv? m?sta v kup? a nadporu??k Luk?? nepromluvil v?c ani slova a ?el si t?? sednout.
      Z?stal jen pr?vod?? vlaku se ?vejkem a ?elezni?n?m z??zencem. Pr?vod?? vlaku vyt?hl z?pisn? kn??ku a sestavoval relaci o cel?m p??pad?. ?elezni?n? z??zenec nevra?iv? se d?val na ?vejka, kter? se klidn? ot?zal: "Jste ji? dlouho u dr?hy?"
      Pon?vad? ?elezni?n? z??zenec neodpov?dal, prohl?sil ?vejk, ?e znal n?jak?ho Ml??ka Franti?ka z Uh?in?vse u Prahy, kter? tak? jednou zat?hl za takovou popla?nou brzdu a tak se lekl, ?e ztratil na ?trn?ct dn? ?e? a nabyl ji op?t, kdy? p?i?el k Va?kovi zahradn?kovi do Hostiva?e na n?v?t?vu a popral se tam a voni vo n?ho p?erazili bejkovec. "To se stalo," dodal ?vejk, "v roce 1912 v kv?tnu."
      ?elezni?n? z??zenec otev?el si dve?e klozetu a zamkl se v n?m.
      Z?stal pr?vod?? se ?vejkem a m?mil na n?m dvacet korun pokuty, zd?raz?uje, ?e ho mus? v opa?n?m p??pad? p?edv?st v T?bo?e k p?ednostovi stanice.
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, "j? r?d mluv?m se vzd?lanejma lidma a m? to bude moc t??it, kdy? uvid?m toho t?borsk?ho p?ednostu stanice."
      ?vejk vyt?hl z bl?zy d?mku, zap?lil si, a vypou?t?je ostr? d?m vojensk?ho tab?ku, pokra?oval: "P?ed l?ty byl ve Svitav? p?ednostou stanice pan Wagner. Ten byl ras na sv? pod??zen? a tejral je, kde moh, a nejv?c si zalez na n?jak?ho vejhybk??e Jungwirta, a? ten chud?k se ze zoufalstv? ?el utopit do ?eky. Ne? to ale ud?lal, napsal psan? p?ednostovi stanice, ?e ho bude v noci stra?it. A j? v?m nel?u. Proved to. Sed? v noci mile] pan p?ednosta u telegrafn?ho apar?tu, ozvou se zvonky a p?ednosta p?ijme telegram: ,Jak se m??, pacholku? Jungwirt.` Celej t?den to trvalo a p?ednosta po?al pos?lat po v?ech, trat?ch takov?hle slu?ebn? telegramy jako odpov?? tomu stra?idlu: ,Odpus? mn? to, Jungwirte: A v noci nato vyklap? mu apar?t takovouhle odpov??: ,Ob?? se na semaforu u mostu. Jungwirt.` A pan p?ednosta ho poslech. Potom kv?li tomu zav?eli telegrafistu ze stanice p?ed Svitavou. Vid?te, ?e jsou v?ci mezi nebem a zem?, vo kter?ch nem?me ani pon?t?."
      Vlak vjel do t?borsk?ho n?dra?? a ?vejk, ne? v pr?vodu pr?vod??ho vy?el z vlaku, ohl?sil, jak se pat??, nadporu??kovi Luk??ovi: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e mne vedou k panu p?ednostovi stanice."
      Nadporu??k Luk?? neodpov?d?l. Zmocnila se ho ?pln? apatie ke v?emu. Problesklo mu hlavou, ?e je nejlep?? vyka?lat se na v?echno. Stejn? na ?vejka jako na holohlav?ho gener?lmajora naproti. Sed?t klidn?, vystoupit v Bud?jovic?ch z vlaku, ohl?sit se v kas?rn?ch a ject na frontu s n?jakou mar?ovou rotou. Na front? se d?t p??padn? zab?t a zbavit se toho mizern?ho sv?ta, po kter?m se potlouk? takov? potvora, jako je ?vejk.
      Kdy? se vlak hnul, vyhl?dl nadporu??k Luk?? z okna a vid?l na per?n? st?t ?vejka, zabran?ho ve v??n? rozhovor s p?ednostou stanice. ?vejk byl obklopen z?stupem lidu, mezi kter?m bylo vid?t t?? n?kolik ?elezni?n?ch uniforem.
      Nadporu??k Luk?? si povzdechl. Nebyl to povzdech l?tosti. Bylo mu lehce u srdce, ?e ?vejk z?stal na per?n?. Dokonce i ten ple?at? gener?lmajor nezd?l se mu b?t takovou protivnou obludou.
      -
      Vlak ji? d?vno sup?l k ?esk?m Bud?jovic?m, ale na per?n? n?dra?? lid? kolem ?vejka neub?valo.
      ?vejk mluvil o sv? nevin? a p?esv?d?il z?stup tak, ?e se vyj?d?ila jedna pan?: "Zas tady jednoho voj??ka sek?rujou."
      Z?stup p?ijal toto m?n?n? a jeden p?n obr?til se na p?ednostu stanice s prohl??en?m, ?e zaplat? za ?vejka dvacet korun pokuty. Je p?esv?d?en, ?e ten voj?k to neud?lal.
      "Pod?vejte se na n?ho," odvozoval z nejnevinn?j??ho v?razu na tv??i ?vejka, kter? obraceje se k z?stupu pron??el: "J? jsem, lidi?ky, nevinnej."
      Potom se objevil ?etnick? str??mistr a vyvedl ze z?stupu jednoho ob?ana, zatkl ho a odv?d?l se slovy: "To si zodpov?te, j? v?m uk??u pobu?ovat lidi, ?e kdy? se takhle jedn? s voj?ky, ?e nikdo nem??e od nich ??dat, aby to Rakousko vyhr?lo."
      Ne??astn? ob?an nevzmohl se na nic jin?ho ne? na up??mn? tvrzen?, ?e je p?ece ?eznick? mistr od Star? br?ny a ?e to tak nemyslel.
      Mezit?m dobry mu? v???c? v nevinnost ?vejkovu zaplatil za n?ho v kancel??i pokutu a odvedl si ?vejka do restaurace t?et? t??dy, kde ho pohostil pivem, a zjistiv, ?e v?echny pr?kazy i vojensk? l?stek na dr?hu nal?zaj? se u nadporu??ka Luk??e, velkomysln? dal mu p?tku na l?stek i na dal?? ?tratu.
      Kdy? odch?zel, ?ekl d?v?rn? k ?vejkovi: "Tak voj??ku, jak v?m pov?d?m, jestli budete v Rusku v zajet?, tak pozdravujte ode mne sl?dka Zemana v Zdolbunov?. M?te to p?ece napsan?, jak se jmenuji. Jen bu?te chytr?, abyste dlouho nebyl na front?."
      "Vo to nem?jte ??dnej strach," ?ekl ?vejk, "je to v?dycky zaj?mav?, uvid?t n?jak? ciz? krajiny zadarmo."
      ?vejk z?stal s?m sed?t za stolem, a zat?mco prop?jel ti?e p?tku od ?lechetn?ho dobrodince, sd?lovali si lid? na per?n?, kte?? nebyli p?i rozmluv? ?vejkov? s p?ednostou stanice a vid?li jenom zd?li z?stup lidu, ?e tam chytli n?jak?ho ?pi?na, kter? fotografoval n?dra??, co? v?ak vyvracela jedna pan? tvrzen?m, ?e se o ??dn?ho ?pi?na nejedn?, ?e v?ak sly?ela, jak jeden dragoun posekal d?stojn?ka u z?chodu pro d?my, pon?vad? ten d?stojn?k tam lezl za jeho milou, kter? vyprov?zela toho dragouna.
      T?mto dobrodru?n?m kombinac?m, charakterizuj?c?m nervozitu v?le?n? doby, u?inilo p??tr? ?etnictvo, kter? vykl?zelo per?n. A ?vejk d?l ti?e pil, vzpom?naje n??n? na sv?ho nadporu??ka. Co ten asi bude d?lat, a? p?ijede do ?esk?ch Bud?jovic a v cel?m vlaku nenajde sv?ho sluhu.
      P?ed p??jezdem osobn?ho vlaku naplnila se restaurace t?et? t??du voj?kv i civilisty. P?evl?dali voj?ci od r?zn?ch regiment?, formac? a nejr?zn?j?? n?rodnosti, kter? vich?ice v?le?n? zav?la do t?borsk?ch lazaret?, kte?? nyn? odj??d?li znova do pole pro nov? zran?n?, zmrza?en?, bolesti a jeli si vyslou?it nad sv?mi hroby prost? d?ev?n? k???, na kter?m je?t? po letech na smutn?ch pl?n?ch v?chodn? Hali?e bude se ve v?tru a de?ti t?epetat vybledl? rakousk? vojensk? ?epice se zrezav?l?m frant?kem, na kter? ?as od ?asu si usedne smutn? zest?rl? krkavec, vzpom?naj?c? na tu?n? hody p?ed lety, kdy b?val tu pro n?ho nekone?n? prost?en? st?l lidsk?ch chutn?ch mrtvol a ko?sk?ch zdechlin, kdy pr?v? pod takovou ?epic?, na kter? sed?, bylo to nejchutn?j?? sousto - lidsk? o?i.
      Jeden z t?ch kandid?t? utrpen?, propu?t?n? po operaci z vojensk?ho lazaretu, v zamazan? uniform? se stopami krve a bl?ta, p?isedl k ?vejkovi. Byl tak n?jak zakrsl?, vyhubl?, smutn?. Polo?il ?i na st?l mal? bal??ek, vyt?hl rozbitou tobolku a p?epo??t?val si pen?ze.
      Potom se pod?val na ?vejka a ot?zal se: "Magyarul?"
      "J? jsem, kamar?de, ?ech," odpov?d?l ?vejk, "nechce? se nap?t?"
      "Nem tudom, bar?tom."
      "To nevad?, kamar?de," pob?zel ?vejk, p?istavuje svou plnou sklenici p?ed smutn?ho voj?ka, "jen se po??dn? napij."
      Pochopil, napil se, pod?koval: "K?sz?n?m szivesen," a d?l prohl??el obsah sv? tobolky a nakonec vzdychl.
      ?vejk pochopil, ?e by si ten Ma?ar dal r?d pivo, a ?e nem? dost pen?z, proto mu poru?il jedno p?in?st, na?e? Ma?ar op?t pod?koval a jal se vykl?dat n?co ?vejkovi pomoc? posu?k?, ukazuje na svou prost?elenou ruku, p?i?em? promluvil mezin?rodn?m jazykem: "Pif, paf, puc!"
      ?vejk soustrastn? k?val hlavou a zakrsl? rekonvalescent sd?lil je?t? ?vejkovi, nakl?n?je levici na p?l metru od zem? a pozdvihuje potom t?i prsty, ?e m? t?i mal? d?ti.
      "Nincs ham, nincs ham," pokra?oval, cht?je ??ct, ?e nemaj? doma co j?st, a ut?el si o?i, ze kter?ch vytryskly slzy, ?pinav?m ruk?vem sv?ho vojensk?ho pl??t?, ve kter?m bylo vid?t d?ru od kulky, kter? vl?tla mu do t?la pro uhersk?ho kr?le.
      Nebylo to nic podivn?ho, ?e p?i takov? z?bav? pomalu ?vejkovi nezb?valo nic z on? p?tky a ?e se pomalu, ale jist? od?ez?val od ?esk?ch Bud?jovic, ztr?ceje ka?dou sklenic? piva, kter?mi hostil sebe i ma?arsk?ho rekonvalescenta, mo?nost koupit si vojensk? l?stek.
      Op?t projel stanic? jeden vlak do Bud?jovic a ?vejk st?le sed?l u stolu a poslouchal, jak Ma?ar opakuje sv?: "Pif, paf, puc! H?rom gyermek, nipcs ham, ?ljen!"
      To posledn? ??kal, kdy? si s n?m Pukal.
      "Jen pij, kluku ma?arsk?," odpov?dal. ?vejk, "chlastej, vy byste n?s tak nehostili..."
      Od vedlej??ho stolu ?ekl n?jak? voj?k, ?e kdy? p?ijeli do Segedina s 28. regimentem, ?e na n? Ma?a?i ukazovali ruce do v??ky.
      Byla to svat? pravda, ale tenhle voj?k se t?m patrn? c?til ura?en, co potom bylo zjevem oby?ejn?m u v?ech ?esk?ch voj?k? a co nakonec d?lali Ma?a?i sami, kdy? u? se jim p?estala l?bit rva?ka v z?jmu uhersk?ho kr?le.
      Pak si ten voj?k t?? p?isedl a vypr?v?l, jak to nahnuli v Segedin? Ma?ar?m a jak je vyml?tili z n?kolika hospod. P?itom s uznalost? pochv?lil, ?e se Ma?a?i um? tak? pr?t a ?e dostal jednu r?nu no?em do zad, tak?e ho museli poslati do t?lu se l??it. Te? ale, a? se vr?t?, ?e ho d? hejtman od jeho batali?nu patrn? zav??t, pon?vad? u? nem?l ?as tu r?nu tomu Ma?arovi oplatit, jak se du?i a pat??, aby ten taky z toho n?co m?l a byla zachr?n?na ?est cel?ho regimentu.
      "Ihre Dokumentem va?i tok?ment?" tak p?kn? za?al na ?vejka velitel vojensk? kontroly, ?ikovatel, prov?zen? ?ty?mi voj?ky s bajonety, "j? fid?t, ??det, nicht fahren, ??det, pit, furt pit, bur?!"
      "Nem?m, mil??ku," odpov?d?l ?vejk, "pan obrlajtnant Luk??, regiment No 91, je vzal s sebou a j? z?stal zde na n?dra??."
      "Was ist das Wort milatschek?" obr?til se ?ikovatel k jednomu ze sv?ch voj?k?, star?mu landver?kovi, kter? podle v?eho d?lal sv?mu ?ikovateli v?echno naschv?l, pon?vad? ?ekl klidn?:
      "Mil??ek, das ist wie Herr Feldwebel." ?ikovatel pokra?oval d?l v rozmluv? se ?vejkem:
      "Tok?ment ka?t? foj?k, pes tok?ment ??v?it auf Bahnhofsmilit?rkommando, den lausigen Bursch, wie einen tollen Hund."
      ?vejka odv?d?li na vojensk? n?dra?n? velitelstv?, kde na str??nici sed?lo mu?stvo, stejn? vypadaj?c? jako ten star? landver?k, kter? tak p?kn? znal p?ekl?dat slovo "mil??ek" do n?m?iny sv?mu p?irozen?mu nep??teli, ?ikovatelsk? vrchnosti.
      Str??nice byla vyzdobena litografiemi, kter? v t? dob? dalo rozes?lat ministerstvo vojenstv? po v?ech kancel???ch, kter?mi proch?zeli voj?ci, stejn? jako do ?kol i do kas?ren.
      Dobr?ho voj?ka ?vejka uv?tal obraz zn?zor?uj?c? dle n?pisu, jak ?eta? Franti?ek Hammel a des?tn?ci Paulhart a Bachmayer od c. k. 21, st?eleck?ho pluku povzbuzuj? mu?stvo k vytrv?n?. Na druh? stran? visel obraz s nadpisem: "?eta? Jan Danko od 5. pluku honv?dsk?ch husar? vyp?tr? stanovi?t? nep??telsk? baterie."
      Po prav? stran? n??e visel plak?t "Vz?cn? vzory zmu?ilosti".
      Takov?mi plak?ty, jejich? text, s vymy?len?mi vz?cn?mi vzory, v kancel???ch ministerstva vojenstv? skl?dali r?zn? ti n?me?t? ?urnalist? povolan? na vojnu, cht?lo to star? pitom? Rakousko nadchnout voj?ky, kte?? to nikdy ne?tli, a kdy? jim takov? vz?cn? vzory zmu?ilosti pos?lali na frontu bro?ovan? v kn??k?ch, balili si do toho cigarety z tab?ku do d?mky nebo upot?ebili to je?t? vhodn?ji, aby to odpov?dalo cen? i duchu sepsan?ch vz?cn?ch vzor? odvahy.
      Zat?mco ?ikovatel ?el sh?n?t n?jak?ho d?stojn?ka, ?vejk si p?e?etl na plak?tu:
       VOZATAJEC JOSEF BONG
      Voj?ci zdravotn?ho sboru dopravovali t??ce ran?n? k voz?m, p?ipraven?m v kryt? ??labin?. Jakmile byl pln?, odjelo se s n?m na obvazi?t?. Rusov?, vyp?trav?e tyto vozy, po?ali je obst?elovati gran?ty. K?? vozatajce Josefa Bonga od c. a k. 3. vozatajsk? ?vadrony byl usmrcen st?epinou gran?tu. Bong b?doval: "Uboh? m?j b?lou?i, je veta po tob?!" Vtom s?m zasa?en byl kusem gran?tu. P?esto vyp??hnul sv?ho kon? a odt?hl trojsp?e?? za bezpe?n? ?kryt. Nato se vr?til pro postroj sv?ho usmrcen?ho kon?. Rusov? st??leli st?le. "Jen si st??lejte, zpropaden? zu?ivci, j? postroj tady nenech?m!" a sn?mal d?l postroj s kon?, bru?e si ona slova. Kone?n? byl hotov a vl??el se s postrojem zp?t k vozu. Zde mu bylo vyslechnouti hromobit? od zdravotn?ch voj?n? pro jeho dlouhou nep??tomnost. "Necht?l jsem tam nechat postroj, je skoro nov?. Bylo by ho ?koda, pomyslil jsem si. Nem?me nazbyt takov?ch v?c?," omlouval se state?n? voj?n, odj??d?je k obvazi?ti, kde se teprve hl?sil jako ran?n?. Jeho rytmistr ozdobil pozd?ji prsa jeho st??brnou medali? za state?nost.
      Kdy? ?vejk do?etl a ?ikovatel se je?t? nevracel, ?ekl k landver?k?m na str??nici: "Tohle je moc kr?snej p??klad zmu?ilosti. Takhle budou u n?s v arm?d? sam? nov? postroje na kon?, ale kdy? jsem byl v Praze, tak jsem ?et v Pra?skejch ??edn?ch listech je?t? hez?? p??pad vo n?jak?m jednoro?n?m dobrovoln?kovi dr. Josefu Vojnov?. Ten byl v Hali?i u 7. praporu poln?ch myslivc?, a kdy? to p?i?lo na bod?ky, tak dostal kulku do hlavy, a kdy? ho vodn??eli na obvazi?t?, tak na n? za?val, ?e kv?li takov?mu ?r?mu se nenech? obv?zat. A zas cht?l hned se svou ?etou forykovat, ale gran?t mu usekl kotn?k. Zas ho cht?li vodn??et, ale von se po?al belhat vo holi k bitevn? ???e a hol? se br?nil proti nep??teli, a p?il?t novej gran?t a utrh mu tu ruku, ve kterej dr?el h?l. Von si tu h?l p?endal do druh? ruky, za?val, ?e jim to nevodpust?, a b?hv? jak by to s n?m dopadlo, kdyby ho byl ?rapnel za chvilku definitivn? nezamordoval. Mo?n?, ?e kdyby ho nakonec p?ece jen nevodd?lali, ?e by byl taky dostal st??brnou medalii za state?nost. Kdy? mu to urazilo hlavu, tak, jak se kut?lela, je?t? vyk?ikla: ,V?dy povinnosti v?rn? sp?ch, byt v?kol vanul smrti dech.`"
      "To toho v t?ch novin?ch nap??ou," ?ekl jeden z mu?stva, "ale takovej redaktor byl by za hodinu z toho tumpachovej."
      Landver?k si odplivl: "U n?s v ??slavi byl jeden redaktor z V?dn?, N?mec. Slou?il jako f?nrich. S n?mi necht?l ?esky ani mluvit, ale kdy? ho p?id?lili k mar?ce, kde byli sam? ?e?i, hned um?l ?esky."
      Ve dve??ch se objevil ?ikovatel, tv??il se zlostn? a spustil:
      "Wenn man b?t drei Minuten weg, da h?rt man nichts anderes als cesky, Cesi."
      Vych?zeje ven, patrn? do restaurace, ?ekl kapr?lovi landver?kovi, ukazuje na ?vejka, aby toho lumpa v?iv?ho hned zavedl k poru??kovi, a? ten p?ijde.
      "To se zas pan lajtnant bav? s telegrafistkou na stanici," ?ekl po jeho odchodu des?tn?k, "leze za n? u? p?es ?trn?ct dn? a je v?dy n?ramn? vzteklej, kdy? p?ijde z telegrafn?ho ??adu, a ??k? o n?: ,Das ist aber eine Hure, sie will nicht mit mir schlafen.`"
      I tentokr?t byl v takov? vztekl? n?lad?, pon?vad? kdy? za chv?li p?i?el, bylo sly?et, ?e bouch? n?jak?mi knihami po stole.
      "Nic platn?, hochu, k n?mu mus??," promluvil soustrastn? des?tn?k na ?vejka, "jeho rukama u? pro?lo lid?, sta?? i mlad? voj?ci."
      A ji? vedl ?vejka do kancel??e, kde za stolem s rozh?zen?mi pap?ry sed?l mlad? poru??k, tv???c? se nesm?rn? zu?iv?.
      Kdy? uvid?l ?vejka s des?tn?kem, velmi mnohoslibn? pronesl: "Aha!" Na?e? zn?l raport des?tn?ka: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e ten mu? byl nalezen na n?dra?? bez dokument?."
      Poru??k k?vl hlavou, jako by cht?l se vyj?d?it, ?e to ji? p?edpokl?dal p?ed l?ty, ?e opravdu v tento den a v tuto hodinu najdou na n?dra?? ?vejka bez dokument?, nebo? kdo se v t? chv?li pod?val na ?vejka, musel m?t takov? dojem, ?e to v?bec nen? mo?n?, aby mu? s takovou tv??nost? a postavou mohl m?t n?jak? dokumenty u sebe. ?vejk v tom okam?iku vyhl??el, jako by spadl z nebe z n?jak? jin? planety a nyn? hled? s naivn?m ?divem na nov? sv?t, kde od n?ho ??daj? takovou nezn?mou dosud pro n?ho pitomost, jako jsou n?jak? dokumenty.
      Poru??k chv?li uva?oval, d?vaje se na ?vejka, co mu m? ??ct a na co se ho m? ot?zat.
      Kone?n? se optal: "Co jste d?lal na n?dra???" "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jsem ?ekal na vlak do ?esk?ch Bud?jovic, abych mohl se dostat k sv?mu 91. regimentu, kde jsem bur?em u pana obrlajtnanta Luk??e, kter?ho jsem byl nucen opustit, jsa p?edvedenej kv?li pokut? k p?ednostovi stanice, pon?vad? jsem byl podez?elej, ?e jsem zastavil rychl?k, ve kter?m jsme jeli, pomoc? vochrannej a popla?nej brzdy."
      "Z toho jsem bl?zen," rozk?ikl se poru??k, "?ekn?te mn? to n?jak souvisle, kr?tce a ne?va?te n?jak? voloviny."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e ji? vod t? chv?le, jak jsme sedali s panem obrlajtnantem Luk??em do toho rychl?ku, kterej n?s m?l odv?zt a dopravit co nejrychleji k na?emu 91. c. k. p???mu regimentu, ?e jsme m?li sm?lu.'Nap?ed se n?m ztratil kufr, potom zas, aby se to nepletlo, n?jakej p?n gener?lmajor, ?pln? ple?atej..."
      "Himlhergot," vzdychl poru??k.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e vono je t?eba, aby to lezlo ze m? jako z chlupat? deky, aby byl p?ehled vo cel? ud?losti, jak to v?dycky ??kal nebo?t?k ?vec Petrl?k, kdy? porou?el sv?mu klukovi, ne? ho za?al ?ezat ?emenem, aby si svl?kl kalhoty."
      A zat?mco poru??k sup?l, pokra?oval ?vejk d?l: "Tak jsem se n?jak nezal?bil tomu panu ple?at?mu gener?lmajorovi a byl jsem posl?n ven na chodbu panem obrlajtnantem Luk??em, u kter?ho jsem bur?em. Na chodb? potom byl jsem obvin?nej, ?e jsem ud?lal to, jak u? jsem v?m ??kal. Ne? se ta v?c vy??dila, tak jsem z?stal na per?n? s?m. Vlak byl pry?, pan obrlajtnant i s kufry, ? se v?emi sv?ma, m?ma dokumenty taky pry?, a j? tu z?stal civ?t jako sirotek bez dokument?."
      ?vejk pod?val se tak dojemn? n??n? na poru??ka, ?e tomu bylo te? ?pln? jasn?, ?e je plnou pravdou, co zde sly?? od toho chlapa, d?laj?c?ho takov? dojem pitomce od narozen?.
      Poru??k vyjmenoval nyn? ?vejkovi v?echny vlaky, kter? po rychl?ku odjely do Bud?jovic, a polo?il mu ot?zku, pro? zme?kal ty vlaky.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, dobromysln? se usm?vaje, "?e mne, mezit?mco jsem ?ekal na ten nejbli??? vlak, stihla ta nehoda, ?e jsem pil za stolem jedno piva za druh?m." "Takov?ho vola jsem nevid?l," pomyslil si poru??k, "p?izn? se ke v?emu. Kolik u? jsem jich tady m?l, a ka?d? zap?ral, a tenhle si klidn? ?ekne: ,Zme?kal jsem v?echny vlaky, pon?vad? jsem pil jedno pivo za druh?m." Tyto ?vahy shrnul v jednu v?tu, s kterou se obr?til k ?vejkovi: "Vy jste, chlape, degenerovanej. V?te, co je to, kdy? se o n?kom ?ekne, ?e je degenerovan??"
      "U n?s na rohu Boji?t? a Kate?insk? ulice, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, byl taky jeden degenerovanej ?lov?k. Jeho otec byl jeden polskej hrab? a matka byla porodn? b?bou. Von met ulice a jinak si po ko?aln?ch nenechal ??kat ne? pane hrab?."
      Poru??k uznal za dobr? n?jak?m zp?sobem u? to v?echno ukon?it, proto ?ekl d?razn?: "Tak v?m ??k?m, vy hlup?ku, paznehte, ?e p?jdete k pokladn?, koup?te si l?stek a pojedete do Bud?jovic. Jestli v?s je?t? tady uvid?m, tak s v?mi zato??m jako s dezert?rem. Abtreten!"
      Pon?vad? se ?vejk neh?bal a st?le dr?el ruku na ?t?tku ?epice, poru??k za?val: "Marsch hinaus, nesly?el jste abtreten? Korpor?l Pal?nek, vezm?te toho chlapa blb?ho ke kase a kupte mu l?stek do ?esk?ch Bud?jovic!"
      Des?tn?k Pal?nek se za chv?li objevil op?t v kancel??i. Pootev?en?mi dve?mi nakukovala za Pal?nkem dobromysln? tv?? ?vejkova.
      "Co zas je?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," tajemn? za?eptal des?tn?k Pal?nek, "von nem? pen?ze na dr?hu a j? taky ne. Zadarmo ho necht?j? vozit, pon?vad? nem? jako ty vojensk? dokumenty, ?e jede k pluku."
      Poru??k dlouho nedal na sebe ?ekat se ?alomounsk?m roz?e?en?m trudn? ot?zky.
      "Tak a? jde p??ky," rozhodl, "a? ho zav?ou u pluku, ?e se opozdil; kdo se s n?m tady bude tahat."
      "Nic platno, kamar?de," ?ekl des?tn?k Pal?nek k ?vejkovi, kdy? vy?el z kancel??e, "mus?? j?t, holenku, p??ky do Bud?jovic. M?me tam na vachcim?e veku komis?rku, tak ti ji d?me na cestu."
      A za p?l hodiny, kdy? ?vejka napojili je?t? ?ernou k?vou a dali mu krom? komis?rku bal??ek vojensk?ho tab?ku na cestu k regimentu, vy?el ?vejk z T?bora za tmav? noci, kterou zn?l jeho zp?v. Zp?val si starou vojenskou p?se?:
       Kdy? jsme t?hli k Jarom??i,
       a? si n?m to kdo chce v???...
      A ?ertv? jak se to stalo, ?e dobr? voj?k ?vejk m?sto na jih k Bud?jovic?m ?el po??d rovn? na z?pad.
      ?el sn?hy silnice, ve mraze, zahalen v sv?j vojensk? pl???, jako posledn? z gardy Napoleonovy vracej?c? se z v?pravy na Moskvu, s t?m toliko rozd?lem, ?e si zp?val vesele:
       J? jsem si vy?el na ?pac?r
       do h?je zelen?ho.
      A v zasn??en?ch les?ch v no?n?m tichu hu?elo to ozv?nou, a? se po vesnic?ch roz?t?kali psi.
      Kdy? ho zp?v omrzel, sedl si ?vejk na hrom?dku ?t?rku, zap?lil si d?mku a odpo?inuv si ?el d?l, vst??c nov?m dobrodru?stv?m, bud?jovick? anabazi.

2. kapitola

?vejkova bud?jovick? anabaze

      Starov?k? v?le?n?k Xenof?n pro?el celou Malou Asii a byl b?hv?kde bez mapy. Sta?? G?tov? d?lali sv? v?pravy tak? bez topografick? znalosti. Ma??rovat po??d kup?edu, tomu se ??k? anabaze. Prod?rat se nezn?m?mi krajinami. B?t obkl??en?m nep??teli, kte?? ??haj? na nejbli??? p??le?itost, aby ti zakroutili krk. Kdy? m? n?kdo dobrou hlavu, jako ji m?l Xenof?n nebo v?ichni ti loupe?n? kmenov?, kte?? p?i?li do Evropy a? b?hv?odkud od Kaspick?ho nebo Azovsk?ho mo?e, d?l? prav? divy na pochodu.
      Tam n?kde na severu u Galsk?ho mo?e, kam a? se tak? dostaly ??msk? legie Caesarovy bez mapy, ?ekly si jednou, ?e se zas vr?t? a poma??rujou jinou cestou, aby je?t? v?c toho u?ily, do ??ma. A dostaly se tam tak?. Od t? doby se ??k? patrn?, ?e v?echny cesty vedou do ??ma.
      Stejn? vedou tak? v?echny cesty do ?esk?ch Bud?jovic. O ?em? byl plnou m?rou p?esv?d?en dobr? voj?k ?vejk, kdy? m?sto bud?jovick?ho kraje uvid?l vesnice milevsk?ho:
      ?el v?ak nep?etr?it? d?l, nebo? ??dn?mu dobr?mu voj?kovi nem??e vadit takov? Milevsko, aby p?ece jednou nedo?el do ?esk?ch Bud?jovic.
      A tak ?vejk se objevil na z?pad od Milevska v Kv?tov?, kdy? ji? vyst??dal v?echny vojensk? p?sn?, kter? znal o ma??rov?n? voj?k?, tak?e byl nucen za??t znova p?ed Kv?tovem s p?sn?:
       Kdy? jsme ma??rovali,
       v?echny holky plakaly...
      N?jak? star? babi?ka, kter? vracela se z kostela, zavedla na cest? od Kv?tova do Vr??e, co? je neust?le z?padn?m sm?rem, ?e? se ?vejkem k?es?ansk?m pozdravem: "Dobr? poledne, voj??ku, kampak m?te nam???no?"
      "Ale jdu v?m, mati?ko, do Bud?jovic k regimentu," odpov?d?l ?vejk, "do tej v?lky."
      "Ale to jdou ?patn?, voj??ku," ulekan? ?ekla babi?ka, "to tam nikdy nep?ijdou t?mhle sm?rem p?es Vr??, kdyby ?li po??d rovn?, tak p?ijdou na Klatovy."
      "J? mysl?m," ?ekl ?vejk odevzdan?, "?e se ? z Klatov ?lov?k dostane do Bud?jovic. Je to pravda p?kn? proch?zka, kdy? ?lov?k sp?ch? k sv?mu regimentu, aby nem?l je?t? ke v?emu za tu svou dobrou v?li bejt v?as na m?st? n?jak? nep??jemnosti."
      "U n?s byl taky jeden takovej nezbeda. Ten m?l ject do Plzn? k landv?r, n?jakej Ton??ek Ma?k?," povzdechla si babi?ka, "von je vod moj? nete?e p?ibuznej, a vodjel. A za tejden u? ho hledali ?etn?ci, ?e nep?ijel ku sv?mu regimentu. A je?t? za tejden se vobjevil u n?s v civilu, ?e prej je pu?t?nej dom? na url?b. Tak ?el starosta na ?etnictvo, a von? ho z toho url?bu vyzdvihli. U? psal z fronty, ?e je ran?nej, ?e m? nohu pry?."
      Babi?ka zad?vala se na ?vejka soustrastn?: "Tamhle, voj??ku, v tom lesej?ku po?kaj?, j? jim vod n?s p?inesu bramb?rku, vona v?s zah?eje. Je t? chalupa na?e vodtu? vid?t, pr?v? za lesej?kem trochu vpravo. P?es tu na?i vesnici Vr?? nem??ou j?t, tam jsou ?etn?ci jako vost???i. Daj? se potom z lesej?ka na Mal??n. Vodtamtu? se vyhnou, voj??ku, ???ovej. Tam jsou ?etn?ci rasi a chytaj? dezent?ry. Jdou p??mo p?es les na Sedlec u Hora??ovic. Tam je moc hodnej ?etn?k, ten propust? ka?d?ho p?es vesnici. Maj? s sebou n?jak? pap?ry?
      "Nem?m, mati?ko!"
      "Tak ani tam nechod?j?, jdou rad?ji na Radomy?l, ale hled?j? tam p?ij?t kve?eru, to jsou v?ichni ?etn?ci v hospod?. Tam najdou v Dolej?? ulici za Flori?nkem takovej domek, dole mod?e nat?enej, a ptaj? se tam na pant?tu Melich?rka. To je m?j bratr. ?e ho pozdravuju, a von j?m u? uk??e, kudy se jde na ty Bud?jovice."
      V les?ku ?ekal ?vejk na babi?ku p?es p?l hodiny, a kdy? se zah??l bramborovou pol?vkou, kterou mu p?inesla chud?k star? v hrnci ov?zan?m pol?t??em, aby nevystydla, vyt?hla ze ??tku kraj?c chleba a kus ?peku, zastr?ila to v?echno ?vejkovi do kapes, pok?i?ovala ho a ?ekla, ?e m? tam dva vnuky.
      Nato je?t? d?kladn? mu opakovala, p?es kter? vesnice m? j?t, kter?m se m? vyhnout. Nakonec vyt?hla z kaps??e u jupky korunu, aby si koupil v Mal??n? ko?alku na cestu, pon?vad? do Radomy?le je dlouh? mile.
      Od ???ov? ?el ?vejk dle rady babi?ky na Radomy?l na v?chod a pomyslil si, ?e se mus? dostat do t?ch Bud?jovic z ka?d? sv?tov? strany, a? je to jak?koliv.
      Z Mal??na ?el s n?m star? harmonik??, kter?ho na?el tam ?vejk v hospod?, kdy? si kupoval ko?alku na tu dlouhou m?li k Radomy?li.
      Harmonik?? pova?oval ?vejka za dezert?ra a radil mu, aby ?el s n?m do Hora??ovic, ?e tam m? provdanou dceru, jej?? mu? je taky dezert?r. Harmonik?? v Mal??n? o?ividn? p?ebral.
      "M? sv?ho mu?e u? dva m?s?ce schovan?ho v chl?v?," p?emlouval ?vejka, "tak tebe tam taky schov? a vy tam budete a? do konce v?lky. A kdy? ta.m budete dva, tak v?m nebude smutno."
      Po zdvo?il?m odm?tnut? ?vejkov? velice se roz??lil a dal se nalevo do pol?, vyhro?uje ?vejkovi, ?e ho jde udat na ?etnictvo do ???ov?.
      V Radomy?li ?vejk na?el kve?eru na Dolej?? ulici za Flori?nkem pant?tu Melich?rka. Kdy? vy??dil mu pozdrav od jeho sestry ze Vr??e, nijak to na pant?tu ne??inkovalo.
      Cht?l neust?le na ?vejkovi pap?ry. Byl to n?jak? p?edpojat? ?lov?k, pon?vad? mluvil neust?le n?co o raub???ch, sy??c?ch a zlod?j?ch, kter?ch se s?la potlouk? po cel?m p?seck?m kraji.
      "Ute?e to z vojny, slou?it to tam nechce, a tak to chod? po cel?m vokol?, a kde m??e, tak to krade," d?razn? ?ekl ?vejkovi do o??, "ka?dej z nich vypad?, jako kdyby neum?l p?t po??tat. - J?, ba j?, pro pravdu se lidi nejv?c hn?vaj?," dodal, kdy? ?vejk se zvedal z lavice, "kdyby takovej ?lov?k m?l ?ist? sv?dom?, tak sed? a d? si prozkoumat pap?ry. Kdy? je ale nem?..."
      "Tak sp?nembohem, d?de?ku."
      "I sp?nembohem a podruh? si p?ijdou na hloup?j??ho."
      Kdy? ?vejk vy?el do tmy, pobru?oval si d?dek je?t? hezkou chv?li: "Jde prej do Bud?jovic k sv?mu regimentu. Z T?bora. A to jde, ro???k, nap?ed do Hora?dovic a pak teprve na P?sek. Dy? von d?l? cestu kolem sv?ta."
      ?vejk ?el op?t hnedle celou noc, a? n?kde u Putim? na?el v poli stoh. Odhrabal si sl?mu a sly?el zcela bl?zko sebe hlas: "Vod kter?ho regimentu? Kam se nese??"
      "Vod 91. do Bud?jovic."
      "Kam bys chodil?"
      "J? tam m?m sv?ho obrlajtnanta."
      Bylo sly?et, ?e se vedle bl?zko nesm?je jen jeden, ale t?i. Kdy? se sm?ch uti?il, optal se ?vejk, od jak?ho regimentu jsou oni. Zjistil, ?e dva jsou od 35. a jeden ?e je od d?lost?electva, takt?? z Bud?jovic.
      P?tat?ic?tn?ci ?e utekli p?ed mar?kou p?ed m?s?cem a d?lost?elec ?e je od sam? mobilizace na cest?ch. Je odtud z Putim? a stoh ?e pat?? jemu. Na noc v?dy sp? ve stohu. V?era je na?el v lese, tak je vzal k sob? do sv?ho stohu.
      V?ichni m?li nad?ji, ?e v?lka mus? za m?s?c, dva skon?it. M?li p?edstavu, ?e Rusov? u? jsou za Budape?t? a na Morav?. V?eobecn? se to v Putimi pov?d?. K r?nu, je?t? ne? se rozedn?, p?inese pan?m?ma dragounova sn?dan?. P?tat?ic?tn?ci p?jdou potom na Strakonice, pon?vad? jeden z nich m? tam tetu a ta zas m? v hor?ch za Su?ic? n?jak?ho zn?m?ho, kter? m? p?lu, a tam ?e budou dob?e schov?ni.
      "A ty vod jednadevades?t?ho, jestli chce?," vyb?dli ?vejka, "m??e? j?t taky s n?mi. Vyser se na sv?ho obrlajtnanta."
      "To nejde jen tak zlehka," odpov?d?l ?vejk a zabo?il se, zalezl hluboko do stohu.
      Kdy? se r?no probudil, byli ji? v?ichni pry? a n?kdo mu, patrn? dragoun, polo?il k noh?m kraj?c chleba na cestu.
      ?vejk ?el lesy a u ?t?kna setkal se s vandr?kem, star?m chlap?kem, kter? ho uv?tal jako star?ho kamar?da dou?kem ko?alky.
      "V tomhle necho?," pou?oval ?vejka, "to by se ti ta vojensk? uniforma mohla n?kdy setsakramentsky vyplatit. Ted je v?ude plno ?etn?k? a ?ebrat v tomhle nem??e?. Po n?s ov?em dnes ?etn?ci u? nejdou jako jindy, te? hledaj? jenom v?s. - Jenom v?s hledaj?," opakoval s takovou p?esv?d?ivost?, ?e ?vejk si um?nil, ?e mu rad?ji nebude nic ??kat o 91. regimentu. A? ho m? za toho, jak si mysl?. Na? kazit iluze dobr?mu star?mu chlapovi.
      "A kam m?? nam???no?" ot?zal se vandr?k po chv?li, kdy? si oba zap?lili d?mky a pomalu obch?zeli vesnici.
      "Do Bud?jovic."
      "Prokristap?na," lekl se vandr?k, "tam t? sbalej? za minutu. Ani se nevoh?eje?. Civil mus?? m?t celej rozfl?kanej, mus?? chodit a d?lat ze sebe chromajzla. Neboj se ale nic, te? p?jdem na Strakonice, Voly?, Dub, a to by v tom byl ?ert, abychom n?jakej civil nesehnali. Tam u Strakonic jsou je?t? takov? moc blb? a poctiv? lidi, ?e ti nechaj? je?t? leckdes p?es noc votev??no a ve dne to v?bec nezamykaj?. Jdou n?kam te? v zim? k sousedovi si popov?dat, a ty m?? civil hned. Co ty pot?ebuje?? Boty m??, tak jen n?co p?es sebe. Vojenskej mantl je starej?"
      "Starej."
      "Tak ten si nech. V tom se na venkov? chod?. Pot?ebuje? kalhoty a kab?t. A? budeme m?t ten civil, tak kalhoty a kab?t prod?me ?idovi Herrmanovi ve Vod?anech. Ten kupuje v?echno er?rn? a zas to prod?v? po vesnic?ch. - Dnes p?jdeme na Strakonice," rozvinoval d?l sv?j pl?n. "Odtud ?tyry hodiny je starej ?varcenberskej ov??n. Je tam m?j jeden zn?me] ov??k, taky u? starej d?dek, tam z?staneme p?es noc a r?no se pot?hnem na Strakonice, spla?it tam n?kde ve vokol? ten civil."
      V ov??n? na?el ?vejk p??jemn?ho d?de?ka, kter? pamatoval, jak zas jeho d?de?ek vypravoval o francouzsk?ch vojn?ch. Byl asi o dvacet let star?? star?ho vandr?ka, a proto mu ??kal jako ?vejkovi: hochu.
      "Tak vid?te, ho?i," vykl?dal, kdy? sed?li kolem pece, ve kter? se va?ily brambory na loupa?ku, "tenkr?t m?j d?de?ek taky dezent?roval jako ten tv?j voj?k. Ale dopadli ho ve Vod?anech a tak mu rozsekali prdel, ?e z n? c?ry l?taly. A to moh je?t? mluvit o ?t?st?. Z Ra?ic za Protiv?nem syn Jare??v, d?de?ek star?ho Jare?e, ba?t??e, dostal za zb?hnut? prach a volovo v P?sku. A p?ed t?m, ne? ho st??leli na p?seck?ch ?anc?ch, b??el ulic? voj?k? a dostal ?est set ran holema, tak?e smrt byla pro n?ho vodleh?en?m a vykoupen?m. - A kdypak ty jsi Arch?" obr?til se uplakan?ma o?ima na ?vejka.
      "Po mobilizaci, jak n?s vodvedli do kas?ren," odpov?d?l ?vejk, pochopuje, ?e uniforma star?mu ov??kovi nem??e zklamat d?v?ru.
      "P?elez jsi ze??" zv?dav? ot?zal se ov??k, maje patrn? v pam?ti, jak vypravoval jeho d?de?ek, jak lezl tak? p?es ze? kas?ren.
      "Jinudy ne?lo, d?de?ku."
      "A varta byla siln? a st??lela?" "Ano, d?de?ku."
      "A kam te? m?? nam???no?"
      "Ale chyt ho rapl," odpov?d?l za ?vejka vandr?k, "chce mermomoc? do Bud?jovic. To v??, ?lov?k mladej, nerozumnej, s?m leze do sv? zk?zy. J? ho trochu mus?m vz?t do ?koly. N?jakej civil spla??me a u? to p?jde v po??dku. Do jara se n?jak protlu?eme a potom p?jdem n?kam d?lat k sedl?kovi. Letos bude velik? nouze vo lidi, hlad, a vypravuje se, ?e letos budou vodv?d?t v?echny vandr?ky na poln? pr?ce. Tak si mysl?m, rad?i j?t potom dobrovoln?. Lid? bude m?lo. Budou vytlu?eni."
      "To mysl??," ot?zal se ov??k, "?e to letos neskon??? A m??, hochu, pravdu! Byly u? dlouh? vojny. Ta napolionsk?, potom, jak n?m vypravov?vali, ?v?dsk? vojny, sedmilet? vojny. A lidi si ty vojny zaslou?ili. Dyt se p?nb?h u? na to nemoh d?vat, jak to v?echno zpejchlo. U? jim ani to skopov? maso ne?lo pod fousy, u? v?m ho, ho?i, necht?li ?r?t. Jind? sem chod?vali proces?m, abych jim n?jak?ho toho skopce prodal pod rukou, ale posledn? l?ta, ?rali by byli jen sam? vep?ov?, dr?be?, v?echno m?slem nebo s?dlem ma?t?n?. Tak se p?nb?h na n? rozhn?val pro tu jejich pejchu a voni zas p?ijdou k sob?, a? budou si va?it lebedu, jako to bejvalo za napolionsk? vojny. Dy? vona i ta na?e vrchnost u? roupama nev?d?la co d?lat. Starej p?n kn??e ?varcenberk, ten jezdil jen v takov?m ko???e, a ten mladej kn??ec? smrk?? smrd? sam?m automobilem. Von mu p?nb?h taky ten benz?n voma?e vo hubu."
      Voda na brambor?ch va??c?ch se v peci bublala a star? ov??k po kr?tk? poml?ce ?ekl prorocky: "A von tu vojnu n?? c?sa? p?n nevyhraje. To nen? ??dn? nad?en? do v?lky, pon?vad? von, jak ??k? pan u?itel ze Strakonic, se nedal korunovat. A? si ma?e te?, jak se ??k?, komu chce med kolem huby. Kdy? jsi, lumpe starej, sl?bil, ?e se d?? korunovat, tak jsi m?l dr?et slovo."
      "M??e bejt," zm?nil se vandr?k, "?e von te? to n?jak ud?l?."
      "Na to se mu, hochu, te? ka?dej vyka?le," rozdr??d?n? promluvil ov??k, "m?? bejt p?i tom, kdy? se sejdou sousedi dole ve Sko?ic?ch. Ka?dej tam m? n?koho, a to bys vid?l, jak ti mluv?j?. Po tejhle v?lce ?e prej bude svoboda, nebude ani panskejch dvor?, ani c?sa?? a kn??ec? statky ?e se vodeberou. U? taky kv?li takovej jednej ?e?i vodvedli ?etn?ci n?jak?ho Ko??nka, ?e prej jako pobu?uje. J?, dneska maj? pr?vo ?etn?ci."
      "Von? ho m?li i d??v," ozval se vandr?k, "j? pamatuju, ?e na Kladn? bejval ?etnick?m rytmistrem n?jakej pan Rotter. Von v?m najednou za?al p?stovat tyhlety, jak jim ??kaj?, policejn? psy t? vl?? povahy, ?e v?echno vysl?d?j?, kdy? jsou vyu?en?. A m?l ten pan rytmistr na Kladn? t?ch svejch ps?ch u?en?k? plnou prdel. M?l pro n? zvl??tn? domek, kde ti psi ?ili jako hrabata. A von si najednou vzpomn?l, ?e bude s t?ma psema d?lat pokusy na n?s, na ubohejch vandr?k?ch. Tak dal rozkaz, aby ?etnictvo po cel?m Kladencku sb?ralo hou?evnat? vandr?ky a dod?valo je p??mo do jeho rukouch. J? tak jednou ?trekuju si to vod L?n a m?h?m se dost hluboko lesem, ale co platn?, na tu h?jovnu, kam jsem m?l zam???no, u? jsem nedo?el, u? m? m?li a vodv?d?li k panu rytmistrovi. A to si, lidi?ky, ani dob?e nem??ete rozv??it a uv??it, co jsem u toho pana rytmistra s t?ma psema zkusil. Nap?ed m? dal v?ema vo?ichat, potom jsem musel lezt po ?eb??ku, a kdy? u? jsem byl naho?e, tak pustili takovou jednu potvoru za mnou na ?eb??k a vona m?, bestie, vodnesla ze ?eb??ku na zem, tam si na mne klekla a vr?ela a cenila mn? zuby do vobli?eje. Potom tu potvoru vodvedli a mn? ?ekli, abych se n?kde schoval, ?e m??u j?t, kam chci. Vzal jsem to k ?dol? Ka??ku do les?, do jedn? rokle, a za p?l hodiny byli u? dva ty vl??ci u mne, povalili mne, a zat?mco jeden mne dr?el za krk, ten druhej b??el do Kladna, a za hodinu p?i?el s?m pan rytmistr Rotter ke mn? s ?etn?ky, zavolal na psa a dal mn? p?tikorunu a povolen?, ?e m??u po cel? dva dny na Kladencku ?ebrat. Ale kdepak j?, b??el jsem, jako kdy? mn? hlavu zap?l?, na Berounsko a v?ckr?t jsem se na Kladencku neuk?zal. Tomu se vyh?bali v?ichni vandr?ci, pon?vad? na v?ech d?lal ten pan rytmistr sv? pokusy. Von m?l v?bec ty psy d?sn? r?d. Vypravovali na ?etnick?ch stanic?ch, ?e kdy? von p?i?el na inspekci, tak kde vid?l vl??ka, ?e tam v?bec inspekci ned?lal a jen cele] den s vachmistrem z radosti chlastal."
      A zat?mco ov??k cedil brambory a nal?val do m?sy kysel? ov?? ml?ko, d?lil se d?l vandr?k se sv?mi vzpom?nkami na ?etnick? pr?vo: "V Lipnici bejval jeden str??mistr dole pod hradem. Bydlel p??mo na ?etnick? stanici a j?, dobr?k star?, po??d jsem byl v?ude v t? domn?nce, ?e ?etnick? stanice mus? b?t p?ece n?kde na vystr?en?m m?st?, jako na n?m?st? nebo podobn?, a ne n?kde v zastr?enej uli?ce. Tak beru ty kraje m?ste?ka a ned?v?m se na n?pisy. Beru to d?m od domu, a? p?ijdu v jednom takov?m bar??ku do prvn?ho poschod?, votev?u dve?e a vozn?m?m se: ,Pon??en? pros?m, chud? vandrovn?: J?, pane?ku! Nohy mn? zd?ev?n?ly. Vona to ?etnick? stanice. Pu?ky u st?ny, krucifix na stole, lejstra na alm?rce, c?sa? p?n kouk? zrovna na m? nad stolem. A ne?li jsem moh n?co bleptnout, p?isko?il ke mn? vachmajstr a dal mn? takovou facku v t?ch dve??ch, ?e jsem po t?ch d?ev?nejch schodech let?l a? dol? a nezastavil jsem se a? v Kej?lic?ch. To je ?etnick? pr?vo."
      Dali se do j?dla a ?li brzy spat v tepl? sednici, rozlo?eni po lavic?ch.
      V noci ?vejk ti?e se obl?kl a vy?el ven. Vych?zel m?s?c na v?chod? a v jeho probouzej?c?m se sv?tle kr??el ?vejk na v?chod, opakuje si: "To p?ece nen? mo?n?, abych se do t?ch Bud?jovic nedostal."
      Pon?vad? napravo, kdy? sestoupil z les?, bylo vid?t n?jak? m?sto, zabo?il ?vejk severn?ji, pak na jih, kde op?t bylo vid?t n?jak? m?sto. (Byly to Vod?any.) Vyhnul se mu obratn? cestou p?es luka a rann? slunce uv?talo ho v zasn??en?ch str?n?ch nad Protiv?nem.
      "St?le kup?edu," ?ekl si dobr? voj?k ?vejk, "povinnost vol?. Do Bud?jovic se dostat mus?m."
      A ne??astnou n?hodou m?sto od Protiv?m na jih na Bud?jovice ?vejkovy kroky zam??ily k severu na P?sek.
      K poledn?mu uvid?l ?vejk p?ed sebou n?jakou vesnici. Sestupuje z mal?ho n?vr??, pomyslil si ?vejk: "Takhle d?l u? to nejde, zept?m se, kudy se jde do t?ch Bud?jovic."
      A vch?zeje do vesnice byl velice p?ekvapen, vida ozna?en? vesnice na sloupu u prvn?ho domku: Obec Putim.
      "Prokristap?na," vzdychl ?vejk, "tak jsem zas v Putimi, kde jsem spal ve stohu."
      Pak ale u? nebyl v?bec ni??m p?ekvapen, kdy? za rybn??kem z b?le nat?en?ho domku, na kter?m visela slepice (jak n?kde ??kali orl??ku), vystoupil ?etn?k, jako pavouk, kdy? hl?d? pavu?inu.
      ?etn?k ?el p??mo k ?vejkovi a ne?ekl nic v?c ne?: "Kampak?"
      "Do Bud?jovic k sv?mu regimentu."
      ?etn?k se sarkasticky usm?l: "Vy jdete p?ece od Bud?jovic. M?te ty va?e Bud?jovice u? za sebou," a vt?hl ?vejka do ?etnick? stanice.
      Putimsk? ?etnick? str??mistr byl zn?m po cel?m okol?, ?e jedn? velice taktn? a p?itom byst?e. Nikdy zadr?en?m nebo zat?en?m nenad?val, ale podroboval je takov?mu k???ov?mu v?slechu, ?e by se i nevinn? p?iznal.
      Dva ?etn?ci na stanici p?izp?sobili se k n?mu a k???ov? v?slech konal se v?dy za ?sm?vu cel?ho ?etnick?ho person?lu.
      "Kriminalistika z?le?? na chytrost? a vl?dnosti," ??kal v?dy ?etnick? str??mistr sv?m pod??zen?m, "?v?t na n?koho, to nem? ??dn? v?znam. Na delikventy a lidi podez?el? mus? se jemn?, ale p?itom db?t na to, aby se utopili v p??valu ot?zek."
      "Tak v?s p?kn? v?t?me, voj?ku," ?ekl ?etnick? str??mistr, "sedn?te si p?kn?, beztoho jste se po cest? unavil, a vypravujte n?m, kam jdete."
      ?vejk opakoval, ?e jde do ?esk?ch Bud?jovic k sv?mu pluku.
      "Pak jste si ov?em spletl cestu," usm?vav? ?ekl str??mistr, "pon?vad? vy jdete od ?esk?ch Bud?jovic. O ?em? v?s mohu p?esv?d?it. Nad v?mi vis? mapa ?ech. Tak se pod?vejte, voj?ku. Od n?s na jih je Protiv?n. Od Protiv?na na jih je Hlubok? a od n? ji?n? jsou ?esk? Bud?jovice. Tak vid?te, ?e jdete ne do Bud?jovic, ale z Bud?jovic."
      Str??mistr pod?val se laskav? na ?vejka, kter? klidn? a d?stojn? ?ekl: "A p?ece jdu do Bud?jovic." Bylo to v?c ne? Galileovo "A p?ece se to??!" Pon?vad? ten to musel ??ct patrn? asi hodn? vztekle.
      "V?te, voj?ku," st?le se stejnou vl?dnost? mluvil k ?vejkovi str??mistr, "j? v?m to vymluv?m, a vy s?m nakonec tak? p?ijdete k tomu n?zoru, ?e ka?d? zap?r?n? jen zt??uje p?izn?n?!"
      "To m?te ouplnou pravdu," ?ekl ?vejk, "ka?d? zap?r?n? zt??uje p?izn?n? a navopak."
      "Tak vid?te, ?e s?m, voj?ku, tak? k tomu p?ijdete. Odpov?zte mn? dobrosrde?n?, odkud jste vy?el, kdy? jste ?el do t?ch va?ich Bud?jovic. ??k?m schv?ln? ,va?ich`, pon?vad? mus? b?t patrn? je?t? jin? Bud?jovice, kter? le?? n?kde severn? od Putimi a doposud nejsou zane?eny na ??dn? map?." "Vy?el jsem z T?bora."
      "A co jste d?lal v T?bo?e?"
      "?ekal jsem na vlak do Bud?jovic."
      "Pro? jste nejel vlakem do Bud?jovic?"
      "Pon?vad? jsem nem?l l?stek na dr?hu."
      "A pro? v?m, jako voj?kovi, nedali vojensk? l?stek zadarmo?"
      "Pon?vad? jsem p?i sob? nem?l ??dn? dokumenty."
      "Tady to je," ?ekl v?t?zoslavn? ?etnick? str??mistr k jednomu z ?etn?k?, "nen? tak hloup?, jak se d?l?, za??n? to p?kn? zamot?vat "
      Str??mistr po?al znova, jako by p?eslechl posledn? odpov?? o dokumentech:
      "Vy jste tedy vy?el z T?bora. Kam jste tedy ?el?"
      "Do ?esk?ch Bud?jovic."
      V?raz tv??e str??mistrovy nabyl trochu p??snosti a jeho zraky padly na mapu.
      "M??ete n?m uk?zat na map?, kudy jste ?el do t?ch Bud?jovic?"
      "J? si ta m?sta v?echna nepamatuji a jenom na to se pamatuji, ?e jsem zde v Putimi byl u? jednou."
      Cel? person?l ?etnick? stanice pod?val se na sebe p?trav? a str??mistr pokra?oval: "V T?bo?e jste byl tedy na n?dra??. M?te n?co u sebe? Vyndejte to."
      Kdy? ?vejka d?kladn? pro?acovali a nena?li ni?eho krom? d?mky a z?palek, ot?zal se str??mistr ?vejka: "?ekn?te mn?, pro? v?bec nic, ale prachnic u sebe nem?te?"
      "Pon?vad? nic nepot?ebuju."
      "Ach, m?j bo?e," vzdychl str??mistr, "je to s v?mi tr?pen?! Vy jste ?ekl, ?e jste byl v Putimi u? jednou. Co jste zde tenkr?t d?lal?"
      "?el jsem kolem Putimi do Bud?jovic."
      "Tak vid?te, jak se pletete. Vy s?m ??k?te, ?e jste ?el do Bud?jovic, a te?, jak jsme v?s jist? p?esv?d?ili, jdete od Bud?jovic."
      "Patrn? jsem musel ud?lat n?jak? kruh."
      Str??mistr op?t vym?nil s cel?m person?lem stanice v?znamn? pohled. "Ty va?e kruhy, to mn? p?ipad?, ?e se potlouk?te po okol?. Zdr?el jste se dlouho v T?bo?e na n?dra???"
      "Do odjezdu posledn?ho vlaku do Bud?jovic."
      "A co jste tam d?lal?"
      "Rozmlouval s voj?ky."
      Nov? velice v?znamn? pohled ?etnick?ho str??mistra na person?l.
      "A o ?em jste kup??kladu rozmlouval a na co jste se jich t?zal?"
      "Ptal jsem se jich, od jak?ho jsou pluku a kam jedou."
      "V?born?. A neptal jste se jich, kolik mu?stva m? kup??kladu pluk a jak se rozd?luje?"
      "To jsem se neptal, pon?vad? to u? d?vno v?m nazpam??."
      "Vy jste tedy dokonale informov?n o slo?en? na?eho vojska?"
      "Zajist?, pane str??mist?e."
      A posledn? trumf vyhodil str??mistr, v?t?zoslavn? rozhl??eje se na sv? ?etn?ky: "Um?te rusky?"
      "Neum?m."
      Str??mistr pokynul z?vod??mu, a kdy? oba vy?li do vedlej?? komnaty, str??mistr s nad?en?m ?pln?ho sv?ho v?t?zstv? a jistoty prohl?sil, mna si ruce: "Sly?eli to? Neum? rusky! Chlap v?emi mastmi mazan?! V?echno p?iznal, a? to nejd?le?it?j?? nep?iznal. Z?tra ho budeme lifrovat do P?sku, k panu okresn?mu. Kriminalistika z?le?? na chytrost? a vl?dnosti. Vid?li to, jak jsem ho utopil p??valem ot?zek. Kdo by si to byl o n?m myslel. Vypad? tak pitom? a hloup?, ale na takov? lidi se pr?v? mus? zchytra. Ted ho n?kam usa?te a j? p?jdu sepsat o tom protokol."
      A je?t? odp?ldne kve?eru ?etnick? str??mistr sepisoval s l?bezn?m ?sm?vem protokol, v n?m? v ka?d? v?t? objevovalo se slovo spionageverd?chtig.
      ?etnick?mu str??mistrovi Flanderkovi se situace, ??m d?le psal tou podivnou ??edn? n?m?inou, vyjas?ovala, a kdy? skon?il: "So melde ich gehorsam, wird der feindliche Offizier heutigen Tages, nach Bezirksgendarmeriekommando P?sek, ?berliefert," usm?l se na sv? d?lo a zavolal na ?etnick?ho z?vod??ho. "Dali tomu nep??telsk?mu d?stojn?kovi n?co j?st?"
      "Podle va?eho na??zen?, pane vachmajstr, zaopat?ujeme stravou jen ty, kte?? jsou p?edvedeni a vyslechnuti do dvan?cti hodin."
      "Tohle je velk? vyj?mka," d?stojn? ?ekl str??mistr, "to je n?jak? vy??? d?stojn?k, n?jak? ?t?bn?. To v?te, ?e Rusov? na ?pion?? sem nepo?lou n?jak?ho frajtra. Po?lou mu do hospody Na kocourku pro n?jak? ob?d. Jestli u? nic nen?, a? uva?? n?co. Potom a? uva?? ?aj s rumem a to v?echno a? sem po?lou. Ne??kaj? nic, pro koho to je. V?bec nezmi?ujou se nikomu, koho u n?s m?me. To je vojensk? tajemstv?. A co te? d?l??"
      "Poprosil o trochu tab?ku, sed? na vachcim?e a tv??? se tak spokojen?, jako kdyby sed?l doma. ,M?te tady hezk? teplou?ko,` pov?d?, ,a kamna v?m nekou?ej?? Mn? se tady u v?s moc l?b?. A kdyby v?m kamna kou?ila, tak dejte prot?hnout kom?n. Ale a? odp?ldne, ale nikdy ne, kdy? stoj? slunce nad kom?nem.`"
      "Je to ale rafinovanost od n?ho," hlasem pln?m nad?en? ?ekl str??mistr, "d?l?, jako by se ho to net?kalo. A p?ece v?, ?e bude zast?elen. Takov?ho ?lov?ka si mus?me v??it, t?eba je n?? nep??tel. Takov? ?lov?k jde na jistou smrt. Nev?m, jestli bychom to dovedli my. T?ebas bychom zakol?sali, popustili. Ale on klidn? sed? a ??k?: ,M?te tady hezky teplou?ko a kamna v?m nekou?ej?: To jsou, pane z?vod??, povahy. K tomu je t?eba ocelov?ch nerv? u takov?ho ?lov?ka, sebezap?r?n?, tvrdost? a nad?en?. Kdyby bylo v Rakousku takov? nad?en?... ale nechme toho rad?ji. I u n?s jsou nad?enci. ?etli v N?rodn? politice o tom obrlajtnantovi Bergrovi od d?lost?electva, kter? si vylezl na vysokou jedli a z??dil si tam na v?tvi beobachtungspunkt? Jak na?i ustoupili, a on u? nemohl sl?zt, jinak by byl upadl do zajet?. Tak ?ekal, a? na?i zas nep??tele za?enou, a cel?ch ?trn?ct dn? to trvalo, ne? se toho do?kal. Cel?ch ?trn?ct dn? byl naho?e na strom?, a aby nezem?el hlady, ohlodal cel? vr?ek a ?ivil se v?tvi?kami a jehli??m. A kdy? na?i p?i?li, byl tak zesl?bl?, ?e se u? nemohl na strom? udr?et, spadl dol? a zabil se, Byl po smrti vyznamen?n zlatou z?slu?nou medail? za chrabrost."
      A str??mistr v??n? dodal: "To je ob?tavost, pane z?vod??, to je hrdinstv?. - Vida, jak jsme se zas rozpov?dali, dob?hnou te? objednat ten ob?d a po?lou ho zat?m ke mn?."
      Z?vod?? p?ivedl ?vejka a str??mistr mu p??telsky kynul, aby si sedl, a po?al se ho zprvu vypt?vat, m?-li rodi?e.
      "Nem?m."
      Str??mistrovi ihned napadlo, ?e je to lep??, aspo? nebude toho ne??astn?ka nikdo oplak?vat. Zad?val se p?itom do dobr?ck? tv??e ?vejkovy a zaklepal mu n?hle v z?chvatu dobromyslnosti na rameno, naklonil se k n?mu a optal se ho otcovsk?m t?nem: "Nu, a jak se v?m v ?ech?ch l?b??"
      "Mn? se v?ude v ?ech?ch l?b?," odpov?d?l ?vejk, "na svej cest? na?el jsem v?ude velice dobr? lidi."
      Str??mistr p?itakal hlavou: "U n?s je lid velice dobr? a mil?. N?jak? ta kr?de? nebo rva?ka, to nepad? na v?hu. Jsem zde ji? patn?ct let, a kdy? to vypo??t?m, p?ijde na jeden rok asi t?i ?tvrtiny jedn? vra?dy."
      "To mysl?te nedokonalou vra?du?" ot?zal se ?vejk.
      "Nikoliv, to j? nemysl?m. Za patn?ct let vy?et?ovali jsme jenom jeden?ct vra?d. Loupe?n?ch z nich bylo p?t a ?est ostatn?ch, takov?ch oby?ejn?ch, kter? za moc nestoj?."
      Str??mistr se odml?el a p?e?el op?t ku sv? vysl?chac? metod?: "A co jste cht?l d?lat v Bud?jovic?ch?"
      "Nastoupit slu?bu u 91. regimentu."
      Str??mistr vyzval ?vejka, aby ?el zas na str??nici, a rychle, aby nezapomn?l, p?ipsal do sv?ho raportu na okresn? ?etnick? velitelstv? v P?sku: "Ovl?daje dokonale ?esk? jazyk, cht?l se v ?esk?ch Bud?jovic?ch pokusit vstoupit do 91. p???ho pluku."
      Str??mistr radostn? zamnul si ruce, raduje se z bohatosti sebran?ho materi?lu a z p?esn?ch v?sledk? sv? vy?et?ovac? metody. Vzpomn?l si na sv?ho p?edch?dce str??mistra B?rgra, kter? se zadr?en?m v?bec nemluvil, na nic se ho net?zal a hn?d ho poslal k okresn?mu soudu s kr?tk?m raportem: "Dle ud?n? z?vod??ho byl zadr?en pro potulku a ?ebrotu." Je to n?jak? v?slech?
      A str??mistr d?vaje se na str?nky sv?ho raportu se usm?l se zadostiu?in?n?m a vyt?hl ze sv?ho psac?ho stolu tajn? rezerv?t zemsk?ho ?etnick?ho velitelstv? v Praze s obvykl?m "P??sn? d?v?rn?" a p?e?etl si je?t? jednou:
      "V?em ?etnick?m stanic?m se p??sn? ukl?d?, aby s nesm?rn? zv??enou pozornost? sledovaly v?echny osoby proch?zej?c? jich raj?nem. P?esunut? na?ich vojsk ve v?chodn? Hali?i dalo p?vod k tomu, ?e n?kter? rusk? vojensk? ??sti; p?ekro?iv?e Karpaty, zaujaly pozice ve vnitrozem? na?? ???e, ??m? fronta byla p?esunuta hloub?ji k z?padu mocn??stv?. Tato nov? situace umo?nila rusk?m vyzv?da??m, p?i pohyblivosti fronty, vniknut? hloub?ji do ?zem? na?eho mocn??stv?, zejm?na do Slezska i Moravy, odkud dle d?v?rn?ch zpr?v velk? mno?stv? rusk?ch vyzv?da?? odebralo se do ?ech. Je zji?t?no, ?e mezi nimi jest mnoho rusk?ch ?ech?, vychovan?ch ve vysok?ch ?t?bn?ch vojensk?ch ?kol?ch Ruska, kte?? ovl?daj?ce dokonale ?esk? jazyk, jev? se b?ti zvl??t? nebezpe?n?mi vyzv?da?i, nebo? oni mohou a jist? provedou i mezi ?esk?m obyvatelstvem velezr?dnou propagandu. Zemsk? velitelstvo na?izuje proto zadr?et v?echny podez?el? a zejm?na zv??iti bedlivost v t?ch m?stech, kde v bl?zkost? nal?zaj? se pos?dky, vojensk? st?ediska a stanice s proj??d?j?c?mi vojensk?mi vlaky. Zadr?en? podrobiti okam?it? prohl?dce a dopraviti k dal?? instanci."
      ?etnick? str??mistr Flanderka se op?t spokojen? usm?l a ulo?il tajn? rezerv?t, "Sekretreservaten", mezi ostatn? do desek s n?pisem "Tajn? na??zen?".
      Bylo jich mnoho, kter? vypracovalo ministerstvo vnitra za sou?innosti ministerstva zemsk? obrany, kter?mu podl?halo ?etnictvo.
      Na zemsk?m ?etnick?m velitelstv? v Praze nesta?ili je rozmno?ovat a rozes?lat.
      Byly tu:
      Na??zen? o kontrole sm??len? m?stn?ho obyvatelstva.
      N?vod, jak sledovat v rozmluv?ch s m?stn?m obyvatelstvem, jak? vliv maj? na jeho sm??len? zpr?vy z boji?t?.
      Dotazn?k o tom, jak se chov? m?stn? obyvatelstvo k vypsan?m v?le?n?m p?j?k?m a sb?rk?m. Dotazn?k o n?lad? mezi odveden?mi a t?mi, kte?? maj? b?t odvedeni.
      Dotazn?k o n?lad? mezi ?leny m?stn? samospr?vy a inteligenty.
      Na??zen? o bezodkladn?m zji?t?n?, z jak?ch politick?ch stran se skl?d? m?stn? obyvatelstvo, jak siln? jsou jednotliv? politick? strany.
      Na??zen? o kontrole ?innosti p?ed?k? m?stn?ch politick?ch stran a zji?t?n? stupn? loajality ur?it?ch politick?ch stran, zastoupen?ch mezi m?stn?m obyvatelstvem.
      Dotazn?k o tom, jak? noviny, ?asopisy a bro?urky doch?zej? do raj?nu ?etnick? stanice. Instrukce t?kaj?c? se zji?t?n?, s k?m st?kaj? se osoby podez?el? z neloaj?lnosti, v ?em jev? se jich neloaj?lnost.
      Instrukce t?kaj?c? se toho, jak z?skati z m?stn?ho obyvatelstva placen?ch dona?e?? a inform?tor?. Instrukce pro placen? inform?tory z m?stn?ho obyvatelstva, za??slen? na slu?b? p?i ?etnick? stanici.
      Ka?d? den p?in??el nov? instrukce, n?vody, dotazn?ky a na??zen?. Zaplaven tou spoustou vyn?lez? rakousk?ho ministerstva vnitra, str??mistr Flanderka m?l ohromnou spoustu rest? a dotazn?ky zodpov?dal stereotypn?, ?e je u n?ho v?echno v po??dku a loajalita ?e je mezi m?stn?m obyvatelstvem stupnice Ia.
      Rakousk? ministerstvo vnitra vynalezlo pro loajalitu a neochv?jnost k mocn??stv? tyto stupnice: Ia, Ib, Ic-IIa, IIb, IIc-IIIa, IIIb, IIIc-Na, IVb, IVc. Tahle posledn? ??msk? ?tverka znamenala ve spojen? s avelezr?dce a provaz, s binternovat, s cpozorovat a zav??t.
      Ve stolku ?etnick?ho str??mistra nal?zaly se v?emo?n? tiskopisy a rejst??ky. Vl?da cht?la v?d?t o ka?d?m ob?anu, co si o n? mysl?.
      Str??mistr Flanderka kolikr?t zoufale lomil rukama nad t?mi tiskovinami, kter? neuprosn? p?ib?valy ka?dou po?tou. Jakmile uvid?l zn?m? ob?lky s raz?tkem "Portofrei - dienstlich", srdce mu v?dy zabu?ilo a v noci, p?em??leje o v?em, p?ich?zel k p?esv?d?en?, ?e se konce v?lky nedo?k?, a ?e zemsk? ?etnick? velitelstv? ho p?iprav? o posledn? ?petku rozumu a ?e se nebude moci t??it z v?t?zstv? rakousk?ch zbran?, pon?vad? bude m?t bud o kole?ko v?c, nebo m??. A okresn? ?etnick? velitelstv? bombardovalo ho denn? dotazy, pro? nen? zodpov?d?n dotazn?k pod ??slem (72 345)/(721 a/5) d, jak vy??zena instrukce pod ??slem (88 992)/(822 gfch) z, jak? jsou praktick? v?sledky n?vodu pod ??slem (123456)/(1292 b/r) V. atd.
      Nejv?ce mu dala starost? instrukce, jak z?skati z m?stn?ho obyvatelstva placen? don??e?e a inform?tory, nakonec, pon?vad? uznal za nemo?n?, aby to mohl b?t n?kdo z m?sta, kde za??naj? Blata a kde je ten lid takov? tvrd? palice, p?ipadl na my?lenku vz?t na tu slu?bu obecn?ho pas?ka, kter?mu ??kali "Pepku, vysko?!" Byl to kret?n, kter? v?dy na tuto v?zvu vysko?il. Jedna z t?ch uboh?ch, p??rodou a lidmi zanedban?ch postav, mrz?k, kter? za p?r zlatek ro?n? a za tu n?jakou ob?ivu p?sl obecn? dobytek.
      Toho si dal zavolat a ?ekl k n?mu: "V??, Pepku, kdo to je starej Proch?zka?"
      "M??."
      "Neme?, a pamatuj si, ?e tak ??kaj? c?sa?i p?nu. V??, kdo je to c?sa? p?n?"
      "To je ???a? p?n."
      "Dob?e, Pepku. Tak si pamatuj, ?e kdy? n?koho usly??? mluvit, kdy? chod?? po ob?dech od domu k domu, ?e je c?sa? p?n dobytek nebo podobn?, hned p?ij? ke mn? a oznam mn? to. Dostane? ?est?k, a kdy? usly??? n?koho vykl?dat, ?e to nevyhrajeme, zas p?jde?, rozum??, ke mn? a ?ekne?, kdo to ??kal, a dostane? zas ?est?k. Jestli ale usly??m, ?e n?co zatajuje?, tak bude s tebou zle. Seberu t? a odvedu do P?sku. A te? vysko?!" Kdy? vysko?il, dal mu dva ?est?ky a spokojen? napsal raport na okresn? ?etnick? velitelstv?, ?e ji? z?skal inform?tora.
      Druh? den p?i?el k n?mu pan far?? a sd?loval mu tajupln?, ?e dnes r?no potkal za vs? obecn?ho pas?ka Pepka Vysko? a ten ?e mu vypravoval: "Mijostpane. Pan vachmajstr v?era pov?dal, ?e je ???a? p?n dobytek a ?e to nevyhrajeme. M??. Hop!"
      Po del??m vysv?tlen? a rozmluv? s panem far??em dal str??mistr Flanderka zatknout obecn?ho pas?ka, kter? byl pozd?ji na Hrad?anech odsouzen na dvan?ct let pro velezradu. ?aloba mu dok?zala nebezpe?n? a velezr?dn? rejdy, pobu?ov?n?, ur??ku veli?enstva a je?t? n?kolik zlo?in? a p?e?in?. Pep?k Vysko? choval se u soudu jako na pastv? nebo mezi sousedy. Na v?echny ot?zky me?el jako koza a po vynesen? rozsudku vyrazil ze sebe "M??, hop!" a vysko?il. Byl za to disciplin?rn? potrest?n tvrd?m l??kem o samovazb? a t?emi posty.
      Od t? doby nem?l ?etnick? str??mistr inform?tora a musel se spokojit t?m, ?e si vymyslil jednoho, udav fingovan? jm?no, a zv??il tak sv?j p??jem o pades?t korun m?s??n?, kter? prop?jel v hospod? Na kocourku. P?i des?t? sklenici dost?val z?chvat sv?domitosti a pivo mu ho?klo v ?stech a v?dy sly?el od soused? tut?? v?tu: "Dnes je n?? pan str??mistr n?jak smutnej, jako by nebyl ve svej n?lad?." Tu odch?zel dom? a po jeho odchodu v?dy n?kdo ?ekl: "Na?i to zas n?kde v Srbsku prosrati, ?e je vachmajstr takovej nemluva."
      A str??mistr doma alespo? vyplnil op?t jeden dotazn?k: "N?lada mezi obyvatelstvem: Ia."
      Byly to ?asto dlouh? bezsenn? noci pro pana str??mistra. Neust?le o?ek?val inspekci, vy?et?ov?n?. V noci zd?lo se mu o provaze, jak ho vedou k ?ibenici, a je?t? naposled se ho s?m ministr zemsk? obrany pod ?ibenic? t??e: "Wachmeister, wo ist die Antwort des Zirkul?rs No 1789678/23792 X. Y. Z?"
      A? te?! Celou ?etnickou stanic? jako by ze v?ech kout? zn?lo star? mysliveck? heslo "Lovu zdar!" A ?etnick? str??mistr Flanderka nepochyboval, jak okresn? velitel mu poklep? na rameno a ?ekne: "Ich gratuliere Ihnen, Herr Wachmeister."
      ?etnick? str??mistr maloval si v duchu i jin? luzn? obrazky, kter? vyrostly v n?jak?m z?hybu jeho ??ednick?ho mozku. Vyznamen?n?, rychl? postup ve vy??? hodnostn? t??du, ocen?n? jeho kriminalistick?ch schopnost?, otv?raj?c?ch mu kari?ru. Zavolal z?vod??ho a ot?zal se ho: "Dostali ob?d?"
      "P?inesli mu uzen? se zel?m a knedl?kem, pol?vka u? nebyla. Vypil ?aj a chce je?t? jeden."
      "M? ho m?t!" velikomysln? svolil str??mistr, "a? ten ?aj vypije, pak ho p?ivedou ke mn?."
      "Jakpak? Chutnalo v?m?" ot?zal se str??mistr, kdy? z?vod?? za p?l hodiny p?ivedl ?vejka, nasycen?ho a spokojen?ho jako v?dy.
      "Bylo to je?t? uch?zej?c?, pane vachmajstr, m?lo bejt jen trochu v?c toho zel?. Ale jak?? pomoc, j? v?m, ?e nebyli na to p?ipraveni. Uzen? maso bylo dob?e vyud?n?, muselo to bejt dom?c? uzen? maso z dom?c?ho prasete. ?aj s rumem mn? ud?lal taky dob?e."
      Str??mistr pod?val se na ?vejka a za?al: "Pravda, ?e v Rusku se pije mnoho ?aje? Maj? tam tak? rum?"
      "Rum je po cel?m sv?t?, pane vachmajstr."
      "Jen se nevykroucej," pomyslil si str??mistr, "m?l jsi si d??v d?t pozor na to; co pov?d??." A ot?zal se d?v?rn? nakl?n?je se k ?vejkovi: "Jsou v Rusku hezk? holky?"
      "Hezk? holky jsou po cel?m sv?t?, pane vachmajstr."
      "I ty chlape," pomyslil si poznovu str??mistr, "ty bys se cht?l te? n?jak r?d z toho dostat." A str??mistr vyrazil s dvaa?ty?ic?tkou:
      "Co jste cht?l d?lat u 91. regimentu?" "Cht?l jsem j?t s n?m na front "
      Str??mistr se spokojen? zad?val na ?vejka a poznamenal: "To je spr?vn?. To je ten nejlep?? zp?sob dostat se do Ruska. - Opravdu velice dob?e vymysleno," z??il str??mistr, pozoruje, jak? ??inek maj? jeho slova na ?vejka. Nemohl v?ak z n?ho vy??st nic jin?ho ne? naprost? klid.
      "Ten ?lov?k nehne ani brvou," hrozil se v duchu str??mistr, "to je jejich vojensk? v?chova. J? b?t v jeho situaci a mn? tohle n?kdo ??ct, tak by se mn? rozklepala kolena... - R?no v?s odvezeme do P?sku," prohodil jako mimod?k, "byl jste ji? n?kdy v P?sku?"
      "V roce 1910 na c?sa?sk?ch man?vrech."
      ?sm?v str??mistr?v byl po t?to odpov?di je?t? p??jemn?j??m a v?t?zoslavn?j??m. C?til v du?i, ?e sv?m syst?mem ot?zek p?ekonal s?m sebe.
      "Prod?lal jste cel? man?vry?"
      "Zajist?, pane vachmajstr, jako infanterista." A zas se klidn? jako d??v d?val ?vejk na str??mistra, kter? sebou vrt?l radost? a nemohl se ji? zdr?et, aby to rychle nezanesl do raportu. Zavolal z?vod??ho, aby ?vejka odvedl, a doplnil sv?j raport: "Jeho pl?n byl tento: Vpl??iv se v ?ady 91. p??. pluku, cht?l se ihned p?ihl?sit na frontu a p?i nejbli??? p??le?itosti dostat se do Ruska, nebo? post?ehl, ?e zp?te?n? cesta p?i bd?losti org?n? jest jinak nemo?nou, ?e by u 91. p??. pluku mohl v?born? prosperovat, jest pln? pochopiteln?, nebo? dle jeho dozn?n?, p?iznal se po del??m k???ov?m v?slechu, ?e prod?lal ji? v roce 1910 cel? c?sa?sk? man?vry v okol? P?sku jako infanterista. Z toho jest vid?t, ?e jest ve sv?m oboru velice schopn?. Podot?k?m je?t?, ?e sebran? obvin?n? jsou v?sledkem m?ho syst?mu k???ov?ho v?slechu."
      Ve dve??ch objevil se z?vod??: "Pane vachmajstr, on chce j?t na z?chod."
      "Bajonett auf!" rozhodl str??mistr, "ale ne, p?ive?te ho sem."
      "Vy chcete j?t na z?chod?" laskav? ?ekl str??mistr, "nen? v tom n?co jin?ho?" A up?el sv?j zrak ve ?vejkovu tv??.
      "Je v tom opravdu jenom velk? strana, pane vachmajstr," odpov?d?l ?vejk.
      "Jen aby v tom nebylo n?co jin?ho," v?znamn? opakoval str??mistr, p?ip?naje si slu?ebn? revolver, "j? p?jdu s v?mi."
      "To je velice dobr? revolver," ?ekl po cest? k ?vejkovi, "na sedm ran a st??l? precizn?."
      Ne?li v?ak vy?li na dv?r, zavolal z?vod??ho a tajemn? k n?mu ?ekl: "Oni si vezmou bajonet auf a postav?j? se, a? bude vevnit?, vzadu u z?chodu, aby se n?m neprokopal misgrubnou."
      Z?chod byl mal?, oby?ejn? dome?ek ze d?eva, stoj?c? zoufale uprost?ed dvora nad j?mou s mo??vkou vyt?kaj?c? z nedalek? kupy hnoje.
      Byl to ji? star? veter?n, v n?m? vykon?valy t?lesnou pot?ebu cel? generace. Nyn? zde sed?l ?vejk, p?idr?uje jednou rukou za prov?zek dve?e, zat?mco vzadu ok?nkem d?val se mu z?vod?? na zadnici, aby se neprokopal. A jest??b? o?i ?etnick?ho str??mistra up?eny byly na dve?e a str??mistr p?em??lel, do kter? nohy by ho m?l st?elit, kdyby se cht?l pokusit o ?t?k.
      Ale dve?e se klidn? otev?ely a vystoupil spokojen? ?vejk, poznamen?vaje k str??mistrovi: "Nebyl jsem tam moc dlouho? Nezdr?el jsem v?s snad?"
      "? nikoliv, nikoliv," odv?til str??mistr, pomysliv si v duchu: "Jac? jsou to jemn?, slu?n? lid?. V?, co na n?ho ?ek?, ale v?echna ?est. Do posledn? chv?le je slu?n?. Dok?zal by to na?inec na jeho m?st??"
      Str??mistr z?stal sed?t na str??nici vedle ?vejka na kavalci pr?zdn? postele ?etn?ka Rampy, kter? m?l do r?na slu?bu, obch?zku po vesnic?ch, a kter? v tu dobu klidn? sed?l u ?ern?ho kon? v Protiv?n? a hr?l s obuvnick?mi mistry mari??, vykl?daje v p?est?vk?ch, ?e to Rakousko mus? vyhr?t. Str??mistr zap?lil si d?mku, dal nacpat ?vejkovi, z?vod?? p?ilo?il do kamen a ?etnick? stanice prom?nila se na nejp??jemn?j?? m?ste?ko na zem?kouli, na klidn? kout, tepl? hn?zdo za bl???c?ho se zimn?ho soumraku, kdy se dr?? ?ern? hodinka.
      Ml?eli v?ak v?ichni. Str??mistr sledoval ur?itou my?lenku a nakonec se vyj?d?il, obraceje se k z?vod??mu: "Podle m?ho n?zoru nen? spr?vn? ?pi?ny v??et. ?lov?k, kter? se ob?tuje pro svou povinnost, za svou, tak ?ekn?me, vlast, m? b?t odpraven? ?estn?m zp?sobem, prachem a olovem, co mysl?te, pane z?vod???"
      "Rozhodn? ho jen zast?elit a nev??et," souhlasil z?vod??, "?ekn?me, ?e by i n?s poslali a ?ekli by n?m: ,Mus?te vyp?trat, kolik maj? Rusov? strojn?ch pu?ek ve sv?m maschinengewehrabteilungu.` Tak bychom se p?evl?kli a ?li. A za to by mne m?li v??et, jako n?jak?ho loupe?n?ho vraha?"
      Z?vod?? se tak roz??lil, ?e vstal a zvolal: "J? ??d?m, abych byl zast?elen a pochov?n s vojensk?mi poctami."
      "Vono to m? h??ek," ozval se ?vejk, "jestli je ?lov?k chytrej, tak mu nikdy nic nedok??ou."
      "A dok??ou," vyj?d?il se d?razn? str??mistr, "jestli i oni jsou tak chyt?? a maj? svou metodu. Vy se s?m o tom p?esv?d??te. - P?esv?d??te se," opakoval ji? m?rn?m t?nem, p?ipojiv k tomu p??v?tiv? ?sm?v, "u n?s nikdo s vyt??kami nepochod?, pravda, pane z?vod???"
      Z?vod?? k?vl souhlasn? a zm?nil se, ?e u n?kter?ch lid? je v?c ji? prohran? p?edem, ?e ani maska naprost?ho klidu nepom??e, ?e ??m v?c n?kdo vypad? klidn?ji, ?e t?m v?c ho to usv?d?uje.
      "Oni maj? mou ?kolu, pane z?vod??," prohl?sil hrd? str??mistr, "klid, to je m?dlov? bublina, um?l? klid je corpus delicti." A p?eru?uje v?klad o sv? teorii, obr?til se na z?vod??ho: "Copak si dnes d?me k ve?e?i?"
      "Vy dnes nep?jdete, pane str??mistr, do hospody?"
      Touto ot?zkou vyvstanul p?ed str??mistrem nov? t??k? probl?m, jej? nutno ihned rozlu?tit.
      Co? kdyby, pou?iv jeho no?n? nep??tomnosti, ten prchl. Z?vod?? je sice spolehliv? ?lov?k, opatrn?, ale utekli mu ji? dva vandr?ci. Fakticky bylo tomu tak, ?e se s nimi necht?l jednou v zim? tahat ve sn?hu a? do P?sku, tak je u Ra?ic v pol?ch pustil a vyp?lil r?nu do vzduchu pro forma.
      "Po?leme si na?i b?bu pro ve?e?i a bude chodit se d?b?nem pro pivo," rozlu?til str??mistr t??k? probl?m, "a? se b?ba trochu prob?hne."
      A b?ba Pejzlerka, kter? jim posluhovala, se opravdu prob?hla.
      Po ve?e?i se cesta mezi ?etnickou stanic? a hospodou Na kocourku netrhla. Neoby?ejn? ?etn? stopy t??k?ch velk?ch bot b?by Pejzlerky na t? spojovac? linii sv?d?ily o tom, ?e str??mistr si vynahra?uje plnou m?rou svou nep??tomnost na Kocourku.
      A kdy? se kone?n? objevila b?ba Pejzlerka v ?enkovn? s t?m vzkazem, ?e se d? pan str??mistr p?kn? porou?et a ?e chce, aby mu poslali l?hev kontu?ovky, praskla zv?davost hostinsk?ho.
      "Koho tam maj??" odpov?d?la b?ba Pejzlerka, "n?jak?ho podez?el?ho ?lov?ka. Pr?v? ne? jsem ode?la, oba ho dr?eli kolem krku a pan str??mistr ho hladil po hlav? a ??kal mu: ,Ty m?j zlatej kluku slovanskej, ty m?j malinkej ?pi?nku!"`
      A potom, kdy? bylo dlouho ji? p?es p?lnoc, z?vod?? spal, tvrd? chr?paje, nata?en p?es sv?j kavalec, v cel? uniform?.
      Naproti sed?l str??mistr se zbytkem kontu?ovky na dn? lahve, dr?el ?vejka kolem krku, slzy mu tekly po op?len? tv??i, jeho vousy byly slepeny kontu?ovkou a on jen breptal: "?ekni, ?e v Rusku nemaj? tak dobrou kontu?ovku, ?ekni, a? mohu klidn? j?t sp?t. P?iznej to jako mu?."
      "Nemaj?."
      Str??mistr p?evalil se na ?vejka.
      "Pot??il jsi mne, p?iznal jsi se. Tak to m? b?t p?i v?slechu. Jsem-li vinen, na? zap?rat "
      Zvedl se, a vr?voraje s pr?zdnou lahv? do sv?ho pokoje, mumlal: "Kdyby se byl nedostal na ne-nepravou drrr?hu, tak to mohlo v?echno jinak d?-dopadnout."
      Ne?li se svalil v uniform? na svou postel, vyt?hl ze psac?ho stolu sv?j raport a pokusil se ho doplnit t?mto materi?lem:
      "Ich mu? noch dazu beizuf?gen, da? die russische Kontusz?wka na z?klad? § 56..." Ud?lal ka?ku, sl?zl ji, a usm?vaje se pitom?, svalil se na postel a usnul jako ?palek.
      K r?nu dal se ?etnick? z?vod??, le??c? na posteli u prot?j?? st?ny, do takov?ho chr?p?n? prov?zen?ho p?sk?n?m v nose, ?e to ?vejka probudilo. Vstal, zat??sl z?vod??m a ?el si op?t lehnout. To ji? kohouti za?ali kokrhat, a kdy? potom vy?lo slunce, p?i?la b?ba Pejzlerka, kter? tak? vysp?vala to no?n? b?h?n?, zatopit, tu na?la dve?e otev?en? a v?echno poh???en? v hlubok? sp?nek. Petrolejov? lampa na str??nici je?t? koptila. B?ba Pejzlerka ud?lala alarm, st?hla z?vod??ho i ?vejka z postele. Z?vod??mu ?ekla: "?e se nestyd?j? sp?t voble?enej, jako bo?? dobytek," a ?vejka napomenula, aby si aspo? zapjal poklopec, kdy? vid? ?enskou.
      Nakonec vyb?dla energicky rozespal?ho z?vod??ho, aby ?el vzbudit pana str??mistra, to ?e nen? ??dn? po??dek, kdy? se tak dlouho hn?p?.
      "To padli do p?knejch rukou," bru?ela b?ba k ?vejkovi, kdy? z?vod?? budil str??mistra, "jeden v?t?? ko?ala ne? druhej. Prochlastali by nos mezi o?ima. Mn? jsou dlu?ni u? t?et? rok za posluhu, a kdy? je upom?n?m, ??k? v?dycky str??mistr: ,Ml?ej?, b?bo, nebo jich d?m zav??t, my v?me, ?e v?? syn je pytl?k a chod? na d??v? do pansk?ho.` A tak se s nima tr?p?m u? na ?tvrtej rok." B?ba si hluboce vzdychla a d?l pobru?ovala: "Zejm?na maj? se na pozoru p?ed str??mistrem, ten je takovej ?lisnej, a zat?m je to ne??d prvn?ho ??du. Kdekoho zkoupat a zav??t "
      Str??mistr dal se velice t??ko probudit. Z?vod??mu dalo mnoho obt??? p?esv?d?it ho, ?e je ji? r?no. Kone?n? prokoukl, mnul si o?i a nejasn? se za?al upamatov?vat na v?erej?ek. Najednou mu p?i?la na mysl hrozn? my?lenka, kterou vyj?d?il, d?vaje se nejist? na z?vod??ho: "On n?m utek?"
      "Ale kdepak, to je poctiv? ?lov?k."
      Z?vod?? po?al chodit po pokoji, pod?val se z okna, zas se vr?til, utrhl kus pap?ru z novin na stole a ?moulal mezi prsty pap?rovou kuli?ku. Bylo vid?t, ?e chce n?co ??ct.
      Str??mistr se nejist? po n?m d?val a kone?n?, cht?je nab?t ?pln? jistoty toho, co jen tu?il, ?ekl: "J? jim, pane z?vod??, pom??u. J? zas musel v?era ??dit a prov?d?t?"
      Z?vod?? vy??tav? pod?val se na sv?ho p?edstaven?ho: "Kdybyste v?d?l, pane str??mistr, co v?echno jste v?era nepov?dal, jak? ?e?i jste s n?m nevedl."
      Nakl?n?je se k uchu str??mistra, ?eptal: "?e jsme v?ichni ?e?i a Rusov? jedna slovansk? krev, ?e Nikolaj Nikolajevi? bude p???t? t?den v P?erov?, ?e se Rakousko neudr??, aby jen, a? bude d?l vy?et?ov?n, zap?ral a pletl p?t? p?es dev?t?, aby to vydr?el do t? doby, dokud ho koz?ci nevysvobod?, ?e u? to mus? co nejd??v prasknout, ?e to bude jako za husitsk?ch v?lek, ?e sedl?ci p?jdou s cepy na V?de?, ?e je c?sa? p?n nemocn? d?dek a ?e co nejd??v nat?hne brka, ?e je c?sa? Vil?m zv??e, ?e mu budete do v?zen? pos?lat pen?ze na p?ilep?enou a je?t? v?c takov?ch ?e?? ..."
      Z?vod?? odstoupil od str??mistra: "Na to v?echno se dob?e pamatuji, pon?vad? jsem byl ze za??tku jen m?lo st??knut?. Potom jsem se tak? zd?lal a d?l nev?m nic."
      Str??mistr pohled?l na z?vod??ho.
      "A j? se zas pamatuji," prohl?sil, "?e oni ??kali, ?e jsme proti Rusku kratinov?, a ?e ?vali p?ed tou na?? b?bou ,A? ?ije Rusko!` "
      Z?vod?? po?al nerv?zn? chodit po pokoji.
      "?vali to jako bejk," ?ekl str??mistr, "pak se svalili p?es postel a za?ti chr?pat."
      Z?vod?? se zastavil u okna, a bubnuje na n?, prohl?sil: "Vy jste si tak?, pane str??mistr, nedal ubrousek na ?sta p?ed na?? b?bou a pamatuji se, ?e jste j? ?ekl: ,Pamatujou, b?bo, ?e ka?d? c?sa? a kr?l pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede v?lku, a? je to t?ebas takov? d?dek jako star? Proch?zka, kter?ho nemohou u? pustit z hajzlu, aby jim nepod?lal cel? Sch?nbrunn: "
      "Tohle ?e jsem ??kal?"
      "Ano, pane str??mistr, tohle jste ??kal, ne? jste ?el ven na dv?r zvracet, a je?t? jste k?i?el: ,B?bo, str?ej? mn? prst do krku!` "
      "Oni se tak? p?kn? vyj?d?ili," p?eru?il ho str??mistr, "kde jen p?i?li na takovou hloupost, ?e Nikolaj Nikolajevi? bude ?esk?m kr?lem?"
      "Na to se nepamatuji," nesm?le ozval se z?vod??.
      "Bodej? by se na to pamatovali. Byli jako napit? ?ok, m?li prase?? o?i?ka, a kdy? cht?li j?t ven, tak m?sto do dve?? lezli na kamna."
      Oba umlkli, a? dlouh? ml?en? p?eru?il str??mistr. "J? jsem jim v?dycky ??kal, ?e alkohol je zhouba. Oni mnoho nesnesou a pijou to. Co? kdyby byl jim ten n?? utek? Jak bychom to od?vodnili? Bo?e, to m? t?e?t? hlava. - Pov?d?m, pane z?vod??," pokra?oval str??mistr, "?e pr?v? pon?vad? neutek, je v?c ?pln? jasn?, co je to za nebezpe?n?ho a rafinovan?ho ?lov?ka. A? ho tam budou vy?et?ovat, tak ?ekne, ?e bylo otev??no celou noc, ?e jsme byli opil? a ?e moh tis?ckr?t utect, kdyby se c?til vinn?m. Je?t? ?t?st?, ?e takov?mu ?lov?ku se nev???, a kdy? my pod slu?ebn? p??sahou ?ekneme, ?e je to smy?lenka a drz? le? od toho ?lov?ka, tak mu ani p?nb?h nepom??e a m? je?t? o jeden paragraf na krku v?c. P?i jeho v?ci to nehraje ov?em ??dnou roli. - Kdyby mn? jen tak ta hlava nebolela."
      Ticho. Za chv?li ozval se str??mistr: "Zavolaj sem na?i b?bu."
      "Poslouchaj?, b?bo," ?ekl str??mistr k Pejzlerce, p??sn? se j? d?vaje do obli?eje, "se?enou n?kde krucifix na podstavci a p?inesou ho sem."
      Na t?zav? pohled Pejzlerky za?val str??mistr: "Koukaj?, a? u? jsou tady."
      Str??mistr vyt?hl ze stolku dv? sv??ky, na kter?ch byly stopy od pe?etn?ho vosku, jak pe?etil ??edn? spisy, a kdy? se kone?n? Pejzlerka p?i?trachala s krucifixem, postavil str??mistr k??? mezi ob? sv?ce na okraj stolu, zap?lil sv??ky a v??n? ?ekl: "Posad?j? se, b?bo."
      Ustrnul? Pejzlerka zapadla na pohovku a vyjeven? pod?vala se na str??mistra, sv??ky i krucifix. Zmocnil se j? strach, a jak m?la ruce na z?st??e, bylo vid?t, ?e se j? t?esou i s koleny.
      Str??mistr p?e?el v??n? kolem n?, a zastaviv se podruh? p?ed n?, promluvil slavnostn?:
      "V?era ve?er byla jste sv?dkem velk? ud?losti, b?bo. M??e b?t, ?e to v?? pitom? rozum nech?pe. Ten voj?k, to je vyzv?da?, ?pi?n, b?bo."
      "Je???marj?," vyk?ikla Pejzlerka, "Panenko Maria Sko?ick?!"
      "Ticho, b?bo! Abychom z n?ho n?co dostali, museli jsme mluvit r?zn? ?e?i. Sly?eli p?ece, jak? divn? ?e?i jsme mluvili?"
      "To jsem pros?m sly?ela," ozvala se t?esouc?m hlasem Pejzlerka.
      "Ale ty v?echny ?e?i, b?bo, vedly jenom k tomu, aby se doznal, aby n?m d?v??oval. Tak se n?m to poda?ilo. Vyt?hli jsme z n?ho v?echno. Ch?apli jsme ho."
      Str??mistr na okam?ik p?eru?il ?e?, aby opravil knoty na sv??k?ch, a pak pokra?oval v??n?, hled? p??sn? na Pejzlerku: "Vy jste byla, b?bo, p?i tom a jste zasv?cen? do cel?ho tajemstv?. Toto tajemstv? je ??edn?. O tom nesm?te nikomu se ani zm?nit. Ani na smrteln? posteli, to by v?s nesm?li ani pochovat na h?bitov?."
      "Je???marj?josefe," zab?dovala Pejzlerka, "?e jsem j? ne??astn? kdy sem vkro?ila."
      "Ne?vete, b?bo, vsta?te, p?istupte ke krucifixu, dejte dva prsty u prav? ruky nahoru. Budete p??sahat. ??kejte za mnou."
      Pejzlerka odpot?cela se ke stolu za neust?l?ho b?dov?n?: "Panenko Maria Sko?ick?, ?e jsem sem kdy vkro?ila."
      A z k???e d?val se na ni utr?pen? obli?ej Krista, sv??ky ?oudily a v?echno to p?ipadalo Pejzlerce n???m p???ern? nadpozemsk?m. Ztr?cela se v tom cel? a kolena se j? klepala, ruce t??sly.
      Zvedla dva prsty do v??e a ?etnick? str??mistr d?razn? a slavnostn? p?ed??k?val: "P??sah?m bohu v?emohouc?mu, i v?m, pane str??mistr, ?e o tom, co jsem zde sly?ela a vid?la, nikomu se do sv? smrti nezm?n?m ani slovem, i kdybych snad od n?ho byla t?z?na. K tomu mn? dopom?hej p?nb?h."
      "Polibte je?t?, b?bo, krucifix," porou?el str??mistr, kdy? Pejzlerka za ukrutn?ho vzlykotu odp??s?hla a pok?i?ovala se zbo?n?.
      "Tak, a te? zas odnesou krucifix, odkud si ho vyp?j?ili, a ?eknou, ?e jsem ho pot?eboval k v?slechu!"
      Zdrcen? Pejzlerka po ?pi?k?ch vy?la s krucifixem z pokoje a bylo vid?t oknem, ?e se neust?le ohl??? ze silnice po ?etnick? stanici, jako by se cht?la p?esv?d?it, ?e to nebyl jen sen, ale ?e skute?n? pr?v? p?ed chv?l? pro?ila n?co hrozn?ho ve sv?m ?ivot?.
      Str??mistr zat?m p?episoval sv?j raport, kter? v noci dopl?oval ka?kami, kter? rozl?zal i s rukopisem, jako by na pap??e byla marmel?da.
      Nyn? to ?pln? p?epracoval a vzpomn?l si, ?e se neoptal je?t? na jednu v?c. Dal si tedy zavolat ?vejka a ot?zal se ho: "Um?te fotografovat?"
      "Um?m."
      "A pro? nenos?te s sebou apar?t?"
      "Pon?vad? ??dnej nem?m," zn?la up??mn? a jasn? odpov??.
      "A kdybyste ho m?l, tak byste fotografoval?" ot?zal se str??mistr.
      "Kdyby, to jsou ty chyby," prostodu?n? odv?til ?vejk a klidn? snesl t?zav? v?raz v obli?eji str??mistrov?, kter?mu tak pr?v? zas rozbolela hlava, ?e si nemohl vymyslit ??dnou jinou ot?zku ne? tuto: "Je to t??k?, fotografovat n?dra???"
      "Leh?? ne? n?co jin?ho," odpov?d?l ?vejk, "pon?vad? se to nehejb? a po??d to n?dra?? stoj? na jednom m?st? a ?lov?k mu nemus? ??kat, aby se tv??ilo p??jemn?."
      Str??mistr mohl tedy sv?j raport doplnit: "Zu dem Bericht No 2172, melde ich..."
      A str??mistr se rozepsal: "Mezi jin?m p?i m?m k???ov?m v?slechu udal, ?e um? fotografovat, a to nejrad?ji n?dra??. Apar?t fotografick? sice u n?ho nalezen nebyl, ale jest domn?nka, ?e ho n?kde skr?v?, a proto s sebou nenos?, aby odvr?til od sebe pozornost, ?emu? nasv?d?uje i jeho vlastn? dozn?n?, ?e by fotografoval, kdyby m?l apar?t u sebe."
      Str??mistr, maje t??kou hlavu po v?erej?ku, se st?le v?ce a v?ce zapl?tal do sv? zpr?vy o fotografov?n? a psal d?l: "Jisto je, ?e dle jeho vlastn?ho dozn?n? jedin? to, ?e nem? apar?t fotografick? s sebou, zabr?nilo tomu, aby nefotografoval n?dra?n? budovy a v?bec m?sta strategick? d?le?itosti, a jest nesporn?, ?e by byl tak u?inil, kdyby byl m?l doty?n? fotografick? p??stroj, kter? ukryl, p?i sob?. Jedin? t? okolnosti, ?e nebyl fotografick? apar?t p?i ruce, lze d?kovati tomu, ?e u n?ho nebyly nalezeny ??dn? fotografie."
      "To sta??," ?ekl str??mistr a podepsal se. Str??mistr byl ?pln? spokojen sv?m d?lem a p?e?etl to z?vod??mu s velkou p?chou.
      "To se povedlo," ?ekl k z?vod??mu, "tak vid?j?, takhle se p??ou berichty. Tam mus? b?t v?echno. V?slech, pane?ku, to nen? jen tak n?co jednoduch?ho, a hlavn? v?c? je sestavit to p?kn? do berichtu, aby tam naho?e na to ?um?li jako jeleni. P?ivedou sem toho na?eho, a? to s n?m skoncujeme. Tak v?s nyn? odvede pan z?vod??," pronesl v??n? k ?vejkovi, "do P?sku na bezirksgendarmeriekommando. Podle p?edpisu m?te dostat ?el?zka. Pon?vad? v?ak mysl?m, ?e jste slu?n? ?lov?k, tak v?m ty ?el?zka ned?me. Jsem p?esv?d?en, ?e ani po cest? nebudete d?lat pokus ?t?ku."
      Str??mistr, z?eteln? pohnut pohledem na dobrodu?nou ?vejkovu tv??, dodal: "A nevzpom?nejte na mne ve zl?m. Vezmou ho, pane z?vod??, tady maj? bericht."
      "Tak sp?nembohem," ?ekl ?vejk m?kce, "d?kuji jim, pane vachmajstr, za v?echno, co pro mne ud?lali, a kdy? bude p??le?itost, tak jim budu ps?ti, a kdybych m?l n?kdy je?t? cestu kolem, tak se u nich zastav?m."
      ?vejk vy?el se z?vod??m na silnici, a kdokoliv je potkal, jak byli zabr?ni v p??telsk? rozhovor, pova?oval by je za star? zn?m?, kte?? maj? n?hodou stejnou cestu do m?sta, ?ekn?me do kostela.
      "To byl bych si nikdy nemyslil," vykl?dal ?vejk, "?e takov? cesta do Bud?jovic je spojena s takovejma vobt??ema. To mn? p?ipad? jako ten p??pad s ?ezn?kem Chaurou z Kobylis. Ten se jednou v noci dostal na Mor?? k Palack?ho pomn?ku a chodil a? do r?na kolem dokola, pon?vad? mu to p?ipadalo, ?e ta ze? nem? konce. Byl z toho celej zoufalej, k r?nu u? nemoh, tak za?al k?i?et ,Patr?l!`, a kdy? policajti p?ib?hli, tak se jich ptal, kudy se jde do Kobylis, ?e u? chod? pod?l n?jak? zdi p?t hodin a po??d ?e tomu nen? ??dn? konec. Tak ho vzali s sebou a von jim v?echno v separaci rozbil: ` Z?vod?? na to ne?ekl ani slova a myslel si: "Co mn? to vypravuje?. Zas za??n?? vypravovat n?jakou poh?dku o Bud?jovic?ch."
      ?li kolem rybn?ka a ?vejk se z?jmem ot?zal se z?vod??ho, jestli je hodn? pytl?k? ryb v okol?.
      "Zde je to sam? pytl?k," odpov?d?l z?vod??, "p?ede?l?ho str??mistra cht?li hodit do vody. Porybn? na ba?t? st??l? jim ?t?tiny do zadnice, ale to nen? nic platn?. Nosej? v kalhotech kus plechu."
      Z?vod?? rozhovo?il se o pokroku, jak lidi na v?echno p?ijdou a jeden jak podv?d? druh?ho, a rozvinul novou teorii, ?e tahle v?lka je velik? ?t?st? pro lidstvo, pon?vad? v t?ch pat?li?ch vedle hodn?ch lid? budou odst?elov?ni tak? lumpov? a dareb?ci.
      "Je beztoho moc lid? na sv?t?," pronesl rozv??n?, "jeden u? se ma?k? na druh?ho a lidstvo se rozplemenilo a? hr?za."
      P?ibl??ili se z?jezdn? hospod?.
      "Setsakramentsky to dnes profukuje," ?ekl z?vod??, "mysl?m, ?e n?m ?tamprle nem??e ?kodit. Ne??kejte nikomu nic, ?e v?s vedu do P?sku. To je st?tn? tajemstv?."
      P?ed z?vod??m zatan?ila instrukce centr?ln?ch ??ad? o lidech podez?el?ch a n?padn?ch a o povinnosti ka?d? ?etnick? stanice: "Vylou?iti ony ze styku s m?stn?m obyvatelstvem a p??sn? db?ti, aby nep?ich?zelo p?i doprav? k dal??m instanc?m k zbyte?n?m rozhovor?m v okol?."
      "To se nesm? prozradit, co jste za?," znova ozval se z?vod??, "do toho nikomu nic nen?, co jste vyved. Panika se nesm? ???it. - Panika je v t?chhle dob?ch v?le?n?ch zl? v?c," pokra?oval, "n?co se ?ekne, a u? to jde jako lavina po cel?m okol?. Rozum?te?"
      "J? tedy nebudu ???it paniku," ?ekl ?vejk a zachoval se tak? podle toho, pon?vad? kdy? hospodsk? se rozhovo?il s nimi, ?vejk zd?raz?oval: "Zde bratr ??k?, ?e budeme v jednu hodinu v P?sku."
      "A to m? v?? pan bratr orl?b?" ot?zal se zv?dav? hostinsk? z?vod??ho, kter? ani nemrkaje drze odpov?d?l: "Dnes mu u? kon??!"
      "To jsme ho dostali;' prohl?sil usm?vaje se k ?vejkovi, kdy? hospodsk? n?kam odb?hl, "jenom ne ??dnou paniku. Je v?le?n? doba."
      Jestli z?vod?? p?ed vstupem do z?jezdn? hospody prohl?sil, ?e mysl?, ?e ?tamprle nem??e ?kodit, byl optimistou, pon?vad? zapomn?l na mno?stv?, a kdy? jich vypil dvan?ct, prohl?sil zcela rozhodn?, ?e do t?? hodin je velitel okresn? ?etnick? stanice u ob?da, ?e to je marn? p?ij?t tam d??v, krom? toho ?e za??n? chumelenice. Kdy? budou do ?ty? hodin odp?ldne v P?sku, je ?asu habad?j. Do ?esti je ?asu dost. To u? p?jdou ve tm?, jak ukazuje dne?n? po?as?. Je to v?bec jedno, j?t te? nebo a? potom. P?sek nem??e ut?ct.
      "Bu?me r?di, ?e sed?me v teple," bylo jeho rozhodn? slovo, "tam v z?kopech za takov? sloty zkusej? v?c ne? my u kamen."
      Velik? star? kachlov? kamna s?lala teplem a z?vod?? zjistil, ?e to vn?j?? teplo lze doplnit v?hodn? vnit?n?m, pomoc? r?zn?ch ko?alek sladk?ch i mocn?ch, jak ??kaj? v Hali?i.
      Hospodsk? na t?to samot? m?l jich osm druh?, nudil se a pil p?i zvuku meluz?ny, kter? hv?zdala za ka?d?m rohem staven?.
      Z?vod?? neust?le vyb?zel hostinsk?ho, aby s n?m dr?el krok, obvi?uje ho, ?e m?lo pije, co? byla o?ividn? k?ivda, nebot ten st?l ji? sotva na nohou a cht?l neust?le hr?t ferbla a tvrdil, ?e v noci sly?el od v?chodu d?lost?elbu, na?e? z?vod?? ?kytal: "Jenom ne ??dnou paniku. Od toho jsou in-instrukce."
      A dal se do v?kladu, ?e instrukce je souhrn nejbli???ch na??zen?. P?itom prozradil n?kolik tajn?ch rezerv?t?. Hospodsk? ji? ni?eho nech?pal, jenom se vzmohl na prohl??en?, ?e instrukcemi se vojna nevyhraje.
      Bylo ji? temno, kdy? z?vod?? rozhodl, ?e se nyn? vydaj? se ?vejkem na cestu do P?sku. V chumelenici nebylo vid?t na krok a z?vod?? neust?le ??kal: "Po??d rovn? za nosem a? do P?sku: `
      Kdy? to ?ekl pot?et?, hlas jeho nezn?l ji? ze silnice, ale odn?kud zdola, kam se svezl po str?ni po sn?hu. Pom?haje si ru?nic?, pracn? vy?kr?bal se nahoru op?t na silnici. ?vejk sly?el, ?e se p?idu?en? sm?je: "Sklouzavka." Za chv?li v?ak ji? ho op?t nebylo sly?et, nebo? sjel poznovu ze str?n?, za?vav tak, a? p?ehlu?il v?tr: "Upadnu, panika!" Z?vod?? prom?nil se na piln?ho mravence, kter? kdy? spadne odn?kud, zas hou?evnat? leze nahoru. P?tkr?t opakoval z?vod?? v?let ze str?n?, a kdy? op?t byl u ?vejka, ?ekl bezradn? a zoufale: "J? bych v?s mohl velice dob?e ztratit."
      "Nemaj? strachu, pane z?vod??," ?ekl ?vejk, "ud?l?me nejlep??, kdy? se k sob? p?iv??em. Tak se nem??em jeden druh?mu ztratit. Maj? s sebou ?el?zka?"
      "Ka?d? ?etn?k mus? v?dycky s sebou nosit ?el?zka," d?razn? ?ekl z?vod??, klop?taje kolem ?vejka, "to je n?? vezdej?? chleba."
      "Tak se tedy p?ipnem," vyb?zel ?vejk, "jen to zkusej?."
      Mistrn?m pohybem p?ipjal z?vod?? ?el?zka ?vejkovi a druh? konec sob? v z?p?st? prav? ruky a nyn? byli spolu spojeni jako dvoj?ata. Klop?taj?ce po silnici nemohli od sebe a z?vod?? t?hl ?vejka p?es hrom?dky kamen?, a kdy? upadl, strhl ?vejka s sebou. P?itom se jim ?el?zka za?ez?vala do ruky, a? kone?n? prohl?sil z?vod??, ?e to takhle d?l nejde, ?e je mus? op?t odepjat. Po dlouh? a marn? n?maze zprostit sebe i ?vejka ?el?zek z?vod?? vzdychl: "My jsme spojeni na v?ky v?k?v."
      "Amen," dodal ?vejk a pokra?ovali v obt??n? cest?.
      Z?vod??ho zmocnila se naprost? deprese, a kdy? po hrozn?m utrpen? pozd? ve?er dorazili do P?sku k ?etnick?mu velitelstv?, na schodech' ?ekl ?pln? zdrcen? z?vod?? ?vejkovi: "Ted to bude hrozn?. My od sebe nem??em."
      A opravdu bylo to hrozn?, kdy? str??mistr poslal pro velitele stanice, rytmistra K?niga.
      Prvn? slovo rytmistrovo bylo: "D?chn?te na mne."
      "Ted' to ch?pu," ?ekl rytmistr, zjistiv nesporn? situaci sv?m bystr?m, zku?en?m ?ichem, "rum, kontu?ovka, ?ert, je?abinka, o?echovka, vi??ovka a vanilkov?. - Pane str??mistr," obr?til se na sv?ho pod??zen?ho, "zde vid?te p??klad, jak nem? ?etn?k vypadat. Takhle si po??nat je takov? p?e?in, ?e o tom bude rozhodovat vojensk? soud. Sv?zat se s delikventem ?el?zky. P?ij?t o?ral?, total besoffen. P?il?zt sem jako zv??e. Sundejte jim to."
      "Co je?" obr?til se na z?vod??ho, kter? volnou rukou obr?cen? salutoval.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane rytmistr, ?e nesu bericht "
      "O v?s p?jde bericht k soudu," stru?n? ?ekl rytmistr, "pane str??mistr, zav?ou oba mu?e, r?no je p?ivedou k v?slechu, a ten bericht z Putim? pro?tudujou a po?lou mn? do bytu."
      P?seck? rytmistr byl mu? velice ??edn?, d?sledn? v pron?sledov?n? pod??zen?ch, znamenit? v byrokratick?ch v?cech.
      Po ?etnick?ch stanic?ch v jeho okresu nemohli nikdy ??ci, ?e odlet?la bou?ka. Ona se vracela ka?d?m p??pisem podepsan?m rytmistrem, kter? cel? den vy?izoval r?zn? v?tky, napomenut? a v?strahy pro cel? okres.
      Od vypuknut? v?lky visely nad ?etnick?mi stanicemi v p?seck?m okresu t??k? chm?ry.
      Byla to prav? stra?ideln?, n?lada. Hromy byrokratismu h?m?ly a bily do ?etnick?ch str??mistr?, z?vod??ch, mu?stva, z??zenc?. Pro ka?dou pitomost disciplin?rn? vy?et?ov?n?.
      "Chceme-li vyhr?t v?lku," ??kal na sv?ch inspekc?ch po ?etnick?ch stanic?ch, "mus? ab?t a b - b,v?ude mus? b?t te?ka na i."
      C?til se obklopen zradou a utvo?il si p?esn? dojem, ?e ka?d? ?etn?k na okrese m? n?jak? h??chy vypl?vaj?c? z v?lky, ?e ka?d? m? za sebou v t? v??n? dob? n?jak? opomenut? ve slu?b?.
      A seshora ho bombardovali p??pisy, ve kter?ch ministerstvo zemsk? obrany poukazovalo, ?e z p?seck?ho okresu podle zpr?v ministerstva vojenstv? p?ech?zej? k nep??teli.
      A honili jej p?trat po loajalit? v okresu. Vypadalo to stra?ideln?. ?eny z okol? ?ly doprov?zet svoje mu?e na vojnu, a on v?d?l, ?e ti mu?ov? ur?it? sv?m ?en?m slibuj?, ?e se, nedaj? zab?t pro c?sa?e p?na.
      ?erno?lut? obzory po?aly se zatahovat mraky revoluce. Na Srbsku, v Karpatech p?ech?zely batali?ny k nep??teli. 28. regiment, 11. regiment. V tom posledn?m voj?ci z p?seck?ho kraje a okresu. V tom p?edvzpourov?m dusnu p?ijeli rekruti z Vod?an s karafi?ty z ?ern?ho organt?nu. P?seck?m n?dra??m proj??d?li voj?ci od Prahy a h?zeli nazp?tek cigarety a ?okol?du, kterou jim pod?valy do prase??ch voz? d?my z p?seck? spole?nosti.
      Pak jel jeden mar?ov? batali?n a n?kolik p?seck?ch ?id? ?valo "Heil, nieder mit den Serben!" a dostalo takov?ch p?kn?ch p?r facek, ?e t?den se nemohli uk?zat na ulici.
      A mezit?mco se d?ly tyto epizody, kter? jasn? ukazovaly, ?e kdy? po kostel?ch na varhany hraj? "Zachovej n?m, Hospodine", ?e je to jenom chatrn? pozl?tko a v?eobecn? p?etv??ka; z ?etnick?ch stanic p?ich?zely ty zn?m? odpov?di na dotazn?ky ? la Putim, ?e je v?echno v nejlep??m po??dku, agitace ?e se nikde nevede proti v?lce, sm??len? obyvatelstva ??msk? jedni?ka a,nad?en? ??msk? jedni?ka a-b.
      "Vy nejste ?etn?ci, ale obecn? policajti," ??k?val na sv?ch obch?zk?ch, "m?sto toho, abyste zbyst?ili svou pozornost o tis?c procent, st?v? se z v?s pomalu dobytek."
      U?iniv tento zoologick? objev, dod?val: "V?l?te se p?kn? doma a mysl?te si: Mit ganzem Krieg kann man uns Arsch lecken."
      N?sledoval pak v?dy v?po?et v?ech povinnost? ne??astn?ch ?etn?k?, p?edn??ka o tom, jak? je cel? situace a jak je to t?eba v?echno vz?t do ruky, aby to skute?n? bylo tak, jak to m? b?t. Po tom vyl??en? z???c?ho obrazu ?etnick? dokonalosti, sm??uj?c? k pos?len? rakousk?ho mocn??stv?, n?sledovaly hrozby, disciplin?rn? vy?et?ov?n?, p?esazen? a nad?vky.
      Rytmistr byl pevn? p?esv?d?en, ?e stoj? zde na str??i, ?e n?co zachra?uje a ?e v?ichni ti ?etn?ci z ?etnick?ch stanic, kter? jsou pod n?m, ?e je to l?n? sb??; egoist?, podlci, podvodn?ci, kte?? v?bec ni?emu jin?mu nerozum? ne?li ko?alce, pivu a v?nu. A pon?vad? maj? nepatrn? p??jmy, ?e se, aby mohli chlastat, daj? podpl?cet a rozb?jej? pomalu, ale jist? Rakousko. Jedin? ?lov?k, kter?mu d?v??oval, byl jeho vlastn? str??mistr na okresn?m velitelstv?, kter? v?ak v?dycky v hospod? ??kal: "Tak jsem v?m zas m?l dneska srandu z na?eho star?ho mr?afy..."
      -
      Rytmistr studoval bericht ?etnick?ho str??mistra z Putim? o ?vejkovi. P?ed n?m st?l jeho ?etnick? str??mistr Mat?jka a myslel si, aby mu rytmistr vlezl na z?da i se v?emi berichty, pon?vad? dole u Otavy ?ekaj? na n?ho s parti? ?nopsa.
      "Posledn? jsem v?m ??kal, Mat?jko," ozval se rytmistr, "?e nejv?t?? blbec, kter?ho jsem poznal, je ?etnick? str??mistr z Protiv?na, ale podle tohohle berichtu p?etrumfnul ho str??mistr z Putimi. Ten voj?k, kter?ho p?ivedl ten lotr ko?ala z?vod??, s kter?m byli sv?zan? jako dva psi, p?ece nen? ??dn? ?pi?n. Je to jist? praoby?ejn? dezert?r. Zde p??e takov? nesmysly, ?e ka?d? mal? d?t? pozn? na prvn? pohled, ?e ten chlap byl o?ral? jako pape?sk? prel?t. - P?ivedte sem ihned toho voj?ka," poru?il, kdy? je?t? chv?li studoval raport z Putim?. "Nikdy v ?ivot? jsem nevid?l takovou sn??ku blbost?, a je?t? ke v?emu po?le s t?m podez?el?m chlapem takov? dobytek, jako je jeho z?vod??. M? ty lidi je?t? m?lo znaj?, j? dovedu b?t prev?t. Dokud se t?ikr?t denn? p?ede mnou strachy nepod?laj?, tak jsou p?esv?d?eni, ?e si d?m na sob? d??v? ?t?pat "
      Rytmistr se rozpov?dal o tom, jak se ?etnictvo dnes chov? odm?tav? ke v?em rozkaz?m a jak sestavuje berichty, ?e ihned je vid?t, ?e ze v?eho si d?l? ka?d? takov? str??mistr legraci, jen aby je?t? n?co v?c zapletl.
      Kdy? seshora se upozorn?, ?e nen? vylou?ena mo?nost, aby se nepotloukali vyzv?da?i po krajin?ch, ?etni?t? str??mist?i je za??naj? vyr?b?t ve velk?m, a jestli bude v?lka je?t? n?jak? ?as trvat, bude z toho velk? bl?zinec. A? v kancel??i daj? telegram do Putim?, aby z?tra p?i?el str??mistr do P?sku. On u? mu tu "ohromnou ud?lost", o kter? p??e na po??tku sv?ho raportu, vytlu?e z hlavy.
      "Od kter?ho regimentu jste utekl?" uv?tal rytmistr ?vejka.
      "Od ??dn?ho regimentu."
      Rytmistr pohl?dl na ?vejka a uvid?l v jeho klidn? tv??i tolik bezstarostnosti, ?e se ot?zal: "Jak jste p?i?el k uniform??"
      "Ka?dej voj?k, kdy? narukuje, dostane uniformu," odpov?d?l ?vejk s m?rn?m ?sm?vem, "j? slou??m u 91. regimentu, a nejen?e jsem od sv?ho regimentu neutek, n?br? naopak."
      Slovo naopak prov?zel takov?m p??zvukem, ?e se rytmistr zatv??il ?alostn? a ot?zal se: "Jak to naopak?"
      "To je v?c n?ramn? jednoduch?," sv??il se ?vejk, "j? jdu k sv?mu regimentu, j? ho hled?m, a neut?k?m od n?ho. J? si nic jin?ho nep?eju ne? se co nejd??v dostat k sv?mu regimentu. J? u? jsem taky z toho celej nerv?zn?, ?e se patrn? vzdaluju od ?esk?ch Bud?jovic, kdy? si pomysl?m, ?e tam na mne ?ek? cele] regiment. Pan str??mistr v Putimi ukazoval mn? na map?, ?e Bud?jovice jsou na jih, a on m?sto toho obr?til mne na sever."
      Rytmistr m?chl rukou, jako by cht?l ??ct: Ten vyv?d? je?t? hor?? v?ci ne? obracet lidi na sever. "Vy tedy nem??ete sv?j regiment naj?t," ?ekl, "vy jste ho ?el hledat?"
      ?vejk vysv?tlil mu celou situaci. Jmenoval T?bor a v?echna m?sta, kudy ?el do Bud?jovic: Milevsko - Kv?tov - Vr?? - Mal??n - ???ov? - Sedlec - Hora??ovice - Radomy?l - Putim - ?t?kno - Strakonice - Voly? - Dub - Vod?any - Protiv?n - a zas Putim.
      S ohromn?m nad?en?m vyl??il ?vejk sv?j z?pas s osudem, jak se cht?l ?ivou moc?, nedbaje p?ek??ek, dostat k sv?mu 91. regimentu do Bud?jovic a jak v?echno jeho ?sil? bylo marn?.
      Mluvil ohniv? a rytmistr mechanicky kreslil tu?kou na kus pap?ru mrtv? kruh, ze kter?ho se nemohl dostat dobr? voj?k ?vejk, kdy? se vypravil k sv?mu pluku.
      "To byla herkulovsk? pr?ce," ?ekl kone?n?, kdy? se zal?ben?m naslouchal ?vejkovu l??en?, jak ho to mrz?, ?e se nemohl tak dlouho dostat k pluku, "na v?s musela b?t mohutn? pod?van?, kdy? jste se kroutil kolem Putimi."
      "Vono se to mohlo u? tenkr?t rozhodnout," zm?nil se ?vejk, "nebejt toho pana str??mistra v tom ne??astn?m hn?zd?. Von se m? v?bec neptal ani na jm?no, ani na regiment a bylo mu to v?echno n?jak t?ze moc divn?. Von m? m?l d?t vodv?st do Bud?jovic a v kas?rn?ch u? by mu ?ekli, jestli jsem ten ?vejk, kerej hled? sv?j regiment, nebo n?jakej podez?elej ?lov?k. Dneska u? jsem moh bejt druhej den u sv?ho regimentu a vykon?vat sv? vojensk? povinnosti."
      "Pro? jste v Putimi neupozornil, ?e se jedn? o omyl?"
      "Pon?vad? jsem vid?l, ?e je to marn?, s n?m mluvit. To u? ??kal starej hostinskej Rampa na Vinohradech, kdy? mu cht?l n?kdo z?stat dlu?en, ?e p?ijde n?kdy na ?lov?ka takovej moment, ?e je ke v?emu hluchej jako pa?ez."
      Rytmistr se dlouho nerozm??lel a pomyslil si jen, ?e takov? okru?n? cesta ?lov?ka, kter? chce se dostat k sv?mu regimentu, je zn?mkou nejhlub?? lidsk? degenerace, i dal vyklepat v kancel??i na stroji, ?et?e v?ech pravidel a kr?s ??edn?ho slohu:
      Slavn?mu velitelstv? c. k. p???ho pluku ?. 91 v ?esk?ch Bud?jovic?ch
      V p??loze p?edv?d? se Josef ?vejk, dle doty?n?ho tvrzen? b?ti p???kem t?ho? pluku, zadr?en? na z?klad? sv?ho vyj?d?en? v Putimi, okres P?sek, ?etnickou stanic?, podez?el? ze zb?hnut?. T?? uv?d?, ?e se odeb?r? k sv?mu v??eozna?en?mu pluku. P?edveden? jest men?? zavalit? postavy, soum?rn?ho obli?eje a nosu s modr?ma o?ima, bez zvl??tn?ho znamen?. V p??loze B1 zas?l? se ??et za stravov?n? doty?n?ho k laskav?mu p?eveden? na ??et min. zem. obrany s ??dost? o potvrzen? p?ijet? p?edveden?ho. V p??loze C1 zas?l? se ku potvrzen? seznam er?rn?ch v?c?, kter? m?l zadr?en? na sob? v dob? sv?ho zachycen?.
      Cesta z P?sku do Bud?jovic ve vlaku u?la ?vejkovi byst?e a rychle. Jeho spole?n?kem byl mlad? ?etn?k, nov??ek, kter? nespou?t?l ze ?vejka o?i a m?l hrozn? strach, aby mu ?vejk neutekl. Po cel? cest? lu?til t??k? probl?m: Kdybych te? musel j?t na malou nebo na velkou stranu, jak to ud?l?m?
      Roz?e?il to t?m, ?e mu musel ?vejk d?lat kmotra.
      Po cel? cest? se ?vejkem od n?dra?? do Mari?nsk?ch kas?ren v Bud?jovic?ch up?ral sv? o?i k?e?ovit? na ?vejka, a kdykoliv p?ich?zeli k n?jak?mu rohu nebo k?i?ovatce ulic, jako mimochodem vypravoval ?vejkovi, kolik dost?vaj? ostr?ch patron p?i ka?d? eskort?, na?e? ?vejk odpov?dal, ?e je o tom p?esv?d?en, ?e ??dn? ?etn?k nebude po n?kom st??let na ulici, aby neud?lal n?jak? ne?t?st?.
      ?etn?k se s n?m p?el a tak dostali se do kas?ren.
      Slu?bu v kas?rn?ch m?l ji? druh? den nadporu??k Luk??. Sed?l, ni?eho netu?e, za stolem v kancel??i, kdy? k n?mu p?ivedli ?vejka s pap?ry.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde," zasalutoval ?vejk, tv??e se slavnostn?. U cel? t? sc?ny byl prapor??k Ko??tko, kter? pozd?ji vypravoval, ?e po tom hl??en? ?vejkov? nadporu??k Luk?? vysko?il, chytil se za hlavu a upadl naznak na Ko??tko, a ?e kdy? ho vzk??sili, ?vejk, kter? po celou tu dobu vzd?val ?est, opakoval: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde!" A tu nadporu??k Luk??, cel? bled?, t?esouc? se rukou vzal pap?ry t?kaj?c? se ?vejka, podepsal, po??dal v?echny, aby vy?li, ?etn?kovi ?e ?ekl, ?e je tak dob?e, a ?e se se ?vejkem uzav?el v kancel??i.
      T?m skon?ila ?vejkova bud?jovick? anabaze. Je jisto, ?e kdyby byla pop??na ?vejkovi volnost pohybu, ?e by byl s?m do?el do Bud?jovic. Jestli ??ady se mohly chv?stat, ?e ony dopravily ?vejka na m?sto slu?by, je to prost? omyl. P?i jeho energii a nezmarn? chuti bojovat zakro?en? ??ad? v tom p??pad? bylo h?zen?m klack? ?vejkovi pod nohy.
      -
      ?vejk a nadporu??k Luk?? d?vali se sob? do o??.
      Nadporu??kovi o?i sv?tily ??msi stra?liv?m a hr?zn?m a zoufal?m, a ?vejk d?val se na nadporu??ka n??n?, l?skypln? jako na ztracenou a op?t nalezenou milenku.
      V kancel??i bylo ticho jako v kostele. Vedle z chodby bylo sly?et, jak tam n?kdo p?ech?z?. N?jak? sv?domit? jednoro?n? dobrovoln?k, kter? pro r?mu z?stal doma, co? bylo zn?t na hlase, huh?al to, ?emu se u?il nazpam??: jak se maj? na pevnostech p?ij?mat ?lenov? c?sa?sk?ho domu. Bylo sly?et jasn?: "Sobald die h?chste Herrschaft in der N?he der Festung anlangt, ist das Gesch?tz auf allen Bastionen und Werken abzufeuern, der Platzmajor empf?ngt dieselbe mit dem Degen in der Hand zu Pferde und reitet sodann vor."
      "Dr?te tam hubu," za?val do chodby nadporu??k, "vzdalte se ke v?em ?ert?m. Jestli m?te hore?ku, tak z?sta?te doma le?et."
      Bylo sly?et, jak se piln? jednoro?n? dobrovoln?k vzdaluje, a jako tich? ozv?na zn?lo sem z konce chodby huh??n?: "ln dem Augenblicke, als der Kommandant salutiert, ist das Abfeuern des Gesch?tzes zu wiederholen, welches bei dem Absteigen der h?chsten Herrschaft zum dritten Male zu geschehen ist "
      A op?t se d?l nadporu??k se ?vejkem ml?ky pozorovali, a? kone?n? ?ekl nadporu??k Luk?? s drsnou ironi?: "P?kn? v?s v?t?m, ?vejku, do ?esk?ch Bud?jovic. Kdo m? b?t ob??en, ten se neutop?. U? na v?s vydali zatyka? a z?tra jste u regimentsraportu. J? se s v?mi ji? zlobit nebudu. Natr?pil jsem se s v?mi dost a dost a moje trp?livost praskla. Kdy? si pomysl?m, ?e jsem mohl tak dlouho ??t s takov?m blbem jako vy..."
      Po?al chodit po kancel??i: "Ne, to je hrozn?. Ted se div?m, ?e jsem v?s nezast?elil. Co by se mn? stalo? Nic. Byl bych osvobozen. Ch?pete to?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e to ?pln? ch?pu."
      "Neza??nejte zas, ?vejku, s t?ma va?ima hovadinama, nebo se opravdu n?co stane. Kone?n? v?m zatneme ??lu. Vy jste stup?oval svou pitomost donekone?na, a? to v?echno katastrof?ln? prasklo."
      Nadporu??k Luk?? zamnul si ruce: "U? je s v?mi, ?vejku, amen." Vr?til se ke sv?mu stolu a napsal na kousek pap?ru n?kolik ??dk?, zavolal na hl?dku p?ed kancel??? a poru?il j?, aby odvedli ?vejka k profousovi a odevzdali mu ten l?stek.
      ?vejka odvedli p?es n?dvo?? a nadporu??k s netajenou radost? se d?val, jak profous odmyk? dve?e s ?erno?lutou tabulkou Regimentsarrest, jak ?vejk miz? za t?mi dve?mi a jak za chv?li vych?z? profous s?m z t?ch dve??.
      "Zapla? p?nb?h," pomyslil si hlasit? nadporu??k, "u? je tam."
      V tmav?m prostoru lidomorny Mari?nsk?ch kas?ren ?vejka uv?tal srde?n? tlust? jednoro?n? dobrovoln?k, provaluj?c? se na slamn?ku. Byl jedin?m v?zn?m a nudil se s?m ji? druh? den. Na ?vejkovu ot?zku, pro? tam sed?, odpov?d?l, ?e pro mali?kost. Napohlavkoval omylem jednomu poru??kovi od d?lost?electva v noci na n?m?st? v podloub? v opil?m stavu. Vlastn? ani nenapohlavkoval, srazil mu jenom ?epici s hlavy. Stalo se to tak, ?e ten poru??k od d?lost?electva st?l v noci pod podloub?m a patrn? ?ekal na n?jakou prostitutku. Byl obr?cen k n?mu z?dy a jednoro?n?mu dobrovoln?kovi p?ipadal, jako by to byl jeho jeden zn?m? jednoro??k, Materna Franti?ek.
      "Ten je pr?v? takov? ?korn?," vypr?v?l ?vejkovi, "a tak jsem se p?kn? zezadu p?ipl??il a shodil jsem mu ?epici a ?ekl jsem: ,Servus, Franci!` A ten chlap blb? hned za?al p?skat na patrolu a ta mne odvedla. - M??e b?t," p?ipou?t?l jednoro?n? dobrovoln?k, "?e p?i t? tahanici padlo p?r pohlavk?, ale to mysl?m nic na v?ci nem?n?, pon?vad? je to vylo?en? omyl. On s?m p?izn?v?, ?e jsem ?ekl: ,Servus, Franci,` a jeho k?estn? jm?no je Anton. To je ?pln? jasn?. Mn? snad m??e ?kodit jenom to, ?e jsem utekl z nemocnice, a jestli to praskne s t?m krankenbuchem... - Kdy? jsem toti? narukoval," vypravoval d?l, "tak jsem si p?edn? najal pokoj v m?st? a sna?il jsem si zaopat?it revmatismus. T?ikr?t za sebou jsem se namazal a pak jsem si lehl za m?sto do p??kopu, kdy? pr?elo, a zul si boty. Nepom?halo to. Tak jsem se v zim? v noci koupal v Mal?i cel? t?den, a doc?lil jsem prav? opak. Kamar?de, j? jsem se ti tak otu?il, ?e jsem vydr?el le?et ve sn?hu na dvo?e domu, kde jsem bydlel, celou noc a nohy jsem m?l r?no, kdy? mne dom?c? lidi probudili, tak tepl?, jako kdybych nosil papu?e. Kdybych byl alespo? dostal ang?nu, ale ono po??d nic nep?ich?zelo. Ba ani tu pitomou kapavku jsem nemohl dostat. Denn? jsem chodil do Port Arthuru, n?kte?? kolegov? u? dostali z?n?t varlat, ?ezali jim pauchy, a j? jsem byl po??d imunn?. Sm?la, kamar?de, nek?es?ansk?. A? jsem se ti jednou u R??e sezn?mil s jedn?m invalidou z Hlubok?. Ten mn? ?ekl, abych jednou v ned?li k n?mu p?i?el na n?v?t?vu, a na druh? den ?e budu m?t nohy jako konve. M?l doma tu jehlu i st??ka?ku, a j? jsem opravdu sotva do?el z Hlubok? dom?. Neoklamala mne ta zlat? du?e. Tak jsem kone?n? p?ece m?l sv?j svalov? revmatismus. Hned do nemocnice, a u? bylo hej. A potom se na mne je?t? ?t?st? usm?lo podruh?. Do Bud?jovic byl p?elo?en m?j po?vag?enec dr. Mas?k ze ?i?kova a tomu mohu d?kovat, ?e jsem se tak dlouho v nemocnici udr?el. Byl by to se mnou dot?hl a? k supravizit?, kdy? jsem to ale tak zkazil s t?m ne??astn?m krankenbuchem! My?lenka to byla dobr?, znamenit?. Opat?il jsem si velkou knihu, nalepil na ni ?t?tek, na kter? jsem namaloval ,Krankenbuch des 91. Reg.` Rubriky a v?echno bylo v po??dku. Zapisoval jsem tam fingovan? jm?na, stupn? hore?ky, nemoce a ka?d? den odp?ldne po vizit? ?el jsem drze s knihou pod pa?d? do m?sta. Ve vratech dr?eli vartu landver?ci, tak?e i z t? strany byl jsem ?pln? zabezpe?en. Uk??u jim knihu a oni mn? je?t? zasalutovali. Pak ?el jsem k jednomu zn?m?mu ??edn?kovi od bern?ho ??adu, tam jsem se p?evl?kl do civilu a ?el jsem do hospody, kde jsme vedli ve zn?m? spole?nosti r?zn? velezr?dn? ?e?i. Potom u? jsem byl tak drz?, ?e jsem se ani do civilu nep?evl?kal a chodil v uniform? po hospod?ch a po m?st?. Vracel jsem se na svou postel do nemocnice a? k r?nu, a kdy? m? v noci zastavila patrola, uk?zal jsem j? na sv?j krankenbuch 91. regimentu a v?c se mne nikdo na nic neptal. Ve vratech nemocnice op?t ml?ky uk?zal jsem na knihu a n?jak jsem se v?dy do postele dostal. Tak stoupala moje drzost, ?e jsem myslel, ?e mn? nikdo nem??e nic ud?lat, a? do?lo k osudn?mu omylu v noci na n?m?st? pod podloub?m, k omylu, kter? jasn? dok?zal, ?e v?echny stromy nerostou do nebe, kamar?de. P?cha p?edch?z? p?d. V?echna sl?va poln? tr?va. Ikarus si sp?lil k??dla. ?lov?k by cht?l b?t gigantem, a je hovno, kamar?de. Nev??it n?hod? a fackovat se r?no i ve?er s p?ipomenut?m, ?e opatrnosti nikdy nezb?v?, a co je p??li? moc, ?e ?kod?. Po bakchan?li?ch a orgi?ch dostav? se v?dy mor?ln? kocovina. To je z?kon p??rody, mil? p??teli. Kdy? pov???m, ?e jsem si zkazil supravizitu, superarbitraci. ?e jsem mohl b?t felddienstunf?hig. Takov? ohromn? protekce! Mohl jsem se v?let n?kde v kancel??i na dopl?ovac?m velitelstv?, ale m? neopatrnost mn? podrazila nohy."
      Svou zpov?? zakon?il jednoro?n? dobrovoln?k slavnostn?:
      "Do?lo i na Kart?go, z Ninive ud?lali z??ceniny, mil? p??teli, ale hlavu vzh?ru! A? si nemysl?, ?e kdy? mne po?lou na front, ?e d?m jednu r?nu. Regimentsraport! Vylou?en? ze ?koly! A? ?ije c. k. kretenismus! Budu j? jim d?ep?t ve ?kole a skl?dat zkou?ky. Kadet, f?nrich, lajtnant, obrlajtnant. Naseru jim! Offiziersschule. Behandlung jener Sch?ler derselben, welche einen Jahrgang repetieren m?ssen! Vojensk? paral?za. Nos? se kv?r na lev?m nebo prav?m rameni? Kolik m? kapr?l hv?zdi?ek? Evidenzhaltung Milit?rreservem?nner! - Himlhergot nen? co kou?it, kamar?de. Nechcete, abych v?s nau?il plivat na strop? Pod?vejte se, to se d?l? takhle. Myslete si p?itom n?co, a va?e p??n? se spln?. Jestli r?d pijete pivo, mohu v?m doporu?iti v?bornou vodu tamhle ve d?b?n?. M?te-li hlad a chcete-li chutn? poj?st, doporu?uji v?m M???anskou besedu. Mohu v?m t?? rekomendovat, abyste psal z dlouh? chv?le b?sn?. J? ji? zde slo?il epopej:
       Je profous doma? On sp?, hochu, klidn?,
       zde arm?dy je t??i?t?,
       ne? nov? befel p?ijde op?t z V?dn?,
       ?e ztraceno je cel? boji?t?.
       Tu proti nep??tele vp?du
       on z pry?en stav? barik?du.
       Z ?st mu p?i t? pr?ci splyne,
       kdy? se mu to poda??:
       ,??? rakousk? nezahyne,
       sl?va vlasti, c?sa?i!`
      Vid?te, kamar?de," pokra?oval tlust? jednoro?n? dobrovoln?k, "pak a? n?kdo ?ekne, ?e miz? mezi lidem ?cta k na?emu mil?mu mocn??stv?. Uv?zn?n? mu?, kter? nem? co kou?it a na kter?ho ?ek? regimentsraport, pod?v? nejkr?sn?j?? p??pad p??chylnosti k tr?nu. Skl?d? ve sv?ch p?sn?ch hold sv? ?ir?? vlasti, ohro?en? ze v?ech stran v?praskem. Je zbaven svobody, ale z jeho ?st plynou ver?e neochv?jn? oddanosti. Morituri te salutant, Caesar! Mrtv? t? pozdravuj?, c?sa?i, ale profous je pacholek. M?? to p?knou ?el?dku ve sv?ch slu?b?ch. P?edev??rem dal jsem mu p?t korun, aby mn? koupil cigarety, a on chlap mizern? dnes r?no ?ekl, ?e se zde nesm? kou?it, ?e by z toho m?l oplet?n?.a t?ch p?t korun ?e mn? vr?t?, a? bude l?nunk. Ano, kamar?de, nev???m dnes ni?emu. Nejlep?? hesla jsou zvr?cena. V?zn? okr?dati! A ten chlap si je?t? ke v?emu cel? den zp?v?. ,Wo man singt, da leg' dich sicher nieder, b?se Leute haben keine Lieder!` Ni?ema, uli?n?k, padouch, zr?dce!"
      Jednoro?n? dobrovoln?k dal nyn? ?vejkovi ot?zku o jeho vin?.
      "Hledal regiment?" ?ekl, "to je p?kn? t?ra. T?bor, Milevsko, Kv?tou, Vr??, Mal??n, ???ov?, Sedlec, Hora??ovice, Radomy?l, Putim, ?t?kno, Strakonice, Voly?, Dub, Vod?any, Protiv?n, Putim, P?sek, Bud?jovice. Trnit? cesta. I vy z?tra k regimentsraportu? Brat?e, na popravi?ti se tedy sejdeme. To zas m? n?? obrst Schr?der p?knou radost. Nedovedete si ani p?edstavit, jak na n?ho ??inkuj? plukovn? af?ry. L?t? po dvo?e jako pominut? hafan a vysunuje jazyk jako mrcha kobyla. A ty jeho ?e?i, napom?n?n?, a jak p?itom pliv? kolem sebe, jako uslintan? velbloud. A ta jeho ?e? nem? konce a vy ?ek?te, ?e co nejd??v mus? spadnout cel? Mari?nsk? kas?rny. J? ho zn?m dob?e, pon?vad? ji? jednou jsem byl u takov?ho regimentsraportu. Narukoval jsem ve vysok?ch bot?ch a na hlav? jsem m?l cylindr, a pon?vad? mn? krej?? v?as nedodal uniformu, tak jsem p?i?el za ?kolou jednoro??k? na cvi?i?t? i ve vysok?ch bot?ch a v cylindru a postavil jsem se do ?ady a ma??roval s nimi na lev?m flangu. Obrst Schr?der p?ijel na mne p??mo na koni a div mne nepovalil na zem. ,Donnerwetter,` za?val, a? to bylo sly?et jist? na ?umav?, ,was machen Sie hier, Sie Zivilist?` Odpov?d?l jsem mu slu?n?, ?e jsem jednoro?n? dobrovoln?k a ?e se z??ast?uji cvi?en?. A to jste m?l vid?t. FLe?nil p?l hodiny a teprve potom si v?iml, ?e salutuji v cylindru. To u? zvolal jen, ?e z?tra m?m j?t k regimentsraportu, a hnal to na koni ze vzteku a? b?hv?kam jako divok? jezdec, a zas p?icv?lal, op?t nanovo ?val, zu?il, bil se v prsa a poru?il mne okam?it? ze cvi?i?t? odstranit a d?t na hauptvachu. P?i regimentsraportu mn? napa?il kas?rn?ka na ?trn?ct dn?, dal mne obl?ct do nemo?n?ch hadr? ze skladi?t?, hrozil mn? odp?r?n?m ?tr?fk?. - ,Jednoro?n? dobrovoln?k,` blbl ten pitomec obrst nahlas, ,je cosi vzne?en?ho, jsou to embrya sl?vy, vojensk? hodnosti, hrdinov?. Jednoro?n? dobrovoln?k Wohltat, byv po odbyt? zkou?ce pov??en na kapr?la, dobrovoln? p?ihl?sil se na frontu a zajal patn?ct nep??tel a p?i odevzd?v?n? jich byl roztr?en gran?tem. Za p?t minut do?el pak rozkaz, ?e jednoro?n? dobrovoln?k Wohltat je pov??en na kadeta. I v?s by ?ekala takov? skv?l? budoucnost, postup, vyznamen?n?, va?e jm?no bylo by zaneseno do zlat? knihy pluku.`"
      Jednoro?n? dobrovoln?k si odplivl: "Vid?te, kamar?de, jak? hovada rod? se pod sluncem. Vyka?lu se jim na jednoro??ck? ?tr?fky i na v?echna privilegia: ,Vy, jednoro?n? dobrovoln?ku, jste dobytek.` Jak to zn? p?kn?: ,Jste dobytek,` a ne to sprost?: ,Jsi dobytek.` A po smrti dostanete signum laudis nebo velkou st??brnou medalii. C. k. dodavatel? mrtvol s hv?zdi?kami i bez hv?zdi?ek. O? je ??astn?j?? ka?d? v?l. Toho zabijou na por??ce a netahaj? ho p?edt?m po??d na exec?r?k a na feldschie?en."
      Tlust? jednoro?n? dobrovoln?k p?evalil se na druh? slamn?k a pokra?oval: "To je jist?, ?e tohle mus? jednou v?echno prasknout a ?e to nem??e trvat v??n?. Zkuste pumpovat sl?vu do prasete, tak v?m nakonec p?ece jen vybouchne. Kdybych jel na frontu, tak bych napsal na e?alon:
       Lidsk?mi hn?ty z?rodn?me l?n.
       Acht Pferde oder achtundvierzig Mann."
      Otev?ely se dve?e a objevil se profous, p?in??eje ?tvrt porce komis?rku pro oba a ?erstvou vodu.
      Ani? by vstal ze slamn?ku, oslovil jednoro?n? dobrovoln?k profousa touto ?e??: "Jak jest to vzne?en? a kr?sn?, v?zn? nav?t?vovati, svat? Ane?ko 91. regimentu! Bud v?t?n, and?li dobro?innosti, jeho? srdce jest napln?no soucitem. Jsi obt??k?n ko?i j?del a n?poj?, abys zm?rnil na?e ho?e. Nikdy ti nezapomeneme prok?zan?ho n?m dobrodin?. Jsi z???c? zjev v temn?m na?em v?zen?."
      "U regimentsraportu v?m p?ejdou ?erty," bru?el profous.
      "Jen se ne?t??, k?e?ku," odpov?dal z pry?ny jednoro?n? dobrovoln?k, "?ekni n?m rad?ji, jak bys to ud?lal, kdybys m?l zav??t deset jednoro??k?? Ned?vej se tak hloup?, kl??n?ku Mari?nsk?ch kas?ren. - Zav?el bys jich dvacet a deset pustil, sysle. Je???marj?, j? b?t ministrem vojenstv?, ty bys m?l u m? vojnu! Zn?? pou?ku, ?e ?hel dopadu rovn? se ?hlu odrazu? O jedno t? jen pros?m: Nazna? a dej mn? pevn? bod ve vesm?ru, a vyzdvihnu celou zem i s tebou, n?divo."
      Profous vyvalil o?i, ot??sl se a pr?skl dve?mi.
      "Vz?jemn? podporuj?c? se spolek na odstran?n? profous?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, rozd?luje spravedliv? porci chleba na dv? ??sti, "podle paragrafu 16 v?ze?sk?ho ??du maj? v?z?ov? v kas?rn?ch a? do rozsudku opat?eni b?ti min??? vojenskou, ale zde panuje z?kon pr?rie: kdo to v?z??m d??v se?ere."
      Sed?li se ?vejkem na pry?n? a hryzli komis?rek.
      "Na profousovi je nejlep?? vid?t," pokra?oval ve sv?ch ?vah?ch jednoro?n? dobrovoln?k, "jak vojna zesurov? ?lov?ka. Jist??e n?? profous, ne? nastoupil slu?bu vojenskou, byl mlad? mu? s ide?ly, plavovlas? cherub?n, n??n? a citliv? ke ka?d?mu, obh?jce ne??astn?ch, kter?ch se zast?val v?dy p?i rva?k?ch o holku na posv?cen? v rodn?m kraji. Nen? pochyby, ?e si ho v?ichni v??ili, ale dnes... M?j bo?e, jak bych mu r?d dal p?es hubu, otloukl mu hlavu o pry?nu, shodil ho po hlav? do latr?ny. I to je, p??teli, d?kaz naprost?ho zesurov?n? mysli p?i vojensk?m ?emesle."
      Dal se do zp?vu:
       Neb?la se ani ?erta,
       vtom ji potkal kanon?r...
      "Mil? p??teli," vykl?dal d?l, "pozorujeme-li to v?echno v m???tku na?? mil? monarchie, dosp?v?me neodvolateln? k tomu z?v?ru, ?e je to s n? pr?v? tak jako se str?cem Pu?kina, o kter?m ten napsal, ?e nezb?v? jen, pon?vad? str?c je chc?plotina,
       vzdychat i myslet pro sebe,
       kdypak ?ert vezme tebe!"
      Ozvalo se op?t zarachocen? kl??e ve dve??ch a profous na chodb? rozsv?coval petrolejovou lampi?ku.
      "Paprsek sv?tla v temnot?," k?i?el jednoro?n? dobrovoln?k, "osv?ta vnik? do arm?dy. Dobrou noc, pane profouse, pozdravujte v?echny ?ar?e a a? se v?m n?co hezk?ho zd?. T?ebas o tom, ?e jste mn? u? vr?til t?ch p?t korun, kter? jsem v?m dal na zakoupen? cigaret a kter? jste propil na m? zdrav?. Sp?te sladce, netvore!"
      Bylo sly?et, ?e profous bru?? n?co o z?t?ej??m regimentsraportu.
      "Op?t sami," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "v?nuji nyn? chv?le p?ed span?m v?kladu a p?edn??ce o tom, jak se ka?dodenn? roz?i?uj? zoologick? v?domosti ?ar?? i d?stojn?k?: Vyt??skat nov? v?le?n? ?iv? materi?l a vojensky uv?dom?l? sousta pro j?cny d?l, k tomu je t?eba d?kladn?ch studi? p??rodopisu .nebo knihy Zdroje hospod??sk?ho blahobytu, vydan? u Ko??ho, kde vyskytuje se na ka?d? str?nce slovo dobytek, prase, svin?. Posledn? dobou vid?me v?ak, ?e na?e pokro?il? vojensk? kruhy zav?d?j? nov? pojmenov?n? nov??k?. U 11. kompanie kapr?l Althof pou??v? slova engadinsk? koza. Svobodn?k M?ller, n?meck? u?itel z Ka?persk?ch Hor, naz?v? nov??ky ?esk?mi smradochy, ?ikovatel Sondernummer volskou ?abou, yorkshirsk?m kancem a slibuje p?itom, ?e ka?d?ho rekruta vyd?l?. sin? tak p?itom s takovou odbornou znalost?, jako by poch?zel z rodiny vycpava?? zv??at. V?ichni vojen?t? p?edstaven? sna?? se tak v?t?pit l?sku k vlasti zvl??tn?mi pom?ckami, jako je ?ev a tanec kolem rekrut?, v?le?n? ryk, p?ipom?naj?c? divochy v Africe p?ipravuj?c? se ke sta?en? nevinn? antilopy nebo k pe?en? k?ty z mision??e p?ipraven?ho ke sn?d?n?. N?mc? se to ov?em net?k?. Jestli ?ikovatel Sondernummer mluv? cosi o sauband?, p?id? v?dy k tomu rychle die tschechische, aby se N?mci neurazili a nevztahovali to na sebe. P?itom v?echny ?ar?e u 1 i. kompanie koul? o?ima jako uboh? pes, kter? z hltavosti spolkne houbu namo?enou v oleji a nem??e ji dostat z krku. Jednou jsem sly?el rozhovor svobodn?ka M?llera s kapr?lem Althofem, t?kaj?c? se dal??ho postupu p?i v?cviku domobranc?. V tomto rozhovoru vynikala slova jako ein paar Ohrfeigen. Myslel jsem p?vodn?, ?e do?lo mezi nimi k n??emu, ?e se trh? n?meck? vojensk? jednota, ale zm?lil jsem se znamenit?. Jednalo se opravdu jen o voj?ky. ,Kdy? takov? ?esk? prase,` pou?oval roz?afn? kapr?l Althof, ,nenau?? se ani po t?iceti n?dr st?t rovn? jako sv??ka, nesta?? mu jen d?t p?r p?es hubu. R?pni ho p?kn? jednou rukou p?st? do b?icha a druhou nara? mu ?epici p?es u?i, ?ekni: Kehrt euch!, a jak se oto??, tak ho kopni do zadnice, a uvid??, jak se bude ?trekovat a jak se bude f?nrich Dauerling sm?t: Nyn? v?m, kamar?de, mus?m n?co ??ct o Dauerlingovi," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "o n?m si vypravuj? rekruti u 11. kompanie tak, jako n?jak? opu?t?n? babi?ka na farm? v bl?zkost? mexick?ch hranic b?j? o n?jak?m slavn?m mexick?m banditovi. Dauerling m? pov?st lido?routa, antropof?ga z australsk?ch kmen?, kte?? po??raj? p??slu?n?ky druh?ch kmen? pad?? jim do rukou. Jeho ?ivotn? dr?ha je skv?l?. Zanedlouho po narozen? upadla s n?m ch?va a mal? Konr?d Dauerling uhodil se do hlavi?ky, tak?e je?t? dnes je vid?t na jeho hlav? takovou zplo?t?nost, jako kdyby kometa narazila na severn? to?nu. V?ichni pochybovali, ?e z n?ho n?co m??e b?t, jestli vydr?? to ot?esen? mozku, jen jeho otec, plukovn?k, neztr?cel nad?je a tvrdil, ?e mu to nem??e nijak vadit, pon?vad?, jak se samo sebou rozum?, mlad? Dauerling, a? povyroste, v?nuje se vojensk?mu povol?n?. Mlad? Dauerling, po hrozn?m z?pase s ?ty?mi t??dami ni??? re?lky, kter? vystudoval soukrom?, p?i?em? p?ed?asn? ze?ediv?l a zblbl jeho dom?c? u?itel a druh? cht?l sko?it v zoufalstv? ze svato?t?p?nsk? v??e ve V?dni, p?i?el do hambursk? kadetn? ?koly. V kadetce se nikdy nedbalo na p?edb??n? vzd?l?n?,, nebo? to v?t?inou nehod? se pro rakousk? aktivn? d?stojn?ky. Vojensk? ide?l spat?oval se jedin? ve hran? na voj??ky. Vzd?lanost p?sob? na zu?lecht?n? du?e, a toho se na vojn? nem??e pot?ebovat. ??m hrub?? d?stojnictvo, t?m lep??.
      ??k kadetky Dauerling nevynikal ani v t?ch p?edm?tech, kter? ka?d? jak?tak? ovl?dal. I v kadetce bylo zn?t stopy toho, ?e si Dauerling v ml?d? narazil hlavi?ku.
      Jeho odpov?di p?i zkou?k?ch jasn? hovo?ily o tom ne?t?st? a vynikaly takovou pitomost?, a byly pova?ov?ny p??mo za klasick? pro svou hlubokou pitomost a popletenost, ?e profeso?i kadetky jinak ho nenaz?vali ne? unser braver Trottel. Jeho hloupost byla tak osl?uj?c?, ?e byla nejv?t?? nad?je, ?e snad po n?kolika desetilet?ch dostane se do terezi?nsk? akademie ?i do ministerstva vojenstv?.
      Kdy? vypukla v?lka a v?ecky mladi?k? kadet?ky ud?lali f?nrichy, dostal se do archu hambursk?ch pov??enc? i Konr?d Dauerling a tak se dostal k 91. regimentu."
      Jednoro?n? dobrovoln?k si oddechl a vypravoval d?l: "Vy?la n?kladem ministerstva vojenstv? kniha Drill oder Erziehung, ze kter? vy?etl Dauerling, ?e rva voj?ky pat?? hr?za. Podle stup?? hr?zy ?e m? t?? v?cvik ?sp?ch. A v t?to sv? pr?ci m?l v?dy ?sp?ch. Voj?ci, aby nemuseli sly?et jeho ?van?, hl?sili se po cel?ch cuk?ch k marodvizit?, co? v?ak nebylo korunov?no ?sp?chem. Kdo se hl?sil marod, dostal t?i dny versch?rft. Ostatn?, vy v?te, co je to versch?rft. Hon? v?s na cvi?i?ti po cel? den a na noc v?s je?t? zav?ou. Tak se stalo, ?e u kumpanie Dauerlinga nebylo marod?. Kumpaniemarodi sed?li v d??e. Dauerling st?le zachov?v? na cvi?i?ti onen nenucen? kas?rensk? t?n, za??naj?c? slovem svin? a kon??c? podivnou zoologickou z?hadou: svinsk?m psem. P?itom je velice liber?ln?. Ponech?v? voj?k?m svobodu rozhodnut?. ??k?: ,Co chce?, slone, p?r do nosu nebo t?i dny versch?rft?` Vybral-li si n?kdo versch?rft, dostal k tomu p?ece jen dv? r?ny do nosu, k ?emu? Dauerling p?id?v? toto vysv?tlen?: ,Ty zbab?l?e, ty se boj?? o sv?j ryp?k, a co bude? d?lat potom, a? spust? t??k? artil?rie?`
      Jednou, kdy? rozbil oko jednomu rekrutovi, vyj?d?il se: ,Pah, was f?r Geschichte mit einem Kerl, mu? so wie so krepieren: To ??kal t?? poln? mar??lek Konr?d z H?tzendorfu: ,Die Soldaten m?ssen so wie so krepieren.`
      Obl?ben?m a p?sobiv?m prost?edkem Dauerlingov?m je, ?e svol?v? ?esk? mu?stvo svou p?edn??kou, ve kter? mluv? o vojensk?ch ?kolech Rakouska, p?i?em? vysv?tluje v?eobecn? z?sady vojensk? v?chovy od ?pangl? a? po pov??en? a zast?elen?. Na za??tku zimy, ne? jsem ?el do nemocnice, cvi?ili jsme na cvi?i?ti vedle 11. kumpanie, a kdy? byl rast, m?l Dauerling ?e? k sv?m ?esk?m rekrut?m:
      ,J? v?m,` za?al, ,?e jste lumpov? a ?e je v?m t?eba vytlouct z hlavy v?echno bl?znovstv?. S ?e?tinou se nedostanete ani pod ?ibenici. N?? nejvy??? vojensk? p?n je taky N?mec. Poslouch?te? Himmellaudon, nieder!`
      D?l? v?echno n?dr, a jak tak le?? na zemi, chod? p?ed nimi Dauerling a ?e?n?:
      ,Nieder z?stane nieder, i kdybyste se, bando, v tom bl?t? rozkr?jeli. Nieder bylo u? ve star?m ??m?, tenkr?t u? museli v?ichni rukovat od sedmn?cti do ?edes?ti let a slou?ilo se t?icet let v poli a nev?leli se jako prasata v kas?rn?ch. Byla tenkr?t taky jednotn? arm?dn? ?e? a velen?. To by se na to byli p?ni ??m?t? d?stojn?ci pod?vali, aby mu?stvo mluvilo etrurisch. J? tak? chci, abyste v?ichni odpov?dali n?mecky, a ne tou va?? patlaninou. Vid?te, jak se v?m to p?kn? le?? v bl?t?, a te? si pomyslete, ?e by se n?komu z v?s necht?lo d?l le?et a ?e by vstal. Co bych ud?lal? Roztrhl bych mu hubu a? po u?i, pon?vad? jest to poru?en? subordinace, vzpoura, zprotiven?, provin?n? proti povinnostem ??dn?ho voj?ka, poru?en? ??du a k?zn?, opovrhnut? slu?ebn?mi p?edpisy v?bec, z ?eho? vypl?v?, ?e na takov?ho chlapa ?ek? provaz a Verwirkung des Anspruches auf die Achtung der Standesgenossen.`"
      Jednoro?n? dobrovoln?k se zaml?el a pak pokra?oval, kdy? si patrn? v p?est?vce rozvrhl t?ma l??en? pom?r? v kas?rn?ch:
      "To bylo za hejtmana Adami?ky, to byl ?lov?k ?pln? apatick?. Kdy? sed?l v kancel??i, tu se oby?ejn? d?val do pr?zdna jako tich? bl?zen a m?l takov? v?raz, jako by cht?l ??ct: Se?erte si m?, mouchy. P?i batalionsraportu b?hv? na co myslel. Jednou se hl?sil k batalionsraportu voj?k od 11. kumpanie se st??nost?, ?e ho nazval f?nrich Dauerling na ulici ve?er ?esk?m prasetem. Byl to v civilu kniha?, uv?dom?l? n?rodn? d?ln?k.
      ,Tak se tedy v?ci maj?,` ?ekl hejtman Adami?ka ti?e, nebo? on mluvil v?dy velice ti?e, ,to v?m ?ekl ve?er na ulici. T?eba zjistiti, zdali jste m?l dovoleno vyj?t si z kas?ren. Abtreten!`
      Za n?jak? ?as dal si hejtman Adami?ka zavolat podavatele st??nosti.
      ,Je zji?t?no,` ?ekl op?t tak ti?e, ,?e jste m?l povolen? vzd?lit se ten den z kas?ren do deseti hodin ve?er. A proto nebudete potrest?n. Abtreten!`
      O tom hejtmanovi Adami?kovi se pak ??kalo, ?e m? smysl pro spravedlnost, mil? kamar?de, tak ho poslali do pole a nam?st? n?ho p?i?el sem major Wenzl. A to byl ?ert?v syn, pokud se t?kalo n?rodnostn?ch ?tvanic, a ten za?al tipec f?nrichovi Dauerlingovi. Major Wenzl m? za man?elku pe?ku a m? nejv?t?? strach z n?rodnostn?ch spor?. Kdy? p?ed lety slou?il jako hejtman v Kutn? Ho?e, vynadal jednou v opilosti v jednom hotelu vrchn?mu, ?e je ?esk? pak??. Upozor?uji p?itom, ?e ve spole?nosti mluvil major Wenzl v?hradn? ?esky, stejn? jako ve sv? dom?cnosti, a ?e jeho synov? studuj? ?esky. Slovo padlo, a u? to bylo v m?stn?ch novin?ch a n?jak? poslanec interpeloval chov?n? hejtmana Wenzla v hotelu ve v?de?sk?m parlament?. M?l z toho Wenzl velk? nep??jemnosti, pon?vad? to bylo pr?v? v dob? povolen? parlamentem vojensk? p?edlohy, a te? jim do toho vleze takov? o?ral? hejtman Wenzl z Kutn? Hory.
      Potom hejtman Wenzl dozv?d?l se, ?e tohle v?echno mu nadrobil kadet?telfrtr?tr z jednoro?n?ch dobrovoln?k? Z?tko. Ten to dal o n?m do novin, nebof mezi n?m a hejtmanem Wenzlem panovalo nep??telstv? od t? doby, kdy Z?tko v jedn? spole?nosti u p??tomnosti hejtmana Wenzla dal se do uva?ov?n?, ?e sta?? poohl?dnouti se po bo?? p??rod?, pozorovat, jak mra?na zakr?vaj? horizont, jak na obzoru vysoko se ty?? hory a jak ?ve vodop?d v les?ch, jak pt?ci zp?vaj?.
      ,Sta??,` pov?dal kadet?telfrtr?tr Z?tko, ,zamyslit se nad t?m, co je ka?d? hejtman proti velebn? p??rod?. Stejn? nula jako ka?d? kadet?telfrtr?tr:
      Pon?vad? v?ichni vojen?t? p?ni byli tenkr?t namazan?, cht?l hejtman Wenzl ne??astn?ho filosofa Z?tka zml?tit jako kon?, a nep??telstv? toto se stup?ovalo a hejtman sek?roval Z?tka, kde mohl, t?m v?c, pon?vad? v?rok kadet?telfrtr?tra Z?tka stal se po?ekadlem.
      ,Co je hejtman Wenzl proti velebn? p??rod??` to znali po cel? Kutn? Ho?e.
      ,J? ho lumpa do?enu k sebevra?d?,` ??kal hejtman Wenzl, ale Z?tko ?el do civilu a studoval d?l filosofii. Od t? doby trv? zb?silost majora Wenzla proti mlad?m d?stojn?k?m. Ani poru??k nen? jist?m p?ed jeho ??d?n?m a zu?en?m. O kadetech a prapor??c?ch ani nemluv?.
      ,Rozma?k?m je jako ?t?nice,` ??k? major Wenzl, a b?da tomu f?nrichovi, kter? n?koho pro n?jakou malichernost by hnal p?ed batalionsraport. Pro majora Wenzla je sm?rodatn?m jenom velk? a hrozn? provin?n?, jako kdy? n?kdo usne u prach?rny na vart? nebo kdy? vyvede n?co je?t? hrozn?j??ho, kdy? nap??klad p?el?z? voj?k v noci ze? Mari?nsk?ch kas?ren a usne naho?e na zdi, d? se chytit landver?ckou nebo d?lost?eleckou patrolou v noci, zkr?tka provede tak stra?n? v?ci, ?e d?l? hanbu regimentu.
      ,Prokristap?na,` sly?el jsem ho jednou hul?kat na chodb?, ,tak u? ho pot?et? chytla landver?ck? patrola. Hned ho, bestii, dejte do d?ry, a chlap mus? od regimentu pry?, n?kam ku tr?nu, aby vozil hn?j. A ani se s nimi nesepral! To nejsou voj?ci, ale meta?i. ?r?t mu dejte a? poz?t??, vezm?te mu slamn?k a str?te ho do ajncl?ku, a ??dnou deku, drnorysovi!`
      Nyn? si p?edstavte, p??teli, ?e ihned po jeho p??chodu sem ten pitom? f?nrich Dauerling hnal p?ed batalionsraport jednoho mu?e, ?e pr? ho ten z?mysln? nepozdravil, kdy? Dauerling jel p?es n?m?st? ve fiakru v ned?li odp?ldne s n?jakou sle?inkou! Tenkr?t p?i batalionsraportu, jak vypr?v?ly ?ar?e, bylo bo?? dopu?t?n?. ?ikovatel batali?nn? kancel??e utekl a? k chodb? s lejstrama a major Wenzl ?val na Dauerlinga:
      ,J? si to vypro?uji, himldonrvetr, j? si to zakazuji! V?te, pane f?nrich, co je to batalionsraport? Batalionsraport nen? ??dn? ?vajnfest. Jak mohl v?s vid?t, kdy? jste uj??d?l po n?m?st?? Nev?te, ?e jste s?m u?il, ?e vzd?v? se ?est ?ar??m, s kter?mi se setk?v?me, a to neznamen?, jestli m? voj?k se to?it jako vr?na, aby na?el pana f?nricha proj??d?j?c?ho se p?es n?m?st?. Ml?te, pros?m v?s. Batalionsraport je z??zen? velice v??n?. Jestli voj?k v?m ji? tvrdil, ?e v?s nevid?l, pon?vad? pr?v? na korze vzd?val ?est mn?, obr?cen ke mn?, rozum?te, k majorovi Wenzlovi, a ?e nemohl se d?vat dozadu na fiakr, kter? v?s vezl, mysl?m, ?e se tomu mus? v??it. P???t? pros?m neobt??ovat mne s takov?mi mali?kostmi.`
      Od t? doby Dauerling se zm?nil."
      Jednoro?n? dobrovoln?k z?vl: "Mus?me se vyspat na regimentsraport. Cht?l jsem v?m jenom ??ste?n? ??ct, jak to asi u regimentu vypad?. Plukovn?k Schr?der nem? r?d majora Wenzla, je to v?bec divn? pavouk. Hejtman S?gner, kter? m? na starosti ?kolu jednoro?n?ch dobrovoln?k?, vid? v Schr?drovi prav? typ voj?ka, a?koliv plukovn?k Schr?der neboj? se ni?eho tak jako toho, kdyby m?l j?t do pole. S?gner je chlap v?emi mastmi mazan? a stejn? jako Schr?der nem? r?d rezervn? d?stojn?ky. ??k? o nich, ?e jsou to civiln? smrad?. Na jednoro??ky d?v? se jako na divok? zv??ata, ze kter?ch je t?eba ud?lat vojensk? stroje, p?i??t jim hv?zdi?ky a poslat na frontu,, aby je vybili m?sto u?lechtil?ch aktivn?ch d?stojn?k?, kter? t?eba zachovat na plemeno. - V?bec," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, ukr?vaje se pod deku, "v?echno v arm?d? smrd? hnilobou. Ted' se je?t? vyjeven? masy nevzpamatovaly. S vypoulen?ma o?ima jdou se d?t rozsekat na nudle a potom, kdy? ho tref? kuli?ka, za?ept? jen: Maminko... Neexistuj? hrdinov?, ale jate?n? dobytek a ?ezn?ci v jener?ln?ch ?t?bech. A nakonec se jim to v?echno vzbou??, a to bude p?kn? mela. A? ?ije arm?da! Dobrou noc!"
      Jednoro?n? dobrovoln?k utichl a pak po?al sebou vrt?t pod dekou a ot?zal se: "Sp?te, kamar?de?"
      "Nesp?m," odpov?d?l ?vejk na druh?m kavalci, "p?emej?l?m."
      "O ?em p?em??l?te, kamar?de?"
      "O velkej st??brnej medalii za udatnost, kterou dostal jeden truhl?? z V?vrovy ulice na Kr?l. Vinohradech, n?jakej Ml??ko, pon?vad? byl prvn?, kter?mu u jeho regimentu utrh na za??tku v?lky gran?t nohu. Dostal um?lou nohu a po?al se v?ude chv?stat se svou medali? a ?e je v?bec prvn? a nejprvn?j?? mrz?k od regimentu za v?lky. Jednou p?i?el do Apolla na Vinohradech a tam se dostal do sporu s ?ezn?ky z por??ky, kte?? mu nakonec utrhli um?lou nohu a pra?tili ho s n? p?es hlavu. Ten, co mu ji utrh, nev?d?l, ?e je to um?l? noha, tak z toho leknut? omdlel. Na str??nici zas Ml??kovi nohu p?id?lali, ale od t? doby dostal Ml??ko zlost na svou velkou st??brnou medalii za udatnost a ?el ji zastavit do zastav?rny a tam ho zadr?eli i s medali?. M?l z toho oplet?n?, a je n?jak? takov? ?estn? soud pro v?le?n? invalidy, a ten ho odsoudil k tomu, ?e mu vzali tu st??brnou medaili a pak ho odsoudili je?t? ku ztr?t? nohy..."
      "Jak to?"
      "N?ramn? prost?. P?i?la jednoho dne k n?mu komise a ozn?mila mu, ?e nen? hoden nosit um?lou nohu, tak mu ji vodepnuli a vodnesli. - Anebo," pokra?oval ?vejk, "taky je n?ramn? legrace, kdy? poz?stal? po n?kom, kerej pad ve v?lce, dostanou najednou takovou medalii s p??pisem, ?e se jim ta medalie prop?j?uje, aby ji n?kam pov?sili na v?zna?n? m?sto. V Bo?et?chov? ulici na Vy?ehrad? jeden rozzu?en? otec, kter? myslel, ?e si z n?ho ??ady d?laj? legraci, pov?sil tu medalii na z?chod a jeden policajt, kter? s n?m m?l na pavla?i ten z?chod spole?nej, udal ho pro velezr?du, a tak si to ten chud?k odsk?kal."
      "Z toho vypl?v?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "?e v?echna sl?va poln? tr?va. Ted vydali ve V?dni Z?pisn?k jednoro?n?ho dobrovoln?ka a tam je tento ?chvatn? ver? v ?esk?m p?eklad?:
       Byl jednou jednoro??k statn?,
       ten za vlast, kr?le sv?ho pad
       a p??klad podal druh?m zdatn?,
       jak za vlast t?eba bojovat.
       Hle, mrtvolu ji? na lafet? nesou,
       na prsa hejtman dal mu ??d,
       modlitby tich? ku nebi se vznesou
       za toho, kter? za vlast pad.
      Tak mn? p?ipad?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k po kr?tk? poml?ce, "?e duch vojensk? v n?s upad?, navrhuji, mil? p??teli, abychom v no?n? tm?, v tichu na?eho v?zen? si zazp?vali o kanon?rovi Jab?rkovi. To povznese vojensk?ho ducha. Ale mus?me ?v?t, aby to bylo sly?et po cel?ch Mari?nsk?ch kas?rn?ch. Navrhuji proto, abychom se postavili ke dve??m." A z arestu ozval se za chv?li ?ev, a? se na chodb? okna t??sla:
       ...A u kan?nu st?l
       a po??d l?lo - l?do...
       a u kan?nu st?l
       a po??d l?doval.
       P?ilet?la koule prudce,
       utrhla mu ob? ruce,
       a von klidn? st?l
       a po??d l?do - l?do...
       u kan?nu st?l
       a po??d l?doval...
      Na n?dvo?? ozvaly se kroky a hlasy.
      "To je profous," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "jde s n?m lajtnant Pelik?n, kter? m? dnes slu?bu. Je to rezervn? d?stojn?k, m?j zn?m? z ?esk? besedy, v civilu je matematikem v jedn? poji??ovn?. Od toho dostaneme cigarety. Rveme jen d?l."
      A op?t ozvalo se: A u kan?nu st?l...
      Kdy? se otev?ely dve?e, profous, z?ejm? roz??len? p??tomnost? slu?bu konaj?c?ho d?stojn?ka, spustil ost?e:
      "Zde nen? ??dn? mena??rie."
      "Pardon," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "zde je fili?lka Rudolfina, koncert ve prosp?ch uv?zn?n?ch. Pr?v? ukon?eno prvn? ??slo programu: V?le?n? symfonie."
      "Nechte toho," ?ekl poru??k Pelik?n naoko p??sn?, "mysl?m, ?e v?te, ?e m?te j?t v dev?t hodin le?et a netropit hluk. Va?e koncertn? ??slo je sly?et a? na n?m?st?."
      "Poslu?n? hl?s?m; pane lajtnant," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "?e jsme se nep?ipravili n?le?it?, a jestli n?jak? disharmonie..."
      "Tohle d?l? ka?d? ve?er," sna?il se popichovat na sv?ho nep??tele profous, "chov? se v?bec stra?n? neinteligentn?."
      "Pros?m, pane lajtnant," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "cht?l bych s v?mi mluvit mezi ?ty?ma o?ima. At profous po?k? za dve?mi."
      Kdy? to bylo spln?no, jednoro?n? dobrovoln?k d?v?rn? ?ekl:
      "Tak vysyp cigarety, Franto. - Sportky? A to jako lajtnant nem?? nic lep??ho? Prozat?m ti d?kuji. Je?t? sirky. - Sportky," ?ekl po jeho odchodu jednoro?n? dobrovoln?k opovr?liv?, "i v nouzi m? b?t ?lov?k povzne?en. Ku?te, kamar?de, na dobrou noc. Z?tra n?s ?ek? posledn? soud." Jednoro?n? dobrovoln?k ne?li usnul, neopomenul zazp?vat "Hory, doly a sk?ly vysok? jsou moji p??tel?. To n?m nenavr?t?, co jsme m?li r?di, d?v??tka rozmil?..."
      Jestli jednoro?n? dobrovoln?k vyli?oval plukovn?ka Schr?dra jako netvora, byl na omylu, nebo? plukovn?k Schr?der m?l ??ste?n? smysl pro spravedlnost, kter? jasn? vystupoval po t?ch noc?ch, kdy plukovn?k Schr?der byl spokojen se spole?nost?, v jej?? st?edu tr?vil ve?ery v hotelu. A nebyl-li spokojen?
      Zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k pron??el zdrcuj?c? kritiku pom?r? v kas?rn?ch, plukovn?k Schr?der sed?l v hotelu ve spole?nosti d?stojn?k? a poslouchal, jak nadporu??k Kretschmann, kter? se vr?til ze Srbska s bolavou nohou (trkla ho kr?va), vypravoval, jak se d?val od ?t?bu, ku kter?mu byl p?id?len, na ?tok na srbsk? pozice:
      "Ano, nyn? vylet?li ze z?kop?. Na cel? d?lce dvou kilometr? lezou nyn? p?es dr?t?n? p?ek??ky a vrhaj? se na nep??tele. Ru?n? gran?ty za pasem, masky, ru?nici p?es rameno, p?ipraveni ku st?elb?, p?ipraveni k ?deru. Hv?zdaj? kulky. Padne jeden voj?k, kter? vyskakuje ze z?kopu, druh? padne na vyhozen?m n?spu, t?et? padne po n?kolika kroc?ch, ale t?la kamar?d? ?enou se d?le kup?edu s hur?, kup?edu do kou?e a prachu. A nep??tel st??l? ze v?ech stran, ze z?kop?, z trycht??? od gran?t?, a m??? na n?s kulomety. Zas padaj? voj?ci. ?varm chce se dostat na nep??telskou strojn? pu?ku. Padnou. Ale kamar?di jsou ji? up?edu. Hurr?! Padne jeden d?stojn?k. U? nen? sly?et ru?nice p?choty, p?ipravuje se n?co hrozn?ho. Zas padne jeden cel? ?varm a je sly?et nep??telsk? strojn? pu?ky: ratatatata... Padne... J?, odpus?te, u? d?l nemohu, j? jsem opil?..."
      A d?stojn?k s bolavou nohou se zaml?el a z?stal sed?t tup? na ?idli. Plukovn?k Schr?der se milostiv? usm?v? a poslouch?, jak naproti hejtman Sp?ra, jako kdyby se cht?l h?dat, tlu?e p?st? do stolu a opakuje n?co, co nem? ??dn?ho v?znamu a ?emu? nen? naprosto rozum?t, co to vlastn? m? znamenat a co chce t?m ??ct:
      "Uva?te pros?m dob?e. M?me ve zbrani rakousk? zem?braneck? hul?ny, rakousk? zem?brance, bosensk? myslivce, rakousk? myslivce, rakousk? p???ky, uhersk? p???ky, tyrolsk? c?sa?sk? st?elce, bosensk? p???ky, uhersk? p??? honv?dy, uhersk? husary, zem?braneck? husary, j?zdn? myslivce, dragouny, hul?ny, d?lost?elce, tr?n, sap?ry, sanitu, n?mo?n?ky. Rozum?te? A Belgie? Prvn? a druh? v?zva vojska tvo?? opera?n? arm?du, t?et? v?zva obstar?v? slu?bu v z?dech arm?dy..."
      Hejtman Sp?ro ude?il p?st? do stolu. "Zem?brana vykon?v? slu?bu v zemi v ?as m?ru."
      Jeden mlad? d?stojn?k vedle horliv? se sna?il, aby p?esv?d?il plukovn?ka o sv? vojensk? tvrdost?, a velice hlasit? tvrdil k sv?mu sousedovi: "Tuberkul?zn? lidi se mus? pos?lat na frontu, ud?l? jim to dob?e, a pak je lep??, kdy? padnou nemocn? ne? zdrav?."
      Plukovn?k se usm?val, ale n?hle se zachmu?il a obraceje se na majora Wenzla ?ekl: "Div?m se, ?e se n?m nadporu??k Luk?? vyh?b?, od t? doby, co p?ijel, nep?i?el je?t? ani jednou mezi n?s."
      "On skl?d? b?sni?ky," posm??n? se ozval hejtman S?gner, "sotva p?ijel, tak se zamiloval do pan? in?en?rov? Schreiterov?, s kterou se setkal v divadle."
      Plukovn?k se zachmu?en? pod?val p?ed sebe: "Pr? um? zp?vat kuplety?"
      "U? v kadetce n?s velice bavil kuplety," odpov?d?l hejtman S?gner, "a anekdoty zn?, jedna radost. Pro? nejde mezi n?s, nev?m."
      Plukovn?k smutn? pot??sl hlavou: "Dnes u? nen? mezi n?mi to prav? kamar?dstv?. D??v, pamatuji se, ?e ka?d? z n?s, d?stojn?k?, sna?il se v kalin? p?isp?t n???m k z?bav?. Jeden, pamatuji se, n?jak? nadporu??k Dankl, ten se svl?kl do naha, lehl si na podlahu, zastr?il si do zadnice ocas ze slane?ka a p?edstavoval n?m mo?skou pannu. Jin? zas, poru??k Schleisner, um?l st?ihat u?ima a ?i?et jako h?ebec, napodobovat m?ouk?n? ko?ek a bzu?en? ?mel?ka. Pamatuji se tak? na hejtmana Skodayho. Ten v?dy, kdy? jsme cht?li, p?ivedl do kasina holky, byly to t?i sestry, a m?l je nacvi?en? jako psy. Postavil je na st?l a ony se za?aly p?ed n?mi obna?ovat do taktu. M?l takovou malou taktovku, a v?echna ?est, kapeln?k byl znamenit?. A co s nimi prov?d?l na pohovce! Jednou dal p?in?st vanu s teplou vodou doprost?ed m?stnosti a my jeden po druh?m museli jsme se s t?ma holkama vykoupat a on n?s fotografoval."
      P?i t?to vzpom?nce plukovn?k Schr?der se bla?en? usm?val.
      "A jak? s?zky jsme d?lali ve van?," pokra?oval, mlaskaje hnusn? a vrt? sebou na ?idli, "ale dnes? Je to n?jak? z?bava? Ani ten kupletista se neobjev?. Ani p?t dnes mlad?? d?stojn?ci neum?. Nen? je?t? dvan?ct hodin, a u? je za stolem, jak vid?te, p?t opil?ch. Byly ?asy, ?e jsme sed?li dva dny, a ??m v?c pili, t?m byli st??zliv?j??mi, a lili jsme do sebe nep?etr?it? pivo, v?no, lik?ry. Dnes to nen? ji? ten prav? vojensk? duch. ?ertv? co je toho p???inou. ??dn? vtip, jen sam? takov? pov?da?ky bez konce. Poslouchejte jen, jak tam dole u stolu mluv? o Americe."
      Od druh?ho konce stolu bylo sly?et ??si v??n? hlas: "Amerika se do v?lky pou?t?t nem??e. Ameri?ani a Angli?ani jsou na n??. Amerika nen? na v?lku p?ipravena."
      Plukovn?k Schr?der vzdychl: "To je ?van?n? rezervn?ch d?stojn?k?. Ty n?m byl ?ert dlu?en. Takov? ?lov?k je?t? v?era psal n?kde v bance nebo d?lal kornoutky a prod?val ko?en?, sko?ici a le?tidlo na boty nebo vypravoval d?tem ve ?kole, ?e hlad vyh?n? vlky z les?, a dnes by se cht?l rovnat k aktivn?m d?stojn?k?m, v?emu rozum?t a do v?eho strkat nos. A kdy? m?me u n?s aktivn? d?stojn?ky, jako je nadporu??k Luk??, tu pan nadporu??k mezi n?s nejde."
      Plukovn?k Schr?der v mrzut? n?lad? ode?el dom?, a kdy? se r?no probudil, m?l je?t? hor?? n?ladu, pon?vad? v novin?ch, kter? ?etl v posteli, n?kolikr?t na?el v?tu ve zpr?v?ch z boji?t?, ?e na?e vojska byla odvedena na p?edem ji? p?ipraven? pozice. Byly to slavn? dny rakousk? arm?dy, podobaj?c? se jako vejce vejci dn?m u ?abace.
      A pod t?m dojmem p?ikro?il v deset hodin r?no plukovn?k Schr?der k tomu v?konu, kter? snad spr?vn? pojmenoval jednoro?n? dobrovoln?k posledn?m soudem.
      ?vejk s jednoro?n?m dobrovoln?kem st?li na n?dvo?? a o?ek?vali plukovn?ka. Byly zde ji? ?ar?e, slu?bu konaj?c? d?stojn?k, plukovn? adjutant a ?ikovatel z plukovn? kancel??e se spisy o provinilc?ch, na kter? ?ek? sekyra spravedlnosti - regimentsraport.
      Kone?n? se objevil zachmu?en? plukovn?k v pr?vodu hejtmana S?gnera ze ?koly jednoro?n?ch dobrovoln?k?, nerv?zn? sekaje bi??kem p?es holinku sv?ch vysok?ch bot.
      P?ijav raport, p?e?el n?kolikr?t za hrobov?ho ml?en? kolem ?vejka a jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kte?? d?lali rechts?aut nebo links?aut, podle toho, na kter?m k??dle se plukovn?k objevil. vinili to s neoby?ejnou d?kladnost?, ?e si mohli krky vykroutit, pon?vad? to trvalo hezkou chv?li.
      Kone?n? se plukovn?k zastavil p?ed jednoro?n?m dobrovoln?kem, kter? hl?sil: "Jednoro?n? dobrovoln?k..."
      "V?m," ?ekl stru?n? plukovn?k, "vyvrhel jednoro?n?ch dobrovoln?k?. t?m jste v civilu? Studuj?c? klasick? filosofie? Tedy o?ral? inteligent... Pane hejtmane," zvolal na S?gnera, "p?ive?te sem celou ?kolu jednoro?n?ch dobrovoln?k?. - To se v?," hovo?il d?l k jednoro?n?mu dobrovoln?kovi, "milostp?n student klasick? filosofie, s kter?m se mus? na?inec ?pinit. Kehrt euch! To jsem v?d?l. Faldy na mantlu v nepo??dku. Jako kdyby ?el od d?vky nebo se v?lel v bordelu. J? v?s, chlape?ku, roznesu."
      ?kola jednoro?n?ch dobrovoln?k? vstoupila na n?dvo??.
      "Do ?tverce!" rozk?zal plukovn?k. Obklopili souzen? i plukovn?ka ?zk?m ?tvercem.
      "Pod?vejte se na toho mu?e," ?i?el plukovn?k, ukazuje bi??kem na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, "prochlastal va?i ?est jednoro?n?ch dobrovoln?k?, ze kter?ch m? se vychovat k?dr ??dn?ch d?stojn?k?, kte?? by vedli mu?stvo k sl?v? na poli bitevn?m. Ale kam by vedl on sv? mu?stvo, tento ochlasta? Z hospody do hospody. V?echen vyfasovan? rum by mu?stvu propil. M??ete ??ct n?co na svou omluvu? Nem??ete. Pod?vejte se na n?ho. Ani na svou omluvu nem??e nic ??ct, a v civilu studuje klasickou filosofii. Opravdu, klasick? p??pad."
      Plukovn?k pronesl posledn? slova v?znamn? pomalu a odplivl si: "Klasick? filosof, kter? v opilosti sr??? d?stojn?k?m v noci ?epice s hlavy. Mensch! Je?t? ?t?st?, ?e to byl jen takov?d?stojn?k od d?lost?electva."
      V tom posledn?m byla soust?ed?na v?echna z??? 91. regimentu proti d?lost?electvu v Bud?jovic?ch. B?da d?lost?elci, kter? padl v noci do rukou patroly od pluku, a naopak. Z??? hrozn?, nesmi?iteln?, vendeta, krevn? msta, d?d?c? se z ro?n?ku na ro?n?k, prov?zen? na obou stran?ch tradi?n?mi historkami, jak bud infanteristi nah?zeli d?lost?elce do Vltavy, nebo opa?n?. Jak se seprali v Port Arthuru, u R??e a v jin?ch ?etn?ch z?bavn?ch m?stnostech jiho?esk? metropole.
      "Nicm?n?," pokra?oval plukovn?k, "takov? v?c se mus? bezp??kladn? potrestat, chlap mus? b?t vylou?en ze ?koly jednoro?n?ch dobrovoln?k?, mor?ln? zni?en. M?me u? dost takov?ch inteligent? v arm?d?. Regimentskanzlei!"
      ?ikovatel z plukovn? kancel??e p?istoupil v??n? se spisy a s tu?kou.
      Panovalo ticho jako v soudn? s?ni, kde soud? vraha a p?edseda soudu spust?: "Posly?te rozsudek."
      A pr?v? takov?m hlasem pronesl plukovn?k: "Jednoro?n? dobrovoln?k Marek odsuzuje se: 21 dn? versch?rft a po odpyk?n? trestu do kuchyn? ?kr?bat brambory."
      Obraceje se ke ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k?, dal plukovn?k rozkaz k se?azen?. Bylo sly?et, jak rychle se rozd?luj? do ?ty?stupu a odch?zej?, p?i?em? plukovn?k ?ekl k hejtmanovi S?gnerovi, ?e to neklape, aby s nimi na n?dvo?? odp?ldne opakoval kroky.
      "To mus? h?m?t, pane hejtmane. A je?t? n?co. M?lem bych byl zapomn?l. ?ekn?te jim, ?e cel? ?kola jednoro?n?ch dobrovoln?k? m? po p?t dn? kas?rn?ka, aby nikdy nezapomn?li pna sv?ho b?val?ho kolegu, toho lumpa Marka."
      A lump Marek st?l vedle ?vejka a tv??il se ?pln? spokojen?. L?pe to u? s n?m dopadnout nemohlo. Je rozhodn? lep?? ?kr?bat v kuchyni brambory, modelovat blbouny a ob?rat ?ebro ne? ?v?t s pln?mi ka?aty pod urag?nn?m ohn?m nep??tele: "Einzeln abfallen! Bajonett auf!"
      Vr?tiv se od hejtmana S?gnera, plukovn?k Schr?der zastavil se p?ed ?vejkem a pod?val se na n?ho pozorn?. ?vejkovu figuru v ten okam?ik reprezentoval jeho pln?, usm?vav? obli?ej, zakrojen? velk?ma u?ima vy?uhuj?c?ma pod nara?enou vojenskou ?epic?. Celek d?lal v?raz naprost?ho bezpe?? a neznalosti n?jak?ho provin?n?. Jeho o?i se ptaly: "Provedl jsem pros?m n?co?" Jeho o?i mluvily: "Mohu j? pros?m za n?co?"
      A plukovn?k shrnul sv? pozorov?n? v ot?zku, kterou dal ?ikovateli z plukovn? kancel??e: "Blb?"
      A tu vid?l plukovn?k, jak ?sta toho dobr?ck?ho obli?eje p?ed n?m se otv?raj?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrst, blb," odpov?d?l za ?ikovatele ?vejk.
      Plukovn?k Schr?der k?vl adjutantovi a ode?el s n?m stranou. Pak zavolali na ?ikovatele a prohl??eli materi?l o ?vejkovi.
      "Aha," ?ekl plukovn?k Schr?der, "to je tedy ten sluha nadporu??ka Luk??e, kter? se mu dle jeho raportu ztratil v T?bo?e. Mysl?m, ?e p?ni d?stojn?ci maj? si sami vychov?vat sv? sluhy. Kdy? u? si pan nadporu??k Luk?? vybral takov?ho notorick?ho blba za sluhu, a? se s n?m tr?p? s?m. M? na to dost voln?ho ?asu, kdy? nikam nechod?. ?e jste ho tak? nikdy nevid?l v na?? spole?nosti? Nu tak vid?te. M? tedy dost ?asu, aby si mohl sv?ho sluhu vycepovat."
      Plukovn?k Schr?der p?istoupil k ?vejkovi, a d?vaje se na jeho dobr?ck? obli?ej, ?ekl: "Pitom? dobytku, m?te t?i dny versch?rft, a a? si to odbudete, hlaste se u nadporu??ka Luk??e."
      Tak se op?t setkal ?vejk s jednoro?n?m dobrovoln?kem v plukovn?m arest? a nadporu??k Luk?? mohl se velice pot??it, kdy? si ho dal plukovn?k Schr?der k sob? zavolat, aby mu ?ekl: "Pane nadporu??ku. Asi p?ed t?dnem, po sv?m p??jezdu k pluku, podal jste mn? raport o p?id?len? sluhy, pon?vad? se v?m v?? sluha ztratil na n?dra?? v T?bo?e. Pon?vad? se vr?til..."
      "Pane plukovn?ku...," prosebn? ozval se nadporu??k Luk??.
      "...rozhodl jsem se," s d?razem pokra?oval plukovn?k, "posadit ho na t?i dny a pak ho zas po?lu k v?m..."
      Nadporu??k Luk?? zdrcen? se vypot?cel z plukovn?kovy kancel??e.
      -
      B?hem t?ch t?? dn?, kter?.str?vil ?vejk ve spole?nosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, bavil se velice dob?e. Ka?d?ho ve?era oba po??dali na pry?n?ch vlastenecky projevy.
      Ve?er z arestu oz?valo se v?dy "Zachovej n?m, Hospodine" a "Prim Eugen, der edle Ritter". P?ezp?vali t?? celou ?adu vojensk?ch p?sni?ek, a kdy? p?ich?z?val profous, zn?lo mu na uv?tanou:
       Ten n?? starej profous,
       ten nesm? zem??ti,
       pro toho si mus?
       ?ert z pekla p?ij?ti.
       P??jde pro n?j s vozem
       a pra?t? s n?m vo zem,
       ?erti si s n?m v pekle
       p?kn? zatop?j...
      A nad pry?nu nakreslil jednoro?n? dobrovoln?k profouse a pod n?ho napsal text star? p?sni?ky:
       Kdy? jsem ?el do Prahy pro jelita,
       potkal jsem na cest? tajtrl?ka.
       Nebyl to tajtrl?k, byl to profous,
       kdybych byl neutek, byl by mne kous.
      A zat?mco oba tak dr??dili profouse, jako v Seville andalusk?ho b?ka dr??d? ?erven?m ??tkem, nadporu??k Luk?? s ?zkost? o?ek?val, kdy se objev? ?vejk, aby hl?sil, ?e nastupuje op?t slu?bu.

3. kapitola

?vejkovy p??hody v Kir?lyhid?

      Jednadevades?t? pluk se st?hoval do Mostu nad Litavou - Kir?lyhidy.
      Pr?v? kdy? po t??denn?m v?zn?n? m?l b?t za t?i hodiny ?vejk propu?t?n na svobodu, byl s jednoro?n?m dobrovoln?kem odveden na hlavn? str??nici a s eskortou voj?k? doprovozen na n?dra??.
      "To u? se d?vno v?d?lo," ?ekl k n?mu po cest? jednoro?n? dobrovoln?k, "?e n?s p?elo?? do Uher. Tam budou form?rovat mar?batali?ny, voj?ci se vycvi?? v poln? st?elb?, seperou se s Ma?ary a vesele pojedeme do Karpat. Sem do Bud?jovic p?ijedou Ma?a?i pos?dkou a budou se m?sit plemena. Je u? takov? teorie, ?e zn?sil?ovat d?vky jin? n?rodnosti je nejlep?? prost?edek proti degeneraci. D?lali to ?v?dov? a ?pan?l? za t?icetilet? v?lky, Francouzi za Napoleona a te? v bud?jovick?m kraji budou to d?lat zase Mada?i a nebude to spojeno s hrub?m zn?sil?ov?n?m. Podd? se v?echno b?hem ?asu. Bude to prost? v?m?na. ?esk? voj?k vysp? se s ma?arskou d?vkou a uboh? ?esk? d?ve?ka p?ijme k sob? ma?arsk?ho honv?da, a po stalet?ch bude to zaj?mav? p?ekvapen? pro antropology, pro? se objevily vysedl? l?cn? kosti u lid? na b?ez?ch Mal?e."
      "S t?m vz?jemn?m p??en?m," poznamenal ?vejk, "je to v?bec zaj?mav? v?c. V Praze je ???n?k ?ernoch Kristi?n, jeho? otec byl habe?sk?m kr?lem a dal se ukazovat v Praze na ?tvanici v jednom cirku. Do toho se zamilovala jedna u?itelka, kter? psala b?sni?ky do Lady vo pastej??ch a pot??ku v lese, ?la s n?m do hotelu a smilnila s n?m, jak se ??k? v P?smu svat?m, a n?ramn? se divila, ?e se j? narodil chlape?ek ?pln? b?lej. J?, ale za ?trn?ct dn? za?al chlape?ek hn?dnout. Hn?d a hn?d a za m?s?c za?al ?ernat. Do p?lroku byl ?ernej jako jeho tat?nek, habe?skej kr?l. ?la s n?m na kliniku pro ko?n? nemoce, aby j? ho n?jak vodbarvili, ale tam j? ?ekli, ?e je to vopravdov? ?ern? k??e mou?en?nsk? a ?e se ned? nic d?lat. Tak se z toho pom?tla, za?ala se pt?t v ?asopisech o radu, co je proti mou?en?n?m, a vodvezli ji do Kate?inek a mou?en?nka dali do sirot?ince, kde z n?ho m?li n?ramnou legraci. Pak se vyu?il ???n?kem a chod?val tancovat po no?n?ch kav?rn?ch. Rod? se dnes po n?m ?e?t? mulati s velik?m ?sp?chem, kter? u? nejsou tak zabarveni jako von. Jeden medik, kter? chod?val ke Kalichu, n?m jednou vykl?dal, ?e to ale nen? tak jednoduch?. Takovej m??enec zas rod? m??ence a ti jsou u? k nerozezn?n? vod b?lejch lid?. Ale najednou v n?jak?m kolenu ?e se vobjev? ?ernoch. P?edstavte si ten mal?r. Vy se vo?en?te s n?jakou sle?nou. Potvora je ?pln? b?l?, a najednou v?m porod? ?ernocha. A jestli p?ed dev?ti m?s?ci se ?la pod?vat bez v?s do variet? na atletick? z?pasy, kde vystupoval n?jakej ?ernoch, tu mysl?m, ?e by v?m to p?eci jen trochu vrtalo hlavou."
      "P??pad va?eho ?ernocha Kristi?na," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "t?eba promyslit i ze stanoviska v?le?n?ho. Dejme tomu, ?e toho ?ernocha odvedli. Je Pra??k, tak pat?? k 28. regimentu. P?ece jste sly?el, ?e dvac?t? osm? p?e?el k Rus?m. Jak by se asi Rusov? divili, kdyby zajali i ?ernocha Kristi?na. Rusk? noviny by jist? psaly, ?e Rakousko ?ene do v?lky sv? koloni?ln? vojska, kter?ch nem?, ?e Rakousko s?hlo u? k ?erno?sk?m rezerv?m."
      "Vypravovalo se," prohodil ?vejk, "?e Rakousko m? p?ece kolonie, n?kde na severu. N?jakou tu Zem c?sa?e Franti?ka Josefa..."
      "Nechte si to, ho?i," ?ekl jeden voj?k z eskorty, "to je moc nevopatrn?, vypravovat dnes vo n?jakej Zemi c?sa?e Franti?ka Josefa. Nejmenujte nikoho a ud?l?te lep??..."
      "Tak se pod?vejte na mapu," vpadl do toho jednoro?n? dobrovoln?k, "?e opravdu je zem? na?eho nejmilostiv?j??ho mocn??e c?sa?e Franti?ka Josefa. Podle statistiky je tam sam? led a vyv??? se odtud na ledoborc?ch pat??c?ch pra?sk?m led?rn?m. Tento ledov? pr?mysl je i cizinci neoby?ejn? cen?n a v??en, pon?vad? je to podnik v?nosn?, ale nebezpe?n?. Nejv?t?? nebezpe?? panuje p?i doprav? ledu ze Zem? c?sa?e Franti?ka Josefa p?es pol?rn? kruh. Dovedete si to p?edstavit?"
      Voj?k z eskorty cosi nejasn? zabru?el a kapr?l prov?zej?c? eskortu p?ibl??il se a naslouchal dal??mu v?kladu jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kter? v??n? pokra?oval: "Tato jedin? rakousk? kolonie m??e ledem z?sobit celou Evropu a jest znamenit?m n?rodohospod??sk?m ?initelem. Kolonizace pokra?uje ov?em pomalu, pon?vad? kolonisti d?lem se nehl?s?, d?lem zmrznou. Nicm?n? ?pravou klimatick?ch pom?r?, na kter? m? velk? z?jem ministerstvo obchodu i zahrani?n? ministerstvo, je nad?je, ?e budou n?le?it? vyu?itkov?ny velk? plochy ledovc?. Za??zen?m n?kolika hotel? p?iv?b? se spousty turist?. Bude ov?em t?eba vhodn? upravit turistick? stezky a cesty mezi ledov?mi kry a namalovat na ledovce turistick? zna?ky. Je divou obt??? jsou Eskym?ci, kte?? znemo??uj? na?im m?stn?m org?n?m jich pr?ci... - Chlapi se necht?j? u?it n?mecky," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, zat?mco des?tn?k se z?jmem naslouchal. Byl to aktivn? mu?, v civilu b?val ?eled?nem, byl pitomec a surovec, hltal v?echno, o ?em nem?l zd?n?, a jeho ide?lem bylo slou?it za supu.
      "Ministerstvo vyu?ov?n?, pane kapr?le, zbudovalo pro n? s velk?m n?kladem a ob?tmi, kdy zmrzlo p?t stavitel?..."
      "Zedn?ci se zachr?nili," p?eru?il ho ?vejk, "pon?vad? se voh??li vod zap?len? fajfky."
      "Ne v?ichni," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "dv?ma stala se nehoda, ?e zapomn?li t?hnout a d?mky jim uhasly, tak je museli v ledu zakopat. - Ale nakonec byla p?ece ?kola vystavena z ledov?ch cihel a ?elezobetonu, co? dr?? velice dob?e pohromad?, ale Eskym?ci rozd?lali ohe? kolem dokola z rozebran?ho d??v? obchodn?ch lod? zamrzl?ch v ledu a doc?lili, co cht?li. Led, na kter?m ?kola vystav?na, se rozt?l a cel? ?kola i s ??d?c?m u?itelem a se z?stupcem vl?dy, kter? m?l b?t druh?ho dne p??tomen slavnostn?mu vysv?cen? ?koly, propadla se do mo?e. Bylo jen sly?et, ?e z?stupce vl?dy, kdy? u? byl po krk ve vod?, vyk?ikl: Gott strafe England! Ted tam asi po?lou vojsko, aby ud?lalo s Eskym?ky po??dek. To se v?, ?e bude s nimi t??k? vojna. Nejv?c budou na?emu vojsku ?kodit ocho?en? ledov? medv?di."
      "Je?t? to by sch?zelo," moud?e poznamenal des?tn?k, "beztoho u? je r?znejch v?le?nejch vyn?lez?. Kup??kladu vezmeme si g?zmasky na votravov?n? plynem. Nat?hne? si to na hlavu a jse? votr?venej, jak n?m vykl?dali v unteroffiziersschule."
      "Voni v?s jen tak stra?ej?," ozval se ?vejk, "??dnej voj?k se nem? ni?eho b?t. I kdyby v boji padl do latr?ny, tak se jen vobl??e a jde d?l do gefechtu, a na votravn? plyny je ka?dej zvykle] z kas?ren, kdy? je ?erstvej komis?rek a hr?ch s kroupama. Ale ted prej vyna?li Rusov? n?co proti ?ar??m..."
      "To budou asi zvl??tn? elektrick? proudy," doplnil to jednoro?n? dobrovoln?k, "ty se slou?? s hv?zdi?kami na l?mci a ty vybuchnou, pon?vad? jsou z celuloidu. To zas bude nov? pohroma."
      A?koliv byl des?tn?k v civilu od vol?, p?ece snad nakonec pochopil, ?e si z n?ho d?laj? legraci, a p?e?el od nich v ?elo patroly.
      Bl??ili se ostatn? k n?dra??, kde se lou?ili Bud?jovi??ci se sv?m regimentem. Nem?lo to oficieln?ho r?zu, ale n?m?st? p?ed n?dra??m bylo napln?no obecenstvem, kter? o?ek?valo vojsko.
      Z?jem ?vejk?v soust?edil se na ?pal?r obecenstva. A jak tomu v?dy b?v?, i te? se stalo, ?e hodn? voj?ci ?li vzadu, a ti pod bajonetem prvn?. Hodn? voj?ci budou pozd?ji nama?k?ni do dobyt??k?, a ?vejk s jednoro??kem do zvl??tn?ho arestantsk?ho vozu, kter? byl v?dy p?ipjat k vojensk?m vlak?m hned za ?t?bn? vag?ny. V takov?m arestantsk?m voze je m?sta habad?j.
      ?vejk nemohl se udr?et, aby nevyk?ikl do ?pal?ru "Nazdar!" a nezam?val ?epic?. P?sobilo to tak sugestivn?, ?e z?stup to hlu?n? opakoval a "Nazdar!" ???ilo se d?l a zabur?celo p?ed n?dra??m, kde daleko odtud se za?alo ??kat: "U? jdou."
      Des?tn?k z eskorty byl cel? ne??astn? a za?val na ?vejka, aby dr?el hubu. Ale vol?n? ???ilo se jako lavina. ?etn?ci zatla?ovali ?pal?r a razili cestu eskort?, a davy d?l ?valy "Nazdar!" a m?valy ?epicemi a klobouky.
      Byla to po??dn? manifestace. Z hotelu naproti n?dra?? z oken m?valy n?jak? d?my kapesn?ky a k?i?ely "Heil!" Do "nazdar" m?silo se "heil" i ze ?pal?ru a n?jak?mu nad?enci, kter? pou?il t? p??le?itosti, aby vyk?ikl "Nieder mit den Serben", podrazili nohy a trochu po n?m ?lapali v um?l? tla?enici. A jako elektrick? jiskra d?l se neslo: "U? jdou!"
      A ?li, p?i?em? pod bajonety p??v?tiv? k?val ?vejk rukou z?stup?m a jednoro?n? dobrovoln?k v??n? salutoval.
      Tak ve?li na n?dra?? a ?li k ur?en?mu vojensk?mu vlaku, kdy? m?lem by byla ostrost?eleck? kapela, jej?? kapeln?k byl v??n? popleten ne?ekanou manifestac?, spustila "Zachovej n?m, Hospodine". Na?t?st? v prav? chv?li objevil se v ?ern?m tvrd?m klobouku vrchn? poln? kur?t p?ter Lacina od 7. j?zdeck? divize a po?al d?lat po??dek.
      Jeho historie byla prostink?. P?ijel v?era do Bud?jovic, on, postrach v?ech d?stojnick?ch min???, nena?ran? chlapisko, nedo?era, a jakoby n?hodou z??astnil se mal?ho banketu d?stojn?k? odj??d?j?c?ho regimentu. Jed, pil za deset a ve v?cem?n? nest??zliv?m stavu chodil do d?stojnick? min??e loudit na kucha??ch n?jak? zbytky. Pohlcoval m?sy s om??kami a knedl?ky, rval jako ko?kovit? ?elma maso od kost? a dostal se v kuchyni nakonec na rum, kter?ho kdy? se nalokal, a? krkal, vr?til se k ve??rku na rozlou?enou, kde se proslavil nov?m ' chlastem. M?l v tom bohat? zku?enosti a u 7. j?zdeck? divize dopl?celi v?dy d?stojn?ci na n?ho. R?no dostal n?pad, ?e mus? d?lat po??dek p?i odjezdu prvn?ch e?alon? regimentu, a proto se potloukal po cel? d?lce ?pal?ru, ??inkoval na n?dra?? tak, ?e d?stojn?ci ??d?c? dopravu pluku uzav?eli se p?ed n?m v kancel??i p?ednosty stanice.
      Objevil se proto op?t p?ed n?dra??m v prav? ?as, aby strhl taktovku kapeln?ka ostrost?elc?, kter? u? cht?l dirigovat "Zachovej n?m, Hospodine".
      "Halt," ?ekl, "je?t? ne, a? d?m znamen?. Ted' r?t a j? zas p?ijdu." Ode?el do n?dra?? a pustil se za eskortou, kterou zastavil sv?m k?ikem: "Halt!"
      "Kampak?" ot?zal se p??sn? des?tn?ka, kter? nev?d?l si rady v nov? situaci.
      M?sto n?ho odpov?d?l dobr?cky ?vejk: "Do Brucku n?s vezou, jestli cht?j?, pane obrfeldkur?t, m??ou ject s n?mi."
      "A to taky pojedu," prohl?sil p?ter Lacina, a ot??eje se po eskort?, dodal: "Kdo ??k?, ?e nem??u ject? Vorw?rts! Marsch!"
      Kdy? se vrchn? poln? kur?t ocitl v arestantsk?m vag?n?, polo?il se na lavici a dobrosrde?n? ?vejk svl?kl si pl??? a polo?il ho p?terovi Lacinovi pod hlavu, k ?emu? k ud??en?mu des?tn?kovi poznamenal ti?e jednoro?n? dobrovoln?k: "Obrfeldkur?ty o?et?ovati."
      P?ter Lacina, pohodln? nata?en na lavici, po?al vykl?dat: "Rag? s h??bkami, p?nov?, je t?m lep??, ??m je v?c h??bk?, ale h??bky se mus? nap?ed sma?it na cibulce a pak se teprve p?id? bobkov? list a cibule..."
      "Cibuli u? jste r??il d?t p?edem," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, prov?zen zoufal?m pohledem des?tn?ka, kter? vid?l v p?terovi Lacinovi opil?ho sice, ale p?ece jen sv?ho p?edstaven?ho.
      Situace des?tn?ka byla opravdu zoufal?.
      "Ano," podotkl ?vejk, "pan obrfeldkur?t m? ouplnou pravdu. t?m v?c cibule, t?m lep??. V Pakom??ic?ch bejval sl?dek a ten d?val i do piva cibuli, pon?vad? prej cibule t?hne ??ze?. Cibule je v?bec n?ramn? prosp??n? v?c. Pe?en? cibule se d?v? i na ne?idy..."
      P?ter Lacina zat?m na lavici mluvil polohlasn?, jako ve sn?n?: "V?echno z?le?? na ko?en?, jak? ko?en? se do toho d? a v jak?m mno?stv?. Nic se nesm? p?epep?it, p?epaprikovat..."
      Mluvil ??m d?l pomaleji a ti?eji: "P?e-h?e-b??kovat, p?e-citr?-novat, p?e-novo-oko-?enit, p?e-mu?k?..."
      Nedopov?d?l a usnul, hv?zdaje chv?lemi nosem, kdy? ob?as p?estal chr?pat.
      Des?tn?k se strnule na n?ho d?val, zat?mco mu?ov? z eskorty se ti?e sm?li na sv?ch lavic?ch.
      "Ten se tak brzo neprobud?," prohodil ?vejk za chv?li, "je oupln? vo?ralej. - To je jedno," pokra?oval ?vejk, kdy? mu d?val des?tn?k ?zkostliv? znamen?, aby ml?el, "na tom se ned? nic zm?nit, je vo?ralej, jak z?kon k??e. Von je v rangu hejtmana. Ka?dej z t?ch feldkur?t?, ni??? nebo vy???, u? m? takov? nad?n? od boha, ?e se ze?ere p?i ka?d? p??le?itosti pod vobraz bo??. J? jsem slou?il u feldkur?ta Katze a ten by byl propil nos mezi o?ima. Tohle, co vyv?d? tenhle, to je?t? nic nen? proti tomu, co vyv?d?l ten. Propili jsme spolu monstranci a byli bychom snad propili i sam?ho p?naboha, kdyby byl n?m n?kdo n?co na n?ho p?j?il."
      ?vejk p?istoupil k p?teru Lacinovi, obr?til ho ke st?n? a znalecky ?ekl: "Ten bude chrn?t a? do Brucku," a vr?til se na sv? m?sto, prov?zen zoufal?m pohledem ne??astn?ho des?tn?ka, kter? poznamenal: "Abych to ?el snad ozn?mit"
      "To si dejte zaj?t," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy jste eskortenkomandant. Vy se nesm?te od n?s vzd?lit. A tak? podle p?edpisu nesm?te nikoho z prov?zej?c? str??e pustit ven, aby to ?el ozn?mit, dokud nebudete m?ti n?hradn?ka. Jak vid?te, to je tvrd? o???ek. Abyste pak st?elbou dal znamen?, aby sem n?kdo p?i?el, to tak? nejde. Zde se nic ned?je. Na druh? stran? zas je p?edpis, ?e krom? arestant? a prov?zej?c? jich eskorty nesm? v arestantsk?m vag?n? b?t ciz? osoba. Nezam?stnan?m vstup p??sn? zapov?zen. Abyste pak cht?l smazat stopy sv?ho p?estupku a vrchn?ho feldkur?ta p?i j?zd? vlakem cht?l shodit z vlaku nen?padn?m zp?sobem, to tak? nejde, pon?vad? jsou zde sv?dci, kte?? vid?li, ?e jste ho pou?t?l do vag?nu, kam nepat??. Je to, pane kapr?l, jist? degradace."
      Des?tn?k rozpa?it? se ozval, ?e do vag?nu vrchn?ho poln?ho kn?ze nepou?t?l, ?e se on s?m k nim p?idal a ?e je to p?ece jeho p?edstaven?.
      "Zde jste p?edstaven?m jedin? vy," d?razn? tvrdil jednoro?n? dobrovoln?k, jeho? slova doplnil ?vejk: "I kdyby se k n?m cht?l p?idat c?sa? p?n, tak jste to nesm?l dovolit. To je jako na vart?, kdy? p?ijde k takov?mu rekrutovi inspek?n? ofic?r a po??d? ho, aby mu do?el pro cigarety, a ten se ho je?t? zept?, jakej druh mu m? p?in?st. Na takov? v?ci je festunk."
      Des?tn?k nesm?le nam?tl, ?e ?vejk p?ece prvn? ?ekl obrfeldkur?tovi, ?e m??e ject s nimi.
      "J? si to m??u, pane kapr?l, dovolit," odpov?d?l ?vejk, "pon?vad? jsem blbej, ale od v?s by to ??dnej ne?ekal."
      "Slou??te u? dlouho aktivn??" ot?zal se des?tn?ka jako mimochodem jednoro?n? dobrovoln?k. "T?et? rok. Nyn? m?m b?t pov??enej na cuksf?ru."
      "Tak nad t?m ud?lejte k???ek," cynicky ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "jak v?m ??k?m, z toho kouk? degradace."
      "Vono je to ?pln? jedno," ozval se ?vejk, "padnout jako ?ar?e nebo jako sprostej voj?k - ale pravda, degradovan? prej strkaj? do prvn? ?ady."
      Vrchn? poln? kur?t sebou pohnul.
      "Chrn?," prohl?sil ?vejk, kdy? zjistil, ?e je s n?m v?echno v n?le?it?m po??dku, "te? se mu asi zd? o n?jak? ?ranici. Jenom se boj?m, aby se n?m zde nevyd?lal. M?j feldkur?t Katz, ten kdy? se vo?ral, tak se ve span? nec?til. Jednou v?m..."
      A ?vejk po?al vypravovat sv? zku?enosti s poln?m kur?tem Otto Katzem tak podrobn? a zaj?mav?, ?e ani nepozorovali, ?e se vlak hnul.
      Teprve ?ev z vag?n? vzadu p?eru?il vypravov?n? ?vejkovo. Dvan?ct? kumpanie, kde byli sam? N?mci od Krumlovska a Ka?persk?ch Hor, hul?kala: Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm.
      A z jin?ho vag?nu n?jak? zoufalec ?val ke vzdaluj?c?m se Bud?jovic?m: Und du, mein Schatz, bleibst hier Holarj?, holarj?, holo!
      Bylo to takov? hrozn? j?dlov?n? a je?en?, ?e ho museli kamar?di odt?hnout od otev?en?ch dve?? dobyt??ho vozu.
      "To se div?m," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k k des?tn?kovi, "?e u n?s se je?t? neobjevila inspekce. Podle p?edpisu m?l jste n?s hl?sit u komandanta vlaku hned na n?dra?? a nezab?vat se n?jak?m opil?m vrchn?m poln?m kur?tem."
      Ne??astn? des?tn?k ml?el tvrdo??jn? a zarputile se d?val na dozadu ub?haj?c? telegrafn? sloupy. "Kdy? si pomysl?m, ?e nejsme hl??eni u nikoho," pokra?oval j?zliv? jednoro?n? dobrovoln?k, "a ?e na nejbli??? stanici k n?m jist? vleze komandant vlaku, tu se ve mn? vzep?e vojensk? krev. V?dy? my jsme jako..."
      "...cik?ni," vpadl do toho ?vejk, "nebo vandr?ci. Mn? to p?ipad?, jako bychom se b?li bo??ho sv?tla a nesm?li se nikde hl?sit, aby n?s nezav?eli."
      "Krom? toho," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "na z?klad? na??zen? ze dne 21. listopadu 1879 p?i doprav? vojensk?ch arestant? vlaky je t?eba zachov?vati tyto p?edpisy: Za prv?: Arestantsk? vag?n mus? b?t opat?en m???emi. To je jasn? nad slunce a zde t?? provedeno dle p?edpisu. Nal?z?me se za dokonal?mi m???emi. To by bylo tedy v po??dku. Za druh?: V dopln?n? c. k. na??zen? ze dne 21. listopadu 1879 m? se nach?zeti v ka?d?m arestantsk?m vag?n? z?chod. Nen?-li takov?ho, m? b?t opat?en vag?n krytou n?dobou na vykon?v?n? velk? i mal? t?lesn? pot?eby arestant? i prov?zej?c? str??e. Zde vlastn? u n?s se nem??e mluvit o arestantsk?m vag?n?, kde by mohl b?t z?chod. Nal?z?me se prost? v jednom p?epa?en?m kup?, izolov?ni od cel?ho sv?ta. A tak? zde nen? on? n?doby..."
      "M??ete to ud?lat z okna," prohodil pln zoufalstv? des?tn?k.
      "Zapom?n?te," ?ekl ?vejk, "?e ??dnej arestant nesm? k volenu."
      "Potom za t?et?," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "m? b?t opat?ena n?doba s pitnou vodou. O to jste se tak? nepostaral. A propos! V?te, v kter? stanici bude se rozd?vat men??? Nev?te? To jsem v?d?l, ?e jste se neinformoval..."
      "Tak vid?te, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "?e to nen? ??dn? legrace, vozit arestanty. Vo n?s se mus? pe?ovat. My nejsme ??dn? voby?ejn? voj?ci, kter? se musej? sami vo sebe starat. N?m se mus? v?echno p?in?st a? pod nos, pon?vad? jsou na to na??zen? a paragrafy, kterejch se mus? ka?dej dr?et, pon?vad? by to nebyl ??dnej po??dek. ,Zav?enej ?lov?k je jako d?t? v pe?ince,` ??k?val jeden zn?me] sy??k, ,ten se mus? vopatrovat, aby se nenastudil, aby se neroz??lil, aby byl spokojenej se sv?m osudem, ?e se mu chud??kovi neubli?uje: - Vostatn?," ?ekl po chv?li ?vejk, d?vaje se p??telsky na des?tn?ka, "a? bude jeden?ct, tak mn? laskav? ?ekn?te."
      Des?tn?k se t?zav? pod?val na ?vejka.
      "Vy jste se m?, pane kapr?l, patrn? cht?l zeptat, pro? mn? m?te ??ct, a? bude jeden?ct. Vod jeden?cti hodin pat??m do dobyt??ho vag?nu, pane kapr?l," d?razn? ?ekl ?vejk a pokra?oval slavnostn?m hlasem: "Byl jsem odsouzen na t?i dny u regimentsraportu. V jeden?ct hodin jsem nastoupil sv?j trest a dneska v jeden?ct hodin mus?m bejt propu?t?nej. Vod jeden?cti hodin nem?m tady co d?lat. ??dnej voj?k nesm? bejt d?l zav?enej, ne? mu pat??, pon?vad? na vojn? se mus? zachov?vat discipl?na a po??dek, pane kapr?l."
      Zoufal? des?tn?k po t?to r?n? se dlouho nemohl vzpamatovat, a? kone?n? nam?tl, ?e nedostal ??dn?ch pap?r?.
      "Mil? pane kapr?le," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "pap?ry nejdou samy k veliteli eskorty. Kdy? hora nejde k Mahomedovi, mus? j?t velitel eskorty s?m pro pap?ry. Vy jste se nyn? ocitl p?ed novou situac?. Rozhodn? nesm?te zadr?ovat nikoho, kter? m? vyj?t na svobodu. Na druh? stran? nesm? nikdo opustit podle platn?ch p?edpis? arestantsk? vag?n. Opravdu nev?m, jak se dostanete z t?to pro?lukl? situace. t?m d?l je to hor??. Ted' je p?l jeden?ct?." Jednoro?n? dobrovoln?k zastr?il kapesn? hodinky: "Jsem velice zv?dav, pane kapr?le, co budete d?lat za p?l hodiny."
      "Za p?l hodiny pat??m do dobyt??ho vag?nu," opakoval sniv? ?vejk, na?e? des?tn?k ?pln? popleten? a zni?en? obr?til se k n?mu:
      "Jestli v?m to nebude nevhod, j? mysl?m, ?e je to zde mnohem pohodln?j?? ne? v dobyt??ku. J? mysl?m..."
      Byl p?eru?en v?k?ikem ze span? vrchn?ho poln?ho kur?ta: "V?ce om??ky!"
      "Spi, spi," ?ekl dobr?cky ?vejk, podkl?daje mu pod hlavu c?p pl??t?, kter? padal z lavice, "a? se ti zd? zas p?kn? d?l o ?r?dle."
      A jednoro?n? dobrovoln?k po?al zp?vat: Spi, d???tko, spi, zav?i o?ka sv?, p?nb?h bude s tebou sp?ti, and?l??ek kol?bati, spi d???tko, spi.
      Zoufal? des?tn?k nereagoval ji? na nic. D?val se tup? do kraje a dal pln? pr?b?h naprost? dezorganizaci v arestantsk?m kup?.
      U pa?en? hr?li voj?ci z eskorty maso a na zadn? tv??e dopadaly svi?n? a poctiv? r?ny. Kdy? se t?m sm?rem ohl?dl, d?vala se pr?v? na n?ho vyz?vav? zadnice jednoho p???ka. Des?tn?k si vzdychl a odvr?til se op?t k oknu.
      Jednoro?n? dobrovoln?k chv?li o n??em p?em??lel a pak se obr?til na zdrcen?ho des?tn?ka: "Jestlipak zn?te ?asopis Sv?t zv??at?"
      "Ten ?asopis," odpov?d?l des?tn?k se z?ejm?m v?razem radosti, ?e hovor p?ev?d? se na jin? pole, "odb?ral hospodsk? u n?s ve vsi, pon?vad? m?l d?sn? r?d B?nsk? kozy a v?echny mu chc?ply. Proto ??dal v tom ?asopise o radu."
      "Mil? kamar?de," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "m?j rozhovor, kter? bude nyn? n?sledovat, dok??e v?m neoby?ejn? jasn?, ?e chyb nen? nikdo u?et?en! Jsem p?esv?d?en, p?nov?, ?e vy tam vzadu p?estanete hr?t maso, nebo? to, co v?m nyn? pov?m, bude velice zaj?mav? u? t?m, ?e mnoh?m odborn?m v?raz?m neporozum?te. Budu v?m vypravovat pov?dku o Sv?t? zv??at, abychom zapomn?li na na?e dne?n? v?le?n? trampoty:
      Jak jsem se vlastn? stal kdysi redaktorem Sv?ta zv??at, onoho velice zaj?mav?ho ?asopisu, bylo pro mne n?jak? ?as h?dankou dosti slo?itou do t? doby, kdy jsem s?m p?i?el k tomu n?zoru, ?e jsem to mohl prov?st jen ve stavu naprosto nep???etn?m, ve kter?m jsem byl sveden p??telskou l?skou ku star?mu kamar?dovi H?jkovi, kter? redigoval do t? doby poctiv? ?asopis, ale zamiloval se p?itom do dceru?ky majitele ?asopisu pana Fuchse, kter? ho vyhnal na hodinu pod tou podm?nkou, ?e mu zaopat?? redaktora po??dn?ho.
      Jak vid?te, byly tenkr?t podivuhodn? n?mezdn? pom?ry.
      Majitel listu, kdy? jsem mu byl p?edstaven sv?m kamar?dem H?jkem, p?ijal mne velice vl?dn? a ot?zal se mne, zdali m?m v?bec n?jak? pon?t? o zv??atech, a byl velice spokojen mou odpov?d?, ?e jsem si v?dy velice zv??at v??il a vid?l v nich p?echod ke ?lov?ku a ?e zejm?na ze stanoviska ochrany zv??at respektoval jsem v?dy jejich tu?by a p??n?. Ka?d? zv??e si nic jin?ho nep?eje, ne? aby bylo p?ed t?m, ne? je m?d?no, usmrceno pokud mo?no bezbolestn?.
      Kapr od sam?ho sv?ho narozen? chov? utkv?lou p?edstavu, ?e nen? hezk? od kucha?ky, kdy? mu p?r? b?icho za?iva, a zvyk st?n?n? kohouta ?e je n?b?hem spolku pro ochranu zv??at nepod?ez?vat dr?be? rukou neum?lou.
      Zkroucen? postavy sma?en?ch m??nk? sv?d?? o tom, ?e um?raj?ce protestuj? proti tomu, aby byli v Podole sma?eni za?iva na margar?nu. Hn?t krocana...
      Vtom mne p?eru?il a optal se, zdali zn?m dr?be?nictv?: psy, kr?l?ky, v?ela?stv?, rozmanitosti ze sv?ta zv??at, vyst?ihovat z ciz?ch ?urn?l? obr?zky k reprodukci, p?ekl?dat z cizozemsk?ch ?urn?l? odborn? ?l?nky o zv??atech, um?m-li listovat v Brehmovi a mohl-li bych s n?m ps?t ?vodn?ky ze ?ivota zv??at se zabarven?m katolick?ch sv?tk?, zm?ny ro?n?ch po?as?, dostih, hon?, v?chovy policejn?ch ps?, n?rodn?ch i c?rkevn?ch sv?tk?, zkr?tka m?t situa?n? novin??sk? p?ehled a vyu?itkovat ho v kr?tk?m obsa?n?m ?vodn??ku.
      Prohl?sil jsem, ?e jsem ji? velice mnoho p?em??lel o spr?vn?m veden? takov?hoto ?asopisu, jako je Sv?t zv??at, a ?e v?echny ty rubriky a body dovedu pln? reprezentovat, ovl?daje zm?n?n? n?m?ty. Mou snahou v?ak ?e bude vy?inout ?asopis na nezvyklou v??i. Reorganizovat obsahov? i v?cn?.
      Zav?sti nov? rubriky, nap??klad ,Vesel? koutek zv??at`, ,Zv??ata o zv??atech`, v??maje si p?itom bedliv? politick? situace.
      Poskytnout ?ten???m p?ekvapen? za p?ekvapen?m, aby se od zv??ete ku zv??eti nemohli vzpamatovat. Rubrika ,Ze dne zv??at` ?e se mus? st??dat s ,Nov?m programem ?e?en? ot?zky dom?c?ho skotu` a ,Hnut?m mezi dobytkem`.
      Op?t mne p?eru?il a ?ekl, ?e mu to ?pln? sta??, a jestli jen polovi?ku toho poda?? se mn? splnit, ?e mn? daruje p?rek trpasli??ch wyandotek z posledn? berl?nsk? v?stavy dr?be?e, kter? obdr?ely prvn? cenu a majitel zlatou medaili za v?born? sp??en?.
      Mohu ??ci, ?e jsem se vynasna?il a sv?j vl?dn? program v ?asopise dodr?oval, pokud m? schopnosti sta?ily, ba dokonce p?i?el jsem k objevu, ?e m? ?l?nky p?evy?uj? m? schopnosti.
      Cht?je obecenstvu poskytnouti n?co ?pln? nov?ho, vym??lel jsem si zv??ata.
      Vych?zel jsem z toho principu, ?e nap??klad slon, tygr, lev, opice, krtek, k??, ?un? atd. jsou d?vno ji? ka?d?mu ?ten??i Sv?ta zv??at ?pln? zn?m?mi tvory. ?e t?eba ?ten??e rozru?it n???m nov?m. Nov?mi objevy, a proto jsem to zkusil s velrybou s?rob?ichou. Tento nov? druh m? velryby byl velikost? tresky a opat?en m?ch??em napln?n?m mraven?? kyselinou a zvl??tn? kloakou, kterou m? velryba s?rob?ich? s v?buchy vypou?t?la na mal? rybky, kter? cht?la poz??t, omamnou jedovatou kyselinu, kter? pozd?ji dal anglick? u?enec... te? se ji? nepamatuji, jak jsem ho nazval, pojmenov?n? kyseliny velryb?. Velryb? tuk byl ji? v?em zn?m?, ale nov? kyselina vzbudila pozornost n?kolika ?ten???, kte?? se ptali na firmu vyr?b?j?c? tuto kyselinu.
      Mohu v?s ubezpe?it, ?e jsou v?bec ?ten??i Sv?ta zv??at velice zv?dav?.
      Kr?tce za sebou objevil jsem po velryb? s?rob?ich? celou ?adu jin?ch zv??at. Jmenuji mezi nimi blahn?ka prohnan?ho, savce z rodu klokan?, vola jedl?ho, pratypa to kr?vy, n?levn?ka s?piov?ho, kter?ho jsem ozna?il za druh potkana.
      P?ib?vala mn? nov? zv??ata ka?d?m dnem. S?m byl jsem velice p?ekvapen m?mi ?sp?chy v t?chto oborech. Nikdy jsem si nepomyslil, ?e je t?eba zv??enu tak siln? doplnit a ?e Brehm tolik zv??at mohl vynechat ve sv?m spise ?ivot zv??at. V?d?l Brehm a v?ichni ti, kte?? ?li po n?m, o m?m netop?rovi z ostrova Islandu, ,netop?ru vzd?len?m`, o m? ko?ce dom?c? z vrcholku hory Kilimand??ro pod n?zvem ,pa?ucha jelen? dr??div?`?
      M?li do t? doby p??rodozpytci zd?n? o n?jak? ble?e in?en?ra Kh?na, kterou jsem na?el v jantaru a kter? byla ?pln? slep?, pon?vad? ?ila na podzemn?m prachhistorick?m krtkovi, kter? tak? byl slep?, pon?vad? jeho prababi?ka se sp??ila, jak jsem psal, s podzemn?m slep?m macar?tem jeskynn?m z Postojensk? jeskyn?, kter? v t? dob? zasahovala a? na nyn?j?? Baltick? oce?n?
      Z t?to nepatrn? ud?losti vyvinula se velik? polemika mezi ?asem a ?echem, pon?vad? ?ech v rozmanitostech ve sv?m fejetonu, cituje ?l?nek o ble?e mnou objeven?, prohl?sil: ,Co B?h ?in?, dob?e ?in?: ?as p?irozen? ?ist? realisticky rozbil celou mou blechu i s velebn?m ?echem, a od t? doby zd?lo se, ?e mne opou?t? ??astn? hv?zda vyn?lezcova a objevitele nov?ch stvo?en?. Abonenti Sv?ta zv??at za?ali se znepokojovat.
      P?vod k tomu daly m? r?zn? drobn? zpr?vy o v?ela?stv?, dr?be?nictv?, kde jsem rozvinul sv? nov? teorie, kter? zp?sobily prav? zd??en?, pon?vad? po m?ch jednoduch?ch rad?ch ranila zn?m?ho v?ela?e pana Pazourka mrtvice a vyhynulo v?ela?en? na ?umav? i v Podkrkono??. Na dr?be? p?i?el mor a zkr?tka chc?palo to v?echno. Abonenti psali v?hru?n? dopisy a odm?tali ?asopis.
      Vrhl jsem se na pt?ky ?ij?c? na svobod? a je?t? dnes se pamatuji na svou af?ru s redaktorem Selsk?ho obzoru, klerik?ln?m poslancem ?editelem Jos. M. Kadl??kem!
      Vyst?ihl jsem z anglick?ho ?asopisu Country Life obr?zek n?jak?ho pt??ka, kter? sed?l na o?echu. Dal jsem mu n?zev o?e?n?k, stejn? jako bych se nijak logicky nerozpakoval napsat, ?e pt?k sed?c? na jalovci je jalovn?k, p??padn? jalovice.
      I co se nestalo. Na oby?ejn?m koresponden?n?m l?stku napadl mne pan Kadl??k, ?e pr? je to sojka a ??dn? o?e?n?k, a ?e pr? je to p?eklad Eichelh?her.
      Poslal jsem dopis, ve kter?m jsem celou svou teorii vylo?il o o?e?n?ku, propletaje dopis ?etn?mi nad?vkami a vymy?len?mi cit?ty z Brehma.
      Poslanec Kadl??k odpov?d?l v Selsk?m obzoru ?vodn?m ?l?nkem.
      M?j ??f, pan Fuchs, sed?l jako v?dy v kav?rn? a ?etl krajinsk? noviny, pon?vad? posledn? dobou n?ramn? ?asto hledal zm?nky o m?ch poutav?ch ?l?nc?ch ve Sv?t? zv??at, a kdy? jsem p?i?el, uk?zal na le??c? na stole Selsk? obzor a ?ekl ti?e, d?vaje se na mne sv?ma smutn?ma o?ima, kter? v?raz m?ly jeho o?i st?le posledn? dobou.
      ?etl jsem hlasit? p?ed celou kav?renskou publikou:
      ,Ct?n? redakce! Upozornil jsem, ?e v?? ?asopis zav?d? n?zvoslov? nezvykl? a neod?vodn?n?, ?e p??li? m?lo db? ?istoty jazyka ?esk?ho, vym??l? si r?zn? zv??ata. Uvedl jsem doklad, ?e m?sto v?eobecn? u??van?ho starod?vn?ho n?zvu sojka zav?d? v?? redaktor ?aludn?k, co? m? podklad v p?eklad? n?meck?ho n?zvu Eichelh?her - sojka.`
      ,Sojka,` opakoval po mn? zoufale majitel ?asopisu.
      ?etl jsem klidn? d?l: ,Nato jsem od va?eho redaktora Sv?ta zv??at obdr?el dopis nesm?rn? hrub?ho, osobn?ho a neomalen?ho r?zu, kde jsem byl nazv?n trestuhodn? ignorantsk?m hovadem, co? zasluhuje pok?r?n? d?razn?ho. Tak se neodpov?d? na~ v?cn? v?deck? v?tky mezi slu?n?mi lidmi. R?d bych v?d?l, kdo je z n?s obou v?t?? hovado. Snad, pravda, nem?l jsem ?initi v?tky dopisnic? a dopsati listem, ale pro n?val pr?ce nev?iml jsem si t? malichernosti, ale nyn? po sprost?m v?padu va?eho redaktora Sv?t zv??at vedu na ve?ejn? pran??.
      V?? pan redaktor se n?ramn? m?l?, domn?vaje se, ?e jsem nedou?en? hovado, kter? nem? ani pon?t?, jak se ten kter? pt?k jmenuje. Zab?v?m se ornitologi? po l?ta, a nikoliv z knih, n?br? studiemi v p??rod?, maje v klec?ch v?c pt?k?, ne? vid?l v?? redaktor ve sv?m ?ivot?, zejm?na ?lov?k uzav?en? v pra?sk?ch ko?aln?ch a hospod?ch.
      Ne? to jsou v?ci vedlej??, a? by zajist? nebylo na ?kodu, kdyby se v?? redaktor Sv?ta zv??at d??ve p?esv?d?il, komu vyt?k? hovadinu, ne?li n?jezd vyjde z pera, t?eba je ur?en na Moravu do Fr?dlandu u M?stku, kde byl do tohoto ?l?nku t?? odb?r?n v?? ?asopis.
      Nejde ostatn? o osobn? polemiku bl?zniv?ho chlapa, n?br? o v?c, a proto opakuji znova, ?e vym??let si z p?eklad? n?zvy jest nep??pustn?, kdy? m?me v?eobecn? zn?m? dom?c? n?zev sojka.`
      ,Ano, sojka,` je?t? zoufalej??m hlasem pronesl m?j ??f.
      ?tu spokojen? d?l nedaje se p?eru?ovat. ,Je to dareb?ctv?, kdy? se to d?je od neodborn?k? a surovc?. Kdo kdy ??kal sojce o?e?n?k? V d?le Na?i pt?ci na str. 148 jest latinsk? n?zev: Garrulus glandarius B. A., je ten m?j pt?k - sojka.
      Redaktor va?eho listu zajist? uzn?, ?e zn?m l?pe sv?ho pt?ka, ne? ho m??e zn?t neodborn?k. O?e?n?k se naz?v? podle dr. Bayera Mucifraga carycatectes B, a to B neznamen?, jak mn? psal v?? redaktor, ?e je to za??te?n? p?smeno slova blb. ?e?t? ptakopisci znaj? v?bec jenom sojku obecnou, nikoliv va?eho ?aludn?ka, kter?ho vyna?el pr?v? ten p?n, na kter?ho pat?? za??te?n? p?smeno B podle jeho teorie. To jest neurval? osobn? n?jezd, kter? na v?ci nic nezm?n?.
      Sojka z?stane sojkou, i kdyby se redaktor Sv?ta zv??at z toho pod?..1, a z?stane to jen dokladem, jak lehkomysln? a nev?cn? se leckdys p??e, byt by se i on dovol?val Brehma n?padn? neurvale. Ten spros??k p??e, ?e sojka pat?? podle Brehma do ?eledi krokod?lovit?ch, str. 452, kde se mluv? o ?uh?ku ?ili strako?i obecn?m (Lanius minor L.). Pak se tento ignorant, sm?m-li to jeho jm?no zdrobnit, dovol?v? op?t Brehma, ?e sojka pat?? do ?eledi patn?ct?, a Brehm havranovit? po??t? do ?eledi sedmn?ct?, k nim? dru?? se havrani, rod kavek, a jest tak sprost?, ?e i mne nazval kavkou (Colaeus) a rodem strak, vran modr?ch, pod?eled? blboun? nejapn?ch, a?koliv na t??e str?nce jedn? se o sojk?ch h?jn?ch a strak?ch pestr?ch...`
      ,Sojky h?jn?,` vzdychl m?j vydavatel ?asopisu, chytaje se za hlavu, ,dejte to sem, a? to do?tu:
      Lekl jsem se, ?e mu ochrapt?l hlas, kter?m ?etl: ,Koloh??bek neboli kos tureck? z?stane stejn? v ?esk?m p?eklad? koloh??bkem, jako z?stane kv??ala kv??alou.`
      ,Kv??ale se m? ??kat jalove?n?k nebo jalovice, pane ??f,` podotkl jsem, ,pon?vad? se ?iv? jalovcem.` Pan Fuchs uhodil novinami o st?l a vlezl pod kule?n?k, chropt? ze sebe posledn? slova, kter? p?e?etl: ,Turdus, koloh??bek. - ??dn? sojka,` ?val pod kule?n?kem, ,o?e?n?k, kou?u, p?nov?!`
      Byl kone?n? vyta?en a na t?et? den skonal v rodinn?m kruhu na mozkovou ch?ipku.
      Posledn? slovo jeho bylo, v jeho posledn? jasn? chvilce: ,Nejedn? se mn? o osobn? z?jem, ale o dobro celku. Z toho stanoviska ra?te p?ijati m?j posudek, tak v?cn?, jak...` - a ?kytl."
      Jednoro?n? dobrovoln?k se zaml?el a ?ekl j?zliv? k des?tn?kovi:
      "T?m jsem jen cht?l ??ct, ?e ka?d? ?lov?k se octne n?kdy v choulostiv? situaci a chybuje!"
      Celkem vzato, des?tn?k z toho pochopil jedin? tolik, ?e je chybuj?c?m; proto odvr?til se op?t k oknu a zasmu?ile se d?val, jak ub?h? cesta.
      O n?co v?t?? z?jem zp?sobilo vypravov?n? na ?vejka. Mu?ov? z eskorty d?vali se pitom? na sebe.
      ?vejk za?al: "Na sv?t? nez?stane nic utajeno. V?echno vyjde najevo, jak jste sly?eli, ?e i takov? blb? sojka nen? ??dnej vo?e?n?k. Je to vopravdu velice zaj?mav?, ?e se n?kdo d? na takovou v?c chytit. Vymej?let si zv??ata je pravda v?c t??k?, ale ukazovat takov? vymej?len? zv??ata je vopravdu je?t? t????. Jednou p?ed lety byl v Praze n?jakej Mestek a ten vobjevil mo?skou pannu a ukazoval ji na Havl??kov? t??d? na Vinohradech za plentou. Ve plent? byl otvor a ka?dej moh vid?t v takovej polotm? prachvoby?ejn? kanape a na n?m se v?lela jedna ?ensk? ze ?i?kova. Nohy m?la zabalen? do zelen?ho g?zu, co m?lo p?edstavovat vohon, vlasy m?la nat?en? nazeleno a na ruk?ch rukavice a na nich p?id?lan? ploutve z papenteklu, taky zelen?, na h?bet? m?la prov?zkem upevn?n? n?jak? kormidlo. Ml?de? do ?estn?cti let tam nem?la p??stupu a v?ichni, kter?m bylo p?es ?estn?ct let a zaplatili si vstupn?, moc si libovali, ?e ta mo?sk? panna m? velikou zadnici, na kter? byl n?pis ,Na shledanou!` Co se t?k? ??der, to nebylo nic. H?zely se j? a? na pupek jako utahanej flund?e. V sedum hodin ve?er pak Mestek zav?el panor?mu a ?ek: ,Mo?sk? panno, m??ete j?t dom?,` vona se p?evl?kla a v deset ve?er u? ji bylo vid?t chodit po T?borskej ulici a zcela nen?padn? ka?d?mu p?novi, kter?ho potkala, ??kat: ,Hezoune, ?el si to zafilip?nkovat.` Pon?vad? nem?la kn??ku, tak ji p?i ????e s druhejma podobnejma my?ema pan Dra?ner zav?el, a Mestek m?l po k?eft?."
      Vrchn? poln? kur?t vtom spadl z lavice a spal na zemi d?l. Des?tn?k se na to hloup? d?val a pak za v?eobecn?ho ticha zvedal ho beze v?eho p?isp?n? druh?ch na lavici s?m. Bylo vid?t, ?e ztratil v?echnu autoritu, a kdy? ?ekl slab?m beznad?jn?m hlasem: "Mohli byste mn? tak? pomoct," tu v?ichni z eskorty d?vali se strnule a nehla se ani ?iv? noha.
      "M?l jste ho nechat chrn?t, kde byl," pravil ?vejk, "j? jsem to se sv?m poln?m kur?tem jinak ned?lal. Jednou jsem ho nechal sp?t na z?chod?, jednou se mn? vyspal naho?e na alma?e, v neck?ch v ciz?m dom? a b?hv? kde se v?ude vychrn?l."
      Na des?tn?ka p?i?el n?hle n?val odhodlanosti. Cht?l uk?zat, ?e je zde p?nem, a proto ?ekl hrub?: "Dr?te hubu a nekecejte! Ka?dej pucflek se toho zbyte?n? na?van?. Jste jako ?t?nice."
      "Ano, zajist?, a vy jste b?h, pane kapr?l," odpov?d?l ?vejk s rovnov?hou filosofa, kter? chce na cel?m sv?t? uskute?nit zemsk? m?r a pou?t? se p?itom do hrozn? polemiky, "vy jste matka sedmibolestn?."
      "Panebo?e," zvolal jednoro?n? dobrovoln?k, sp?naje ruce, "napl? na?e srdce l?skou ke v?em ?ar??m, abychom se na n? ned?vali s odporem. Po?ehnej na?emu sjezdu v t?to arestantsk? d??e na kolej?ch."
      Des?tn?k zrudl a vysko?il: "J? si zakazuji v?echny pozn?mky, von? jednoro??ku."
      "Vy za nic nem??ete," chl?choliv?m t?nem mluvil d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "p?i mnoh?ch rodech a druz?ch odep?ela p??roda ?ivo?ich?m v?echnu inteligenci, sly?el jste n?kdy vypravovat o lidsk? hlouposti? Nebylo by rozhodn? lep??, kdybyste se byl zrodil jako jin? druh savce a nenosil to blb? jm?no ?lov?k a kapr?l? Je velik? m?lka, ?e si o sob? mysl?te, ?e jste nejdokonalej??m a nejvyvinut?j??m tvorem. Kdy? v&m odp??ou hv?zdi?ky, tak jste nula, kter? se odst?eluje beze v?eho z?jmu po v?ech z?kopech na v?ech front?ch. Kdy? v?m je?t? jednu fr?ku p?idaj? a ud?laj? z v?s ?ivo?icha, kter?mu se ??k? sup?k, pak je?t? to nebude s v?mi v po??dku. V?? du?evn? obzor se v?m je?t? v?c zou??, a kdy? slo??te n?kde na boji?ti sv? kulturn? zakrn?l? kosti, po v?s v cel? Evrop? nikdo nezapl??e."
      "J? v?s d?m zav??t," vyk?ikl zoufale des?tn?k. Jednoro?n? dobrovoln?k se usm?l: "Vy patrn? byste m? cht?l d?t zav??t proto, ?e jsem v?m nad?val. To byste lhal, pon?vad? v?? du?evn? majetek nem??e v?bec vystihnout n?jak?ch ur??ek, a krom? toho vsadil bych se s v?mi, o co byste cht?l, ?e si nepamatujete v?bec ni?eho z cel? na?? rozmluvy. Kdybych v?m ?ekl, ?e jste embryo, tak to zapomenete d??v, ne snad ne? p?ijedeme na nejbli??? stanici, ale d??v, ne? se kolem n?s mihne nejbli??? telegrafn? ty?. Jste odum?el? mozkov? z?vin. Nedovedu si v?bec p?edstavit, ?e byste mohl n?kde souvisle vylo?it v?echno, co jste m? sly?el mluvit. Krom? toho m??ete se kohokoliv zde optat, zdali v m?ch slovech byla jen sebenepatrn?j?? nar??ka na v?? du?evn? obzor a zdali jsem v?s v n??em urazil."
      "Zajist?," potvrdil ?vejk, "v?m zde nikdo ne?ek ani sl?vka, kter? byste si mohl n?jak k?iv? vykl?dat. Vono to v?dycky ?patn? vypad?, kdy? se n?kdo c?t? ura?enej. Jednou jsem sed?l v no?n? kav?rn? v Tunelu a bavili jsme se vo orangutanech. Sed?l tam s n?mi jeden mari??k a ten vypr?v?l, ?e orangutana ?asto nerozeznaj? od n?jak?ho vousat?ho vob?ana, ?e takovej orangutan m? bradu porostlou chlupy jako...,jako,` pov?d?, ,?ekn?me t?ebas tamhleten p?n u vedlej??ho stolu.` Vohl?dli jsme se v?ichni, a ten p?n s tou bradou ?el k mari??kovi a dal mu facku a mari??k mu rozbil hlavu fla?kou od piva a ten bradatej p?n se svalil a z?stal le?et bez sebe a s mari??kem jsme se rozlou?ili, pon?vad? hned vode?el, kdy? vid?l, ?e ho p?izabil. Potom jsme vzk??sili toho p?na, a to jsme rozhodn? nem?li d?lat, pon?vad? hned po sv?m vzk???en? na n?s v?echny, kte?? jsme p?ece s t?m nem?li prachnic co d?lat, zavolal patrolu, kter? n?s vodvedla na komisa?stv?. Tam von po??d ved svou, ?e jsme ho pova?ovali za orangutana, ?e jsme vo ni?em jin?m nemluvili ne? vo n?m. A on po??d svou. My, ?e ne, ?e nen? ??dnej orangutan. A von, ?e je, ?e to sly?el. Prosil jsem pana komisa?e, aby mu to vysv?tlil. A ten mu to zcela dobr?cky vysv?tloval, ale ani pak si nedal ??ct a ?ekl panu komisa?ovi, ?e tomu on nerozum?, ?e je s n?mi spol?enej. Tak ho pan komisa? dal zav??t, aby vyst??zliv?l, a my jsme se zas cht?li vr?tit do Tunelu, ale u? jsme nemohli, pon?vad? n?s taky posadili za katr. Tak vid?te, pane kapr?l, co m??e bejt z mali?k?ho a nepatrn?ho nedorozum?n?, kter? nestoj? ani za ?e?. V Okrouhlic?ch byl zas jeden ob?an a ten se urazil, kdy? mu ?ekli v N?meck?m Brod?, ?e je krajta tygrovit?. Vono je v?c takovejch slov, kter? nejsou naprosto trestn?. Nap??klad jestli bychom v?m ?ekli, ?e jste ondatra. Mohl byste se za to na n?s zlobit?"
      Des?tn?k za?i?el. Nebylo mo?n? ??ci, ?e za?val. Hn?v, vztek, zoufalstv?, v?e se slilo v ?adu siln?ch zvuk? a toto koncertn? ??slo dopl?ovalo p?sk?n?, kter? nosem prov?d?l chr?paj?c? vrchn? poln? kur?t.
      Po tom za?i?en? nastoupila ?pln? deprese. Des?tn?k posadil se na lavici a jeho vodov?, bezv?razn? o?i utkv?ly v d?lce na lesy a hory.
      "Pane des?tn?ku," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy mn? p?ipom?n?te nyn?, jak sledujete ?umn? hory a vonn? lesy, postavu Dante. Ty? u?lechtil? obli?ej b?sn?ka, mu?e srdce a ducha jemn?ho, p??stupn?ho ?lechetn?mu hnut?. Z?sta?te, pros?m v?s, tak sed?t, tak p?kn? v?m to slu??. S jak?m odu?evn?n?m, beze v?? strojenosti a ?krobenosti vypulujete o?i na krajinu. Jist??e si mysl?te, jak to bude kr?sn?, a? na ja?e m?sto t?ch pust?ch m?st nyn? rozlo?? se tu koberec lu?n?ch pestr?ch kv?tin..."
      "...kerej koberec vobj?m? pot??ek," poznamenal ?vejk, "a von pan des?tn?k slin? tu?ku, sed? na n?jak?m pa?ezu a p??e b?sni?ku do Mal?ho ?ten??e."
      Des?tn?k stal se ?pln? apatick?m, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k tvrdil, ?e rozhodn? vid?l hlavu des?tn?ka vymodelovanou na jedn? v?stav? socha??:
      "Dovolte, pane des?tn?ku, nest?l jste snad modelem socha?i ?tursovi?"
      Des?tn?k pod?val se na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a ?ekl smutn?: "Nest?l."
      Jednoro?n? dobrovoln?k umlkl a nat?hl se na lavici.
      Mu?ov? z eskorty hr?li karty se ?vejkem, des?tn?k ze zoufalstv? kibicoval a dovolil si dokonce poznamenat, ?e ?vejk vynesl zelen? eso a to ?e je chyba. Nem?l si trumfovat a m?l by sedmu na posledn? hod.
      "Bejvaly v hospod?ch," ?ekl ?vejk, "takov? p?kn? n?pisy proti kibic?m. Pamatuji se na jeden: Kibic, dr? tlamajznu, ne? t? p?es n? ?majznu."
      Vojensk? vlak vj??d?l do stanice, kde inspekce prohl??ela vag?ny. Vlak se zastavil.
      "To se v?," ?ekl ne?prosn? jednoro?n? dobrovoln?k, d?vaje se v?znamn? na des?tn?ka, "inspekce je ji? tady..."
      Do vag?nu vstoupila inspekce.
      -
      Velitelem vojensk?ho vlaku byl ?t?bem nazna?en rezervn? d?stojn?k doktor Mr?z.
      Na takov? hloup? slu?by v?dy h?zeli rezervn? d?stojn?ky. Doktor Mr?z byl z toho jelen. Nemohl se dopo??tat po??d jednoho vag?nu, a?koliv byl v civilu profesorem matematiky na re?ln?m gymnasiu. Krom? toho na posledn? stanici hl??en? stav mu?stva z jednotliv?ch vag?n? kol?sal s ??slem udan?m po skon?en?m n?stupu do vag?n? na bud?jovick?m n?dra??. Zd?lo se mu, kdy? se d?val do pap?r?, ?e kde se vzalo tu se vzalo o dv? poln? kuchyn? v?c. Neoby?ejn? nep??jemn? ?imr?n? v z?dech p?sobilo mu konstatov?n?, ?e se mu rozmno?ili kon? nezn?m?m zp?sobem. V seznamu d?stojn?k? nemohl se dop?trat dvou kadet?, kte?? mu sch?zeli. V kancel??i pluku v p?edn?m vag?n? hledali neust?le jeden psac? stroj. Z toho chaosu rozbolela ho hlava, sn?dl ji? t?i aspirinov? pr??ky a nyn? revidoval vlak s bolestn?m v?razem v obli?eji.
      Kdy? vstoupil do arestantsk?ho kup? se sv?m pr?vodcem, nahl?dl do pap?r?, a p?ijav raport zni?en?ho des?tn?ka, ?e veze dva arestanty a m? tolik a tolik mu?stva, porovnal je?t? jednou ve spisech pravost ud?n? a rozhl?dl se kolem.
      "Kohopak to vezete s sebou?" ot?zal se p??sn?, ukazuje na vrchn?ho poln?ho kur?ta, kter? spal na b?i?e a jeho? zadn? tv??e vyz?vav? se d?valy na inspekci.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," zakoktal des?tn?k, "?e my tentononc..."
      "Jak?pak tentononc," zabru?el doktor Mr?z, "vyj?d?ete se p??mo."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," ozval se m?sto des?tn?ka ?vejk, "tento p?n, kter? sp? na b?i?e, je n?jakej vopilej pan obrfeldkur?t. Von se k n?m p?idal a vlez n?m sem do vag?nu, a pon?vad? je to n?? p?edstavenej, tak jsme ho nemohli vyhodit, aby to nebylo poru?en? superordinace. Von si patrn? spletl ?t?bn? vag?n s arestantsk?m."
      Doktor Mr?z si vzdychl a pod?val se do sv?ch pap?r?. O n?jak?m vrchn?m poln?m kur?tovi, kter? m? jeti s vlakem do Brucku, nebylo v seznamu zm?nky. Cukl nerv?zn? okem. Na posledn? stanici mu najednou p?ib?vali kon?, a nyn? se mu dokonce rod? z?istajasna vrchn? poln? kur?ti v kup? pro arestanty.
      Nevzmohl se na nic jin?ho, ne? ?e vyzval des?tn?ka, aby sp?c?ho na b?i?e obr?til, pon?vad? z t?to polohy nebylo mo?no ur?it jeho identitu.
      Des?tn?k obr?til po del?? n?maze vrchn?ho poln?ho kur?ta naznak, p?i?em? se ten probudil, a vida d?stojn?ka p?ed sebou, ?ekl: "Eh, servus, Fredy, was gibt's Neues? Abendessen schon fertig?", zamhou?il op?t o?i a obr?til se k st?n?.
      Doktor Mr?z poznal ihned, ?e je to t?? ?rout od v?erej?ka z d?stojnick?ho kasina, pov?stn? vy?ira? v?ech d?stojnick?ch min???, a ti?e si vzdychl.
      "Za to," ?ekl k des?tn?kovi, "p?jdete k raportu." Odch?zel, kdy? ho vtom ?vejk zadr?el:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e sem nepat??m. M?m b?t zav?enej jen do jeden?ct?, pon?vad? pr?v? dnes vy?la moje lh?ta. Byl jsem zav?enej na t?i dny a te? u? m?m sed?t s vostatn?ma v dobyt??m voze. Pon?vad? u? je d?vno jeden?ct pry?, pros?m v?s, pane lajtnant, abych byl bu? vysazenej na tra?, nebo p?evedenej do dobyt??ho vag?nu, kam pat??m, nebo k panu obrlajtnantovi Luk??ovi."
      "Jak se jmenujete?" ot?zal se doktor Mr?z, d?vaje se op?t do sv?ch pap?r?.
      "?vejk Josef, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant " "Ehm, vy jste tedy ten zn?m? ?vejk," ?ekl doktor Mr?z, "vy jste m?l opravdu vyj?t o jeden?ct?. Ale pan nadporu??k Luk?? mne ??dal, abych v?s nepou?t?l a? v Brucku, je pr? to bezpe?n?j??, alespo? na cest? nic nevyvedete."
      Po odchodu inspekce nemohl des?tn?k udr?et se j?zliv? pozn?mky:
      "Tak vid?te, ?vejku, ?e v?m to hovno pomohlo, obracet se k vy??? instanci. Kdybych byl cht?l, mohl jsem v?m ob?ma zatopit."
      "Pane des?tn?ku," ozval se jednoro?n? dobrovoln?k, "h?zet hovny je v?cem?n? v?rohodn? argumentace, ale inteligentn? ?lov?k nem? u??vat takov?ch slov, je-li roz?ilen nebo chce-li d?lat v?pady na n?koho. Potom to va?e sm??n? vyhro?ov?n?, ?e jste n?m mohl ob?ma zatopit. Pro? jste to u v?ech ?ert? neud?lal, kdy? jste m?l k tomu p??le?itost? Jev? se v tom jist? va?e velik? du?evn? vysp?lost a neoby?ejn? delik?tnost."
      "U? toho m?m dost," vysko?il des?tn?k, "j? mohu v?s oba p?iv?st do krimin?lu."
      "A kv?li ?emu, holoubku?" ot?zal se nevinn? jednoro?n? dobrovoln?k.
      "To je moje v?c," dod?val sob? odvahy des?tn?k. "Va?e v?c," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k s ?sm?vem, "va?e i na?e. Jako v kart?ch: moje teta va?e teta. Sp?? bych ?ekl, ?e na v?s p?sobila zm?nka o tom, ?e p?jdete k raportu, a proto za??n?te na n?s hul?kat, ov?em ?e neslu?ebn? cestou."
      "Vy jste spros??ci," ozval se des?tn?k, nab?raje posledn? odvahu tv??it se stra?n?.
      "J? v?m n?co pov?m, pane kapr?l," poznamenal ?vejk, "j? u? jsem starej voj?k, slou?il jsem p?ed v?lkou, a vono se to v?dycky s t?ma nad?vkama nevypl?c?. Kdy? jsem tenkr?t slou?il p?ed l?ty, pamatuju se, ?e u n?s byl u kumpanie n?jakej sup?k Schreiter. Von slou?il za supu, moh j?t u? jako kapr?l d?vno dom?, ale byl, jak se ??k?, uhozenej. Tak ten ?lov?k na n?s voj?c?ch sed?l, lepil se n?m jako hovno na ko?ili, to mu nebylo recht, to zas bylo proti v?em for?rift?m, sek?roval n?s, jak jen moh, a ??kal n?m: ,Vy nejste voj?ci, ale vecht?i: M? to jednoho dne do?ralo a ?el jsem ke kumpanieraportu. ,Co chce??` pov?d? hejtman. ,M?m, poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane, st??nost na na?eho pana feldv?bla Schreitra, my jsme p?ece c?sa??t? voj?ci, a ne ??dn? vecht?i. My slou??me c?sa?i p?nu, ale nejsme ??dn? hl?da?i ovoce: ,Koukej, hmyze,` vodpov?d?l mn? hejtman, ,a? u? t? nevid?m: A j? na to, ?e pros?m poslu?n? p?elo?it m? k batalionsraportu. U batalionsraportu, kdy? jsem to vysv?tlil obrstlajtnantovi, ?e nejsme ??dn? vecht?i, ale c?sa??t? voj?ci, dal mne zav??t na dva dny, ale j? jsem ??dal, aby mne p?elo?ili k regimentsraportu. U regimentsraportu pan obr?t po m?m vysv?tlov?n? na m? za?val, ?e jsem pitomec, abych t?h ke v?em ?ert?m. J? zas na to: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obr?t, abych byl p?edveden k brigaderaportu.` Toho se lek a hned dal do kancel??e zavolat na?eho sup?ka Schreitra a ten m? musel vodprosit p?ede v?ema ofic?rama za to slovo vechtr. Potom mne dohonil na dvo?e a vozn?mil mn?, ?e vole dne?ka mn? nad?vat nebude, ale ?e m? p?ivede na garniz?n. J? jsem si vod t? doby d?val na sebe nejv?t?? pozor, ale neuhl?dal jsem se. St?l jsem post u magac?nu a na st?n? ka?dej post na zel v?dycky n?co napsal. Bud tam vykreslil ?ensk? p?irozen?, nebo tam napsal n?jakej ver???ek. J? jsem si na nic nemohl vzpomenout, a tak jsem se z dlouh? chv?le podepsal na st?nu pod n?zev ,Sup?k Schreiter je hn?t`. A ten pacholek sup?k hned to udal, pon?vad? za mnou sl?dil jak ?ervenej pes. Ne??astnou n?hodou je?t? nad t?m n?pisem byl jinej: ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme,` a to bylo v roce 1912, kdy? jsme m?li j?t do Srbska kv?li tomu konzulovi Proch?zkov?. Tak m? hned poslali do Terez?na k landgerichtu. Asi patn?ctkr?t tu zel od magac?nu s t?ma n?pisama i s m?m podpisem p?ni od vojensk?ho soudu fotografovali, desetkr?t mn? dali napsat, aby zkoumali m?j rukopis, ,My na vojnu nep?jdeme, my se na ni vys?reme`, patn?ctkr?t musel jsem ps?t p?ed nimi ,Sup?k Schreiter je hn?t`, a nakonec p?ijel jeden znalec p?sma a dal mn? napsat: Bylo 29. ?ervence 1897, kdy Kr?lov? Dv?r nad Labem poznal hr?zy prudk?ho a rozvodn?n?ho Labe. ,To je?t? nesta??,` pov?dal auditor, ,n?m se jedn? o to vysr?n?. Nadiktujte mu n?co, kde je hodn? s a r.` Tak mn? diktoval: Srb, srub, svrab, sraba?ina, cherub?n, rub?n, holota. Von u? byl z toho ten soudn? znalec p?sma tumpachovej a po??d se vohl??el dozadu, kde st?l voj?k s bajonetem, a nakonec ?ekl, ?e to mus? do V?dn?, abych napsal t?ikr?t za sebou: Tak? za??n? u? slunko p?lit, horko je znamenit?. Vodpravili celej materi?l do V?dn? a nakonec vy?lo to tak, ?e pokud se t?k? t?ch n?pis?, ?e to nen? moje ruka, podpis ?e je m?j, na kterej jsem se p?iznal, a ?e za to jsem vodsouzenej na ?est ned?l, pon?vad? jsem se podepsal, kdy? jsem st?l na vart?, a nemoh jsem prej hl?dat po tu dobu, co jsem se podpisoval na zdi."
      "To je vid?t," ?ekl des?tn?k s uspokojen?m, "?e p?ece jen nez?stalo to bez trestu, ?e jste po??dnej krimin?ln?k. J? bejt na m?st? toho landgerichtu, napa?il bych v?m ne ?est ned?l, ale ?est let "
      "Nebu?te tak stra?n?m," ujal se slova jednoro?n? dobrovoln?k, "a pom??lejte rad?ji na sv?j konec. Pr?v? ned?vno v?m ?ekla inspekce, ?e p?jdete k raportu. Na takovou v?c m?l byste se p?ipravovat velice v??n? a rozj?mat o posledn?ch v?cech des?tn?ka. Co jste vlastn? proti vesm?ru, kdy? pov???te, ?e nejbli??? n?m st?lice je od tohoto vojensk?ho vlaku vzd?lena 275 000kr?t, ne? je Slunce, aby jej? paralaxa tvo?ila jednu obloukovou vte?inu. Kdyby vy jste se nach?zel ve vesm?ru jako st?lice, byl byste rozhodn? p??li? nepatrn?m, aby v?s mohly post?ehnout nejlep?? hv?zd??sk? p??stroje. Pro va?i nepatrnost ve vesm?ru nen? pojmu. Za p?l roku ud?lal byste na obloze takov? mali?k? oblou?ek, za rok mali?kou elipsu, pro vyj?d?en? kter?? ??slicemi nen? v?bec pojmu, jak je nepatrn?. Va?e paralaxa byla by nem??itelnou."
      "V takov?m p??pad?," poznamenal ?vejk, "moh by b?t pan kapr?l hrdej na to, ?e ho ??dnej nem??e zm??it, a a? to s n?m u raportu dopadne jak chce, mus? bejt klidnej a nesm? se roz?ilovat, pon?vad? ka?d? roz??len? ?kod? na zdrav?, a. tel ve vojn? si mus? ka?dej zdrav? ?et?it, pon?vad? ty v?le?n? outrapy vy?adujou vod ka?d?ho jednotlivce, aby nebyl ??dnej chc?p?k. - Jestli v?s, pane kapr?l, zav?ou," pokra?oval ?vejk ,s mil?m ?sm?vem, "jestli se v?m stane n?jak? to p??ko??, tak nesm?te ztr?cet ducha, a jestli von? si budou myslet svoje, vy si taky myslete svoje. Jako jsem znal jednoho uhl??e, kerej byl se mnou zav?enej na za??tku v?lky na policejn?m ?editelstv? v Praze, n?jakej Franti?ek ?kvor, pro velezr?du, a pozd?ji snad taky vodpravenej kv?li n?jakej pragmatickej sankci. Ten ?lov?k, kdy? se ho u vejslechu ptali, jestli m? n?jak? n?mitky proti protokolu, ?ek: A? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.
      Potom ho za to dali do temn? kom?rky a nedali mu nic j?st a p?t po dva dny a zas ho vyvedli k vejslechu, a on st?l na sv?m, ?e a? si bylo, jak si bylo, p?ece jaksi bylo, je?t? nikdy nebylo, aby jaksi nebylo. M??e bejt, ?e ?el s t?m i pod ?ibenici, kdy? ho potom dali k vojensk?mu soudu."
      "Ted' prej toho hodn? v??ej? a st??lej?," ?ekl jeden z mu?? eskorty, "ned?vno n?m ?etli na exec?rplace bef?l, ?e v Motole vodst?elili z?lo?n?ka Kudrnu, pon?vad? hejtman sekl ?avl? jeho chlape?ka, kerej byl na ruce u jeho ?eny, kdy? se s n?m v Bene?ov? cht?la lou?it, a von se roz??lil. A politick? lidi v?bec zav?raj?. Taky u? vodst?elili jednoho redaktora na Morav?. A n?? hejtman pov?dal, ?e to na vostatn? je?t? ?ek?."
      "V?echno m? sv? meze," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k dvojsmysln?.
      "To m?te pravdu," ozval se des?tn?k, "na takov? redaktory to pat??. Voni jen lid pobu?ujou. Jako p?edloni, kdy? jsem byl je?t? jenom frajtrem, tak byl pode mnou jeden redaktor a ten mne jinak nenaz?val ne? zk?zou arm?dy, ale kdy? jsem ho u?il klenkiibungy, a? se potil, tak v?dycky ??kal: ,Pros?m, abyste ve mn? ctil ?lov?ka.` J? mu ale toho ?lov?ka uk?zal, kdy? bylo n?dr a hodn? lou?? na dvo?e v kas?rn?ch. Zaved jsem ho p?ed takovou lou?i a musel chlap do n? padat, a? voda st??kala jako na plov?rn?. A vodp?ldne u? zas muselo se v?echno na n?m blejskat, mund?r musel bejt ?istej jako sklo, a von pucoval a hekal a d?lal pozn?mky, a druhej den zas byl jako svin? vyv?len? v bl?t? a j? st?l nad n?m a ??kal jsem mu: ,Tak, pane redaktore, co je v?c, zk?za arm?dy, nebo ten v?? ?lov?k?` To byl pravej inteligent."
      Des?tn?k pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka a pokra?oval: "Von ztratil jednoro?n? p?sky pr?v? pro svou inteligenci, pon?vad? psal do novin o tejr?n? voj?k?. Ale jak ho netejrat, kdy? takovej u?enej ?lov?k neum? u kv?ru rozebrat fr?lus, ani kdy? mu to u? podes?t? ukazujou, a kdy? se ?ekne links?aut, von krout? jako naschv?l svou palici napravo a kouk? p?itom jako vr?na a p?i kv?rgrifech nev?, za? m? d??v chytit, jestli za ?emen nebo za patronta?ku, a ?um? na v?s jako tele na nov? vrata, kdy? mu ukazujete, jak m? sjed ruka po ?emenu dol?. Von ani nev?d?l, na kter?m rameni se nos? kv?r, a salutoval jako vopice, a p?i t?ch vobratech, pomoz p?nb?h, kdy? se ma??rovalo a u?il se chodit. Kdy? se m?l voto?it, to mu bylo jedno, jakou haxnou to ud?lal, c?p, c?p, c?p, t?ebas ?est ?rit? je?t? ?el kup?edu a pak se teprve to?il jako kohout na vobrtl?ku a p?i mar?i dr?el krok jako podagrista nebo tancoval jako star? d?vka vo posv?cen?."
      Des?tn?k si odplivl: "Vyfasoval schv?ln? hodn? rezavej kv?r, aby se nau?il pucovat, d?el ho jako pes ?ubku, ale kdyby si byl koupil je?t? vo dv? kila koudele v?c, tak nepropucoval nic. t?m v?c ho pucoval, t?m to bylo hor?? a rezav?j??, a u raportu ?el kv?r z ruky do ruky a ka?dej se divil, jak je to mo?n?, ?e to je sam? rez. N?? hejtman, ten mu v?dycky ??kal, ?e z n?ho nebude ??dnej voj?k, aby se ?el rad?ji vob?sit, ?e ?ere zadarmo komis?rek. A von pod svejma brejli?kama jen tak mrkal. To byl pro n?ho vetkej sv?tek, kdy? nem?l versch?rft nebo kas?rn?ka. V ten den voby?ejn? ps?val ty svoje ?l?ne?ky do novin vo tejr?n? voj?k?, a? jednou mu ud?lali prohl?dku v kuf??ku. Ten tam m?l knih, pane?ku! Sam? knihy vo odzbrojen?, o m?ru mezi n?rody. Za to putoval na garniz?nu a vod t? doby jsme m?li vod n?ho pokoj, a? se n?m zas vobjevil najednou v kancel??i a vypisoval fasu?ky, aby se s n?m man?aft nest?kal. To byl smutnej konec toho inteligenta. Von moh bejt jin?m p?nem, kdyby byl neztratil pro svou pitomost jednoro?n? pr?vo. Moh bejt lajtnantem."
      Des?tn?k vzdychl: "Ani ty faldy na mantlu neum?l si ud?lat, a? z Prahy si vobjedn?val vodi?ky a r?zn? mast? na ?ist?n? knofl?k?, a p?ece takovej jeho knofl?k vypadal zrzavej jako Ezau. Ale ku?nu um?l, a kdy? byl v kancel??i, tu nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se d?val do sam?ho filosofov?n?. Von u? m?l v tom z?libu d??v. Byl po??d, jak u? jsem ??kal, samej ,?lov?k`. Jednou, kdy? tak uva?oval nad lou??, do kter? musel p?i n?dr kecnout, tak jsem mu ?ekl: ,Kdy? tak po??d mluv?j? o ?lov?ku a vo bl?t?, tak si vzpomenou na to, ?e ?lov?k byl stvo?enej z bl?ta a muselo mu to bejt recht.`"
      Nyn?, vypov?dav se, byl des?tn?k s?m sebou spokojen a ?ekal, co na to ?ekne jednoro?n? dobrovoln?k. Ozval se v?ak ?vejk:
      "Pro tyhle sam? v?ci, pro takov? sek?rov?n?, zap?ch p?ed l?ty u p?tat?ic?t?ho regimentu n?jakej Kon??ek sebe i kapr?la. Bylo to v Kur?ru. Kapr?l m?l v t?le asi t?icet bodnejch ran, z kterejch bylo p?es tucet smrtelnejch. Ten voj?k se potom je?t? posadil na mrtv?ho kapr?la a na n?m se vsed? probod. Jinej p??pad byl p?ed l?ty v Dalm?cii, tam kapr?la pod?ezali a dodnes se nev?, kdo to ud?lal. Z?stalo to zahalen? v tajnosti, jen se v? tolik, ?e ten pod?ezanej kapr?l se jmenoval Fiala a byl z Dr?bovny u Turnova. Potom je?t? v?m o jednom kapr?lovi od p?tasedmdes?tejch, Rejm?nkovi..."
      P??jemn? vypravov?n? bylo vtom p?eru?eno velk?m hek?n?m na lavici, kde spal vrchn? poln? kur?t Lacina.
      P?ter se probouzel v cel? sv? kr?se a d?stojnosti. Jeho probouzen? bylo prov?zeno t?mit?? zjevy jako rann? probuzen? mlad?ho obra Gargantuy, jak to popisoval star? vesel? Rabelais.
      Vrchn? poln? kur?t prd?l a krkal na lavici a h?motn? z?val na cel? kolo. Kone?n? se posadil a udiven? se t?zal:
      "Krucilaudon, kde to jsem?"
      Des?tn?k, vida probuzen? vojensk?ho p?na, velice dev?tn? odpov?d?l:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrfeldkur?t, ?e se r???te nal?zat v arestantenvag?nu."
      Z?blesk ?divu p?el?tl po tv??i p?terov?. Sed?l chv?li ml?ky a ?silovn? p?em??lel. Marn?. Mezi t?m, co pro?il p?es noc a r?no, a probuzen?m se ve vag?n?, jeho? okna byla opat?ena m???emi, bylo mo?e nejasnosti.
      Kone?n? se optal des?tn?ka, st?le je?t? dev?tn? p?ed n?m stoj?c?ho: "A na ?? rozkaz, j?, jako..."
      "Poslu?n? hl?s?m, bez rozkazu, pane obrfeldkur?t."
      P?ter vstal a po?al chodit mezi lavicemi, pobru?uje si, ?e je mu to nejasn?.
      Posadil se op?t se slovy: "Kam to vlastn? jedeme?"
      "Do Brucku, poslu?n? hl?s?m."
      "A pro? jedeme do Brucku?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e je tam p?elo?enej n?? celej jednadevades?tej regiment "
      P?ter po?al op?t ?silovn? p?em??let, co se to vlastn? s n?m stalo, jak se dostal do vag?nu a pro? vlastn? jede do Brucku a pr?v? s jednadevades?t?m regimentem v pr?vodu n?jak? eskorty.
      Rozkoukal se ji? tak dalece ze sv? opice, ?e rozeznal i jednoro?n?ho dobrovoln?ka, a proto se obr?til na n?ho s dotazem: "Vy jste inteligentn? ?lov?k, m??ete mn? vysv?tlit beze v?eho, nezaml?ujte ni?eho, jak jsem se dostal k v?m?"
      "Miler?d," kamar?dsk?m t?nem ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "vy jste se prost? r?no na n?dra?? p?i nastupov?n? do vlaku k n?m p?idal, pon?vad? jste m?l v hlav?."
      Des?tn?k se p??sn? na n?ho pod?val.
      "Vlezl jste k n?m do vag?nu," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "a u? to bylo hotovou ud?lost?. Lehl jste si na lavici a to zde ?vejk v?m dal pod hlavu sv?j pl???. P?i kontrole vlaku na p?ede?l? stanici byl jste zaps?n do seznamu d?stojn?k? nal?zaj?c?ch se ve vlaku. Byl jste, abych tak ?ekl, ??edn? objeven a n?? kapr?l p?jde kv?li tomu k raportu."
      "Tak, tak," vzdychl p?ter, "to abych na nejbli??? stanici p?e?el do ?t?bn?ch vag?n?. Nev?te, jestli se pod?val u? ob?d?"
      "Ob?d bude a? ve V?dni, pane feldkur?t," p?ihl?sil se ke slovu des?tn?k.
      "Tedy vy jste mn? dal pod hlavu mantl?" obr?til se p?ter na ?vejka. "D?kuji v?m srde?n?."
      "J? si ??dn?ho vd?ku nezasluhuju," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem jednal tak, jak m? ka?dej voj?k jednat, kdy? vid? sv?ho p?edstaven?ho, ?e nem? nic pod hlavou a ?e je tentononc. Ka?dej voj?k si m? sv?ho p?edstaven?ho v??it, t?ebas by ten byl i v jin?m stavu. J? m?m velk? zku?enosti s feldkur?ty, pon?vad? jsem byl bur?em u pana feldkur?ta Otty Katze. Je to vesele] n?rod a dobrosrde?nej."
      Vrchn? poln? kar?t dostal z?chvat demokratismu z t? ko?ky po v?erej?ku a vyt?hl cigaretu a pod?val ji ?vejkovi: "Ku? a bafej! - Ty," obr?til se na des?tn?ka, "p?jde? pr? kv?li mn? k raportu. Nic se neboj, j? u? t? z toho vysek?m, nic se ti nestane. - A tebe," ?ekl k ?vejkovi, "vezmu s sebou. Bude? ??t u mne jako v pe?ince."
      Dostal nyn? nov? z?chvat velkodu?nosti a tvrdil, ?e v?em ud?l? dob?e, jednoro?n?mu dobrovoln?kovi ?e koup? ?okol?du, mu??m z eskorty rum, des?tn?ka ?e d? p?elo?it do fotografick?ho odd?len? p?i ?t?bu 7. j?zdn? divize, ?e v?echny osvobod? a ?e na n? nikdy nezapomene.
      Po?al rozd?vat cigarety ze sv? ta?ky v?em, nejen ?vejkovi, a prohla?oval, ?e dovoluje v?em arestant?m kou?it, ?e se p?i?in?, aby v?em byl zm?rn?n trest a oni op?t vr?ceni do norm?ln?ho vojensk?ho ?ivota.
      "Nechci," ?ekl, "abyste na mne vzpom?nali ve zl?m. M?m mnoho zn?most? a se mnou se neztrat?te. D?l?te v?bec na mne dojem slu?n?ch lid?, kter? m? p?nb?h r?d. Jestli jste zh?e?ili, pyk?te za sv?j trest, a vid?m, ?e r?di a ochotn? sn???te, co b?h na v?s seslal. - Na z?klad? ?eho," obr?til se k ?vejkovi, "jste byl potrest?n?"
      "B?h na mne seslal trest," odpov?d?l zbo?n? ?vejk, "prost?ednictv?m regimentsraportu, pane obrfeldkur?t, kv?li nezavin?n?mu vopo?d?n? k regimentu."
      "B?h je nanejv?? milosrdn? a spravedliv?," ?ekl slavnostn? vrchn? poln? kur?t, "on v?, koho m? trestat, nebo? t?m ukazuje jenom svou proz?ravost a v?emohoucnost. A pro? vy sed?te, vy jednoro?n? dobrovoln?ku?"
      "Kv?li tomu," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k, "?e milosrdn? b?h r??il na mne seslat revmatismus a j? zpy?n?l. Po odpyk?n? trestu budu posl?n na kuchyni." "Co b?h ??d?, dob?e ??d?," prohodil p?ter nad?en?, sly?e o kuchyni, "i tam m??e ??dn? ?lov?k ud?lat kari?ru. Pr?v? na kuchyni by m?li d?vat inteligentn? lidi, kv?li kombinac?m, nebo? nez?le?? na tom, jak se va??, ale s jakou l?skou se to d?v? dohromady, ?prava a jin?. Vezm?te si om??ky. Inteligentn? ?lov?k, kdy? d?l? cibulkovou om??ku, tak vezme v?echny druhy zeleniny a dus? je na m?sle, pak p?id? ko?en?, pep?, nov? ko?en?, trochu kv?tu, z?zvoru, ale oby?ejn? sprost? kucha? d? va?it cibuli a hod? do toho ?ernou j??ku z loje. V?s bych opravdu vid?l nejrad?i n?kde v d?stojnick? men??i. Bez inteligence m??e ?lov?k ??t v oby?ejn?m n?jak?m zam?stn?n? a v ?ivot?, ale p?i kuchyni je to zn?t. V?era ve?er v Bud?jovic?ch v d?stojnick?m kasin? podali n?m mezi jin?m ledvinky ? la madeira. Kdo je d?lal, tomu odpus? b?h v?echny h??chy, to byl prav? inteligent, a tak? opravdu je v kuchyni tam?j?? d?stojnick? men??e n?jak? u?itel ze Skut?e. A tyt?? ledvinky ? la madeira jedl jsem v d?stojnick? min??i 64. landv?rregimentu. Dali do nich km?n, jako kdy? se d?laj? v oby?ejn? hospod? na pep?i. A kdo je d?lal, ??m byl ten kucha? v civilu? Krmi? dobytka na jednom velkostatku."
      Vrchn? poln? kur?t se odml?el a potom p?ev?d?l rozhovor na kucha?sk? probl?m ve Star?m i Nov?m z?kon?, kde pr?v? v t?ch dob?ch dbali velice na ?pravu chutn?ch krm? po bohoslu?b?ch a jin?ch c?rkevn?ch slavnostech. Potom vyzval v?echny, aby n?co zazp?vali, na?e? ?vejk spustil jako v?dycky ne??astn?: "Ide Mar?na od Hodon?na, za n? pan far?? s be?ic? v?na."
      Ale vrchn? poln? kur?t se nerozhn?val.
      "Kdyby zde alespo? bylo trochu rumu, nemusela by b?t be?ka v?na," ?ekl usm?vaje se v naprost? p??telsk? n?lad?, "a tu Mar?nu bychom si taky odpustili, beztoho to jen sv?d? ke h??chu."
      Des?tn?k opatrn? s?hl do pl??t? a vyt?hl odtud placatou l?hev s rumem.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrfeldkur?t," ozval se ti?e, ?e bylo zn?t, jakou ob?t d?l? s?m sob?, "jestli byste se snad neurazil."
      "Neuraz?m se, hochu," odpov?d?l rozjasn?n?m hlasem a radostn? p?ter, "napiji se na na?e ??astn? cestov?n?."
      "Je???marj?," vzdychl pro sebe des?tn?k, vida, ?e po d?kladn?m loku zmizelo p?l l?hve.
      "I vy jeden chlape," ?ekl poln? kur?t usm?vaje se a mrkaje v?znamn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, "je?t? ke v?emu sakrujete. To v?s p?nb?h mus? potrestat."
      P?ter si poznovu p?ihnul z placat? l?hve, a pod?vaje ji ?vejkovi, velitelsky rozk?zal: "Dora? to."
      "Vojna je vojna," pravil ?vejk dobrosrde?n? k des?tn?kovi, vraceje mu pr?zdnou l?hev, co? ten potvrdil tak podivn?m z?bleskem v o??ch, jak? se m??e objevit jen u choromysln?ho ?lov?ka.
      "A te? si do V?dn? je?t? drob?tko schrupnu," ?ekl vrchn? poln? kur?t, "a p?eji si, abyste mne probudili, jakmile p?ijedeme do V?dn?. - A vy," obr?til se na ?vejka, "vy p?jdete do kuchyn? na?? min??e, vezmete p??bor a p?inesete mn? ob?d. ?eknete, ?e to je pro pana obrfeldkur?ta Lacinu. Hle?te, abyste dostal dvojn?sobnou porci. Jestli budou knedl?ky, tak neberte od ?pi?ky, na tom se jenom prod?l?. Potom p?inesete mn? z kuchyn? l?hev v?na a vezmete s sebou es??lek, aby v?m do n?ho nalili rumu."
      P?ter Lacina hrabal se v kaps?ch.
      "Posly?te," ?ekl des?tn?kovi, "nem?m drobn?, p?j?te mn? zlatku. - Tak, tady m?te! Jak se jmenujete? - ?vejk? - Tady m?te, ?vejku, zlatku od cesty! Pane des?tn?ku, p?j?te mn? je?t? zlatku. Vid?te, ?vejku, tu druhou zlatku dostanete, kdy? v?echno obstar?te v po??dku. - Potom je?t?, aby v?m dali cigarety a doutn?ky pro mne. Jestli se bude fasovat ?okol?da, tak tam sbalte dvojn?sobnou porci, a jestli konzervy, tak hled'te, aby v?m dali uzen? jazyk nebo hus? j?tra. Bude-li se fasovat ement?lsk? s?r, tak se postarejte, aby v?m nedali z kraje, a uhersk? sal?m, tak ??dnou ?pi?ku, p?kn? ze st?edu, aby byl vl??n?."
      Vrchn? poln? kur?t se nat?hl na lavici a za chv?li usnul.
      "Mysl?m," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k k des?tn?kovi do chr?p?n? p?terova, "?e jste ?pln? spokojen s na??m nalezencem. M? se jak n?le?it? k sv?tu. "U? je, jak se ??k?," ozval se ?vejk, "vodstavenej, pane kapr?l, u? cuc? z fla?ky."
      Des?tn?k chv?li z?pasil s?m s sebou a najednou ztratil v?echnu pon??enost a ?ekl tvrd?: "Je n?ramn? krotkej."
      "Von mn? p?ipom?n? s t?ma drobnejma, kter? nem?," prohodil ?vejk, "?e je jako n?jak? Ml??ko, zedn?k z Dejvic, ten taky nem?l tak dlouho drobn?, a? se zasekal po krk a byl zav?enej pro podvod. Pro?ral velk? a nem?l drobn?."
      "U p?tasedmdes?t?ho regimentu," ozval se jeden mu? z eskorty, "prochlastal hejtman celou plukovn? kasu p?ed v?lkou a musel kvitovat z vojny, a te? je zas hejtmanem, a jeden fel?k, kterej vokrad er?r vo sukno na vejlo?ky, bylo ho p?es dvacet bal?k?, je dneska ?t?bsfeldv?blem, a jeden infanterista byl ned?vno v Srbsku zast?elenej, pon?vad? sn?d najednou svou konzervu, kterou m?l si nechat na t?i dny."
      "To sem nepat??," prohl?sil des?tn?k, "ale to je pravda, ?e vyp?j?ovat si vod chud?ho kapr?la dv? zlatky na di?kereci..."
      "Tu m?te tu zlatku," ?ekl ?vejk, "j? se nechci vobohatit na va?e konto. A kdy? mn? d? je?t? tu druhou zlatku, tak v?m ji taky vr?t?m, abyste nebre?el. V?s m? to t??it, kdy? si n?jakej v?? vojenskej p?edstavenej vod v?s vyp?j?? pen?ze na outratu. Vy jste n?ramn? sobeckej. Tady se jedn? vo mizern? dv? zlatky, a j? bych v?s r?d vid?l, kdybyste m?l vob?tovat ?ivot za sv?ho vojensk?ho p?edstaven?ho, kdyby von le?el ran?nej n?kde na nep??telskej linii a vy jste ho m?l zachr?nit a vodnest na svejch ruk?ch a voni by st??leli po v?s ?rapnely a v??m mo?n?m."
      "Vy byste se pod?lal," br?nil se des?tn?k, "vy jedna fajfko."
      "Je jich pod?lanejch v?c v ka?d?m gefechtu," ozval se op?t jeden mu? z eskorty, "ned?vno n?m vypravoval jeden ran?nej kamar?d v Bud?jovic?ch, ?e kdy? forykovali, ?e se pod?lal t?ikr?t za sebou. Nap?ed, kdy? lezli nahoru z dekung? na plac p?ed dr?thindrnisy, potom, kdy? je za?ali st??hat, a pot?et? ?e to pustil do kalhot, kdy? se proti nim hnali Rusov? s bajonety a ?vali ur?. Pak za?ali ut?kat zas nazp?tek do dekung? a z jejich ?varmu nebylo ani jednoho, aby nebyl pod?lanej. A jeden mrtvej, kerej le?el naho?e na dekungu nohama dol?, ker?mu p?i forykungu ?rap?k utrhl p?l hlavy, jako by ji se??z, ten se v tom posledn?m okam?iku tak pod?lal, ?e to z jeho kalhot teklo p?es bagan?ata dol? do dekung? i s krv?. A ta p?lka jeho lebky i s mozkem le?ela zrovna pod t?m. Vo tom ?lov?k ani nev?, jak se mu to stane."
      "N?kdy," ?ekl ?vejk, "se zas v gefechtu ?lov?ku ud?l? ?patn?, ?lov?k si n?co zvo?kliv?. Vypravoval v Praze na Poho?elci na Vyhl?dce jeden nemocnej rekonvalescent od P?emy?lu, ?e tam n?kde pod festungem p?i?lo k ?toku na bajonety a proti n?mu se vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si to na n?ho s bajonetem a m?l po??dnou kapi?ku u nosu. Jak se mu von pod?val na tu kapi?ku, na ten vozdr, ?e se mu hned ud?lalo ?patn? a musel j?t na hilfsplac, kde ho uznali zamo?en?ho cholerou a odpravili do cholerovejch bar?k? do Pe?ti, kde se taky vopravdu nakazil cholerou."
      "Byl to oby?ejn? infanterista, nebo kapr?l?" ot?zal se jednoro?n? dobrovoln?k.
      "Kapr?l to byl," odpov?d?l ?vejk klidn?.
      "To by se mohlo st?t i ka?d?mu jednoro??kovi," ?ekl pitom? des?tn?k, ale p?itom pod?val se v?t?zoslavn? na jednoro?n?ho dobrovoln?ka, jako by cht?l ??ct: To jsem ti dal, co na to ?ekne?.
      Ten v?ak ml?el a lehl si na lavici.
      Bl??ili se k V?dni. Ti, kte?? nespali, pozorovali z okna dr?t?n? p?ek??ky a opevn?n? u V?dn?, co? vyvolalo patrn? v cel?m vlaku pocit jist? st?sn?nosti.
      Jestli oz?val se je?t? neust?le z vag?n? ?ev skop??k? od Ka?persk?ch Hor: "Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm," nyn? umlkl pod nep??jemn?m dojmem ostnat?ch dr?t?, kter?mi byla V?de? zadr?tov?na.
      "V?echno je v po??dku," ?ekl ?vejk, d?vaje se na z?kopy, "v?echno je v oupln?m po??dku, jenom?e si tady V?de??ci na vejletech'mohou roztrhnout kalhoty. Tady mus? bejt ?lov?k vopatrnej. - V?de? je v?bec d?le?it? m?sto," pokra?oval, "jenom co maj? divokejch zv??at v tej schtinbrunnskej mena??rii. Kdy? jsem byl p?ed lety ve V?dni, tak jsem se nejrad?i chodil d?vat na vopice, ale kdy? jede n?jak? osobnost z c?sa?sk?ho hradu, tak tam nikoho nepou?t?j p?es kord?n. Byl se mnou jeden krej?? z des?t?ho okresu a toho zav?eli, pon?vad? cht?l mermoc? ty vopice vid?t."
      "A byl jste taky ve hrad??" ot?zal se des?tn?k. "Je tam moc kr?sn?," odpov?d?l ?vejk, "j? tam nebyl, ale vypravoval mn? jeden, kerej tam byl. Nejhez?? je z toho burgwache. Ka?dej z nich prej mus? bejt na dva metry vysokej a potom dostane trafiku. A princezen je tam jako smet?."
      P?ejeli n?jak? n?dra??, kde za nimi dozn?valy zvuky rakousk? hymny kapely, kter? sem p?i?la snad omylem, pon?vad? teprve za hezkou dobu se dostali s vlakem na n?dra??, kde se zastavili, byla min?? a bylo slavnostn? uv?t?n?.
      Ale u? to nebylo to jako na za??tku v?lky, kdy se voj?ci cestou na front p?ejedli na ka?d?m n?dra?? a kdy je v?taly dru?i?ky v pitom?ch b?l?ch ?atech a je?t? blb?j??mi obli?eji a zatracen? hloup?mi kyticemi a je?t? hloup?j??m proslovem n?jak? t? d?my, jej?? man?el te? d?l? n?ramn?ho vlastence a republik?na.
      Uv?t?n? ve V?dni sest?valo ze t?? ?lenky? spolku Rakousk?ho ?erven?ho k???e a ze dvou ?lenky? n?jak?ho v?le?n?ho spolku v?de?sk?ch pan? a d?vek, jednoho oficieln?ho z?stupce v?de?sk?ho magistr?tu a vojensk?ho z?stupce.
      Na v?ech t?ch tv???ch bylo vid?t ?navu. Vlaky s vojskem jezdily dnem i noc?, sanitn? vozy proj??d?ly s ran?n?mi ka?dou hodinu, na n?dra??ch p?ehazovali z koleje na druhou kolej ka?dou chv?li vozy se zajatci a p?i v?em tom museli b?t ?lenov? t?ch v?ech r?zn?ch korporac? a spolk?. ?lo to ze dne na den a p?vodn? nad?en? m?nilo se v z?v?n?. St??dali se v t? slu?b?, ka?d? z nich, kter? se objevil na n?kter?m v?de?sk?m n?dra??, m?l t?? unaven? v?raz jako ti, kte?? o?ek?vali dnes vlak s bud?jovick?m plukem.
      Z dobyt??ch vag?n? vykukovali voj?ci s v?razem beznad?jnosti, jako u t?ch, kte?? jdou na ?ibenici.
      K nim p?istupovaly d?my a rozd?valy jim pern?k s cukrov?mi n?pisy "Sieg und Rache", "Gott strafe England", "Der ?sterreicher hat ein Vaterland. Er liebt's und hat such Ursach f?rs Vaterland zu k?mpfen."
      Bylo vid?t, jak hor?ci od Ka?persk?ch Hor cpou se pern?kem, p?i?em? je neopou?t?l v?raz beznad?jnosti.
      Potom byl rozkaz j?t si pro min?? po rot?ch k poln?m kuchyn?m, kter? st?ly za n?dra??m.
      Tam byla tak? d?stojnick? kuchyn?, kam ?el ?vejk vy??dit poru?en? vrchn?ho poln?ho kur?ta, zat?mco jednoro?n? dobrovoln?k ?ekal, a? ho nakrm?, pon?vad? dva z eskorty ?li pro cel? arestantsk? v?z za min???.
      ?vejk vy??dil spr?vn? poru?en? a p?ech?zeje koleje uvid?l nadporu??ka Luk??e, kter? se proch?zel mezi kolejnicemi a ?ekal, jestli v d?stojnick? min??i na n?ho n?co zbude.
      Jeho situace byla velice nep??jemnou, pon?vad? m?li prozat?m s nadporu??kem Kirschnerem jednoho bur?e. Chlap?k se staral vlastn? v?hradn? jen o sv?ho p?na a provozoval ?plnou sabot??, kdy? ?lo o nadporu??ka Luk??e.
      "Komu to nesete, ?vejku?" ot?zal se ne??astn? nadporu??k, kdy? ?vejk polo?il na zem hromadu v?c?, kter? vyl?kal v d?stojnick? min??i a kter? m?l zabaleny do pl??t?.
      ?vejk se chv?li zarazil, ale okam?it? se vzpamatoval. Jeho obli?ej byl pln? jasu a klidu, kdy? odpov?d?l:
      "To je pro v?s, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant. Jenom nev?m, kde m?te svoje kup?, a potom taky nev?m, jestli proti tomu, abych ?el s v?mi, nebude m?t nic pan komandant vlaku. Von je n?jak? svin?."
      Nadporu??k Luk?? pod?val se t?zav? na ?vejka, kter? v?ak dobr?cky d?v?rn? pokra?oval: "Je to opravdu svin?, pane obrlajtnant. Kdy? byl na inspekci ve vlaku, j? jsem mu hned hl?sil, ?e u? je jeden?ct hodin a ?e m?m vodbytej celej trest a ?e pat??m bud do dobyt??ho vag?nu, nebo k v?m, a von m? vodbyl docela surov?, abych prej jen z?stal, kde jsem, alespo? ?e v?m, pane obrlajtnant, neud?l?m po cest? zas n?jakou vostudu."
      ?vejk se zatv??il mu?ednicky: "Jako bych j? v?m, pane obrlajtnant, ud?lal v?bec n?kdy vostudu."
      Nadporu??k Luk?? si vzdychl.
      "Vostudu," pokra?oval ?vejk, "jsem v?m jist? nikdy neud?lal, jestli se n?co stalo, to byla n?hoda, pouh? ??zen? bo??, jako ??kal starej Vani?ek z Pelh?imova, kdy? si vodbejval ?estat?ic?tej trest. Nikdy jsem nic neud?lal naschv?l, p?ne obrlajtnant, v?dycky jsem cht?l ud?lat n?co vobratn?ho, dobr?ho, a j? za to nem??u, jestli jsme voba z toho nem?li ??dnej profit a jenom sam? pouh? tr?pen? a mu?en?."
      "Jen tolik nepla?te, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk?? m?kk?m hlasem, kdy? se p?ibli?ovali k ?t?bn?mu vag?nu, "j? v?echno za??d?m, abyste u? zas byl se mnou."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nepl??u. Mn? to p?i?lo jen tolik l?to, ?e jsme voba nejne??astn?j?? lidi v t?hle vojn? i pod sluncem a voba ?e za nic nem??em. Je to hroznej vosud, kdy? si pomysl?m, ?e jsem takovej starostlivej vodjak?iva!"
      "Uklidn?te se, ?vejku!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e kdyby to nebylo proti subordinaci, ?e bych ?ek, ?e se v?bec uklidnit nem??u, ale takhle mus?m ??ct, ?e podle va?eho rozkazu jsem u? ?pln? klidnej."
      "Tak jen lezte, ?vejku, do vag?nu."
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e u? lezu, pane obrlajtnant."
      -
      Nad vojensk?m t?borem v Most? panovalo no?n? ticho. V bar?c?ch pro mu?stvo t??sli se voj?ci zimou a v d?stojnick?ch bar?c?ch otv?rali okna, pon?vad? bylo p?etopeno.
      Od jednotliv?ch objekt?, p?ed kter?mi st?ly str??e, oz?valy se ob?as kroky hl?dky, kter? si pla?ila ch?z? sp?nek.
      Dole v Most? nad Litavou z??ily sv?tla z c. k. tov?rny na masit? konzervy, kde se pracovalo dnem i noc? a zpracov?valy se r?zn? odpadky. Pon?vad? ?el odtud v?tr do alej? ve vojensk?m t?bo?e, ?el sem smrad z hnij?c?ch ?lach, kopyt, pazneht? a kost?, kter? va?ili do pol?vkov?ch konzerv.
      Od opu?t?n?ho pavil?nku, kde d??v za ?asu m?ru fotografoval n?jak? fotograf voj?ky tr?v?c? zde ml?d? na vojensk? st?elnici, bylo vid?t dole v ?dol? u Litavy ?erven? elektrick? sv?tlo v bordelu U kuku?i?n?ho klasu, kter? poctil svou n?v?t?vou arciv?voda ?t?p?n p?i velk?ch man?vrech u ?opron? v roce 1908 a kde se sch?zela denn? d?stojnick? spole?nost.
      To byla nejlep?? vyk?i?en? m?stnost, kam nesm?li chodit prost? voj?ci a jednoro?n? dobrovoln?ci.
      Ti chodili do R??ov?ho domu, jeho? zelen? sv?tla byla t?? vid?t od opu?t?n?ho fotografick?ho ateli?ru. Bylo to rozt??d?n? jako pozd?ji na front?, kdy mocn??stv? nemohlo u? sv?mu vojsku ni??m jin?m pomoct ne? p?enosn?mi bordely u ?t?b? brig?d, takzvan?mi "pufy". Byly tedy k. k. Offizierspuff, k. k. Unteroffizierspuff a k. k. Mannschaftspuff.
      Most nad Litavou z??il, stejn? jako na druh? stran? za mostem sv?tila Kir?lyhida, Cislajt?nie i Translajt?nie. V obou m?stech, uhersk?m i rakousk?m, hr?ly cik?nsk? kapely, z??ily okna kav?ren a restaurac?, zp?valo se, pilo. M?stn? m????ci i ??ednictvo vodilo sem do kav?ren a restaurac? sv? pani?ky a dosp?l? dcery a Most nad Litavou, Bruck an der Leitha, a Kir?lyhida nebyly nic jin?ho ne? jeden velk? bordel.
      V jednom z d?stojnick?ch bar?k? v t?bo?e ?ekal v noci ?vejk na sv?ho nadporu??ka Luk??e, kter? ?el ve?er do m?sta do divadla a doposud se nevr?til. ?vejk sed?l na odestlan? posteli nadporu??kov? a naproti n?mu sed?l na stole sluha majora Wenzla.
      Major se op?t vr?til k regimentu, kdy? byla v Srbsku konstatov?na jeho ?pln? neschopnost na Drin?. Mluvilo se o tom, ?e dal rozebrat a zni?it pontonov? most, kdy? m?l je?t? p?l sv?ho batali?nu na druh? stran?. Nyn? byl p?id?len k vojensk? st?elnici v Kir?lyhid? jako velitel a m?l tak? co d?lat s hospod??stv?m v t?bo?e. Mezi d?stojn?ky se vypravovalo, ?e si major Wenzl nyn? pom??e na nohy. Pokoje Luk??e i Wenzla byly na t??e chodb?.
      Sluha majora Wenzla Mikul??ek, malink? chlap?k od ne?tovic, kl?til nohama a nad?val: "J? se div?m tomu m?mu star?mu pacholkovi, ?e je?t? nejde. To bych r?d v?d?l, kde se ten m?j d?dek celou noc fl?k?. Kdyby mn? alespo? dal kl?? od pokoje, leh bych si a ?u?il. M? tam v?na bezpo?tu." "Von prej krade," prohodil ?vejk, pohodln? kou?e cigarety sv?ho nadporu??ka, pon?vad? ten mu zak?zal v pokoji bafat z d?mky, "ty p?ece mus?? vo tom n?co v?d?t, odkud m?te v?no."
      "J? chod?m tam, kam mn? p?ik??e," tenk?m hlasem ?ekl Mikul??ek, "dostanu l?stek vod n?ho a u? jdu fasovat pro nemocnici, a nesu to dom?."
      "A kdyby ti poru?il," ot?zal se ?vejk, "abys ukrad plukovn? kasu, ud?lal bys to? Ty zde za st?nou nad?v??, ale t?ese? se p?ed n?m jako osika."
      Mikul??ek zamrkal mal?ma o?ima: "To bych si rozmyslil."
      "Nic si nesm?? rozmej?let, ty jedno upocen? ml?d?," rozk?ikl se na n?ho ?vejk, ale umlk, pon?vad? se otev?ely dve?e a vstoupil nadporu??k Luk??. Byl, jak se ihned mohlo pozorovat, ve velice dobr? n?lad?, pon?vad? m?l ?epici obr?cen?.
      Mikul??ek se tak lekl, ?e zapomn?l sesko?it se stolu, ale salutoval vsed?, zapomenuv je?t? ke v?emu, ?e nem? na hlav? ?epici.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je v?echno v po??dku," hl?sil ?vejk, zaujav pevn? vojensk? vzez?en? dle v?ech p?edpis?, p?i?em? cigareta mu z?stala v ?stech.
      Nadporu??k Luk?? si toho v?ak nev?iml a ?el p??mo na Mikul??ka, kter? vyvalen?ma o?ima pozoroval ka?d? pohyb nadporu??ka a p?itom d?l salutoval a st?le je?t? sed?l p?itom na stole.
      "Nadporu??k Luk??," ?ekl p?istupuje k Mikul??kovi nep??li? pevn?m krokem, "a jak vy se jmenujete?"
      Mikul??ek ml?el. Luk?? p?it?hl si ?idli p?ed Mikul??ka na stole, sedl si, d?vaje se na n?ho nahoru, ?ekl: "?vejku, p?ineste mn? z kufru slu?ebn? revolver."
      Mikul??ek po celou dobu, co ?vejk hledal v kufru, ml?el a jen se vyd??en? d?val na nadporu??ka. Jestli v t? chv?li pochopil, ?e sed? na stole, byl jist? je?t? zoufalej??, pon?vad? jeho nohy dot?kaly se kolen sed?c?ho nadporu??ka.
      "J??ku, jak se jmenujete, ?lov??e?" volal nahoru na Mikul??ka nadporu??k. Ten ale ml?el d?l. Jak pozd?ji vysv?tloval, dostal jak?si druh strnut? p?i nenad?l?m p??chodu nadporu??ka. Cht?l sesko?it, a nemohl, cht?l odpov?d?t, a nemohl, cht?l p?estat salutovat, ale ne?lo to.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, "?e revolver nen? nal?dovanej."
      "Tak ho nal?dujte, ?vejku!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?me ??dn? patrony a ?e ho p?jde t??ko sest?elit se stolu. J? si dovol?m podotknout, pane obrlajtnant, ?e je to Mikul??ek, bur? od pana majora Wenzla. Ten v?dycky ztrat? ?e?, kdy? vid? n?koho z p?n? ofic?r?. Von se v?bec styd? mluvit. Vono je to v?bec takov?, jak ??k?m, upocen? ml?d?, utahan?. Pan major Wenzl nech? ho v?dy st?t na chodb?, kdy? jde n?kam do m?sta, a ono se to ?alostiv? potlouk? po bur??ch v bar?ku. Kdyby m?lo p???inu se leknout, ale v?dy? vlastn? nic nevyvedlo."
      ?vejk si odplivl a v jeho hlase a v tom, ?e mluvil o Mikul??kovi ve st?edn?m rod?, bylo sly?et ?pln? opovr?en? nad zbab?lost? sluhy majora Wenzla a nad jeho nevojensk?m chov?n?m.
      "Dovolte," pokra?ov?l ?vejk, "abych si k n?mu ?ichl."
      ?vejk st?hl Mikul??ka, neust?le pitom? hled?c?ho na nadporu??ka, se stolu, a postaviv ho na zem, ?ichl mu ke kalhot?m.
      "Je?t? ne," prohl?sil, "ale za??n? to. M?m ho vyhodit?"
      "Vyholte ho, ?vejku."
      ?vejk vyvedl t?esouc?ho se Mikul??ka na chodbu, zav?el za sebou dve?e a na chodb? k n?mu ?ekl: "Tak jsem ti, pitom? chlape, zachr?nil ?ivot. A? se vr?t? pan major Wenzl, at mn? za to potichounku p?inese? l?hev v?na. Bez legrace. Zachr?nil jsem ti opravdu ?ivot. Kdy? je m?j obrlajtnant vo?ralej, tak je zle. S t?m to um?m jen j? a nikdo jin?."
      "J? jsem..."
      "Prd jse?," opovr?liv? vyj?d?il se ?vejk, "sed' na prahu a ?ekej, a? p?ijde tv?j major Wenzl."
      "To je dost," uv?tal ?vejka nadporu??k Luk??, "?e jdete, j? chci s v?mi mluvit. Nemus?te zas tak pitom? st?t hapt?k. Sedn?te si, ?vejku, a nechte si to ,dle rozkazu`. Dr?te hubu a d?vejte dobr? pozor. V?te, kde je v Kir?lyhid? Sopronyi utca? Nechte si po??d to va?e: Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nev?m. Nev?te, tak ?ekn?te nev?m, a basta. Napi?te si na kousek pap?ru: Sopronyi utca ??slo 16. V tom dom? je ?elez??sk? kr?m. V?te, co je to ?elez??sk? kr?m? Hergot, ne??kejte poslu?n? hl?s?m. ?ekn?te v?m nebo nev?m. Tedy v?te, co je to ?elez??sk? kr?m? V?te, dob?e. Ten kr?m pat?? n?jak?mu Malarovi K?konyimu. V?te, co je to Malar? Tak himlhergot, v?te nebo nev?te? V?te, dob?e. Naho?e nad kr?mem je prvn? patro a tam on bydl?. V?te o tom? ?e nev?te, krucifix, tak j? v?m pov?d?m, ?e tam bydl?. Sta?? v?m to? Sta??, dob?e. Kdyby v?m to nesta?ilo, tak v?s d?m zav??t. M?te poznamen?no, ?e se ten chlap jmenuje K?konyi? Dobr?, tak vy, z?tra r?no asi tak v deset hodin, p?jdete dol? do m?sta, najdete ten d?m a p?jdete nahoru do prvn?ho patra a odevzd?te pan? K?konyiov? toto psan?."
      Nadporu??k Luk?? otev?el n?prsn? ta?ku a dal z?vaje ?vejkovi do ruky b?lou ob?lku se psan?m bez adresy.
      "Je to v?c n?ramn? d?le?it?, ?vejku," pou?oval ho d?l, "opatrnosti nikdy nezb?v?, a proto, jak vid?te, nen? tam adresa. J? se na v?s ?pln? spol?h?m, ?e odevzd?te to psan? v po??dku. Poznamenejte si je?t?, ?e ta d?ma se jmenuje Etelka, tedy zapi?te si ,pan? Etelka K?konyiov?`. Je?t? v?m ??k?m, ?e mus?te to psan? diskr?tn? doru?it za v?ech okolnost? a ?ekat na odpov??. ?e m?te ?ekat na odpov??, o tom je u? naps?no v dopise. Co je?t? chcete?"
      "Kdyby mn?, pane obrlajtnant, nedali odpov??, co m?m d?lat?"
      "Tak p?ipomenete, ?e mus?te dostat st?j co st?j odpov??," odpov?d?l nadporu??k z?vaje poznovu na cel? kolo, "te? ale p?jdu u? spat, jsem dnes doopravdy unaven. Co jsme jen toho vypili. Mysl?m, ?e ka?d? by byl stejn? unaven po cel?m tom ve?eru a noci."
      Nadporu??k Luk?? nem?l p?vodn? v ?myslu n?kde se zdr?et. ?el kve?eru z t?bora do m?sta jen do ma?arsk?ho divadla v Kir?lyhid?, kde hr?li n?jakou ma?arskou operetku s macat?mi ?idovkami here?kami v p?edn?ch ?loh?ch, jejich? b?je?nou p?ednost? bylo to, ?e vyhazovaly p?i tanci nohy do v??e a nenosily ani trikot, ani kalhoty a kv?li v?t?? p?ita?livosti p?n? d?stojn?k? holily se dole jako Tatarky, z ?eho? ov?em nem?la ??dn? po?itek gal?rie, a zato t?m v?t?? d?stojn?ci od d?lost?electva sed?c? dole v parteru, kte?? si na tu kr?su brali s sebou do divadla d?lost?eleck? triedry.
      Nadporu??ka Luk??e nezaj?malo v?ak to zaj?mav? svinstvo, pon?vad? vyp?j?en? divadeln? kuk?tko nebylo achromatick? a m?sto stehen vid?l jen v pohybu n?jak? fialov? plochy.
      V p?est?vce po prv?m jedn?n? zaujala ho sp??e jedna d?ma, kter? prov?zena p?nem v prost?edn?ch letech, t?hla ho ke garderob? a vykl?dala mu, ?e ihned p?jdou dom?, ?e se na takov? v?ci d?vat nebude. Pron??ela to dosti hlasit? n?mecky, na?e? jej? pr?vodce odpov?dal ma?arsky: "Ano, and?li, p?jdeme, souhlas?m. Je to opravdu nechutn? v?c."
      "Es ist ekelhaft," odpov?dala rozhorlen? d?ma, kdy? j? p?n navl?kal divadeln? pl???. O?i j? p?itom pl?ly roz?ilen?m nad tou nestoudnost?, velk? ?ern? o?i, hod?c? se tak dob?e k jej? p?kn? postav?. Pod?vala se p?itom na nadporu??ka Luk??e a pronesla je?t? jednou rozhodn?: "Ekelhaft, wirklich ekelhaft." To rozhodlo o kr?tk?m rom?nku.
      Obdr?el informace od garderobi?rky, ?e jsou to man?el? K?konyiovi, p?n ?e m? na Sopronyi utca ??slo 16 ?elez??sk? z?vod.
      "A bydl? s pan? Etelkou v prvn?m pat?e; ` ?ekla garderobi?rka s podrobnost? star? kupl??ky, "ona je N?mkyn? ze ?opron? a on je Ma?ar, zde je to v?echno pom?chan?."
      Nadporu??k Luk?? vzal si t?? z garderoby pl??? a ?el do m?sta, kde setkal se ve velk? vin?rn? a kav?rn? U arciv?vody Albrechta s n?kolika d?stojn?ky od 9i. pluku.
      Nemluvil mnoho a pil zato v?c, kombinuje, co m? vlastn? napsat t? p??sn?, mravn?, hezk? d?m?, kter? ho rozhodn? v?c l?kala ne? v?echny ty opice na jevi?ti, jak se o nich vyjad?ovali druz? d?stojn?ci.
      Ve velice dobr? n?lad? ode?el do mal? kav?rny U k???e sv. ?t?p?na, kde za?el do mal?ho chambre s?par?e, vyhnal odtamtud n?jakou Rumunku, kter? se nab?zela, ?e se svl?kne do naha a ?e si s n? m??e d?lat, co chce, poru?il si inkoust, p?ro a dopisn? pap?r, l?hev ko?aku a napsal po bedliv? ?vaze toto psan?, kter? se mu zd?lo b?t v?bec nejhez??m, kter? kdy napsal: Milostiv? pan?! Byl jsem v?era p??tomen v m?stsk?m divadle h?e, kter? V?s rozho??ila. Sledoval jsem V?s ji? p?i cel?m prvn?m jedn?n?, V?s i Va?eho pana man?ela. Jak jsem pozoroval...
      "Jen do n?ho," ?ekl si nadporu??k Luk??, "jak? m? pr?vo ten chlap m?t takovou roztomilou ?enu. V?dy? vypad? jako oholen? pavi?n."
      Psal d?l: V?? pan man?el s nejlep??m porozum?n?m d?val se na oplzlosti prov?d?n? na jevi?ti ve h?e, kter? ve V?s, milostiv? pan?, p?sobila odpor, pon?vad? to nebylo um?n?, ale hnusn? p?soben? na nejintimn?j?? city ?lov?ka.
      "Ta ?ensk? m? poprs?," pomyslil si nadporu??k Luk??, "jen p??mo do toho!" Odpus?te, milostiv? pan? ?e mne nezn?te, ale p?esto ?e jsem k V?m up??mn?. Vid?l jsem v ?ivot? mnoho ?en, ale ??dn? na mne neu?inila takov? dojem jako Vy, nebo? V?? ?sudek a ?ivotn? n?zor shoduje se ?pln? s m?m n?zorem. Jsem p?esv?d?en, ?e V?? pan man?el je ?ist? sobec, kter? V?s tah? s sebou...
      "To nejde," ?ekl k sob? nadporu??k Luk?? a p?e?krtl "schleppt mit" a m?sto toho psal: ...kter? v z?jmu sv?m vod? V?s, milostiv?, s sebou na divadeln? p?edstaven? odpov?daj?c? jedin? jeho vkusu. M?m r?d up??mnost, nevt?r?m se nijak ve V?? soukrom? ?ivot, a p??l bych si pohovo?it s V?mi soukrom? o ?ist?m um?n?...
      "Zde v hotel?ch to nep?jde, budu ji muset zat?hnout do V?dn?," pomyslil si je?t? nadporu??k, "vezmu si komand?rovku." Proto osm?luji se, milostiv? pan?, poprositi V?s o setk?n?, abychom se bl??e ?estn? sezn?mili, co? jist? neod?eknete tomu, jeho? v nejkrat?? dob? o?ek?vaj? sv?zeln? v?le?n? pochody a kter?, v p??pad? Va?eho laskav?ho svolen?, zachov? si v bitevn? v?av? nejkr?sn?j?? vzpom?nku na du?i, kter? ho stejn? pochopila, jako ji on s?m ch?pal. Va?e rozhodnut? bude mi pokynem, Va?e odpov?? rozhoduj?c?m okam?ikem v ?ivot?.
      Podepsal se, vypil ko?ak a poru?il si je?t? jednu l?hev, a pije ???ku za ???kou, tak?ka po ka?d? v?t? doopravdy zaslzel, kdy? p?e?etl sv? posledn? ??dky.
      -
      Bylo dev?t hodin r?no, kdy? ?vejk probudil nadporu??ka Luk??e: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste zaspal na slu?bu a j? u? mus?m j?t s va??m psan?m do t? Kir?lyhidy. J? u? v?s budil v sedm hodin, potom v p?l osm?, pak v osm, kdy? u? ?li kolem na cvi?en?, a vy jste se jen obr?til na druhou stranu. Pane obrlajtnant... J??ku, pane obrlajtnant..."
      Nadporu??k Luk?? toti? cht?l se, zabru?ev cosi, obr?tit op?t na bok, co? se mu nepoda?ilo, pon?vad? ?vejk s n?m nemilosrdn? t??sl a hul?kal: "Pane obrlajtnant, j? jdu tedy s t?m psan?m do Kir?lyhidy."
      Nadporu??k z?vl: "S psan?m? Ja, s m?m psan?m je to diskr?tnost, rozum?te, tajemstv? mezi n?mi. Abtreten..."
      Nadporu??k zabalil se op?t do deky, ze kter? ho ?vejk vyt?hl, a spal d?l, zat?mco ?vejk putoval d?l do Kir?lyhidy.
      Naj?t Sopronyi utczu ??slo 16 nebylo by b?valo tak t??k?, kdyby ho n?hodou nebyl potkal star? sap?r Vodi?ka, kter? byl p?id?len k "?tajer?k?m", jejich? kas?rna byla dole v l?gru. Vodi?ka bydl?val p?ed l?ty v Praze na Boji?ti, a proto p?i takov?m setk?n? nezbylo nic jin?ho, ne? ?e oba za?li do hospody U ?ern?ho ber?nka v Brucku, kde byla zn?m? ???nice R??enka, ?e?ka, kter? byli v?ichni ?e?t? jednoro??ci, kte?? kdy byli v l?gru, n?jak? obnos dlu?ni.
      Posledn? dobou sap?r Vodi?ka, star? partyka, d?lal j? kaval?ra a m?l v seznamu v?echny mar?ky, kter? odj??d?ly z t?bora, a chodil v prav? ?as ?echy jednoro??ky upom?nat, aby se neztratili bez zaplacen? ?traty ve v?le?n? v?av?.
      "Kam vlastn? m?? zam???no?" ot?zal se Vodi?ka, kdy? se ponejprv napili dobr?ho v?na.
      "Je to tajemstv?," odpov?d?l ?vejk, "ale tob?, jako star?mu kamar?dovi, to sv???m."
      Vysv?tlil mu v?echno dopodrobna a Vodi?ka prohl?sil, ?e je starej sap?r a ?e ho nem??e opustit, a ?e p?jdou psan? odevzdat spolu.
      Bavili se znamenit? o minul?ch dob?ch a v?echno se jim zd?lo, kdy? po dvan?ct? hodin? vy?li od ?ern?ho ber?nka, p?irozen?m a snadn?m.
      Krom? toho m?li v du?i pevn? dojem, ?e se nikoho neboj?. Vodi?ka po cel? cest? do Sopronyi utca ??slo 16 projevoval ohromnou nen?vist v??i Ma?ar?m a vypravoval neust?le, jak se v?ude s nimi pere, kde se v?ude a kdy s nimi sepral a co mu kdy a kde zabr?nilo, aby se s nimi nepopral.
      "Jednou ti u? takov?ho kluka ma?arsk?ho dr??m za ch?t?n v Pausdorf?, kam jsme ?li my saper?ci na v?no, a chci mu d?t jednu ?ber?vunkem p?es kokos v t? tm?, pon?vad? jsme hned, jak to za?lo, pra?tili l?hv? do visac? lampy, a von najednou za?ne k?i?et: ,Tondo, dy? to jsem j?, Purkr?bek, vod 16. landv?r!` M?lem by to byla bejvala mejlka. Zato jsme jim to tam, tajtrl?k?m ma?arsk?m, vodplatili po??dn? u Nezidersk?ho jezera, na kter? jsme se ?li p?ed t?emi tejdny pod?vat. Le?? tam ve vedlej?? vsi n?jak? odd?len? strojn?ch pu?ek n?jakejch honv?d?, a my jsme n?hodou v?ichni za?li do jedn? hospody, kde voni tan?ili ten sv?j ?ard?? jako pominut? a roztahovali si dr?ku na cel? kolo se sv?m ,Uram, uram, bir? uram` nebo ,L??ok, l??ok, l??ok a faluba.` My si sedneme naproti nim, jen jsme si ?ber?vunky polo?ili p?ed sebe na st?l, a pov?d?me si: ,Vy pacholci, my v?m d?me l??ok,` a n?jakej Mejst??k, kerej m?l ploutev jako B?l? hora, se hned nab?d, ?e si p?jde zatan?it a ?e n?jak?mu sy??kovi vezme holku z kola. Holky byly setsakra fe?andy, takov? lejtkav? a prdelat?, stehnat? a vokat?, a jak se na n? ti ma?ar?t? pacholci ma?kali, bylo vid?t, ?e ty holky maj? pln?, tvrd? prsa jako p?lm??e a ?e jim to d?l? moc dob?e a ?e se vyznaj? v tla?enici. Tak ten n?? Mejst??k sko?? do kola a tu nejv?t?? fe?andu chce br?t jednomu honv?dovi, kerej za?al n?co brebentit, a Mejst??k mu hned jednu hodil, ten se svalil, my u? hned chytli ?ber?vunky, voto?ili jsme si je kolem ruky, aby n?m bajonety neul?tly, sko?ili mezi n?, j? jsem vyk?ik: ,Vinnej nevinnej, berte to po ?ad?!` a u? to ?lo jako na m?sle. Za?li vyskakovat oknem, my je chytali ve voknech za nohy a zas stahovali do s?lu. Kdo nebyl n??, ten dostal. Zaplet se tam do toho jejich starosta s ?etn?kem, a u? dostali na chr?m p?n?. Hostinskej byl taky bit, pon?vad? za?al n?mecky nad?vat, ?e prej kaz?me z?bavu. Je?t? jsme potom chytali po vesnici ty, kte?? se cht?li p?ed n?mi schovat. Jako jednoho jejich cuksf?ru, toho jsme na?li zahraban?ho v sen? na p?d? v jednom statku a? dole pod vs?. Prozradila n?m ho jeho holka, pon?vad? von tam tancoval s jinou. Byla ud?lan? do na?eho Mejst??ka a ?la s n?m potom nahoru po cest? na Kir?lyhidu, kde jsou pod lesem su??rny na seno. Zat?hla ho do jedn? takov? su??rny a cht?la potom na n?m p?t korun a von j? dal p?es hubu. Potom n?s dohonil a? naho?e u sam?ho l?gru a pov?dal, ?e v?dycky myslel, ?e jsou Ma?arky vohniv?j??, ale ta svin? ?e le?ela jako pa?ez a po??d jen n?co brebentila. - Ma?a?i jsou, zkr?tka ?e?eno, holota," zakon?il star? sap?r Vodi?ka, na?e? ?vejk poznamenal: "N?kerej Ma?ar taky za to nem??e, ?e je Ma?ar."
      "Jakpak by nemoh," roz?iloval se Vodi?ka, "ka?dej za to m??e, to je hloupost. To bych ti p??l, aby dostali jednou tebe tak do p?r?dy, jako se mn? stalo, kdy? jsem prvn? den sem p?ijel na kursy. Je?t? to sam? vodp?ldne u? n?s sehnali jako st?do dobytka do ?koly a jeden takovej pitomec n?m za?al kreslit a vysv?tlovat, co jsou to blind??e, jak se d?laj? z?klady, jak se to m???, a r?no prej, kdo to nebude m?t nakreslen?, jak von to vykl?d?, ?e bude zav?enej a uv?zanej. ,Krucifix,` mysl?m si, ,proto jsi se na front? p?ihl?sil do t?ch kurs?, aby ses ulil z fronty, nebo abys ve?er maloval do n?jak?ch se?itk? tu?ti?kou jako ?kol??ek?` Takovej vztek mne vzal, ??dn? st?n? jsem nem?l, ani jsem se nemoh na toho blbouna, co n?m to vykl?dal, pod?vat. Nejrad?ji byl bych v?echno rozml?til, jak jsem byl vzteklej. Ani jsem ne?ekal na kafe a hned jsem ?el z bar?ku do Kir?lyhidy, a z toho vzteku jsem na nic jin?ho nemyslel ne? naj?t si v m?st? n?jakou tichou putyku, vo?rat se tam a ud?lat tam krav?l, d?t n?komu p?es dr?ku a j?t vybou?enej dom?. ?lov?k m?n?, ale p?nb?h m?n?. Tam u ?eky a? mezi zahradami na?el jsem vopravdu takovej lok?l, tichej jako kaple, jako stvo?enej pro krav?l. Sed?li tam jen dva hosti a bavili se mezi sebou ma?arsky, co? mne je?t? v?c nam?chalo, a taky jsem byl je?t? d??v a v?c vo?ralej, ne? jsem si myslel, tak?e jsem v t? vopici ani nepozoroval, ?e vedle je je?t? jeden lok?l, kam mezi tou dobou, co jsem se ?inil, p?i?lo asi vosum husar?, kte?? se do mne pustili, kdy? jsem t?m dv?ma prvn?m host?m dal p?es dr?ku. Ti prev?ti husa?i tak ti mne zmordovali a honili mezi zahradama, ?e jsem v?bec netrefil dom?, a? k r?nu, a hned jsem musel na marodcimru, kde jsem se vymluvil, ?e jsem spad do cihelny, a celej tejden mne balili do mokr?ho prost?radla, aby se mn? z?da nepodb?rala. To si p?ej, pane?ku, dostat se mezi takov? lotry. To nejsou lidi, to je dobytek."
      "Kdo ??m zach?z?, t?m sch?z?," ?ekl ?vejk, "taky se jim nesm?? divit, ?e jsou roz??len?, kdy? musej? tam nechat st?t v?echno v?no na stole a maj? t? honit po zahrad?ch ve tm?. Voni si to m?li s tebou vodbejt hned na m?st? v lok?le, pak t? vyhodit. Pro n? by to bejvalo bylo lep?? a pro tebe taky, kdyby to s tebou skoncovali u stolu. J? jsem znal n?jak?ho ko?ale?n?ka Paroubka v Libni. Jednou se mu tam opil n?jakej dr?ten?k jalovcovou a za?al nad?vat, ?e je to slab?, ?e do toho leje vodu, ?e kdyby dr?toval sto let a za celej vejd?lek si koupil samou jalovcovou a vypil ji najednou, ?e by moh je?t? chodit po provaze a nosit ho, Paroubka, v n?ru??. Potom je?t? ?ekl Paroubkovi, ?e je hunc?t a ?a???nsk? bestie, tak ho m?lej Paroubek chyt, votlouk mu jeho past? na my?i a dr?ty vo hlavu a vyhodil ho ven a ml?til ho po ulici ty?? na stahov?n? rolety a? dol? na Invalidovnu a hnal ho, jak byl zdivo?elej, p?es Invalidovnu v Karl?n? a? nahoru na ?i?kov, vodtud p?es ?idovsk? pece do Male?ic, kde vo n?j kone?n? ty? p?erazil, tak?e se moh vr?tit nazp?tek do Libn?. J?, ale v tom roz??len? zapomn?l na to, ?e m? je?t? asi to v?echno obecenstvo v ko?aln?, ?e si tam asi budou ti sy?ani sami hospoda?it. A taky se vo tom p?esv?d?il, kdy? kone?n? se zas dostal do sv? ko?alny. U ko?alny bylo napolovic sta?en? rol?, u kter?ho st?li dva policajti, taky siln? nabran?, kdy? d?lali vevnit? po??dek. Dopolovic v?echno vypit?, na ulici pr?zdnej soudek vod rumu, a pod pultama na?el Paroubek dva vo?ral? chlapy,, kte?? byli p?ehl?dnut? policajty a kte??, kdy? je vyt?hl, cht?li mu platit po dvou krejca??ch, v?c prej ?itn? nevypili. Tak se trest? p?en?hlenost. To m?? jako na vojn?. Nap?ed nep??tele poraz?me a potom po??d a po??d za n?m, a nakonec nesta??me sami ut?kat "
      "J? jsem si ty chlapy dob?e zapamatoval," ozval se Vodi?ka, "kdyby mn? tak n?kterej z t?ch husar? padl do cesty, j? bych si to s n?m vyrovnal. My saper?ci jsme, kdy? to do n?s vjede, potvory. My nejsme jako ty ?elezn? mouchy. Kdy? jsme byli na front? u P?emy?lu, tak tam byl s n?mi hejtman Jetzbacher, svin?, kter? nebylo rovno pod sluncem. Ten n?s um?l tak sek?rovat, ?e n?jakej Bitterlich od na?? kumpa?ky, N?mec, ale moc takovej hodnej ?lov?k, se kv?li n?mu zast?elil. Tak jsme si ?ekli, ?e a? to za?ne z rusk? strany hv?zdat, ?e taky n?? hejtman Jetzbacher ??t nebude. A hned taky, jak za?ali Rusov? po n?s st??let, dali jsme do n?ho p?i p?est?elce p?t ?u??. Potvora byl je?t? ?iv jako ko?ka, tak jsme ho museli dv?ma ranama dorazit, aby z toho nic nebylo; jenom zamrn?l, ale tak n?jak sm??n?, moc legra?n?."
      Vodi?ka se zasm?l: "To m?? na front? na denn?m po??dku. Vypravoval mn? m?j jeden kamar?d, je te? taky u n?s, ?e kdy? byl jako infanter?k pod B?lehradem, jejich kumpa?ka v gefechtu vodst?elila si sv?ho obrlajtnanta, taky takov?ho psa, kter? zast?elil s?m dva voj?ky na pochodu, pon?vad? u? d?l nemohli. Ten kdy? dod?l?val, najednou za?al hv?zdat sign?l k vodstoupen?. Mohli se prej v?ichni kolem u?ehtat "
      Za tohoto poutav?ho a pou?n?ho rozhovoru na?el ?vejk s Vodi?kou kone?n? ?elez??sk? kr?m pana K?konyie na Sopronyi utca ??slo 16.
      "M?l bys p?ece jen rad?i zde po?kat," ?ekl ?vejk k Vodi?kov? p?ed pr?jezdem domu, "j? jen seb?hnu do prvn?ho patra a odevzd?m psan?, po?k?m si na odpov?? a hned jsem zas dole."
      "J? t? m?m vopustit?" podivil se Vodi?ka, "ty nezn?? Ma?ary, ??k?m ti to po??d. Tady mus?me bejt na n? vopatrn?. J? ho pl?cnu."
      "Poslouchej, Vodi?ko," ?ekl ?vejk v??n?, "zde se nejedn? vo Ma?ara, zde se jedn? vo jeho pan?. V?dy? jsem ti to v?ecko, kdy? jsme sed?li s tou ?eskou kelnerkou, vykl?dal, ?e nesu psan? vod sv?ho obrlajtnanta, ?e je to naprost? tajemstv?. Von mn? p?ece m?j obrlajtnant klad na srdce, ?e vo tom nesm? v?d?t ??dn? ?iv? du?e, a ta tvoje kelnerka sama p?ece pov?dala, ?e je to ?pln? spr?vn?, ?e je to diskr?tn? v?c. Vo tom, ?e se nesm? nikdo dov?d?t, ?e si pan obrlajtnant dopisuje se vdanou ?enskou. A ty s?m jsi taky to chv?lil a p?ikyvoval na to hlavou. Vysv?tlil jsem v?m to p?ece, jak n?le?? a pat??, ?e vykon?m p?esn? rozkaz sv?ho obrlajtnanta, a ty najednou mermoc? chce? j?t s sebou nahoru."
      "Ty m? je?t? nezn??, ?vejku," odpov?d?l t?? velice v??n? star? sap?r Vodi?ka, "kdy? jsem u? jednou ?ek, ?e t? nevopust?m, tak si pamatuj, ?e moje slovo plat? za sto. Kdy? jdou dva, je to v?dycky bezpe?n?j??."
      "Z toho t?, Vodi?ko, vyvedu. V??, kde je na Vy?ehrad? Neklanova ulice? Tam m?l d?lnu z?me?n?k Voborn?k. Byl to ?lov?k spravedlivej a jednoho dne, kdy? se vr?til dom? z fl?mu, tak si s sebou p?ived je?t? jednoho flamendra sp?t. Potom le?el dlouho a dlouho a ka?dej den, kdy? mu jeho ?ena p?evazovala r?nu na hlav?, tak mu ??kala: ,Vid??, Ton??ku, kdybyste byli nep?i?li dva, tak jsem ti jenom zahr?la a nehodila ti na hlavu decim?lku.` A von potom, kdy? u? moh mluvit, ??kal: ,M?? pravdu, matko, podruh? a? n?kam pudu, tak s sebou nikoho nep?it?hnu.` "
      "To by tak je?t? sch?zelo," rozdurdil se Vodi?ka, "aby n?m je?t? ten Ma?ar cht?l hodit n?co na hlavu. J? ho chytnu za krk a shod?m ho z prvn?ho poschod? dol? po schodech, ?e polet? jako ?rapnel. Na ty kluky ma?arsk? se mus? j?t vost?e. Jak?pak s nimi cavyky."
      "Vodi?ko, v?dy? ty jsi p?ece tolik nevypil. J? m?l vo dv? ?tvrtky v?c ne? ty. Rozva? si jenom to, ?e nesm?me ud?lat ??dnej ?kand?l. J? jsem za to zodpov?dnej. Jedn? se p?ece vo ?enskou."
      "Pl?cnu taky ?enskou, ?vejku, mn? je to jedno, to je?t? nezn?? star?ho Vodi?ku. Jednou v Z?b?hlic?ch na R??ov?m ostrov? necht?la se mnou j?t jedna takov? ma?kara tan?it, ?e prej m?m voteklou hubu. M?l jsem pravda hubu vopuchlou, pon?vad? jsem pr?v? p?i?el z jedn? tane?n? z?bavy v Hostiva?i, ale pova? si tu ur??ku vod t? b?hny. ,Tak tu m?te taky jednu, velect?n? sle?no,` ?ek jsem, ,aby v?m to nebylo l?to: Jak jsem j? tu jednu utrh, povalila celej st?l na zahrad? i se sklenicema, za kter?m sed?la s tat?nkem a s maminkou a s dv?ma bratry. Ale neb?l jsem se cel?ho R??ov?ho ostrova. Byli tam zn?m? z Vr?ovic a ty mn? pomohli. Zt??skali jsme asi p?t rodin i s d?tma. Muselo to bejt sly?et a? do Michle a potom to taky bylo v novin?ch o tej zahradn? z?bav? toho dobro?inn?ho spolku n?jakejch rod?k? ??k?ho m?sta. A proto jak ??k?m, jak mn? jin? pomohli. tak i j? v?dycky ka?d?mu kamar?dovi pom??u, kdy? m? k n??emu doj?t. Za ?iv?ho boha se vod tebe nehnu. Ty Ma?ary nezn??... To mn? p?ece nem??e? ud?lat, abys m? vod sebe vodstrkoval, kdy? se vid?me po tolika l?tech, a je?t? za jakejch vokolnost?."
      "Tak tedy poj? s sebou," rozhodl se ?vejk, "ale vopatrn? jednat, abychom nem?li n?jak? nep??jemnosti."
      "Nestarej se, kamar?de," potichu ?ekl Vodi?ka, kdy? ?li ke schod?m, "j? ho pl?cnu..."
      A je?t? ti?eji dodal: "Uvid??, ?e n?m ned? ten kluk Ma?arsk? ??dnou pr?ci."
      A kdyby byl n?kdo v pr?jezd? a rozum?l ?esky, byl by zaslechl ji? ?e schod? hlasit?ji pronesen? Vodi?kovo heslo "Ty Ma?ary nezn??...", heslo, ku kter?mu on do?el v tich?m lok?le nad ?ekou Litavou, mezi zahradami slavn? Kir?lyhidy, obklopen? vrchy, na kter? budou voj?ci vzpom?nat v?dy s prokl?n?n?m p?i vzpom?nk?ch na ty v?echny ?bunky do sv?tov? v?lky i za sv?tov? v?lky, na kter?ch se cvi?ili teoreticky k praktick?m masakr?m a ?e??m.
      -
      ?vejk s Vodi?kou st?li p?ed dve?mi bytu pana K?konyiho. Ne? p?itla?il na knofl?k zvonku, poznamenal ?vejk: "Sly?el jsi n?kdy, Vodi?ko, ?e vopatrnost je matkou moudrost??"
      "J? se vo to nestar?m," odpov?d?l Vodi?ka, "von nesm? m?t ani ?as votev??t hubu..."
      "J? s n?m taky nem?m co jednat, Vodi?ko." ?vejk zazvonil a Vodi?ka ?ekl hlasit?: "Ajncvaj, a bude ze schodnu."
      Dve?e se otev?ely, objevila se slu?ka a t?zala se ma?arsky, ?eho si p?ej?. "Nem tudom," ?ekl opovr?liv? Vodi?ka, "u? se, holka, ?esky."
      "Verstehen Sie deusch?" ot?zal se ?vejk. "A pischen."
      "Also sagen Sie der Frau, ich will die Frau sprechen, sagen Sie, da? ein Brief ist von einem Herr drau?en in Kong."
      "J? se ti div?m," ?ekl Vodi?ka, vstupuje za ?vejkem do p?eds?n?, "?e s takov?m smradem mluv??." St?li v p?eds?ni, zav?eli dve?e na chodbu a ?vejk jen poznamenal:
      "Maj? to tady p?kn? za??zen?, dokonce dva de?tn?ky na v???ku, a ten vobraz toho P?na Krista taky nen? ?patnej."
      Z jednoho pokoje, odkud oz?valo se klep?n? l?ic a zvon?n? tal???, vy?la op?t slu?ka a ?ekla k ?vejkovi:
      "Frau ist gesagt, da? sie hat ka' Zeit, wenn was ist, das mir geben und sagen."
      "Also," ?ekl slavnostn? ?vejk, "der Frau ein Brief, aber halten Kuschen."
      Vyt?hl psan? nadporu??ka Luk??e.
      "Ich," ?ekl, ukazuje prstem na sebe, "Antwort warten hier in die Vorzimmer."
      "Co si nesedne??" ptal se Vodi?ka, kter? ji? sed?l na ?idli u zdi, "tamhle m?? ?idli. Bude? st?t tady jako ?ebr?k. Neponi?uj se p?ed t?m Ma?arem. Uvid??, ?e s n?m budeme m?t tahanici, ale j? ho pl?cnu. - Posly?," ?ekl po chv?li, "kde jsi se nau?il n?mecky?"
      "S?m vod sebe," odpov?d?l ?vejk. Op?t bylo chv?li ticho. Pak bylo sly?et z pokoje, kam odnesla slu?ka psan?, velk? k?ik a hluk. N?kdo uhodil n???m t??k?m o zem, pak se dalo rozeznat jasn?, ?e tam l?taj? sklenice a t???t? se tal??e, do ?eho? zn?lo hul?k?n?: "Baszom az any?t, baszom az istenet, baszom a Krizstus M?rj?t, baszom az aty?dot, baszom a vil?got!"
      Dve?e se rozlet?ly a do p?eds?n? vb?hl p?n v nejlep??ch letech s ubrouskem kolem krku, m?vaje p?ed chvilkou odevzdan?m dopisem.
      Nejbl??e dve?? sed?l star? saper?k Vodi?ka a roz?ilen? p?n se tak? prvn? na n?ho obr?til. "Was soll das hei?en, wo ist der verfluchte Kerl, welcher dieses Brief gebracht hat?" "Pomalu," ?ekl Vodi?ka vst?vaje, "ty n?m zde moc ne?vi, abys nevyl?t, a kdy? chce? v?d?t, kdo ten dopis p?ines, tak se zeptej tamhle kamar?da. Ale mluv s n?m slu?n?, nebo bude? za dve?ma natotata."
      Nyn? bylo na ?vejkovi, aby se p?esv?d?il o bohat? v??e?nosti roz?ilen?ho p?na s ubrouskem kolem krku, kter? m?chal p?t? p?es dev?t?, ?e pr?v? ob?dvali.
      "My jsme sly?eli, ?e ob?dv?te," l?manou n?m?inou souhlasil s n?m ?vejk, dod?vaje ?esky: "Mohlo n?s to taky napadnout, ?e v?s asi zbyte?n? vytrhnem vod ob?da."
      Neponi?uj se," ozval se Vodi?ka.
      Roz?ilen? p?n, kter?mu po jeho ?iv? gestikulaci dr?el ubrousek ji? jen za jeden c?p, pokra?oval d?l, ?e nap?ed myslel, ?e se ve psan? jedn? o vyk?z?n? n?jak?ch m?stnost? pro vojsko v tomto dom?, kter? pat?? jeho pan?.
      "Sem by se je?t? ve?lo hodn? vojska," ?ekl ?vejk, "ale vo to se v tom psan? nejednalo, jak jste se asi p?esv?d?il."
      P?n se chytil za hlavu, p?i?em? spustil celou ?adu v??itek, ?e byl taky rezervn?m lajtnantem, te? ?e by r?d slou?il, ale ?e m? ledvinovou nemoc. Za jeho ?as? ?e nebylo tak d?stojnictvo rozpustil?, aby ru?ilo klid dom?cnosti. ?e psan? po?le na velitelstv? pluku, do ministerstva vojenstv?, uve?ejn? je v novin?ch.
      "Pane," ?ekl d?stojn? ?vejk, "to psan? jsem psal j?. Ich geschrieben, kein Oberleutnant. Podpis jen tak, fale?n?, Unterschrift, Name, falsch. Mn? se va?e pan? velice l?b?. Ich liebe Ihre Frau. J? jsem do va?? pan? zamilovanej a? po u?i, jak ??kal Vrchlick?. Kapitales Frau."
      Roz?ilen? p?n se cht?l vrhnout na ?vejka, kter? st?l klidn? a spokojen? p?ed n?m, ale star? sap?r Vodi?ka, sleduj?c? ka?d? jeho pohyb, podrazil mu nohu, vytrhl mu psan? z ruky, kter?m st?le m?val, str?il do kapsy, a kdy? se pan K?konyi vzchopil, chytil ho Vodi?ka, odnesl ke dve??m, otev?el si dve?e jednou rukou, a u? bylo sly?et, jak na schodech se n?co v?l?.
      ?lo to tak rychle jako v poh?dk?ch, kdy? si ?ert p?ijde pro ?lov?ka.
      Po roz?ilen?m p?novi z?stal jen ubrousek. ?vejk ho zvedl, zaklepal slu?n? na dve?e pokoje, odkud p?ed p?ti minutami vy?el pan K?konyi a odkud bylo sly?et ?ensk? pl??.
      "P?in???m v?m ubrousek," ?ekl ?vejk m?kce k pan?, kter? bre?ela na pohovce, "moh by se po?lapat. Moje ?cta."
      Srazil paty dohromady, zasalutoval a vy?el na chodbu. Na schodech nebylo zn?t tak dalece nijak?ch stop z?pasu, zde dle p?edpoklad? Vodi?kov?ch odehr?valo se v?e ?pln? lehce. Jedin? potom u vrat v pr?jezd? na?el ?vejk utr?en? n?kr?n? L?me?ek. Tam se patrn?, kdy? pan K?konyi zoufale se zachytil domovn?ch vrat, aby nebyl vyvle?en na ulici, odehr?val posledn? akt t?to trag?die.
      Zato na ulici bylo ru?no. Pana K?konyiho odt?hli do prot?j??ho pr?jezdu, kde ho pot?vali vodou, a uprost?ed ulice bil se star? sap?r Vodi?ka jako lev proti n?kolika honv?d?m a hondv?dhusar?m, kte?? se zastali sv?ho krajana. Oh?n?l se mistrn? bodlem na ?emenu jako cepem. A nebyl s?m. Jemu po boku bojovalo n?kolik ?esk?ch voj?k? od r?zn?ch regiment?, kte?? pr?v? ?li ulic?.
      ?vejk, jak pozd?ji tvrdil, ani s?m nev?d?l, jak se taky do toho dostal, a pon?vad? nem?l ??dn? bodlo, jak se mu do rukou dostala h?l n?jak?ho ud??en?ho div?ka.
      Trvalo to hezkou chv?li, ale v?echno p?kn? m? taky sv? konce. P?i?el berajt?aft a sebral to v?echno.
      ?vejk ?el s hol?, kter? byla komandantem berajt?aftu uzn?na jako corpus delicti, vedle Vodi?ky.
      ?vejk ?el spokojen?, maje h?l jako flintu na rameni.
      Star? sap?r Vodi?ka po celou cestu tvrdo??jn? ml?el. A? teprve kdy? vch?zeli na hauptvachu, ?ekl zasmu?ile k ?vejkovi: "Nepov?dal jsem ti to, ?e Ma?ary nezn???"

4. kapitola

Nov? utrpen?

      Plukovn?k Schr?der se zal?ben?m pozoroval bled? obli?ej nadporu??ka Luk??e, s velk?mi kruhy pod o?ima, kter? v rozpac?ch ned?val se na plukovn?ka, ale ?kradkem, jako by n?co studoval, d?val se na pl?n dislokace mu?stev ve vojensk?m t?bo?e, kter? byl tak? jedinou ozdobou v cel? kancel??i plukovn?ka.
      P?ed plukovn?kem Schr?drem bylo na stole n?kolik novin s ?l?nky zatr?en?mi modrou tu?kou, kter? je?t? jednou p?el?tl plukovn?k zb??n?, a ?ekl, d?vaje se na nadporu??ka Luk??e:
      "Vy tedy ji? o tom v?te, ?e v?? sluha ?vejk nal?z? se ve vazb? a bude pravd?podobn? dod?n k divizijn?mu soudu?"
      "Ano, pane plukovn?ku."
      "T?m ov?em," d?razn? ?ekl plukovn?k, pase se nad bledou tv??? nadporu??ka Luk??e, "nen? cel? z?le?itost ukon?ena. Jest jist?, ?e m?stn? ve?ejnost byla pobou?ena cel?m p??padem va?eho sluhy ?vejka, a ona af?ra uv?d? se v souvislosti i s va??m jm?nem, pane nadporu??ku. Z velitelstv? divize byl n?m dod?n ji? jist? materi?l. M?me zde n?kter? ?asopisy, kter? se zab?valy t?mto p??padem. M??ete mn? to p?e??st nahlas."
      Podal nadporu??kovi Luk??ovi noviny se zatr?en?mi ?l?nky, kter? po?al ??st monot?nn?m hlasem, jako by ?etl v ??tance pro d?ti v?tu ,Med jest mnohem v??ivn?j?? a snadn?ji straviteln?j?? ne? cukr`: "Kde je z?ruka na?? budoucnosti?"
      "To je v Pester Lloydu?" ot?zal se plukovn?k.
      "Ano, pane plukovn?ku," odpov?d?l nadporu??k Luk?? a pokra?oval ve ?ten?: "Veden? v?lky vy?aduje sou?innost v?ech vrstev obyvatelstva rakouskouhersk?ho mocn??stv?. Chceme-li m?ti pod st?echou bezpe?? st?tu, v?echny n?rody mus? podporovati se navz?jem a z?ruka na?? budoucnosti je pr?v? v t? spont?nn? ?ct?, kterou jeden n?rod m? p?ed druh?m. Nejv?t?? ob?ti na?ich ?ack?ch voj?n? na front?ch, kde oni neust?le postupuj? kup?edu, nebyly by mo?ny, kdyby t?l, ona z?sobovac? i politick? tepna na?ich slavn?ch arm?d, nebyl sjednocen?m, kdyby vyskytovaly se v z?dech na?? arm?dy ?ivly rozb?jej?c? jednolitost st?tu a svou agitac? a zlomyslnost? podr?valy autoritu st?tn?ho celku a zav?d?ly v souru?enstv? n?rod? na?? ???e zmatky. Nem??eme se v t?to d?jinn? chv?li ml?ky d?vati na hrstku lid?, kte?? by cht?li se pokou?et z nacion?ln?ch m?stn?ch d?vod? ru?it sjednocenou pr?ci a z?pas v?ech n?rod? t?to ???e o spravedliv? potrest?n? t?ch b?d?k?, kte?? na ???i na?i bez p???iny napadli, aby ji zbavili ve?ker?ch kulturn?ch i civiliza?n?ch statk?. Nem??eme ml?ky opominout tyto hnusn? zjevy v?buch? chorobn? du?e, kter? tou?? jen po rozra?en? jednomyslnosti v srdc?ch n?rod?. M?li jsme ji? n?kolikr?t p??le?itost upozornit v na?em ?asopise na ten zjev, jak vojensk? ??ady jsou nuceny se v?? p??snost? zakro?iti proti t?m jednotlivc?m od ?esk?ch pluk?, kte?? nedbaj?ce slavn? tradice plukovn?, rozs?vaj? sv?m nesmysln?m ??d?n?m v na?ich ma?arsk?ch m?stech zlobu proti cel?mu ?esk?mu n?rodu, kter? jako celek nen? ni??m vinen a kter? v?dy pevn? st?l za z?jmy t?to ???e, o ?em? sv?d?? cel? ?ada vynikaj?c?ch ?esk?ch vojev?dc?, z nich? vzpom?n?me slavn? postavy mar??lka Radeck?ho a jin?ch obranc? rakousko-uhersk?ho mocn??stv?. Proti t?mto sv?tl?m zjev?m stoj? n?kolik dareb?k? zpustl? ?esk? l?zy, kte?? pou?ili sv?tov? v?lky, aby se dobrovoln? p?ihl?sili do vojska a mohli uv?sti zmatek v jednomyslnost n?rod? monarchie, nezapom?naj?ce p?itom na sv? nejni??? pudy. Upozornili jsme ji? jednou na ??d?n? pluku No... v Debrec?n?, jeho? v?tr?nosti byly p?et??s?ny i odsouzeny pe?tskou sn?movnou a jeho? plukovn? prapor pozd?ji na front? byl - Konfiskov?no - Kdo m? na sv?dom? ten ohavn? h??ch? - Konfiskov?no - Kdo hnal ?esk? voj?ky Konfiskov?no - Co si trouf? cizota v na?? ma?arsk? vlasti, o tom sv?d?? nejl?pe p??pad v Kir?lyhid?, ma?arsk? v?sp? nad Litavou. K jak? n?rodnosti pat?ili voj?ci z nedalek?ho vojensk?ho t?bora v Brucku nad Litavou, kte?? p?epadli a ztr?znili tam?j??ho obchodn?ka pana Gyulu K?konyie? Jest rozhodn? povinnost? ??ad? vy?et?iti tento zlo?in a optati se vojensk?ho velitelstv?, kter? jist? ji? se touto af?rou zab?v?, jakou ?lohu v tom bezp??kladn?m ?tvan? proti p??slu?n?k?m Uhersk?ho kr?lovstv? hraje nadporu??k Lukasch, jeho? jm?no uv?d? se po m?st? ve spojitosti s ud?lostmi posledn?ch dn?, jak n?m bylo sd?leno na??m m?stn?m dopisovatelem, kter? sebral ji? bohat? materi?l o cel? af??e, kter? v dne?n? v??n? dob? p??mo k?i??. ?ten??i Pester Lloydu jist? se z?jmem budou sledovati v?vin vy?et?ov?n? a neopomeneme je ujistit, ?e je bl??e sezn?m?me s touto ud?lost? eminentn? d?le?itosti. Sou?asn? v?ak o?ek?v?me ??edn? zpr?vu o kir?lyhidsk?m zlo?inu, sp?chan?m na ma?arsk?m obyvatelstvu. ?e se v?c? bude zab?vat pe?tsk? sn?movna, je nab?ledni, aby nakonec se uk?zalo jasn?, ?e ?e?t? voj?ci, proj??d?j?c? Uhersk?m kr?lovstv?m na front, nesm? pova?ovat zemi koruny svat?ho ?t?p?na, jako by ji m?li v pachtu. Jestli pak n?kte?? p??slu?n?ci toho n?roda, kter? v Kir?lyhid? tak p?kn? reprezentoval souru?enstv? v?ech n?rod? tohoto mocn??stv?, je?t? dnes nech?pou situaci, a? z?stanou hezky zticha, nebo? ve v?lce takov? lidi kulka, provaz, krimin?l a bajonet nau?? ji? poslouchat a pod??dit se nejvy???m z?jm?m na?? spole?n? vlasti."
      "Kdo je podeps?n pod ?l?nkem, pane nadporu??ku?"
      "B?la Barab?s, redaktor a poslanec, pane plukovn?ku."
      "To je zn?m? bestie, pane nadporu??ku; ale d??v, ne?li se to dostalo do Pester Lloydu, byl ji? tento ?l?nek uve?ejn?n v Pesti Hirlap. Nyn? mn? p?e?t?te ??edn? p?eklad z ma?ar?tiny ?l?nku v ?opro?sk?m ?asopise Sopronyi Napl?."
      Nadporu??k Luk?? ?etl nahlas ?l?nek, ve kter?m redaktor dal si neoby?ejn? z?le?et na tom, aby uplatnil sm?s v?t: "p??kaz st?tn? moudrost?", "st?tn? po??dek", "lidsk? zvrhlost", "za?lapan? lidsk? d?stojnost a cit", "kanibalsk? hody", "zmasakrovan? lidsk? spole?nost", "sme?ka mameluk?", "za kulisami je pozn?te". A d?l to ?lo, jako by Ma?a?i na vlastn? p?d? byli nejpron?sledovan?j??m ?ivlem. Jako by byli p?i?li ?e?t? voj?ci, porazili redaktora a ?lapali mu bagan?atama po b?i?e a ten by ?val bolest? a n?kdo si to stenografoval.
      "O n?kter?ch nejd?le?it?j??ch v?cech," pl??e Sopronyi Napl?, ?opro?sk? den?k, "se pov??liv? ml?? a ni?eho se nep??e. Ka?d? z n?s v?, co to je ?esk? voj?k v Uhr?ch i na front?. My v?ichni v?me, jak? v?ci ?e?i prov?d?, co je tu v ?innosti a jak to u ?ech? vypad? a kdo to zp?sobuje. Bd?lost ??ad? je ov?em upout?na jin?mi d?le?it?mi v?cmi, kter? v?ak mus? b?t v n?le?it? spojitosti s dozorem nad celkem, aby se nemohlo st?t to, co se stalo v t?chto dnech v Kir?lyhid?. V?erej?? n?? ?l?nek byl na patn?cti m?stech konfiskov?n. Proto nezb?v? n?m nic jin?ho ne? prohl?sit, ?e ani dnes nem?me p??li? p???iny z technick?ch d?vod? se ?iroce zab?vati s ud?lostmi v Kir?lyhid?. N?mi vyslan? zpravodaj zjistil na m?st?, ?e ??ady jev? opravdovou horlivost v cel? af??e, vy?et?uj?ce plnou parou. Zd? se n?m jedin? podivn?m, ?e n?kte?? ??astn?ci cel?ho masakru nal?zaj? se dosud na svobod?. Toto se t?k? zejm?na jednoho p?na, kter? se dle doslechu zdr?uje doposud beztrestn? ve vojensk?m t?bo?e a st?le je?t? nos? odznaky sv?ho papageiregimentu a jeho? jm?no bylo t?? uve?ejn?no p?edev??rem v Pester Lloydu a Pesti Napl?. Jest to zn?m? ?eslo ?ovinista L?k??, o jeho? ??d?n? bude pod?na interpelace na??m poslancem G?zou Savany?, kter? zastupuje okres kir?lyhidsk?."
      "Stejn? l?bezn?, pane nadporu??ku," ozval se plukovn?k Schr?der, "p??e o v?s t?? t?den?k v Kir?lyhid? a potom pre?bursk? listy. To v?s ale u? nebude zaj?mat, pon?vad? je to na jedno kopyto. Politicky d? se to od?vodnit, pon?vad? my Raku?an?, a? jsme N?mci, nebo ?e?i, jsme proti Ma?ar?m p?ece jen je?t? hodn?... Rozum?te mn?, pane nadporu??ku. Je v tom jist? tendence. Sp?? by snad v?s zaj?mal ?l?nek v Kom?rensk?m ve?ern?ku, kde se o v?s tvrd?, ?e jste se pokou?el zn?silnit pan? K?konyiovou p??mo v j?deln? p?i ob?d? u p??tomnosti jej?ho man?ela, kter?ho jste ohro?oval ?avl? a nutil ho, aby zacpal ru?n?kem ?sta sv? man?elky, aby nek?i?ela. To je posledn? zpr?va o v?s, pane nadporu??ku."
      Plukovn?k se usm?l a pokra?oval: "??ady nevykonaly svou povinnost. Preventivn? cenzura ve zdej??ch listech nal?z? se t?? v rukou Ma?ar?. D?laj? si s n?mi, co cht?. N?? d?stojn?k nen? chr?n?n p?ed ur??kami takov? civiln? ma?arsk? redaktorsk? svin?, a teprve na z?klad? na?eho ostr?ho vystoupen?, respektive telegramu na?eho divizijn?ho soudu, u?inilo st?tn? n?vladnictv? v Pe?ti kroky, aby byla provedena n?jak? zat?en? ve v?ech zm?n?n?ch redakc?ch. Nejv?c si to odka?le redaktor Kom?rensk?ho ve?ern?ku, ten na sv?j ve?ern?k nezapomene do smrti. M? pov??il divizijn? soud, jako va?eho p?edstaven?ho, vyslechnouti v?s a zas?l? mn? sou?asn? cel? spisy t?kaj?c? se vy?et?ov?n?. V?echno by bylo dopadlo dob?e, kdyby nebylo toho va?eho ne??astn?ho ?vejka. Je s n?m n?jak? sap?r Vodi?ka, u kter?ho po rva?ce na?li, kdy? je p?ivedli na hauptvachu, v?? dopis, kter? jste poslal pan? K?konyiov?. Ten v?? ?vejk tvrdil p?i vy?et?ov?n?, ?e pr? to nen? va?e psan?, ?e psal to s?m, a kdy? mu bylo p?edlo?eno a on usv?d?en, aby je opsal a byl porovn?n jeho rukopis, se?ral va?e psan?. Z kancel??e pluku byly potom posl?ny k divizijn?mu soudu va?e raporty k porovn?n? rukopisu ?vejkova a zde m?te v?sledek."
      Plukovn?k p?elistoval se ve spisech a uk?zal nadporu??kovi Luk??ovi na tento pasus: "Ob?alovan? ?vejk odep?el napsat diktovan? v?ty, prov?zeje to tvrzen?m, ?e zapomn?l p?es noc ps?t."
      "V?bec j? tomu, pane nadporu??ku, nep?ikl?d?m ??dn?ho v?znamu, co u divizijn?ho soudu pov?d? ten v?? ?vejk nebo ten sap?r. ?vejk i sap?r tvrd?, ?e ?lo jen o n?jak? mal? ?ert??ek, kter?mu nebylo porozum?no, a ?e byli sami p?epadeni civilisty a ?e se br?nili, aby z?chr?nili vojenskou ?est. Vy?et?ov?n?m bylo zji?t?no, ?e ten v?? ?vejk je v?bec p?kn? kv?tko. Tak nap??klad na ot?zku, pro? se nep?izn?, odpov?d?l dle protokolu: "1? jsem zrovna v takov? situaci, jako se voctnul jednou kv?li n?jakejm obraz?m Panny Marie sluha akademick?ho mal??e Panu?ky. Ten taky, kdy? se jednalo o n?jak? vobrazy, kter? m?l zpronev??it, nemoh na to nic jin?ho vodpov?d?t ne?: M?m blit krev?` P?irozen?, ?e jsem se jm?nem velitelstv? pluku o to postaral, aby byla d?na do v?ech novin jm?nem divizijn?ho soudu oprava na v?echny ty ni?emn? ?l?nky zdej??ch novin. Dnes se to roze?le a douf?m, ?e jsem u?inil v?e, abych napravil, co se stalo dareb?ck?m chov?n?m t?ch ?urnalistick?ch ma?arsk?ch civiln?ch potvor.
      Mysl?m, ?e jsem to dob?e stylizoval:
       Divizijn? soud ??s. Na velitelstv? pluku ??s. N
       prohla?uje, ?e ?l?nek uve?ejn?n? ve zdej??m
       ?asopise o domn?l?ch v?tr?nostech mu?stva
       pluku ??s. N nezakl?d? se v ni?em na pravd? a od
       prvn? a? do posledn? ??dky vymy?len a ?e
       vy?et?ov?n? zaveden? proti on?m ?asopis?m
       p?ivod? p??sn? potrest?n? vin?k?.
      Divizijn? soud ve sv?m p??pise na velitelstv? na?eho pluku," pokra?oval plukovn?k, "p?ich?z? k tomu m?n?n?, ?e se vlastn? o nic jin?ho nejedn? ne? o soustavn? ?tvan? proti vojensk?m ??stem p?ich?zej?c?m z Cislajt?nie do Translajt?nie. A porovnejte p?itom, kolik vojska ode?lo na frontu od n?s a kolik od nich. To v?m ?eknu, ?e mn? je ?esk? voj?k milej?? ne? takov? ma?arsk? sb??. Kdy? si vzpomenu, ?e pod B?lehradem st??leli Ma?a?i po na?em druh?m mar?batali?nu, kter? nev?d?l, ?e jsou to Ma?a?i, kte?? po nich st??l?, a po?al p?lit do deutschmajstr? na prav?m k??dle, a deutschmajst?i zas si to tak? spletli a pustili ohe? po bosensk?m regimentu, kter? st?l vedle. To byla tenkr?t situace! J? byl pr?v? u ?t?bu brig?dy na ob?d?, den p?edt?m museli jsme se odb?t ?unkou a pol?vkou z konzerv, a ten den jsme m?li po??dnou pol?vku ze slepice, fil? s r??? a buchti?ky se ?od?, ve?er p?edt?m jsme pov?sili jednoho srbsk?ho vin?rn?ka v m?ste?ku a na?i kucha?i na?li u n?ho ve sklep? t?icet let star? v?no. Dovedete si p?edstavit, jak jsme se v?ichni t??ili na ob?d. Pol?vku jsme sn?dli a pou?t?me se pr?v? do slepice, kdy? najednou p?est?elka, pak st?elba, a na?e artil?rie, kter? ani nem?la zd?n?, ?e to na?e ??sti st??lej? po sob?, po?ala p?lit po na?? linii a jeden gran?t padl t?sn? vedle na?eho ?t?bu brig?dy. Srbov? snad mysleli, ?e u n?s vypukla vzpoura, tak za?ti ze v?ech stran do n?s ?ezat a p?epravovat se proti n?m p?es ?eku. Brig?dn?ho gener?la volaj? k telefonu a divizion?r spustil r?mus, co je to za hovadinu v brig?dn?m ?seku, ?e pr?v? dostal rozkaz od ?t?bu arm?dy za??t ?tok na srbsk? pozice ve 2 hodiny 35 minut v noci na lev?m k??dle. My ?e jsme rezerva a ?e se ihned m? ohe? zastavit. Ale kdepak v takov? situaci cht?t ,Feuer einstellen`. Brig?dn? telefonn? centr?la hl?s?, ?e se nikam nem??e dozvonit, jenom ?e hl?s? ?t?b 75. regimentu, ?e pr?v? dostali od vedlej?? divize rozkaz ,ausharren`, ?e se nem??e smluvit s na?? diviz?, ?e Srbov? obsadili k?tu 212, 226 a 327, ??d? se o zasl?n? jednoho batali?nu jako svaz a spojen? po telefonu s na?? diviz?. P?ehod?me linku na divizi, ale spojen? u? bylo p?eru?eno, pon?vad? Srbov? se n?m dostali mezit?m do t?la na obou k??dlech a p?esek?vali n?? st?ed do troj?heln?ku, ve kter?m z?stalo potom v?echno, regimenty, artil?rie i tr?n s celou autokolonou, skladi?t? i poln? nemocnice. Dva dny jsem byl v sedle a divizion?r padl do zajet? i s na??m brig?dn?kem. A to v?echno zavinili Ma?a?i t?m, ?e st??leli po na?em druh?m mar?batali?nu. Rozum? se samo sebou, ?e to sv?d?li na n?? regiment."
      Plukovn?k si odplivl:
      "S?m jste se te?, pane nadporu??ku, p?esv?d?il, jak vyu?itkovali znamenit? va?? p??hody v Kir?lyhid?."
      Nadporu??k Luk?? rozpa?it? zaka?lal.
      "Pane nadporu??ku," obr?til se na n?ho d?v?rn? plukovn?k, "ruku na srdce. Kolikr?t jste se vyspal s pan? K?konyiovou?"
      Plukovn?k Schr?der byl dnes ve velmi dobr? n?lad?.
      "Ne??kejte, pane nadporu??ku, ?e jste teprve za?al korespondovat. J?, kdy? jsem byl ve va?ich letech, sed?l jsem v J?gru na m??ick?ch kursech t?i ned?le, a m?l jste vid?t, jak jsem ty cel? t?i ned?le nic jin?ho ned?lal ne? spal s Ma?arkami. Ka?d? den s jinou. Mlad?, svobodn?, star??, vdan?, jak to pr?v? p?i?lo, ?ehlil jsem tak d?kladn?, ?e kdy? jsem se vr?til k regimentu, sotva jsem pletl nohama. Nejv?c mne strhala pan? jednoho advok?ta. Ta uk?zala, co dovedou Ma?arky. Kousla mne p?itom do nosu, celou noc mn? nedala oka zamhou?it. - Za?al korespondovat...," d?v?rn? pl?cl plukovn?k nadporu??ka na rameno, "zn?me to. Ne??kejte ni?eho, j? m?m sv?j ?sudek o cel? v?ci. Zapletl jste se s n?, jej? man?el na to p?i?el, ten v?? pitom? ?vejk... - Ale v?te, pane nadporu??ku, ten v?? ?vejk je p?ece jen charakter, kdy? to tak proved s va??m dopisem. Takov?ho ?lov?ka je opravdu ?koda. J? ??k?m, ?e to je v?chova. Mn? se to velice l?b? od toho chlapa. Rozhodn? mus? b?t v tomto ohledu vy?et?ov?n? zastaveno. V?s, pane nadporu??ku, ostouzeli v novin?ch. Va?e p??tomnost zde je ?pln? zbyte?nou. B?hem t?dne bude vypravena mar?ka na rusk? front. Jste nejstar??m d?stojn?kem u 11. kompanie, pojedete s n? jako kompaniekomandant. U? je v?echno za??zeno u brig?dy. ?ekn?te ??etn?mu feldv?blovi, aby v?m na?el n?jak?ho jin?ho sluhu m?sto toho ?vejka."
      Nadporu??k Luk?? vd??n? pohl?dl na plukovn?ka, kter? pokra?oval: "?vejka p?id?luji k v?m jako kumpanieordonanc."
      Plukovn?k vstal, a pod?vaje zbledl?mu nadporu??kovi ruku, ?ekl:
      "T?m je tedy v?echno vy??zeno. P?eji v?m mnoho ?t?st?, abyste se vyznamenal na v?chodn?m boji?ti. A jestli se snad je?t? n?kdy uvid?me, tak p?ij?te mezi n?s. Ne abyste se n?m vyh?bal jako v Bud?jovic?ch..."
      Nadporu??k Luk?? po cel? cest? dom? si opakoval: "Kompaniekomandant, kompanieordonanc." A jasn? p?ed n?m vyvst?vala postava ?vejka. ??etn? ?ikovatel Van?k, kdy? mu poru?il nad poru??k Luk??, aby mu vyhledal n?jak?ho nov?ho sluhu m?sto ?vejka, ?ekl: "J? myslel, ?e jsou, pane obrlajtnant, spokojenej s t?m ?vejkem."
      Usly?ev, ?e ?vejka nazna?il plukovn?k ordonanc? u 11. kumpanie, zvolal: "Pomoz n?m p?nb?h."
      -
      U divizijn?ho soudu, v bar?ku opat?en?m m???emi, vst?vali podle p?edpisu v sedm hodin r?no a d?vali do po??dku kavalce v?lej?c? se v prachu po zemi. Pry?en nebylo. V jednom p?epa?en? v dlouh? m?stnosti skl?dali podle p?edpisu deky na slamn?k, a kte?? byli s prac? hotovi, sed?li na lavic?ch podle st?ny a bud' si hledali v?i, ti, kte?? p?i?li z fronty, nebo se bavili vypravov?n?m r?zn?ch p??hod.
      ?vejk se star?m sap?rem Vodi?kou sed?li na lavici u dve?? je?t? s n?kolika voj?ky od r?zn?ch regiment? a formac?.
      "Pod?vejte se, ho?i," ozval se Vodi?ka, "na tamhletoho kluka ma?arsk?ho u okna, jak se pacholek modl?, aby to s n?m dob?e dopadlo. Neroztrhli byste mu dr?ku od ucha k uchu?"
      "Ale to je hodnej ?lov?k," ?ekl ?vejk, "ten je zde proto, pon?vad? necht?l narukovat. Von je proti vojn?, vod n?jak? sekty, a je zav?enej proto, ?e nechce nikoho zab?t, von se dr?? bo??ho p?ik?z?n?, ale voni mu to bo?? p?ik?z?n? voslad?j?. P?ed vojnou ?il na Morav? n?jakej pan Nemrava, a ten dokonce necht?l vz?ti ani flintu na rameno, kdy? byl odvedenej, ?e prej je to proti jeho z?sad?, nosit n?jak? flinty. Byl za to zav?enej, a? byl ?ernej, a zas ho nanovo vedli k p??saze. A von, ?e p??sahat nebude, ?e je to proti jeho z?sad?, a vydr?el to.
      "To byl hloup? ?lov?k," ?ekl star? sap?r Vodi?ka, "von moh p??sahat a p?itom se taky na v?echno vysrat, i na celou p??sahu."
      "J? u? t?ikr?t p??sahal," ozn?mil jeden infanter?k, "a t?ikr?t u? jsem tady pro dezerci, a kdybych nem?l to l?ka?sk? vysv?d?en?, ?e jsem p?ed patn?cti l?ty v choromyslnosti utlouk svou tetu, byl bych snad u? pot?et? na front? vodst?elenej. Ale takhle mn? moje nebo?ka teta v?dycky pom??e z nouze a nakonec se p?eci snad z t? vojny dostanu v po??dku."
      "A pro? jsi, kamar?de," ot?zal se ?vejk, "utloukl svou teti?ku?"
      "Kv?li ?emu se lidi utloukaj?," odpov?d?l p??jemn? mu?, "ka?dej si to m??e pomyslit, ?e kv?li pen?z?m. M?la ta baba p?t spo?iteln?ch kn??ek a zrovna j? poslali ?roky, kdy? jsem k n? p?i?el celej rozbitej a votrhanej na n?v?t?vu. Krom? n? jsem nem?l jin? du?e na tom bo??m sv?t?. Tak jsem ji ?el poprosit, aby se mne ujala, a vona, mrcha, abych prej ?el d?lat, ?e prej takovej mladej, silnej a zdravej ?lov?k. Slovo dalo slovo a j? jsem ji uhodil jen tak n?kolikr?t p?es hlavu pohrab??em a tak jsem j? z??dil celej ksicht, ?e jsem nev?d?l, je to teti?ka, nebo to nen? teti?ka. Tak jsem tam u n? sed?l na zemi a po??d si ??k?m: ,Je to teti?ka, nebo to nen? teti?ka?` A tak m? na?li u n? sed?t druh? den sousedi. Potom jsem byl v bl?zinci ve Slupech, a kdy? n?s potom p?ed v?lkou v Bohnic?ch postavili p?ed komisi, byl jsem uzn?n za vyl??en?ho a hned jsem musel j?t dosluhovat na vojnu za ty l?ta, co jsem prome?kal."
      Kolem pro?el huben?, vyt?hl? voj?k, utr?pen?ho vzez?en?, s ko?t?tem.
      "To je jeden u?itel od posledn? na?? mar?ky," p?edstavil ho myslivec sed?c? vedle ?vejka, "te? jde si vymect pod sebou. Je to n?ramn? po??dnej ?lov?k. Je tady kv?li jedn? b?sni?ce, kterou slo?il. - Poj? sem, u?itelskej," zavolal na mu?e s ko?t?tem, kter? p?ibl??il se v??n? k lavici. "Pov?z n?m to o t?ch v??ch."
      Voj?k s ko?t?tem odka?lal a spustil:
       V?e zav?iveno, front se drbe cel?,
       ve? po n?s leze velik?.
       Pan gener?l se v?l? na posteli
       a ka?dej den se p?evl?k?.
       V??m u vojska se velmi dob?e da??,
       i na ?ar?e u? p?ivyk?,
       s v?? pruskou u? se hbit? p???
       ten star? v?iv?k rakousk?.
      Ztr?pen? voj?k u?itel si p?isedl na lavici a povzdechl: "To je v?echno, a kv?li tomu jsem ji? po?tvrt? vysl?chanej u pana auditora."
      "Vono to skute?n? nestoj? ani za ?e?," roz?afn? ?ekl ?vejk, "vono jen p?ijde na to, koho voni u soudu budou myslet t?m star?m v?iv?kem rakousk?m. Je?t? dob?e, ?e jste tam dal vo tom p??en?, to je spletete, ?e budou z toho janci. Jen jim vysv?tlete, ?e v?iv?k je same?ek od v?i a ?e na sami?ku ve? m??e lezt zase jenom same?ek v?iv?k. Jinak se z toho nevymot?te. Nepsal jste to jist?, abyste cht?l n?koho urazit, to je jasn?. ?ekn?te jen panu auditorovi, ?e jste si to psal pro svoje pot??en?, a jako se ??k? same?kovi od svin? kanec, tak se ??k? v?ude same?kovi od v?i - v?iv?k."
      U?itel si povzdechl: "Kdy? ten pan auditor neum? dob?e ?esky. J? u? jsem mu to tak? podobn?m zp?sobem vysv?tloval, ale on na mne spustil, ?e same?ek od v?i se jmenuje ?esky ve??k. ,??dn? f?iv?k,` pov?dal pan auditor, ,ve??k. Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten fe?, also masculinum ist ta fe?ak. Wir kennen unsre Pappenheimer.`"
      "Zkr?tka a dob?e," ?ekl ?vejk, "je to s v?mi vachrlat?, ale nesm?te ztr?cet nad?ji, jako ??kal Cik?n Jane?ek v Plzni, ?e se to je?t? m??e vobr?tit k lep??mu, kdy? mu v roce 1879 d?vali kv?li t? dvojn?sobn? loupe?n? vra?d? vopr?tku na krk. A taky to uh?d, pon?vad? ho vodvedli v posledn? okam?ik vod ?ibenice, pon?vad? ho nemohli pov?sit kv?li narozenin?m c?sa?e p?na, kter? p?ipadly pr?v? na ten samej den, kdy m?l viset. Tak ho vob?sili a? druhej den, a? bylo po narozenin?ch, a chlap m?l je?t? takov? ?t?st?, ?e t?et? den nato dostal milost a m?lo bejt s n?m obnoven? l??en?, pon?vad? v?echno ukazovalo na to, ?e to vlastn? ud?lal jinej Jane?ek. Tak ho museli vykopat z trestaneck?ho h?bitova a rehabilitovati ho na plze?skej katolickej h?bitov, a potom se teprve p?i?lo na to, ?e je evangel?k, tak ho p?evezli na evangelickej h?bitov a potom..."
      "...potom dostane? p?r facek," ozval se star? sap?r Vodi?ka, "co si ten chlap v?echno nevymysl?. ?lov?k m? starosti s divizn?m soudem, a von chlap mizern? mn? v?era, kdy? n?s vedli k vejslechu, vykl?dal, co je to r??e z Jericha."
      "To ale nebyla moje slova, to vykl?dal sluha mal??e Panu?ky Mat?j jedn? star? b?b?, kdy? se ho ptala, jak vypad? r??e z Jericha. Tak j? pov?dal: ,Vemte such? kravsk? hovno, dejte ho na tal??, polejte vodou a vono se v?m kr?sn? zazelen?, a to je r??e z Jericha,` " br?nil se ?vejk, "j? jsem si tu blbost nevymyslil a p?eci jsme si vo n??em museli pov?dat, kdy? jdeme k vejslechu. J? jsem t? cht?l, Vodi?ko, jen pot??it..."
      "Ty n?koho pot????," odplivl si opovr?liv? Vodi?ka, "?lov?k m? tu plnou hlavu starost?, aby se dostal z t? ?lamastiky a vy?el ven, aby si to s t?ma klukama ma?arskejma vyrovnal, a von chce ?lov?ka pot??it s n?jak?m kravsk?m hovnem.
      A jak to m??u splatit t?m ma?arskejm kluk?m, kdy? sed?m zav?enej, a je?t? ke v?emu se ?lov?k mus? p?etva?ovat a vykl?dat auditorovi, ?e nem? proti Ma?ar?m ??dnou z??t. To je, pane?ku, ps? ?ivot. Ale a? j? jednou takov?ho kluka dostanu do pazour?, tak ho u?krt?m jako ?t?n?, j? jim d?m ,Isten ?ld meg a Magyart`, j? se s nima porovn?m, vo mn? se je?t? bude mluvit "
      "Nem?jme ??dnej vo nic starost," ?ekl ?vejk, "v?echno se urovn?, hlavn? v?c? je v?dycky u soudu mluvit nepravdu. Kerej ?lov?k se d? vom?mit, aby se p?iznal, ten je v?dycky ztracenej. Z toho nikdy nic po??dn?ho nebude. Kdy? jsem jednou pracoval v Mor. Ostrav?, tak tam byl takovejhle p??pad: Jeden horn?k zt??skal tam in?en?ra mezi ?ty?ma vo?ima, tak?e to nikdo nevid?l. A advok?t, kerej ho h?jil, po??d mu ??kal, aby zap?ral, ?e se mu nem??e nic st?t, ale p?edseda sen?tu mu po??d klad na srdce, ?e p?izn?n? je poleh?uj?c? okolnost?, ale ten ved neust?le svou, ?e se p?iznat nem??e, tak byl osvobozenej, pon?vad? dok?zal svoje alibi. V ten samej den byl v Brn?..."
      "Je???marj?," roz??lil se Vodi?ka, "j? u? to nevydr??m. Pro? tohle v?echno pov?d?, to nepochopuju. To byl v?era s n?ma u vejslechu zrovna takovej ?lov?k. Kdy? se ho auditor ptal, ??m je v civilu, tak ??kal: ,Dejm?m u K???e.` A trvalo to p?es p?l hodiny, ne? auditorovi vysv?tlil, ?e tah? m?ch u kov??e K???e, a kdy? se ho potom zeptali: ,Vy jste tedy v civilu pomocnej d?ln?k,` tak jim odpov?d?l: ,Kdepak ponocnej, ten je Franta Hyb??.`"
      Na chodb? se ozvaly kroky a vol?n? str??e "Zuwachs". "Zas n?s bude v?c," radostn? ?ekl ?vejk, "snad si schovali n?jak? to b??ko."
      Dve?e se otev?ely a dovnit? v?oupli jednoro?n?ho dobrovoln?ka, kter? sed?l se ?vejkem v Bud?jovic?ch v arest? a byl p?edur?en ke kuchyni n?jak? mar?ov? roty. "Pochv?len P?n Je??? Kristus," ?ekl vstupuje, na?e? ?vejk za v?echny odpov?d?l: "A? na v?ky amen."
      Jednoro?n? dobrovoln?k spokojen? pod?val se na ?vejka, polo?il na zem deku, kterou s sebou p?inesl, a posadil se na lavici k ?esk? kolonii, rozto?il si kama?e a vy?al um?le v z?hybech sto?en? cigarety, kter? rozdal, pak vyt?hl z boty kousek t?ec? plochy od krabi?ky z?palek a n?kolik sirek um?le roz?ezan?ch v p?li hlavi?ky.
      Roz?krtl, opatrn? zap?lil si cigaretu, dal v?em p?ip?lit a lhostejn? ?ekl: "J? jsem ob?alovanej pro vzpouru."
      "To nic nen?," chl?choliv? ,ozval se ?vejk, "to je legrace."
      "To se rozum?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "jestli takov?m zp?sobem to chceme vyhr?t, pomoc? r?zn?ch soud?. Kdy? s? cht?j? se mnou mermomoc? soudit, a? se soud?. Celkem vzato, jeden proces nic nem?n? na cel? situaci."
      "A jak jsi se vzbou?il?" ot?zal se sap?r Vodi?ka, d?vaje se sympaticky na jednoro?n?ho dobrovoln?ka.
      "Necht?l jsem pucovat hajzly na hauptva?e," odpov?d?l, "tak m? vedli a? k obr?tovi. A to je p?kn? svin?. Za?al na mne k?i?et, ?e pr? jsem zav?en na z?klad? regimentsraportu a ?e jsem oby?ejn? arestant, ?e se v?bec div?, ?e mne zem? nos? a nep?estane se to?it nad tou hanbou, ?e v arm?d? se vyskytl ?lov?k s pr?vem jednoro?n?ho dobrovoln?ka, maj?c?ho n?rok na d?stojnickou hodnost, kter? v?ak sv?m chov?n?m m??e vzbudit jedin? hnus a opovr?en? u sv?ch p?edstaven?ch. Odpov?d?l jsem, ?e rotace zem?koule nem??e b?t p?eru?ena objeven?m se na n? takov?ho jednoro?n?ho dobrovoln?ka, jako jsem j?, ?e z?kony p??rodn? jsou siln?j?? ne? ?tr?fky jednoro?n?ch dobrovoln?k? a ?e bych si p??l v?d?t, kdo mne m??e p?inutit, abych pucoval n?jakej hajzl, kter? jsem nepod?lal, a?koliv i na to bych m?l pr?vo po t? svinsk? kuchyni u regimentu, po tom shnil?m zel? a mo?en?m skopov?m mase. Potom jsem je?t? obrstovi ?ekl, ?e je t?? jeho n?zor, pro? mne zem nos?, trochu podivn?, pon?vad? kv?li mn? p?ece nevypukne zem?t?esen?. Pan obrst po celou mou ?e? nic ned?lal ne? cvakal zuby jako kobyla, kdy? ji stud? zmrzl? ?epa na jazyk, a potom na mne za?val:
      ,Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?` ,Poslu?n? hl?s?m, ?e ??dn?ho hajzlu pucovati nebudu:
      ,Vy budete pucovat, Sie Einj?hriger.` ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nebudu.`
      ,Krucityrkn, vy budete pucovat, ne jeden, ale sto hajzl?!`
      ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nebudu pucovat ani sto, ani jeden hajzl!`
      A tak to ?lo po??d: ,Budete pucovat?` ,Nebudu pucovat ` Hajzly l?taly sem a tam, jako by to bylo n?jak? d?tsk? ??kadlo od Pavly Moudr?. Obr?t b?hal po kancel??i jako pominut?, nakonec si sedl a ?ekl: ,Rozva?te si to dob?e, j? v?s p?ed?m divizijn?mu soudu pro vzpouru. Nemyslete si, ?e budete prvn? jednoro?n? dobrovoln?k, kter? byl za t?to v?lky zast?elen. V Srbsku jsme pov?sili dva jednoro?n? dobrovoln?ky od 10. kompanie a jednoho od 9. jsme zast?elili jako jehn?. A pro?? Pro jejich pali?atost. Ty dva, kte?? byli pov??eni, zdr?hali se prop?chnout ?enu a chlapce jednoho ????ka pod ?abacem a jednoro??k od 9. kumpa?ky byl zast?elen, pon?vad? necht?l j?t kup?edu a vymlouval se, ?e m? otekl? nohy a ?e je platfus. Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?`
      ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nebudu:
      Obr?t se na mne pod?val a ?ekl: ,Posly?te, nejste vy slavjanofil?`
      ,Poslu?n? hl?s?m, ?e nejsem.`
      Potom mne odvedli a ozn?mili mn?, ?e jsem ?alov?n pro vzpouru."
      "Nejlep?? ud?l??," ?ekl ?vejk, "kdy? se bude? te? vyd?vat za blba. Kdy? jsem sed?l na garniz?n?, tak tam s n?mi byt takovej chytrej ?lov?k vzd?lanej, profesor na obchodn? ?kole. Ten dezent?roval z boji?t? a m?l bejt s n?m n?ramn? slavnej proces, aby byl pro postrach odsouzenej a ob??enej, a ten se z toho n?ramn? jednodu?e vyvl?k. Za?al d?lat d?di?n? zat??en?ho, a kdy? ho ?t?bn? l?ka? prohl??el, tak prohl?sil, ?e von nedezent?roval, ?e u? vod ml?d? r?d cestuje, ?e m? v?dycky touhu n?kam daleko zmizet. ?e jednou se probudil v Hamburku a podruh? zas v Lond?n?, a ?e nev?d?l, jak se tam dostal. Otec ?e byl alkoholik a zem?el sebevra?dou p?ed jeho narozen?m, matka ?e byla prostitutkou a op?jela se a zem?ela na delirium. Mlad?? sestra ?e se utopila, star?? ?e se vrhla pod vlak, bratr ?e sko??) z ?elezni?n?ho mostu na Vy?ehrad?, d?de?ek ?e zavra?dil svou ?enu a polil se petrolejem a zap?lil se, druh? babi?ka ?e se toulala s Cik?ny a otr?vila se ve v?zen? sirkami, jeden bratranec ?e byl n?kolikr?t souzen pro ?h??stv? a pod?ezal si v Kartouz?ch ??ly na krku kouskem skla, sest?enice z otcovy strany ?e se vrhla ve V?dni z ?est?ho patra, von s?m ?e je stra?n? zanedban?ho vychov?n? a do deseti let ?e neum?l mluvit, pon?vad? ve v?ku ?esti m?s?c?, kdy? ho p?evazovali na stole a n?kam vodb?hli, ko?ka ho st?hla se stolu a p?dem ?e se uhodil do hlavy. M?v? t?? ob?asn? siln? bolen? hlavy a v takov?ch okam?ic?ch ?e nev?, co d?l?, a v takov?m stavu ?e taky vode?el z fronty do Prahy, a teprve kdy? ho zatkla u Flek? vojensk? policie, ?e p?i?el k sob?. Pane?ku, m?li jste vid?t, jak ho je?t? r?di pustili z vojny, a asi p?t man?k?, kte?? sed?li s n?m v cim?e, v?ichni si to pro v?echen p??pad napsali na pap?rek asi takhle:
      Otec alkoholik. Matka prostitutka.
      I. sestra (utopila)
      II. sestra (vlak)
      Bratr (z mostu)
      D?de?ek ? ?enu, petrolej, zap?lil.
      II. babi?ka (cik?ni, sirky) ? atd.
      A jeden, kdy? to za?al taky p?edn??et ?t?bn?mu l?ka?ovi, u? se nedostal ani p?es bratrance a ?t?bn? l?ka?, pon?vad? u? to byl t?et? p??pad, mu ?ekl: ,Ty chlape, a tvoje sest?enice z otcovy strany se vrhla ve V?dni z ?est?ho patra, ty jse? stra?n? zanedban?ho vychov?n?, a tak t? sprav? korekce: Tak ho odvedli do korekce, sv?zali do kozelce, a hned ho p?e?lo stra?n? zanedban? vychov?n?, i otec alkoholik, i matka prostitutka a rad?ji se p?ihl?sil dobrovoln? na front."
      "Dnes," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "u? na vojn? nikdo nev??? v d?di?n? zat??en?, pon?vad? by to dopadlo tak, ?e by museli v?echny jener?ln? ?t?by zav??t do bl?zince."
      V okovan?ch dve??ch zarachotil kl?? a vstoupil profous:
      "Infanterist ?vejk a sap?r Vodi?ka k panu auditorovi."
      Zvedli se a Vodi?ka ?ekl k ?vejkovi: "Vid?? je, lotry, ka?dej den vejslech, a po??d ??dnej vejsledek. Kdyby u? n?s rad?i, himlhergot, vodsoudili a netahali se s n?ma. Takhle se cel? bo?? den v?l?me a t?ch ma?arskejch kluk? b?h? vokolo..."
      Pokra?uj?ce na cest? k v?slechu do kancel??? divizijn?ho soudu, kter? byly um?st?ny na druh? stran? v jin?m bar?ku, sap?r Vodi?ka uva?oval se ?vejkem, kdy vlastn? p?ijdou p?ed ??dn? soud.
      "Po??d jenom samej vejslech," dopaloval se Vodi?ka, "a kdyby z toho n?co alespo? vylezlo. Spot?ebujou haldy pap?ru a ?lov?k ani ten soud neuvid?. Shnije za m???ema. ?ekni up??mn?, je ta supa k ?r?dlu? A to zel? se zmrzlejma bramborama? Krucifix, takovou blbou sv?tovou vojnu jsem je?t? nikdy ne?ral. J? jsem si to p?edstavoval docela jinak."
      "J? jsem zas docela spokojenej," ?ekl ?vejk, "to je?t? p?ed lety, kdy? jsem slou?il aktivn?, tak n?? sup?k Solpera ??kal, ?e na vojn? mus? bejt si ka?dej v?dom svejch povinnost?, a dal ti p?itom takovou p?es hubu, ?es na to nikdy nezapomn?l. Nebo nebo?t?k obrlajtnant Kvajser, kdy? p?i?el prohl??et kv?ry, tak v?dycky n?m p?edn??el, ?e ka?dej voj?k m? jevit nejv?t?? du?evn? votrlost, pon?vad? voj?ci jsou jenom dobytek, kerej st?t krm?, d? jim na?rat, nap?t kafe, tab?k do fajfky a za to mus? tahat jako volov?."
      Sap?r Vodi?ka se zamyslil a po chv?li se ozval: "A? tam bude?, ?vejku, u toho auditora, tak se nesplet, a co jsi p?ede?le p?i v?slechu mluvil, tak to vopakuj, a? nejsem v n?jak? brynd?. Tedy hlavn?, ?e jsi vid?l, ?e m? napadli ty kluci ma?ar?t?. P?ece jsme to v?echno podnikli na spole?nej ??et."
      "Nic se neboj, Vodi?ko," konej?il ho ?vejk, "jen klid, ??dn? roz?ilov?n?, copak je to n?co, bejt p?ed n?jak?m takov?m divizijn?m soudem. Tos m?l vid?t, jak p?ed lety se takov? vojensk? soud vodbejval zkr?tka. Slou?il ti u n?s v aktivu u?itel Her?l a ten n?m jednou na kavalci vykl?dal, kdy? jsme v?ichni v cim?e dostali kas?rn?ka, ?e je v pra?sk?m muzeu jedna kniha z?pis? takov?ho vojensk?ho soudu za Marie Terezie. Ka?dej regiment m?l sv?ho kata, kter? popravoval voj?ky sv?ho regimentu, kus po kusu, za jeden terezi?nskej tolar. A ten kat podle t?ch z?pis? vyd?lal si n?kerej den a? p?t tolar?. - To se rozum?," dodal ?vejk rozv??n?, "tenkr?t byly siln? regimenty a po??d je po vesnic?ch dopl?ovali."
      "Kdy? jsem byl v Srbsku," ?ekl Vodi?ka, "tak u na?? brig?dy v??eli, kte?? se p?ihl?sili, ????ky za cigarety. Kerej voj?k pov?sil chlapa, ten dostal deset ?portek, za ?enskou a za d?t? p?t. Potom za?lo intendantstvo spo?it a vodst?elovalo se to hromadn?. Se mnou slou?il jeden Cik?n a vo tom jsme to dlouho nev?d?li. Bylo n?m to jenom n?padn?, ?e ho v?dycky na noc n?kam volali do kancel??e. To jsme st?li na Drin?. A jednou v noci, kdy? byl pry?, tak n?komu napadlo ?tourat se v jeho v?cech, a pacholek m?l v ruksaku cel? t?i krabi?ky po stovce ?portek. Potom se vr?til k r?nu do na?? stodoly a my jsme s n?m ud?lali kr?tkej soud. Povalili jsme ho a n?jakej B?loun ho u?krtil ?emenem. M?l ten pacholek tuhej ?ivot jako ko?ka."
      Star? sap?r Vodi?ka si odplivl: "Ne a ne ho u?krtit, u? se n?m pod?lal, vo?i mu vylezly, a po??d je?t? byl ??vej jako nedo??znutej kohout. Tak ho trhli jako ko?ku. Dva za hlavu, dva za nohy a zakroutili mu vaz. Potom jsme na n?ho navl?kli jeho ruksak i s cigaretama a hodili ho p?kn? do Driny. Kdopak by takov? cigarety kou?il. R?no byla po n?m sh??ka."
      "To jste m?li hl?sit, ?e dezent?roval," roz?afn? podotkl ?vejk, "?e u? se na to p?ipravoval a ?e ka?dej den ??kal, ?e se ztrat?."
      "Ale kdo by na takov? v?ci myslel," odpov?d?l Vodi?ka, "my jsme sv? ud?lali a vo v?ci ostatn? jsme nem?li ??dnou starost. Tam to bylo ?pln? lehk?. Ka?dej den n?kdo zmizel, a ani u? to z Driny nelovili. Plaval tam nadmutej ????k vedle na?eho rozfl?kan?ho landver?ka hezky po Drin? do Dunaje. N?kte?? nezku?en?, kdy? to vid?li ponejprv, tak dostali malinkou hore?ku."
      "T?m m?li d?t chinin," ?ekl ?vejk.
      Vstoupili pr?v? do bar?ku s kancel??emi divizijn?ho soudu a patrola je ihned odvedla do kancel??e ??slo 8, kde za dlouh?m stolem s haldami spis? sed?l auditor Ruller.
      P?ed n?m le?el n?jak? d?l z?kon?ku, na kter?m st?la nedopit? sklenice ?aje. Po prav? stran? na stole st?l krucifix z napodoben? slonoviny, se zapr??en?m Kristem, kter? se zoufale d?val na podstavec sv?ho k???e, na kter?m byl popel a oharky z cigaret.
      Auditor Ruller oklep?val si pr?v? k nov? l?tosti uk?i?ovan?ho boha novou cigaretu o podstavec krucifixu a druhou rukou nadzvedal sklenici s ?ajem, kter? se p?ilepila na z?kon?k.
      Vyprostiv sklenici z objet? z?kon?ku, listoval se d?l v knize vyp?j?en? z d?stojnick?ho kasina. Byla to kniha Fr. S. Krause s mnohoslibn?m n?zvem Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral.
      Zad?val se na reprodukci naivn?ch kreseb mu?sk?ho i ?ensk?ho pohlavn?ho ?stroje s p?il?haj?c?mi ver?i, kter? objevil u?enec Fr. S. Krause na z?chodc?ch berl?nsk?ho Z?padn?ho n?dra??, tak?e neobr?til pozornost na ty, kte?? vstoupili.
      Vytrhl se z pozorov?n? reprodukc? teprve zaka?l?n?m Vodi?ky.
      "Was geht los?" ot?zal se, listuje d?l a hledaje pokra?ov?n? naivn?ch kresbi?ek, skic a n??rt?. "Poslu?n? hl?s?m, pane auditor," odpov?d?l ?vejk, "kamar?d Vodi?ka se nastyd a te? ka?le." Auditor Ruller teprve te? se pod?val na ?vejka a na Vodi?ku.
      Sna?il se dodati sv? tv??i p??sn?ho v?razu. "Kone?n? ?e lezete, chlapi," ?ekl, ?touraje se v hald? spis? na stole, "dal jsem v?s p?edvolat na dev?tou hodinu a te? je pomalu jeden?ct "
      "Jak to stoj??, ty vole?" ot?zal se Vodi?ky, kter? si dovolil ud?lat pohov. "A? ?eknu r?t, tak si m??e? d?lat s haksnama, co chce?."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane auditor," ozval se ?vejk, "?e von m? revma."
      "Ty dr? rad?i hubu," ?ekl auditor Ruller, "a? se t? na n?co zept?m, tak teprv bude? odpov?dat. T?ikr?t jsi byl u mne u v?slechu a lezlo to z tebe jako z chlupat? deky. Tak najdu to nebo nenajdu? M?m j? s v?mi, vy chlapi mizern?, pr?ci. Ale ono se v?m to nevyplatilo, obt??ovat zbyte?n? soud. Tak se pod?vejte, parchanti," ?ekl, kdy? vyt?hl z haldy akt? obs?hl? spis s n?pisem ,Schwejk & Woditschka`. "Nemyslete si, ?e se budete u divisionsgerichtu v?let d?l kv?li n?jak? hloup? rva?ce a vyhnete se na n?jak? ?as front?. Kv?li v?m jsem musel telefonovat a? s arm?dn?m gerichtem, vy h?upi."
      Vzdychl si.
      "Netva? se tak v??n?, ?vejku, ono ti to na front? p?ejde, pr?t se s n?jak?mi honv?dy," pokra?oval, "l??en? se s v?mi ob?ma zastavuje a ka?d? z v?s jde k sv? ??sti, kde budete potrest?ni u raportu, a pak p?jdete s mar?kou na frontu. Jestli v?s je?t? jednou dostanu do ruky, vy holomci, tak s v?mi zato??m, ?e budete na to koukat. Zde m?te propou?t?c? blanket a chovejte se ??dn?. Odve?te je do ??sla 2."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane auditor," ?ekl ?vejk, "?e si va?e slova vezmeme oba k srdci a ?e v?m mockr?t d?kujeme za va?i dobrotu. Kdyby to bylo v civilu, tak bych si dovolil ??ct, ?e jste zlatej ?lov?k. A z?rove? v?s mus?me voba mockr?t prosit za vodpu?t?n?, ?e jste se s n?mi tolik musel abg?bovat. My si toho vopravdu nezaslou??me."'
      "Tak u? t?hn?te ke v?em ?ert?m," rozk?ikl se auditor na ?vejka, "neb?t toho, ?e se za v?s oba p?imluvil pan obrst Schr?der, tak nev?m, jak by to s v?ma bylo dopadlo."
      Vodi?ka c?til se teprve star?m Vodi?kou a? na chodb?, kdy? ?li s patrolou do kancel??e ??slo 2.
      Voj?k, kter? je vedl, b?l se, ?e p?ijde pozd? na ob?d, a proto se vyj?d?il:
      "Tak to trochu nat?hn?te, ho?i, t?hnete se jako v?i."
      Tu Vodi?ka prohl?sil, aby si moc neroztahoval ku?nu a ?e m??e mluvit o ?t?st?, ?e je ?ech. Kdyby byl Ma?ar, ?e by ho roztrhl jako slane?ka.
      Pon?vad? v kancel??i ?li si vojen?t? p?sa?i pro min??, byl nucen voj?k, kter? je vedl, p?iv?st je prozat?m nazp?tek do v?zen? divizijn?ho soudu, co? se neobe?lo bez prokl?n?n? z jeho strany, kter? adresoval na nen?vid?nou rasu vojensk?ch p?sa??.
      "Kamar?di, mn? zas seberou v?echno mastn? ze supy," zaho?ekoval tragicky, "a m?sto masa nechaj? mn? ?lachu. V?era jsem eskortoval taky dva do l?gru a n?kdo mn? se?ral p?l veky, kterou pro mne vyfasovali."
      "Vy holt tady u divizijn?ho soudu nemysl?te ne? na ?r?dlo," ?ekl Vodi?ka, kter? ji? ?pln? ok??l.
      Kdy? jednoro?n?mu dobrovoln?kovi ozn?mili, jak to s nimi dopadlo, zvolal: "Tedy mar?ka, p??tel?! Je to jako v ?asopise ?esk?ch turist?: ,Dobr? v?tr!` P??pravn? pr?ce na cestu jsou ji? hotovy, v?e slavnou vojenskou spr?vou obstar?no a vykon?no. I vy jste objedn?ni p?ipojiti se k v?letu do Hali?e. Nastupte cestu s mysl? veselou a lehk?m, radostn?m srdcem. Chovejte neoby?ejnou l?sku pro ty krajiny, kde budou v?m p?edstavovat z?kopy. Je to tam kr?sn? a nanejv?? zaj?mav?. Budete se v d?ln? cizin? c?titi jako doma, jako v p??buzn?m kraji, ba skoro jako v mil? domovin?. S city povznesen?mi nastoup?te pout do krajin, o kter?ch ji? star? Humboldt pravil: ,V cel?m sv?t? nevid?l jsem n?co velkolep?j??ho nad tu blbou Hali?: Hojn? a vz?cn? zku?enosti, jich? nabyla na?e slavn? arm?da na ?stupu z Hali?e p?i prv? cest?, budou na?im nov?m v?le?n?m v?prav?m jist? v?tan?m vod?tkem p?i sestavov?n? programu druh? cesty. Jen po??d rovn? za nosem do Ruska a z radosti vypalte do vzduchu v?echny patrony."
      P?ed odchodem ?vejka a Vodi?ky po ob?d? do kancel??e p?istoupil k nim ne?tastn? u?itel, kter? slo?il b?se? o v??ch, a ?ekl tajemn?, odv?d?je oba stranou: "Nezapome?te, a? budete na rusk? stran?, ??ct hned k Rus?m: Zdr?vstvujt?, ruskije bratja, my bra?ja ?echi, my n?t avstrijci."
      Kdy? vych?zeli z bar?ku, tu Vodi?ka, cht?je manifesta?n? vyj?d?it svou nen?vist k Ma?ar?m a to, ?e ho nezdolala a nezviklala vazba v jeho p?esv?d?en?, ?l?pl Ma?arovi, kter? necht?l slou?it na vojn?, na nohu a za?val na n?ho: "Vobuj se, pahejle!"
      "M?l mn? n?co ??ct," s nelibost? prohl?sil potom sap?r Vodi?ka k ?vejkovi, "m?l se ozvat, tak bych mu jeho ma?arskej ?makov?k roztrh vod ucha k uchu. A von, kluk blb?, ml?? a d? si ?lapat po botech. Hergot, ?vejku, j? m?m takovej vztek, ?e nejsem vodsouzenej. Dyt to vypad?, jako kdyby se n?m vysm?vali, ?e to s t?ma Mad'arama nestoj? ani za ?e?. A p?ece jsme se bili jako lvi. To jsi zkazil ty, ?e n?s nevodsoudili a ?e n?m dali takov? vysv?d?en?, jako bychom se ani neum?li po??dn? pr?t. Co si vlastn? vo n?s mysl?. Dy? to byl docela slu?nej konflikt."
      "Milej hochu," ?ekl ?vejk dobr?cky, "j? dob?e nech?pu, jak t? to nem??e t??it, ?e n?s divisionsgericht ou?edn? uznal za docela slu?n? lidi, proti ker?m nic nem??e m?t. J? jsem se u vejslechu, to je pravda, vymlouval v?elijak, to se mus? d?lat, to je povinnost? lh?t, jako ??k? advok?t Bass sv?m klient?m. Kdy? se m? pan audior zeptal, pro? jsme vtrhli do bytu toho pana K?konyiho, tak jsem mu prost? ?ek: ,J? myslel, ?e se nejl?pe s panem K?konyim pozn?me, kdy? ho budem nav?t?vovat: Pan auditor se m? pak u? na nic neptal a m?l u? toho dost. - To si pamatuj," pokra?oval ?vejk v ?vaze, "?e se p?ed vojenskejma soudy ??dnej nesm? p?izn?vat. Kdy? jsem sed?l u garnisonsgerichtu, tak se ve vedlej?? cim?e jeden voj?k p?iznal, a jak se to vostatn? dozv?d?li, tak mu dali deku a poru?ili mu, ?e mus? sv? p?izn?n? vodvolat."
      "Kdybych ud?lal n?co ne?estn?ho, tak bych se nep?iznal," ?ekl sap?r Vodi?ka, "ale kdy? se mne ten kluk auditorsk? p??mo zeptal: Pral jste se?, tak jsem ?ekl: Ano, pral jsem se. Zt?ral jste n?koho? Zajist?, pane auditore. Poranil jste p?i tom n?koho? Ov?em?e, pane auditore. A? v?, s k?m mluv?. A to je pr?v? ta vostuda, ?e n?s vosvobodili. To je, jako kdyby necht?l v??it tomu, ?e jsem p?erazil vo ty kluky ma?arsk? ?ber?vunk, ?e jsem z nich ud?lal nudle, boule a mod?iny. Tys byl p?ece p?i tom, jak v jeden moment jsem m?l t?i kluky madarsk? na sob?, a jak za chvilku v?lelo se to v?echno na zemi a j? ?lapal po nich. A po tom po v?em zastav? takovej usmrkanej auditorskej kluk s n?ma vy?et?ov?n?. To je, jako by mn? ?ek: Kam se serete, vy a pr?t se. A? bude po vojn? a budu v civilu, j? ho vo?umu n?kde najdu a pak mu uk??u, jestli se nedovedu pr?t. Potom p?ijedu sem do Kir?lyhidy a ud?l?m tady takov? binec, ?e to sv?t nevid?l a ?e se budou lidi schov?vat do sklepa, a? se dozv?d?, ?e jsem se p?i?el pod?vat na ty ro???ky v Kir?lyhid?, na ty lumpy, na ty pacholky."
      -
      V kancel??i bylo v?echno odbyto velice rychle. N?jak? fel?k s hubou je?t? zama?t?nou od ob?da, pod?vaje ?vejkovi a Vodi?kov? pap?ry s n?ramn? v??nou tv???, nedal si uj?t t? p??le?itosti, aby nepronesl k ob?ma ?e?, ve kter? apeloval na jich vojensk?ho ducha, propl?taje to, pon?vad? byl Vasrpol?k, r?zn?mi p?kn?mi v?razy sv?ho n??e??, jako "marekvium", "glupi rolmopsie", "krajcov? sedmina", "svi?a por?pan?" a "dum v?m ban? na mjesjnuckovy va?i gzichty".
      Kdy? se ?vejk s Vodi?kou lou?il, pon?vad? ka?d?ho odv?d?li k jejich ??sti, ?ekl ?vejk: "A? bude po t? vojn?, tak m? p?ijel nav?t?vit. Najde? m? ka?dej ve?er od ?esti hodin u Kalicha na Boji?ti."
      "To se v?, ?e tam p?ijdu," odpov?d?l Vodi?ka, "bude tam n?jak? sranda?"
      "Ka?dej den se tam n?co strhne," sliboval ?vejk, "a kdyby to bylo moc tich?, tak u? to n?jak za??d?me."
      Roze?li se, a kdy? byli od sebe ji? hodn? krok?, volal star? sap?r Vodi?ka za ?vejkem: "Tak se ale jist? postarej vo n?jakou z?bavu, a? tam p?ijdu."
      Na?e? ?vejk volal nazp?t: "P?ijel ale ur?it?, a? bude konec t?hle v?lce."
      Potom se vzd?lili a bylo sly?et zas za hodnou chv?li za rohem z druh? ?ady bar?k? hlas Vodi?ky: "?vejku, ?vejku, jak? maj? pivo u Kalicha?"
      A jako ozv?na ozvala se ?vejkova odpov??: "Velkopopovick?."
      "J? myslel, ?e sm?chovsk?," volal z d?lky sap?r Vodi?ka.
      "Maj? tam taky holky," k?i?el ?vejk.
      "Tedy po v?lce v ?est hodin ve?er," k?i?el zezdola Vodi?ka.
      "P?ijel' rad?j vo p?l sedm?, kdybych se n?kde vopozdil," odpov?dal ?vejk.
      Potom ozval se je?t?, ji? z velk? d?lky, Vodi?ka: "V ?est hodin nem??e? p?ij?t?"
      "Tak p?ijdu tedy v ?est," sly?el Vodi?ka odpov?? vzdaluj?c?ho se kamar?da.
      A tak se roze?el dobr? voj?k ?vejk se star?m sap?rem Vodi?kou. "Wenn die Leute auseinander gehen, da sagen sie Auf Wiedersehen."

5. kapitola

Z Mostu nad Litavou k Sokalu

      Nadporu??k Luk?? chodil roz?ilen? po kancel??i 11. mar?ov? roty. Byla to tmav? d?ra v bar?ku roty, p?epa?en? z chodby prkny. St?l, dv? ?idle, ba?ka s petrolejem a kavalec.
      P?ed n?m st?l ??etn? ?ikovatel Van?k, kter? zde sestavoval listiny k v?plat? ?oldu, vedl ??ty kuchyn? pro mu?stvo, byl finan?n?m ministrem cel? roty a tr?vil tu cel? bo?? den, zde t?? spal.
      U dve?? st?l tlust? p???k, zarostl? vousy jako Krakono?. To byl Baloun, nov? sluha nadporu??ka, v civilu mlyn?? n?kde u ?esk?ho Krumlova.
      "Vybral jste mn? opravdu znamenit?ho pucfleka," mluvil nadporu??k Luk?? k ??etn?mu ?ikovateli, "d?kuji v?m srde?n? za to mil? p?ekvapen?. Prvn? den si ho po?lu pro ob?d do ofic?rsmin??e, a on mn? ho p?l se?ere."
      "Rozlil jsem pros?m," ?ekl tlust? obr.
      "Dob?e, rozlils. Tos moh rozl?t jedin? pol?vku nebo om??ku, ale ne frankfurtskou pe?eni. V?dy? jsi mn? p?inesl jen takov? kousek, co by se za nehet ve?lo. A kams dal ?tr?dl?"
      "J? jsem..."
      "Ale nezap?rej, tys ho se?ral."
      Nadporu??k Luk?? pronesl posledn? slova s takovou v??nost? a tak p??sn?m hlasem, ?e Baloun mimod?k ustoupil o dva kroky.
      "J? jsem se informoval v kuchyni, co jsme dnes m?li k ob?du. A byla pol?vka s j?trov?mi knedl??ky. Kam jsi dal ty knedl??ky? Vytahal jsi je po cest?, to je jist? pravda. Potom bylo hov?z? maso s okurkou. Cos s t?m ud?lal? Taky jsi se?ral. Dva pl?tky frankfurtsk? pe?en?. A p?ines jsi jen p?l pl?tku, he? Dva kousky ?tr?dlu! Kams ho dal? Nacpal jsi se, prase mizern?, ohavn?. Mluv, kam jsi dal ?tr?dl? ?e ti upad do bl?ta? Ty prev?te jeden. M??e? mn? uk?zat to m?sto, kde le?? v bl?t?? ?e hned n?jakej pes p??b?h jako na zavolanou, popad ho a odnes? Je???ikriste, j? ti tak nafackuju hubu, ?e bude? m?t hlavu jako ?tandl?k! Je?t? mn?, ta svin?, zap?r?. V??, kdo t? vid?l? Zde rechnungsfeldv?bl Van?k. Ten p?i?el ke mn? a pov?d?: ,Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e to va?e prase, Baloun, v?m ?ere ob?d. D?v?m se z okna a on se cpe, jako by nejedl cel? t?den.` Posly?te, Sie Rechnungsfeldwebel, nemohli jste opravdu vybrat jin? dobytek pro m? ne? tohoto chlapa?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e se zd?l Baloun z cel? na?? mar?kumpa?ky nejpo??dn?j??m mu?em. Je takov? nemehlo, ?e si nepamatuje ani jeden kv?rgrif, a d?t mu flintu do ruky, je?t? by ud?lal n?jak? ne?t?st?. P?i posledn?m cvi?en? blindpatronama byl by m?lem vyst?elil oko sousedovi. Myslel jsem, ?e m??e alespo? takovouhle slu?bu zast?vat."
      "A se?rat v?dy cel? ob?d sv?mu p?novi," ?ekl Luk??, "jako by mu nesta?ila jeho porce. Nem?? snad hlad?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e m?m po??de hlad. Kdy? n?komu zbude chleba, tak ho odkoup?m od n?ho za cigarety, a je?t? to je v?echno m?lo. J? u? jsem takovej od p??rody. Mysl?m v?dycky, ?e u? jsem sytej, a vono nic. Za chvilku zas, jako p?ed j?dlem, za?ne mn? kru?et v ?aludku, a vida ho, von se u? mrcha p?ihla?uje. N?kdy si mysl?m, ?e u? m?m opravdu dost, ?e se u? do m? nic nem??e vej?t, ale toto. Vid?m n?koho, ?e j?, nebo ucejt?m jen tu v?ni, a hned je mn? v ?aludku jako po vymeten?. Za?ne se ?aludek hned zas hl?sit o svoje pr?va a j? bych pot?kal h?eb?ky. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e u? jsem prosil, abych mohl dost?vat dvojn?sobnou porci; byl jsem kv?li tomu v Bud?jovic?ch u regimentsarcta a ten m? m?sto toho dal na t?i dny na marodku a p?edepsal mn? na den jen hrn??ek ?ist? pol?vky. J? prej t?, ty kan?lie, nau??m m?t hlad. P?ijd' sem je?t? jednou, tak uvid??, jak odtud vodejde? jako chmelov? ty?ka! J? nemus?m, pane obrlajtnant, vid?t jen dobr? v?ci, i voby?ejn? m? za?nou dr??dit a hned se mn? d?laj? sliny. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e uctiv? pros?m, aby mn? byla povolena dvojit? porce. Jestli u? masa nebude, tak alespo? ten p??krm, brambory, knedl?ci, trochu vom??ky, toho v?dycky z?stane..."
      "Dob?e, j? jsem vyslech ty drzosti, Baloune," odpov?d?l nadporu??k Luk??. "Sly?el jste n?kdy, Sie Rechnungsfeldwebel, ?e d??v by byl voj?k tak drze] je?t? ke v?emu jako tento chlap? Se?ere mn? ob?d a je?t? chce, aby se mu povolila dvojit? porce. J? ti ale uk??u, Baloune, ?e vytr?v??. - Sie Rechnungsfeldwebel," obr?til se na Va?ka, "odve?te ho ke kapr?lovi Weidenhofrovi, a? ho p?kn? uv??e na dvo?e u kuchyn? na dv? hodiny, a? budou dnes ve?er rozd?vat gul??. A? ho uv??e p?kn? vysoko, aby jen tak se dr?el na ?pi?k?ch a vid?l, jak se v kotli ten gul?? va??. A za?i?te to tak, a? je je?t? uv?z?na ta potvora, a? se bude u kuchyn? rozd?vat gul??, aby mu sliny tekly jako hladov? ?ub?, kdy? ?ich? u uzen??sk?ho kr?mu. ?ekn?te kucha?ovi, a? jeho porci rozd?!"
      "K slu?b?m, pane obrlajtnant. Poj?te, Baloune!"
      Kdy? odch?zeli, zadr?el je ve dve??ch nadporu??k, a d?vaje se do ud??en? tv??e Balounovy, zvolal v?t?zoslavn?: "To sis pomoh, Baloune. Dobrou chu? p?eji! A jestli mi to je?t? jednou provede?, po?lu t? bez milosti p?ed poln? soud." Kdy? se vr?til Van?k a ozn?mil, ?e Baloun je ji? uv?z?n, ?ekl nadporu??k Luk??: "Vy mne zn?te, Va?ku, ?e takov? v?ci nerad d?l?m, ale nemohu si pomoct. Za prv? uzn?te, ?e kdy? psovi berete kost, tak ur??. Nechci m?t kolem sebe podl?ho chlapa, a za druh? ji? ta okolnost, ?e je Baloun uv?z?n, m? velk? mor?ln? a psychologick? v?znam pro cel? man?aft. Ti chlapi si posledn? dobou, kdy? jsou u mar?ky a v?d?, ?e z?tra nebo poz?t?? pojedou do pole, d?laj?, co cht?j?."
      Nadporu??k Luk?? vypadal velice utr?pen? a pokra?oval tich?m hlasem: "P?edev??rem p?i nachtiibungu m?li jsme, jak v?te, man?vrovat proti einj?hrigfreiwilligenschule za cukrovarem. Prvn? ?varm, vorhut, ten ?el je?t? ti?e po silnici, pon?vad? ten jsem vedl s?m, ale druh?, kter? m?l j?t nalevo a rozeslat vorpatroly pod cukrovar, ten si po??nal, jako kdyby ?el z v?letu. Zp?vali a dupali, ?e to muselo b?t sly?et a? v l?gru. Potom na prav?m flangu ?el rekognosc?rovat ter?n t?et? ?varm pod les, to bylo vzd?leno od n?s dobr?ch deset minut, a je?t? na tu vzd?lenost bylo vid?t, jak chlapi kou??, sam? ohniv? body ve tm?. A ?tvrt? ?varm, ten m?l d?lat nachhut, a ?ertv? jak se to stalo, ?e se objevil najednou p?ed na??m vorhutem, tak?e byl pova?ov?n za nep??tele, a j? jsem musel ustupovat p?ed vlastn?m nachhutem, kter? proti mn? forykoval. To je jeden?ct? mar?kumpanie, kterou jsem zd?dil. Co z nich mohu ud?lat? Jak si budou po??nat v opravdov?m gefechtu?"
      Nadporu??k Luk?? m?l p?itom ruce sepjaty a tv??il se mu?ednicky a ?pi?ka jeho nosu se prot?hla.
      "To si z toho, pane nadporu??ku, nic ned?lejte," sna?il se ho upokojit ??etn? ?ikovatel Van?k, "nelamte si s t?m hlavu. J? u? byl u t?ech mar?ek, ka?dou n?m s cel?m batali?nem rozfl?kali a ?li jsme se form?rovat znova. A v?echny mar?kumpa?ky byla jedna jako druh?, ??dn? nebyla o chlup lep?? ne? va?e, pane obrlajtnant. Nejhor?? byla dev?t?. Ta s sebou odt?hla do zajet? v?echny ?ar?e i s kompaniekomandantem. M? jenom to zachr?nilo, ?e jsem ?el k regimentstr?nu fasovat pro kumpa?ku rum a v?no a oni to odbyli beze mne. - A to nev?te, pane obrlajtnant, ?e p?i tom posledn?m nachtiibungu, o kter?m jste vypravoval, einj?hrigfreiwilligenschule, kter? m?la na?i kumpa?ku obej?t, dostala se a? k Nezidersk?mu jezeru? Ma??rovala po??d pry?, a? do r?na, a vorposty se dostaly a? do bahna. A vedl je s?m pan hejtman S?gner. Byly by snad p?i?ly a? do ?opron?, kdyby se nebylo rozednilo," pokra?oval tajemn?m hlasem ??etn? ?ikovatel, kter? si liboval v takov?ch p??padech a m?l v evidenci v?echny podobn? ud?losti.
      "A v?te, pane obrlajtnant," ?ekl, d?v?rn? mrkaje, "?e se m? st?t pan hejtman S?gner batalionskomandantem na?eho mar?batali?nu? Nap?ed, jak ??kal ?t?bsfeldv?bl Hegner, se myslelo, ?e vy budete, pon?vad? jste nejstar?? d?stojn?k u n?s, batalionskomandantem, a potom pr? p?i?lo od divize na brig?du, ?e je jmenov?n pan hejtman S?gner."
      Nadporu??k Luk?? zahryzl se do pysk? a zap?lil si cigaretu. V?d?l o tom a byl p?esv?d?en, ?e se mu d?je k?ivda. Hejtman S?gner ho ji? dvakr?t p?esko?il v postupu, ale ne?ekl nic jin?ho ne?: "Copak hejtman S?gner..."
      "J? z toho nem?m moc velkou radost," d?v?rn? se ozval ??etn? ?ikovatel, "vypravoval ?t?bsfeldv?bl Hegner, ?e pan hejtman S?gner v Srbsku na po??tku v?lky cht?l n?kde u ?ern? Hory v hor?ch se vyznamenat a hnal jednu kumpa?ku sv?ho ba???ku za druhou na ma??ngev?ry do srbsk?ch ?telung?, a?koliv to byla ?pln? zbyte?n? v?c a infant?rie tam byla star?ho kozla co platn?, pon?vad? Srby odtamtud z t?ch skal mohla dostat jen artil?rie. Z cel?ho batali?nu zbylo jen 80 mu??, pan hejtman S?gner s?m dostal hand??s, potom v nemocnici je?t? ?plavici, a zase se objevil v Bud?jovic?ch u regimentu a v?era pr? ve?er vypravoval v kasin?, jak se t??? na front, ?e tam nech? cel? mar?batali?n, ale ?e n?co dok??e a dostane signum laudis, za Srbsko ?e dostal nos, ale te? ?e bud padne s cel?m mar?batali?nem, nebo bude jmenov?n obrstlajtnantem, ale mar?bat?k ?e mus? za?vat. J? mysl?m, pane obrlajtnant, ?e se takov? riziko t?k? i n?s. Vypravoval ned?vno ?t?bsfeldv?bl Hegner, ?e p??li? nelad?te s panem hejtmanem S?gnerem a ?e on pr?v? po?le na?i 11. kumpa?ku prvn? do gefechtu na ta nejhrozn?j?? m?sta."
      ??etn? ?ikovatel si vzdychl: "J? bych byl toho n?hledu, ?e v takov? v?lce, jako je tahle, kdy je tolik vojska a takov? dlouh? fronta, ?e by se sp?? mohlo doc?lit v?c jenom po??dn?m man?vrov?n?m ne?li n?jak?mi zoufal?mi ataky. J? to vid?l pod Duklou p?i 10. mar?kumpa?ce. Tenkr?t se to v?echno odbylo ?pln? hladce, p?i?el rozkaz ,Nicht schie?en`, a tak se nest??lelo a ?ekalo, a? se Rusov? p?ibl??ili a? k n?m. Byli bychom je zajali bez v?st?elu, jenom?e tenkr?t m?li jsme vedle sebe na lev?m flanku ?elezn? mouchy, a ti pitom? landver?ci tak se lekli, ?e se k n?m Rusov? bl???, ?e se za?ali spou?t?t dol? ze str?n? po sn?hu jako na klouza?ce, a my jsme dostali rozkaz, ?e Rusov? protrhli lev? flank, abychom se hled?li dostat k brig?d?. J? byl tenkr?t pr?v? u brig?dy, abych si dal potvrdit kompanieverpflegungsbuch, pon?vad? jsem nemohl naj?t n?? regimentstr?n, kdy? vtom za?nou k brig?d? chodit prvn? z 10. mar?ky. Do ve?era jich p?i?lo sto dvacet, ostatn? pr? po sn?hu sjeli, jak p?i ?stupu zabloudili, n?kde do rusk?ch ?telung?, jako by to byl tobogan. Tam to bylo hrozn?, pane obrlajtnant, Rusov? m?li v Karpatech ?telungy naho?e i dole. A potom, pane obrlajtnant, pan hejtman S?gner..."
      "Dejte mn? u? pokoj s panem hejtmanem S?gnerem," ?ekl nadporu??k Luk??, "j? to v?echno zn?m a nemyslete si, ?e kdy? bude n?jak? ?turm a gefecht, ?e vy op?t n?hodou budete n?kde u regimentstr?nu fasovat rum a v?no. Byl jsem upozorn?n, ?e vy stra?n? chlast?te, a kdo se pod?v? na v?? ?erven? nos, ten hned vid?, koho m? p?ed sebou."
      "To je z Karpat, pane obrlajtnant, tam jsme to museli d?lat, min?? k n?m p?ich?zela nahoru studen?, z?kopy jsme m?li ve sn?hu, ohe? se nesm?l d?lat, tak n?s dr?el jen ten rum. A neb?t m?, bylo by to dopadalo jako u jin?ch kumpa?ek, ?e ani ten rum nebyl a lidi mrzli. Zato u n?s jsme m?li v?ichni ?erven? nosy od rumu, ale to m?lo zas tu nev?hodu, ?e od batali?nu p?i?el rozkaz, aby na patroly chodil jen ten man?aft, kter? m? ?erven? nosy."
      "Nyn? m?me zimu ji? za sebou," prohodil v?znamn? nadporu??k.
      "Rum je, pane obrlajtnant, v poli nezbytnou v?c? v jak?koliv ro?n? dob?, stejn? jako v?no. P?sob?, abych tak ?ekl, dobrou n?ladu. Za p?l es??lku v?na a ?tvrt litru rumu budou se v?m lidi pr?t s ka?d?m... Kter? dobytek to zas klep? na dve?e, co?pak ne?te na dve??ch ,Nicht klopfen!`? Herein!"
      Nadporu??k Luk?? oto?il se na ?idli ke dve??m a zpozoroval, ?e se dve?e pomalu a ti?e otv?raj?. A stejn? tak ti?e vstoupil do kancel??e 11. mar?kumpanie dobr? voj?k ?vejk, salutuje ji? ve dve??ch a patrn? ji? tenkr?t, kdy? klepal na dve?e, d?vaje se na n?pis "N?cht klopfen!"
      Jeho salutov?n? bylo plnozvu?n?m doprovodem k jeho neskonale spokojen?, bezstarostn? tv??i. Vypadal jako ?eck? b?h zlod?jstv? ve st??zliv? uniform? rakousk?ho infanter?ka.
      Nadporu??k Luk?? na okam?ik p?iv?el o?i p?ed t?m pohledem dobr?ho voj?ka ?vejka, kter? ho sv?m pohledem obj?mal a l?bal.
      Asi s takov?m zal?ben?m se d?val marnotratn?, ztracen? a op?t nalezen? syn, na sv?ho otce, kdy? ten k jeho poct? ot??el na ro?ni berana.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde," ozval se ode dve?? ?vejk s takovou up??mnou nenucenost?, ?e r?zem se nadporu??k Luk?? vzpamatoval. Od t? doby, kdy mu ozn?mil plukovn?k Schr?der, ?e mu op?t po?le ?vejka na krk, nadporu??k Luk?? si v duchu ka?d? den oddaloval ono setk?n?. Ka?d?ho r?na si ??kal: "On je?t? dnes nep?ijde, on tam snad n?co provedl a oni si ho tam je?t? nechaj?."
      A ty v?echny kombinace ?vejk uvedl na pravou m?ru sv?m vstupem, proveden?m tak mile a prost?.
      ?vejk pod?val se nyn? na ??etn?ho ?ikovatele Va?ka, a obraceje se k n?mu, podal mu s p??jemn?m ?sm?vem pap?ry, kter? vyt?hl z kapsy pl??t?: "Poslu?n? hl?s?m, pane rechnugsfeldv?bl, ?e m?m tyhle pap?ry, kter? mn? napsali v regimentskancel??i, vodevzdat v?m. Je to kv?li l?nungu a zaps?n? m? na frpfl?gung."
      ?vejk pohyboval se tak voln? spole?ensky v kancel??i i 1. mar?kumpanie, jako by byl s Va?kem nejlep??m kamar?dem, na co? ??etn? ?ikovatel reagoval prost? slovy: "Polo?te to na st?l."
      "Ud?l?te velice dob?e, Sie Rechnungsfeldwebel, kdy? n?s nech?te o samot? se ?vejkem," s povzdechem ?ekl nadporu??k Luk??.
      Van?k ode?el a z?stal st?t za dve?mi, aby poslouchal, co ti dva si budou pov?dat.
      Nap?ed nesly?el ni?eho, nebo? ?vejk i nadporu??k Luk?? ml?eli. Oba se dlouho na sebe d?vali a pozorovali se. Luk?? se d?val na ?vejka, jako by cht?l ho hypnotizovat, jako kohoutek stoj?c? proti ku?eti a chystaj?c? se na n? vrhnout.
      ?vejk, jako v?dy, d?val se sv?m vlah?m, n??n?m pohledem na nadporu??ka Luk??e, jako by cht?l mu ??ct: Op?t pohromad?, m? sladk? du?e, te? u? n?s nic nerozdvoj?, m?j holoubku.
      A kdy? dlouho se nadporu??k neoz?val, v?raz o?? ?vejkov?ch promluvil s l?tostivou n?hou: Tak ?ekni n?co, m?j zlat?, vyj?d?i se!
      Nadporu??k Luk?? p?eru?il toto trapn? ticho slovy, do kter?ch sna?il se vlo?it notnou porci ironie: "P?kn? v?s v?t?m, ?vejku. D?kuji v?m za n?v?t?vu. Vida, to jsou k n?m hosti."
      Nezdr?el se v?ak a zlost minul?ch dn? vybila se hroznou ranou p?st? do stolu, kde posko?il kalam?? a vypryskl inkoust na l?nungslistu.
      Sou?asn? vysko?il nadporu??k Luk??, postavil se t?sn? k ?vejkovi a za?val na n?ho: "Vy dobytku," a po?al chodit v ?zk? prosto?e kancel??e, p?i?em? si v?dy p?ed ?vejkem odplivl.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, kdy? nadporu??k Luk?? nep?est?val chodit a zu?iv? odhazovat do kouta zma?kan? chuchvalce pap?ru, pro kter? si v?dy do?el ke stolu, "?e jsem psan? ??dn? odevzdal. Na?el jsem ??astn? pan? K?konyiovou a mohu ??ct, ?e je to velice hezk? ?ensk?, j? ji sice vid?l jenom, kdy? plakala..."
      Nadporu??k Luk?? si sedl na kavalec ??etn?ho podd?stojn?ka a chraplav?m hlasem zvolal: "Kdy bude tomu konec, ?vejku."
      ?vejk odpov?d?l, jako by byl p?eslechl: "Potom jsem tam m?l malinkou nep??jemnost, ale vzal jsem v?echno na sebe. Voni mn? sice nev??ili, ?e si dopisuju s tou pan?, tak jsem psan? rad?ji spolkl p?i vejslechu, abych jim spletl ka?dou stopu. Potom jsem se n?jak ?irou n?hodou, jinak si to nem??u vysv?tlit, zapletl do n?jak? malink? a velice nepatrn? rva?i?ky. I z toho jsem se dostal a uznali mou nevinnost a poslali m? k regimentsraportu a zastavili u divizijn?ho soudu cel? vy?et?ov?n?. V regimentskancel??i byl jsem p?r minut, a? p?i?el pan obrst a ten mn? trochu vynadal a ?ekl, ?e se m?m ihned u v?s, pane obrlajtnant, hl?sit jako ordonanc, a poru?il mn?, abych v?m ozn?mil, ?e v?s ??d?, abyste hned p?i?el k n?mu kv?li mar?kumpa?ce. Je u? tomu v?c ne? p?l hodiny, ale von pan obrst nev?d?l, ?e mne je?t? pot?hnou do regimentskancel??e a tam ?e budu sed?t je?t? p?es ?tvrt hodiny, pon?vad? m?m za tu celou dobu zadr?enej l?nunk a m?l mn? b?t vyplacen od regimentu, a ne od kumpa?ky, pon?vad? jsem byl vedenej jako regimentsarestant. V?bec maj? to tam v?echno pom?chan? a spleten?, ?e by se ?lov?k z toho zjan?il..."
      Nadporu??k Luk?? ?ekl, obl?kaje se rychle, kdy? sly?el, ?e m?l b?t ji? p?ed p?lhodinou u plukovn?ka Schr?dra: "Vy jste mn?, ?vejku, zas pomohl na nohy." ?ekl to tak zoufal?m hlasem, pln?m beznad?jnosti, ?e ?vejk pokusil se ho uchl?cholit p??telsk?m slovem, kter? volal, kdy? nadporu??k Luk?? ??til se ze dve??: "Ale von pan obrst po?k?, von nem? beztoho co d?lat "
      Za chv?li po odchodu nadporu??kov? vstoupil do kancel??e ??etn? ?ikovatel Van?k.
      ?vejk sed?l na ?idli a p?ikl?dal t?m zp?sobem do mal?ch ?elezn?ch kam?nek, ?e h?zel kousky uhl? otev?en?mi dv??ky dovnit?. Kam?nka ?oudila a smrd?la a ?vejk pokra?oval d?l v z?bav?, nev??maje si Va?ka, kter? chv?li pozoroval ?vejka, pak ale kopl do dv??ek kamen a ?ekl ?vejkovi, aby se odtud klidil.
      "Pane rechnungsfeldv?bl," pravil d?stojn? ?vejk, "dovoluji si v?m prohl?sit, ?e va?emu rozkazu nem??u vyhov?t p?i nejlep?? v?li klidit se t?ebas z cel?ho l?gru, nebot j? podl?h?m vy???mu na??zen?. - J? jsem toti? zde ordonanc," ?ekl hrd? dodatkem, "pan obr?t Schr?der m? sem p?id?lil k 11. mar?kumpa?ce k panu obrlajtnantovi Luk??ovi, u kter?ho jsem byl pucflekem, ale svou p?irozenou inteligenc? jsem byl pov??enej na ordonanc. My jsme s panem obrlajtnantem u? star? zn?m?. ??mpak vy jste v civilu, pane rechnungsfeldv?bl?"
      ??etn? ?ikovatel Van?k byl tak p?ekvapen t?m famili?rn?m sousedsk?m t?nem dobr?ho voj?ka ?vejka, ?e nedbaje sv? d?stojnosti, kterou velice r?d ukazoval p?ed voj?ky kumpanie, odpov?d?l, jako by byl ?vejk?v pod??zen?:
      "J? jsem takto drogista Van?k z Kralup."
      "J? jsem se taky u?il materialistou," ?ekl ?vejk, "u n?jak?ho pana Koko?ky na Per?t?n? v Praze. To byl n?ramnej podiv?n, a kdy? jsem mu jednou vomylem ve sklep? zap?lil sud benz?nu a von vyho?el, tak mne vyhnal a gr?mium mne u? nikde nep?ijalo, tak?e jsem se kv?li pitom?mu sudu benz?nu nemoh dou?it. Vyr?b?te tak? ko?en? pro kr?vy?"
      Van?k zavrt?l hlavou.
      "U n?s se vyr?b?lo ko?en? pro kr?vy se sv?cen?mi obr?zky. Von byl n?? pan ??f Koko?ka n?ramn? n?bo?nej ?lov?k a do?etl se jednou, ?e svatej Pelegrinus pom?hal p?i nafouknut? dobytka. Tak si dal natisknout n?kde na Sm?chov? obr?zky sv. Pelegrinusa a dal je posv?tit v Emauz?ch za 200 zl. A potom jsme je p?ikl?dali do bal??k? toho na?eho ko?en? pro kr?vy. Kr?v? se to ko?en? nam?chalo do tepl? vody, dalo se j? nap?t z d?ezu a p?itom se dobytku p?ed??tala modlitbi?ka k sv. Pelegrinovi, kterou slo?il pan Tauchen, n?? p??ru??. To kdy? byly ty obr?zky sv. Pelegrina vyti?t?ny, tak je?t? na druhou stranu bylo pot?eba natisknout n?jakou modlitbi?ku. Tak si ve?er zavolal n?? starej Koko?ka pana Tauchena a ?ek mu, aby do r?na sestavil n?jakou modlitbi?ku na ten obr?zek a na to ko?en?, a? p?ijde v deset hodin do kr?mu, ?e u? to mus? bejt hotov?, aby to ?lo do tisk?rny, ?e u? kr?vy ?ekaj? na tu modlitbi?ku. Bud', anebo. Slo?it ji p?kn? a m? zlatku na prkn?, nebo m??e za ?trn?ct dn? j?t. Pan Tauchen se celou noc potil a p?i?el r?no cel? nevyspal? votv?rat kr?m a nem?l nic sepsan?ho. Dokonce zapomn?l, jak se ten svatej do toho ko?en? pro kr?vy jmenuje. Tak ho vytrh z b?dy n?? sluha Ferdinand. Ten um?l v?echno. Kdy? jsme su?ili na p?d? he?m?nkov? th?, tak si tam v?dycky vlez, zul si boty a nau?il n?s, ?e se p?estanou nohy potit. Chytal holuby na p?d?, um?l votv?rat pult s pen?zma a je?t? n?s u?il jinejm melouch?m se zbo??m. J? jako kluk jsem m?l doma takovou l?k?rnu, kterou jsem si p?ines z kr?mu dom?, ?e ji nem?li ani u milosrdnejch. A ten pomoh panu Tauchenovi, jen ?ek: ,Tak to sem daj?, pane Tauchen, at se na to kouknu,` hned mu poslal pan Tauchen pro pivo. A ne? jsem pivo p?ines, tak u? n?? sluha Ferdinand byl s t?m napolovic hotov a u? p?ed??tal:
       Z nebes ???e p?ich?z?m,
       blahou pov?st p?in???m.
       Kr?va, tele, ka?d? v?l
       pot?ebuje jako s?l
       Koko?kovo ko?en?,
       je? ho zbav? tr?pen?...
      Potom, kdy? vypil pivo a po??dn? si l?zl tinktury am?ry, ?lo mu to rychle a dokon?il to ve vokam?iku moc hezky:
       Vyna?el to Pelegrinus svat?,
       jeden bal?k za dva zlat?.
       Svat? Pelegrine, chra? n?m na?e st?do,
       kter? tv? ko?en? v?dycky pije r?do.
       Vd??n? hospod?? t? chvalozp?vem slav?,
       svat? Pelegrine, chra? n?m na?e kr?vy...
      Potom, kdy? p?i?el pan Koko?ka, pan Tauchen ?el s n?m do kompto?ru, a kdy? vy?el ven, ukazoval n?m dva zlatn?ky, ne jeden, jak m?l sl?beno, a cht?l se s panem Ferdinandem rozd?lit napolovic. Ale sluhu Ferdinanda, kdy? vid?l ty dva zlatn?ky, chyt najednou mamon. ?e prej ne, bu? v?echno, anebo nic. Tak tedy pan Tauchen mu nedal nic a nechal si ty dv? zlatky pro sebe, vzal m? vedle do magac?nu, dal mn? pohlavek a ?ek, ?e dostanu takov?ch pohlavk? sto, kdy? se n?kde vopov???m ??ct, ?e on to nesestavoval a nespisoval, i kdyby si ?el Ferdinand st??ovat k na?emu star?mu, ?e mus?m ??ct, ?e sluha Ferdinand je lh??. Musel jsem mu to vodp??s?hnout p?ed n?jak?m plucarem s estragonov?m voctem. A ten n?? sluha se za?al mst?t na tom ko?en? pro kr?vy. M?chali jsme to ve velk?ch bedn?ch na p?d?, a tu von, kde moh smect my?? hov?nka, tak je p?in??el a m?chal je do toho ko?en?. Potom sb?ral po ulici ko?sk? kobli?ky, su?il si to doma, roztloukal v hmo?d??i na ko?en? a h?zel to taky do ko?en? pro kr?vy s obrazem sv. Pelegrina. A na tom je?t? nem?l dost. dural do t?ch beden, vyd?lal se do nich a rozm?chal to, ?e to bylo jako ka?e s otrubami."
      Ozvalo se zvon?n? telefonu. ??etn? ?ikovatel sko?il k nasluch?tku a mrzut? je odhodil: "Mus?m j?t do regimentskancel??e. Tak najednou, to se mn? nel?b?."
      ?vejk byl op?t s?m.
      Za chv?li ozval se op?t telefon.
      ?vejk se po?al dorozum?vat: "Van?k? Ten ?el do regimentskancel??e. Kdo je u telefonu? Ordonanc od i 1. mar?kumpanie. Kdo je tam? Ordonanc od 12. mar?ky? Servus, kolego. Jak se jmenuji? ?vejk. A ty? Braun. Nem?? p??buzn?ho n?jak?ho Brauna v Pob?e?n? t??d? v Karl?n?, klobou?n?ka? ?e nem??, ?e ho nezn??... J? ho taky nezn?m, j? jsem jen jednou jel kolem elektrikou, tak mn? ta firma padla do voka. Co je nov?ho? - J? nic nev?m. - Kdy pojedem? - J? jsem je?t? s nik?m vo odjezdu nemluvil. Kam m?me ject?"
      "Ty h?upe, s mar?kou na front."
      "Vo tom jsem je?t? nesly?el."
      "To jse? p?knej ordonanc, Nev??, jestli tv?j lajtnant...
      "M?j je obrlajtnant...
      "To m?? jedno, tedy tv?j obrlajtnant ?el na be?prechunk k obrstovi?"
      "Von si ho tam pozval."
      "Tak vid??, n?? tam ?el taky a vod 13. mar?ky taky, pr?v? jsem mluvil s ordonancem vod n? po telefonu. Mn? se ten kvalt nel?b?. A nev?? nic, jestli se pakuje u muziky?"
      "J? vo ni?em nev?m."
      "Ned?lej ze sebe vola. Vid, ?e v?? rechnungsfeldv?bl dostal u? wagonenav?zo? Kolik m?te man?aftu?
      "J? nev?m."
      "Ty pitom?e, copak t? se?eru. (Je sly?et, jak mu? u telefonu mluv? vedle: "Vem si, Franto, druh? sluch?tko, abys vid?l, jakou tam maj? u 11. mar?ky blbou ordonanc.") - Hal?, sp?? tam nebo co? Tak vodpov?dej, kdy? se t? kolega pt?. Ty tedy je?t? nic nev??? Nezap?rej. Ne??kal nic v?? rechnungsfeldv?bl, ?e budete fasovat konzervy? ?e jsi s n?m vo takov?ch v?cech nemluvil? Ty blboune jeden. ?e ti do toho nic nen?? (Je sly?et sm?ch.) Jse? n?jak pra?t?nej pytlem. A? bude? tedy n?co v?d?t, tak n?m to k 12. mar?kumpa?ce zatelefonuj, ty zlatej syn??ku blbej. Vodku? jse??"
      "Z Prahy."
      "To bys m?l bejt chyt?ej??... A je?t? n?co. Kdy ?el v?? rechnungsfeldv?bl do kancel??e?"
      "P?ed chvilkou ho zavolali."
      "Vida, a nap?ed jsi to nemoh ??ct. N?? ?el taky p?ed chvilkou, to se n?co pe?e. Nemluvil jsi s tr?nem?"
      "Nemluvil."
      "Pro Je???e Krista, a to ??k??, ?e jse? z Prahy. Ty se vo nic nestar??. Kde l?t?? cel? dni?"
      "J? jsem teprve p?i?el p?ed hodinou vod divizijn?ho soudu."
      "To je jin? ?r?dlo, kamar?de, to se je?t? dnes p?ijdu na tebe pod?vat. Vodzvo? dvakr?t "
      ?vejk si cht?l zap?lit fajfku, kdy? se op?t ozval telefon. "Vlezte mn? na z?da s va??m telefonem," pomyslil si ?vejk, "budu se s v?mi bavit."
      Telefon drn?el v?ak ne?prosn? d?l, tak?e ?vejka kone?n? p?e?la trp?livost, on vzal sluch?tko a za?val do telefonu:
      "Hal?, kdo tam? Zde ordonanc ?vejk od 11. mar?kumpanie."
      V odpov?di poznal ?vejk hlas sv?ho nadporu??ka Luk??e: "Co tam d?l?te v?ichni, kde je Van?k, zavolejte ihned Va?ka k telefonu."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ned?vno zazn?l telefon."
      "Posly?te, ?vejku, j? nem?m ?asu se s v?mi bavit. Telefonn? rozhovory na vojn?, to nen? ??dn? tlach?n? po telefonu, kdy? n?koho zveme, aby n?s ?el nav?t?vit k ob?du. Telefonn? rozhovory mus? b?t jasn? a kr?tk?. P?i telefonn?ch rozhovorech odpad? i to ,poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant`. Pt?m se v?s tedy, ?vejku, m?te p?i ruce Va?ka? A? jde hned k telefonu."
      "Nem?m ho p?i ruce, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, byl p?ed chv?li vodvolanej vodtud z kancel??e, m??e b?t tomu ani ne ?tvrt hodiny, do regimentskancel??e."
      "A? p?ijdu, tak si to s v?mi, ?vejku, sprav?m. Nem??ete se vyjad?ovat stru?n?? Dejte si te? dobr? pozor na to, co v?m pov?d?m. Rozum?te jasn?, abyste se potom nevymlouval, ?e to v telefonu chrapt?lo? Okam?it?, jakmile pov?s?te sluch?tko..."
      Pauza. Nov? zvon?n?, ?vejk bere sluch?tko a je zasyp?n spoustou nad?vek: "Vy dobytku, uli?n?ku, lot?e jeden. Co to d?l?te, pro? p?eru?ujete rozhovor?"
      "Vy jste pros?m ?ekl, abych pov?sil sluch?tko."
      "J? jsem za hodinu doma, ?vejku, a pak se t??te... Vy tedy hned se seberte, jd?te do bar?ku a najd?te n?jak?ho cuksf?ru, t?ebas Fuchse, a ?ekn?te mu, ?e m? ihned vz?t deset mu?? a j?t s nimi do magac?nu fasovat konzervy. Opakujte to, co m? j?t d?lat?"
      "J?t s deseti mu?i do magac?nu fasovat konzervy pro kumpanii."
      "Kone?n? jednou neblbnete. J? zat?m budu telefonovat Va?kovi do regimentskanclaje, aby ?el tak? do magac?nu a p?evzal je. Jestli p?ijde zat?m do bar?ku, a? nech? v?eho a b??? lauf?rit do magac?nu. A te? zav?ste sluch?tko."
      ?vejk hezkou chv?li hledal marn? nejen cuksf?ru Fuchse, ale i ostatn? ?ar?e. Byli u kuchyn?, ob?rali maso z kost? a t??ili se pohledem na uv?zan?ho Balouna, kter? st?l sice pevn? op?en nohama na zemi, pon?vad? se nad n?m slitovali, ale zato poskytoval zaj?mav? pohled. Jeden z kucha?? p?inesl mu maso na ?ebru a str?il mu ho do huby a uv?zan? vousat? obr Baloun, nemaje mo?nosti manipulovat rukama, opatrn? posunoval kost v ?stech, balancuje ji pomoc? zub? a d?sn?, p?i?em? ohlod?val maso s v?razem lesn?ho mu?e.
      "Kdopak je tady z v?s cuksf?ra Fuchs?" ot?zal se ?vejk, kdy? kone?n? je zastihl.
      ?eta? Fuchs neuznal ani za vhodn? se p?ihl?sit, kdy? vid?l, ?e se po n?m pt? n?jak? oby?ejn? p???k.
      "J??ku," ?ekl ?vejk, "jak dlouho se je?t? budu pt?t? Kdepak je cuksf?ra Fuchs?"
      ?eta? Fuchs vystoupil a pln d?stojnosti za?al nad?vat v?emo?n?m zp?sobem, ?e on nen? ??dn? cuksf?ra, ?e je pan cuksf?ra, ?e se nem? ??kat "Kde je cuksf?ra?", ale "Poslu?n? hl?s?m, kde je pan cuksf?ra?" U jeho cuku, kdy? n?kdo ne?ekne "Ich melde gehorsam", ?e dostane hned p?es dr?ku.
      "Pomalu," ?ekl rozv??n? ?vejk, "hned se seberou, jdou do bar?ku, vezmou tam deset mu?? a lauf?rit s nimi k magac?nu, budete fasovat konzervy."
      ?eta? Fuchs byl tak p?ekvapen, ?e vypravil ze sebe jen: "Co?e?"
      "??dn? co?e," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem ordonanc jeden?ct? mar?kumpanie a pr?v? p?ed chv?l? jsem mluvil po telefonu s panem obrlajtnantem Luk??em. A ten ?ek: ,Lauf?rit s deseti mu?i k magac?nu.` Jestli nep?jdete, pane cuksf?ra Fuchse, tak ihned jdu nazp?tek k telefonu. Pan obrlajtnant si v?hradn? p?eje, aby vy jste ?el. Je to zbyte?n? v?bec vo tom mluvit. ,Telefonn? rozhovor,` ??k? pan nadporu??k Luk??, ,mus? bejt kr?tk?, jasn?. Kdy? se ?ekne ,cuksf?ra Fuchs jde`, tak von pude. Takov? rozkaz, to nen? ??dn? tlach?n? po telefonu, jako kdybychom n?koho zvali na ob?d. Na vojn?, zejm?na ve v?lce, je ka?d? vopo?d?n? zlo?in. Kdy? ten cuksf?ra Fuchs hned nepude, a? mu to vohl?s?te, tak mn? to hned zatelefonujte a j? u? si to s n?m sprav?m. Z cuksf?ry Fuchse nezbyde ani pam?tka.` Pane?ku, vy pana obrlajtnanta nezn?te."
      ?vejk pod?val se v?t?zoslavn? po ?ar??ch, kte?? jeho vystoupen?m byli opravdu p?ekvapeni i deprimov?ni.
      ?eta? Fuchs zabru?el cosi nesrozumiteln? a rychl?m krokem odch?zel, p?i?em? ?vejk za n?m volal: "Mohu tedy telefonovat panu obrlajtnantovi, ?e je to v?echno v po??dku?"
      "Hned budu s deseti man?kama u magac?nu," ozval se od bar?ku ?eta? Fuchs, a ?vejk nepromluviv ji? ani slova odch?zel ze skupiny ?ar??, kter? byly stejn? p?ekvapeny jako ?eta? Fuchs.
      "U? to za??n?," ?ekl mal? des?tn?k Bla?ek, "budeme pakovat."
      -
      Kdy? se ?vejk vr?til do kancel??e 11. mar?kumpa?ky, nem?l op?t ?asu zap?lit si d?mku, nebo? ozval se op?t telefon. Se ?vejkem mluvil poznovu nadporu??k Luk??:
      "Kde b?h?te, ?vejku? Zvon?m u? pot?et? a nikdo se mn? neozve."
      "Sh?n?l jsem to, pane obrlajtnant."
      "U? tedy ?li?"
      "To se v?, ?e ?li, ale je?t? nev?m, jestli tam budou. M?m tam snad dob?hnout je?t? jednou?"
      "Na?el jste tedy cuksf?ru Fuchse?"
      "Na?el, pane obrlajtnant. Nap?ed na m? ?ek ,Co?e?`, a teprve kdy? jsem mu vysv?tlil, ?e telefonn? rozhovory musej? bejt kr?tk? a jasn?..."
      "Nebavte se, ?vejku...Van?k se je?t? nevr?til?"
      "Nevr?til, pane obrlajtnant."
      "Ne?vete tak do telefonu. Nev?te, kde by moh bejt ten zatracen? Van?k?"
      "Nev?m, pane obrlajtnant, kde by moh bejt ten zatracenej Van?k."
      "V kancel??i u regimentu byl a n?kam ode?el. Mysl?m, ?e bude asi v kant?n?. Jd?te tedy, ?vejku, za n?m a ?ekn?te mu, aby hned ?el do magac?nu. Potom je?t? n?co. Najd?te hned kapr?la Bla?ka a ?ekn?te mu, aby hned odv?zal toho Balouna, a Balouna po?lete ke mn?. Pov?ste sluch?tko!"
      ?vejk se opravdu za?al starat. Kdy? na?el des?tn?ka Bla?ka a sd?lil mu rozkaz nadporu??k?v t?kaj?c? se odv?z?n? Balouna, zabru?el kapr?l Bla?ek: "Maj? strach, kdy? jim te?e do bot."
      ?vejk ?el se pod?vat na odv?z?n? a doprov?zel Balouna po cest?, pon?vad? se ?lo t?m sm?rem sou?asn? ke kant?n?, kde m?l naj?t ??etn?ho ?ikovatele Va?ka.
      Baloun se d?val na ?vejka jako na sv?ho spasitele a sliboval mu, ?e se s n?m rozd?l? o ka?dou z?silku, kterou dostane z domova.
      "U n?s te? budou zab?jet," mluvil Baloun melancholicky, "m?? r?d ?pekbu?t s krv? nebo bez krve? Jen si ?ekni, j? dneska ve?er p??u dom?. Moje prase bude m?t tak asi sto pades?t kilo. M? hlavu jako buldok a takov? prase je nejlep??. Z takovejch prasat nejsou ??dn? uhejb?ci. To je moc dobr? rasa, kter? u? n?co vydr??. Bude m?t s?dla na vosum prst?. Kdy? jsem byl doma, tak jsem si d?lal jitrnice s?m a v?dycky jsem se tak nal?doval prejtu, ?e jsem moh prasknout. Lo?sk? prase m?lo sto ?edes?t kilo. - Ale to bylo prase," ?ekl nad?en?, tiskna siln? ruku ?vejkovi, kdy? se rozch?zeli, "vychoval jsem ho jen na sam?ch bramborech a s?m jsem se divil, jak mu p?kn? p?ib?v?. ?unky jsem dal do slan?ho l?ku, a takovej p?knej pe?enej kousek z l?ku s bramborovejma knedl?kama, posypanejma ?kvarkama, a se zel?m, to je po?u???n??ko. Po tom se pije pivi?ko. ?lov?k je takovej spokojenej. A to n?m v?echno vojna vzala."
      Vousat? Baloun t??ce vzdychl a odch?zel k plukovn? kancel??i, zat?mco ?vejk zam??il do kant?ny starou alej? vysok?ch lip.
      ??etn? ?ikovatel Van?k sed?l mezit?m spokojen? v kant?n? a vypr?v?l n?jak?mu zn?m?mu ?t?bn?mu ?ikovateli, kolik se mohlo vyd?lat p?ed v?lkou na emailov?ch barv?ch a cementov?ch n?t?rech.
      ?t?bn? ?ikovatel byl ji? nemo?n?. Dopoledne p?ijel jeden statk?? od Pardubic, kter? m?l syna v l?gru, a dal mu slu?n? ?platek a cel? dopoledne ho hostil dole ve m?st?.
      Nyn? sed?l zoufale, ?e u? mu nic nechutn?, nev?d?l ani, o ?em mluv?, a na rozhovor o emailov?ch barv?ch v?bec nereagoval.
      Ob?ral se sv?mi vlastn?mi p?edstavami a bl?bolil cosi, ?e by m?la v?st lok?lka z T?ebon? do Pelh?imova a zas nazp?tek.
      Kdy? ?vejk vstoupil, Van?k je?t? jednou sna?il se ?t?bn?mu ?ikovateli vysv?tlit v ??slic?ch, co se vyd?lalo na jednom kilogramu cementov?ho n?t?ru na stavby, na?e? ?t?bn? ?ikovatel odpov?d?l ?pln? z cesty: "Na zp?te?n? cest? zem?el, zanechal pouze dopisy."
      Spat?iv ?vejka, spletl si ho patrn? s n?jak?m. jemu nemil?m ?lov?kem a po?al mu nad?vat, ?e je b?ichomluvec.
      ?vejk p?istoupil k Va?kovi, kter? byl t?? v kur??i, ale byl p?itom velice p??jemn? a mil?.
      "Pane rechnungsfeldv?bl," hl?sil mu ?vejk, "maj? hned j?t k magac?nu, tam u? ?ek? cuksf?ra Fuchs s 10 man?ky, budou se fasovat konzervy. Maj? b??et lauf?rit. Pan obrlajtnant dvakr?t u? telefonoval."
      Van?k se dal do sm?chu: "A to bych byl bl?zen, mil??ku. To bych s?m sob? musel vynadat, m?j and?li. V?echno m? dost ?asu, neho??, d?t? zlat?. A? pan obrlajtnant Luk?? bude tolikr?t vypravovat mar?kumpa?ky jako j?, pak teprve m??e o n??em mluvit a zbyte?n? nebude nikoho obt??ovat se sv?m lauf?ritem.
      To j? u? dostal v regimentskancel??i takov? rozkaz, ?e z?tra pojedem, aby se pakovalo a ?lo hned fasovat na cestu. A co jsem ud?lal, ?el jsem p?kn? sem na ?tvrtku v?na, sed? se mn? tu p?kn? a nech?m to v?echno b??et. Konzervy z?stanou konzervama, fasu?k fasu?kem. J? zn?m magac?n lep?? ne? pan obrlajtnant a v?m, co se na takov?m be?prechunku p?n? ofic?r? u pana obr?ta mluv?. To si pan obr?t jen p?edstavuje ve sv? fantazii, ?e jsou v magac?n? konzervy. Magac?n na?eho regimentu nikdy ??dn? konzervy nem?l v z?sob? a dost?val je od p??padu k p??padu od brig?dy nebo si je vyp?j?oval od jin?ch regiment?, s kter?mi se dostal do styku. Jenom bene?ovsk?mu regimentu jsme dlu?ni p?es t?i sta konzerv. Cheche. A? si ??kaj? p?i be?prechunku, co cht?j?, ??dn? kvalt. V?ak on jim magacin?r, a? tam na?i p?ijdou, s?m ?ekne, ?e se zbl?znili. Ani jedna mar?ka nedostala na cestu konzervy. - Vi?, ty star? bramboro," obr?til se na ?t?bn?ho ?ikovatele. Ten v?ak bud' us?nal, nebo dost?val n?jak? mal? delirium, pon?vad? odpov?d?l:
      "Kdy? kr??ela, dr?ela nad sebou otev?en? de?tn?k."
      "Nejl?pe ud?l?te," pokra?oval ??etn? ?ikovatel Van?k, "kdy? nech?te v?echno plavat. Jestli se dnes ?eklo v regimentskanclaji, ?e se z?tra pojede, tak tomu nesm? v??it ani mal? d?t?. M??eme ject bez vag?n?? P?i mn? se je?t? telefonovalo na n?dra??. Nemaj? tam ani jeden voln? vag?n. To bylo zrovna tak s posledn? mar?kou. St?li jsme tenkr?t dva dny na n?dra?? a ?ekali, a? se nad n?mi n?kdo smiluje a po?le pro n?s vlak. A potom jsme nev?d?li, kam pojedeme. Ani obr?t to nev?d?l, u? jsme projeli potom celou Ma??rii, a po??d nikdo nic nev?d?l, jestli pojedeme na Srbsko nebo na Rusko. Na ka?d? stanici se mluvilo p??mo se ?t?bem divize. A my byli jen takov? z?plata. P?i?ili n?s kone?n? pod Duklu, tam n?s rozfl?kali a my se jeli znovu zform?rovat. Jen ??dnej kvap. V?echno se b?hem ?asu vyjasn? a na nic se nemus? sp?chat. Jawohl, nochamol. - V?no maj? zde dnes neoby?ejn? dobr?," mluvil d?l Van?k, neposlouchaje ani, jak si brept? pro sebe ?t?bn? ?ikovatel:
      "Glauben Sie mir, ich habe bisher wenig von meinem Leben gehabt. Ich wundere mich ?ber diese Frage."
      "Co bych si d?lal zbyte?n? starosti s odjezdem mar?batali?nu. To s prvn? mar?kou, s kterou jsem jel, bylo to v?echno v ?pln?m po??dku za dv? hodiny. U druh?ch mar?ek na?eho tehdej??ho mar?batali?nu chystali se na to u? cel? dva dny. Ale u n?s byl kumpaniekomandantem lajtnant P?enosil, velk? fe??k, a ten n?m ?ek: ,Nesp?chejte, ho?i,` a ?lo to jako na m?sle. Dv? hodiny p?ed odjezdem vlaku jsme teprve za?ti pakovat. Ud?l?te dob?e, kdy? se taky posad?te..."
      "Nemohu," ?ekl s hrozn?m sebezap?en?m dobr? voj?k ?vejk, "mus?m do kancel??e, co? kdyby n?kdo telefonoval."
      "Tak tedy jd?te, moje zlato, ale pamatujte si pro ?ivot, ?e to nen? od v?s hezk? a ?e prav? ordonanc nesm? b?t nikdy tam, kde je ho t?eba. Nesm?te tak p??li? horliv? se hn?t do slu?by. Nen? opravdu nic o?kliv?j??ho nad spla?en?ho ordonance, kter? by cht?l celou vojnu se?rat, du?inko mil?."
      Ale ?vejk byl ji? za dve?ma a sp?chal do kancel??e sv? mar?kumpanie.
      Van?k z?stal opu?t?n, pon?vad? se rozhodn? nemohlo ??ct, ?e by mu ?t?bn? ?ikovatel poskytoval spole?nost.
      Ten se ud?lal ?pln? pro sebe a bl?bolil, hlad? ?tvrtku v?na, prapodivn? v?ci beze v?? souvislosti ?esky i n?mecky:
      "Mnohokr?t pro?el jsem touto vesnic? a nem?l jsem ani potuchy o tom, ?e je na sv?t?. In einem halben Jahre habe ich meine Staatspr?fung hinter mir und meinen Doktor gemacht. Stal se ze mne star? mrz?k, d?kuji v?m, Lucie. Erscheinen sie in sch?n ausgestatteten B?nden - snad je tu n?kdo mezi v?mi, jen? se na to pamatuje."
      ??etn? ?ikovatel z dlouh? chv?le bubnoval si n?jak? pochod, ale nemusel se dlouho nudit, nebo? otev?ely se dve?e a vstoupil kucha? z d?stojnick? min??e Jurajda a p?ilepil se na jednu ?idli.
      "My jsme dnes," zabreptal, "dostali rozkaz j?t fasovat na cestu ko?ak. Pon?vad? jsme nem?li prout?nou l?hev od rumu pr?zdnou, museli jsme ji vypr?zdnit. To n?m to dalo. S man?aftem u kuchyn? to ?pln? seklo. P?epo??tal jsem se o n?kolik porc?, pan obr?t p?i?el pozd? a na n?ho se nedostalo. Tak mu tam d?laj? te? omeletku. To je v?m legrace."
      "Je to p?kn? dobrodru?stv?," poznamenal Van?k, kter?mu se p?i v?n? v?dy velice l?bila hezk? slova.
      Kucha? Jurajda se dal do filosofov?n?, co? fakticky odpov?dalo jeho b?val?mu zam?stn?n?. Vyd?val toti? do vojny okultistick? ?asopis a knihovnu Z?hady ?ivota a smrti.
      Na vojn? ulil se k d?stojnick? kuchyni regimentu a velice ?asto p?ip?lil n?jakou pe?eni, kdy? se zabral do ?ten? p?ekladu staroindick?ch s?ter Pragn?-Paramit? (Zjeven? moudrost).
      Plukovn?k Schr?der m?l ho r?d jako zvl??tnost u regimentu, nebo? kter? d?stojnick? kuchyn? mohla se pochlubit kucha?em okultistou, kter? naz?raje do z?had ?ivota a smrti, p?ekvapil v?echny takovou dobrou sv??kovou nebo s takov?m rag?, ?e pod Kom?rovem smrteln? ran?n? poru??k Dufek volal st?le po Jurajdovi.
      "Ano," ?ekl z?istajasna Jurajda, kter? se dr?el sotva na ?idli a ?p?l na deset hon? rumem, "kdy? se nedostalo dnes na pana obr?ta a kdy? vid?l jen du?en? brambory, tu upadl do stavu gaki. V?te, co je to gaki? To je stav hladov?ch duch?. I ?ekl jsem: ,M?te, pase obr?t, dosti s?ly k p?ekon?n? osudov?ho ur?en?, ?e s~ na v?s nedostala telec? ledvina? V karm? je ur?eno, abyste, pane obr?t, dostal dnes k ve?e?i b?je?nou omeletu se sekan?mi a du?en?mi telec?mi j?try.` - Mil? p??teli," ?ekl po chv?li ti?e k ??etn?mu ?ikovateli, p?i?em? ud?lal mimovoln? n?jak? posun?k rukou, kter?m p?evrhl v?echny sklenice, kter? byly p?ed n?m na stole.
      "Je nebytelnost v?ech zjev?, tvar? a v?c?," ?ekl po tomto ?inu zasmu?ile kucha? okultista. "?tvar je nebytelnost a nebytelnost je ?tvar. Nebytelnost nen? rozd?lna od ?tvaru, ?tvar nen? rozd?ln? od nebytelnosti. Co je nebytelnost, to je ?tvar, co je ?tvar, to je nebytelnost."
      Kucha? okultista zahalil se v roucho ml?en?, podep?el si hlavu o ruku a d?val se na mokr?, polit? st?l.
      ?t?bn? ?ikovatel bl?bolil d?le n?co, co nem?lo ani hlavy, ani paty:
      "Obil? zmizelo z pol?, zmizelo - in dieser Stimmung erhielt er Einladung und ging zu ihr - svatodu?n? sv?tky jsou na ja?e."
      ??etn? ?ikovatel Van?k bubnoval zas d?l na st?l, pil a ob?as vzpomn?l, ?e na n?ho ?ek? deset mu?? s ?eta?em u skladi?t?.
      P?i t?to vzpom?nce se v?dy usm?l pro sebe a m?chl rukou.
      Kdy? se pozd? vr?til do kancel??e 11. mar?kumpanie, na?el ?vejka u telefonu.
      "?tvar je nebytelnost a nebytelnost je ?tvar," vypravil ze sebe a vlezl si oble?en? na kavalec a ihned usnul.
      A ?vejk sed?l po??d u telefonu, pon?vad? p?ed dv?ma hodinami s n?m hovo?il nadporu??k Luk??, ?e je st?le je?t? u be?prechungu u pana plukovn?ka, a zapomn?l mu ??ct, ?e m??e od telefonu odej?t.
      Potom s n?m mluvil po telefonu ?eta? Fuchs, kter? po celou tu dobu ?ekal s deseti mu?i nejen marn? na ??etn?ho ?ikovatele, ale dokonce shledal, ?e je skladi?t? zav?eno.
      Nakonec n?kam ode?el a deset mu?? jeden po druh?m vr?tilo se do sv?ho bar?ku.
      Ob?as bavil se ?vejk t?m, ?e vzal sluch?tko a naslouchal. Byl to telefon n?jak?ho nov?ho syst?mu, kter? se zav?d?l pr?v? u arm?dy, a m?l tu v?hodu, ?e bylo sly?et dosti jasn? a z?eteln? ciz? telefonn? rozhovory po cel? lince.
      Tr?n si nad?val s d?lost?eleck?mi kas?rnami, saper?ci vyhro?ovali vojensk? po?t?, vojensk? st?elnice vr?ela na odd?leni strojn?ch pu?ek.
      A ?vejk sed?l st?le u telefonu...
      Porada u plukovn?ka se prodlu?ovala.
      Plukovn?k Schr?der rozv?jel nejnon?j?? teorie poln? slu?by a zejm?na kladl d?raz na vrha?e min.
      Mluvil p?t? p?es dev?t?, o tom, jak st?la fronta p?ed dv?ma m?s?ci dole i na v?chod?, o d?le?itosti p?esn?ho spojen? mezi jednotliv?mi ??stmi, o otravn?ch plynech, o st?elb? na nep??telsk? aeropl?ny, o z?sobov?n? mu?stva v poli, a pak p?e?el na vnit?n? pom?ry ve vojsku.
      Rozhovo?il se o pom?ru d?stojn?k? k mu?stvu, mu?stva k ?ar??m, o p?eb?h?n? na front?ch k nep??teli a o politick?ch ud?lostech a o tom, ?e pades?t procent ?esk?ch voj?k? je ,politisch verd?chtig`.
      "Jawohl, meine Herren, der Kramarsch, Scheiner und Kl?fatsch." V?t?ina d?stojn?k? si p?itom myslela, kdy u? p?estane d?dek cancat, ale plukovn?k Schr?der ?vanil d?l o nov?ch ?kolech nov?ch mar?batali?n?, o padl?ch d?stojn?c?ch pluku, o zepel?nech, ?pan?lsk?ch jezdc?ch, o p??saze.
      P?i tom posledn?m si vzpomn?l nadporu??k Luk??, ?e kdy? cel? mar?batali?n p??sahal, ?e se p??sahy nez??astnil dobr? voj?k ?vejk, pon?vad? v t? dob? sed?l u divizijn?ho soudu.
      A p?i?lo mu to najednou k sm?chu. Bylo to jako hysterick? sm?ch, kter?m nakazil n?kolik d?stojn?k?, mezi kter?mi sed?l, ??m? vzbudil pozornost plukovn?kovu, kter? pr?v? p?e?el na zku?enosti z?skan? p?i ?stupu n?meck?ch arm?d v Arden?ch. Popletl si to v?echno a skon?il: "P?nov?, to nen? k sm?chu."
      Potom se v?ichni odebrali do d?stojnick?ho kasina, pon?vad? plukovn?ka Schr?dra volal ?t?b brig?dy k telefonu.
      ?vejk kl?mal u telefonu d?l, kdy? ho vtom probudilo zvon?n?.
      "Hal?," sly?el, "zde regimentskanclaj."
      "Hal?," odpov?d?l, "zde kanclaj 11. mar?kumpanie."
      "Nezdr?uj," sly?el hlas, "vezmi si tu?ku a pi?. P?ijmi telefonogram: 11. Marschkumpanie..." Nyn? n?sledovaly za sebou n?jak? v?ty v podivn?m chaosu, pon?vad? do toho mluvila 12. i 13. mar?kumpanie sou?asn?, a telefonogram ?pln? se ztratil v t? panice zvuk?. ?vejk nerozum?l ani slova. Nakonec se to uti?ilo a ?vejk porozum?l: "Hal?, hal?, tak tel' to p?e?ti a nezdr?uj."
      "Co m?m p?e??st?"
      "Co m?? p?e??st, vole? Telefonogram!"
      "takej telefonogram?"
      "Krucihiml, copak jse? hluchej? Telefonogram, co jsem ti diktoval, blboune."
      "J? nic nesly?el, n?kdo zde do toho mluvil."
      "Ty vopice jedna, copak mysl??, ?e se budu jen s tebou bavit? Tak p?ijme? telefonogram, nebo ne? M?? tu?ku a pap?r? ?e nem??, ty hovado, ?e m?m po?kat, a? to najde?? To jsou voj?ci. Tak co, bude to? ?e u? jse? p?ipravenej? Kone?n?, ?e jsi se vyhrabal. Snad jsi se na to nep?evl?k, ?lov??e, tak poslouchej: 11. Marschkumpanie. Opakuj to!"
      "11. Marschkumpanie..."
      "Kumpaniekommandant, m?? to? Opakuj to!"
      "Kumpaniekommandant!..."
      "Zur Besprechung morgen... Jse? hotov? Opakuj to!"
      "Zur Besprechung morgen..."
      "Um neun Uhr. - Unterschrift. V??, co je to Unterschrift, vopice, to je podpis. Opakuj to!"
      "Um neun Uhr. - Unterschrift. V?? - co - je to Unterschrift, vopice - to - je - podpis."
      "Ty pitom?e jeden. Tedy podpis: Oberst Schr?der, hovado. M?? to? Opakuj to!"
      "Oberst Schr?der, hovado."
      "Dob?e, ty vole. Kdo p?ijmul telefonogram?" "
      "J?.
      "Himlhergot, kdo je to ten j??"
      "?vejk. Je?t? n?co?"
      "Zapla? p?nb?h, u? nic. Ale m?? se jmenovat Kr?va. - Co je u v?s nov?ho?"
      "Nic. V?echno p?i star?m."
      "To jse? r?d, vi?? U v?s prej dneska n?koho uv?zali."
      "Jenom pucfleka pana obrlajtnanta, se?ral mu min??. Nev??, kdy se jede?"
      "?lov??e, to je ot?zka, to nev? ani d?dek. Dobrou noc! M?te tam blechy?"
      ?vejk polo?il sluch?tko a po?al budit ??etn?ho ?ikovatele Va?ka, kter? se zu?iv? br?nil, a kdy? s n?m za?al ?vejk t??st, uhodil ho do nosu. Pak si lehl na b?icho a kopal kolem do kavalce.
      ?vejkovi se v?ak p?ece poda?ilo Va?ka tak dalece probudit, ?e ten prot?raje si o?i, obr?til se naznak a ud??en? se optal, co se stalo.
      "Tak dalece nic," odpov?d?l ?vejk, "j? bych se jen r?d s v?mi poradil. Ted' pr?v? jsme dostali telefonogram, ?e m? zas z?tra o 9. hodin? p?ij?t pan obrlajtnant Luk?? k be?prechungu k panu obrstovi. J? tel nev?m, na ?em jsem. M?m mu to j?t vy??dit hned, nebo a? r?no? J? jsem dlouho v?hal, jestli v?s m?m probudit, kdy? jste tak p?kn? chr?pal, ale pak jsem si myslel, nev?d?no, rad?i se porad??..."
      "Proboha v?s pros?m, nechte mne sp?t," za?p?l Van?k, z?vaje na cel? kolo, "jd?te tam a? r?no a nebulte mne!" P?evalil se na bok a okam?it? op?t usnul. ?vejk ?el op?t k telefonu, posadil se a po?al kl?mat na stole. Probudilo ho zvon?n?.
      "Hal?, 11. mar?kumpanie."
      "Ano, 11. mar?kumpanie, kdo tam?"
      "13. mar?ka. Hal?. Kolik m?? hodin? J? se nem??u dovolat centr?ly. M? nejdou n?jak dlouho abl?zovat."
      "N?m to stoj?."
      "Tak jste na tom jako my. Nev??, kdy se pojede? Nemluvil jsi s regimentskanclaj?"
      "Tam v?d? hovno, jako my."
      "Nebulte sprost?, sle?no. U? jste fasovali konzervy? Vod n?s tam ?li a nep?inesli nic. Magac?n byl zav?enej."
      "Na?i taky p?i?li s pr?zdnem."
      "To je v?bec zbyte?n? panika. Kam mysl?? ?e pojedem?"
      "Do Ruska."
      "J? mysl?m, ?e sp?? do Srbska. To uvid?me, a? budem v Pe?ti. Jestli n?s povezou napravo, tak z toho kouk? Srbsko, a nalevo Rusko. M?te u? brotsaky? Prej te? bude zv??enej l?nunk? Hraje? frische viere? Hraje?? Tak p?ijel zejtra. My to v?l?me ka?dej ve??r. Kolik je v?s tam u telefonu? S?m? Tak se na to vyfl?kni a jdi le?et. To m?te u v?s divn? po??dky. ?es k tomu p?i?el jako slepej k housl?m? Nu, kone?n? m? p?i?li abl?zovat. Hn?pej sladce."
      A ?vejk tak? u telefonu sladce usnul, zapomenuv zav?sit sluch?tko, tak?e ho nikdo neru?il ze sp?nku na stole a telefonista v plukovn? kancel??i l?te?il, ?e se nem??e dozvonit k 11. mar?kumpanii s nov?m telefonogramem, aby do z?t?ka do dvan?cti hodin se sd?lil do plukovn? kancel??e po?et t?ch, kte?? nebyli o?kov?ni proti tyfu.
      Nadporu??k Luk?? sed?l je?t? zat?m v d?stojnick?m kasin? s vojensk?m l?ka?em ?anclerem, kter? sed? obkro?mo na ?idli, t?gem bil v pravideln?ch p?est?vk?ch o podlahu a p?itom pron??el tyto v?ty za sebou: "Sarac?nsk? sult?n Salah-Edin poprv? uznal neutralitu sanitn?ho sboru.
      M? se pe?ovat o ran?n? na obou stran?ch.
      Maj? se jim zaplatiti l?ky a o?et?ov?n? za n?hradu v?loh z druh? strany.
      M? b?t dovoleno poslat jim l?ka?e a jejich pomocn?ky s pasy gener?l?.
      Tak? maj? zajat? ran?n? b?t posl?ni zp?t pod ochranou a z?rukou gener?l? nebo vym?n?ni. Ale slou?it mohou potom d?l.
      Nemocn? na obou stran?ch nemaj? b?t zaj?m?ni a utraceni, n?br? dopraveni do bezpe?? do ?pit?l? a m? b?t dovoleno ponechati jim str??, kter? jako nemocn? m? se vr?tit s pasy gener?l?. To plat? i pro poln? duchovn?, l?ka?e, chirurgy, l?k?rn?ky, o?et?ovatele nemocn?ch, pomocn?ky a pro jin? osoby ur?en? k obsluze nemocn?ch, kter? nesm?j? b?t zajaty, n?br? t?m? zp?sobem mus? b?t posl?ny zp?t."
      Doktor ?ancler zlomil p?itom ji? dv? t?ga a st?le je?t? nebyl hotov se sv?m podivn?m v?kladem o p??i o ran?n? ve v?lce, vpl?taje do v?kladu neust?le cosi o n?jak?ch gener?lsk?ch pasech.
      Nadporu??k Luk?? dopil ?ernou k?vu a ?el dom?, kde na?el vousat?ho obra Balouna, zam?stnan?ho t?m, ?e si v kofl?ku sma?il na lihov?m p??stroji nadporu??ka Luk??e n?jak? sal?m.
      "Osm?luju se," zakoktal Baloun, "dovoluji si, poslu?n? hl?s?m..."
      Luk?? pod?val se na n?ho. V tom okam?iku mu p?ipadal jako velk? d?t?, naivn? tvor a nadporu??kovi Luk??ovi bylo najednou l?to, ?e ho dal uv?zat kv?li jeho velk?mu hladu.
      "Jen si va?, Baloune," ?ekl, odp?naje si ?avli, "z?tra ti d?m p?ipsat je?t? jednu porci chleba."
      Nadporu??k Luk?? sedl si ke stolu a byl v takov? n?lad?, ?e za?al ps?t sentiment?ln? psan? sv? teti?ce.
       Mil? teti?ko!
       Pr?v? jsem dostal rozkaz, abych byl p?ipraven se
       svou mar?kumpani? k odjezdu na front. M??e b?t,
       ?e toto psan? jest posledn?, kter? ode mne
       dostane?, nebo? jsou v?ude krut? boje a na?e
       ztr?ty jsou velik?. Proto jest mn? t??k? ukon?it
       tento dopis slovem "Na shledanou!" Sp??e se hod?
       poslat Ti posledn? sbohem!
      "To ostatn? dop??u a? r?no," pomyslil si nadporu??k Luk?? a ?el si lehnout.
      Kdy? Baloun vid?l, ?e nadporu??k tvrd? usnul, po?al op?t ?mejdit a sl?dit po byt? jako ?v?bi v noci. Otev?el kuf??k nadporu??k?v a nakousl jednu tabulku ?okol?dy, lekl se v?ak, kdy? nadporu??k sebou ze span? trhl. Ulo?il sp??n? nakousnutou ?okol?du do kuf??ku a zti?il se.
      Pak ?el se pod?vat potichounku, co to psal nadporu??k.
      P?e?etl a byl pohnut, zejm?na t?m "posledn?m sbohem!"
      Lehl si na sv?j slamn?k u dve?? a vzpom?nal na domov a na zab?ja?ky.
      Nemohl se zbavit ?iv? p?edstavy, jak propichuje tla?enku, aby dostal z n? vzduchu, jinak ?e p?i va?en? praskne.
      A p?i vzpom?nce na to, jak u soused? jednou praskl cel? ?pekbu?t a rozva?il se, usnul nepokojn?m sp?nkem.
      Zd?lo se mu, ?e si pozval n?jak?ho ne?iku ?ezn?ka a tomu ?e p?i nab?jen? jitrnic praskaj? jitrnicov? st??vka. Potom zas, ?e ?ezn?k zapomn?l ud?lat 269 jelita, ?e se ztratil ovar a ?e se nedost?v? ?pejl? na jitrnice. Potom se mu zd?lo n?co o poln?m soudu, pon?vad? ho chytli, kdy? tahal z poln? kuchyn? kus masa. Nakonec vid?l s?m sebe, ?e vis? na jedn? l?p? v aleji vojensk?ho t?bora v Brucku nad Litavou.
      -
      Kdy? se ?vejk probudil s probouzej?c?m se jitrem, kter? p?i?lo ve v?ni va?en?ch k?vov?ch konzerv ze v?ech rotn?ch kuchyn?, mechanicky, jako by pr?v? skon?il telefonn? rozhovor, pov?sil sluch?tko a podnikl po kancel??i malou rann? proch?zku, p?i?em? si zp?val.
      Za?al hned zprost?edka textu p?sn?, jak voj?k se p?evle?e za holku a jde za svou milou do ml?na, kde ho polo?? mlyn?? k dce?i, ale p?edt?m vol? na mlyn??ku:
       Pan?m?mo, dej ve?e?i,
       a? ta holka pove?e??.
      Mlyn??ka nakrm? podl?ho chlapa. A potom rodinn? trag?die:
       Mlyn??ovic r?no vstali,
       na dve??ch naps?no m?li:
       "Va?e dcera Anna N?na
       u? nen? poctiv? panna."
      ?vejk vlo?il do konce p?sn? tolik hlasu, ?e kancel?? o?ila, nebo? se probudil ??etn? ?ikovatel Van?k a t?zal se, kolik je hodin.
      "Pr?v? p?ed chvilkou odtroubili bud??ka."
      "To vstanu a? po kafi," rozhodl se Van?k, kter? m?l v?dy na v?echno dost ?asu, "beztoho tak jako tak zas n?s budou dnes sek?rovat s n?jak?m kvaltem a budou ?lov?ka honit zbyte?n?, jako v?era s t?mi konzervami..." Van?k z?vl a optal se, zdali kdy? p?i?el dom?, dlouho ne?e?nil.
      "Jen tak trochu z cesty," ?ekl ?vejk, "po??d jste n?co ze sebe vyr??el o n?jakejch outvarech, ?e outvar nen? outvar a to, co nen? outvar, ?e je outvar a ten outvar ?e zas nen? outvar. Ale p?emohlo v?s to brzo a za?al jste brzo chr?pat, jako kdy? ?e?e pilou."
      ?vejk se zaml?el, pro?el se ke dve??m a zp?t ke kavalci ??etn?ho ?ikovatele, p?ed kter?m se zastavil a prohodil:
      "Co se m? osoby t?k?, pane rechnungsfeldv?bl, kdy? jsem to sly?el, co vy jste vo t?ch outvarech pov?dal, tak jsem si vzpomn?l na n?jak?ho Z?tku, plyn?rn?ka; von byl na plyn?rn? stanici na Letn? a rozsv?coval a zas zhas?nal lampy. Byl to osv?tovej mu? a chod?val po v?ech mo?nejch putyk?ch na Letn?, pon?vad? mezi rozsv?cov?n?m a zhas?n?n?m lamp je dlouh? chv?le, a potom k r?nu na plyn?rensk? stanici vedl zrovna takov? hovory jako vy, jen?e ten zas ??kal: ,Kostka je hrana, proto je kostka hranat?.` J? to sly?el na vlastn? vo?i, kdy? m? jeden vo?ralej policajt p?edved pro zne?i?t?n? ulice vomylem m?sto na policejn? str??nici na plyn?renskou str??nici. - A potom," ?ekl ?vejk ti?e, "to s t?m Z?tkou po ?ase skon?ilo moc ?patn?. Dal se do mari?nsk? kongregace, chodil s nebesk?ma kozama na k?z?n? p?tera Jemelky k Svat?mu Ign?ci na Karlovo n?m?st? a zapomenul jednou zhasnout, kdy? byli mision??i na Karl?ku u Svat?ho Ign?ce, plynov? sv?tilny ve sv?m raj?n?, tak?e tam ho?el po ulic?ch plyn nep?etr?it? po t?i dny a noci. - To je velmi ?patn?," pokra?oval ?vejk, "kdy? se najednou ?lov?k za?ne pl?st do n?jak?ho filosofov?n?, to v?dycky smrd? delirium tremens. P?ed l?ty k n?m p?elo?ili od p?tasedmdes?tejch n?jak?ho majora Bl?hera. Ten v?dy jednou za m?s?c dal si n?s zavolat a postavit do ?tverce a rozj?mal s n?mi, co je to vojensk? vrchnost. Ten nepil nic jin?ho ne? slivovici. ,Ka?dej ofic?r, voj?ci,` vykl?dal n?m na dvo?e v kas?rn?ch, ,je s?m vod sebe nejdokonalej?? bytost, kter? m? stokr?t tolik rozumu jako vy v?ichni dohromady. Nad ofic?ra si v?bec, voj?ci, nic dokonalej??ho nem??ete p?edstavit, i kdy? byste na to mysleli po celej sv?j ?ivot. Ka?dej ofic?r je bytost nutn?, kde?to vy jste, voj?ci, jen bytosti pouze nahodil?, vy m??ete existovat, ale nemus?te. Kdyby p?i?lo, voj?ci, k vojn? a vy jste padli za c?sa?e p?na, dobr?, t?m by se moc nezm?nilo, ale kdyby nap?ed pad v?? ofic?r, teprve pak byste vid?li, jak jste na n?m z?visl? a jak? je to ztr?ta. Ofic?r mus? existovat, a vy vlastn? m?te svou existenci jen vod p?n? ofic?r?, vy od nich poch?z?te, vy se bez ofic?r? neobejdete, vy se bez sv? vojensk? vrchnosti ani neuprdnete. Pro v?s je ofic?r, voj?ci, mravn? z?kon, at tomu rozum?te nebo ne, a pon?vad? ka?dej z?kon musel m?t sv?ho z?konod?rce, voj?ci, je to jen ofic?r, ke kter?mu se c?t?te a mus?te c?tit b?t v??m povinni a beze v?? vyj?mky plnit ka?d? jeho na??zen?, byt i se v?m to nezamlouvalo:
      Potom jednou, kdy? ukon?il, chodil kolem ?tverce a ptal se jednoho po druh?m:
      ,Co pocituje?, kdy? to p?et?hne??`
      D?vali takov? zmaten? vodpov?di, jako ?e to je?t? nep?et?hli nebo ?e je jim po ka?d?m p?et?hnut? ?patn? vod ?aludku, jeden pochoval kas?rn?ka a tak d?le. Ty v?echny hned porou?el major . Bl?her vodv?d?t stranou, ?e potom vodp?ldne budou d?lat klenkiibunky na dvo?e za trest, ?e nedovedou se vyj?d?it, co pocitujou. Ne? p?i?la ?ada na m?, vzpomn?l jsem si, o ?em on posledn? s n?mi rozj?mal, a kdy? p?i?el ke mn?, docela klidn? jsem mu ?ek:
      ,Poslu?n? hl?s?m, pane major, ?e kdy? p?et?hnu, pocituju v sob? v?dy jakejsi nepokoj, strach ' a v??itky sv?dom?. Jestli v?ak, kdy? dostanu p?es ?as, vr?t?m se v po??dku v?as do kas?ren, tu se m? zmoc?uje n?jakej bla?ivej pokoj, leze na mne vnit?n? spokojenost.`
      V?echno se kolem sm?lo a major Bl?her se na mne rozk?ik: ,Po tob? leda, chlape, lezou ?t?nice, kdy? chrn?? na kavalci. Von si, chlap mizern?, je?t? d?l? legraci.`
      A dostal jsem za to takov? ?pangle, a? jedna radost."
      "Na vojn? to jinak nejde," ?ekl ??etn? ?ikovatel, protahuje se l?n? na sv? posteli, "to u? je tak v?it?, a? odpov?? jak chce?, a? d?l?? co d?l??, v?dy nad tebou mus? viset mra?no a hromy za?nou b?t. Bez toho nen? mo?n? discipl?na."
      "Docela dob?e ?e?eno," pravil ?vejk. "Na to nikdy nezapomenu, jak zav?eli rekruta Pecha. Lajtnant od kumpanie byl n?jakej Moc a ten si shrom??dil rekruty a ptal se ka?d?ho, vodkud je.
      ,Vy rekruti zelen?, zatracen?,` pov?d? k nim, ,vy se mus?te nau?it vodpov?dat jasn?, p?esn? a jako kdy? bi?em mrsk?. Tak to za?nem. Odkud jste, Pechu?` Pech byl inteligentn? ?lov?k a vodpov?d?l: ,Doln? Bousov, Unter Bautzen, 267 dom?, 1936 obyvatel? ?esk?ch, hejtmanstv? Ji??n, okres Sobotka, b?val? panstv? Kost, farn? chr?m svat? Kate?iny ze 14. stolet?, obnoven? hrab?tem V?clavem Vratislavem Netolick?m, ?kola, po?ta, telegraf, stanice ?esk? obchodn? dr?hy, cukrovar, ml?n s pilou, samota Valcha, ?est v?ro?n?ch trh?.` A tu u? po n?m sko?il lajtnant Moc a po?al mu s?zet jednu po druh? p?es hubu a k?i?el: ,Tu m?? jeden v?ro?n? trh, tu m?? druhej, t?et?, ?tvrtej, p?tej, ?estej: A Pech, t?ebas byl rekrut, hl?sil se k batalionsraportu. V kancel???ch byla tenkr?t takov? vesel? pak??, tak napsala, ?e jde k batalionsraportu kv?li v?ro?n?m trh?m v Doln?m Bousov?. Batalionskomandantem byl major Rohell. ,Also, was gibt's?` ot?zal se Pecha a ten spustil: ,Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e v Doln?m Bousov? je ?est v?ro?n?ch trh?: Jak na n?ho major Rohell za?val, zadupal a hned ho dal odv?st na magorku do vojensk?ho ?pit?lu, vod t? doby byl z Pecha nejhor?? voj?k, samej trest "
      "Voj?ky je t??ko vychov?vat," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k z?vaje. "Voj?k, kter? nebyl na vojn? potrest?n, nen? voj?k. To snad platilo v m?ru, ?e voj?k, kter? si odbyl bez trestu svou slu?bu, m?l potom p?ednost v civiln? slu?b?. Dnes pr?v? ti nejhor?? voj?ci, kte?? jindy v m?ru nevylezli z arestu, jsou ve v?lce nejlep??mi voj?ky. Pamatuji se u osm? mar?ky na infanteristu Sylvanusa. Ten m?l d??v trest za trestem, a jak? tresty. Neost?chal se ukr?st kamar?dovi posledn? krejcar, a kdy? p?i?el do gefechtu, tak prvn? prost??hal dr?thindrnisy, zajmul t?i chlapy a jednoho hned po cest? odst?elil, ?e pr? mu ned?v??oval. Dostal velkou st??brnou medalii, p?i?ili mu dv? hv?zdi?ky, a kdyby ho byli pozd?ji nepov?sili pod Duklou, byl by u? d?vno cuksf?rou. Ale pov?sit ho museli, pon?vad? po jednom gefechtu p?ihl?sil se na rekognosc?runk a n?jak? druh? patrola od jin?ho regimentu ho na?la, jak ?acoval mrtvoly. Na?li u n?ho asi osm hodinek a mnoho prsten?. Tak ho pov?sili u ?t?bu brig?dy."
      "Z toho je vid?t," poznamenal moud?e ?vejk, "?e ka?dej voj?k si mus? s?m vydobejt sv?ho postaven?."
      Ozval se telefon. ??etn? ?ikovatel ?el k telefonu a bylo rozeznat hlas nadporu??ka Luk??e, kter? se ptal, co je s konzervami. Potom bylo sly?et n?jak? v??itky.
      "Doopravdy nejsou, pane obrlajtnant," k?i?el do telefonu Van?k, "kdepak by byly, to je jen fantazie seshora od intendantstva. To bylo ?pln? zbyte?n?, ty lidi tam pos?lat. J? v?m cht?l telefonovat. - ?e jsem byl v kant?n?? Kdo?e to pov?dal? Ten okultista kucha? z ofic?rmin??e? Dovolil jsem si tam zaj?t. V?te, pane obrlajtnant, jak naz?val ten okultista tu paniku s t?mi konzervami? ,Hr?zy nezrozen?ho`. Nikoliv, pane obrlajtnant, jsem ?pln? st??zliv. Co d?l? ~vejk? Je zde. M?m ho zavolat? - ~vejku, k telefonu," ?ekl ??etn? ?ikovatel a dodal ti?e: "A kdyby se v?s ptal, jak jsem p?i?el, tak ?ekn?te, ?e v po??dku."
      ?vejk u telefonu: "?vejk, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant "
      "Posly?te, ?vejku, jak je to s t?mi konzervami? Je to v po??dku?"
      "Nejsou, pane obrlajtnant, ani potuchy po nich nen?."
      "P??l bych si, ?vejku, abyste se v?dy u mne r?no hl?sil, dokud jsme v l?gru. Jinak budete st?le u mne, a? pojedeme. Co jste d?lal v noci?"
      "Byl jsem u telefonu po celou noc." "Bylo n?co nov?ho?"
      "Bylo, pane obrlajtnant "
      "?vejku, neza??nejte zas blbnout. Hl?sil n?kdo odn?kud n?co d?le?it?ho?"
      "Hl?sili, pane obrlajtnant, ale a? na dev?tou hodinu. Necht?l jsem znepokojovat, pane obrlajtnant, byl jsem toho dalek."
      "Tak mn? ksakru u? ?ekn?te, co je tak d?le?it?ho na dev?tou hodinu?"
      "Telefonogram, pane obrlajtnant."
      "J? v?m nerozum?m, ?vejku."
      "J? to m?m naps?no, pane obrlajtnant: P?ijm?te telefonogram. Kdo je u telefonu? M?? to? ?ti, nebo n?jak podobn?."
      "Krucifix, ?vejku, s v?mi je k???. ?ekn?te mn? obsah, nebo na v?s sko??m a d?m v?m takovou jednu. Tak co je?"
      "Zas n?jakej be?prechunk, pane obrlajtnant, dnes r?no v dev?t hodin u pana obr?ta. Cht?l jsem v?s vzbudit v noci, ale pak jsem si to rozmyslel."
      "To byste se byl moh tak? opov??it, burcovat mne kv?li ka?dej hlouposti, kdy? je na to dost ?asu a? r?no. Wieder eine Besprechung, der Teufel soli das alles buserieren! Pov?ste sluch?tko, zavolejte mn? k telefonu Va?ka."
      ??etn? ?ikovatel Van?k u telefonu: "Rechnungsfeldwebel Van?k, Herr Oberleutnant."
      "Va?ku, najd?te mn? okam?it? jin?ho pucfleka. Ten lotr Baloun mn? do r?na se?ral v?echnu ?okol?du. Uv?zat ho? Ne, d?me ho k saniter?k?m. Chlap je jako hora, tak m??e tahat ran?n? z gefechtu. Po?lu ho hned k v?m. Vy?i?te to v regimentskanclaj a vra?te se hned ke kumpanii. Mysl?te, ?e brzy pojedem?"
      "Nen? ??dn? sp?ch, pane obrlajtnant. Kdy? jsme m?li ject s dev?tou mar?kumpani?, tak n?s tahali cel? ?tyry dny za nos. S osmou jakbysmet. Jen s des?tou to bylo lep??. To jsme byli felddienstfleck, v poledne jsme dostali rozkaz a ve?er jsme jeli, ale zato potom n?s honili po cel?ch Uhr?ch a nev?d?li, jakou d?ru na kter?m boji?ti maj? s n?mi ucpat."
      B?hem cel? t? doby, kdy nadporu??k Luk?? stal se velitelem jeden?ct? mar?kumpa?ky, ocitl se ve stavu zvan?m synkretismus, to jest ve filosofii, ?e usiloval rozpory pojmov? vyrovn?vati pomoc? ?stupk? a? k sm??en? n?zor?.
      Proto tak? odpov?d?l: "Ano, m??e b?t, to u? je tak. Nemysl?te tedy, ?e se dnes pojede? V dev?t hodin m?me be?prechunk s panem obr?tem. - A propos, v?te o tom, ?e jste dienstf?hrender? J? jen tak. Zjist?te mn?...Po?kejte, co byste mn? m?l zjistit...? Seznam ?ar?? s ud?n?m, odkdy slou??...Potom z?soby kumpanie. Nacion?lnost? Ano, ano, to taky...Ale hlavn? po?lete toho nov?ho pucfleka...Co m? dnes s man?aftem d?lat f?nrich Pleschner? Vorbereitung zum Abmarsch. ??ty? P?ijdu podepsat po min??i. Nikoho nepou?t?jte do m?sta. Do kant?ny v l?gru? Po min??i na hodinu...Zavolejte sem ?vejka!...?vejku, vy z?stanete zat?m u telefonu."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem je?t? nepil kaf?."
      "Tak si p?inesete kaf? a z?stanete tam v kancel??i u telefonu, dokud v?s nezavol?m. V?te, co je to ordonanc?"
      "B?h? to, pane obrlajtnant."
      "Abyste tedy byl na m?st?, kdy? v?s zavol?m. ?ekn?te je?t? jednou Va?kovi, a? pro mne vyhled? n?jak?ho pucfleka. ?vejku, hal?, kde jste?"
      "Zde, pane obrlajtnant, pr?v? p?inesli kaf?." "?vejku, hal?!"
      "Sly??m, pane obrlajtnant, kaf? je ?pln? studen?."
      "Vy u? zn?te dob?e, co je to pucflek, ?vejku. Prohl?dn?te si ho a potom mn? to sd?lte, co je to za?. Pov?ste sluch?tko."
      Van?k, srkaje ?ernou k?vu, do kter? si p?ilil rum z l?hve s n?pisem ,Tinte` (kv?li v?? opatrnosti), pod?val se na ?vejka a ?ekl: "Ten n?? obrlajtnant n?jak k?i?? do toho telefonu, rozum?l jsem ka?d?mu slovu. Vy mus?te, ?vejku, b?t velmi dob?e zn?m? s panem obrlajtnantem."
      "My jsme jedna ruka," odpov?d?l ?vejk. "Jedna ruka druhou myje. My u? jsme spolu moc toho prod?lali. Kolikr?t u? n?s cht?li vod sebe roztrhnout, ale zas jsme se se?li. Von se v?dy na m? spoleh se v??m, a? se tomu kolikr?t s?m div?m. Taky jste ted jist? sly?el, abych v?m p?ipomn?l je?t? jednou, ?e mu m?te naj?t n?jak?ho nov?ho pucfleka a j? ?e si ho mus?m prohl?dnout a d?t vo n?m dobrozd?n?. Von pan obrlajtnant s ka?d?m pucflekem nen? spokojenej."
      -
      Plukovn?k Schr?der, kdy? si na konferenci zavolal v?echny d?stojn?ky pochodov?ho praporu, u?inil tak op?t s velkou l?skou, aby se mohl vymluvit. Krom? toho bylo nutno u?init n?jak? rozhodnut? v af??e jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, kter? necht?l ?istit z?chody a byl pro vzpouru posl?n plukovn?kem Schr?drem k divizijn?mu soudu.
      Od divizijn?ho soudu p?ibyl pr?v? v?era v noci na hauptvachu, kde byl dr??n pod str???. Sou?asn? s n?m dod?n byl do plukovn? kancel??e p??pis divizijn?ho soudu, nesm?rn? zmaten?, ve kter?m se poukazuje na to, ?e v tomto p??pad? nejde o vzpouru, pon?vad? jednoro?n? dobrovoln?ci nemaj? ?istit z?chody, nicm?n? ?e v?ak jde o superordinationsverletzung, kter??to delikt m??e b?t prominut ??dn?m chov?n?m v poli. Z t?chto d?vod? ?e se ob?alovan? jednoro?n? dobrovoln?k Marek pos?l? zp?t k sv?mu pluku a vy?et?ov?n? o poru?en? k?zn? zastavuje se a? do konce v?lky a ?e bude obnoveno p?i nejbli???m p?estupku, kter? sp?ch? jednoro?n? dobrovoln?k Marek.
      Potom byl je?t? druh? p??pad. S jednoro?n?m dobrovoln?kem Markem dod?n byl sou?asn? na hauptvachu od divizijn?ho soudu fale?n? ?eta? Teveles, kter? se ned?vno objevil u regimentu, kam byl posl?n z nemocnice v Z?h?eb?. M?l velkou st??brnou medalii, odznaky jednoro?n?ho dobrovoln?ka a t?i hv?zdi?ky. Vypr?v?l o hrdinsk?ch ?inech 6. mar?ov? roty na Srbsku a ?e zbyl z n? jen s?m. Vy?et?ov?n?m bylo zji?t?no, ?e s 6. mar?kou na za??tku v?lky ode?el skute?n? n?jak? Teveles, kter? v?ak nem?l pr?va jednoro?n?ho dobrovoln?ka. Vy??d?na byla zpr?va od brig?dy, ku kter? byla 6. mar?ka p?ikomand?rov?na, kdy? 2. prosince 1914 se ut?kalo z B?lehradu, a zji?t?no, ?e v seznamu navr?en?ch nebo vyznamenan?ch st??brn?mi medaliemi nen? ??dn? Teveles. Byl-li v?ak p???k Televes pov??en v b?lehradsk? v?le?n? kampani za ?eta?e, nedalo se naprosto zjistit, pon?vad? cel? 6. mar?kumpanie se ztratila u cerkve sv. S?vy v B?l?hrad? i se sv?mi d?stojn?ky. U divizijn?ho soudu h?jil se Teveles t?m, ?e opravdu mu byla sl?bena velk? st??brn? medalie a ?e si ji proto v nemocnici koupil od jednoho Bos??ka. Co se t?k? pr?mk? jednoro?n?ho dobrovoln?ka, ty ?e si p?i?il v opilstv? a ?e je nosil d?l proto, pon?vad? byl st?le opil?, maje ?plavic? zeslaben? organismus.
      Kdy? tedy za?al be?prechunk p?ed projedn?n?m t?chto dvou p??pad?, sd?lil plukovn?k Schr?der, ?e je nutn? ?ast?ji se st?kat p?ed odjezdem, kter? ned? na sebe dlouho ?ekat. Bylo mu sd?leno z brig?dy, ?e o?ek?vaj? se rozkazy z divize. Mu?stvo a? je pohotov? a kumpaniekomandanti a? bedliv? se staraj? o to, aby nikdo nesch?zel. Opakoval potom je?t? jednou v?echno to, co p?edn??el v?era. Podal op?t p?ehled v?le?n?ch ud?lost? a ?e nic nesm? potla?it ve vojsku bojovnou povahu a v?le?nou podnikavost.
      Na stole byla p?ipevn?na p?ed n?m mapa boji?t? s praporky na ?pendl?k?ch, ale praporky byly 281 p?eh?zeny a fronty posunuty. Vyta?en? ?pendl?ky s praporky v?lely se pod stolem.
      Cel? boji?t? hrozn? z??dil v noci kocour, kter?ho si chovali p?sa?i v plukovn? kancel??i a kter?, kdy? se v noci vyd?lal na rakousko-uhersk? boji?t?, cht?l lejno zahrabat, vytahal praporky a rozmazal lejno po v?ech pozic?ch, nac?kal na fronty a br?ckenkopfy a zane??dil v?echny arm?dn? sbory.
      Plukovn?k Schr?der byl velice kr?tkozrak?.
      D?stojn?ci pochodov?ho praporu se z?jmem se d?vali, jak prst plukovn?ka Schr?dra bl??? se k t?m hrom?dk?m.
      "Odtud, p?nov?, k Sokalu na Bug," ?ekl plukovn?k Schr?der v??tecky a posunul ukazov??ek po pam?ti ke Karpat?m, p?i?em? zabo?il jej do jedn? z t?ch hrom?dek, jak se kocour staral ud?lat mapu boji?t? plastickou.
      "Was ist das, meine Herren?" ot?zal se s ?divem, kdy? se mu cosi nalepilo na prst. "Wahrscheinlich Katzendreck, Herr Oberst," odpov?d?l za v?echny velice zdvo?ile hejtman S?gner.
      Plukovn?k Schr?der vyrazil do kancel??e vedle, odkud bylo sly?et hrozn? h?m?n? a hromov?n? s p???ernou hrozbou, ?e jim to d? v?echno vyl?zat po kocourovi.
      V?slech byl kr?tk?. Zjistilo se, ?e kocoura p?ed ?trn?cti dny p?it?hl do kancel??e nejmlad?? p?sa? Zwiebelfisch. Po tomto zji?t?n? sebral Zwiebelfisch sv?ch p?t ?vestek a star?? p?sa? ho odvedl na hauptvachu, kde bude tak dlouho sed?t, a? do dal??ho rozkazu pana plukovn?ka.
      T?m byla vlastn? ukon?ena cel? konference. Kdy? se vr?til plukovn?k Schr?der cel? rud? v obli?eji k d?stojnick?mu sboru, zapomn?l, ?e m? je?t? porokovat o osudu jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka a l?i?eta?e Tevelesa.
      ?ekl zcela kr?tce: "Pros?m p?ny d?stojn?ky, aby byli pohotov? a vy?k?vali dal?? m? rozkazy a instrukce."
      A tak z?stali d?l jednoro?n? dobrovoln?k i Teveles pod str??? na hauptva?e, a kdy? pozd?ji k nim p?ibyl Zwiebelfisch, mohli si zahr?t mari?? a po mari??i obt??ovat sv? str??ce ??dost?, aby jim vychytali blechy na slamn?ku.
      Potom tam je?t? k nim str?ili frajtra Peroutku od 13. mar?kumpanie, kter?, kdy? se v?era roz???ila pov?st po l?gru, ?e se jede na pozici, se ztratil a byl r?no patrolou objeven u B?l? r??e v Brucku. Vymlouval se, ?e cht?l p?ed odjezdem prohl?dnout zn?m? sklen?k hrab?te Harracha u Brucku a na zp?te?n? cest? ?e zabloudil, a teprve r?no cel? unaven? ?e dorazil k B?l? r??i. (Zat?m spal s R??enkou od B?l? r??e.)
      -
      Situace byla st?le nevyjasn?nou. Pojede se, nebo se nepojede. ?vejk u telefonu v kancel??i 11. mar?ky vyslechl nejr?zn?j?? n?zory, pesimistick? i optimistick?. 12. mar?kumpanie telefonovala, ?e pr? n?kdo z kancel??e sly?el, ?e se bude ?ekat a? na cvi?en? ve st?elb? s pohybliv?mi figurami a ?e se pojede a? po feldm??igschie??bung?ch. Tento optimistick? n?zor nesd?lela 13. mar?kumpa?ka, kter? telefonovala, ?e pr?v? se vr?til kapr?l Havl?k z m?sta a sly?el od jednoho ?elezni?n?ho z??zence, ?e u? vozy jsou na stanici.
      Van?k vytrhl ?vejkovi sluch?tko z ruky a k?i?el roz?ilen?, ?e ajznbo??ci v?d? star?ho kozla, te? ?e byl pr?v? v plukovn? kancel??i.
      ?vejk setrv?val u telefonu s opravdovou l?skou a na v?echny ot?zky, co je nov?ho, odpov?dal, ?e se je?t? nic ur?it?ho nev?.
      Takov?m zp?sobem odpov?d?l t?? na ot?zku nadporu??ka Luk??e:
      "Co je u v?s nov?ho?"
      "Je?t? se nic ur?it?ho nev?, pane obrlajtnant," stereotypn? odv?til ?vejk.
      "Vy vole, pov?ste sluch?tko."
      Potom p?i?la ?ada telefonogram?, kter? ?vejk p?ijal po del??m nedorozum?n?. P?edn? ten, kter? mu nemohl b?t diktov?n v noci, kdy? nezav?sil sluch?tko a spal, t?kaj?c? se o?kovan?ch a neo?kovan?ch.
      Potom zas zpo?d?n? telefonogram o konzerv?ch, co? bylo ji? v?era ve?er vyjasn?no.
      Pak telefonogram po v?ech batali?nech, kumpani?ch a ??stech pluku:
       Kopie telefonogramu brig?dy No 75692
       P??kaz po brig?d? ?is. 172
       P?i v?kazech o hospod??stv? poln?ch kuchyn?
       sleduje tento po??dek p?i vyjmenov?n? produkt?
       spot?ebovan?ch: 1. maso, 2. konzervy 3. Zelenina
       ?erstv?, 4. su?en? zelenina, 5. r??e, 6. makar?ny,
       7. kroupy a krupice, 8. Brambory,
       m?sto d??v?j??ho:
       4. su?en? zelenina, 5. ?erstv? zelenina.
      Kdy? to p?e?etl ?vejk ??etn?mu ?ikovateli, prohl?sil Van?k slavnostn?, ?e takov? telefonogramy se h?zej? do latr?ny:
      "To si vymyslil n?jak? blbec u ?t?bu arm?dy, a u? to jde na v?echny divize a brig?dy a pluky." Potom p?ijal ?vejk je?t? jeden telefonogram, kter? byl tak rychle diktov?n, ?e ?vejk z toho zachytil na blok jen to, co vypadalo jako ?ifra:
       In der Folge genauer erlaubt gewesen oder das
       selbst einem hingegen immerhin eingeholet
       werden.
      "To jsou v?echno zbyte?nosti," ?ekl Van?k, kdy? se ?vejk nehor?zn? divil, co napsal, a t?ikr?t za sebou si to hlasit? p?ed??tal, "sam? hlouposti, a?koliv ?ertv?, m??e to b?t tak? ?ifrov?no, ale na to nejsme u n?s u kumpanie za??zeni. To se m??e tak? zahodit."
      "J? si to taky mysl?m," ?ekl ?vejk, "kdybych vozn?mil panu obrlajtnantovi ?e m? ,in der Folge genauer erlaubt gewesen oder das selbt einem hingegen immerhin eingeholet werden`, je?t? by se urazil. - N?kdo je v?m ned?tkliv? a? hr?za," pokra?oval ?vejk, zabo?uje se op?t ve vzpom?nky. "Jednou jsem jel z Vyso?an elektrikou do Prahy a v Libni k n?m p?ised n?jakej pan Novotn?. Jakmile jsem ho poznal, ?el jsem k n?mu na plo?inu a dal jsem se s n?m do hovoru, ?e jsme oba z Dra?ova. On se ale na mne rozk?ik, abych ho neobt??oval, ?e pr? mne nezn?. J? jsem mu to za?al vysv?tlovat, aby se jen upamatoval, ?e jsem jako malej hoch k n?mu chodil s matkou, kter? se jmenovala Antonie, otec ?e se jmenoval Prokop a byl ?af??em. Ani potom necht?l nic v?d?t o tom, ?e se zn?me. Tak jsem mu je?t? ?ekl, bli??? podrobnosti, ?e v Dra?ov? byli dva Novotn?, Tonda a Josef. On ?e je ten Josef, ?e mn? psali o n?m z Dra?ova, ?e post?elil svou ?enu, kdy? ho k?rala z pit?. A tu se v?m von rozp??h, j? jsem se uhnul a on rozbil tabuli na p?edn? plo?in?, tu velkou p?ed ?idi?em. Tak n?s vysadili, vodvedli a na komisa?stv? se uk?zalo, ?e byl proto tak ned?tkliv?, pon?vad? v?bec se nejmenoval Josef Novotn?, ale Eduard Doubrava, a byl z Montgomery v Americe a zde byl nav?t?vit p??buzn?, ze kter?ch poch?zela jeho rodina."
      Telefon p?eru?il jeho vypravov?n? a n?jak? chraplav? hlas z odd?lu strojn?ch pu?ek se op?t t?zal, zdali se pojede. Je pr? r?no be?prechunk u pana obr?ta.
      Ve dve??ch se objevil cel? bled? kadet Biegler, nejv?t?? blbec u kumpanie, pon?vad? v jednoro??ck? ?kole se sna?il vyniknout sv?mi v?domostmi. K?vl Va?kovi, aby za n?m vy?el na chodbu, kde s n?m m?l dlouhou rozmluvu.
      Kdy? se Van?k vr?til, usm?val se pohrdliv?.
      "Je to kus vola," ?ekl k ?vejkovi, "tady u na?? mar?ky m?me ale exempl??e. Byl taky u be?prechungu, a kdy? se rozch?zeli, tak na??dil pan obrlajtnant, aby v?ichni cukskomandanti ud?lali kv?rvizitu a aby byli p??sn?. A te? se mne p?ijde zeptat, jestli m? d?t uv?zat ?l?bka, pon?vad? ten si vypucoval kv?r petrolejem."
      Van?k se roz??lil. "Na takovou blbost se mne pt?, kdy? v?, ?e se jede do pole. V?ak si to pan obrlajtnant v?era dob?e rozmyslil s t?m uv?z?n?m sv?ho pucfleka. Taky jsem ale tomu ml?d?ti ?ek, aby si dob?e rozmyslil d?lat z man?aftu zv??ata."
      "Kdy? u? mluv?te o tom pucflekovi," ?ekl ?vejk, "nev?te snad, jestli jste u? n?jak?ho sehnal pro pana obrlajtnanta?"
      "M?jte fi?tr?n," odpov?d?l Van?k, "na v?echno je dost ?asu, ostatn? j? mysl?m, ?e si pan obrlajtnant na Balouna zvykne, tu a tam mu n?co je?t? se?ere a pak ho to taky pust?, a? budem v poli. Tam ?asto nebudou m?t co ?r?t oba. Kdy? ?eknu, ?e Baloun z?stane, tak se ned? nic d?lat. To je moje starost a do toho nem? pan obrlajtnant co mluvit. Jen ??dn? sp?ch."
      Van?k lehl si op?t na svou postel a ?ekl: "?vejku, vypravujte mn? n?jakou anekdotu z vojensk?ho ?ivota."
      "To by ?lo," odpov?d?l ?vejk, "ale boj?m se, ?e zas bude n?kdo na n?s zvonit "
      "Tak to vypn?te, ?vejku, od?roubujte veden? nebo sejm?te sluch?tko."
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, sn?maje sluch?tko, "j? v?m pov?m n?co, co se hod? do t?hle situace, jen?e tenkr?t m?sto vopravdov? vojny byly jen man?vry a byla taky takov? panika jako dnes, pon?vad? se nev?d?lo, kdy vyraz?me z kas?ren. Slou?il se mnou n?jakej po??ckej ?ic, hodnej ?lov?k, ale n?bo?nej a boj?cnej. Ten si p?edstavoval, ?e man?vry jsou n?co hrozn?ho, ?e lidi na nich padaj? ??zn? a saniter?ci ?e to sb?raj? jako padavky na mar?i. Proto pil do z?soby, a kdy? jsme vyrazili na man?vry z kas?ren a p?i?li k Mn??ku, tak ??kal: ,J? to, ho?i, nevydr??m, m? m??e zachr?nit jen s?m p?nb?h: Potom jsme p?i?li k Ho?ovic?m a tam jsme m?li dva dny rast, pon?vad? to byla n?jak? mejlka a my jsme ?li tak rychle kup?edu, ?e bychom byli s ostatn?ma regimentama, kter? ?ly s n?mi po fl?glech, zajali celej nep??telskej ?t?b, co? by byla bejvala vostuda, pon?vad? n?? arm?dn? sbor m?l to prosrat a nep??tel vyhr?t, pon?vad? u nep??tel bylo jedno utahan? arcikn???tko. Tak ten ?ic proved tohle: Kdy? jsme l?grovali, sebral se a ?el si n?co koupit do n?jak? vesnice za Ho?ovicema a vracel se k poledn?mu do l?gru. Horko bylo, napa?enej byl taky akor?t, a tu uvid?l na cest? sloup, na sloupu byla sk??nka a v n? pod sklem docela mal? so?ka sv. Jana Nepomuck?ho. Pomodlil se p?ed sv. Janem a pov?d? mu: ,To je ti horko, kdybys m?l alespo? trochu se nap?t. Jse? tady na slunci, furt se asi pot??: Tak zat?epal feldfla?kou, napil se a pov?d?: ,Nechal jsem ti taky lok, svatej Jene z Nepomuku.` Ale lek se, vy?unk to v?echno a na svat?ho J?na nezbylo nic. ,Je???marj?,` pov?d?, ,svatej Jene z Nepomuku, tohle mn? mus?? prominout, j? ti to vynahrad?m, j? t? vezmu s sebou do l?gru a napoj?m t? tak slavn?, ?e nebude? st?t na nohou.` A milej ?ic z l?tosti nad sv. Janem z Nepomuku rozbil sklo, vyt?hl so?ku svat?ho a str?il si ji pod bl?zu a vodnes do l?gru. Potom 's n?m sv. Jan Nepomuckej spal na sl?m?, nosil ho s sebou na mar??ch v teleti a m?l velk? ?t?st? v kart?ch. Kde jsme l?grovali, tam vyhr?val, a? jsme p?i?li na Pr?chensko, le?eli jsme v Drahenic?ch a von v?echno sakumpak prohr?l. Kdy? jsme r?no vyrukovali, tak na hru?ce u cesty visel svatej Jan Nepomuckej ob??enej. Tak, to je ta anekdota, a te? zas zav?s?m sluch?tko."
      A telefon op?t odn??el si z?chv?vy nov?ho nervov?ho ?ivota, kdy star? harmonie klidu v l?gru byla poru?ena.
      V tu dobu nadporu??k Luk?? studoval ve sv? komnat? pr?v? doru?en? jemu od ?t?bu pluku ?ifry s pou?en?m, jak je lu?tit, a sou?asn? sekr?tn? ?ifrovan? rozkaz o sm?ru, kter?m se bude ub?rat mar?batali?n na hali?sk? hranice (prvn? etapa).
      7217 - 1238 - 457 - 2121 - 35 = Mo?on
      8922 - 375 - 7282 = R?b
      4432 - 1238 - 7217 - 35 - 8922 - 35 = Komarn
      7282 - 9299 - 310 - 375 - 7881 - 298 - 475 7979 = Budape??.
      Lu?t? tyto ?ifry povzdechl si nadporu??k Luk??: "Der Teufel soll das buserieren."

III. kniha
SLAVN? V?PRASK

1. kapitola

P?es Uhry

      Kone?n? se v?ichni do?kali toho okam?iku, kdy je nacpali do vag?n? v pom?ru 42 mu?? k 8 kon?m. Kon?m ov?em se jelo pohodln?ji ne? mu?stvu, pon?vad? mohli sp?t vstoje, ale to nevadilo. Vojensk? vlak vezl do Hali?e op?t novou skupinu lid? hnan?ch na jatky.
      Celkem v?ak se v?em t?m tvor?m p?ece jen uleh?ilo; bylo to n?co ji? ur?it?ho, kdy? se vlak hnul, ale p?edt?m to byla jen trapn? nejistota, panika, zdali se pojede ji? dnes, nebo z?tra, ?i poz?t??. N?kter?m bylo jako odsouzen?m k smrti, kte?? o?ek?vaj? se strachem, kdy si pro n? p?ijde kat. A potom nastane uklidn?n?, ?e u? to bude odbyto.
      Proto jeden voj?k ?val z vag?nu jako pominut?: "Jedeme, jedeme!"
      ??etn? ?ikovatel Van?k m?l ?plnou pravdu, kdy? ??kal ?vejkovi, ?e nen? ??dn? sp?ch.
      Ne?li se dosp?lo k tomu okam?iku, aby se lezlo do vag?n?, uplynulo n?kolik dn?, a p?itom se st?le hovo?ilo o konzerv?ch a zku?en? Van?k prohl?sil, ?e je to jenom fantazie. Jak?pak konzervy! Takhle je?t? poln? m?e, pon?vad? i p?i p?ede?l? mar?ce tak bylo. Kdy? jsou konzervy, tak poln? m?e odpad?. V opa?n?m p??pad? poln? m?e je n?hra?kou za konzervy.
      A tak se objevil m?sto gul??ov?ch konzerv vrchn? poln? kur?t Ibl, kter? zabil t?? mouchy jednou ranou. Odslou?il poln? m?i najednou pro t?i pochodov? prapory, dv?ma z nich po?ehnal do Srbska a jednomu do Ruska.
      M?l p?itom velice nad?enou ?e? a bylo zn?t, ?e bral materi?l z vojensk?ch kalend???. Byla to takov? dojemn? ?e?, ?e kdy? uj??d?li na Mo?on, ?vejk, kter? byl pohromad? ve vag?nu s Va?kem v improvizovan? kancel??i, vzpomn?l si na ten proslov a ?ekl ??etn?mu ?ikovateli: "To bude moc fajn, jak pov?dal ten feldkur?t, a? den se sklon? k ve?eru a slunce se sv?ma zlatejma paprskama zapadne za hory a na boji?ti bude sly?et, jak von ??kal, ten posledn? dech um?raj?c?ch, hejkot klesl?ch kon? a st?n?n? ran?n?ch mu?? a n??ek vobyvatelstva, kdy? mu ho?ej? chalupy nad hlavou. J? m?m moc r?d, kdy? tak lidi blbnou na kvadr?t."
      Van?k souhlasn? k?vl hlavou: "Byl to zatracen? dojemn? p??pad."
      "Bylo to moc hezk? a pou?n?," ?ekl ?vejk, "j? si to pamatuju velmi dob?e, a a? se vr?t?m z vojny, tak to budu vypravovat u Kalicha. Von se, kdy? n?m to pan kur?t vykl?dal, tak p?kn? rozkro?il, ?e jsem m?l strach, aby mu jedna haksna neuklouzla a von nespad do poln?ho olt??e a nerozbil si kokos vo monstranci. Von n?m d?val takovej p?knej p??klad z d?jin na?? arm?dy, kdy? je?t? slou?il Radeckej a s ve?ern?mi ?erv?nky slu?oval se vohe?, jak ho?ely stodoly na boji?ti, jako kdyby to byl vid?l."
      A t?? den vrchn? poln? kur?t Ibl byl ji? ve V?dni a op?t tam jin?mu mar?batali?nu vykl?dal dojemnou historii, o kter? se ?vejk zmi?oval a kter? se mu tolik l?bila, ?e ji nazval blbost? na kvadr?t.
      "Mil? voj?ci," ?e?nil vrchn? poln? kur?t Ibl, "tak tedy si myslete, ?e je rok osma?ty?ic?t? a ?e v?t?zstv?m skon?ila bitva u Custozzy, kde po desetihodinov?m ?porn?m boji musil italsk? kr?l Albert p?enechati krvav? boji?t? na?emu otci voj?n?, mar??lkovi Radeck?mu, jen? v 84. roce sv?ho ?ivota dobyl tak skv?l?ho v?t?zstv?.
      A hle, voj?ci mil?! Na v??in? p?ed dobytou Custozzou zastavil se kmet vojev?dce. Kolem n?ho jeho v?rn? vojev?dcov?. V??nost okam?iku zmocnila se cel?ho krou?ku, nebo?, voj?ci, v nepatrn? vzd?lenosti od mar??lka bylo pozorovat voj?na, jen? se smrt? z?pasil. S rozt???t?n?mi ?dy na pol? cti pocifoval zran?n? prapore?n?k Hrt, jak na n?ho hled? mar??lek Radeck?. Hodn? zran?n? prapore?n?k je?t? sv?ral v tuhnouc? pravic? zlatou medalii v k?e?ovit?m nad?en?. P?i pohledu na vzne?en?ho mar??lka o?ivl se je?t? jednou tepot jeho srdce a zchroml?m t?lem pronikl posledn? zbytek s?ly a um?raj?c? pokou?el se s nadlidskou n?mahou pl??iti se vst??c sv?mu mar??lkovi. ,Pop?ej si klidu, m?j hodn? voj?ne,` zvolal k n?mu mar??lek, sestoupil s kon? a cht?l mu podati ruku. ,Nejde to, pane mar??lku,` ?ekl um?raj?c? voj?n, ,m?m ob? ruce ura?eny, ale o jedno pros?m. Sd?lte mn? plnou pravdu: Je ta bitva zcela dobyta?` ,Docela, mil? brachu,` pravil laskav? poln? mar??lek, ,?koda, ?e tv? radost je zkalena tv?m zran?n?m.` ,Ov?em, vzne?en? pane, se mnou je konec,` temn?m hlasem ?ekl voj?n, p??jemn? se usm?vaje. ,M?? ??ze??` ot?zal se Radeck?. ,Den byl parn?, pane mar??lku, m?li jsme p?es t?icet stup?? horka.` Nato Radeck?, chopiv se poln? l?hve sv?ho pobo?n?ka, pod?val ji um?raj?c?mu. Tento se napil, u?iniv mocn? dou?ek. ,Zapla? b?h tis?ckr?t,` zvolal, nam?haje se pol?biti ruku sv?mu veliteli. ,Jak dlouho slou????` ot?zal se tento. ,P?es ?ty?icet let, pane mar??lku! U O?per dobyl jsem zlat? medalie. Tak? u Lipska jsem byl, d?lov? k??? m?m rovn??, p?tkr?t jsem byl smrteln? ran?n, ale te? je se mnou do?ista konec. Ale jak? ?t?st? a blaho, ?e jsem se do?il dne?n?ho dne. Co mi z?le?? na smrti, kdy? jsme dobyli slavn?ho v?t?zstv? a c?sa?i vr?cena jeho zem!`
      V tom okam?iku, mil? voj?ci, zavzn?ly z t?bora velebn? zvuky na?? hymny Zachovej n?m, Hospodine, mocn? a vzne?en? nesly se po boji?ti. Padl? voj?n, lou??c? se se ?ivotem, je?t? jednou pokusil se vzchopit. ,Sl?va Rakousku,` zvolal nad?en?, ,sl?va Rakousku! Nech? pokra?uje se v t? skvostn? p?sni! Sl?va na?emu vojev?dci! A? ?ije arm?da!`
      Um?raj?c? sklonil se je?t? jednou k pravici mar??lkov?, kterou poceloval, sklesl a tich? posledn? vzdech vydral se z jeho ?lechetn? du?e. Vojev?dce st?l tu s obna?enou hlavou p?ed mrtvolou jednoho z nejhodn?j??ch voj?n?. ,Tento kr?sn? konec je v?ru z?vid?n?hodn?,` pravil v pohnut? mar??lek, skl?n?je obli?ej do sepjat?ch dlan?.
      Mil? voj?ni, i j? v?m p?eji, abyste se v?ichni do?kali takov?ho kr?sn?ho konce."
      Vzpom?naje na tuto ?e? vrchn?ho poln?ho kur?ta Ibla, mohl ho opravdu nazvati ?vejk, ani? by mu v nejmen??m ubli?oval, blbem na kvadr?t.
      Potom ?vejk po?al mluvit o zn?m?ch rozkazech, kter? jim byly p?e?teny p?ed vstoupen?m do vlaku. Jeden byl arm?dn? rozkaz podepsan? Franti?kem Josefem a druh? byl rozkaz arciv?vody Josefa Ferdinanda, vrchn?ho velitele v?chodn? arm?dy a skupiny, kter?? oba t?kaly se ud?lost? na Dukelsk?m pr?smyku dne 3. dubna 1915, kdy p?e?ly dva batali?ny 28. pluku i s d?stojn?ky k Rus?m za zvuk? plukovn? kapely.
      Oba rozkazy byly jim p?e?teny t?aslav?m hlasem a zn?ly v ?esk?m p?ekladu:
       Arm?dn? rozkaz ze dne 17. dubna 1915:
       P?epln?n bolest? na?izuji, aby c. k. p??? pluk ??s. 28
       pro zbab?lost a velezr?du byl vymaz?n z m?ho vojska.
       Plukovn? prapor budi? zneuct?n?mu pluku
       odebr?n a odevzd?n do Vojensk?ho muzea. Dne?n?m
       dnem p?est?v? existovat pluk, kter? otr?ven
       mravn? z domovu, vyt?hl do pole, aby se dopustil
       velezrady.
       Franti?ek Josef 1.
      -
       Rozkaz arciv?vody Josefa Ferdinanda:
       ?esk? trupy b?hem poln?ho ta?en? zklamaly zejm?na
       v posledn?ch boj?ch. Zejm?na zklamaly p?i
       obran? pozic, ve kter?ch se nal?zaly po del?? dobu
       v z?kopech, ?eho? pou?il ?asto nep??tel aby nav?zal
       styky a spojen? s ni?emn?mi ?ivly t?chto trup.
       Oby?ejn? v?dy sm??ovaly pak ?toky nep??tele,
       podporovan?ho t?mito zr?dci, proti t?m odd?l?m
       na front?, kter? byly od takov?ch trup obsazeny.
       ?asto poda?ilo se nep??teli p?ekvapit na?e ??sti
       a tak?ka bez odporu proniknout do na?ich pozic
       a zajmouti zna?n? velk? po?et obr?nc?.
       Tis?ckr?t hanba, potupa i opovr?en? t?mto b?d?k?m
       bezectn?m, kte?? dopustili se zrady c?sa?e i ???e
       a poskvr?uj? nejen ?est slavn?ch prapor? na?? slavn?
       a state?n? arm?dy, n?br? i ?est t? n?rodnosti, ku
       kter? se hl?s?.
       D??v nebo pozd?ji zastihne je kulka nebo provaz kata.
       Povinnost? ka?d?ho jednotliv?ho ?esk?ho voj?ka,
       kter? m? ?est v t?le, je, aby ozna?il sv?mu komandantovi
       takov?ho ni?emu, ?tv??e a zr?dce.
       tak neu?in?, je s?m takov? zr?dce a ni?ema.
       Tento rozkaz nech? je p?e?ten v?emu mu?stvu
       u ?esk?ch pluk?.
       C. k. pluk ??s. 28 na??zen?m na?eho mocn??e jest
       ji? vy?krtnut z arm?dy a v?ichni zajat? p?eb?hl?ci
       z pluku splat? svou krv? t??kou vinu.
       Arciv?voda Josef Ferdinand
      "To n?m to p?e?tli trochu pozd?," ?ekl ?vejk k Va?kovi, "velice se div?m, ?e n?m to ?etli a? te?, kdy? u? c?sa? p?n ten bef?l vydal 17. dubna. To by mohlo tak vypadat, jako kdyby z n?jakejch d?vod? hned n?m to nedali p?e??st. J? bejt c?sa?em p?nem, tak bych si takov? odstrkov?n? nedal l?bit. Kdy? vyd?m bef?l 17. dubna, tak se taky sedmn?ct?ho mus? ??st u v?ech regiment?, i kdyby ??dla padala."
      Na druh? stran? vag?nu proti Va?kovi sed?l kucha? okultista z d?stojnick? min??e a cosi psal. Za n?m sed?li sluha nadporu??ka Luk??e vousat? obr Baloun a telefonista p?id?len? k 11. mar?kumpa?ce Chodounsk?. Baloun p?e?vykoval kus komis?rku a vykl?dal ud??en? telefonistovi Chodounsk?mu, ?e za to nem??e, kdy? v t? tla?enici p?i nastupov?n? do vlaku nemohl se dostat do ?t?bn?ho vag?nu ku sv?mu nadporu??kovi.
      Chodounsk? ho stra?il, ?e te? p?est?v? legrace, ?e za to bude kulka.
      "Kdyby bylo u? jednou toho tr?pen? konec," b?doval Baloun, "u? jednou jsem m?l nam?le na man?vrech u Votic. Tam jsme ?li vo hladu a ??zni, a kdy? k n?m p?ijel batalionsadjutant, tak jsem vyk?ik: ,Dejte n?m vodu a chleba.` Von voto?il na mne kon? a ?ek, ?e kdyby to bylo ve v?lce, ?e bych musil vystoupit z ?ady a ?e by mne dal vodst?elit, a te? ?e mne d? zav??t na garniz?n, ale m?l jsem velik? ?t?st?, pon?vad? kdy? jel to vozn?mit ke ?t?bu, tak na cest? se mu spla?il k??, von spad a zl?mal si, sl?va bohu, vaz."
      Baloun t??ce vzdychl a zakuckal se soustem chleba, a kdy? se vzpamatoval, ??dostiv? pod?val se na dva vaky nadporu??ka Luk??e, kter? opatroval.
      "Fasovali, p?ni ofic??i," ?ekl trudnomysln?, "j?trov? konzervy a uhersk? sal?m. Takhle kous??ek."
      D?val se p?itom tak tou?ebn? na ty dva vaky sv?ho nadporu??ka jako ode v?ech opu?t?n? pejsek, kter? je hladov? jako vlk a sed?, vdechuje p?ry z va??c? se uzeniny, u dve?? uzen??sk?ho kr?mu.
      "Ne?kodilo by," ?ekl Chodounsk?, "kdyby n?s n?kde ?ekali s n?jak?m dobr?m ob?dem. To kdy? jsme my na za??tku vojny jeli do Srbska, tak jsme se p?e?rali na ka?d? stanici, jak n?s v?ude hostili. Z hus?ch steh?nek jsme vy?ez?vali ?pal??ky toho nejlep??ho masa a hr?li s nimi 'ov?inec na pl?tech ?okol?dy. V Oseku v Charvatsku n?m p?inesli do vag?nu dva p?ni od veter?n? velk? kotel pe?en?ho zaj?ce, a to u? jsme nevydr?eli a vylili jsme jim to v?echno na hlavu. Po v?ech trat?ch jsme nic jin?ho ned?lali, ne? blili z vag?n?. Kapr?l Mat?jka v na?em vag?n? se tak p?ecpal, ?e jsme museli d?t mu p?es b?icho prkno a sk?kat po n?m, jako kdy? se ?lape zel?, a to mu teprve ulevilo a ?lo to z n?ho horem dolem. Kdy? jsme jeli p?es Uhry, tak n?m h?zeli do vag?n? na ka?d? stanic? pe?en? slepice. Z t?ch jsme nic jin?ho nejedli ne? moze?ek. V Kapo?falv? h?zeli n?m Ma?a?i do vag?n? cel? kusy pe?en?ch prasat a jeden kamar?d dostal celou pe?enou vep?ovou hlavou tak do lebky, ?e potom toho d?rce honil s ?ber?vunkem p?es t?i koleje. Zato u? v Bosn? jsme ani vodu nedostali. Ale do Bosny, a?koliv to bylo zak?zan?, m?li jsme r?zn?ch ko?alek, co hrdlo r??ilo, a v?na potoky. Pamatuji se, ?e na jedn? stanici n?s n?jak? pani?ky a sle?inky uct?valy pivem a my jsme se jim do konve s pivem vymo?ili, a ty jely od vag?nu!
      V?ichni jsme byli jako v m?toh?ch po celou cestu, j? nevid?l ani na ?aludsk? eso, a ne? jsme se nad?li, najednou rozkaz, karty jsme ani nedohr?li, a v?echno ven z vag?n?. N?jakej kapr?l, u? nev?m, jak se jmenoval, ten k?i?el na svoje lidi, aby zp?vali: ,Und die Serben m?ssen sehen, da? wir ?sterreicher Sieger, Sieger sind.` Ale n?kdo ho zezadu kop a on se p?evalil p?es koleje. Potom k?ik, aby se daly ru?nice do pyramid, a vlak hned oto?il a jel nazp?t pr?zdn?, jen, to se v?, jak to v t? panice b?v?, odvezl n?m s sebou frpfl?gunk na dva dny. A jako odtud k tamhlet?m strom?m, tam u? za?aly praskat ?rapnely. P?ijel z druh?ho konce batalionskomandant a svolal v?echny na poradu, a potom p?i?el n?? obrlajtnant Macek, ?ech jako poleno, ale mluvil jen n?mecky, a pov?d?, bled? jako k??da, ?e se d?l nem??e ject, trat ?e je vyhozena do pov?t?? v noci, Srbov? ?e se dostali p?es ?eku a jsou nyn? na lev?m k??dle. Ale to je je?t? daleko od n?s. My pr? dostaneme posily a pak je rozsek?me. Nikdo aby se nevzdal, kdyby k n??emu do?lo, Srbov? prej zajatc?m u?ez?vaj? u?i, nosy a vypichuj? o?i. ?e nedaleko n?s praskaj? ?rapnely, z toho abychom si nic ned?lali. To se pr? na?e artil?rie nast?eluje. Najednou ozvalo se kdesi za horou tatatatatatatata. To pr? nast?eluj? na?i ma??nengev?ry. Potom bylo zleva sly?et kanon?du, my jsme to sly?eli ponejprv a le?eli na b?i?e, p?es n?s p?eletlo n?kolik gran?t? a zap?lily n?dra?? a z prav? strany nad n?mi za?aly hv?zdat kuli?ky a v d?lce bylo sly?et salvy a rachocen? ru?nic. Obrlajtnant Macek poru?il rozebrat pyramidy a l?dovat kv?ry. Dienstf?hrender ?el k n?mu a ?ekl, ?e to nen? v?bec mo?n?, pon?vad? nem?me s sebou ??dnou munici, ?e p?ece v? dob?e, ?e munici jsme m?li fasovat a? u dal?? etapy p?ed pozic?. P?ed n?mi ?e jel vlak s munic? a ten ?e u? patrn? se dostal Srb?m do rukou. Obrlajtnant Macek st?l chv?li jako ze d?eva a pak dal rozkaz ,Bajonett auf`, ani? by v?d?l pro?, jen tak ze zoufalstv?, aby se n?co d?lalo. Potom jsme zas st?li v pohotovosti hezkou chv?li, potom zas jsme lezli na pra?ce, pon?vad? objevil se n?jak? aeropl?n a ?ar?e ?valy: ,Alles decken, decken!` Pak se objevilo, ?e je to n??, a byl tak? omylem na?? artil?ri? podst?elenej. 'tak jsme zas vstali, a ??dn? rozkaz, r?t! Z jedn? strany hnal se k n?m n?jak? kavalerista. Je?t? zdaleka k?i?el: ,Wo ist Batalionskommando?` Batalionskomandant vyjel mu naproti, ten mu podal n?jak? list a zase u? odj??d?l d?l napravo. Batalionskomandant si to po cest? ?etl, a pak najednou jako kdy? se zbl?zn?. Vytasil ?avli a let?l k n?m. ,Alles zur?ck, alles zur?ck!` ?val na d?stojn?ky. ,Direktion Mulde, einzeln abfallen!` A tu to za?alo. Ze v?ech. stran, jako by na to ?ekali, po?ali do n?s p?lit. Po lev? stran? bylo kuku?i?n? pole a to bylo jako jeden ?ert. My jsme se pl??ili po ?tyrech do ?dol?, ruksaky nechali na t?ch zatracen?ch pra?c?ch. Obrlajtnant Macek dostal to ze strany do hlavy a ne?ek ani ?vec. Ne? jsme utekli do ?dol?, bylo plno zabit?ch a ran?n?ch. Ty jsme tam nechali a b??eli jsme a? do ve?era a krajina byla od na?ich ji? p?ed n?mi jako vymeten?. Jen jsme vid?li vyrabovan? tr?n. A? kone?n? jsme se dostali na stanici, kde u? se dostaly nov? rozkazy, sednout do vlaku a ject nazp?tek ku ?t?bu, co? jsme nemohli vykonat, pon?vad? cel? ?t?b padl den p?edt?m do zajet?, o ?em? jsme se dozv?d?li a? r?no. Pak jsme byli jako sirotci, ??dn? o n?s nic necht?l v?d?t a p?idali n?s k 73. regimentu, abychom s n?m odstupovali, co? jsme s nejv?t?? radost? ud?lali, ale nap?ed jsme museli ma??rovat kup?edu asi den, ne? jsme p?i?li k 73. regimentu. Potom jsme..."
      Nikdo ho ji? neposlouchal, nebol ?vejk s Va?kem hr?l tahan? mari??, kucha? okultista z d?stojnick? min??e psal d?l ob??rn? psan? sv? man?elce, kter? za jeho nep??tomnosti po?ala vyd?vat nov? teosofick? ?asopis, Baloun d??mal na lavici, a tak nezbylo telefonistovi Chodounsk?mu ne? opakovat: "Ano, na to nezapomenu..."
      Zvedl se a ?el kibicovat k tahan?mu mari??i. "Aspo? kdybys mn? zap?lil fajfku," ?ekl ?vejk p??telsky na Chodounsk?ho, "kdy? u? jde? kibicovat. Tahan? mari?? je v??n?j?? v?c ne? cel? vojna a ne? to va?e zatracen? dobrodru?stv? na srbsk? hranici. - Takovou blbost ud?l?m, m?l bych se fackovat. ?e jsem je?t? chv?li nepo?kal s t?m kr?lem, zrovna te? mn? p?i?el filek. J? hovado."
      Kucha? okultista mezit?m dokon?il sv? psan? a p?e??tal si ho z?ejm? uspokojen, jak to p?kn? slo?il kv?li vojensk? cenzu?e.
       Drah? ?eno!
       A? dostane? tyto ??dky, budu se nal?zati ji? po
       n?kolik dni ve vlaku, pon?vad? odj??d?me na
       frontu. Net??? m? to p??li? pon?vad? ve vlaku
       mus?m zah?let a nemohu b?t prosp??n?m, nebo?
       se neva?? v na?? d?stojnick? kuchyni a j?dlo se
       dostane na stani?n?ch etap?ch. R?d bych b?val
       na?im p?n?m d?stojn?k?m uva?il mezi j?zdou
       Ma?arskem seged?nsk? gul?? ale sklaplo mn?.
       Snad a? p?ijedeme do Hali?e, budu m?t p??le?itost
       uva?it ?oule, prav? hali?sk?, husu du?enou
       v kroup?ch nebo v r??i. V?? mne`, drah? Helenko,
       ?e se opravdu sna??m co nejv?ce zp??jemnit na?im
       p?n?m d?stojn?k?m jich starosti a n?mahy. Byl
       jsem od pluku p?elo?en k mar?batali?nu, co? bylo
       m?m nejvroucn?j??m p??n?m, abych mohl byl i ze
       skromn?ch prost?edk?, d?stojnickou poln?
       kuchyni na front? uv?sti v nejlep?? koleje.
       Pamatuje? se, drah? Helenko, ?es mn? p?i
       narukov?n? k pluku p??la, abych dostal hodn?
       p?edstaven?. Tv? p??n? se splnilo, a nejen?e si ani
       v nejmen??m nemohu na??kat, naopak v?ichni
       p?ni d?stojn?ci jsou na?imi prav?mi p??teli
       a zejm?na ke mn? se chovaj? jako otec. Co
       nejd??ve Ti ozn?m?m ??slo na?? poln? po?ty...
      Toto psan? bylo vynuceno okolnostmi, kdy? kucha? okultista nadobro si rozlil ocet s plukovn?kem Schr?drem, kter? mu dosud dr?el palec, ale na kter?ho se p?i ve?e?i na rozlou?enou s d?stojn?ky mar?batali?nu op?t, ne?tastnou n?hodou, nedostala porce rolovan? telec? ledviny, a plukovn?k Schr?der ho poslal s mar?kumpa?kou do pole, sv??iv d?stojnickou kuchyni pluku n?jak?mu ne??astn?mu u?iteli z ?stavu slepc? na Kl?rov?.
      Kucha? okultista p?el?tl je?t? jednou, co napsal a co se mu zd?lo velice diplomatick?m, aby se udr?el p?ece jen trochu d?l boji?t?, pon?vad? a? si ??k? co kdo chce, p?ece jen je to ulejv?rna i na front?.
      Napsal sice, kdy? byl je?t? v civilu redaktorem a majitelem okultistick?ho ?asopisu pro v?dy z?hrobn?, velkou ?vahu, ?e se nikdo nem? b?t smrti, a ?vahu o st?hov?n? du??.
      P?istoupil t?? d?lat kibice k ?vejkovi a Va?kovi. Mezi ob?ma spoluhr??i nebylo v tom okam?iku ??dn?ch rozd?l? vojensk? hodnosti. Nehr?li ji? ve dvou, ale mari?? ve t?ech s Chodounsk?m.
      Ordonanc ?vejk nad?val sprost? ??etn?mu ?ikovateli Va?kovi: "J? se v?m div?m, ?e m??ete tak blb? hr?t. Vid?te p?eci, ?e von hraje betla. J? nem?m ??dn? kule, a vy neobr?t?te vosmi?kou a h?z?te jako nejpitom?j?? hovado ?aludsk?ho spodka, a von to trouba vyhraje."
      "To je ?van? pro jednoho prohran?ho betla," zn?la slu?n? odpov?d ??etn?ho ?ikovatele, "vy s?m hrajete jako idiot. J? si m?m vycucat z mal??ku kulovou vosmu, kdy? v?bec ??dn? kule taky nem?m, j? m?l jen vysok? zelen? a ?aludy, vy hampejzn?ku."
      "Tak jste m?l hr?t, vy chytr?ku, durcha," s ?sm?vem ?ekl ?vejk. "To je zrovna tak jako jednou u Val??, dole v restauraci, taky takovej jeden nek?uba m?l durcha, ale nehr?l ho a vodlo?il v?dycky ty nejmen?? do tal?nu a pustil ka?d?ho na betla. Ale jak? m?l karty! Vod v?ech barev ty nejvy???. Jako te? bych z toho nic nem?l, kdy? vy byste hr?l durcha, tak taky tenkr?t ne, a nikdo z n?s taky nic, jak to ?lo kolem, platili bychom mu furt. J? kone?n? pov?d?m: ,Pane Herolde, jsou tak laskav, hrajou durcha a neblbnou.` Ale von se na mne utrh, ?e m??e hr?t, co chce, abychom dr?eli hubu, von ?e m? universitu. Ale to mu p?i?lo draze. Hostinsk? byl zn?mej, ???nice byla s n?mi a? moc d?v?rn?, tak jsme to t? patrole v?echno vysv?tlili, ?e je v?echno v po??dku. P?edn?, ?e je to vod n?ho sprost?, ru?it no?n? klid vol?n?m patroly, kdy? n?kde p?ed hospodou sklouzne na n?led? a jede po nose po n?m, a? ho m? rozbitej. ?e jsme se ho ani nedotkli, kdy? hr?l fale?n? mari??, a kdy? byl vodkrytej, ?e tak rychle vyb?h, a? sebou kecnut. Hostinskej i ???nice n?m to potvrdili, ?e jsme se v??i n?mu chovali skute?n? a? moc d?entlmensky. Von si taky nic jin?ho nezaslou?il. Sed?l od sedmi hodin ve?er a? do p?lnoci p?i jednom piv? a sodovce a hr?l si na b?hv?jak?ho p?na, pon?vad? byl universitn? profesor, a mari??i rozum?l jako koza petr?eli. Tak kdo m? te? rozd?vat?"
      "Zahrejme si kaufevika," navrhl kucha? okultista, "?est?k a dva."
      "To rad?ji n?m vypravujte," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k, "o st?hov?n? du??, jako jste to vykl?dal sle?n? v kant?n?, kdy? jste si rozbil nos."
      "Vo tom st?hov?n? du?? jsem u? taky sly?el," ozval se ?vejk. "J? jsem si tak? jednou um?nil p?ed l?ty, ?e se, jak se s vodpu?t?n?m ??k?, s?m budu vzd?l?vat, abych nez?stal pozadu, a chodil jsem do ??t?rny Pr?myslov? jednoty v Praze, ale pon?vad? jsem byl reztrhanej a sv?tily mn? d?ry na zadnici, tak jsem se nemoh vzd?l?vat, pon?vad? mne tam nepustili a vyvedli ven, pon?vad? myslili, ?e jsem ?el kr?st zimn?ky. Tak jsem si vzal sv?te?n? ?aty a ?el jsem jednou do muzejn? knihovny a vyp?j?il jsem si takovou jednu kn??ku o tom st?hov?n? du?? se sv?m kamar?dem, a tam jsem se do?etl, ?e jeden indickej c?sa? se prom?nil po smrti v prase, a kdy? to prase zap?chli, ?e se prom?nil v opici, z opice stal se jezevcem a z jezevce ministrem. Potom na vojn? jsem se p?esv?d?il, ?e n?co pravdy na tom mus? bejt, pon?vad? kdekdo voj?ky, kdy? m?l n?jakou hv?zdi?ku, pojmenoval bud mo?sk?mi prasaty, nebo v?bec n?jak?m zv??ec?m jm?nem, a podle toho by se dalo soudit, ?e p?ed tis?ci l?ty tyhle sprost? voj?ci byli n?jak?ma slavnejma vojev?dci. Ale kdy? je vojna, tak je takov? st?hov?n? du?? n?ramn? hloup? v?c. ?ertv? kolik prom?n ?lov?k prod?l?, ne? se stane, ?ekn?me, telefonistou, kucha?em nebo infanteristou, a najednou ho roztrhne gran?t a jeho du?e vejde do n?jak?ho kon? u artil?rie, a do cel? baterie, kdy? jede na n?jakou k?tu, praskne novej gran?t a zabije zas toho kon?, do kter?ho se ten nebo?t?k vt?lil, a hned se p?est?huje ta du?e do n?jak? kr?vy u tr?nu, z kter? ud?laj? gul?? pro man?aft, a z kr?vy t?ebas hned se p?est?huje do telefonisty, z telefonisty..."
      "J? se div?m," ?ekl telefonista Chodounsk?, z?ejm? ura?en, "?e zrovna j? m?m b?t ter?em pitom?ch vtip?."
      "Nen? ten Chodounsk?, co m? soukromej detektivn? ?stav s t?m vokem jako trojice bo??, v?? p??buznej?" ot?zal se nevinn? ?vejk. "J? m?m moc r?d soukrom? detektivy. J? jsem taky jednou slou?il p?ed l?ty na vojn? s jedn?m soukrom?m detektivem, s n?jak?m Stendlerem. Ten m?l tak ?i?atou hlavu, ?e mu n?? feldv?bl v?dycky ??kal, ?e u? vid?l moc ?i?atejch hlav vojenskejch za dvan?ct let, ale takovou ?i?ku ?e si ani v duchu nep?edstavoval. ,Poslouchaj?, Stendlere,` ??kal mu v?dycky, ,kdyby nebyly letos man?vry, tak by se va?e ?i?at? hlava ani na vojnu nehodila, ale takhle se bude alespo? podle va?? ?i?ky artil?rie nast?elovat, kdy? p?ijdem do krajiny, kde nebude ??dnej lep?? punkt k orientaci.` Ten vod n?ho zkusil. N?kdy, p?i mar?i, poslal ho na p?t set krok? nap?ed a pak poru?il: ,Direktion ?i?at? hlava: Von m?l v?bec ten pan Stendler, i jako soukromej detektiv, n?ramnou sm?lu. Kolikr?t n?m v kant?n? o tom vypr?v?l, jak? m?l ?asto tr?pen?. Von dost?val takov? ?lohy, jako kup?ikladu vyp?trat, zdali se man?elka n?jak?ho klienta, kter? k nim p?i?el celej bez sebe, s jin?m nes?uchla, a jestli u? se s?uchla, s k?m se s?uchla, kde a jak se s?uchla. Nebo 'zas naopak. N?jak? takov? ??rliv? ?ensk? cht?la vyp?trat, s kterou se jej? mu? fl?k?, aby mu mohla doma d?lat je?t? v?t?? r?mus. Von byl vzd?lanej ?lov?k, mluvil jen vybran? o poru?en? man?elsk? v?rnosti a v?dycky div neplakal, kdy? n?m vypr?v?l, ?e v?ichni cht?li, aby zastih ji nebo jeho in flagranti. Jinej by se t?ebas z toho t??il, kdy? najde takovej p?rek in flagranti, a vo?i by si moh vykoukat, ale ten pan Stendler, jak n?m vypr?v?l, byl z toho celej pry?. Von ??kal velice inteligentn?, ?e se u? nemoh na ty voplzl? prostop??nosti ani koukat. N?m kolikr?t tekly sliny z huby, jako kdy? pes kan?, kdy? kolem n?ho nesou va?enou ?unku, kdy? n?m vypr?v?l o v?ech t?ch r?znejch pozic?ch, jak ty p?rky natrefil. Kdy? jsme m?li kas?rn?ka, tak n?m to v?dy kreslil. ,Takhle jsem,` pov?d?, ,vid?l pan? tu a tu s t?m a t?m p?nem...` I adresy n?m ?ek. A byl takovej smutnej. ,T?ch facek,` ??kal v?dy, ,co jsem dostal vod voboj?ch stran; a to mne tak nemrzelo jako to, ?e jsem bral ?platky. Na jeden takovej ?platek nezapomenu do smrti. Von nahej, vona nah?. V hotelu, a nezar?glovali se, pitomci! Na divan se neve?li, pon?vad? byli voba tlust?, tak la?kovali na koberci jako ko?ata. A koberec byl celej pro?lapanej, zapr??enej a po n?m v?lely se nedopalky z cigaret. A kdy? jsem ve?el, tak voba vysko?ili, von st?l proti mn? a ruku si dr?el jako f?kovej list. A vona se oto?ila z?dy ke mn? a bylo vid?t na k??i, ?e m? vobtisknutej celej vzorek toho m???kov?n? z koberce a na p?te?i jednu p?ilepenou hilznu z cigarety. "Vodpuste," pov?d?m, "pane Zemku, j? jsem soukromej detektiv Stendler, vod Chodounsk?ho, a m?m ou?edn? povinnost v?s naj?t in flagranti na z?klad? ozn?men? va?? pan? man?elky. Tato d?ma, s kterou zde udr?ujete nedovolen? pom?r, jest pan? Grotov?." Nikdy jsem v ?ivot? nevid?l takov?ho klidn?ho ob?ana. "Dovolte," ?ekl, jako by se to samo sebou rozum?lo, "j? se obl?knu. Vinna je jedin? m? man?elka, kter? bezd?vodnou ??rlivost? sv?d? mne k nedovolen?mu pom?ru, kter?? puzena pouh?m podez?en?m ur??? man?ela p?edh?zkami a mrzkou ned?v?rou. Nezb?v?-li v?ak pochybnosti, ?e hanba ned? se v?c zatajit... Kde m?m podvl?ka?ky?" ot?zal se p?itom klidn?. "Na posteli." Zat?mco na sebe natahoval podvl?ka?ky, vykl?dal mn? d?l: "Jestli hanba se ned? zatajit, tak se ?ekne rozvod. Ale t?m se skvrna p??hany nezataj?. V?bec jest rozvod v?c? pov??livou," mluvil d?l, obl?kaje se, "nejlep?? je, kdy? se man?elka ozbroj? trp?livost? a nepod?v? podn?t k ve?ejn?mu pohor?en?. Ostatn? d?lejte, jak chcete, j? v?s zde nech?m s milostpan? o samot?." Pan? Grotov? vlezla si zat?m do postele, pan Zemek mn? podal ruku a ode?el: J? u? se dob?e nepamatuji, jak n?m d?l vykl?dal pan Stendler, co v?echno potom mluvil, pon?vad? von se bavil s tou pan? v posteli velice inteligentn?, ?e jako man?elstv? nen? ustanoveno k tomu, aby ka?d?ho zhola p??mo vedlo ku ?t?st?, a ?e ka?d?ho je povinnost v man?elstv? poko?it cht?? a t?lesnou svou ??st vyt??bit a odu?evnit. ,A p?itom jsem se,` vypr?v?l pan Stendler, ,pomalu za?al vodstrojovat, a kdy? u? jsem byl vodstrojenej a celej zm?menej a divokej jako jelen v ??ji, ve?el do pokoje m?j dohrej zn?mej Stach, taky soukromej detektiv, z na?eho konkuren?n?ho ?stavu pana Sterna, kam se vobr?til pan Grot o pomoc, co se t?k? jeho pan?, kter? pr? m? n?jakou zn?most, a v?c ne?ek ne?: "Aha, pan Stendler je in flagranti s pan? Grotovou, gratuluji!" Zav?el zas ti?e dve?e a ode?el. "Te? u? je v?echno jedno," ?ekla pan? Grotov?, "nemus?te se tak rychle voblikat, m?te vedle mne dost m?sta." "Mn? se, milostpan?, pr?v? jedn? vo m?sto," ?ekl jsem a u? jsem ani nev?d?l, co mluv?m, jenom se pamatuji, ?e jsem n?co mluvil o tom, ?e panuj?-li sv?ry mezi man?ely, ?e t?m utrp? taky vychov?n? d?tek.` Potom je?t? n?m vypr?v?l, jak se rychle vobl?kal a jak vzal roha a jak si um?nil, ?e to hned ?ekne sv?mu ?efovi panu Chodounsk?mu, ale ?e se ?el na to posilnit, a ne? p?i?el, ?e u? to bylo s k???kem po funuse. Zat?m ?e u? tam byl ten Stach z na??zen? sv?ho ?efa pana Sterna, aby dal r?nu panu Chodounsk?mu, jak? to m? z??zence sv?ho soukrom?ho detektivn?ho ?stavu, a ten zas nev?d?l vo ni?em lep??m ne? poslat rychle pro man?elku pana Stendlera, aby si to s n?m spravila sama, kdy? je n?kam posl?n v ??edn? povinnosti a najdou ho z konkuren?n?ho ?stavu in flagranti. ,Vod t? doby,` ??kal v?dy pan Stendler, kdy? na tohle p?i?la ?e?, ,m?m je?t? ?i?at?j?? palici.`"
      "Tedy hrajeme p?t - deset?" Hr?li.
      Vlak zastavil se na stanici Mo?on. Byl ji? ve?er a nikoho nepou?t?li z vag?n?.
      Kdy? se hnuli, ozval se z jednoho vag?nu siln? hlas, jako by cht?l p?ehlu?it rachocen? vlaku. N?jak? voj?k z Ka?persk?ch Hor v n?bo?n? n?lad? ve?era op?val hrozn?m ?evem tichou noc, kter? 25 se bl??ila k uhersk?m rovin?m:
       Gute Nacht! Gute Nacht!
       Allen M?den sei's gebracht.
       Neigt der Tag stille zur Ende,
       ruhen alle flei?'gen H?nde,
       bis der Morgen ist erwacht.
       Gute Nacht! Gute Nacht!
      "Halt Maul, du Elender," p?eru?il n?kdo sentiment?ln?ho zp?v?ka, kter? umlkl.
      St?hli ho od okna.
      Ale piln? ruce neodpo??valy a? do r?na. Stejn? jako v?ude ve vlaku pod sv?tlem sv??ek, tak i zde ve sv?tle mal? petrolejov? lampy, zav??en? na st?n?, hr?li d?l ?ap?ry a ?vejk, kdykoliv n?kdo tam spadl p?i rabov?n?, prohla?oval, ?e je to nejspravedliv?j?? hra, pon?vad? ka?d? m??e si vym?nit tolik karet, kolik chce.
      "P?i kaufcviku," tvrdil ?vejk, "mus? se rabovat jenom eso a sedma, ale pak se m??e? vzd?t. Vostatn? karty rabovat nemus??. To u? d?l?? na svoje riziko."
      "Dejme si zdrav??ko," navrhoval za v?eobecn?ho souhlasu Van?k.
      "?erven? sedma," hl?sil ?vejk, sn?maje karty. "Ka?d? po p?tn?ku a d?v? se po ?tyrech. D?lejte, a? n?co uhrajem."
      A na tv??i v?ech bylo vid?t takovou spokojenost, jako kdyby vojny nebylo a oni nenal?zali se ve vlaku, kter? je veze k pozici do velk?ch krvav?ch bitev a masakr?, ale v n?jak? pra?sk? kav?rn? za hrac?mi stoly.
      "To jsem si nemyslel," ?ekl ?vejk po jedn? partii, "?e kdy? jsem ?el na nic a m?n?m v?echny ?tyry, ?e dostanu ko?i??ka (esol. Kampak jste se hrabali na mne s kr?lem? P?ebiju kr?le natotata."
      A zat?mco zde p?eb?jeli kr?le ko?i??kem, daleko na front? kr?lov? mezi sebou p?eb?jeli se sv?mi poddan?mi.
      -
      Ve ?t?bn?m vag?n?, kde sed?li d?stojn?ci pochodov?ho praporu, panovalo ze za??tku j?zdy podivn? ticho. V?t?ina d?stojn?k? byla zahloub?na do mal? knihy v pl?t?n? vazb? s nadpisem "Die S?nden der V?ter. Novelle von Ludwig Ganghofer" a v?ichni byli sou?asn? zabr?ni do ?ten? str?nky 161. Hejtman S?gner, batali?nn? velitel, st?l u okna, v ruce dr?el tut?? kn??ku, maje ji takt?? otev?enu na str?nce 161.
      D?val se na krajinu a p?em??lel, jak vlastn? by v?em co nejsrozumiteln?ji vysv?tlil, co maj? s tou knihou d?lat. Bylo to vlastn? nejp??sn?ji d?v?rn?.
      D?stojn?ci zat?m p?em??leli o tom, ?e se plukovn?k Schr?der zbl?znil nadobro. Byl sice u? d?vno potrhl?, ale p?ec nedalo se o?ek?vat, ?e ho to chytne tak najednou. P?ed odjezdem vlaku dal si je zavolat k posledn?mu be?prechungu, p?i kter?m jim sd?lil, ?e ka?d?mu pat?? po knize Die S?nden der V?ter od Ludv?ka Ganghofera, kter? dal odn?sti do batali?nn? kancel??e.
      "P?nov?," ?ekl se stra?n? tajupln?m v?razem, "nezapome?te nikdy na str?nku 161!" Zahloub?ni do t? str?nky, nemohli si z toho ni?eho vybrat. ?e n?jak? Marta, na t? str?nce, p?istoupila k psac?mu stolu a vyt?hla odtud n?jakou roli a uva?ovala hlasit?, ?e obecenstvo mus? c?tit soustrast s hrdinou role. Potom se je?t? objevil na t? str?nce n?jak? Albert, kter? neust?le se sna?il mluvit ?ertovn?, co? vytr?eno z nezn?m?ho d?je, kter? p?ed t?m p?edch?zel, zd?lo se takovou hovadinou, ?e nadporu??k Luk?? p?ekousl vzteky ?pi?ku na cigarety.
      "Zbl?znil se, d?dek," myslili si v?ichni, "s n?m u? je konec. Ted ho p?elo?? do ministerstva vojenstv?. Hejtman S?gner se zvedl od okna, kdy? si to v hlav? v?echno dob?e zkomponoval. Nem?l p??li?n?ho pedagogick?ho nad?n?, proto mu tak dlouho trvalo, ne? sestavil si v hlav? cel? pl?n p?edn??ky o v?znamu str?nky sto ?edes?t? prv?.
      Ne? za?al vykl?dat, oslovil je "Meine Herren", jako to d?lal d?dek plukovn?k, a?koliv d??v, je?t? ne? vlezli do vlaku, ??kal jim "Kameraden".
      "Also meine Herren..." A jal se p?edn??et, ?e v?era ve?er dostal od plukovn?ka instrukce t?kaj?c? se str?nky 161 v Die S?nden der V?ter od Ludv?ka Ganghofera.
      "Also meine Herren," pokra?oval slavnostn?, "zcela d?v?rn? informace t?kaj?c? se nov?ho syst?mu ?ifrov?n? depe?? v poli." Kadet Biegler vyt?hl z?pisn?k a tu?ku a ?ekl neoby?ejn? p?i?inliv?m t?nem: "Jsem hotov, pane hejtmane."
      V?ichni se pod?vali na toho hlup?ka, jeho? p?i?inlivost ve ?kole jednoro?n?ch dobrovoln?k? hrani?ila s blbost?. ?el dobrovoln? na vojnu a vykl?dal hned p?i prvn? p??le?itosti veliteli ?koly jednoro?n?ch dobrovoln?k?, kdy? se seznamoval s dom?c?mi pom?ry ??k?, ?e jeho p?edkov? se psali p?vodn? B?glerov? z Leuthold? a ?e m?li v erbu ?ap? k??dlo s ryb?m ocasem.
      Od t? doby ho pojmenovali po jeho erbu a "?ap? k??dlo s ryb?m ocasem" bylo krut? pron?sledov?no a stalo se r?zem nesympatick?m, pon?vad? to nijak ne?lo dohromady k poctiv?mu obchodu jeho otce se zaje??mi i kr?li??mi k??emi, a?koliv ten romantick? nad?enec se poctiv? p?i?i?oval, aby se?ral celou vojenskou v?du, vynikl pilnost? a znalost? nejen v?eho, co se mu k u?en? p?edkl?dalo, n?br? je?t? si s?m hlavu zabed?oval ??m d?l t?m v?ce ?tudiem spis? o vojensk?m um?n? a historii v?le?nictv?, o ?em v?dy navazoval rozhovor, dokud nebyl usazen a zni?en. V d?stojnick?ch kruz?ch pova?oval s?m sebe za rovnocenn?ho s vy???mi ?ar?emi.
      "Sie, Kadett," ?ekl hejtman S?gner, "dokud v?m nedovol?m mluvit, tak ml?te, pon?vad? se v?s nikdo na nic neptal. Ostatn? vy jste zatracen? chytr? voj?k. Nyn? v?m p?edkl?d?m zcela d?v?rn? informace, a vy si je zapisujete do sv?ho z?pisn?ku. P?i ztr?t? notesu o?ek?v? v?s poln? soud."
      Kadet Biegler m?l je?t? ke v?emu ten zlozvyk, ?e se v?dy sna?il ka?d?ho p?esv?d?it n?jakou v?mluvou, ?e to mysl? dob?e.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane," odpov?d?l, "?e i p?i eventueln? ztr?t? z?pisn?ku nikdo nerozlu?t?, co jsem napsal, nebo? to stenografuji a m? zkratky nikdo po mn? nep?e?te. U??v?m anglick?ho syst?mu stenografie."
      V?ichni se na n?ho pod?vali opovr?liv?, hejtman S?gner m?chl rukou a pokra?oval ve sv? p?edn??ce.
      "Zm?nil jsem se ji? o nov?m zp?sobu ?ifrov?n? depe?? v poli, a jestli v?m snad bylo nesrozumiteln?m, pro? pr?v? v?m byla odporu?ena z novel Ludv?ka Ganghofera Die S?nden der V?ter str. 161, jest to, p?nov?, kl?? k nov? ?ifrovac? metod?, platn? na z?klad? nov?ho na??zen? ?t?bu arm?dn?ho sboru, ku kter?mu jsme p?id?leni. Jak v?m zn?mo, je mnoho metod ?ifrov?n? d?le?it?ch sd?len? v poli. Nejnov?j??, kter? my pou??v?me, jest ??seln? metoda dopl?ovac?. T?m tak? odpadaj? minul?ho t?dne doru?en? v?m od ?t?bu pluku ?ifry a pou?en? k jich od?ifrov?n?."
      "Erzherzogs Albrechtsystem," zamumlal pro sebe sna?iv? kadet Biegler, "8922 = R, p?evzat? z metody Gronfelda."
      "Nov? syst?m jest velice jednoduch?," zn?l vag?nem hlas hejtman?v. "Osobn? obdr?el jsem od pana plukovn?ka druhou knihu i informace.
      M?me-li nap??klad dostat rozkaz: ,Auf der Kote 228, Maschinengewehrfeuer linksrichten,` obdr??me, p?nov?, tuto depe?i: ,Sache - mit - uns das - wir - aufsehen - in - die - versprachen - die - Martha - dich - das - ?ngstlich dann - wir - Martha - wir - den - wir Dank - wohl - Regiekollegium - Ende - wir versprachen - wir - gebessert - versprachen - wirklich - denke - Idee - ganz - herrscht - Stimme - letzten.` Tedy n?ramn? jednoduch? beze v?ech zbyte?n?ch kombinac?. Od ?t?bu po telefonu na batali?n, batali?n po telefonu na kumpanie. Obdr?ev velitel tuto ?ifrovanou depe?i, rozlu?t? ji t?mto zp?sobem. Vezme Die S?nden der V?ter, otev?e si str. 161 a za?ne seshora hledat na prot?j?? stran? 160 slovo Sache. Pros?m, p?nov?. Poprv? jest Sache na str. 160 ve v?tn?m po?ad? 52, slovem, tedy na prot?j?? stran? 161 vyhled? se dvaapades?t? p?smeno seshora. V?imn?te si, ?e je to A.Dal??m slovem v depe?i je mit. Jest to na str?nce 160 ve v?tn?m po?ad? 7, slovo, odpov?daj?c? 7. hl?sce na str?nce 161, p?smence u.Potom p?ijde uns, to jest, sledujte m? pros?m bedliv?, 88. slovo, odpov?daj?c? 88. p?smence na prot?j?? 161. stran?, kterou jest f,a m?me rozlu?t?no Auf. A tak pokra?ujeme, a? zjist?me rozkaz: ,Na k?t? 228 ??dit ohe? strojn?ch pu?ek nalevo: Velice d?mysln?, p?nov?, jednoduch? a nemo?n? roz?ifrovat bez kl??e: 161. str., Ludv?k Ganghofer: Die S?nden der V?ter."
      V?ichni ml?ky prohl??eli si ne??astn? str?nky a n?jak se nad t?m pov??liv? zamyslili. Panovalo chv?li ticho, a? najednou vyk?ikl ustaran? kadet Biegler: "Herr Hauptmann, ich melde gehorsam: Jesus Maria! Es stimmt nicht!"
      A bylo to opravdu velice z?hadn?.
      A? se nam?hali jak cht?li, nikdo krom? hejtmana S?gnera nena?el na str?nce 160 ona slova a na prot?j?? stran? 161, kterou za??nal kl??, jemu odpov?daj?c? p?smeny.
      "Meine Herren," zakoktal hejtman S?gner, kdy? se p?esv?d?il, ?e zoufal? v?k?ik kadeta Bieglera odpov?d? pravd?, "co se to jen stalo? V m?m Ganghoferovi Die S?nden der V?ter je to, a ve va?em to nen??"
      "Dovolte, pane hejtmane," ozval se op?t kadet Biegler. "Dovoluji si upozornit, ?e rom?n Ludv?ka Ganghofera m? dva d?ly. Ra?te se pros?m p?esv?d?it na prvn? tituln? stran?: ,Roman in zwei B?nden`. My m?me I. d?la vy m?te II. d?l,"pokra?oval d?kladn? kadet Biegler, "je proto nab?ledni, ?e na?e 160. i 161. str?nka neodpov?d? va??. My tam m?me zcela n?co jin?ho. Prvn? slovo roz?ifrovan? depe?e m? b?t u v?s Auf, a n?m vy?lo Heu!"
      V?em bylo nyn? zcela jasno, ?e Biegler nen? snad p?ece jen takov? hlup?k.
      "J? m?m II. d?l ze ?t?bu brig?dy," ?ekl hejtman S?gner, "a patrn? se zde jedn? o omyl. Pan plukovn?k objednal pro v?s I. d?l. Dle v?eho," pokra?oval tak, jako by to bylo p?esn? a jasn? a on to v?d?l u? d?vno p?edt?m, ne? m?l svou p?edn??ku o velmi jednoduch?m zp?sobu ?ifrov?n?, "spletli to ve ?t?bu brig?dy. Neudali pluku, ?e jde o II. d?l, a tak se to stalo."
      Kadet Biegler se mezit?m d?val v?t?zn? po v?ech a poru??k Dub po?eptal nadporu??kovi Luk??ovi, ?e to ,?ap? k??dlo s ryb?m ocasem` zjelo S?gnera jaksepat??.
      "Podivn? p??pad, p?nov?," ozval se op?t hejtman S?gner, jako by cht?l nav?zat rozmluvu, pon?vad? to ticho bylo velice trapn?. "V brig?dn? kancel??i jsou obmezenci."
      "Dovoluji si podotknout," ozval se op?t ne?navn? kadet Biegler, kter? op?t se cht?l pochlubit sv?mi rozumy, "?e podobn? v?ci d?v?rn?ho, p??sn? d?v?rn?ho r?zu nem?ly by od divize j?t kancel??? brig?dy. P?edm?t t?kaj?c? se nejd?v?rn?j?? z?le?itosti arm?dn?ho sboru mohl by b?t ozn?men p??sn? d?v?rn?m ob??n?kem jedin? velitel?m ??st? diviz? i brig?d, pluk?. Zn?m syst?my ?ifer, kter? byly pou??v?ny ve v?lk?ch o Sardinii a Savojsko, v anglo-francouzsk? kumpanii u Sebastopolu, p?i povst?n? boxer? v ??n? i za posledn? rusko-japonsk? v?lky. Syst?my tyto byly p?ed?v?ny..."
      "N?m star?ho kozla na tom z?le??, kadete Bieglere," s v?razem opovr?en? a nelitosti ?ekl hejtman S?gner; "je jisto, ?e syst?m, o kter? ?la ?e? a kter? jsem v?m vysv?tloval, je nejen jeden z nejlep??ch, ale m??eme ??ct nedosti?iteln?ch. V?echna odd?len? pro proti?pion?? na?ich nep??telsk?ch ?t?b? mohou j?ti na hrnec. Kdyby se rozkr?jeli, nep?e?tou na?e ?ifry. Jest to n?co zcela nov?ho. Tyto ?ifry nemaj? p?edch?dce."
      Sna?iv? kadet Biegler v?znamn? zaka?lal. "Dovoluji si," ?ekl, "pane hejtmane, upozorniti na knihu Kerickhoffovu o vojensk?m ?ifrov?n?. Knihu tu m??e si ka?d? objednat ve vydavatelstvu Vojensk?ho nau?n?ho slovn?ku. Jest tam d?kladn? pops?na, pane hejtmane, metoda, o kter? jste n?m vypravoval. Vyn?lezcem jej?m je plukovn?k Kircher, slou??c? za Napoleona I. ve vojsku sask?m. Kircherovo ?ifrov?n? slovy, pane hejtmane: ka?d? slovo depe?e se vykl?d? na prot?j?? str?nce kl??e. Metoda ta zdokonalena nadporu??kem Fleissnerem v knize Handbuch der milit?rischen Kryptographie, kterou si ka?d? m??e koupit v na, kladatelstv? Vojensk? akademie ve V?de?sk?m Nov?m M?st?. Pros?m, pane hejtmane." Kadet Biegler s?hl do ru?n?ho kuf??ku a vyt?hl kn??ku, o kter? mluvil, a pokra?oval: "Fleissner ud?v? t?? p??klad, pros?m ra?te se v?ichni p?esv?d?it. T?? p??klad, jak jsme sly?eli:
       Depe?e: Auf der Kote 228, Maschinengewehrfeuer linksrichten.
       Kl??: Ludwig Ganghofer: Die S?nden der V?ter Zweiter Band.
      A pod?vejte se pros?m d?le: ?ifra ,Sache mit uns das wir aufsehen in die versprachen die Martha...` a tak d?le. Pr?v? jak jsme p?ed chv?l? sly?eli."
      Proti tomu se nedalo nic nam?tat. To usmrkan? ,?ap? k??dlo s ryb?m ocasem` m?lo pravdu.
      Ve ?t?bu arm?dy si n?kdo z p?n? gener?l? uleh?il pr?ci. Objevil Fleissnerovu knihu o vojensk?m ?ifrov?n?, a u? to bylo hotovo.
      Po celou tu dobu bylo vid?t, ?e nadporu??k Luk?? p?em?h? jak?si divn? du?evn? roz?ilen?. Kousal se do pysku, cht?l n?co ??ct, ale nakonec po?al mluvit o n??em jin?m, ne? bylo jeho prvn?m ?myslem.
      "Nesm? se to br?t tak tragicky," ?ekl s podivn?mi rozpaky, "b?hem na?eho pobytu v l?gru v Brucku nad Litavou zm?nilo se ji? n?kolik syst?m? ?ifrov?n? depe??. Ne?li p?ijedeme na frontu, tak zas budou nov? syst?my, ale mysl?m, ?e v poli nen? ?as na lu?t?n? takov?ch kryptogram?. Ne? by kdokoliv z n?s rozlu?til podobn? ?ifrovan? p??klad, d?vno u? by bylo po kumpanii, batali?nu i po brig?d?. Praktick?ho v?znamu to nem?!"
      Hejtman S?gner velice nerad p?ik?vl hlavou. "V praxi," pravil, "alespo? pokud se t??e m?ch zku?enost? ze srbsk?ho boji?t?, nem?l nikdo ?asu na lu?t?n? ?ifer. Ne??k?m, ?e by ?ifry nem?ly v?znamu p?i del??m pobytu v z?kopech, kdy? se zakop?me a ?ek?me. ?e se ?ifry m?n?, je tak? pravda."
      Hejtman S?gner ustupoval na cel? ???e: "Velkou ??st viny na tom, ?e se dnes od ?t?b? na pozici ??m d?le t?m m?n? pou??v? ?ifer, je to, ?e na?e poln? telefony nejsou p?esn? a nereprodukuj?, zejm?na p?i d?lost?eleck?m ohni, jasn? jednotliv? slabiky. Vy prost? nesly??te ni?eho a zp?sobuje to zbyte?n? chaos." Odml?el se.
      "Zmatek je to nejhor??, co m??e b?t v poli, p?nov?," dodal je?t? prorocky a odml?el se.
      "Za chv?li," ?ekl d?vaje se oknem, "jsme v R?bu: Meine Herren! Mu?stvo zde dostane po patn?cti dek?ch uhersk?ho sal?mu. P?l hodiny rast "
      Pod?val se na mar?r?tu: "Ve 4.12 se odj??d?. Ve 3.58 v?echno ve vag?nech. Tedy vystupuje se po kumpani?ch. Jeden?ct? a tak d?le. Zugsweise, Direktion Verpflegungsmagazin No 6. Kontrola p?i vyd?v?n?: kadet Biegler."
      V?ichni se pod?vali na kadeta Bieglera s pohledem: Bude? m?t vojnu, holobr?dku.
      Ale sna?iv? kadet Biegler vyt?hl ji? z kuf??ku arch pap?ru, prav?tko, nalinkoval si arch, rozd?lil na mar?ov? roty a t?zal se velitel? jednotliv?ch rot po stavu mu?stva, z kter?ch ??dn? to nev?d?l nazpam?t a mohli Bieglerovi d?t po?adovan? ??slice dle nejasn?ch pozn?mek ve sv?ch notes?ch.
      Hejtman S?gner mezit?m po?al ze zoufalstv? ??st ne??astnou knihu H??chy otc?, a kdy? vlak stanul na n?dra?? v R?bu, sklapl p?e?ten? str?nky a poznamenal: "Tenhle Ludwig Ganghofer nep??e ?patn?."
      Nadporu??k Luk?? prvn? vy??til se ze ?t?bn?ho vag?nu a ?el k vag?nu, kde nal?zal se ?vejk.
      -
      ?vejk i ostatn? ji? d?vno p?estali hr?t karty a sluha nadporu??ka Luk??e Baloun m?l ji? takov? hlad, ?e se po?al bou?it proti vojensk? vrchnosti a vykl?dat, ?e v? velice dob?e, jak p?ni ofic??i si d?vaj? do mouly. Je to hor??, ne? kdy? byla robota. D??v ?e tomu tak na vojn? nebylo. To ?e se je?t?, jak jeho d?de?ek ??k?v? doma na v?m?nku, ofic??i za ?esta?edes?t? v?lky d?lili s voj?ky o slepice a chleba. Jeho n??ku nebylo konce, a? kone?n? ?vejk uznal za dobr? pochv?lit stav vojensk? za nyn?j?? v?lky.
      "Ty m?? n?jak?ho mlad?ho d?de?ka," ?ekl p??v?tiv?, kdy? dojeli R?bu, "kerej se dovede pamatovat jen na tu vojnu v 66. roce. To j? zn?m n?jak?ho Ronovsk?ho a ten m?l d?de?ka, kerej byl v It?lii je?t? za roboty a slou?il tam svejch dvan?ct let a dom? p?i?el jako kapr?l. A nem?l ??dnou pr?ci, tak ho vzal, toho d?de?ka, jeho otec k sob? do slu?by. A tenkr?t jednou jeli na robotu sv??et pa?ezy a jeden takovej pa?ez, jak n?m vykl?dal ten d?de?ek, co slou?il u sv?ho tat?ka, byl jako hab?n, a tak s n?m nemohli ani hnout. A von jako ?ek: ,Nechme ho tady, potvoru, kdo se s n?m bude d??t.` A hajnej, kter? to sly?el, za?al k?i?et a zdvih h?l, ?e mus? ten pa?ez nalo?it. A ten d?de?ek toho na?eho Ronovsk?ho ne?ek nic jin?ho ne?: ,Ty mlac?ku jeden, j? jsem starej vyslou?ilej voj?k.` Ale za tejden dostal vobsilku a musel rukovat zas do It?lie, a tam byl zas deset let a psal dom?, ?e toho hajn?ho, a? se vr?t?, b?cne po hlav? sekyrou. To bylo jen ?t?st?, ?e ten hajnej um?el." Ve dve??ch vag?nu se vtom objevil nadporu??k Luk??.
      "?vejku, poj?te sem," ?ekl, "nechte si va?e pitom? v?klady a rad?ji mn? poj?te n?co vysv?tlit "
      "Bezev?eho, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant " Nadporu??k Luk?? odv?d?l ?vejka a pohled, kter?m ho sledoval, byl velice podez??vav?.
      Nadporu??k Luk?? b?hem cel? p?edn??ky hejtmana S?gnera, kter? skon?ila takov?m fiaskem, dopracoval se k jist? detektivn? schopnosti, k ?emu? nebylo t?eba mnoho obzvl??tn?ch kombinac?, nebo? den p?ed odjezdem hl?sil ?vejk nadporu??kovi Luk??ovi: "Pane obrlajtnant, na batali?n? jsou n?jak? kn??ky pro p?ny lajtnanty. Vodnes jsem je z regimentskanclaje." Proto kdy? p?e?li druh? koleje, nadporu??k Luk?? p??mo se ot?zal, kdy? za?li za vyhaslou lokomotivu, kter? ?ekala ji? t?den na n?jak? vlak s munic?: "?vejku, jak to bylo tenkr?t s t?mi kn??kami?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je to moc dlouh? historie, a vy se v?dy r???te roz?ilovat, kdy? v?m v?echno dopodrobna vypravuju. Jako tenkr?t, kdy? jste mn? cht?l d?t ten pohlavek, kdy? jste roztrhal ten p??pis t?kaj?c? se v?le?n? p?j?ky a j? v?m vypr?v?l, ?e jsem ?et jednou v n?jakej kn??ce, ?e d??v, kdy? byla vojna, tak lidi museli platit z voken, za ka?d? vokno dvacetn?k, z hus? taky tolik..."
      "Takhle bychom nebyli hotovi, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, pokra?uje ve v?slechu, p?i?em? si p?edsevzal, ?e to nejp??sn?ji d?v?rn? mus? b?t p?irozen? ?pln? skryto, aby ten holomek ?vejk ned?lal zas z toho n?jakou pot?ebu. "Zn?te Ganghofera?"
      "??m m? bejt?" ot?zal se ?vejk se z?jmem.
      "Je to n?meck? spisovatel, vy chlape pitom?," odpov?d?l nadporu??k Luk??.
      "Namoudu?i, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk s v?razem mu?edn?ka, "j? ??dn?ho n?meck?ho spisovatele osobn? nezn?m. J? jsem znal jenom jednoho ?esk?ho spisovatele osobn?, n?jak?ho H?jka Ladislava z Doma?lic. Von byl redaktorem Sv?ta zv??at a j? mu jednou prodal takov?ho vo???ka za ?istokrevn?ho ?pice. To byl moc veselej p?n a hodnej. Chodil do jedn? hospody a tam ?et v?dycky svoje pov?dky, takov? smutn?, a? se v?ichni ?ehtali, a von potom plakal a platil za v?echny v hospod? a museli jsme mu zp?vat: Doma?lick? br?na p?kn? mal?van?, kdo tu br?nu mal?val, ten panenky mil?val... ten hu? tady nen?, hu? je zahraban?..."
      "V?dy? nejste na divadle, ?vete jako opern? zp?v?k, ?vejku," ulekan? ozval se nadporu??k Luk??, kdy? ?vejk zazp?val posledn? v?tu ,ten hu? tady nen?, hu? je zahraban?`. "Na to jsem se v?s net?zal. Cht?l jsem jen v?d?t, zdali jste si v?iml, ?e ty kn??ky, o kter?ch jste se vy mn? s?m zmi?oval, byly od Ganghofera. - Co je tedy s t?mi kn??kami?" vybouchl zlostn?.
      "S t?mi, co jsem odnesl z regimentskanclaje na batali?n?" ot?zal se ?vejk. "Ty byly vopravdu vod toho sepsan?, vo kter?m jste se m? ptal, jestli ho nezn?m, pane obrlajtnant. J? jsem dostal telefonogram p??mo z regimentskancel??e. Voni toti? cht?li ty kn??ky poslat na batalionskanclaj, ale v?ichni tam byli pry? i s dienstf?hrendrem, pon?vad? museli bejt v kant?n?, kdy? se jede na front, a pon?vad? ??dnej nev?, jestli bude je?t? n?kdy sed?t v kant?n?. Voni tedy tam byli, pane obrlajtnant, byli a pili, nikde po telefonu ani ode v?ech druhejch mar?kumpa?ek nemohli nikoho sehnat, ale pon?vad? vy jste mn? p?ik?zal, abych zat?m byl jako ordonanc u telefonu, ne? k n?m p?id?l? telefonistu Chodounsk?ho, tak jsem sed?l, ?ekal, a? do?la taky na m? ?ada. Z regimentskanclaje nad?vali, ?e se nikde nemohou dozvonit, ?e je telefonogram, aby si mar?batali?nskanclaj vyzdvihla v regimentskanclaj n?jak? kn??ky pro p?ny ofic?ry od cel?ho mar?ba??ku. Pon?vad? v?m, pane obrlajtnant, ?e se na vojn? mus? jednat rychle, tak jsem telefonoval na regimentskanclaj, ?e s?m ty kn??ky vyzvednu a ?e je odnesu do batalionskanelaje. Tam jsem dostal takov? ranec, ?e jsem to st??? vodt?h k n?m do kumpaniekanclaje, a prohl?dl jsem si ty kn??ky. Ale to jsem si pomyslil svoje. Regimentsrechnungsfeldv?bl v regimentskanclaj mn? toti? pov?dal, ?e podle telefonogramu na regiment u? v?d? u batali?nu, co si maj? z t?ch kn??ek vybrat, kerej d?l.Voni toti? ty kn??ky byly vo dvou d?lech.Prvn? d?l zvl???, druhej d?l zvl???. Nikdy v ?ivot? jsem se tak tomu nezasm?l, pon?vad? jsem u? v ?ivot? p?e?et mnoho knih, ale nikdy jsem neza?al ??st n?co vod druh?ho d?lu. A von mn? tam je?t? jednou ??k?: ,Tady m?te prvn? d?ly a tady m?te druh? d?ly. Kerej d?lsi maj? ??st p?ni ofic??i, to u? v?d?.` Tak jsem si pomyslil, ?e jsou v?ichni vo?ral?, pon?vad? kdy? se m? kniha ??st vod za??tku, takovej rom?n, jakej jsem p?ines, vo t?ch S?nden der V?ter, pon?vad? zn?m taky n?mecky, ?e se mus? za??t s prvn?md?lem, pon?vad? nejsme ?idi a ne?teni to pozp?tku. Proto jsem se taky v?s ptal, pane obrlajtnant, po telefonu, kdy? jste se vr?til z kasina, a hl?sil jsem v?m to o t?ch kn??k?ch, jestli snad te? na vojn? je to p?evr?cen? a jestli se ne?tou knihy v obr?cen?m po??dku, nap?ed druh?a potom teprve prvn? d?l.A vy jste mn? ?ek, ?e jsem vo?ral? hovado, kdy? ani nev?m, ?e v ot?en??i je nap?ed ,Ot?e n??` a potom teprve ,amen`. - Je v?m ?patn?, pane obrlajtnant?" ot?zal se se z?jmem ?vejk, kdy? bled? nadporu??k Luk?? zachytil se stup?tka k vodojemu vyhasl? lokomotivy.
      V jeho bled? tv??i nejevil se ??dn? v?raz zlosti. Bylo to n?co zoufale beznad?jn?ho.
      "D?l, d?l, ?vejku, u? je to jedno, u? je dob?e..."
      "J? jsem byl, jak pov?d?m," zn?l na opu?t?n? koleji m?kk? hlas ?vejk?v, "taky t?ho? m?n?n?. Jednou jsem koupil krv?k vo R??ovi ?ava?? z Bakonsk?ho lesa a sch?zel tam prvn? d?l, tak jsem se musel dohadovat vo tom za??tku, a ani v takovej raub??skej historii se neobejdete bez prvn?ho d?lu. Tak mn? bylo ?pln? jasn?, ?e je to vlastn? zbyte?n?, kdyby p?ni ofic??i za?li ??st nap?ed druh? d?l a potom prvn?, a jak by to vypadalo hloup?, kdybych u batali?nu byl vy??dil to, co ??kali v regimentskanclaj, ?e p?ni ofic??i u? v?d?, kerej d?l maj? ??st. Vono mn? to v?bec s t?ma kn??kama, pane obrlajtnant, p?ipadalo stra?n? n?padn? a z?hadn?. J? v?d?l, ?e p?ni ofic??i v?bec m?lo ?tou, a kdy? je ?vava v?le?n?..."
      "Nechte si blbiny pro sebe, ?vejku," zast?nal nadporu??k Luk??.
      "V?dy? j? jsem, pane obrlajtnant, se v?s taky hned ptal po telefonu, jestli chcete hned voba d?ly najednou, a vy jste mn? ?ek, zrovna jako te?, abych si nechal ty blbiny pro sebe, je?t? prej se tahat s n?jakejma knihama. A tu jsem si pomyslil, ?e kdy? je to va?e m?n?n?, ?e musej? taky ty vostatn? p?ni tak se na to d?vat. Zeptal jsem se taky na to na?eho Va?ka, ten m? p?ece u? zku?enosti z fronty. Von pov?dal, ?e nap?ed ka?dej z p?n? ofic?r? myslel, ?e je cel? vojna n?jak? srandi?ka, a vez si do pole celou bibliot?ku jako na letn? byt. Dost?vali dokonce vod arcikn??en d?rkem cel? sebran? spisy vod r?znejch b?sn?k? do pole, tak?e pucflekov? se pod t?m prohejbali a prokl?nali den sv?ho narozen?. Pov?dal Van?k, ?e ty knihy nebejvaly v?bec k pot?eb?, pokud se tejkalo kou?en?, nebo? byly na moc p?kn?m pap??e, tlust?m, a na latr?n? ?e si ?lov?k s takovejma b?sn?ma vod?el, s dovolen?m, pane obrlajtnant, celou zadnici. Na ?ten? nezbejvalo ?asu, pon?vad? se muselo po??d prchat, tak se to vodhazovalo, a potom byl u? takovej zvyk, ?e jakmile bylo sly?et prvn? kanon?du, ?e pucflek hned vyh?zel v?echny z?bavn? kn??ky. Po tom, co jsem sly?el, cht?l jsem je?t? jednou sly?et, pane obrlajtnant, va?e m?n?n?, a kdy? jsem se v?s optal po telefonu, co m? b?t s t?mi kn??kami, tak jste ?ek, ?e kdy? mn? n?co vleze do m? blb? palice, tak ?e nepopust?m, dokud nedostanu jednu p?es hubu. Tak jsem tedy, pane obrlajtnant, vodnes do batalionskanclaje jenom ty prvn? d?ly vod toho rom?nu a druhej d?l jsem nechal zat?m v na?? kompaniekanclaji. M?l jsem ten dobrej ?mysl, a? si p?ni ofic??i p?e?tou prvn? d?l, ?e pak se jim vyd? druhej d?l, jako z knihovny, ale najednou p?i?lo to, ?e se jede, a telefonogram po cel?m batali?nu, ?e v?echno zbyte?n? se m? d?t do regimentsmagac?nu. Tak jsem se je?t? zeptal pana Va?ka, jestli druhej d?l toho rom?nu pova?uje za n?co zbyte?n?ho, a von mn? ?ekl, ?e vod doby t?ch smutn?ch zku?enost? v Srbsku, v Haliti a v Uhr?ch se ??dn? knihy pro z?bavu nevozej? na front, a ty schr?nky v m?stech, aby se sb?raly vodlo?en? noviny pro voj?ky, ty ?e jsou jedin? dobr?, pon?vad? do novin se d? balit dob?e tab?k nebo seno, co voj?ci kou?ej? v dekunk?ch. Na batali?n? u? rozdali ty prvn? d?ly vod toho rom?nu a ty druh? d?ly jsme vodnesli do magac?nu."
      ?vejk se odml?el a hned dodal: "Tam v?m je r?znejch v?c?, v tom magac?n?, pane obrlajtnant, dokonce i cylindr bud?jovick?ho regenschoriho, jak s n?m narukoval k regimentu..."
      "J? v?m n?co ?eknu, ?vejku," s t??k?m povzdechem ozval se nadporu??k Luk??, "vy v?bec nejste si v?dom dosahu sv?ho jedn?n?. Mn? se samotn?mu u? hnus? nad?vat v?m blb?. Pro va?i blbost nen? v?bec slova. Kdy? v?m ?eknu blbe, tak v?s naz?v?m je?t? laskav?m jm?nem. Vy jste provedl n?co tak hrozn?ho, ?e ty va?e nejstra?n?j?? zlo?iny; kter?ch jste se dopustil za tu dobu, pokud v?s zn?m, jsou proti tomu pravou and?lskou hudbou. Kdybyste, ?vejku, v?d?l, co jste ud?lal... Ale vy se toho nikdy nedozv?te... A jestli by snad n?kdy p?i?la ?e? na ty kn??ky, tak se nevopova?ujte kecnout, ?e j? jsem v?m po telefonu n?co ??kal, aby se ten druh? d?l... Kdyby n?kdy p?i?la ?e? na to, jak to bylo s t?m prvn?m a druh?m d?lem, nev??mejte si toho. Vy o ni?em nev?te, nic nezn?te, na nic se nepamatujete. Ne abyste cht?l mne do n??eho zapl?st, vy jeden..."
      Nadporu??k Luk?? mluvil takov?m hlasem, jako by se o n?ho pokou?ela hore?ka, a toho okam?iku, kdy? umlkl, vyu?itkoval ?vejk k nevinn? ot?zce: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, za prominut?, pro? se nikdy nedozv?m, co jsem vyved hrozn?ho. J?, pane obrlajtnant, jsem se vopov??il na to zeptat jenom kv?li tomu, abych se p???t? mohl takov? v?ci vyst??hat, kdy? se v?eobecn? pov?d?, ?e se vod chyby ?lov?k u??, jako ten slejva? Adamec z Da?kovky, kdy? se vomylem napil soln? kyseliny ..."
      Nedokon?il, pon?vad? nadporu??k Luk?? p?eru?il jeho p??klad ze ?ivota slovy: "Vy troubo jedna! Vysv?tlovat v?m nic nebudu. Vlezte si zas do vag?nu a ?ekn?te Balounovi, a? bude Budape??, aby mn? p?inesl do ?t?bn?ho vag?nu n?jakou housku a potom tu j?trovou pa?tiku, kterou m?m dole v kuf??ku ve staniolu. Potom ?eknete Va?kovi, ?e je kus mezka. T?ikr?t jsem ho ??dal, aby mn? udal p?esn? stav man?aftu. A kdy? jsem to dneska pot?eboval, tak jsem m?l jen star? ?tand z minul?ho t?dne."
      "Zum Befehl, Herr Oberleutnant," za?t?kal ?vejk a vzdaloval se pomalu k sv?mu vag?nu. Nadporu??k Luk?? pro?el se po trati, p?i?em? si pomyslil: "M?l jsem mu p?ece d?t p?r facek, a zat?m se s n?m bav?m jako s n?jak?m kamar?dem."
      ?vejk lezl v??n? do sv?ho vag?nu. M?l s?m p?ed sebou ?ctu. To se ka?d? den nestane, aby provedl n?co tak hrozn?ho, ?e se nikdy nesm? dozv?d?t, co to bylo.
      -
      "Pane rechnungsfeldv?bl," ?ekl ?vejk, kdy? sed?l na sv?m m?st?, "pan obrlajtnant Luk?? zd? se mn? dnes b?t ve velmi dobr? n?lad?. D?v? v?m po mn? vzkazovat, ?e jste mezek kv?li tomu, ?e u? t?ikr?t v?s ??dal, abyste mu udal prav? stav man?aftu."
      "Hergot," dop?lil se Van?k, "j? t?m cuksf?r?m zasol?m. Copak j? za to mohu, ?e ka?dej takovej obejda cuksf?ra d?l? si, co chce, a nepos?l? mn? ?tand cuku. M?m si ?tand vycucat z mal??ku? To jsou pom?ry u na?? kumpa?ky. To se m??e st?t jenom u jeden?ct? mar?kumpa?ky. Ale j? to tu?il, j? to v?d?l. J? o tom an? minutu nepochyboval, ?e jsou u n?s nepo??dky. Jeden den sch?z? u kuchyn? ?tyry porce, druh? den zas p?eb?vaj? t?i. Kdyby mn? ti lot?i alespo? ozn?mili, jestli n?kdo nen? ve ?pit?le. Je?t? minul? m?s?c ved jsem n?jak?ho Nikod?ma, a teprve p?i l?nunku jsem se dozv?d?l, ?e ten Nikod?m zem?el v Bud?jovic?ch v nemocnici na rychl? souchotiny. A po??d se na n?ho fasovalo. Mund?r jsme na n?ho vyfasovali, ale je u boha, kam se to pod?lo. Potom mn? je?t? pan obrlajtnant ?ekne, ?e jsem mezek, kdy? on s?m nedovede dohl?dnout na po??dek u sv? kumpanie."
      ??etn? ?ikovatel Van?k chodil roz?ilen? po vag?n?: "J? b?t kompaniekomandantem! To by v?echno muselo klapat. O ka?d?m man?kovi bych m?l p?ehled. ?ar?e by mn? musely dvakr?t denn? pod?vat ?tand. Ale kdy? ?ar?e nejsou k ni?emu. A nejhor?? je u n?s ten cuksf?ra Zyka. Sam? ?ert, sam? anekdota, ale kdy? mu oznamuj?, ?e je Kola??k odkomandov?n z jeho cuku k tr?nu, hl?s? mn? druh? den zas t?? sam? ?tand, jako by Kola??k d?l se v?lel u kumpanie a u jeho cuku, A kdy? se to m? opakovat denn? a potom je?t? o mn? ??ct, ?e jsem mezek... Takhle si pan obrlajtnant nez?sk? p??tely. Rechnungsfeldv?bl u kumpanie nen? ??dn? frajtr, s kter?m si ka?d? m??e vyt??t..."
      Baloun, kter? poslouchal s otev?enou hubou, pronesl nyn? za Va?ka s?m to p?kn? slovo, kter? Van?k nedo?ekl, ??m? cht?l snad se tak? vm?chat do rozhovoru.
      "Vy tam ku?ujte," ?ekl roz?ilen? ??etn? ?ikovatel.
      "Posly?, Baloune," ozval se ?vejk, "tob? m?m vy??dit, abys panu obrlajtnantovi, a? p?ijedeme do Pe?ti, p?ines do vag?nu n?jakou housku a tu j?trovou pa?tiku, co m? pan obrlajtnant dole v kuf??ku ve staniolu."
      Obr Baloun sv?sil zoufale sv? dlouh? ruce ?impanze, prohnul h?bet a setrval v t? pozici hezkou chv?li.
      "Nem?m," ?ekl tich?m zoufal?m hlasem, d?vaje se na ?pinavou podlahu vag?nu.
      "Nem?m," opakoval ?ryvkovit?, "j? jsem myslel... J? ji p?ed odjezdem rozbalil... J? jsem k n? ??chnul... , jestli nen? zka?en?... - J? ji vochutnal," zvolal s takov?m up??mn?m zoufalstv?m, ?e v?em bylo ?pln? jasno.
      "Se?ral jste ji i se staniolem," zastavil se p?ed Balounem ??etn? ?ikovatel Van?k, jsa tomu povd??en, ?e nemus? d?l zast?vat sv?j n?zor, ?e nen? s?m mezek, jak mu dal vzk?zat nadporu??k, ale ?e p???ina nezn?m?ho kol?saj?c?ho ?tandu X m? hlub?? z?klady v jin?ch mezc?ch, a ?e nyn? rozhovor se p?esunul a to?? se kolem nena?ran?ho Balouna, kolem nov? tragick? ud?losti. Van?k dostal takovou chut Balounovi ??ct n?co nep??jemn? mravou?n?ho, kdy? vtom ho p?ede?el kucha? okultista Jurajda, kter? odlo?il svou zamilovanou kn??ku, p?eklad staroindick?ch s?ter Pragn?-Paramita, a obr?til se na zdrcen?ho Balouna, kter? se je?t? v?ce shrbil pod t?hou osudu: "Vy, Baloune, m?te bd?ti s?m nad sebou sam?m, abyste neztrat?) d?v?ru v sebe samotn?ho i d?v?ru v osud. Nem?te p?ipisovat sob? na sv?j ??et to, co je z?sluhou jin?ch. Kdykoliv se octnete p?ed podobn?m probl?mem, kter? jste se?ral, v?dy se ptejte sam?ho sebe: V jak?m pom?ru jest ke mn? j?trov? pa?tika?"
      ?vejk uznal za vhodn? doplnit tuto ?vahu praktick?m p??kladem: "S?m jsi mn?, Baloune, p?ede?le vykl?dal, ?e budou u v?s zab?jet a udit, a jen co bude? zn?t, a? budem na mist?, ??slo poln? po?ty, ?e ti hned po?lou kus ?unky. Ted si p?edstav, ?e by tu ?unku z feldpo?ty poslali k n?m do kumpa?ky a my jsme si s panem rechnungsfeldv?blem ka?dej u??zli kousek, a vono by n?m to zachutnalo, tak je?t? kousek, a? by to s tou ?unkou dopadlo jako s jedn?m m?m zn?m?m listono?em, n?jak?m Kozlem. M?l kosti?er, tak mu nap?ed u??zli nohu pod kotn?k, potom pod koleno, potom stehno, a kdyby byl v?as neum?el, byli by ho vo?ezali cel?ho jako prasklou tu?ku. P?edstav si tedy, Baloune, ?e bychom ti byli tu ?unku tak se?rali, jako ty jsi panu obrlajtnantovi zblafnul j?trovou pa?tiku."
      Obr Baloun pod?val se na v?echny smutn?.
      "Jedin? m?m p?i?in?n?m a z?sluhou," ?ekl ??etn? ?ikovatel k Balounovi, "z?stal jste bur?em u pana obrlajtnanta. M?l jste b?t p?elo?en k sanit? a odn??et ran?n? z gefechtu. Pod Duklou ?li od n?s saniter?ci t?ikr?t za sebou pro jednoho ran?n?ho f?nricha, kter? dostal bauch?us p?ed dr?thindrnisama, a v?ichni tam z?stali, sam? kopf?us. Teprve ?tvrt? p?r ho p?ines, ale ne? ho odnesli na hilfsplac, byl f?nrich nebo?t?kem."
      Baloun se ji? nezdr?el a hlasit? zavzlykal.
      "?e se nestyd??," opovr?liv? ?ekl ?vejk, "to jse? voj?k..."
      "Dy? j? nejsem pro vojnu d?lanej," zaho?ekoval Baloun, "j? jsem pravda nena?ranej, nedo?ranej, pon?vad? jsem vytr?enej z po??dn?ho ?ivota. Vono je to u n?s v rodu. Nebo?t?k tat?nek, ten se s?zel v Protivin? v hospod?, ?e sn? na posezen? pades?t bu?t? a dva bochn?ky chleba, a vyhr?l to. J? jsem jednou vo s?zku sn?d ?tyry husy a dv? m?sy knedl?k? se zel?m. Doma si vzpomenu po ob?d?, ?e bych cht?l je?t? n?co zakusit. Jdu do komory, u??znu si kus masa, po?lu si pro d?b?n piva a splivnu dv? kila uzen?ho. M?l jsem doma star?ho ?eled?na Vomela a ten m? v?dycky napom?nal, abych jen tak nepejchnul, necpal se, ?e von pamatuje, jak mu jeho d?de?ek vypravoval d?vno vo jednom takov?m nedo?erovi. A potom kdy? byla n?jak? vojna, ?e se nerodilo nic po celejch vosum let a ?e pekli chleba ze sl?my a z toho, co z?stalo z ln?n?ho semene; a to byl sv?tek, kdy? mohli do ml?ka nadrobit trochu tvarohu, kdy? nebylo chleba. A von ten sedl?k, hned jak nastala ta b?da, za tejden um?el, pon?vad? ten jeho ?aludek nebyl zvyklej na takovou selskou b?du..."
      Baloun zvedl sv?j zarmoucen? obli?ej: "Ale j? si mysl?m, ?e p?nb?h lidi potrest?, a p?eci nevopust?."
      "P?nb?h nedojedy p?ived na sv?t, a p?nb?h se vo n? postar?, poznamenal ?vejk, "jednou u?s byl uv?zanej a te? bys zaslou?il, aby t? poslali do prvn? linie; kdy? j? jsem byl bur?em u pana obrlajtnanta, tak se mohl na mne ve v?em spolehnout a ani ho nikdy nenapadlo, ?e bych mu byl n?co se?ral. Kdy? se n?co fasovalo zvl??tn?ho, tak mn? v?dycky ?ek: ,Nechte si to, ?vejku,` nebo: ,A co, j? o to tolik nestoj?m, dejte sem kousek a s ostatn?m si d?lejte, co chcete.` A kdy? jsme byli v Praze a on mne poslal n?kdy pro ob?d do restaurace, tak aby si snad nemyslil, ?e mu nesu malou porci, pon?vad? jsem polovi?ku na cest? se?ral, s?m jsem ze sv?ch posledn?ch pen?z, kdy? se mn? zd?la b?t porce malou, p?ikoupil je?t? jednu, aby se pan obrlajtnant najed a vo mn? si nic ?patn?ho nemyslel. A? takhle jednou na to p?i?el. Musel jsem mu v?dycky nosit z restaurace j?deln? l?stek a on si vybral. Tak si vybral ten den nad?van? holoub?. J? jsem si myslel, kdy? mn? dali p?lku, ?e by si snad mohl pan obrlajtnant myslet, ?e jsem mu druhou p?lku se?ral, tak jsem je?t? jednu porci koupil ze sv?ho a p?ines takovou n?dhernou porci, ?e pan obrlajtnant ?eba, kter? ten den sh?n?l ob?d a p?i?el pr?v? p?ed polednem na n?v?t?vu k m?muobrlajtnantovi, se taky najed. Ale kdy? se najed, pov?d?: ,Tohle mn? ne??kej, ?e je to jedna porce. Na cel?m sv?t? nedostane? na menu cel? nad?van? holoub?. Kdy? se?enu dneska pen?ze, tak si po?lu do t? tv? restaurace pro ob?d. ?ekni to up??mn?, ?e je to dvojn?sobn? porce.` Pan obrlajtnant se m? zeptal p?ed n?m, abych dosv?d?il, ?e dal mn? pen?ze jen na jednoduchou porci, pon?vad? nev?d?l, ?e p?ijde. Odpov?d?l jsem, ?e mn? dal pen?ze na voby?ejn? ob?d. ,Tak vid??,` ?ekl m?j obrlajtnant, ,tohle je?t? nic nen?. P?ede?le mn? p?ines ?vejk dv? hus? stehna k ob?du. Tedy si p?edstav: pol?vka s nudlema, hov?z? maso se sardelovou om??kou, dv? hus? stehna, knedl?k? a zel? do stropu a pala?inky!`"
      "C-c ta-ta," mlaskl Baloun.
      ?vejk pokra?oval: "To byl k?men ourazu. Pan obrlajtnant ?eba poslal skute?n? druh?ho dne sv?ho pucfleka pro ob?d do t? na?? restaurace, a von mu p?ines jako p??krm takovou malinkou hrom?de?ku pilafu ze slepice, jako kdy? se ?estined?ln? d???tko vykak? do pe?inky, tak asi na dv? l?i?ky. A pan obrlajtnant ?eba na n?ho; ?e polovici se?ral. A von, ?e je nevinnej. A pan obrlajtnant ?eba mu dal p?es hubu a d?val mne za p??klad. J? ?e nos?m porce panu obrlajtnantovi Luk??ovi. A tak ten nevinnej zfackovanej voj?k se druhej den v restauraci, kdy? ?el pro ob?d, na v?echno vyptal, ?ek to sv?mu p?novi, ten zas m?mu obrlajtnantovi. Sed?m j? ve?er za novinama a ?tu si zpr?vy nep??telskejch ?t?b? z boji?t?, kdy? m?j pan obrlajtnant ve?el, celej hledej, a hned p??mo na mne uhodil, abych mu ?ek, kolik t?ch dvojn?sobnejch porc? jsem v restauraci platil, ?e v? v?echno, ?e mn? v?bec ??dn? zap?r?n? nepom??e, ?e u? d?vno v? o tom, ?e jsem blbec, ale ?e byl bych bl?zen, to ?e mu nenapadlo. Ud?lal jsem prej mu takovou vostudu, ?e m? nejv?t?? chut zast?elit nap?ed m? a potom sebe. ,Pane obrlajtnant,` ?ekl jsem mu, ,kdy? jste m? p?ij?mal, ten prvn? den jste o tom mluvil, ?e ka?dej pucflek je zlod?j a podlej chlap. A kdy? v tej restauraci d?vali vopravdu tak malink? porce p??krmu, tak byste si bejval moh pomyslit, ?e jsem vopravdu taky jeden z takovejch podlejch chlap?, ?e jsem v?m to se?ral...`"
      "M?j bo?e na nebi." za?eptal Baloun a sh?bl se pro kuf??k nadporu??ka Luk??e a odch?zel s n?m dozadu.
      "Potom se nadporu??k Luk??," pokra?oval ?vejk, "po?al ?acovat po v?ech kaps?ch, a kdy? to bylo marn?, s?hl si do vesty a dal mn? sv? st??brn? hodinky. Byl takovej pohnutej. ,A? dostanu g??i, ?vejku,` ?ekl, ,tak mn? sepi?te, kol?k jsem v?m dlu?en... Tyhle hodinky si nechte zvl???. A podruh? nebl?zn?te.` Potom jednou ude?ila na n?s voba takov? b?da, ?e ty hodinky jsem musel vodnest do zastav?rny..."
      "Copak tam d?l?te vz?du, Baloune?" ot?zal se vtom ??etn? ?ikovatel Van?k.
      M?sto odpov?di se ne??astn? Baloun zakuckal. Otev?el si toti? kuf??k nadporu??ka Luk??e a cpal se jeho posledn? houskou...
      -
      N?dra??m bez zast?vky projel' jin? vojensk? vlak odshora obsazen? deutschmajstry, kter? pos?lali na srbsk? front. Je?t? se nevzpamatovali ze sv?ho nad?en? p?i lou?en? s V?dn? a ?vali bez oddechu od V?dn? a? sem:
       Prinz Eugenius, der edle Ritter,
       vollt' dem Kaiser wiedrum kriegen
       Stadt und Festung Belegrad.
       Er lie? schlagen einen Brucken,
       dala man kunnt' hin?berrucken
       mit der Armee wohl f?r die Stadt
      N?jak? kapr?l s v?bojn? nakroucen?m kn?rem, nah?baje se ven, op?en jsa lokty o mu?stvo, kter? kl?tilo ven z vag?nu vystr?en?ma nohama, d?val takt a hul?kal na cel? kolo:
       Als der Brucken war geschlagen,
       da? man kunnt' mit Stuck und Wagen
       frei passier'n den Donauflu?,
       bei Semlin schlug man das Lager,
       alle Serben zu verjagen...
      Vtom v?ak ztratil rovnov?hu a vyl?tl z vag?nu a plnou silou narazil v letu b?ichem na p?ku u v?hybky, na kter? z?stal nabodnut viset, zat?mco vlak jel d?l a v zadn?ch vag?nech zp?vali zase jinou.
       Graf Radetzky, edler Degen,
       schwur's des Kaisers Feind zu fegen
       aus der falschen Lombardei.
       In Verona langes Hoffen,
       als mehr Truppen eingetroffen,
       f?hlt und r?hrt der Held sich frei...
      Nabodnut? na hloupou v?hybku, bojechtiv? kapr?l byl ji? mrtev a netrvalo dlouho, st?l ji? u n?ho na str??i s bajonetem n?jak? mladi?k? voj??ek z mu?stva n?dra?n?ho velitelstv?, kter? poj?mal svou ?lohu velice v??n?. St?l vzp??men u v?hybky a tv??il se tak v?t?zoslavn?, jako by to bylo jeho d?lo, nara?en? kapr?la na v?hybku.
      Pon?vad? byl Ma?ar, ?val po cel?ch kolej?ch, kdy? p?ich?zeli sem se d?vat z e?alonu batali?nu 91. pluku: "Nem szabad! Nem szabad! Komision milit?r nem szabad!"
      "M? u? to vodbyt?," ?ekl dobr? voj?k ?vejk, kter? byl tak? mezi zv?davci, "a m? to tu v?hodu, ?e kdy? u? m? kus ?eleza v b?i?e, alespo? v? v?ichni, kde byl poh?benej. Je to zrovna na dr?ze, a nemusej? jeho hrob sh?n?t po v?ech boji?t?ch. - Nabod se akor?t," ?ekl je?t? ?vejk znalecky, obch?zeje z druh? strany kapr?la, "m? st?eva v kalhotech."
      "Nem szabad, nem szabad!" k?i?el mladi?k? ma?arsk? voj??ek, "komision milit?r bahnhof, nem szabad!"
      Za ?vejkem ozval se p??sn? hlas: "Co tady d?l?te?" P?ed n?m st?l kadet Biegler. ?vejk zasalutoval. "Poslu?n? hl?s?m, prohl???me si nebo?t?ka, pane kadet "
      "A co jste zde ved za agitaci? Co tady m?te co d?lat?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane kadet," s d?stojn?m klidem odpov?d?l ?vejk, "?e jsem nikdy ??dnou zaagitaci neved."
      Vzadu za kadetem se dalo n?kolik voj?k? do sm?chu a kup?edu vystoupil p?ed kadeta ??etn? ?ikovatel Van?k.
      "Pane kadet," ?ekl, "pan obrlajtnant poslal sem ordonanc ?vejka, aby mu ?ek, co se stalo. Byl jsem ted u ?t?bn?ho vag?nu a batalionsordonanc Matu?i? v?s hled? z na??zen? pana batalionskomandanta. M?te hned j?t k panu hejtmanovi S?gnerovi."
      V?echno se rozch?zelo do sv?ch vag?n?, kdy? za chv?li ozval se sign?l k vstoupen? do vag?n?.
      Van?k jda se ?vejkem, ?ekl: "Kdy? je n?kde v?c lid?, tak si nechte, ?vejku, svoje rozumy. Mohlo by v?s to mrzet. Mohlo by se st?t, kdy? ten kapr?l byl od daj?majstr?, ?e by se to mohlo vykl?dat, jako ?e m?te z toho radost. Ten Biegler je stra?n? ?echo?rout"
      "V?dy? j? jsem n?c ne?ek," odpov?d?l ?vejk t?nem, kter? vylu?oval ka?dou pochybnost, "ne? to, ?e se ten kapr?l nabod akor?t, m?l st?eva v kalhotech... Von moh..."
      "Tak u? o tom, ?vejku, p?esta?me mluvit " A ??etn? ?ikovatel Van?k si odplivl.
      "Vono je to jedno," poznamenal je?t? ?vejk, "maj? mu lezt st?eva pro c?sa?e p?na ven z b?icha zde nebo tam. Von vykonal stejn? svou povinnost... Von moh..."
      "Pod?vejte se, ?vejku," p?eru?il ho Van?k, "jak si to zas nese batalionsordonanc Matu?i? k ?t?bn?mu vag?nu. To se div?m, ?e se je?t? nenat?h p?es koleje."
      Kr?tce p?edt?m byla mezi hejtmanem S?gnerem a sna?iv?m kadetem Bieglerem velice ostr? rozmluva.
      "J? se v?m div?m, kadete Bieglere," mluvil hejtman S?gner, "pro? jste mn? hned nep?i?el ozn?mit, ?e se nefasuje t?ch patn?ct deka uhersk?ho sal?mu. To teprve mus?m j? j?t ven a s?m se p?esv?d?it, pro? se mu?stvo vrac? od skladi?t?. A p?ni d?stojn?ci tak?, jako by rozkaz nebyl rozkazem. ?ekl jsem p?ece: ,Do skladi?t? zugsweise po kompanii.` To znamenalo, kdy? ve skladi?ti nic jsme nedostali, ?e se m? tak? j?t zugsweise po kompanii do vag?n?. V?m jsem p?ik?zal, kadete Bieglere, abyste hled?l udr?et po??dek, ale vy jste nechal v?echno plavat. Byl jste r?d, ?e se nemus?te starat o po??t?n? porc? sal?mu, a ?el jste se klidn? pod?vat, jak jsem vid?l z okna, na nabodnut?ho kapr?la od daj?majstr?. A kdy? jsem v?s potom dal zavolat, tak nem?te nic jin?ho na pr?ci ne? ze sv? kadetsk? fantazie ?vanit o tom, ?e jste se ?el p?esv?d?it, zdali se tam u nabodnut?ho kapr?la nevede n?jak? agitace..."
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e ordonanc od 11. kumpanie ?vejk..."
      "Dejte mn? pokoj se ?vejkem," zak?i?el hejtman S?gner, "nemyslete si, kadete Bieglere, ?e budete d?lat n?jak? intriky proti nadporu??kovi Luk??ovi. My jsme tam ?vejka poslali... Tak se na mne d?v?te, jako byste si myslel, ?e jsem si na v?s zased... Ano, zased jsem si na v?s, kadete Bieglere... Kdy? neum?te respektovat sv?ho p?edstaven?ho, sna??te se ho blamovat, tak v?m ud?l?m takovou vojnu, ?e vy, kadete Bieglere, si vzpomenete na stanici R?b... Chv?stat se sv?mi teoretick?mi v?domostmi... Po?kejte, a? budeme na front?... A? v?m poru??m j?t na offizierspatrolu p?es dr?t?n? p?ek??ky... V?? raport? Ani ten raport jste mn? nedal, kdy? jste p?i?el... Ani teoreticky, kadete Bieglere..."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane, ?e m?sto patn?cti deka uhersk?ho sal?mu obdr?elo mu?stvo po dvou pohlednic?ch. Pros?m, pane hejtmane..."
      Kadet Biegler podal veliteli batali?nu dv? z t?ch pohlednic, kter? vyd?valo ?editelstv? Vojensk?ho v?le?n?ho arch?vu ve V?dni, kde byl n??eln?kem gener?l p?choty Wojnowich. Na jedn? stran? byla karikatura rusk?ho voj?ka, rusk?ho mu?ika se zarostlou bradou, kter?ho obj?m? kostlivec. Pod karikaturou byl text:
      -
      Der Tag, an dem das perfide Ru?land krepieren wird, wird ein Tag der Erl?sung f?r ganze unsere Monarchie sein.
      -
      Druh? pohlednice poch?zela z n?meck? ???e. Byl to d?rek N?mc? rakousko-uhersk?m voj?n?m.
      Naho?e bylo "Viribus unitis" a pod t?m obr?zek, jak na ?ibenici vis? Sir Edward Grey a dole pod n?m vesele salutuj? rakousk? i n?meck? voj?k.
      B?sni?ka dole byla vzata z kn??ky Greinzovy ?elezn? p?st. ?ert??ky na na?e nep??tele, o kter?ch ???sk? listy psaly, ?e ver?e Greinzovy jsou r?ny karab??em, p?i?em? obsahuj? prav? nezkrocen? humor a nep?ekonateln? vtip.
      Text pod ?ibenic?, v p?eklad?:
      GREY
       Na ?ibenici v p??jemn? v??i
       m?l by se houpat Edivard Grey,
       je na to ji? nejvy??? ?as,
       v?ak t?eba upozornit v?s,
       ?e ??dn? dub sv? neprop?j?il d?evo
       k poprav? toho jid??e.
       Na d?ev? vis? osiky
       z Francouzsk? republiky.
      Hejtman S?gner nebyl je?t? ani hotov s p?e?ten?m t?chto ver?? "nezkrocen?ho humoru a nep?ekonateln?ho vtipu", kdy? vrazil do ?t?bn?ho vag?nu batali?nn? ordonance Matu?i?.
      Byl posl?n hejtmanem S?gnerem do telegrafn? centr?ly vojensk?ho n?dra?n?ho velitelstv?, jestli snad nejsou jin? dispozice, a p?inesl telegram od brig?dy. Nebylo v?ak t?eba sahat k ??dn?mu kl??i ?ifer. Telegram zn?l prost?, ne?ifrov?n: "Rasch abkochen, dann Vormarsch nach Sokal." Hejtman S?gner pov??liv? zakroutil hlavou.
      "Poslu?n? hl?s?m," ?ekl Matu?i?, "velitel stanice d? v?s prosit k rozmluv?. Je tam je?t? jeden telegram."
      Potom byla mezi velitelem n?dra?? a hejtmanem S?gnerem rozmluva velice d?v?rn?ho r?zu. Prvn? telegram musel b?t odevzd?n, t?ebas m?l obsah velice p?ekvapuj?c?, kdy? je batali?n na stanici v R?bu: "Rychle uva?it a pak pochodem na Sokal." Adresov?n byl ne?ifrovan? na pochodov? batali?n 91. pluku s kopi? na pochodov? batali?n 75. pluku, kter? byl je?t? vzadu. Podpis byl spr?vn?: Velitel brig?dy Ritter von Herbert.
      "Velmi d?v?rn?, pane hejtmane," ?ekl tajupln? vojensk? velitel n?dra??. "Sekr?tn? telegram od va?? divize. Velitel va?? brig?dy se zbl?znil. Byl odvezen do V?dn?, kdy? rozeslal od brig?dy n?kolik tuct? podobn?ch telegram? na v?echny strany. V Budape?ti uvid?te jist? nov? telegram. V?ecky jeho telegramy pat?? p?irozen? anulovat, ale je?t? jsme ??dn? pokyn v tom ohledu nedostali. M?m, jak ??k?m, jedin? p??kaz od divize, aby ne?ifrovan? telegramy nebyly br?ny v ?vahu. Doru?ovat je mus?m, pon?vad? v tom ohledu neobdr?el jsem od sv?chinstanc? odpov?di. Prost?ednictv?m sv?chinstanc? informoval jsem se u velitelstv? arm?dn?ho sboru a je se mnou zavedeno vy?et?ov?n?... - Jsem aktivn? d?stojn?k star? ?enijn? slu?by," dodal, "byl jsem p?i stavb? na?? strategick? dr?hy v Hali?i... - Pane hejtmane," ?ekl po chv?li, "s n?mi star?mi chlapy od piky jen na front! Dnes je t?ch civilist? in?en?r? od dr?hy s jednoro?n? zkou?kou dobrovolnickou jako ps? v ministerstvu vojenstv?... Ostatn? vy za ?tvrt hodiny zas jedete d?l... Pamatuji se jenom na to, ?e jsem jednou v kadetce v Praze v?m pom?hal na hrazdu jako jeden ze star??ho ro?n?ku. Tenkr?t jsme oba nesm?li ven. Vy jste se pral s N?mci ve t??d?? Tam byl s v?mi tak? Luk??. Vy jste b?vali spolu nejlep?? kamar?di. Kdy? jsme sem dostali telegram se seznamem d?stojn?k? mar?batali?nu, kte?? proj??d?j? stanic?, tak jsem si jasn? vzpomn?l... Je u? to hezk?ch p?r let... Kadet Luk?? b?val mn? tenkr?t velice sympatick?m..."
      Na hejtmana S?gnera cel? rozmluva u?inila velice trapn? dojem. Poznal velice dob?e toho, kter? s n?m mluvil a kter? vedl v kadetce opozici proti raku??ctv?, co? z nich pozd?ji vytloukla snaha po kari??e. Nejv?c mu byla nep??jemnou zm?nka o nadporu??kovi Luk??ovi, kter? byl z jak?hokoliv d?vodu proti n?mu v?udeodstrkov?n.
      "Nadporu??k Luk??," ?ekl d?razn?, "je velice dobr?m d?stojn?kem. Kdy jede vlak?"
      Velitel n?dra?? pod?val se na hodinky. "Za ?est minut "
      "Jdu," ?ekl S?gner.
      "Myslil jsem, ?e mn? n?co ?eknete, S?gnere."
      "Tedy nazdar!" odpov?d?l S?gner a vy?el p?ed budovu n?dra?n?ho velitelstv?.
      -
      Kdy? se hejtman S?gner vr?til p?ed odjezdem vlaku do ?t?bn?ho vag?nu, na?el v?ecky d?stojn?ky na sv?m m?st?. Hr?li ve skupin?ch ?ap?ry (frische viere), jedin? kadet Biegler nehr?l.
      Listoval se spoustou na?at?ch rukopis? o v?le?n?ch sc?n?ch, nebo? cht?l vyniknout nejen na poli v?le?n?m, ale i jako liter?rn? fenom?n, popisuj?c? v?le?n? ud?losti. Mu? podivn?ch k??del "s ryb?m ocasem" cht?l b?t vynikaj?c?m v?le?n?m spisovatelem. Jeho liter?rn? pokusy za??naly mnohoslibn?mi n?zvy, ve kter?ch se sice zrcadlil militarismus t? doby, ale kter? nebyly je?t? propracov?ny, tak?e na ?tvrtk?ch z?staly jen n?zvy prac?, kter? m?ly vzniknout.
      "Charaktery voj?n? z velk? v?lky - Kdo po?al v?lku? - Politika Rakousko-Uherska a zrozen? sv?tov? v?lky - V?le?n? pozn?mky - Rakousko-Uhersko a sv?tov? v?lka - Nau?en? z v?lky Popul?rn? p?edn??ka o vypuknut? v?lky - V?le?n? politick? ?vahy - Slavn? den Rakousko-Uherska - Slovansk? imperialismus a sv?tov? v?lka - Dokumenty z v?lky - Dokumenty k d?jin?m sv?tov? v?lky - Den?k o sv?tov? v?lce - Denn? p?ehled sv?tov? v?lky - Prvn? sv?tov? v?lka Na?e dynastie ve sv?tov? v?lce - N?rodov? rakouskouhersk?ho mocn??stv? ve zbrani - Sv?tov? z?pas o moc - M? zku?enosti ve sv?tov? v?lce - Kronika m?ho v?le?n?ho ta?en? - Jak bojuj? nep??tel? Rakousko-Uherska - ?? je v?t?zstv?? Na?i d?stojn?ci a na?i voj?ci - Pam?tihodn? ?iny m?ch voj?k? - Z dob velk? v?lky - O bitevn? v?av? - Kniha rakousko-uhersk?ch hrdin? ?elezn? brig?da - Sb?rka m?ch psan? z fronty Hrdinov? na?eho mar?batali?nu - P??ru?n? kniha pro voj?ky v poli - Dny boj? a dny v?t?zstv? Co jsem vid?l a zkusil v poli - V z?kopech D?stojn?k vypravuje... - Se syny Rakousko-Uherska kup?edu! - Nep??telsk? aeropl?ny a na?e p?chota - Po bitv? - Na?e d?lost?electvo v?rn?mi syny vlasti - I kdyby ?li v?ichni ?erti proti n?m... - V?lka obrann? a ?to?n? - Krev a ?elezo - V?t?zstv? nebo smrt - Na?i hrdinov? v zajet?."
      Kdy? hejtman S?gner p?istoupil ke kadetovi Bieglerovi a prohl?dl si v?echno, optal se, pro? to ud?lal a co t?m mysl?.
      Kadet Biegler odpov?d?l s opravdov?m nad?en?m, ?e ka?d? ten nadpis znamen? knihu, kterou sep??e. Kolik nadpis?, tolik knih.
      "P??l bych si, kdy? padnu v boji, aby po mn? z?stala pam?tka, pane hejtmane. M?m vzorem je n?meck? profesor Udo Kraft. Narodil se roku 1870, nyn? ve sv?tov? v?lce p?ihl?sil se dobrovoln? a padl 22. srpna 1914 v Anloy. P?ed svou smrt? vydal knihu Sebev?chova pro smrt za c?sa?e."
      Hejtman S?gner odvedl kadeta Bieglera k oknu.
      "Uka?te, co je?t? m?te, kadete Bieglere, mne stra?n? zaj?m? va?e ?innost," s ironi? ?ekl hejtman S?gner, "jak? se?itek zastr?il jste za bl?zu?"
      "To nic nen?, pane hejtmane," s d?tsk?m uzard?n?m odpov?d?l kadet Biegler, "ra?te se pros?m p?esv?d?it."
      Se?itek m?l nadpis:
       Sch?mata vynikaj?c?ch a slavn?ch bitev vojsk rakousko-uhersk? arm?dy, sestaven? dle historick?ch studi? c. k. d?stojn?kem Adolfem Bieglerem. Pozn?mkami a vysv?tlivkami opat?il c. k. d?stojn?k Adolf Biegler.
      Sch?mata byla stra?n? jednoduch?.
      Od bitvy u N?rdlingen 6. z??? 1634 p?es bitvu u Zenty 11. z??? 1697, u Caldiera 31. ??jna 1805, p?es bitvu u A?pr? 22. kv?tna 1809 a bitvu n?rod? u Lipska v 1813, p?es St. Lucii v kv?tnu 1848 a bitvu u Trutnova 27. ?ervna 1866 a? po dobyt? Sarajeva 19. srpna 1878. V sch?matech a n?kres?ch pl?n? t?ch bitev nic se nem?nilo. V?ude nakreslil kadet Biegler obd?ln??ky na jedn? stran? pr?zdn?, kde?to nep??tele zn?zor?ovaly vy??rkovan?. Na obou stran?ch bylo lev? k??dlo, centr a prav? k??dlo. Potom vzadu rezervy a ?ipky sem a tam. Bitva u N?rdlingen stejn? jako bitva u Sarajeva vypadala jako rozestaven? hr??? na jak?mkoliv fotbalov?m z?pase p?i zah?jen? hry a ?ipky, kam m? ta kter? strana vykopnout m??.
      To tak? ihned napadlo hejtmana S?gnera, kter? se ot?zal: "Kadete Bieglere, vy hrajete fotbal?"
      Biegler se zard?l je?t? v?c a zamrkal nerv?zn?, tak?e d?lal dojem, jako kdy? nab?r? mold?nky.
      Hejtman S?gner s ?sm?vem listoval d?l se?itkem a zastavil se na pozn?mce u sch?ma bitvy u Trutnova za prusko-rakousk? v?lky.
      Kadet Biegler napsal: "Bitva u Trutnova nem?la b?t svedena, pon?vad? hornat? krajina znemo??ovala rozvinut? divize gener?la Mazzuchelliho, ohro?en? siln?mi prusk?mi kolonami, nal?zaj?c?mi se na v??in?ch obklopuj?c?ch lev? k??dlo na?? divize."
      "Podle v?s bitva u Trutnova," ?ekl s ?sm?vem hejtman S?gner, vraceje se?itek kadetovi Bieglerovi, "mohla b?t svedena jedin? v tom p??pad?, kdyby Trutnov byl na rovin?, vy bud?jovick? Benedeku.
      Kadete Bieglere, je velice hezk? od v?s, ?e jste se za tak kr?tkou dobu sv?ho pobytu v ?ad?ch vojska sna?il vniknout do strategie, jen?e to u v?s dopadlo, jako kdy? si kluci hrajou na voj?ky a d?vaj? si tituly gener?l?. S?m jste se tak rychle pov??il, a? jedna radost. C. k. d?stojn?k Adolf Biegler! Ne? dojedeme do Pe?ti, tak z v?s bude poln? mar??lek. P?edev??rem jste je?t? n?kde doma u tat?nka v??il kravsk? k??e. K, u. k. Leutnant Adolf Biegler!... ?lov??e, v?dy? vy je?t? nejste ??dn? d?stojn?k. Jste kadet. Vis?te ve vzduchu mezi f?nrichem a podd?stojn?ky. Jste vzd?len toho, jmenovat se d?stojn?kem, jako kdy? si d? n?kde v hospod? ??kat frajtr ,pane ?t?bn? ?ikovateli`. - Posly?, Luk??i," obr?til se k nadporu??kovi, "m?? kadeta Bieglera u sv? kumpanie, tak ho hocha cepuj. Podpisuje se, ?e je d?stojn?k, a? si to v gefechtu zaslou??. A? bude trommelfeuer a my budem atakovat, a? se sv?m cukem st??h? dr?thintrnisy, der gute Junge. A propos, d? t? pozdravovat Zyk?n, je velitelem n?dra?? v R?bu."
      Kadet Biegler vid?l, ?e je rozmluva s n?m skon?ena, zasalutoval a cel? ?erven? v obli?eji pro?el vag?nem, a? se ocitl na sam?m konci v p???n? chodb?.
      Jako n?m?s??n?k otev?el dve?e klozetu, a d?vaje se na n?mecko-ma?arsk? n?pis "Upot?eben? klozetu dovoleno pouze p?i j?zd?", zavrn?l, za?tkal a dal se do tich?ho pl??e. Potom si sundal kalhoty... Potom tla?il ut?raje si slzy. Potom upot?ebil se?itku s n?pisem "Sch?mata vynikaj?c?ch a slavn?ch bitev vojsk rakousko-uhersk? arm?dy, sestaven? c. k. d?stojn?kem Adolfem Bieglerem", kter? zmizel zneuct?n v d??e, a dopadnuv na koleje, poletoval mezi kolejnicemi pod uj??d?j?c?m vojensk?m vlakem.
      Kadet Biegler umyl si v z?chodku v umyvadle zard?l? o?i a vy?el na chodbu umi?uje si, ?e mus? b?t siln?, setsakramentsky siln?. Bolela ho hlava a b?icho ji? od r?na.
      ?el kolem zadn?ho kup?, kde hr?l batalionsordonanc Matu?i? se sluhou velitele praporu Batzerem v?de?skou hru ?nopsa (?esta?edes?t).
      D?vaje se do otev?en?ch dve?? kup?, zaka?lal. Oto?ili se a hr?li d?l.
      "Nev?te, co se pat???" ot?zal se kadet Biegler. "Nemoh jsem," odpov?d?l sluha hejtmana S?gnera Batzer svou stra?nou n?m?inou od Ka?persk?ch Hor, "mi' is' d' Trump' ausganga. - Pat?ilo se mn? hr?t, pane kadet, s bubny," pokra?oval, "s vysok?mi bubny, a hned nato nest zelen?ho kr?le... To jsem m?l ud?lat..."
      Kadet Biegler ne?ekl v?ce ani slova a zalezl si do sv?ho kouta. Kdy? pozd?ji k n?mu p?i?el f?nrich Pleschner, aby mu dal p?ip?t z l?hve ko?aku, kterou vyhr?l v kart?ch, podivil se, jak kadet Biegler piln? ?te v knize profesora Udo Krafta Sebev?chova k smrti za c?sa?e.
      Ne? p?ijeli do Pe?ti, byl kadet Biegler tak opil?, ?e nah?baje se z okna vag?nu, k?i?el do pust? krajiny nep?etr?it?: "Frisch drauf! Im Gottes Namen frisch drauf!"
      Potom ho na rozkaz hejtmana S?gnera batalionsordonanc Matu?i? odt?hl do kup?, kde ho se sluhou hejtmana Batzerem ulo?il na lavici, a kadet Biegler m?l tento sen:
      SEN KADETA BIEGLERA P?ED BUDAPE?T?
      M?l signum laudis, ?elezn? k??? a byl majorem a jel na obhl?dku ??astku brig?dy, kter? mu byla p?id?lena. Nedovedl si sice vysv?tlit, kdy? m? pod sebou celou brig?du, pro? je neust?le jen majorem. M?l podez?en?, ?e m?l b?t jmenov?n gener?lmajorem a to "gener?l" ?e se n?kde v n?valu na poln? po?t? ztratilo.
      Musel se v duchu sm?t tomu, jak ve vlaku, kdy? jeli na frontu, hejtman S?gner mu vyhro?oval, ?e bude muset p?e?ez?vat dr?t?n? p?ek??ky. Ostatn? hejtman S?gner byl u? d?vno na jeho n?vrh u divize p?elo?en k jin?mu pluku i s nadporu??kem Luk??em. K jin? divizi, k jin?mu arm?dn?mu sboru.
      N?kdo mu tak? vypravoval, ?e oba b?dn? zahynuli n?kde v mo??le na ?t?ku.
      Kdy? jel automobilem na pozici na obhl?dku ??astku sv? brig?dy, bylo mu v?echno jasno. Byl vlastn? vysl?n z jener?ln?ho ?t?bu arm?dy.
      Kolem t?hli voj?ci a zp?vali p?se?, kterou ?etl ve sb?rce vojensk?ch rakousk?ch p?sn? Es gilt:
       Halt' euch brav, ihr tapf 'ren Br?der,
       werft den Feind nur herzhaft nieder,
       La?t des Kaisers Fahne weh'n...
      Krajina m?la t?? r?z jako na obr?zc?ch Wiener illustrierte Zeitung.
      Po prav? stran? bylo vid?t u stodoly d?lost?electvo, jak st??l? do nep??telsk?ch z?kopu vedle silnice, po kter? proj??d?l s automobilem. Vlevo st?l d?m, ze kter?ho se st??lelo, zat?mco nep??tel sna?il se kolbami ru?nic vyp??it dve?e. Vedle silnice ho?el nep??telsk? aeropl?n. Na obzoru bylo vid?t j?zdu a ho??c? vesnici. Potom z?kopy pochodov?ho praporu s malou vyv??eninou, kde st??lely do nep??tel strojn? pu?ky. D?l potom t?hly nep??telsk? z?kopy pod?l silnice. A ?of?r jede d?l s n?m k nep??teli po silnici.
      ?ve sluch?tkem na ?of?ra: "Nev??, kam to jedem? Tam je nep??tel."
      Ale ?of?r klidn? odpov?d?:
      "Pane gener?le, to je jedin? po??dn? cesta. Silnice je v dobr?m stavu. Na t?ch vedlej??ch cest?ch by to pneumatiky nevydr?ely."
      ??m v?ce bl??? se k pozic?m nep??tele, t?m se ohe? st?v? siln?j??. Gran?ty vyhazuj? kolem dokola nad p??kopy po obou stran?ch ?vestkovou alej.
      Ale ?of?r klidn? odpov?d? do sluch?tka:
      "Tohle je v?born? silnice, pane gener?le, po t? se to jede jako po m?sle. Kdybychom odbo?ili do pol?, tak n?m za?ve pneumatika. - Pod?vejte se, pane gener?le," k?i?? ?of?r do sluch?tka, "tahle silnice je tak dob?e stav?n?, ?e ani t?icetap?lcentimetrov? hmo?d??e n?m nic neud?laj?. Silnice je jako mlat, ale po t?ch kamenit?ch cest?ch v polich za?valy by n?m pneumatiky. Vr?tit se stejn? nem??eme, pane gener?le!"
      "Bzzz - dzum!" sly?? Biegler, a automobil ud?lal ohromn? skok.
      "Ne??kal jsem v?m, pane gener?le," ?ve ?of?r do sluch?tka, "?e je to po ?ertech dob?e stav?n? silnice? Te? pr?v? t?sn? p?ed n?mi vybouchla jedna osmat?ic?tka. Ale ??dn? d?ra, silnice je jako mlat. Ale zaject do pol?, tak je po pneumatik?ch. Ted' na n?s st??l? z d?lky 4 kilometr?."
      "Kam to ale jedeme?"
      "To se uvid?," odpov?d?l ?of?r, "dokud bude st?le takov?hle silnice, j? za v?echno ru??m."
      Let, ohromn? let, a automobil se zastavuje. "Pane gener?le," k?i?? ?of?r, "nem?te ?t?bn? mapu?"
      Gener?l Biegler rozsv?cuje elektrickou lampi?ku. Vid?; ?e m? ?t?bn? mapu na kolenou. Ale je to n?mo?n? mapa helgolandsk?ho pob?e?? z roku 1864, ve v?lce rakousko-prusk? proti D?nsku za ?lesvik.
      "Je zde k?i?ovatka," pov?d? ?of?r, "ob? k?i?ovatky vedou k nep??telsk?m pozic?m. Mn? jde o po??dnou silnici, aby neutrp?ly pneumatiky, pane gener?le... J? jsem zodpov?dn? za ?t?bn? automobil..."
      Potom r?na, ohlu?uj?c? r?na, a hv?zdy velik? jako kola. Ml??n? dr?ha je hust? jako smetana. Vzn??? se vesm?rem na sedadle vedle ?of?ra. Cel? automobil je t?sn? p?ed sedadlem ust??hnut? jako n??kami. Z automobilu zb?v? jen v?bojn?, ?to?n? p?edek.
      "Je?t? ?t?st?," pov?d? ?of?r, "?e jste mn? p?es z?da ukazoval mapu. P?el?t jste ke mn? a ostatn? za?valo. Byla to dvaa?ty?ic?tka... J? jsem to hned tu?il, ?e jakmile je k?i?ovatka, tak silnice stoj? za starou belu, Po osmat?ic?tce mohla to b?t jen dvaa?ty?ic?tka. Nic jin?ho se dosud nevyr?b?, pane gener?le."
      "Kam to ??d?te?"
      "Let?me do nebe, pane gener?le, a mus?me se vyhnout vlasatic?m. Ty jsou hor?i ne? dvaa?ty?ic?tka. - Ted' je pod n?mi Mars," ?ekl ?of?r po dlouh? poml?ce.
      Biegler c?til se ji? op?t klidn?m.
      "Zn?te d?jiny bitvy n?rod? u Lipska?" ot?zal se, "kdy? poln? mar??lek kn??e Schwarzenberg ?el na Liebertkovice 14. ??jna roku 1813 a kdy? i6. ??jna byl z?pas o Lindenau, boje gener?la Merweldta, a kdy? rakousk? vojska byla ve Wachav? a kdy? 19. ??jna padlo Lipsko?"
      "Pane gener?le," ?ekl vtom v??n? ?of?r, "jsme pr?v? u nebesk? br?ny, lezte ven, pane gener?le! Nem??eme project nebeskou branou, je zde ma?kanice. Sam? vojsko."
      "Jen z nich n?koho p?ejed," k?i?? na ?of?ra, "v?ak se vyhnou."
      A nah?baje se z automobilu k?i??: "Achtung, sie Schweinbande! Je to dobytek, vid? gener?la, a nemohou ud?lat recht?aut."
      ?of?r klidn? na to ho konej??: "T??k? v?c, pane gener?le, v?t?ina m? ura?enou hlavu."
      Gener?l Biegler teprve nyn? zpozoroval, ?e ti, kte?? se tla?? u nebesk? br?ny, jsou nejr?zn?j?? invalidi, kte?? p?i?li ve v?lce o n?kter? ??sti sv?ho t?la, kter? m?li v?ak s sebou v ruksaku. Hlavy, ruce, nohy. N?jak? spravedliv? d?lost?elec, tla??c? se u nebesk? br?ny v rozbit?m pl??ti, m?l v ba?ochu slo?eno cel? sv? b?icho i s doln?mi kon?etinami. Z jin?ho ba?ochu n?jak?ho spravedliv?ho landver?ka d?vala se na jener?la Bieglera p?lka zadnice, kterou ztratil u Lvova.
      "To je kv?li po??dku," ozval se op?t ?of?r, proj??d?je hust?m davem, "je to patrn? kv?li nebesk? supravizit?."
      U nebesk? br?ny propou?t?li jedin? na heslo, kter? ihned gener?lu Biegierovi napadlo: "F?r Gott und Kaiser."
      Automobil vjel do r?je.
      "Pane gener?le," ?ekl n?jak? d?stojn?k and?l s k??dly, kdy? proj??d?li kolem kas?ren s rekruty and?ly, "mus?te se hl?sit na hlavn?m velitelstv?."
      Jeli d?l kolem n?jak?ho cvi?i?t?, kde se to jen hem?ilo rekruty and?ly, kter? u?ili k?i?et "Aleluj?".
      Jeli kolem skupiny, kde rezav? kapr?l and?l m?l pr?v? jednoho nemotorn?ho rekruta and?la v par?d?, ml?til mu p?st? do b?icha a ?val na n?ho: "Rozev?i lep?? svou dr?ku, svin? betl?msk?. Takhle se vol? ,Aleluj?`? Jako kdybys m?l knedl?k v hub?. To bych r?d v?d?l, kter? v?l t? sem, ty dobytku, pustil do r?je. Zkus to je?t? jednou... Hlahlehiuhja? Co?e, bestie, je?t? n?m tady v r?ji huh???... Zkus to je?t? jednou, cedre libanonsk?."
      Uj??d?li d?l a za nimi je?t? dlouho bylo sly?et ?zkostliv? ?van? huh?av?ho and?la rekruta "Hla-hle-hlu-hj?" a k?ik and?la kapr?la "A-le-lu-j?, a-le-lu-j?, ty kr?vo jord?nsk?!"
      Potom ohromn? z??e nad velkou budovou jako Mari?nsk? kas?rna v ?esk?ch Bud?jovic?ch a nad n? dva aeropl?ny, jeden po lev?, druh? po prav? stran?, a uprost?ed mezi nimi nata?en? obrovsk? pl?tno s ohromn?m n?pisem K. u k. Gottes Hauptquartier.
      Gener?la Biegiera vysadili z automobilu dva and?l? v uniform? poln?ho ?etnictva, vzali ho za l?mec a odvedli ho do budovy, nahoru do prvn?ho poschod?.
      "Chovejte se slu?n? p?ed p?nembohem," ?ekli mu je?t? naho?e p?ed jedn?mi dve?mi a str?ili ho dovnit?.
      Uprost?ed pokoje, ve kter?m po st?n?ch visely podobizny Franti?ka Josefa a Vil?ma, n?sledn?ka tr?nu Karla Franti?ka Josefa, gener?la Viktora Dankla, arciv?vody Bed?icha a ??fa gener?ln?ho ?t?bu Konr?da z H?tzendorfu, st?l p?nb?h.
      "Kadete Bieglere," ?ekl p?nb?h d?razn?, "vy mne nepozn?v?te? J? jsem v?? b?val? hejtman S?gner od 11. mar?kumpanie."
      Biegler zd?ev?n?l.
      "Kadete Bieglere," ozval se op?t p?nb?h, "jak?m pr?vem jste si p?isvojil titul gener?lmajora? Jak?m pr?vem jste se, kadete Bieglere, proj??d?l ?t?bn?m automobilem po silnici mezi nep??telsk?mi pozicemi?"
      "Poslu?n? hl?s?m..."
      "Dr?te hubu, kadete Bieglere, kdy? s v?mi mluv? p?nb?h."
      "Poslu?n? hl?s?m," zajektal Biegler je?t? jednou.
      "Tak vy tedy nebudete dr?et hubu?" rozk?ikl se na n?ho p?nb?h, otev?el dve?e a vyk?ikl: "Dva and?l? sem!"
      Vstoupili dva and?l? s ru?nicemi zav??en?mi p?es lev? k??dlo. Biegler v nich poznal Matu?i?e a Batzera.
      A z ?st p?naboha zn?l hlas: "Holte ho do latr?ny!"
      Kadet Biegler n?kam padal do hrozn?ho smradu...
      -
      Naproti sp?c?mu kadetovi Bieglerovi sed?l Matu?i? se sluhou hejtmana S?gnera Batzerem a hr?li st?le ?esta?edes?t.
      "Stink awer d' Kerl wie a' Stockfisch," prohodil Batzer, kter? pozoroval se z?jmem, jak sebou sp?c? kadet Biegler pov??liv? vrt?, "mu?' d' Hosen voll ha'n."
      "To se m??e st?t ka?d?mu," ?ekl filosoficky Matu?i?, "nech ho b?t, p?evl?kat ho stejn? nebude?. Rozdej rad?i karty."
      Nad Budape?t? bylo ji? vid?t z??i sv?tel a nad Dunajem p?eskakoval reflektor.
      Kadetovi Bieglerovi se ji? zd?lo op?t n?co jin?ho, pon?vad? mluvil ze span?: "Sagen Sie meiner tapferen Armee, da? sie sich in meinem Herzen ein unverg?ngliches Denkmal der Liebe und Dankbarkeit errichtet hat."
      Pon?vad? se op?t p?i t?ch slovech po?al obracet, zavon?lo to Batzerovi intenz?vn? pod nos, tak?e poznamenal odplivuje si: "Stink wie a' Haizlputza, wie a' beschei?ena Haizlputza."
      A kadet Biegler vrt?l sebou ??m d?l nepokojn?ji, a jeho nov? sen byl velice fantastick?. Obhajoval Linec ve v?lce o d?dictv? rakousk?.
      Vid?l reduty, retranchementy a palis?dy kolem m?sta. Jeho hlavn? stan byl prom?n?n v ohromnou nemocnici. V?ude kolem v?leli se nemocn? a dr?eli se za b?icho. Pod palis?dami m?sta Lince proj??d?li se francouz?t? dragouni Napoleona I.
      A on, velitel m?sta, st?l nad tou spoustou a dr?el se t?? za b?icho a k?i?el na n?jak?ho francouzsk?ho parlament??e: "Vy?i?te sv?mu c?sa?i, ?e se nevzd?m..."
      Potom jako kdy? to bolen? b?icha najednou z n?ho spadne, a on se ??t? s batali?nem p?es palis?dy ven z m?sta na cestu sl?vy a v?t?zstv? a vid?, jak nadporu??k Luk?? zachycuje sv?mi prsty r?nu pala?e francouzsk?ho dragouna, kter? platila jemu, Bieglerovi, obr?nci oble?en?ho Lince.
      Nadporu??k Luk?? um?r? u jeho nohou s v?k?ikem:
      "Ein Mann wie Sie, Herr Oberst, ist n?tiger als ein nichtsnutziger Oberleutnant!"
      Obr?nce Lince odvrac? se s pohnut?m od um?raj?c?ho, kdy? vtom p?ilet? kart?? a uhod? Bieglera do sedac?ch sval?.
      Biegler mechanicky s?hne si dozadu na kalhoty a c?t? mokro, n?co lepkav?ho se mu ma?e po ruce. K?i??: "Sanit?t! Sanit?t!" a pad? s kon?...
      Kadeta Bieglera zvedl Batzer s Matu?i?em z podlahy, kam se svalil z lavice, a polo?ili ho op?t na jeho m?sto.
      Potom do?el Matu?i? k hejtmanovi S?gnerovi a ozn?mil, ?e se s kadetem Bieglerem d?j? podivn? v?c?.
      "Nen? to asi po tom ko?aku," ?ekl, "mohla by to b?t sp?? cholera. Kadet Biegler pil v?ude ve stanic?ch vodu. V Mo?oni jsem ho vid?l, ?e se..."
      "To tak rychle s cholerou nejde. Matu?i?, ?ekn?te vedle v kup? panu doktorovi, aby se ?el na n?ho pod?vat."
      K batali?nu byl p??d?lem ,v?le?n? doktor`, star? medik a bur??k Welfer. Znal p?t, rv?t se a p?itom m?l medic?nu v mal??ku. Prod?lal medic?nsk? fakulty v r?zn?ch universitn?ch m?stech v Rakousko-Uhersku, i praxi v nejrozmanit?j??ch nemocnic?ch, ale doktor?t neskl?dal prost? z toho d?vodu. ?e v z?v?ti, kterou zanechal jeho str?c sv?m d?dic?m, bylo to, ?e se m? vypl?cet studuj?c?mu medic?ny Bed?ichu Welfrovi ro?n? stipendium do t? doby, kdy obdr?? Bed?ich Welfer l?ka?sk? diplom. Toto stipendium bylo asi ?ty?ikr?t v?t?? ne? plat asistenta v nemocnic?ch a MUC Bed?ich Welfer poctiv? se sna?il odd?lit sv? jmenov?n? doktorem v?eho l?ka?stv? na dobu co nejvzd?len?j??.
      D?dicov? mohli se vzteknout. Prohla?ovali ho za blba, d?lali pokusy vnutit mu z?mo?n? nev?sty, aby se ho zbavili. Aby je je?t? v?c dop?lil, MUC Bed?ich Welfer, ?len asi dvan?cti bur??ck?ch spolk?, vydal n?kolik sb?rek velmi slu?n?ch b?sn? ve V?dni, v Lipsku, v Berl?n?. Psal do Simplicissimu a studoval, jako kdyby se nechumelilo, d?l.
      A? p?i?la vojna, kter? vpadla MUC Bed?ichovi Welfrovi hanebn? vzad.
      B?sn?ka knih Lachende Lieder, Krug und Wissenschaft, M?rchen und Parabeln zcela sprost? vzali na vojnu a jeden d?dic v ministerstvu vojenstv? p?i?inil se o to, ?e bodr? Bed?ich Welfer ud?lal "v?le?n? doktor?t". Ud?lal ho p?semn?. Dostal ?adu ot?zek k vypln?n?, kter? v?echny zodpov?d?l stereotypn?: "Lecken Sie mir Arsch!" Za t?i dny ozn?mil mu plukovn?k, ?e dostal diplom doktora v?eho l?ka?stv?, ?e u? byl d?vno zral? pro doktor?t, ?e vrchn? ?t?bn? l?ka? ho p?id?luje k dopl?ovac? nemocnici a na jeho chov?n? ?e z?le?? rychl? postup, ?e sice m?l v r?zn?ch universitn?ch m?stech souboje s d?stojn?ky, to v?echno ?e se o n?m v?, ale ?e dnes ve vojn? se na v?echno zapom?n?.
      Autor knihy b?sn? D?b?n a v?da kousl se do pysk? a ?el slou?it.
      Po zji?t?n? n?kolika p??pad?, ?e choval se k voj?k?m pacient?m neoby?ejn? shov?vav?, prodlu?uje jich pobyt v nemocnici, pokud to bylo mo?n?, kdy bylo heslo "M? se to v?let v nemocnici, nebo chc?pat rad?ji v z?kopech - m? to chc?pnout v nemocnici, nebo ve ?varmlinii", doktora Welfera poslali s 11. pochodov?m praporem na front.
      Aktivn? d?stojn?ci u praporu pova?ovali ho za n?co m?n?cenn?ho. Rezervn? d?stojn?ci si ho tak? nev??mali a nenavazovali s n?m nijak?ho p??telstv?, aby se neroz???ila je?t? v?ce propast mezi nimi a aktivn?mi d?stojn?ky.
      Hejtman S?gner c?til se p?irozen? stra?n? pov??en nad toho b?val?ho MUC, kter? zesekal za dob sv?ch dlouholet?ch studi? kolik d?stojn?k?. Kdy? doktor Welfer, "v?le?n? doktor", pro?el kolem n?ho, ani se na n?ho nepod?val a hovo?il d?l s nadporu??kem Luk??em o n??em zcela bezv?znamn?m, ?e se p?stuj? u Budape?ti dyn?, na?e? nadporu??k Luk?? odpov?d?l, ?e kdy? byl v t?et?m ro?n?ku kadetky, ?e s n?kolika kamar?dy "v civilu" byli na Slovensku a p?i?li k jednomu evangelick?mu far??i, Slov?kovi. Ten ?e jim dal k vep?ov? pe?eni zel? z dyn? a potom ?e jim nalil v?na a ?ekl:
       Dy?a svi?a,
       chce sa jej v?na,
      a on ?e se stra?n? urazil.
      "Z Budape?ti mnoho neuvid?me," ?ekl hejtman S?gner, "vezou n?s kolem. Dle mar?r?ty m?me zde st?t dv? hodiny."
      "Mysl?m, ?e ??buj? vag?ny," odpov?d?l nadporu??k Luk??, "p?ijdeme na p?ekl?dac? n?dra??. Transportmilit?rbahnhof."
      Kolem pro?el ,v?le?n? doktor` Welfer.
      "Nic to nen?," ?ekl s ?sm?vem, "p?ni, kte?? aspiruj? b?hem ?asu st?t se d?stojn?ky arm?dy a kte?? se vychlubovali je?t? v Brucku sv?mi strategicko-historick?mi znalostmi v kasin?, m?li by b?t upozorn?ni, ?e jest nebezpe?no sn?st najednou celou z?silku sladkost?, kterou mu maminka pos?l? do pole. Kadet Biegler, kter? od t? doby, kdy jsme vyjeli z Brucku, sn?dl t?icet kremrol?, jak se mn? p?iznal, a pil v?ude na n?dra??ch jen p?eva?enou vodu, pane hejtmane, p?ipom?n? mn? ver? Schiller?v: ,Wer sagt von...`"
      "Posly?te, doktore," p?eru?il ho hejtman S?gner, "nejde o Schillera. Co je vlastn? s kadetem Bieglerem?"
      ,V?le?n? doktor` Welfer se usm?l. "Aspirant na d?stojnickou hodnost v?? kadet Biegler se posral... Nen? to cholera, nen? to ?plavice, prost? a jednoduch? posr?n?. Vypil trochu v?ce ko?aku, v?? pan a s p i r a n t n a d ? s t o j n i c k o u h o d n o s t,,a pod?lal se... Byl by se patrn? pod?lal i bez va?eho ko?aku. Se?ral tolik kremrol?, kter? mu poslali z domova... Je to d?t?... V kasin?, jak v?m, pil v?dy jednu ?tvrtku. Abstinent."
      Doktor Welfer si odplivl. "Kupoval si lineck? ?ezy."
      "Tedy to nen? nic v??n?ho'?" ozval se hejtman S?gner, "ale p?ece takov? v?c... kdyby se to roz???ilo." Nadporu??k Luk?? vstal a ?ekl k S?gnerovi: "D?kuji za takov?ho zugskomandanta..."
      "Trochu jsem mu pomohl na nohy," ?ekl Welfer, kter?ho neopou?t?l ?sm?v, "pan batalionskomandant za??d? dal??... To jest, p?ed?m zde kadeta Bieglera do nemocn?ce... Vyd?m vysv?d?en?, ?e je to ?plavice. T??k? p??pad ?plavice. Izolace... Kadet Biegler p?ijde do dezinfek?n?ho bar?ku... - Jest to rozhodn? lep??," pokra?oval Welfer s t?m?e protivn?m ?sm?vem, "bu? posran? kadet, nebo ?plavic? sti?en? kadet..."
      Hejtman S?gner obr?til se ke sv?mu Luk??ovi ?ist? ??edn?m t?nem: "Pane nadporu??ku, kadet Biegler od va?? kumpanie onemocn?l ?plavic? a z?stane v o?et?ov?n? v Budape?ti..."
      Hejtmanovi S?gnerovi zd?lo se, ?e Welfer se sm?je stra?n? v?bojn?, ale kdy? se pod?val na ,v?le?n?ho doktora`, vid?l, ?e t?? se tv??? stra?n? lhostejn?.
      "Tedy je v?e v po??dku, pane hejtmane," odpov?d?l Welfer klidn?, "aspiranti na d?stojnickou..." M?chl rukou: "P?i ?plavici se ka?d? pod?l? do kalhot "
      T?k se stalo, ?e state?n? kadet Biegler byl odvezen do vojensk? izola?n? nemocnice v Uj Buda.
      Jeho pod?lan? kalhoty ztratily se ve v?ru sv?tov? v?lky.
      Sny o velk?ch v?t?zstv?ch kadeta Bieglera byly uzav?eny do jednoho nemocni?n?ho pokoje izola?n?ch bar?k?.
      Kdy? se dov?d?l, ?e m? ?plavici, byl t?m kadet Biegler opravdu nad?en. M? b?t ran?n, nebo onemocn?t pro c?sa?e p?na, vykon?vaje svou povinnost? Potom se stala s n?m mal? nehoda. Pon?vad? v?echna m?sta pro onemocn?l? ?plavic? byla p?epln?na, kadeta Bieglera p?enesli do cholerov?ho bar?ku.
      N?jak? ma?arsk? ?t?bn? l?ka?, kdy? kadeta Bieglera vykoupali a dali mu teplom?r pod rameno, zavrt?l hlavou: "37 stup??!" P?i chole?e je nejhor??m p??znakem pov??liv? klesnut? teploty. Nemocn? st?v? se apatick?m.
      Kadet Biegler opravdu nejevil ??dn?ho roz?ilen?. Byl neoby?ejn? klidn?m, opakuje si v duchu, ?e stejn? trp? za c?sa?e p?na.
      ?t?bn? l?ka? poru?il vsunout teplom?r kadetovi Bieglerovi do kone?n?ku.
      "Posledn? stadium cholery," pomyslil si ?t?bn? l?ka?, "p??znak konce, nejkrajn?j?? slabost, kdy nemocn? ztr?c? smysl pro okol? a jeho v?dom? je zast?eno. On se usm?v? v p?edsmrtn?ch k?e??ch."
      Kadet Biegler za t?to manipulace se opravdu usm?val mu?ednicky, d?laje hrdinu, kdy? mu do kone?n?ku strkali teplom?r. Ale nehnul sebou.
      "P??znaky," pomyslil si ?t?bn? l?ka?, "kter? p?i chole?e vedou pozvolna k smrti, pas?vn? poloha..." Optal se je?t? ma?arsk?ho sanitn?ho podd?stojn?ka, zdali kadet Biegler vrhl a m?l pr?jmy ve van?.
      Obdr?ev z?pornou odpov??, zad?val se na Bieglera. Kdy? p?i chole?e pominou pr?jmy a d?ven?, je to op?t, jako p?ede?l? p??znaky, obraz toho, co se st?v? p?i chole?e v posledn?ch hodin?ch smrti.
      Kadet Biegler, ?pln? nah?, vynesen? z tepl? vany na postel, poc?til chladno a zajektal zuby. Tak? mu vysko?ila hus? k??e po cel?m t?le.
      "Vid?te," ?ekl ?t?bn? l?ka? ma?arsky, "velk? jektace, kon?etiny jsou studen?. To je konec."
      Nakl?n?je se ke kadetovi Bieglerovi, optal se ho n?mecky: "Also, wie geht's?"
      "S-s-se-hr-hr gu-gu-tt," zajektal zuby kadet Biegler, "...ei-ne...ei-ne De-deck-ke -"
      "V?dom? d?lem zast?eno, d?lem zachov?no; ` ?ekl ma?arsky ?t?bn? l?ka?, "t?lo velice huben?, pysky a nehty maj? b?t ?ern?... To je t?et? p??pad, kdy um?eli mn? na choleru bez ?ern?ch neht? a pysk?...
      Naklonil se op?t nad kadeta Bieglera a pokra?oval ma?arsky: "Druh? ozva nad srdcem p?estala..."
      "Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," zajektal kadet Biegler.
      "To, co mluv?, jsou jeho posledn? slova," ?ekl ?t?bn? l?ka? k sanitn?mu podd?stojn?kovi ma?arsky, "z?tra ho pochov?me s majorem Kochem. Ted upadne do bezv?dom?. Listiny jsou o n?m v kancel??i?"
      "Budou tam," odpov?d?l klidn? sanitn? podd?stojn?k.
      "Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," jektal za odch?zej?c?mi kadet Biegler.
      V cel?m pokoji bylo na ?estn?cti l??k?ch p?t lid?. Jeden z nich byl nebo?t?kem. Zem?el p?ed dv?ma hodinami, byl pokryt prost?radlem a jmenoval se jako objevitel cholerov?ch bacil?. Byl to hejtman Koch, o kter?m se ?t?bn? l?ka? zmi?oval, ?e bude m?ti z?tra poh?eb s kadetem Bieglerem.
      Kadet Biegler zvedl se na posteli a vid?l ponejprv, jak se um?r? za c?sa?e p?na na choleru, nebo? ze ?ty? zb?vaj?c?ch dva um?rali, dusili se a modrali, p?i?em? vyr??eli n?co ze sebe, ale nebylo poznat, co a jakou ?e?? mluv?, bylo to sp??e chr?en? potla?en?ho hlasu.
      Druz? dva s n?padn? bou?livou reakc? na uzdraven? p?ipom?nali lidi sti?en? tyf?zn?m deliriem. K?i?eli nesrozumiteln? a vyhazovali z pokr?vky huben? nohy. Nad nimi st?l vousat? saniter?k, mluv?c? ?t?rsk?m n??e??m (jak poznal kadet Biegler), a uklid?oval je: "J? u? m?l taky choleru, moje zlat? panstvo, ale nekopal jsem do pokr?vky. Ted u? je s v?mi dob?e. Dostanete dovolenou, a?... - Neh?zej sebou tak," za?val na jednoho, kter? kopl tak do pokr?vky, a? se mu p?ehnula p?es hlavu, "to se u n?s ned?l?. Bud r?d, ?e m?? hore?ku, aspo? t? odtud s hudbou nepovezou. U? jste oba z toho venku."
      Pod?val se kolem sebe.
      "Tamhle u? zase dva um?eli. To jsme ?ekali," ?ekl dobr?cky, "bu?te r?di, ?e u? jste z toho venku. Mus?m doj?t pro prost?radla."
      Vr?til se za chv?li. P?ikryl prost?radly zem?el? s ?pln? ?ern?mi pysky, vyt?hl jim ruce s ?ern?mi nehty, kter? si dr?eli v posledn? ag?nii udu?en? na ztopo?en?m p?irozen?, sna?il se jim zastr?it jazyk do ?st a pak si klekl u postel? a spustil: "Heilige Maria, Mutter Gottes..." A star? saniter?k ze ?t?rska d?val se p?itom na sv? uzdravuj?c? se pacienty, jejich? delirium znamenalo reakci k nov?mu ?ivotu.
      "Heilige Maria, Mutter Gottes," opakoval, kdy? vtom mu n?jak? nah? mu? zaklepal na rameno. Byl to kadet Biegler.
      "Posly?te," ?ekl, "j? jsem... se koupal... Toti? m? koupali... J? pot?ebu-ji pokr?vku... Mn? je zima."
      "To je zvl??tn? p??pad," ?ekl p?l hodiny nato t?? ?t?bn? l?ka? ke kadetovi Bieglerovi, kter? odpo??val pod pokr?vkou, "vy jste, pane kadete, rekonvalescent; z?tra v?s po?lem do z?lo?n? nemocnice do Tarnova. Vy jste nositelem cholerov?ch bacil?... Pokro?ili jsme tak daleko, ?e to v?echno zn?me. Vy jste od 91. regimentu..."
      "13. pochodov? prapor," odpov?d?l sanitn? podd?stojn?k za kadeta Bieglera, "11. setnina."
      "Pi?te," ?ekl ?t?bn? l?ka?: "Kadet Biegler, 13. pochodov? prapor, 11. pochodov? setnina, 91. pluk, na pozorov?n? do cholerov?ch bar?k? v Tarnov?. Nositel cholerov?ch bacil?..."
      A tak se stal z kadeta Bieglera, nad?en?ho bojovn?ka, nositel cholerov?ch bacil?.
      * V?echny rozmluvy d?stojn?k? s d?stojn?ky se p?irozen? konaj? v jazyku n?meck?m.
      ** V n?meck?mrozhovoru, kter? ti dva vedli mezi sebou: "Sie haben sich damals auch mit den deutschen Mitsch?lern gerauft"
      *** V rozhovoru: "Also: Nazdar!"
      **** Udo Kraft: Selbsterziehung zum Tod f?r Kaiser. C. F. Amelang's Verlag, Leipzig.
      ***** Rozmluva hejtmana S?gnera s nadporu??kem Luk??em byla vedena v ?esk?m jazyce.

2. kapitola

V Budape?ti

      Matu?i? p?inesl na vojensk?m n?dra?? v Budape?ti hejtmanovi S?gnerovi z velitelstv? telegram, kter? poslal ne??astn? velitel brig?dy dopraven? do sanatoria. Byl t?ho? obsahu, ne?ifrov?n, jako na posledn? stanici: "Rychle uva?it men?? a pochodem na Sokal." K tomu bylo p?ipojeno: "Vozatajstvo za??slit u v?chodn? skupiny. V?zv?dn? slu?ba se zru?uje. 13. pochodov? prapor stav? most p?es ?eku Bug. Bli??? v novin?ch."
      Hejtman S?gner odebral se ihned na velitelstv? n?dra??. Uv?tal ho mal? tlust? d?stojn?k s p??telsk?m ?sm?vem.
      "Ten vyv?d?l, ten v?? brig?dn? jener?l," ?ekl, chechtaje se na cel? kolo, "ale doru?it jsme v?m tu blbost museli, pon?vad? je?t? nep?i?lo od divize na??zen?, ?e se jeho telegramy nemaj? dod?vat adres?t?m. V?era projel 14. pochodov? prapor 75. pluku a velitel praporu m?l zde telegram, aby bylo vyd?no v?emu mu?stvu po ?esti korun?ch jako zvl??tn? odm?na za P?emy?l, a z?rove? na??zen?, aby z t?ch ?esti korun ka?d? mu? slo?il zde v kancel??i dv? koruny na v?le?nou p?j?ku... Podle zaru?en?ch zpr?v m? v?? brig?dn? jener?l paral?zu."
      "Pane majore," ot?zal se hejtman S?gner velitele vojensk?ho n?dra??, "dle rozkaz? pluku, dle mar?r?ty jedeme do G?d?ll?. Mu?stvo m? zde dostat patn?ct deka ement?lsk?ho s?ra. Na posledn? zast?vce m?lo mu?stvo dostat patn?ct deka uhersk?ho sal?mu. Ale nedostalo ni?eho."
      "Patrn? zde tak? z toho sejde," odpov?d?l major, st?le se p??jemn? usm?vaje, "nev?m o podobn?m rozkazu pro pluky z ?ech.Ostatn? to nen? mou v?c?, obra?te se na z?sobovac? komando."
      "Kdy odj??d?me, pane majore?"
      "P?ed v?mi stoj? vlak s t??k?m d?lost?electvem do Hali?e. Pust?me ho za hodinu, pane hejtmane. Na t?et?ch kolej?ch stoj? sanitn? vlak. Odj??d? za 25 minut po d?lost?electvu. Na dvan?ct? koleji m?me vlak s munic?. Odj??d? deset minut po sanitn?m vlaku a za dvacet minut po n?m jede v?? vlak. - Jestli toti? nebudou n?jak? zm?ny," dodal op?t usm?vav?, tak?e se zprotivil ?pln? hejtmanovi S?gnerovi.
      "Dovolte, pane majore," ot?zal se S?gner, "m??ete mn? d?t vysv?tlen? o tom, ?e nev?te o ??dn?m podobn?m rozkazu t?kaj?c?m se vyd?v?n? patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra pro pluky z ?ech?"
      "To je rezerv?t," odpov?d?l hejtmanovi S?gnerovi, st?le se usm?vaje, velitel vojensk?ho n?dra?? v Budape?ti.
      "To jsem si dal," pomyslil si hejtman S?gner, vych?zeje z budovy velitelstv?, "pro? jsem ke v?em ?ert?m ?ekl nadporu??kovi Luk??ovi, aby sebral v?ecky komandanty a ?el s nimi do z?sobovac?ho 87 odd?lu s mu?stvem pro patn?ct deka ement?lsk?ho s?ra pro osobu."
      Ne?li velitel 11. kumpanie nadporu??k Luk?? dle rozkazu hejtmana S?gnera vydal rozkazy t?kaj?c? se pochodu mu?stva batali?nu ke skladi?ti pro patn?ct deka ement?lsk?ho s?ra na mu?e, objevil se p?ed n?m ?vejk s ne??astn?m Balounem. Baloun se cel? t??sl.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl s obvyklou ohebnost? ?vejk, "v?c, o kterou jde, je nesm?rn? d?le?itou. Prosil bych, pane obrlajtnant, abychom mohli tu celou z?le?itost vy??dit n?kde vedle,jako ??kal jeden m?j kamar?d, ?patina ze Zho?e, kdy? d?lal sv?dka na svatb? a cht?lo se mu najednou v kostele..."
      "Tak co je, ?vejku?" p?eru?il ho nadporu??k Luk??, kter?mu se ji? zastesklo stejn? po ?vejkovi jako ?vejkovi po nadporu??kovi Luk??ovi, "poj?me tedy kousek d?l."
      Baloun je n?sledoval. vzadu, nep?est?vaje se t??st. Tento obr ztratil ?pln? du?evn? rovnov?hu a kl?til rukama v hrozn?m, beznad?jn?m zoufalstv?.
      "Tak co je, ?vejku?" optal se nadporu??k Luk??, kdy? za?li vedle.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "?e je v?dycky lep?? se k n??emu p?iznat d??v, ne? a? to praskne. Vy jste dal ur?itej rozkaz, pane obrlajtnant, aby v?m, a? p?ijedeme do Budape?ti, Baloun p?ines tu va?i j?trovou pa?tiku a housky. Dostals ten rozkaz, nebo ne?" obr?til se ?vejk na Balouna.
      Baloun po?al je?t? v?ce kl?tit rukama, jako by se cht?l ubr?nit proti dor??ej?c?mu nep??teli.
      "Tento rozkaz," ?ekl ?vejk, "nemohl bejt, bohu?el, pane obrlajtnant, vykonanej. J? jsem tu va?i j?trovou pa?tiku se?ral... - Se?ral jsem ji," ?ekl ?vejk, ??ouchaje do zd??en?ho Balouna, "pon?vad? jsem si myslel, ?e j?trov? pa?tika se m??e zkazit. J? jsem ?et n?kolikr?t v novin?ch, ?e se cel? rodina votr?vila j?trovou pa?tikou. Jednou na Zderaze, jednou v Beroun?, jednou v T?bo?e, jednou v Mlad? Boleslavi, jednou v P??brami. V?ichni tej votrav? podlehli. J?trov? pa?tika, to je nejhor?? prev?t..."
      Baloun, cel? se t?esa, postavil se stranou a str?il si prst do krku a vrhl v kr?tk?ch p?est?vk?ch. "Co je s v?mi, Baloune?"
      "Ble-ble-ju, ?-? pane obr... ?-? obr-lajt-nant ?-?," pou?ivaje p?est?vek, volal ne??astn? Baloun, "j?-j? ji se?ra-?-?, se?ra-??-1-1-1, ?-?, j?-??, s?m-??, ?-? -" Z ne??astn?ho Balouna ?ly hubou ven i kousky staniolov?ho obalu z pa?tiky.
      "Jak vid?te, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, neztr?ceje ni?eho ze sv? du?evn? rovnov?hy, "vona takov? ka?d? se?ran? pa?tika vyjde ven jako volej nad vodu. J? jsem to cht?l vz?t s?m na sebe, a von se pitomec takhle prozrad?. Von je to docela hodnej ?lov?k, ale se?ere v?echno, co je mu sv??en?. J? jsem znal taky jednoho takov?ho ?lov?ka. Byl sluha v jedn? bance. Tomu mohli sv??it tis?ce; jednou taky vyzvednut pen?ze zas v jin? bance a p?edali mu o tis?c korun a on to vr?til hned na m?st?, ale poslat ho za patn?ct krejcar? pro krkovi?ku, tak polovi?ku na cest? se?ral. Byl takovej chtivej na ?r?dlo, ?e kdy? ho pos?lali ??edn?ci za jitrnicema, tak je p?ral po cest? kapesn?m no?em a d?ry zalepoval engli?flastrem, kerej ho st?l p?i p?ti jitrnic?ch v?c ne? cel? jitrnice."
      Nadporu??k Luk?? si vzdychl a odch?zel.
      "Ra?te m?t n?jak? rozkazy, pane obrlajtnant?" volal za n?m ?vejk, zat?mco ne??astn? Baloun neust?le si strkal prst do krku.
      Nadporu??k Luk?? m?chl rukou a odch?zel k z?sobovac?mu skladi?ti, p?i?em? mu na mysl p?i?la podivn? my?lenka, ?e kdy? voj?ci ?erou sv?m d?stojn?k?m j?trov? pa?tiky, ?e to Rakousko nem??e vyhr?t.
      Mezit?m ?vejk odv?d?l Balouna na druhou stranu vojensk? trati. P?itom ho t??il, ?e se spolu pod?vaj? do m?sta a p?inesou odtamtud panu nadporu??kovi debrec?nsk? p?rky, kter?? pojem uzen??sk? speciality sl?val se u ?vejka p?irozen? s pojmem hlavn?ho m?sta Uhersk?ho kr?lovstv?.
      "Von by n?m moh uject vlak," b?doval Baloun, kter? p?i sv? nena?ranosti spojoval t?? ohromnou lakotu.
      "Kdy? se jede na front," prohl?sil ?vejk, "tak se nikdy nic nezme?k?, pon?vad? ka?dej vlak, kerej jede na front, si to moc dob?e rozmysl?, aby p?ivez na kone?nou stanici jenom p?l e?alonu. Vostatn? j? ti dob?e rozum?m, Baloune. M?? za?itou kapsu."
      Ne?li v?ak nikam, pon?vad? ozval se sign?l k nastupov?n? do vlaku. Mu?stva jednotliv?ch rot vracela se od z?sobovac?ho skladi?t? ku sv?m vag?n?m op?t s pr?zdnem. M?sto patn?cti dekagram? ement?lsk?ho s?ra, kter? m?l zde b?t rozd?n, dostal ka?d? po ?katulce z?palek a jednu pohlednici, kterou vydalo komit? pro v?le?n? hroby v Rakousku (V?de? XIX, 4, Canisiusgasse). M?sto patn?cti dekagram? ement?lsk?ho s?ra m?l ka?d? v ruce z?padohali?sk? h?bitov voj?n? v Sedlisku s pomn?kem ne??astn?ch landver?k?, zhotoven?ch ulejv?kem socha?em, jednoro?n?m dobrovoln?kem ?ikovatelem Scholzem.
      U ?t?bn?ho vag?nu panovalo t?? neoby?ejn? vzru?en?. D?stojn?ci pochodov?ho praporu shrom??dili se kolem hejtmana S?gnera, kter? jim cosi roz?ilen? vykl?dal. Vr?til se pr?v? z n?dra?n?ho velitelstv? a m?l v ruce velmi d?v?rn? skute?n? telegram ze ?t?bu brig?dy, s?hodlouh?ho obsahu, s instrukcemi a pokyny, jak si po??nati v t?to nov? situaci, ve kter? se ocitlo Rakousko dne 23. kv?tna 1915.
      Brig?da telegrafovala, ?e It?lie vypov?d?la Rakousko-Uhersku v?lku.
      Je?t? v Brucku nad Litavou v d?stojnick?m kasin? se ?asto p?i ob?dech a ve?e??ch s plnou hubou hovo?ilo o podivn?m jedn?n? a chov?n? It?lie, ale celkem vzato nikdo ne?ekal, ?e se spln? prorock? slova toho idiota kadeta Bieglera, kter? jednou p?i ve?e?i odstr?il tal?? s makar?ny a prohl?sil: "T?ch se naj?m a? pod branami Verony."
      Hejtman S?gner, prostudovav instrukce obdr?en? pr?v? z brig?dy, dal troubiti alarm.
      Kdy? se v?echno mu?stvo pochodov?ho praporu shrom??dilo, bylo postaveno do ?tverce a hejtman S?gner p?e?etl mu?stvu neoby?ejn? vzne?en?m hlasem telegraficky mu dodan? p??kaz po brig?d?:
      "Z bezp??kladn? zrady a z la?nosti zapomn?l italsk? kr?l na bratrsk? z?vazky, kter?mi byl povinov?n jako spojenec na?eho mocn??stv?. Od vypuknut? v?lky, ve kter? se m?l postaviti po bok na?im state?n?m vojsk?m, hr?l zr?dn? italsk? kr?l roli maskovan?ho z?ke?n?ka, chovaje se obojetn?, udr?uje p?itom tajn? vyjedn?v?n? s na?imi nep??teli, kter?? zrada vyvrcholila v noci z 22. na 23. kv?ten vypov?zen?m v?lky na?emu mocn??stv?. N?? nejvy??? velitel je p?esv?d?en, ?e na?e v?dy state?n? a slavn? vojska odpov? na ni?emnou zradu nev?rn?ho nep??tele takov?m ?derem, ?e zr?dce p?ijde k pozn?n?, jak, za?av hanebn? a zr?dn? v?lku, s?m sebe zni?il. V to d?v??ujeme pevn?, ?e s pomoc? bo?? brzy nadejde den, kdy roviny italsk? op?t uvid? v?t?ze od Santa Lucie, Vicenzy, Novary, Custozzy. Chceme zv?t?zit, mus?me zv?t?zit, a jist? zv?t?z?me!"
      Potom bylo obvykl? "Dreimal hoch!" a vojsko nasedlo op?t do vlaku, jaksi zara?eno. M?sto patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra maj? na krku v?lku s It?li?.
      -
      Ve vag?n?, kde sed?l ?vejk s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, telefonistou Chodounsk?m, Balounem a kucha?em Jurajdou, rozp?edl se zaj?mav? rozhovor o zas?hnut? It?lie do v?lky.
      "V T?borskej ulici v Praze byl taky takovej p??pad," za?al ?vejk. "Tam byl ??kej kupec Ho?ej??, kus vod n?ho d?l naproti m?l sv?j kr?m kupec Po?mourn? a mezi nima vob?ma byl hokyn?? Havlasa. Tak ten kupec Ho?ej?? jednou dostal takovej n?pad, aby se jako spojil s t?m hokyn??em Havlasou proti kupci Po?mourn?mu, a za?al s n?m vyjedn?vat, ?e by mohli ty dva kr?my spojit pod jednou firmou ,Ho?ej?? a Havlasa`. Ale ten hokyn?? Havlasa ?el hned k tomu kupci Po?mourn?mu a pov?d? mu, ?e mu d?v? Ho?ej?? dvan?ct set za ten jeho hokyn??sk? kr?m a ?e chce, aby s n?m ?el do kumpanie. Jestli ale von mu d?, Po?mourn?, osmn?ct stovek, tak ?e rad?ji p?jde s n?m do kumpanie proti Ho?ej??mu. Tak se dohodli, a ten Havlasa ??kej ?as po??d se okloun?l kolem toho Ho?ej??ho, ker?ho zradil, a d?lal, jako by byl jeho nejlep??m p??telem, a kdy? p?i?la ?e? na to, kdy to jako daj? dohromady, ??kal: ,J?, to u? bude brzo. J? jenom ?ek?m, a? p?ijedou partaje z letn?ch byt?.` A kdy? ty partaje p?ijely, tak vopravdu to u? bylo hotov?, jak von po??d sliboval tomu Ho?ej??mu, ?e se to d? dohromady. Ten, kdy? ?el jednou r?no votv?rat kr?m, vid?l velkej nadpis nad kr?mem sv?ho konkurenta, velik?nskou firmu ,Po?mourn? a Havlasa`."
      "U n?s," poznamenal pitom? Baloun, "byl taky jednou takov? p??pad: cht?l jsem koupit vedle ve vesnici jalovici, m?l jsem ji smluvenou a votickej ?ezn?k mn? ji p?ebral pod nosem."
      "Kdy? u? tedy zas m?me novou vojnu," pokra?oval ?vejk, "kdy? m?me vo jednoho nep??tele v?c, kdy? m?me zas novej front, tak se bude muset ?et?it s munic?. ,??m v?c je v rodin? d?t?, t?m v?ce se spot?ebuje r?kosek,` ??k?val d?de?ek Chovanec v Motole, kerej vypl?cel rodi??m v sousedstv? d?ti za pau??l."
      "J? m?m jenom strach," ?ekl Baloun cel? se t?esa, "?e kv?li t? It?lii budou men?? porce."
      ??etn? ?ikovatel Van?k se zamyslil a ?ekl v??n?: "To v?echno m??e b?t, pon?vad? te? se to na?e v?t?zstv? n?jak prot?hne."
      "Te? bychom pot?ebovali nov?ho Radeck?ho," prohodil ?vejk, "ten u? byl vobezn?menej s tam?j?? krajinou, ten u? v?d?l, kde je slab? str?nka Tali?n? a co se m? ?turmovat a vod kter? strany. Vono to nen? jen tak lehk?, vlezt n?kam. To dovede ka?dej, ale dostat se vodtamtud, to je prav? vojensk? um?n?, Kdy? u? ?lov?k n?kam vleze, tak mus? v?d?t vo v?em, co se kolem n?ho d?je, aby se najednou nevoctnul p?ed n?jakou ?lamastykou, kerej se ??k? katastrofa. To u n?s jednou v dom?, je?t? na star?m byt?, chytili na p?d? zlod?je, a von si chlap pov??mnul, kdy? tam vlez, ?e pr?v? zedn?ci vopravujou sv?tl?k, von se jim tedy vytrh, skolil domovnici a spustil se po le?en? dol? do sv?tl?ku a vodtamtud v?bec nemoh ven. Ale n?? tat??ek Radeck? v?d?l vo ka?dej cest?, nemohli ho nikde dostat. V jedn? kn??ce vo tom jener?lovi bylo to cel? popsan?, jak utek vod Santa Lucie a Tali?ni jak taky utekli, a teprve jak druhej den vobjevil, ?e to vlastn? vyhr?l, kdy? tam Tali?ny nena?el a nevid?l dalekohledem, tak se vr?til a vobsadil vopu?t?nou Santu Lucii. Vod t? doby byl menovanej mar??lkem."
      "Co?pak It?lie, to je p?kn? zem?," prohodil kucha? Jurajda, "j? sem byl je?nou v Ben?tk?ch a v?m, ?e Tali?n nazve ka?d?ho prasetem. Kdy? se roz??l?, je u n?ho ka?dej porco maladetto. I pape? je u n?ho porco, i ,madonna mia e porco`, ,papa e porco`."
      ??etn? ?ikovatel Van?k naproti tomu velice sympaticky se vyj?d?il o It?lii. M? v Kralupech p?i sv? drog?rii v?robu citr?nov? ???vy, kterou d?l? ze shnil?ch citr?n?, a nejlacin?j?? citr?ny a nejshnilej?? v?dy kupoval z It?lie. Ted bude konec s dopravou citr?n? z It?lie do Kralup. Nen? pochyby, ?e v?lka s It?li? p?inese r?zn? p?ekvapen?, pon?vad? se bude cht?t Rakousko pomst?t.
      "Vono se ?ekne," usm?l se ?vejk, "pomst?t se: N?kdo mysl?, ?e se pomst?, a nakonec to vodnese ten, koho si jako takovej ?lov?k vybral za n?stroj sv? pomsty. Kdy? jsem bydlel p?ed lety na Vinohradech, tak tam bydlel v p??zem? domovn?k a u toho na byt? byl jeden takovej malej ou?edn??ek z ??k? banky, a ten chodil do jednoho v??epu v Krameriov? ulici a poh?dal se tam jednou s jedn?m p?nem, kerej m?l takovej ??kej ?stav na Vinohradech pro anal?zu mo?e. Ten p?n v?bec na nic jin?ho nemyslel a vo ni?em jin?m nemluvil a nos?val sam? fla?ti?ky s mo??, ka?d?mu to cpal pod nos, aby se taky vymo?il a dal si prohl?dnout mo?, proto?e na takov? prohl?dce z?le?? ?t?st? ?lov?ka, rodiny a je to taky lacin?, stoj? to ?est korun. V?ichni, co chodili do v??epu, i hostinsk? a hostinsk?, dali si mo? anal?zovat, jenom ten ??edn??ek se je?t? dr?el, a?koliv ten p?n za n?m lez po??d do piso?ru, kdy? ?el ven, a v?dycky mu starostliv? ??kal: ,J? nev?m, pane Skorkovsk?, mn? se ta va?e mo? n?jak nel?b?, vymo?te se do lahvi?ky, d??v ne? bude pozd?!` Kone?n? ho p?emluvil. St?lo to ??edn??ka ?est korun a ten p?n mu ten rozbor jak n?le?it? vosladil, jako to u? ud?lal t?m v?em ve v??epu, nevyj?maje ani hostinsk?ho, kter?mu kazil ?ivnost, pon?vad? takovej rozbor v?dycky prov?zel ??k?n?m, ?e je to moc v??nej p??pad, ?e nikdo nesm? nic p?t krom? vody, ?e nesm? kou?it, ?e se nesm? ?enit a ?e m? j?st jen samou zeleninu. Tak ten ??edn??ek m?l na n?ho jako v?ichni stra?nej vztek a zvolil si domovn?ka za n?stroj sv? pomsty, pon?vad? znal domovn?ka jako surovce. Tak jednou tomu p?novi, co prov?d?l tu anal?zu mo?i, pov?d?, ?e ten domovn?k u? se necejt? zdr?v n?jakej ?as a ?e ho pros?, aby si zejtra r?no k sedmej hodin? p?i?el k n?mu pro mo?, ?e si ji d? prozkoumat. A von tam ?el. Domovn?k je?t? spal, kdy? ho ten p?n vzbudil a pov?dal mu p??telsky: ,Moje ?cta, pane M?lek, dobr? jitro p?eji. Tady pros?m lahvi?ka, ra?te se vymo?it a dostanu ?est korun: Ale to bylo bo?? dopu?t?n? potom, jak ten domovn?k vysko?il v kafatech z postele, jak toho p?na chyt za krk, jak s n?m pra?til vo almaru, a? ho do n? zafasoval! Kdy? ho vyt?h z almary, popad bejkovec a u? ho hnal dol? v katatech ?elakovsk?ho ulic?, a ten je?el, jako kdy? ?l?pne? psovi na vocas, a na Havl??kov? t??d? sko?il do elektriky, a domovn?ka chyt str??n?k, sepral se s n?m, a pon?vad? byl domovn?k v katatech a v?echno mu lezlo ven, tak ho kv?li takov?mu pohor?en? hodili do ko?atinky a vodvezli na policii, a von je?t? z ko?atinky ?val jako tur: ,Vy pacholci, j? v?m uk??u mn? anal?zovat mo?: S?d?l ?est m?s?c? pro ve?ejn? n?sil? a pro ur??ku str??e, a potom je?t? po vyhl??en? rozsudku dopustil se ur??ky panovnick?ho domu, tak snad sed? je?t? dnes, a proto ??k?m, cht?t se n?komu pomst?t, ?e to vodnese nevinnej ?lov?k."
      Baloun mezit?m ?silovn? o n??em p?em??lel, a? nakonec ot?zal se se strachem Va?ka: "Pros?m, pane rechnungsfeldv?bl, vy tedy mysl?te, ?e kv?li t? v?lce s It?li? budem fasovat men?? min???"
      "To je nab?ledni," odpov?d?l Van?k.
      "Je???marj?," vyk?ikl Baloun, sklonil hlavu do dlan? a sed?l ti?e v koutku.
      T?m skon?ila v tomto vag?n? definitivn? debata o It?lii.
      -
      Ve ?t?bn?m vag?n? rozhovor o nov? utvo?en?ch v?le?n?ch pom?rech zas?hnut?m It?lie do v?lky byl by b?val jist? velice f?dn?, kdy? zde nebylo ji? slavn?ho vojensk?ho teoretika kadeta Bieglera, kdyby byl jaksi ho nezastoupil poru??k Dub od t?et? kumpanie.
      Poru??k Dub byl v civilu profesorem ?e?tiny a ji? v t? dob? jevil neoby?ejn? sklon k tomu, aby v?ude, kde jen to bylo mo?no, mohl vyj?d?it svou loaj?lnost. V p?semn?ch pracech p?edkl?dal sv?m ??k?m t?mata z d?jin rodu habsbursk?ho. V ni???ch t??d?ch stra?il ??ky c?sa? Maxmili?n, kter? vlezl na sk?lu a nemohl sl?zt dol?, Josef II. jako or?? a Ferdinand Dobrotiv?. Ve vy???ch t??d?ch byla ta t?mata ov?em spleten?j??, jako kup??kladu ?loha pro septim?ny: "C?sa? Franti?ek Josef I., podporovatel v?d a um?n?", kter?? pr?ce vynesla jednomu septim?novi vylou?en? ze v?ech st?edn?ch ?kol ???e rakousko-uhersk?, pon?vad? napsal, ?e nejkr?sn?j??m ?inem tohoto mocn??e bylo zalo?en? mostu c?sa?e Franti?ka Josefa I. v Praze.
      Velice dbal v?dy toho, aby v?ichni jeho ??ci p?i c?sa?sk?ch narozenin?ch a jin?ch podobn?ch c?sa?sk?ch slavnostech zp?vali~s nad?en?m rakouskou hymnu. Ve spole?nosti byl neobl?ben, pon?vad? o n?m bylo jisto, ?e je t?? denunciantem mezi sv?mi kolegy. V m?st?, kde vyu?oval, byl jedn?m z ?len? trojl?stku nejv?t??ch pitomc? a mezk?, kter? se skl?dal z n?ho, okresn?ho hejtmana a ?editele gymnasia. V tomto ?zk?m krou?ku nau?il se politizovat v r?mc?ch rakousko-uhersk?ho mocn??stv?. T?? nyn? po?al vykl?dat sv? rozumy hlasem a p??zvukem zkostnat?l?ho profesora:
      "Celkem vzato m? naprosto nep?ekvapilo vystoupen? It?lie. ?ekal jsem to ji? p?ed t?emi m?s?ci. Je jist?, ?e It?lie zna?n? zpy?n?la posledn? dobou, n?sledkem v?t?zn? v?lky s Tureckem o Tripolis. Krom? toho p??li? spol?h? se na sv? lo?stvo i na n?ladu obyvatelstva v na?ich p??mo?sk?ch zem?ch a v ji?n?m Tyrolsku. Je?t? p?ed v?lkou mluvil jsem o tom s na??m okresn?m hejtmanem, aby na?e vl?da nepodce?ovala iredentistick? hnut? na jihu. Dal mn? t?? ?pln? za pravdu, pon?vad? ka?d? proz?rav? ?lov?k, kter?mu z?le?? na zachov?n? t?to ???e, musel ji? d?vno p?edpokl?dat, kam bychom dosp?li s p??li?nou shov?vavost? v??i takov?m ?ivl?m. Pamatuji se dob?e, ?e asi p?ed dv?ma lety jsem prohl?sil v rozmluv? s panem okresn?m hejtmanem, ?e It?lie, bylo to v dob? balk?nsk? v?lky p?i af??e na?eho konzula Prohasky, ?ek? na nejbli??? p??le?itost n?s z?ke?n? napadnout. - A te? to m?me!" vyk?ikl takov?m hlasem, jako by se s n?m v?ichni h?dali, a?koliv v?ichni p??tomn? aktivn? d?stojn?ci si p?i jeho ?e?i mysleli, aby jim ten civilista ?vanil vlezl na z?da.
      "Je pravdou," pokra?oval ji? m?rn?j??m t?nem, "?e se ve v?t?in? p??padech i ve ?koln?ch ?loh?ch zapom?nalo na n?? b?val? pom?r s It?li?, na ony velik? dny slavn?ch v?t?zn?ch arm?d i v roce tis?c osm set ?ty?icet osm, i v roce tis?c osm set ?edes?t ?est, o kter?ch se mluv? ve dne?n?ch p??kazech po brig?d?. J? jsem v?ak ale vykonal v?dy svou povinnost a je?t? p?ed ukon?en?m ?koln?ho roku, tak?ka na sam?m za??tku v?lky, dal jsem sv?m ??k?m slohov? ?kol: ,Unsre Helden in Italien von Vicenza bis zur Custozza, oder...`"
      A blbe?ek poru??k Dub slavnostn? dodal: "...Blut und Leben f?r Habsburg! F?r ein 0sterreich, ganz, einig, gro?!`"...
      - - - - - -
      Odml?el se a ?ekal patrn?, ?e ostatn? ve ?t?bn?m vag?n? t?? budou mluvit o nov? utvo?en? situaci a on ?e jim je?t? jednou dok??e, ?e to u? v?d?l p?ed p?ti lety, jak se jednou zachov? It?lie ku sv?mu spojenci. Zklamal se v?ak ?pln?, nebo? hejtman S?gner, kter?mu p?inesl batalionsordonanc Matu?i? ze stanice ve?ern? vyd?n? Pester Lloydu, ?ekl, d?vaje se do novin: "Tak vida, ta Weinerov?, kterou jsme vid?li v Brucku vystupovat pohostinsky, hr?la zde v?era na sc?n? Mal?ho divadla."
      T?m byla zakon?ena ve ?t?bn?m vag?n? debata o It?lii.
      -
      Krom? t?ch, kte?? sed?li vzadu, batali?nn? ordonanc Matu?i? a sluha hejtmana S?gnera Batzer d?vali se na vojnu s It?li? ze stanoviska ?ist? praktick?ho, pon?vad?, kdysi d?vno p?ed l?ty, je?t? za aktivn? slu?by, z??astnili se oba n?jak?ch man?vr? v ji?n?m Tyrolsku.
      "To se n?m to ?patn? poleze do t?ch kopc?," ?ekl Batzer, "hejtman S?gner m? t?ch kufr? hromadu. J? jsem sice z hor, ale je to docela n?co jin?ho, kdy? si ?lov?k vezme flintu pod kab?t a jde si vyhl?dnout n?jak?ho zaj?ce na panstv? kn??ete ?varcenberka."
      "Jestli toti? n?s hod? dol? na It?lii. Mn? by se to taky nezamlouvalo, l?tat po kopc?ch a ledovc?ch s rozkazy. Potom to ?r?dlo tam dole, sam? polenta a olej," smutn? ?ekl Matu?i?.
      "A pro? by zrovna n?s nestr?ili do t?ch hor," roz?iloval se Batzer, "n?? regiment u? byl v Srbsku, Karpatech, u? jsem se tahal s kufry pana hejtmana po hor?ch, dvakr?t u? jsem je ztratil; jednou v Srbsku, podruh? v Karpatech, v takov? pat?lii, a m??e b?t, ?e m? to ?ek? pot?et? na italsk? hranici, - a co se t?k? toho ?r?dla tam dole..." Odplivl si. P?isedl d?v?rn? bl??e k Matu?i?ovi: "V??, u n?s v Ka?persk?ch Hor?ch d?l?me takov? mali?k? knedl??ky z t?sta ze syrov?ch brambor, ty se uva??, pak se obalej? ve vejci, posypou se p?kn? houskou a potom se op?kaj? na ?peku." Posledn? slovo pronesl takov?m tajemn? slavnostn?m hlasem.
      "A nejlep?? jsou s kysel?m zel?m," dodal melancholicky, "to mus? j?t makar?ny do hajzlu."
      T?m i zde skon?il rozhovor o It?lii...
      - - - - - -
      V ostatn?ch vag?nech, pon?vad? vlak st?l ji? p?es dv? hodiny na n?dra??, ?el jeden hlas, ?e asi vlak obr?t? a po?lou ho na It?lii.
      Tomu by nasv?d?ovalo t?? to, ?e se zat?m d?ly s e?alonem podivn? v?ci. Op?t v?echno mu?stvo vyhnali z vag?n?, p?i?la inspekce s dezinfek?n?m sborem a vykropila p?kn? v?echny vag?ny lyzolem, co? bylo p?ijato, zejm?na ve vag?nech, kde vezli z?soby komis?rku, s velkou nelibost?.
      Rozkaz je ale rozkaz, sanitn? komise vydala rozkaz vydezinfikovati v?echny vag?ny e?alonu 728, proto zcela klidn? post??kali hromady komis?rku a pytle s r??? lyzolem. To u? bylo p?ece zn?t, ?e se n?co zvl??tn?ho d?je.
      Potom zas to v?echno vehnali do vag?n? a za p?l hodiny zas to v?echno vyhnali ven, pon?vad? p?i?el si e?alon prohl?dnout takov? sta?i?k? gener?l, tak?e ?vejkovi ihned napadlo zcela p?irozen? pojmenov?n? star?ho p?na. Stoje vzadu za frontou poznamenal k ??etn?mu ?ikovateli Va?kovi: "Je to chc?p??ek."
      A star? gener?l proch?zel se d?l p?ed frontou, prov?zen hejtmanem S?gnerem, a zastavil se p?ed jedn?m mlad?m voj?kem, aby jaksi cel? mu?stvo nadchl, a ot?zal se ho, odkud je, jak je st?r a m?-li hodinky. Voj?k sice jedny m?l, ale pon?vad? myslel, ?e dostane od star?ho p?na je?t? jedny, ?ekl, ?e ??dn? nem?, na?e? sta?i?k? chc?p??ek gener?l s takov?m p?ipitom?l?m ?sm?vem, jako to d?l?val c?sa? Franti?ek Josef, kdy? oslovov?val n?kde ve m?stech starosty, ?ekl: "To je dob?e, to je dob?e," na?e? poctil osloven?m vedle stoj?c?ho kapr?la, kter?ho se optal, je-li jeho man?elka zdr?va.
      "Poslu?n? hl?s?m," za?val des?tn?k, "?e nejsem ?enat," na?e? gener?l se sv?m blahosklonn?m ?sm?vem ?ekl op?t sv?: "To je dob?e, to je dob?e."
      Potom gener?l v sta?eck? d?tinnosti po??dal hejtmana S?gnera, aby mu p?edvedl, jak se voj?ci sami po??taj? do dvojstupu, a za chvilku ji? zn?lo: "Prvn?-druh?, prvn?-druh?, prvn?-druh?."
      To m?l gener?l chc?p??ek velice r?d. M?l dokonce doma dva bur?e, kter? si stav?l doma p?ed sebe, a ti museli sami po??tat: "Prvn?-druh?, prvn?-druh?..."
      Takov?ch gener?l? m?lo Rakousko hromadu.
      Kdy? tedy byla p?ehl?dka ??astn? odbyta, p?i ?em gener?l neskrblil pochvalou p?ed hejtmanem S?gnerem, bylo dovoleno mu?stvu pohybovat se v obvodu n?dra??, pon?vad? p?i?la zpr?va, ?e se pojede je?t? a? za t?i hodiny. Mu?stvo se tedy proch?zelo kolem a o?umovalo, pon?vad? b?v? na n?dra?? dosti obecenstva, tu a tam p?ece jen n?kter? voj?k vy?ebral si cigaretu.
      Bylo vid?t, ?e jaksi to prvotn? nad?en?, vyjad?uj?c? se v slavn?m v?t?n? e?alon? na n?dra??ch, ji? hluboce kleslo a upadlo a? na ?ebrotu.
      K hejtmanovi S?gnerovi dostavila se deputace Spolku pro v?t?n? hrdin?, sest?vaj?c? ze dvou stra?n? utahan?ch dam, kter? odevzdaly d?rek pat??c? e?alonu, toti? dvacet krabi?ek vo?av?ch pastilek do ?st, reklamy to jedn? pe?tsk? tov?rny na cukrovinky. Krabi?ky ?stn?ch vo?av?ch pastilek byly p?kn? provedeny z plechu, na v??ku byl namalov?n uhersk? honv?d, kter? tiskne ruku rakousk?mu land?turm?kovi, a nad nimi z??? koruna svato?t?p?nsk?. Kolem b?l n?meck? a madarsk? n?pis: "F?r Kaiser, Gott und Vaterland."
      Tov?rna na cukrovinky byla tak loaj?ln?, ?e dala p?ednost c?sa?i p?ed p?nembohem.
      Ka?d? krabi?ka obsahovala osmdes?t pastilek, tak?e asi celkem p?ibli?n? p?t pastilek p?i?lo na t?i mu?e. Krom? toho p?inesly ustaran?, utahan? d?my velik? bal?k vyti?t?n?ch dvou modliteb, sepsan?ch budape??sk?m arcibiskupem G?zou ze Szatm?r-Budafalu. Byly n?mecko-ma?arsk? a obsahovaly nejstra?n?j?? proklet? v?ech nep??tel. Ps?ny byly tyto modlitbi?ky tak v??niv?, ?e tam jenom na konci sch?zelo ??zn? ma?arsk? "Baszom a Krisztusm?rj?t!"
      Dle ctihodn?ho arcibiskupa m?l dobrotiv? b?h Rusy, Angli?any, Srby, Francouze, Japonce rozsekat na nudle a na paprikagul??. Dobrotiv? b?h m?l se koupat v krvi nep??tel a pomordovat to v?echno, jako to ud?lal surovec Herodes s ml???tky.
      D?stojn? arcibiskup budape??sk? pou?il ve sv?ch modlitbi?k?ch nap??klad takov?ch p?kn?ch v?t: "B?h ?ehnej va?im bod?k?m, aby hluboko vnikly v b?icha va?ich nep??tel. Nech? nejv?? spravedliv? Hospodin ??d? d?lost?eleck? ohe? nad hlavy nep??telsk?ch ?t?b?. Milosrdn? b?h dej?, aby se v?ichni nep??tel? zalkli ve sv? vlastn? krvi, z ran, kter? vy jim nanesete!"
      Proto je t?eba je?t? jednou opakovat, ?e k t?mto modlitbi?k?m nakonec nic jin?ho nesch?zelo ne? to "Baszom a Krisztusm?rj?t!"
      Kdy? to v?echno ob? d?my odevzdaly, projevily hejtmanovi S?gnerovi zoufal? p??n?, zdali by nemohly b?t p??tomny p?i rozd?v?n? d?rk?. Jedna dokonce m?la takovou odvahu zm?nit se, ?e by p?i t? p??le?itosti mohla promluvit k voj?n?m, kter? jinak nenaz?vala ne?li "unsere braven Feldgrauen".
      Ob? tv??ily se stra?n? ura?en?, kdy? hejtman S?gner zam?tl jejich ??dost. Prozat?m tyto milodary putovaly do vag?nu, kde bylo skladi?t?. Ctihodn? d?my pro?ly ?adou voj?k? a jedna z nich neopomenula p?i t? p??le?itosti popleskati jednoho zarostl?ho voj?ka po tv??i. Byl to n?jak? ?imek z Bud?jovic, kter? neznaje ni?eho o tom vzne?en?m posl?n? t?ch dam, prohodil k sv?m soudruh?m po odchodu d?m: "Jsou ale tady ty kurvy drz?. Kdyby aspo? takov? vopice vypadala k sv?tu, ale je to jako ??p, ?lov?k nic jin?ho nevid? ne? ty haksny a vypad? to jako bo?? umu?en?, a je?t? si takov? star? ra?ple chce n?co za??nat s voj?ky."
      Na n?dra?? bylo velice ?ivo. Ud?lost s Italy zp?sobila zde jistou paniku, pon?vad? byly zadr?eny dva e?alony s d?lost?electvem a posl?ny do ?tyrska. Byl zde t?? e?alon Bos??k?, kter? tu ?ekal ji? dva dny z n?jak?ch nezn?m?ch p???in a byl ?pln? zapomenut a ztracen. Bos??ci ji? dva dni nefasovali min?? a chodili ?ebrat chleba po Nov? Pe?ti. Tak? nebylo nic jin?ho sly?et ne?li roz?ilen? hovor ztracen?ch Bos??k?, ?iv? gestikuluj?c?ch, kte?? vyr??eli neust?le ze sebe: "Jebem ti boga - jebem ti du?u, jebem ti majku."
      Potom pochodov? prapor jednadevades?t?ch byl op?t sehn?n dohromady a nastoupil m?sto ve sv?ch vag?nech. Za chvilku v?ak batali?nn? ordonanc Matu?i? vr?til se z n?dra?n?ho velitelstv? se zpr?vou, ?e se pojede a? za t?i hodiny. Proto op?t svolan? mu?stvo bylo pu?t?no z vag?n?. T?sn? p?ed odjezdem vlaku vstoupil do ?t?bn?ho vag?nu velice roz?ilen? poru??k Dub a ??dal hejtmana S?gnera, aby dal neprodlen? ?vejka zav??t: Poru??k Dub, star? zn?m? denunciant na sv?m p?sobi?ti jako gymnasi?ln? profesor, d?val se r?d do rozhovoru s voj?ky, p?i?em? p?tral po jejich p?esv?d?en?, a z?rove?, aby je mohl pou?iti a vysv?tliti, pro? bojuj?, za? bojuj?.
      Na sv? obch?zce vid?l vzadu, za n?dra?n? budovou, st?t u lucerny ?vejka, kter? se z?jmem si prohl??el plak?t n?jak? dobro?inn? vojensk? loterie. Ten plak?t zn?zor?oval, jak rakousk? voj?k p?ipichuje vyjeven?ho vousat?ho koz?ka ke zdi.
      Poru??k Dub poklepal ?vejkovi na rameno a ot?zal se, jak se mu to l?b?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, "?e je to blbost. U? jsem vid?l hodn? pitomejch plak?t?, ale takovou hovadinu sem je?t? nevid?l."
      "Copak se v?m na tom nel?b??" optal se poru??k Dub.
      "Mn? se, pane lajtnant, na tom plak?tu nel?b? to, jak ten voj?k zach?z? se sv??enejma zbran?ma, dy? von m??e ten bajonet zlomit vo ze?, a potom je to v?bec zbyte?n?, byl by za to trestanej, pon?vad? ten Rus m? ruce naho?e a vzd?v? se. On je zajatej, a se zajatci se mus? slu?n? zach?zet, pon?vad? je to marn?, ale jsou to taky lidi."
      Poru??k Dub p?tral tedy d?le po ?vejkov? sm??len? a optal se ho: "V?m je tedy toho Rusa l?to, ?e ano?"
      "Mn? je l?to, pane lajtnant, vobou, i toho Rusa, proto?e je prop?chnutej, i toho voj?ka, proto?e by byl za to zav?enej. Dy? von, pane lajtnant, musel ten bajonet p?itom zlomit, to je marn?, dy? to vypad? jako kamenn? ze?, kam to vr???, a vocel je k?ehk?. To jsem v?m jednou; pane lajtnant, je?t? do vojny, v aktivn? slu?b?, m?li jednoho pana lajtnanta u kumpanie. Ani starej zup?k nedoved se tak vyjad?ovat jako ten pan lajtnant. Na cvi?i?ti n?m ??kal: ,Kdy? je habacht, tak mus?? vyvalovat vo?i, jako kdy? kocour sere do ?ezanky.` Ale jinak byl moc hodnej ?lov?k. Jednou na Je???ka se zbl?znil, koupil pro kumpanii celej v?z kokosovejch vo?ech?, a vod t? doby v?m, jak sou bajonety k?ehk?. P?l kumpanie zl?malo si vo ty vo?echy bajonety a n?? obrstlajtnant dal celou kumpanii zav??t, t?i m?s?ce jsme nesm?li ? kas?ren, pan lajtnant m?l dom?c? v?zen?..."
      Poru??k Dub pod?val se rozzloben? do bezstarostn?ho obli?eje dobr?ho voj?ka ?vejka a ot?zal se ho zlostn?: "Zn?te mne?"
      "Zn?m v?s, pane lajtnant."
      Poru??k Dub zakoulel o?ima a zadupal: "J? v?m pov?d?m, ?e m? je?t? nezn?te."
      ?vejk odpov?d?l op?t s t?m bezstarostn?m klidem, jako kdy? hl?s? raport: "Zn?m v?s, pane lajtnant, jste, poslu?n? hl?s?m, od na?eho mar?batali?nu."
      "Vy m? je?t? nezn?te," k?i?el poznovu poru??k Dub, "vy mne zn?te mo?n? z t? dobr? str?nky, ale a? mne pozn?te z t? ?patn? str?nky. J? jsem zl?, nemyslete si, j? ka?d?ho p?inut?m a? k pl??i. Tak zn?te mne, nebo mne nezn?te?"
      "Zn?m, pane lajtnant "
      "J? v?m naposled ??k?m, ?e mne nezn?te, vy osle. M?te n?jak? bratry?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e m?m jednoho."
      Poru??k Dub rozvzteklil se p?i pohledu na ?vejk?v klidn?, bezstarostn? obli?ej, a neovl?daje se v?ce, zvolal: "To tak? bude ten v?? bratr takov? hovado, jako jste vy. ??mpak byl?"
      "Profesorem, pane lajtnant. Taky byl na vojn? a slo?il ofic?rskou zkou?ku."
      Poru??k Dub pod?val se na ?vejka, jako by ho cht?l probodnout. ?vejk snesl s d?stojnou rozvahou zl? pohled poru??ka Duba, tak?e prozat?m cel? rozmluva mezi n?m a poru??kem skon?ila slovem "Abtreten!"
      Ka?d? ?el tedy svou cestou a ka?d? si myslel svoje.
      Poru??k Dub si myslil o ?vejkovi, ?e ?ekne panu hejtmanovi, aby ho dal zav??t, a ?vejk si op?t myslel, ?e vid?l ji? mnoho pitom?ch d?stojn?k?, ale takov?, jako je poru??k Dub, je p?ece u regimentu vz?cnost?.
      Poru??k Dub, kter? zejm?na dnes si um?nil, ?e mus? vychov?vat voj?ky, na?el si za n?dra??m novou ob?t. Byli to dva voj?ci od pluku, ale od jin? roty, kte?? tam smlouvali ve tm? l?manou n?m?inou s dv?ma pob?hlicemi, kter?ch se potloukaly cel? tucty kolem n?dra??.
      Vzdaluj?c? se ?vejk sly?el je?t? zcela z?eteln? ostr? hlas poru??ka Duba: "Zn?te mne?!... Ale j? v?m ??k?m, ?e mne nezn?te!... Ale a? mne pozn?te!... Vy mne zn?te t?ebas z t? dobr? str?nky!... J? v?m ??k?m, a? mne pozn?te z t? ?patn? str?nky!... J? v?s p?inut?m a? k pl??i, oslov?!... M?te n?jak? bratry?... To budou tak? takov? hovada, jako jste vy!... ??m byli?... U tr?nu?... Nu dob?e... Pamatujte, ?e jste voj?ci... Jste ?e?i?... V?te, ?e ?ekl Palack?, ?e kdyby nebylo Rakouska, ?e bychom ho musili vytvo?it... Abtreten...!"
      Obch?zka poru??ka Duba nem?la v?ak celkem pozitivn?ho v?sledku. Zastavil je?t? asi t?i skupiny voj?k? a jeho v?chovn? snaha "p?inutit a? k pl??i" ?pln? ztroskotala. Byl to takov? materi?l, kter? byl odv??en do pole, ?e z o?? ka?d?ho jednotlivce vycitoval poru??k Dub, ?e si v?ichni o n?m mysl? n?co jist? velice nep??jemn?ho. Byl ura?en ve sv? p??e a v?sledek toho byl, ?e p?ed odjezdem vlaku ??dal ve ?t?bn?m vag?n? hejtmana S?gnera, aby byl ?vejk zav?en. Mluvil p?itom, od?vod?uje nutnost izolace dobr?ho voj?ka ?vejka, o prapodivn?m, drz?m vystupov?n?, p?i?em? nazval up??mn? odpov?di ?vejkovy na svou posledn? ot?zku j?zliv?mi pozn?mkami. Kdyby to takhle ?lo d?l, ztr?c? d?stojnick? sbor v o??ch mu?stva ve?kerou v??nost, o ?em? jist? z p?n? d?stojn?k? nikdo nepochybuje. On s?m je?t? p?ed v?lkou mluvil o tom s panem okresn?m hejtmanem, ?e ka?d? nad??zen? mus? hled?t v??i sv?m pod??zen?m zachovati jistou autoritu. Pan okresn? hejtman byl tak? t?ho? m?n?n?. Zejm?na te? na vojn?, ??m v?ce p?ibli?uje se ?lov?k k nep??teli, je t?eba udr?eti jakousi hr?zu nad voj?ky. Proto tedy ??d?, aby byl ?vejk disciplin?rn? potrest?n.
      Hejtman S?gner, kter? jako aktivn? d?stojn?k nen?vid?l v?echny ty rezervn? d?stojn?ky od r?zn?ch bran?? z civilu, upozornil poru??ka Duba, ?e podobn? ozn?men? mohou se d?ti jedin? ve form? raportu, a ne takov?m zvl??tn?m hokyn??sk?m zp?sobem, jako kdy? se smlouv? na cen? brambor. Pokud se t?k? samotn?ho ?vejka, prvn? instanc?, jej?? pravomoci ?vejk podl?h?, ?e je pan nadporu??k Luk??. Takov? v?c se d?l? ?ist? po raportu. Od kumpanie ?e jde takov? v?c k batali?nu a to je snad panu poru??kovi zn?mo. Jestli ?vejk n?co provedl, tak p?ijde p?ed kumpanieraport, a kdy? se odvol?, k batalionsraportu. Jestli si v?ak pan nadporu??k Luk?? p?eje a pova?uje-li vypravov?n? pana poru??ka Duba za oficieln? ozn?men? ku potrest?n?, ?e ni?eho proti tomu nem?, aby byl ?vejk p?edveden a vyslechnut.
      Nadporu??k Luk?? ni?eho proti tomu nenam?tal, jedin? poznamenal, ?e z vypravov?n? ?vejkova v? s?m velice dob?e, ?e bratr ?vejk?v byl skute?n? profesorem a rezervn?m d?stojn?kem. Poru??k Dub se zakol?sal a ?ekl, ?e on ??dal za potrest?n? jedin? v ?ir??m smyslu a ?e m??e b?t, ?e doty?n? ?vejk se nedovede vyj?d?it, a tak ?e jeho odpov?di ?in? dojem drzosti, j?zlivosti a ne?cty k p?edstaven?m. Krom? toho ?e z cel?ho vzez?en? doty?n?ho ?vejka je vid?t, ?e je mdl?ho rozumu.
      T?m vlastn? p?e?la cel? bou?ka p?es hlavu ?vejka, ani? by byl hrom uhodil.
      Ve vag?nu, kde byla kancel?? a skladi?t? batali?nu, ??etn? ?ikovatel pochodov?ho praporu Bautanzel velmi blahosklonn? rozdal dv?ma p?sa??m od batali?nu po hrsti ?stn?ch pokroutek z t?ch krabi?ek, kter? se m?ly rozdat mezi batali?n. To bylo obvykl?m zjevem, ?e v?echno, co bylo ur?eno pro mu?stvo, muselo prod?lat stejn? manipulaci v batali?nn? kancel??i jako ne??astn? pokroutky.
      To bylo v?ude n?co tak obvykl?ho ve v?lce, ?e kdy? n?kde se shledalo p?i inspekci, ?e se nekrade, byl p?ece jen ka?d? z t?ch ??etn?ch ?ikovatel? ve v?ech mo?n?ch kancel???ch v podez?en?, ?e p?ekro?uje rozpo?et a prov?d? zas jin? ?mejdy, aby to klapalo.
      Proto zde, kdy? se v?ichni cpali t?mito pokroutkami, aby aspo? toho svinstva u?ili, kdy? u? nebylo nic jin?ho, o co by se dalo mu?stvo okr?st, promluvil Bautanzel o smutn?ch pom?rech na t?to cest?: "Prod?lal jsem u? dva mar?batali?ny, ale takovou b?dnou cestu jako te? jsme ned?lali. Pane?ku, ne? jsme p?ijeli tenkr?t do Pre?ova, tak jsme m?li haldy v?eho, na co si ?lov?k pomyslil. M?l jsem schov?no deset tis?c memfisek, dv? kola ement?lsk?ho s?ra, t?i sta konzerv, a potom, kdy? u? se ?lo na Bard?jov do z?kop?, Rusov? od Mu?iny od??zli spojen? na Pre?ov, potom se d?laly obch?dky. Odevzdal jsem z toho v?eho naoko des?tou ??st pro mar?batali?n, ?e jsem to jako u?et?il, a rozprodal jsem to ostatn? v?echno u tr?nu. M?li jsme u n?s majora Sojku, a to byla p?kn? svin?. On sice nebyl ??dn? hrdina a nejrad?ji se potloukal u n?s u tr?nu, pon?vad? tam naho?e hv?zdaly kuli?ky a praskaly ?rapnely. A to v?dycky p?i?el k n?m pod z?minkou, ?e mus? se p?esv?d?it, jestli se pro mu?stvo batali?nu va?? po??dn?. Oby?ejn? p?i?el k n?m dol?, kdy? do?la zpr?va, ?e Rusov? zas n?co chystaj?; cel? se t??s, musel na kuchyni vyp?t rum a potom teprve d?lal prohl?dku ve v?ech poln?ch kuchyn?ch, kter? byly kolem tr?nu, pon?vad? nahoru do pozic se nemohlo a min?? nahoru se nosila v noci. Byli jsme tenkr?t v takov?ch pom?rech, ?e o n?jak? d?stojnick? min??i nemohla b?t ani ?e?. Jednu cestu, kter? je?t? byla voln? s t?lem, m?li obsazenu N?mci z ???e, kte?? zadr?ovali v?echno, co lep??ho n?m pos?lali z t?lu, a se?rali to sami, tak?e na n?s u? nedo?lo; my jsme v?ichni u tr?nu z?stali bez ofic?rsmin??e. Za tu celou dobu nic v?c se mn? nepoda?ilo u?et?it pro n?s v kancel??? ne? jedno pras?tko, kter? jsme si dali vyudit, a aby ten major Sojka na to nep?i?el, tak jsme ho m?li uschovan? hodinu cesty u artil?rie, kde jsem m?l jednoho zn?m?ho feuerwerkra. Tak ten major, kdy? p?i?el k n?m, za?al v?dy ochutn?vat v kuchyni pol?vku. Pravda, masa mnoho se nemohlo va?it, jen tak co se sehnalo prasat nebo huben?ch krav v okol?. To n?m je?t? Pru??ci d?lali velkou konkurenci a d?vali dvakr?t tolik p?i rekvizici za dobytek. Za tu celou dobu, co jsme st?li pod Bard?jovem, jsem si p?i n?kupu dobytka neu?et?il v?c ne? n?co m?lo p?es dvan?ct set korun, a to jsme je?t? v?t?inou nam?sto pen?z d?vali pouk?zky se ?templem batali?nu, zejm?na posledn? dobou, kdy? jsme v?d?li, ?e Rusov? na v?chod od n?s jsou v Radvani a na z?pad v Podol?n?. Nejh?? se pracuje s takov?m n?rodem, jako je tam, kter? neum? ??st a ps?t a podpisuje se jenom t?emi k???ky, o ?em? na?e intendantstvo velice dob?e v?d?lo, tak?e kdy? jsme pos?lali pro pen?ze na intendantstvo, nemohl jsem p?ilo?it do p??lohy pad?lan? kvitance, ?e jsem jim vyplatil pen?ze; to se m??e d?lat jenom, kde je n?rod vzd?lan?j?? a um? se podpisovat. A potom, jak u? ??k?m, Pru??ci n?s p?epl?celi a platili hotov?, a kdy? jsme n?kam p?i?li, tak na n?s pohl??eli jako na raub??e, a intendantstvo vydalo je?t? k tomu rozkaz, ?e kvitance podepsan? k???ky p?ed?vaj? se poln? ??etn? kontrole. A t?ch chlap? se jenom hem?ilo. P?i?el takov? chlap, na?ral se u n?s a napil, a druh? den ?el n?s udat. Ten major Sojka chodil po??d po t?ch kuchyn?ch, namoudu?i, v??te mn?, vyt?hl jednou z kotle maso pro celou ?tvrtou kumpa?ku. Za?al s vep?ovou hlavou, o t? ?ekl, ?e nen? dova?en?, tak si ji dal je?t? chvilku pova?it; pravda, tehdy masa se mnoho neva?ilo, na celou kumpanii p?i?lo asi dvan?ct star?ch, poctiv?ch porc? masa, ale on to v?echno sn?d, potom ochutnal pol?vku a spustil r?mus, ?e je jako voda, co je to za po??dek, masov? pol?vka bez masa, dal ji zapra?it a hodil do n? moje posledn? makar?ny, co jsem u?et?il za tu celou dobu. Ale to mne tak nemrzelo jako to, ?e na tu j??ku praskly dv? kila ?ajov?ho m?sla, kter? jsem vy?et?il je?t? v t? dob?, kdy byla d?stojnick? min??. M?l jsem je na takov? rechn? nad kavalcem, on se na m? roze?val, komu pr? to pat??. J? jsem mu tedy ?ekl, ?e podle rozpo?tu na stravov?n? voj?k?, dle posledn?ho p??kazu po divizi, p?ipad? na jednotliv?ho voj?ka na p?ilep?en? patn?ct gram? m?sla nebo jednadvacet gram? s?dla, pon?vad? to nesta??, z?st?vaj? z?soby m?sla st?t tak dlouho, dokud se nebude moci p?ilep?it mu?stvu m?sla v pln? v?ze. Major Sojka se velice roz??lil, za?al k?i?et, ?e asi patrn? ?ek?m, a? p?ijdou Rusov? a seberou n?m posledn? dv? kila m?sla, hned ?e to mus? p?ij?t do pol?vky, kdy? je pol?vka bez masa. Tak jsem p?i?el o celou z?sobu, a v??te mn?, ?e ten major mn? p?in??el, jak se objevil, jen samou sm?lu. On m?l pomalu tak ?ich vyvinut?, ?e hned v?d?l o v?ech m?ch z?sob?ch. Jednou jsem u?et?il na man?aftu hov?z? j?tra a cht?li jsme si je dusit, kdy? vtom ?el pod kavalec a vyt?hl je. ?ekl jsem mu na jeho ?van?, ?e j?tra ta jsou ur?ena k zakop?n?, ?e dopoledne to zjistil jeden podkov?? od artil?rie, kter? m? veterin??sk? kurs. Major sebral man?ka od tr?nu a potom s t?m man?kem va?ili si j?tra naho?e pod skalami v kotl?k?ch, a to byl tak? jeho osud, ?e Rusov? vid?li ten ohe?, pr?skli do majora, do kotl?ku osmn?ctkou. Potom jsme se tam ?li pod?vat, a ?lov?k nerozeznal, jestli po t?ch skal?ch se v?lej? j?tra hov?z? nebo j?tra pana majora."
      -
      Potom p?i?la zpr?va, ?e se pojede je?t? a? za ?ty?i hodiny. Tra? naho?e na Hatvan ?e je zastavena vlaky s ran?n?mi. Tak? se roz?i?ovalo po n?dra??, ?e u J?gru srazil se jeden sanitn? vlak s nemocn?mi a ran?n?mi s vlakem vezouc?m d?lost?electvo. Z Pe?ti ?e tam jedou pomocn? vlaky.
      Za chv?li pracovala ji? fantazie cel?ho batali?nu. Mluvilo se o 200 mrtv?ch a ran?n?ch, o tom, ?e se ta sr??ka stala z?mysln?, aby se nep?i?lo na podvody v z?sobov?n? nemocn?ch.
      To dalo podn?t k ostr? kritice o nedostate?n?m z?sobov?n? batali?nu a o zlod?j?ch v kancel??i a ve skladi?ti.
      V?t?ina byla toho m?n?n?, ?e ??etn? ?ikovatel batali?nu Bautanzel d?l? se o v?echno napolovic s d?stojn?ky.
      Ve ?t?bn?m vag?n? ozn?mil hejtman S?gner, ?e dle mar?r?ty maj? b?t u? vlastn? na hali?sk? hraniti. V J?gru ?e m?li u? vyfasovat na t?i dny pro mu?stvo chleba a konzervy. Do J?gru ?e maj? je?t? deset hodin j?zdy. V J?gru ?e je opravdu tolik vlak? s ran?n?mi z ofenz?vy za Lvovem, ?e podle telegramu nen? v J?gru ani veky komis?rku, ani jedn? konzervy. Obdr?el rozkaz vyplatit m?sto chleba a konzerv 6 K 72 h na mu?e, co? m? b?t vyplaceno p?i rozd?v?n? ?oldu za dev?t dn?, jestli toti? dostane do t? doby pen?ze od brig?dy. V pokladn? je jenom n?co p?es dvan?ct tis?c korun.
      "To je ale svinstvo od regimentu," ?ekl nadporu??k Luk??, "pustit n?s takhle b?dn? do sv?ta." Nastal vz?jemn? ?epot mezi f?nrichem Wolfem a nadporu??kem Kol??em, ?e plukovn?k Schrtider za posledn? t?i ned?le poslal na sv? konto do v?de?sk? banky ?estn?ct tis?c korun.
      Nadporu??k Kol?? pak vypr?v?l, jak se ?et??. Ukradne se na regimentu ?est tis?c korun a str?? se do sv? vlastn? kapsy a s d?slednou logikou d? se rozkaz po v?ech kuchyn?ch, aby se denn? na mu?e strhly v kuchyni t?i gramy hrachu.
      Za m?s?c to d?l? devades?t gram? na mu?e, a na kuchyni u ka?d? kumpanie mus? b?t nejm?? u?et?ena z?soba 16 kilogram? hrachu a s tou se mus? kucha? vyk?zat.
      Nadporu??k Kol?? vypr?v?l si s Wolfem jen pov?echn? o ur?it?ch p??padech, kter? zpozoroval. Jisto v?ak bylo, ?e takov?mi p??pady byla p?epln?na cel? vojensk? spr?va. Za??nalo to ??etn?m ?ikovatelem u n?jak? ne??astn? kumpanie a kon?ilo to k?e?kem v gener?lsk?ch epulet?ch, kter? si d?lal z?soby na pov?le?nou zimu.
      Vojna vy?adovala udatnost i v kr?de?i.
      Intendanti d?vali se l?skypln? na sebe, jako by cht?li ??ct: Jsme jedno t?lo a jedna du?e, kradem, kamar?de, podv?d?me, brat?e, ale nepom??e? si, proti proudu je t??ko plovat. Kdy? ty nevezme?, vezme druh? a je?t? o tob? ?ekne, ?e proto u? nekrade?, pon?vad? sis u? nahrabal toho dost.
      Do vag?nu vkro?il p?n s ?erven?mi a zlat?mi lampasy. Byl to op?t jeden z gener?l? proj??d?j?c?ch se po v?ech trat?ch na inspekci.
      "Sedn?te si, p?nov?," pokynul vl?dn?, maje radost, ?e p?ekvapil op?t n?jak? e?alon, o kter?m nev?d?l, ?e tam bude st?t.
      Kdy? hejtman S?gner cht?l mu podati raport, m?vl jen rukou: "V?? e?alon nen? v po??dku. V?? e?alon nesp?. V?? e?alon m? ji? sp?t. V e?alonech se m? sp?t, kdy? stoj? na n?dra??, jako v kas?rn?ch - v dev?t hodin."
      Mluvil ?se?n?: "P?ed dev?tou hodinou vyvede se mu?stvo na latr?ny za n?dra??m - a potom se jde sp?t. Jinak mu?stvo v noci zne?ist? tra?. Rozum?te, pane hejtmane? Opakujte mn? to. Nebo neopakujte mn? to a ud?lejte mn? to, jak si p?eji. Odtroubit alarm, hn?t to na latr?ny, zatroubit ?trajch a sp?t, kontrolovat, kdo nesp?. Trestat! Ano! Je to v?echno? Ve?e?i rozdat v ?est hodin."
      Mluvil nyn? o n??em v minulosti, o tom, co se nestalo, co bylo jaksi za n?jak?m druh?m rohem. St?l tu jako p??zrak z ???e ?tvrt? dimenze.
      "Ve?e?i rozdat v ?est hodin," pokra?oval d?vaje se na hodinky, kter? ukazovaly deset minut po jeden?ct? hodin? no?n?. "Um halb neune Alarm, Latrinenschei?en, dann schlafen gehen. K ve?e?i zde v ?est hodin gul?? s brambory m?sto patn?cti deka ement?lsk?ho s?ra."
      Potom n?sledoval rozkaz uk?zat pohotovost. Op?t dal tedy hejtman S?gner zatroubit alarm a inspek?n? gener?l, d?vaje se na se?azov?n? batali?nu do ?iku, proch?zel se s d?stojn?ky a neust?le k nim mluvil, jako by to byli n?jac? idioti a nemohli to hned pochopit, p?i?em? ukazoval na ru?i?ky hodinek: "Also, sehen sie. Um halb neune schei?en und nach einer halben Stunde schlafen. Das gen?gt vollkommen. V t?to p?echodn? dob? m? beztoho mu?stvo ??dkou stolici. Hlavn? kladu d?raz na sp?nek. To je posila k dal??m pochod?m. Dokud je mu?stvo ve vlaku, mus? si odpo?inout. Jestli nen? dosti m?sta ve vag?nech, mu?stvo sp? partienweise. Jedna t?etina mu?stva ve vag?nu si lehne pohodln? a sp? od dev?ti do p?lnoci, a ostatn? stoj? a d?vaj? se na n?. Pak prvn? vyspal? d?laj? m?sto druh? t?etin?, kter? sp? od p?lnoci do t?et? hodiny rann?. T?et? partie sp? od t?? do ?esti, pak je bud??ek a mu?stvo se myje. P?i j?zd? z vag?n? ne-se-ska-ko-vat! Postavit p?ed e?alon patroly, aby mu?stvo p?i j?zd? ne-se-ska-ko-va-lo! Jestli voj?kovi zl?me nohu nep??tel...," gener?l poklepal si p?itom nohu, "jest to n?co chvalitebn?ho, ale mrza?it se zbyte?n?m seskakov?n?m v pln? j?zd? z vag?n? jest trestuhodn?. - To je tedy v?? batali?n?" t?zal se hejtmana S?gnera, pozoruje ospal? postavy mu?stva, z nich? mnoz? nemohli se udr?et, a vyburcov?ni ze sp?nku, z?vali na sv???m no?n?m vzduchu. "To je, pane hejtmane, z?vaj?c? batali?n. Mu?stvo mus? j?t v dev?t hodin spat "
      Gener?l se postavil p?ed 1 i. kumpanii, kde st?l na lev?m k??dle ?vejk, kter? z?val na cel? kolo a dr?el si p?itom zp?sobn? ruku na ?stech, ale zpod ruky oz?valo se takov? bu?en?, ?e nadporu??k Luk?? se t??sl, aby gener?l nev?noval tomu bli??? pozornost. Napadlo mu, ?e ?vejk z?v? schv?ln?. A gener?l, jako by to znal, oto?il se k ?vejkovi a p?istoupil k n?mu: "B?hm oder Deutscher?"
      "B?hm, melde gehorsam, Herr Generalmajor."
      "Dobr?e," ?ekl gener?l, kter? byl Pol?k a znal trochu ?esky, "ty rzve? na sena jako krawa. Stul pysk, dr? gubu, nebu?! B?l jsi u? na l?trin??"
      "Nebyl, poslu?n? hl?s?m, pane gener?lmajor."
      "Pro? jsi ne?el ?r?? s ostatn?mi men?i?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane gener?lmajor, na man?vrech u P?sku ??kal n?m pan plukovn?k Wachtl, kdy? mu?stvo v dob? rastu se rozl?zalo po ?itech, ?e voj?k nesm? po??d myslet jen na ?ajseraj, voj?k ?e m? myslet na bojov?n?. Ostatn?, poslu?n? hl?s?m, co bychom tam na t? latr?n? d?lali? Nen? z ?eho tla?it. Podle mar?r?ty m?li jsme u? dostat na n?kolika stanic?ch ve?e?i, a nedostali jsme nic. S pr?zdn?m ?aludkem na latr?nu nelez!"
      ?vejk objasniv prost?mi slovy panu gener?lovi v?eobecnou situaci, pod?val se tak n?jak d?v?rn? na n?ho, ?e gener?l vyc?til ??dost, aby jim v?em pomohl. Kdy? u? je rozkaz j?t na latr?nu organizovan?m pochodem, tak u? ten rozkaz mus? b?t tak? vnit?n? n???m podep?en.
      "Po?lete to v?echno op?t do voz?," ?ekl gener?l k hejtmanovi S?gnerovi; "jak to p?ijde, ?e se nedostala ve?e?e? V?echny e?alony proj??d?j?c? touto stanic? mus? dostat ve?e?i. Zde je z?sobovac? stanice. To jinak nelze. Jest ur?it? pl?n."
      Gener?l ?ekl to s takovou jistotou, kter? znamenala, ?e jest sice ji? k jeden?ct? hodin? no?n?, ve?e?e ?e m?la b?t v ?est hodin, jak ji? prve poznamenal, tak?e nic jin?ho nezb?v? ne? zadr?et vlak p?es noc a p?es den do ?esti hodin ve?era, aby dostali gul?? s bramborem.
      "Nic nen? hor??ho," ?ekl s ohromnou v??nost?, "ne? ve v?lce zapom?nat p?i doprav? vojsk na jich z?sobov?n?. Mou povinnost? je dov?d?t se pravdy, jak to vlastn? v kancel??i n?dra?n?ho velitelstv? vyhl???. Nebo?, p?nov?, n?kdy jsou vinni velitel? e?alon? sami. P?i revizi stanice Suboti?t? na ji?n? dr?ze bosensk? zjistil jsem, ?e ?est e?alon? nedostalo ve?e?i, pon?vad? o ni zapomn?li velitel? e?alon? ??dat. ?estkr?t se na stanici va?il gul?? s brambory, a nikdo o n?j ne??dal. Vyl?vali ho na hromady. Byl to, p?nov?, u?in?n? krecht na brambory s gul??em, a t?i stanice d?l ?ebrali voj?ci z e?alon?, kter? projely kolem hromad a kopc? s gul??em v Suboti?ti, na n?dra?? o kus chleba. Zde, jak vid?te, nebyla vinna vojensk? spr?va."
      M?vl prudce rukou: "Velitel? e?alon? nedost?li sv?m povinnostem. Poj?me do kancel??e."
      N?sledovali ho, p?em??lej?ce o tom, pro? se v?ichni gener?lov? zbl?znili.
      Na velitelstv? se objevilo, ?e opravdu o gul??i se nic nev?. M?l se pravda zde va?it dnes pro v?echny e?alony, kter? projedou, ale pak p?i?el rozkaz ode??st ve vnit?n?m ??tov?n? z?sobov?n? vojsk po 72 h za ka?d?ho voj?ka, tak?e ka?d? ??st proj??d?j?c? m? k dobru 72 h za mu?e, kter?? obdr?? od sv?ho intendantstva k v?plat? k nejbli???mu rozd?v?n? ?oldu. Pokud se t?k? chleba, obdr?? mu?stvo ve Watian? na stanici po p?l vece.
      Velitel z?sobovac?ho punktu se neb?l. ?ekl gener?lovi p??mo do o??, ?e se rozkazy m?n? ka?dou hodinu. N?kdy m?v? p?ipravenu pro e?alony men??. P?ijede v?ak sanitn? vlak, vyk??e se vy???m rozkazem, a je konec, e?alon stoj? p?ed probl?mem pr?zdn?ch kotl?.
      Gener?l souhlasn? k?val hlavou a poznamenal, ?e pom?ry se rozhodn? lep??, ze za??tku v?lky bylo mnohem h??. V?echno nejde najednou, k tomu je rozhodn? t?eba zku?enost?, praxe. Teorie vlastn? brzd? praktiku. t?m d?le v?lka potrv?, t?m v?ce se v?echno uvede do po??dku.
      "Mohu v?m d?t praktick? p??klad," ?ekl s velikou rozko??, ?e na n?co znamenit?ho p?i?el. "P?ed dv?ma dny e?alony proj??d?j?c? stanic? Hatvan nedostaly chleba, a vy ho tam z?tra budete fasovat. Poj?me nyn? do n?dra?n? restaurace."
      V n?dra?n? restauraci pan gener?l po?al op?t mluvit o latr?n? a jak to nehezky vypad?, kdy? v?ude po kolej?ch jsou kaktusy. Jedl p?itom biftek a v?em se zd?lo, ?e se mu kaktus p?evaluje v hub?. Na latr?ny kladl takov? d?raz, jako by na nich z?le?elo v?t?zstv? mocn??stv?.
      Vzhledem k nov? vytv??en? situaci s It?li? prohl?sil, ?e pr?v? v latr?n?ch na?eho vojska spo??v? nepop?rateln? na?e v?hoda v italsk? kampani.
      V?t?zstv? Rakouska lezlo z latr?ny.
      Pro pana gener?la bylo v?echno tak jednoduch?. Cesta k v?le?n? sl?v? ?la dle receptu: v ?est hodin ve?er dostanou voj?ci gul?? s brambory, o p?l dev?t? se vojsko v latr?n? vykad? a v dev?t jde spat. P?ed takov?m vojskem nep??tel prch? v d?su.
      Gener?lmajor se zamyslil, zap?lil si operas a d?val se do stropu dlouho a dlouho. Vzpom?nal, co by je?t? ?ekl, kdy? u? je zde, a ??m by pou?il d?stojn?ky e?alonu.
      "J?dro va?eho batali?nu je zdrav?," ?ekl n?hle, kdy? v?ichni ?ekali, ?e se bude je?t? d?l d?vat do stropu a ml?et, "v?? ?tand je v ?pln?m po??dku. Ten mu?, s kter?m jsem mluvil, pod?v? svou p??most? a vojensk?m dr?en?m nejlep?? nad?je za cel? batali?n, ?e bude z?pasit do posledn? kr?p?je krve."
      Odml?el se a d?val se op?t do stropu op?en o lenoch ?idle, a pak pokra?oval v t??e pozici, p?i?em? jedin? poru??k Dub pod pudem sv? otrock? du?e d?val se s n?m na strop: "V?? batali?n pot?ebuje v?ak toho, aby jeho ?iny nep?e?ly v zapomenut?. Batali?ny va?? brig?dy maj? ji? svou historii, ve kter? mus? v?? batali?n pokra?ovat. A v?m pr?v? sch?z? mu?, kter? by vedl p?esn? z?znamy a sepisoval d?jiny batali?nu. K n?mu mus? j?t v?echny nitky, co kter? kumpanie batali?nu vykonala. Mus? to b?t inteligentn? ?lov?k, ??dn? hovado, ??dn? kr?va. Pane hejtmane, vy mus?te jmenovati v batali?nu batalionsgeschichtsschreibra."
      Potom d?val se na hodiny na st?n?, jich? ru?i?ky p?ipom?naly cel? ospal? spole?nosti, ?e u? je ?as se rozej?t.
      Gener?l m?l na trati sv?j inspek?n? vlak a po??dal p?ny, aby ho ?li doprovodit do jeho spac?ho vag?nu.
      Velitel n?dra?? si vzdychl. Gener?l si nevzpomn?l, ?e m? platit za biftek a l?hev v?na. Mus? to zas zaplatit s?m. Takov?ch n?v?t?v je denn? n?kolik. U? na to praskly dva vozy se senem, kter? dal zat?hnout na slepou kolej a kter? prodal firm? L?wenstein, vojensk?m dodavatel?m sena, jako se prod?v? ?ito nastojat?. Er?r zas ty dva vag?ny od nich koupil, ale on je tam nechal pro jistotu d?l st?t. Snad je bude muset zas jednou odprodat firm? L?wenstein.
      Zato v?ak v?echny vojensk? inspekce proj??d?j?c? touto hlavn? stanic? v Pe?ti ??kaly, ?e se tam u velitele n?dra?? dob?e pije a j?.
      -
      R?no st?l je?t? e?alon na n?dra??, byl bud??ek, voj?ci se myli u pump z es??lk?, gener?l se sv?m vlakem je?t? neodjel a ?el revidovat osobn? latr?ny, kam chodili dle denn?ho rozkazu po batali?nu hejtmana S?gnera "Schwarmweise unter Kommando der Schwarmkommandanten", aby m?l pan gener?lmajor radost. Aby pak m?l tak? radost poru??k Dub, sd?lil mu hejtman S?gner, ?e m? on dnes inspekci.
      Poru??k Dub dohl??el tedy nad latr?nami.
      T?hl? dlouh? latr?na o dvou ?ad?ch pojmula dva ?varmy jedn? kumpanie.
      A nyn? voj?ci p?kn? jeden vedle druh?ho sed?li na bobku nad vyh?zen?mi p??kopy, jako vla?tovky na telegrafn?ch dr?tech, kdy? se chystaj? na podzim na cestu do Afriky.
      Ka?d?mu vy?uhovala kolena ze spu?t?n?ch kalhot, ka?d? m?l ?emen kolem krku, jako kdyby se cht?l ka?dou chv?li ob?sit a ?ekal na n?jak? povel.
      Bylo v tom v?em vid?t vojenskou ?eleznou discipl?nu, organizovanost.
      Na lev?m k??dle sed?l ?vejk, kter? se sem p?ipletl, a se z?jmem si p?e??tal ?tr?ek pap?rku, vytr?en?ho b?hv? z jak?ho rom?nu R??eny Jesensk?:
       ...dej??m penzion?t? bohu?el d?my
       em neur?it?, skute?n? snad v?ce
       r? v?t?inou v sebe uzav?eny ztr?t
       h menu do sv?ch komnat, aneb se
       sv?r?zn? z?bav?. A utrousily-li t
       ?el ?lov?k jen a pouze stesk na ct
       se lep?ilo, neb necht?la tak ?sp??n?
       covati, jak by samy si p??ly.
       nic nebylo pro mlad?ho K?i?ku
      Kdy? odtrhl o?i od ?tr?ku, pod?val se mimod?k k v?chodu latr?ny a podivil se. Tam st?l v pln? par?d? pan gener?lmajor od v?erej?ka z noci se sv?m adjutantem a vedle nich poru??k Dub horliv? jim cosi vykl?daje.
      ?vejk rozhl?dl se kolem sebe. V?echno sed?lo klidn? d?l nad latr?nou a jen ?ar?e byly jaksi strnul? a bez hnut?.
      ?vejk vyc?til v??nost situace.
      Vysko?il, tak jak byl, se spu?t?n?mi kalhotami, s ?emenem kolem krku, upot?ebiv je?t? v posledn? chv?li ?tr?ku pap?ru, a za?val: "Einstellen! Auf! Habacht! Rechts schaut!" A salutoval. Dva ?varmy se spu?t?n?mi kalhotami a s ?emeny kolem krku se zvedly nad latr?nou.
      Gener?lmajor p??v?tiv? se usm?l a ?ekl: "Ruht, weiter machen!" Des?tn?k M?lek dal prvn? p??klad sv?mu ?varmu, ?e mus? op?t do p?vodn? pozice. Jen ?vejk st?l a salutoval d?l, nebo? z jedn? strany bl??il se k n?mu hroziv? poru??k Dub a z druh? gener?lmajor s ?sm?vem.
      "V?s j? vid?el v noci," ?ekl k divn? pozit??e ?vejka gener?lmajor; na?e? roz?ilen? poru??k Dub obr?til se ke gener?lmajorovi: "Ich melde gehorsam, Herr Generalmajor, der Mann ist bl?dsinnig und als Idiot bekannt, saghafter Dummkopf."
      "Was sagen Sie, Herr Leutnant?" za?val najednou gener?lmajor na poru??ka Duba a spustil na n?ho, ?e pr?v? naopak. Mu?, kter? zn?, co se pat??, kdy? vid? p?edstaven?ho, a ?ar?e, kdy? ho nevid? a ignoruj?. To je jako v poli. Oby?ejn? voj?k p?ej?m? v dob? nebezpe?? komando. A pr?v? pan poru??k Dub m?l s?m d?t komando, kter? dal tento voj?k: "Einstellen! - Auf! - Habacht! Rechts schaut!"
      "Vytr?el jsi si ar??" ot?zal se gener?lmajor ?vejka.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane gener?lmajor, ?e je v?echno v po??dku."
      "Wiencej ?ra? nie bendze??"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane gener?lmajor, ?e jsem fertig."
      "Dej si tedy h?zny nahoru a postav se potom zas habacht!" Pon?vad? to ,habacht` ?ekl gener?lmajor trochu hlasit?ji, ti nejbli??? po?ali vst?vat nad latr?nou.
      Gener?lmajor p??telsky jim v?ak k?vl rukou a jemn?m otcovsk?m t?nem ?ekl: "Aber nein, ruht, ruht, nor weiter machen."
      ?vejk st?l ji? p?ed gener?lmajorem v pln? par?d? a gener?lmajor ?ekl k n?mu kr?tk? n?meck? proslov: "?cta k p?edstaven?m, znalost dienstreglam? a duchap??tomnost znamen? na vojn? v?echno. A kdy? se s t?m je?t? snoub? state?nost, nen? nep??tele, kter?ho bychom se museli b?ti."
      Obraceje se k poru??kovi Dubovi ?ekl, ??ouchaje prstem ?vejka do b?icha: "Poznamenejte si: tohoto mu?e p?i p?ibyti na front neprodlen? befedrovat a p?i nejbli??? p??le?itosti navrhnout k bronzov? medalii za p?esn? kon?n? slu?by a znalost... Wissen Sie doch, was ich schon meine... Abtreten!"
      Gener?lmajor vzdaloval se z latr?ny, kde zat?m poru??k Dub, aby to gener?lmajor sly?el, d?val hlasit? rozkazy: "Erster Schwarm auf! Doppelreihen... Zweiter Schwarm..."
      ?vejk ode?el zat?m ven, a kdy? ?el kolem poru??ka Duba, vysekl mu sice jak n?le?it? ?est, ale poru??k Dub p?ece ?ekl "Herstellt", a ?vejk musel salutovat znova, p?i?em? musel op?t sly?et: "Zn?? mne? Nezn?? mne! Ty mne zn?? z t? dobr? str?nky, a? mne ale pozn?? z t? ?patn? str?nky, j? t? p?inut?m a? k pl??i!"
      ?vejk odch?zel kone?n? k sv?mu vag?nu a p?itom si pomyslil: Jednou byl, kdy? jsme je?t? byli v Karl?n? v kas?rn?ch, lajtnant Chudav? a ten to ??kal jinak, kdy? se roz??lil: "Ho?i, pamatujte si, kdy? mne uvid?te, ?e jsem svin? na v?s a tou svin? ?e z?stanu, dokud vy budete u kompanie."
      Kdy? ?el ?vejk kolem ?t?bn?ho vag?nu, zavolal na n?ho nadporu??k Luk??, aby vy??dil Balounovi, ?e si m? posp??it s tou k?vou a ml??nou konzervu aby op?t p?kn? zav?el, aby se nezkazila. Baloun toti? va?il na mal?m lihov?m samova?i?i ve vag?n? u ??etn?ho ?ikovatele Va?ka k?vu pro nadporu??ka Luk??e. Kdy? to ?el ?vejk vy??dit, seznal, ?e zat?m za jeho nep??tomnosti pije cel? vag?n k?vu.
      K?vov? i ml??n? konzerva nadporu??ka Luk??e byly ji? polopr?zdn? a Baloun, srkaje ze sv?ho ??lku k?vu, hrabal l?i?kou v ml??n? konzerv?, aby si je?t? k?vu zlep?il.
      Kucha? okultista Jurajda s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem slibovali navz?jem, ?e a? p?ijdou k?vov? a ml??n? konzervy, ?e se to panu nadporu??kovi Luk??ovi vynahrad?.
      ?vejkovi byla t?? nab?dnuta k?va, ale ?vejk odm?tl a ?ekl k Balounovi: "Pr?v? p?i?el rozkaz od ?t?bu arm?dy, ?e ka?d? pucflek, kter? zpronev??? sv?mu ofic?rovi ml??nou a k?vovou konzervu, m? bejt neprodlen? b?hem 24 hodin pov??en. To ti m?m vy??dit od pana obrlajtnanta, kerej si t? p?eje vid?t okam?it? s k?vou."
      Ulekan? Baloun vytrhl telegrafistovi Chodounsk?mu porci, kterou mu pr?v? p?ed chv?l? nalil, postavil to je?t? oh??t, p?idal konzervovan?ho ml?ka a upaloval s t?m do ?t?bn?ho vag?nu.
      S vypoulen?ma o?ima podal k?vu nadporu??kovi Luk??ovi, p?i?em? mu hlavou kmitla my?lenka, ?e nadporu??k Luk?? mu mus? vid?t na o??ch, jak hospoda?il s jeho konzervami.
      "J? jsem se zdr?el," koktal, "pon?vad? jsem je nemohl votev??t."
      "Tos asi ml??nou konzervu prolil, vid?" ot?zal se nadporu??k Luk??, up?jeje k?vu, "nebo jsi ji ?ral po l??c?ch jako pol?vku. V??, co t? ?ek??!"
      Baloun si vzdychl a zab?doval: "M?m t?i d?ti, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant "
      "Dej si pozor, Baloune, je?t? jednou t? varuji p?ed tvou hltavost?. Ne??kal ti ?vejk nic?"
      "Do 24 hodin mohl bych b?t pov??en," smutn? odpov?d?l Baloun, kl?t? cel?m t?lem.
      "Nekla? se mn? tady, hlup?ku," ?ekl s ?sm?vem nadporu??k Luk??, "a polep?i se. Vypus? u? z hlavy tu ?ravost a ?ekni ?vejkovi, aby se poohl?dl n?kde po n?dra?? nebo v okol? po n??em dobr?m k j?dlu. Dej mu tady des?tku. Tebe nepo?lu. Ty bude? chodit a? tenkr?t, kdy? u? bude? na?ranej k prasknut?. Nese?ral jsi mn? tu krabi?ku sardinek? Ty ??k??, ?es nese?ral. P?ines mn? ji uk?zat!"
      Baloun vy??dil ?vejkovi, ?e mu pos?l? pan obrlajtnant des?tku, aby mu sehnal n?kde po n?dra?? n?co dobr?ho k j?dlu, s povzdechem vyt?hl z nadporu??kova kuf??ku krabi?ku sardinek a se st?sn?n?m pocitem nesl k prohl?dce k nadporu??kovi.
      Tak se chud?k t??il, ?e snad nadporu??k Luk?? u? na ty sardinky zapomn?l, a te? je v?emu konec. Nadporu??k si je asi nech? ve vag?n? a p?iprav? ho o n?. C?til se okraden.
      "Zde jsou, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, va?e sardinky," ?ekl s trpkost?, odevzd?vaje je majiteli. "M?m je votev??t?"
      "Dob?e, Baloune, neotv?rej nic a odnes je zas na m?sto. Cht?l jsem se jen p?esv?d?it, jestli jsi se do nich nepod?val. Tak se mn? zd?lo, kdy? jsi p?inesl k?vu; ?e m?? n?jak mastnou hubu jako od oleje. ?vejk u? ?el?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e u? se vypravil," rozjasn?n? hl?sil Baloun. "?ekl, ?e pan obrlajtnant bude spokojen a ?e panu obrlajtnantovi budou v?ichni z?vid?t. ?el n?kam z n?dra?? a ??kal, ?e to tady zn? a? za R?ko?palotu. Kdyby snad vlak bez n?ho odjel, ?e se p?id? k automobilov? kolon? a dohon? n?s na nejbli??? stanici automobilem. Abychom byli o n?j bez starosti, on v?, co je jeho povinnost, i kdyby si m?l na sv? outraty vz?t fiakra a ject s n?m za e?alonem a? do Hali?e. D? si to potom strhovat z l?nunku. Rozhodn? nem?te pr? m?t o n?ho starost, pane obrlajtnant."
      "Jdi pry?," ?ekl smutn? nadporu??k Luk??.
      P?inesli zpr?vu z kancel??e velitelstv?, ?e se pojede a? odp?ldne ve dv? hodiny na G?d?ll?-Asz?d a ?e se fasuje pro d?stojn?ky na n?dra??ch po dvou litrech ?erven?ho v?na a l?hev ko?aku. ??kalo se, ?e je to n?jak? ztracen? z?silka pro ?erven? k???. A? se to m?lo jak chce, spadlo to p??mo z nebe a ve ?t?bn?m vag?n? bylo veselo. Ko?ak m?l t?i hv?zdi?ky a v?no bylo zn?mky Gumpoldskirchen.
      Jen nadporu??k Luk?? byl st?le n?jak zara?en. Uplynula ji? hodina, a ?vejk st?le ne?el. Potom je?t? p?l hodiny, a p?ibli?oval se k ?t?bn?mu vag?nu podivn? pr?vod, kter? vy?el z kancel??e n?dra?n?ho velitelstv?.
      Nap?ed ?el ?vejk, v??n? a vzne?en?, jako prvn? k?esan? mu?edn?ci, kdy? je t?hli do ar?ny.
      Po obou stran?ch ma?arsk? honv?d s nasazen?m bod?kem. Na lev?m k??dle ?eta? z velitelstv? n?dra?? a za nimi n?jak? ?ena v ?erven? sukni s varh?nky a mu? v ?i?m?ch s kulat?m klobou?kem a podbit?m okem, kter? nesl ?ivou, k?i??c?, vyd??enou slepici.
      V?echno to lezlo do ?t?bn?ho vag?nu, ale ?eta? za?val ma?arsky na mu?e se slepic? a s ?enou, aby z?stali dole.
      Uvid?v nadporu??ka Luk??e, ?vejk po?al velev?znamn? mrkat.
      Meta? cht?l mluvit s velitelem 11. mar?kumpanie. Nadporu??k Luk?? p?evzal od n?ho spis velitelstv? stanice, kde ?etl zblednuv:
      Veliteli 11. mar?kumpanie N pochodov?ho praporu 91. p???ho pluku k dal??mu ??zen?.
      P?edv?d? se p???k ?vejk Josef, dle ud?n? ordonance t??e mar?kumpanie N pochodov?ho praporu 91. p???ho pluku, pro zlo?in loupe?e, sp?chan? na man?el?ch Istv?nov?ch v I?atar?a v raj?n? velitelstv? n?dra??.
      D?vody: P???k ?vejk Josef, zmocniv se slepice pob?haj?c? za domkem man?el? Istv?nov?ch v I?atar?a v raj?n? velitelstv? n?dra?? a n?le?ej?c? Istv?n man?el?m (v origin?le slavn? utvo?en? nov? n?meck? slovo "Istvangatten") a zadr?en jsa majitelem, kter? mu slepici odebrati cht?l, zabr?nil tomu, ude?iv majitele Istv?na slepic? p?es prav? oko, a zadr?en p?ivolanou hl?dkou, byl dopraven k sv? ??sti, p?i?em? slepice vr?cena majiteli.
      Podpis d?stojn?ka konaj?c?ho slu?bu
      Kdy? nadporu??k Luk?? podpisoval stvrzenku o p?ijet? ?vejka, zat??sla se pod n?m kolena.
      ?vejk st?l tak bl?zko, ?e vid?l, jak nadporu??k Luk?? zapomn?l p?ipsat datum.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ozval se ?vejk, "?e je dnes dvac?t?ho ?tvrt?ho. V?era bylo 23. kv?tna, kdy n?m It?lie vypov?d?la v?lku. Jak jsem te? byl venku, tak se vo ni?em jin?m nemluv?."
      Honv?di s ?eta?em ode?li a dole z?stali jen Istv?novi man?el?, kte?? cht?li st?le l?zt do vozu.
      "Kdybyste m?l, pane obrlajtnant, u sebe je?t? p?tku, tak bychom mohli tu slepici koupit. Von ten lump chce za ni patn?ct zlatejch, ale do toho si po??t? des?tku za to svoje modr? voko," ?ekl ?vejk vypravovatelsk?m t?nem, "ale j? mysl?m, pane obrlajtnant, ?e deset zlatejch za takov? pitom? voko je moc. To vyrazili u Star? pan? soustru?n?kovi Mat?j? celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s ?esti zubama, a tenkr?t m?ly pen?ze v?t?? cenu ne? dnes. S?m Wohlschl?ger v??? za ?tyry zlatky. - Poj? sem," k?vl ?vejk na mu?e s podbit?m okem a se slepic?, "a ty, babo, tam z?sta?!"
      Mu? vstoupil do vozu. "Von um? trochu n?mecky," poznamenal ?vejk, "a rozum? v?em nad?vk?m a tak? s?m um? obstojn? n?mecky nad?vat. - Also zehn Gulden," obr?til se na mu?e, "f?nf Gulden Henne, f?nf Auge. ?t forint, vid??, kikiriki, tit forint kukuk, igen? Tady je ?t?bsvag?n, zlod?ji. Dej sem slepici!"
      Vstr?il p?ekvapen?mu mu?i do ruky des?tku, vzal mu slepici, zakroutil j? krk a pak ho vystr?il z vag?nu, podav mu p??telsky ruku, kterou pot??sl siln?: "J? napot, bar?tom, adieu, lez ku sv? b?b?. Nebo t? sraz?m dol?. - Tak vid?te, pane obrlajtnant, ?e se d? v?echno urovnat," ?ekl ?vejk k nadporu??kovi Luk??ovi, "nejlep?? je, kdy? se v?echno obejde bez skand?lu, bez velk?ch ceremoni?. Nyn? s Balounem v?m uva??me takovou slepi?? pol?vku, ?e ji bude c?tit a? do Sedmihradska."
      Nadporu??k Luk?? ji? nevydr?el a vyrazil ?vejkovi ne??astnou slepici z ruky a pak se rozk?ikl: "V?te, ?vejku, co zaslou?? ten voj?k, kter? v dob? v?lky loup? m?rn? obyvatelstvo?"
      "?estnou smrt prachem a olovem," slavnostn? odpov?d?l ?vejk.
      "Vy ov?em zaslou??te provaz, ?vejku, nebo? vy jste prvn? za?al loupit. Vy jste, chlape, j? nev?m opravdu, jak v?s m?m nazvat, zapomn?l na svou p??sahu. Mn? se m??e hlava rozto?it."
      ?vejk pod?val se na nadporu??ka Luk??e t?zav?m pohledem a rychle se ozval: "Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem nezapomn?l na p??sahu, kterou n?? v?le?n? lid m? u?init. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem p??sahal slavn? sv?mu nejjasn?j??mu kn??eti a p?nu Franti?ku Josefovi L, ?e v?ren a poslu?en budu tak? gener?l? Jeho Veli?enstva a v?bec v?ech sv?ch p?edstaven?ch a vy???ch poslouchati, je ct?ti a chr?niti, jejich na??zen? a rozkazy ve v?ech slu?b?ch plniti, proti ka?d?mu nep??teli, bud kdo bud a kdekoliv toho po??d? v?le Jeho c?sa?sk?ho a kr?lovsk?ho Veli?enstva, na vod?, pod vodou, na zemi, ve vzduchu, ve dne i v noci, v bitv?ch, ?toc?ch, z?pasech i v jak?chkoliv jin?ch podnic?ch, v?bec na ka?d?m m?st?..."
      ?vejk zvedl slepici se zem? a pokra?oval stoje vzp??men a d?vaje se nadporu??kovi Luk??ovi do o??: "...ka?d?ho ?asu a p?i ka?d? p??le?itosti udatn? a zmu?ile bojovati, ?e sv?ch vojsk, prapor?, korouhv? a d?l nikdy neopust?m, s nep??telem nikdy v nejmen?? srozum?n? nevejdu, v?dy tak se chovati budu, jak toho vojensk? z?kony ??daj? a hodn?m voj?k?m p??slu??, t?mto zp?sobem ?e chci se ct? ??ti a um??ti, k ?emu? mn? dopom?hej b?h. Amen. A tu slepici jsem, poslu?n? hl?s?m, neukradl, neloupil jsem a choval jsem se ??dn?, v?dom sv? p??sahy."
      "Pust?? tu slepici, dobytku," za?val na n?ho nadporu??k Luk??, uhodiv ?vejka spisy p?es ruku, kde dr?el nebo?ku, "pod?vej se na tato akta. Vid??, tady to m?? ?ern? na b?l?m: ,P?edv?d? se p???k ?vejk Josef, dle ud?n? ordonance t??e mar?kumpanie... pro zlo?in loupe?e...` A te? mn? ?ekni, ty marod?re, ty hyeno - ne, j? t? p?ece jen jednou zabiju, zabiju,rozum?? - ?ekni mn?, pitom?e loupe?nick?, jak jsi se tak spustil."
      "Poslu?n? hl?s?m," ?ekl p??v?tiv? ?vejk, "?e se rozhodn? nem??e vo nic jin?ho jednat ne? vo mejlku. Kdy? jsem dostal ten v?? rozkaz, abych v?m n?kde zaopat?il a koupil n?co dobr?ho k sn?dku, tak jsem po?al uva?ovat, co by tak asi bylo nejlep??ho. Za n?dra??m nebylo v?bec nic, jenom ko?sk? sal?m a n?jak? su?en? osl? maso. J? jsem si, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, v?echno dob?e rozv??il. V poli je t?eba n?co velmi v??ivn?ho, aby se mohly l?pe sn??et v?le?n? ?trapy. A tu jsem v?m cht?l ud?lat horizont?ln? radost. Cht?l jsem v?m, pane obrlajtnant, uva?it pol?vku ze slepice."
      "Pol?vku ze slepice," opakoval po n?m nadporu??k, chytaje se za hlavu.
      "Ano, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, pol?vku ze slepice, koupil jsem cibuli a p?t deka nudl?. Zde je to pros?m v?echno. Zde je v t? kapse cibule a v t?to jsou nudle. S?l m?me v kancel??i a pep? taky. Nezb?valo ji? nic jin?ho ne? koupit slepici. ?el jsem tedy za n?dra??m do I?atar?i. Je to vlastn? vesnice, jako by to nebylo ??dn? m?sto, a?koliv je tam naps?no v prvn? ulici I?atar?a v?ro?. Projdu jednu ulici se zahr?dkami, druhou, t?et?, ?tvrtou, p?tou, ?estou, sedmou, osmou, dev?tou, des?tou, jeden?ctou, a? v t?in?ct? ulici na sam?m konci, kde za jedn?m domkem u? za??naly tr?vn?ky, p?slo se a proch?zelo st?do slepic. ?el jsem k nim a vybral jsem tu nejv?t??, nejt????, ra?te se na ni pod?vat, pane obrlajtnant, je to sam? s?dlo, nemus? se ani vohled?vat a pozn? se to hned na prvn? pohled, ?e j? museli sypat hodn? zrn?. Vzal jsem ji tedy, zcela ve?ejn?, u p??tomnosti obyvatelstva, kter? na mne cosi ma?arsky k?i?elo, dr??m ji za nohy a pt?m se n?kolika lid?, ?esky i n?mecky, komu pat?? ta slepice, abych ji mohl od n?ho koupit, kdy? vtom vyb?hne z toho domku na kraji mu? s ?enou a po?ne mn? nap?ed nad?vat ma?arsky a pak n?mecky, ?e jsem mu ukradl za b?l?ho dne slepici. ?ekl jsem mu, aby na mne nek?i?el, ?e jsem posl?n, abych ji v?m koupil, a vypr?v?l jsem mu, jak se v?ci maj?. A ta slepice, jak jsem ji dr?el za nohy, najednou po?ala m?vat k??dly a cht?la vylet?t, a jak jsem ji jen tak lehce dr?el v ruce, vyzvedla mn? ruku a cht?la se usadit sv?mu p?novi na nose. A von hned za?al k?i?et, ?e pr? jsem ho slepic? fl?knut p?es hubu. A ta ?ensk? n?co je?ela a po??d k?i?ela na slepici ,puta, Auta, puta, puta`. Vtom ale u? n?jac? blbci, kte?? tomu nerozum?li, p?iv?d?li na mne patrolu, honv?dy, a j? jsem je s?m vyzval, aby ?li se mnou na bahnhofkomando, aby vy?la moje nevina jako volej nad vodu. Ale s t?m panem lajtnantem, kter? m?l tam slu?bu, nebyla ??dn? ?e?, ani kdy? jsem ho prosil, aby se v?s zeptal, je-li to pravda, ?e jste mne poslal, abych v?m koupil n?co dobr?ho. Je?t? se na mne rozk?ik, abych dr?el hubu, ?e pr? mn? beztoho kouk? z o?? siln? v?tev s dobr?m provazem. Von byl patrn? v n?jakej moc ?patnej n?lad?, kdy? mn? pov?dal, ?e takhle vypasenej m??e bejt jen voj?k, kerej loup? a krade. Vono prej u? je na stanici v?c st??nost?, p?edev??rem prej se ztratil n?kde vedle n?komu krocan, a kdy? jsem mu ?ekl, ?e jsme tu dobu byli je?t? v R?bu, tak ?ekl, ?e takov? vejmluva na n?ho neplat?. Tak m? poslali k v?m a je?t? se tam na mne rozk?ikl, kdy? jsem ho nevid?l, jeden frajtr, jestli prej nev?m, koho m?m p?ed sebou. utek jsem mu, ?e je gefreiter, kdyby byl u myslivc?, ?e by byl patrollf?hrer a u d?lost?electva oberkanonier."
      "?vejku," ?ekl za chv?li nadporu??k Luk??, "vy u? jste m?l tolik zvl??tn?ch n?hod a nehod, tolik, jak vy ??k?te, ,mejlek` a ,vomyl?`, ?e v?m p?ece snad jen jednou pom??e z t?ch va?ich mal?r? siln? provaz kolem krku s celou vojenskou poctou ve ?tverci. Rozum?te?"
      "Ano, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?tverec z takzvan?ho geschlossene Batalion sest?v? ze ?ty?, v?jime?n? tak? ze t?? nebo p?ti setnin. Porou??te, pane obrlajtnant, d?t do pol?vky z t?to slepice v?ce nudl?, aby byla hust???"
      "?vejku, j? v?m porou??m, abyste u? zmizel i se slepic?, nebo v?m ji otlu?u o hlavu, blb?e jeden..."
      "Dle rozkazu, pane obrlajtnant, ale celer jsem, poslu?n? hl?s?m, nena?el, mrkev tak? ne! D?m bram..."
      ?vejk nedo?ekl ,bor` a vylet?l i se slepic? p?ed ?t?bn? vag?n. Nadporu??k Luk?? vypil najednou vinnou odlivku ko?aku.
      ?vejk zasalutoval p?ed okny vag?nu a odch?zel.
      -
      Baloun chystal se pr?v? po ??astn? skon?en?m du?evn?m boji, ?e otev?e p?ece jen krabi?ku se sardinkami sv?ho nadporu??ka, kdy? se objevil ?vejk se slepic?, co? vzbudilo p?irozen? rozruch u v?ech p??tomn?ch ve vag?n?, a v?ichni se na n?ho tak pod?vali, jako by cht?li s ur?itost? ??ct: Kdes to ukradl?
      "Koupil jsem ji pro pana obrlajtnanta," odpov?d?l ?vejk, vytahuje z kapes cibuli a nudle. "Cht?l jsem mu va?it z n? pol?vku, ale von u? ji nechce, tak mn? ji daroval."
      "Nebyla chc?pl??" ot?zal se podez??vav? ??etn? ?ikovatel Van?k.
      "J? jsem j? s?m zakroutil krk," odpov?d?l ?vejk vytahuje z kapsy n??.
      Baloun vd??n? a z?rove? s v?razem ?cty pod?val se na ?vejka a po?al ml?ky p?ipravovat lihov? samova?i? nadporu??k?v. Pak vzal kofl?ky a dob?hl s nimi pro vodu.
      K ?vejkovi p?ibl??il se telegrafista Chodounsk? a nab?dl se, ?e mu ji pom??e ?kubat, p?i?em? mu za?eptal do ucha intimn? ot?zku: "Je to daleko odtud? Mus? se p?elejzat na dv?r, nebo je to ve volnu?"
      "J? jsem ji koupil."
      "Ale ml?, to jsi kamar?d, my jsme vid?li, jak t? vedli."
      Z??astnil se v?ak horliv? ?kub?n? slepice. K velk?m, slavn?m p??prav?m p?idru?il se i kucha? okultista Jurajda, kter? nakr?jel brambory a cibuli do pol?vky.
      Pe?? vyhozen? z vag?nu vzbudilo pozornost poru??ka Duba, kter? obch?zel vag?ny.
      Zavolal dovnit?, aby se uk?zal ten, kter? ?kube slepici, a ve dve??ch objevil se spokojen? obli?ej ?vejk?v.
      "Co je to?" rozk?ikl se poru??k Dub, zvedaje se zem? u??znutou slepi?? hlavu.
      "To je, poslu?n? hl?s?m," odv?til ?vejk, "hlava slepice druhu ?ern?ch vla?ek. Jsou to, pane lajtnant, velmi dobr? nosnice. Sn??? a? 260 vajec do roka. Ra?te se pros?m pod?vat, jakej m?la bohatej vaje?n?k." ?vejk dr?el poru??kovi Dubov? p?ed nosem st?eva i druh? vnit?nosti ze slepice.
      Dub si odplivl, ode?el a za chv?li se vr?til: "Pro koho bude ta slepice?"
      "Pro n?s, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant. Pod?vejte se, co m? s?dla."
      Poru??k Dub odch?zel bru?e: "U Filippi se sejdeme."
      "Co?e ti ??kal?" obr?til se k ?vejkovi Jurajda. "Ale dali jsme si sch?zku n?kde u Filipy. Von? tihle vzne?en? p?ni bejvaj? oby?ejn? buzeranti."
      Kucha? okultista prohl?sil, ?e jedin? est?ti jsou homosexueln?, co? vypl?v? ji? ze sam? podstaty estetismu.
      ??etn? ?ikovatel Van?k vypr?v?l potom o zneu??v?n? d?tek pedagogy ve ?pan?lsk?ch kl??te??ch.
      A zat?mco se voda v kotl?ku na lihu po?ala va?it, ?vejk se zm?nil o tom, jak jednomu vychovateli sv??ili kolonii opu?t?n?ch v?de?sk?ch d?t? a ten vychovatel celou kolonii zneu?il.
      "Vona je to kolt v??e?, ale nejhor?? je to, kdy? to p?ijde na ?ensk?. V Praze II byly p?ed l?ty dv? vopu?t?n? pani?ky, rozveden?, pon?vad? to byly coury, n?jak? Mourkov? a ?ouskov?, a ty jednou, kdy? kvetly t?e?n? v aleji u Roztok, chytly tam ve?er star?ho impotentn?ho stolet?ho fla?inet??e a vodt?hly si ho do roztock?ho h?je a tam ho zn?silnily. Co ty s n?m d?laly! To je na ?i?kov? pan profesor Axamit a ten tam kopal, hledal hroby skr?enc? a n?kolik jich vybral, a von? si ho, toho fla?inet??e, vodt?hly do jedn? takov? vykopan? mohyly a tam ho d?ely a zneu??valy. A profesor Axamit druhej den tam p?i?el a vid?, ?e n?co le?? v mohyle. Zaradoval se, ale von to byl ten utejranej, umu?enej fla?inet?? vod t?ch rozvedenejch pani?ek. Kolem n?ho byly sam? n?jak? d??vka. Potom ten fla?inet?? na p?tej den um?el, a von? ty potvory byly je?t? tak drz?, ?e mu ?ly na poh?eb. To u? je perverze. - Vosolils to?" obr?til se ?vejk na Balouna, kter? pou?il v?eobecn?ho z?jmu nad vypravov?n?m ?vejkov?m a cosi schov?val do sv?ho ba?ochu, "uka?, co tam d?l??? - Baloune," ?ekl ?vejk v??n?, "co chce? s t?m slepi??m stehnem? Tak se pod?vejte. Ukradl n?m slepi?? stehno, aby si ho potom tajn? uva?il. V??, Baloune, cos to proved? V??, jak se trest? na vojn?, kdy? n?kdo okrade kamar?da v poli. P?iv??e se k hlavn? d?la a chlap se vyst?el? kart??em. Ted u? je pozd? vzdychat. A? potk?me n?kde na front? artil?rii, tak se p?ihl?s?? u nejbli???ho oberfeuerwerkra. Prozat?m ale bude? cvi?it za trest. Lez z vag?nu."
      Ne??astn? Baloun slezl a ?vejk, sed? ve dve??ch vag?nu, komandoval: "Hatit Acht! Ruht! Hatit Acht! Rechts schaut! Hatit Acht! D?vej se op?t p??mo! Ruht! - Ted' bude? d?lat pohyby t?la na m?st?. Rechts um! ?lov??e! Voni jsou kr?va. Jejich rohy maj? se octnout tam, kde m?li d??v prav? rameno. Herstellt! Rechts um! Links um! Halbrechts! Ne tak, vole! Herstellt! Halbrechts! No vid??, mezku, ?e to jde! Halblinks! Links um! Links! Front! Front, blbe! Nev??, co je to front? Gradaus! Kehrt euch! Kniet! Nieder! Setzen! Auf! Setzen! Nieder! Aufl Nieder! Auf! Setzenl Auf! Ruht! Tak vid??, Baloune, to je zdrav?, aspo? vytr?v??!"
      Kolem se po?ali seskupovat v mas?ch a propuk?vat v j?sot.
      "Ud?lejte laskav? m?sto," k?i?el ?vejk, "von bude ma??rovat. Tedy, Baloune, dej si pozor, abych nemusel her?telovat. Nerad zbyte?n? man?aft tr?p?m. Tedy: Direktion Bahnhof! Koukej, kam ukazuju. Marschieren marsch! Glied - halt! St?j, ksakru, nebo t? zav?u! Glied - halt! Kone?n?, ?e jsi se, pitom?e, zastavil. Kurzer Schritt! Nev??, co je to kurzer Schritt? J? ti to uk??u, a? bude? modrej! Voller Schritt! Wechselt Schritt! Ohne Schritt! B?vole jeden! Kdy? ?eknu Ohne Schritt, tak p?ekl?d?? haksny na m?st?."
      Kolem u? byly aspo? dv? kumpanie. Baloun se potil a o sob? nev?d?l a ?vejk velel d?l:
      "Gleicher Schritt! Glied r?ckw?rts marsch! Glied halt! Laufschritt! Glied marsch! Schritt! Glied halt! Ruht! Hatit Acht! Direktion Bahnhof! Laufschritt marsch! Halt! Kehrt euch! Direktion Wagon! Laufschritt marsch! Kurzer Schritt! Glied halt! Ruht! Te? si odpo?ine? chvilku! A pak za?neme nanovo. P?i dobr? v?li se v?echno zm??e."
      "Co se to zde d?je?" ozval se hlas poru??ka Duba, kter? p?ib?hl znepokojen?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," ?ekl ?vejk, "?e se tak trochu cvi??me, abychom nezapomn?li na exec?rku a zbyte?n? neprov?leli drahocennej ?as."
      "Slezte z vag?nu," porou?el poru??k Dub, "u? toho m?m opravdu dost. P?edv?d?m v?s k panu batalionskomandantovi."
      Kdy? se ocitl ?vejk ve ?t?bn?m vag?n?, ode?el nadporu??k Luk?? druh?m v?chodem z vag?nu a ?el na per?n.
      Hejtman S?gner, kdy? mu hl?s?! poru??k Dub o podivn?ch alotri?ch, jak se vyj?d?il, dobr?ho voj?ka ?vejka, byl pr?v? ve velmi dobr? n?lad?, pon?vad? gumpoldskirchen bylo opravdu znamenit?.
      "Tedy vy nechcete zbyte?n? prov?let drahocennej ?as," usm?l se v?znamn?. "Matu?i?, poj?te sem!" Batali?nn? ordonanc obdr?el rozkaz zavolat ?ikovatele od 12. kumpanie Nas?kla, kter? byl zn?m jako nejv?t?? tyran, a zaopat?it ihned ?vejkovi ru?nici.
      "Zde tento mu?," ?ekl hejtman S?gner k ?ikovateli Nas?klovi, "nechce zbyte?n? prov?let drahocenn? ?as. Vezm?te ho za vag?n a hodinu s n?m cvi?te kv?rgrify. Ale beze v?eho milosrdenstv?, bez oddychu. Hlavn? p?kn? za sebou, setzt ab, an, setzt ab! - Uvid?te, ?vejku, ?e se nebudete nudit," ?ekl k n?mu na odchodu. A za chv?li ji? oz?val se za vag?nem drsn? povel, kter? slavnostn? se nesl mezi kolejnicemi. ?ikovatel Nas?klo, kter? pr?v? hr?l jednadvacet a dr?el bank, ?val do bo??ho prostoru: "Beim Fu?! - Schultert! Beim Fu?! Schultert!"
      Pak na chv?li to utichlo a bylo sly?et hlas ?vejk?v, spokojen? a rozv??n?: "To jsem se v?echno u?il v aktivn? slu?b? p?ed l?ty. Kdy? je Beim Fu?!, tak flinta stoj? vop?ena na prav?m boku. ?pi?ka pa?by je v p??m? lini? se ?pi?kou nohou. Prav? ruka je p?irozen? napnuta a dr?? flintu tak, ?e palec vobj?m? lauf, ostatn? prsty musej? sv?rat pa?bu na p?edku, a kdy? je Schultert!, tak je flinta voln? na ?emenu na prav?m rameni a laufm?ndunk nahoru a laufem nazad..."
      "Tak u? dost toho ?van?n?," ozval se op?t povel ?ikovatele Nas?kla. "Hatit Acht! Rechts schaut! Hergot, jak to d?l?te..."
      "Jsem schultert a p?i Rechts schaut! sjede moje prav? ruka po ?emeni dol?, obejmu krk pa?by a hod?m hlavou napravo, na to Hatit Acht! vezmu op?t pravou rukou ?emen a moje hlava hled? p?ed sebe na v?s."
      A zas zn?l hlas ?ikovatel?v: "In die Balanz! Beim Fu?! In die Balanz! Schul-tert! Bajonett auf! Bajonett ab! F?llt das Bajonett! Zum Gebet! Vom Gebet! Kniet nieder zum Gebet! Laden! Schie?en! Schie?en halbrechts! Ziel Stabswagon! Distanz 200 Schritt... Fertig! An! Feuer! Setzt ab! An! Feuer! An! Feuer! Setzt ab! Aufsatz normal! Patronen versorgen! Ruht!" ?ikovatel si kroutil cigaretu.
      ?vejk si mezit?m prohl??el ??slo na ru?nici a ozval se: "4268! Takov? ??slo m?la jedna lokomotiva v Pe?k?ch na dr?ze na 16. koleji. M?li ji odt?hnout do depo v Lys? nad Labem, ku spr?v?, ale vono to tak lehce ne?lo, pon?vad?, pane ?ikovateli, ten strojv?dce, kter? ji tam m?l odt?hnout, m?l velmi ?patnou pam?? na ??sla. Tak ho tra?mistr zavolal do sv? kancel??e a pov?d? mu: ,Na T6. koleji je lokomotiva ??slo 4268. J? v?m, ?e m?te ?patnou pam?? na ??slice, a kdy? se v?m n?jak? ??slo nap??e na pap?r, ?e ten pap?r ztrat?te. Dejte si ale dobr? pozor; kdy? jste tak slabej na ??slice, a j? v?m uk??u, ?e je to velice lehk?, zapamatovat si jak?koliv ??slo. Pod?vejte se: Lokomotiva, kterou m?te odt?hnout do depo v Lys? nad Labem, m? ??slo 4288. Tedy d?vejte pozor: Prvn? ??slice je ?ty?ka, druh? dvojka. Tedy si pamatujte u? 42, to jest dvakr?t 2, to je v po?ad? zep?edu 4, d?leno 2 = 2, a zas m?te vedle sebe 4 a 2. Ted se nelekejte. Kolikr?t jsou dvakr?t 4, vosum, nen?-li? pravda? Tak si vryjte v pam??, ?e vosmi?ka je z ??sla 4268 posledn? v ?ad?. Zb?v? je?t?, kdy? u? si pamatujete, ?e prvn? je 4, druh? 2, ?tvrt? vosum, n?jak chyt?e si zapamatovat tu ?estku, co jde p?ed osmi?kou. A je to stra?n? jednoduch?. Prvn? ??slice je 4, druh? dvojka, ?ty?i a dv? je ?est. Tedy u? jste si jistej, druh? od konce je ?estka, a u? n?m ten po?ad ??sel nikdy nevymiz? z pam?ti. M?te utkv?no v hlav? ??slo 4268. Nebo m??ete tak? doj?t k t?mu? vejsledku je?t? jednodu?ejc...`"
      ?ikovatel p?estal kou?it a vyt?e?til na n?ho o?i a jenom zabreptal: "Kappe ab!"
      ?vejk v??n? pokra?oval: "Von mu tedy za?al vykl?dat ten jednodu??? zp?sob, jak by si zapamatoval ??slo lokomotivy 4268. Vosum bez dvou je 6. Tedy u? zn? 68. 6 bez 2 jsou 4, u? tedy zn? 4-68, a tu dvojku do toho je 4-2-6-8. Nen? tak? p??li? nam?hav?, kdy? se to ud?l? je?t? jinak, pomoc? n?soben? a d?len?. To se dojde taky k takov?mu v?sledku. ,Pamatujte si,` pov?dal ten tra?mistr, ,?e dvakr?t 42 je 84. Rok m? 12 m?s?c?. Vode?te se tedy 12 od 84, a zb?v? n?m 72, od toho je?t? dvan?ct m?s?c?, to je 60, m?me tedy u? jistou ?estku a nulu ?krtneme. Tedy v?me 42 68 4. Kdy? jsme ?krtli nulu, ?krtneme i tu ?ty?ku vzadu, a m?me velice klidn? zase 4268, ??slo lokomotivy, kter? pat?? do depo v Lys? nad Labem. Taky, jak ??k?m, s t?m d?len?m je to lehk?. Vypo??t?me si koeficient podle celn?ho tarifu.` Snad v?m nen? ?patn?, pane feldv?bl. Jestli chcete, tak j? za?nu t?ebas s General de charge! Fertig! Hoch an! Feuer! Hrome! Nem?l n?s pan hejtman pos?lat na slunce! Mus?m pro nos?tka."
      Kdy? p?i?el l?ka?, tak konstatoval, ?e je to bud ??eh slune?n?, nebo akutn? z?n?t mozkov?ch blan.
      Kdy? p?i?el ?ikovatel k sob?, st?l vedle n?ho ?vejk a ?ekl: "Abych v?m to tedy dopov?d?l. Mysl?te, pane ?ikovateli, ?e si to ten strojv?dce zapamatoval? Von si to poplet a zn?sobil to v?echno t?ema, pon?vad? si vzpomn?l na trojici bo??, a lokomotivu nena?el, ta tam je?t? stoj? na trati ??slo 16."
      ?ikovatel zav?el op?t o?i.
      A kdy? ?vejk se vr?til do sv?ho vag?nu, na ot?zku, kde byl tak dlouho, odpov?d?l: "Kdo jin?ho lauf?rit u??, d?l? stokr?t schul-tert!" Vzadu se ve vag?nu t??sl Baloun. Se?ral za nep??tomnosti ?vejkovy, kdy? se ??st slepice ji? uva?ila, p?l ?vejkovy porce.
      -
      P?ed odjezdem vlaku dohonil e?alon sm??en? vojensk? vlak s r?zn?mi ??st?mi. Byli to opozdilci nebo voj?ci ze ?pit?l?, doh?n?j?c? sv? ??sti, i jin? podez?el? individua, vracej?c? se z komand?rovek nebo z arest?.
      Z toho vlaku vystoupil tak? jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? byl ob?alov?n tehdy pro vzpouru, ?e necht?l ?istit z?chody, ale divizijn? soud ho osvobodil, vy?et?ov?n? s n?m bylo zastaveno, a jednoro?n? dobrovoln?k Marek objevil se proto nyn? ve ?t?bn?m vag?n?, aby se hl?sil u batalionskomandanta. Jednoro?n? dobrovoln?k nepat?il toti? doposud nikam, pon?vad? ho vodili z arestu do arestu.
      Hejtman S?gner, kdy? uvid?l jednoro?n?ho dobrovoln?ka a p?ijal od n?ho listiny t?kaj?c? se jeho p??chodu s velmi sekr?tn? pozn?mkou "Politisch verdachtig! Vorsicht!", nebyl p??li? pot??en a na?t?st? si vzpomn?l na latrinengener?la, kter? tak zaj?mav? odporu?oval doplnit batali?n batalionsgeschichtsschreibrem.
      "Jste velice nedbal?, vy jednoro?n? dobrovoln?ku," ?ekl k n?mu, "ve ?kole jednoro??k? byl jste pravou metlou, m?sto toho, abyste hled?l vyniknout a z?skat hodnost, kter? v?m n?le?? dle va?? inteligence, potuloval jste se z arestu do arestu. Regiment se za v?s mus? hanbit, vy jednoro?n? dobrovoln?ku. M??ete v?ak napravit svou chybu, kdy? ??dn?m pln?n?m sv?ch povinnost? ocitnete se op?t v ?ad? t?ch dobr?ch voj?n?. V?nujte sv? s?ly batali?nu s l?skou. Zkus?m to s v?mi. Jste inteligentn? mlad? mu? a jist? m?te i schopnosti ps?t, stylizovat. Pov?m v?m n?co. Ka?d? batali?n v poli pot?ebuje mu?e, kter? by vedl chronologick? p?ehled v?ech ud?lost? v?le?n?ch dot?kaj?c?ch se p??mo vystoupen? batali?nu na poli v?le?n?m. Jest t?eba v?echna v?t?zn? ta?en?, v?echny v?znamn? slavn? chv?le, jich? batali?n se z??ast?uje, p?i nich? hraje vedouc? a vynikaj?c? roli, popsati, pomalu sestavovati p??sp?vek k d?jin?m arm?dy. Rozum?te mn??"
      "Poslu?n? hl?s?m, ano, pane hejtmane, jde o epizody ze ?ivota v?ech ??st?. Batali?n m? sv? d?jiny. Regiment na z?klad? d?jin sv?ch batali?n? sestavuje d?jiny regimentu. Regimenty tvo?? d?jiny brig?dy, d?jiny brig?d d?jiny divize a tak d?le. Vynasna??m se ze v?ech sil, pane hejtmane."
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek dal si ruku na srdce.
      "Budu zaznamen?vati s opravdovou l?skou slavn? dny na?eho batali?nu, zejm?na dnes, kdy je ofenz?va v pln?m proudu a kdy to p?ijde do tuh?ho, kdy pokryje n?? batali?n sv?mi hrdinn?mi syny boji?t?. Sv?domit? zaznamen?m v?ech ud?lost?, kter? se mus? dostavit, aby str?nky d?jin na?eho batali?nu byly napln?ny vav??ny."
      "Budete se nal?zati u ?t?bu batali?nu, jednoro?n? dobrovoln?ku, budete si v??mati, kdo byl navr?en k vyznamen?n?, zaznamen?vat - ov?em dle na?ich pozn?mek - pochody, kter? obzvl??t? by upozornily na vynikaj?c? bojechtivost a ocelovou discipl?nu batali?nu. Nen? to tak lehk?, jednoro?n? dobrovoln?ku, ale douf?m, ?e m?te tolik pozorovac?ho talentu, abyste; dost?vaje ode mne ur?it? direktivy, n?? batali?n povznesl nad ostatn? skupiny. Odes?l?m telegram na pluk, ?e jsem v?s jmenoval batalionsgeschichtsschreiber. Hlaste se u ??etn?ho ?ikovatele Va?ka od 11. kumpanie, aby v?s tam um?stil ve vag?n?. Tam je tak je?t? nejv?c m?sta, a ?ekn?te mu, aby sem ke mn? p?i?el. Ov?em za??slen budete u ?t?bu batali?nu. To se 155 provede rozkazem po batali?nu."
      -
      Kucha? okultista spal. Baloun se st?le t??sl, pon?vad? u? otev?el i nadporu??kovy sardinky, ??etn? ?ikovatel Van?k ?el k hejtmanovi S?gnerovi a telegrafista Chodounsk? spla?il n?kde na n?dra?? tajn? l?hvi?ku borovi?ky, vypil ji, byl nyn? v sentiment?ln? n?lad? a zp?val:
       Dokud v sladk?ch dnech jsem bloudil
       v?rn?m se mn? v?echno zd?lo,
       tu d?chala m? hru? v?rou
       a m? oko l?skou pl?lo.
       V?ak kdy? z?el jsem, cel? zem?
       ?e je zr?dn? jako ?akal,
       zvadla v?ra, zvadla l?ska
       a j? poprv? jsem plakal.
      Potom se zvedl, ?el ke stolu ??etn?ho ?ikovatele Va?ka a napsal na kus pap?ru velk?mi p?smeny:
       ??d?m t?mto zdvo?ile, abych byl jmenov?n
       a befedrov?n na batalionshornistu.
       Chodounsk?, telegrafist
      -
      Hejtman S?gner nem?l p??li? dlouhou rozmluvu s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem. Upozornil ho jedin? na to, ?e prozat?m batalionsgeschichtsschreiber, jednoro?n? dobrovoln?k Marek, bude se nal?zati ve vag?n? se ?vejkem.
      Mohu v?m ??ct jen tolik, ?e ten mu? Marek jest, abych tak ?ekl, podez?el?. Politisch verd?chtig. M?j bo?e! To nen? dnes tak dalece nic divn?ho. O kom se to ne??k?. Jsou takov? r?zn? domn?nky. Vy mn? p?ece rozum?te. Tedy v?s jenom upozor?uji, abyste ho, kdyby snad mluvil n?co, co by, nu rozum?te, hned ho zarazil, abych j? snad tak? nem?l n?jak? nep??jemnosti. ?ekn?te mu prost?, aby zanechal v?ech ?e??, a t?m to bude ji? spraveno. J? ale nemysl?m, abyste snad ke mn? hned b??el. Vy?i?te to s n?m p??telsky, takov? domluva je v?dycky lep?? ne? n?jak? hloup? ud?n?. Zkr?tka, j? si nep?eji nic sly?et, pon?vad?... Rozum?te. Takov? v?c zde pad? v?dycky i na cel? batali?n."
      Kdy? se tedy Van?k vr?til, vzal stranou jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka a ?ekl k n?mu: "?lov??e, vy jste podez?el?, ale to nic nevad?. Jen mnoho tady nemluvte zbyte?n?ho p?ed t?m Chodounsk?m, telegrafistou."
      Sotva to do?ekl, Chodounsk? se p?ivr?voral a padl ??etn?mu ?ikovateli do n?ru?e, vzlykaje opil?m hlasem, co? snad m?l b?ti zp?v:
       Kdy? mne v?echno opustilo,
       j? k tv?m prs?m hlavu sklonil
       na tv?m v?el?m, ?ist?m srdci
       bolestn? jsem slzy ronil.
       A tv?m okem zapl?l ohe?
       jako hv?zda t?pytem leskl?m,
       kor?lov? ?sta ?eptla:
       J? t? nikdy neopust?m.
      "My se nikdy nevopust?me," hul?kal Chodounsk?, "co usly??m u telefonu, hned v?m ?eknu. Vyseru se na p??sahu."
      V kout? se Baloun hr?zou pok?i?oval a po?al se hlasit? modlit: "Rodi?ko bo??, nezam?tej m? prosebn? vol?n?, n?br? vysly? milostiv?, pot?? mne laskav?, pomoz mn? b?dn?mu, jen? k Tob? vol?m s ?ivou v?rou, pevnou nad?j? a horouc? l?skou v slzav?m ?dol? tomto. ?, kr?lovno nebesk?, u?i? p??mluvou svou, abych tak? v milosti bo?? a pod Tvou ochranou a? do konce ?ivota sv?ho setrval..." Blahoslaven? Panna Maria se opravdu za n?ho p?imluvila, nebol ze sv?ho chud?ho ba?ochu vyt?hl za chv?li jednoro?n? dobrovoln?k n?kolik krabi?ek sardinek a rozdal ka?d?mu po jedn?.
      Baloun neohro?en? otev?el kuf??k nadporu??ka Luk??e a vr?til tam z nebe spadl? sardinky.
      Kdy? pak v?ichni si otev?eli olejovky a pochutn?vali si na nich, Baloun p?i?el do poku?en? a otev?el kuf??k i sardinky a hltav? je schlemstnul.
      A tu nejblahoslaven?j?? a nejslad?? Panna Maria se od n?ho odvr?tila, nebol pr?v? kdy? dop?jel olej z plechovky, objevil se p?ed vag?nem batali?nn? ordonanc Matu?i? volaje nahoru: "Baloune, m?? p?in?st sv?mu obrlajtnantovi ty sardinky."
      "T?ch facek," ?ekl ?ikovatel Van?k.
      "S pustejma rukama rad?j tam necho?," radil ?vejk, "vem si aspo? s sebou p?t pr?zdnejch plechovek."
      "Co jste asi ud?lal, ?e v?s b?h tak trest?," poznamenal jednoro?n? dobrovoln?k, "ve va?? minulosti mus? b?t n?jak? velk? h??ch. Nedopustil jste se snad svatokr?de?e a nesn?d jste va?emu far??ovi ?unku v kom?n?? Nevypil jste mu ve sklep? me?n? v?no? Nelez jste snad jako kluk na hru?ky do farsk? zahrady?" Baloun se odkl?til se zoufal?m v?razem v obli?eji, pln?m beznad?jnosti. Ted jeho u?tvan? v?raz mluvil srdcervoucn?: Kdy u? bude konec toho tr?pen??
      "To je to," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, kter? zaslechl slova ne??astn?ho Balouna, "?e vy jste; p??teli, ztratil spojitost s p?nembohem. Vy se neum?te dob?e pomodlit, aby v?s p?nb?h co nejd??v sprovodil ze sv?ta."
      ?vejk k tomu dodal: "Von se Baloun nem??e po??d k tomu vodhodlat, aby sv?j vojensk? ?ivot, svoje vojensk? sm??len?, slova, skutky i smrt svoji vojenskou vodporu?il dobrot? mate?sk?ho srdce nejvy???ho p?naboha, jako to ??k?val ten m?j feldkur?t Katz, kdy? u? za??nal p?eb?rat a vomylem str?il na ulici do n?jak?ho voj?ka."
      Baloun za?p?l, ?e u? ztratil d?v?ru v p?naboha, pon?vad? u? kolikr?t se modlil, aby mu dal tolik s?ly a n?jak mu ten jeho ?aludek sesevrknul.
      "To se nedatuje vod t?hle vojny," zab?doval, "to u? je star?, nemoc, tahle moje ?ravost. Kv?li n? chodila ?ena s d?tma na pout do Klokot."
      "To zn?m," poznamenal ?vejk, "to je u T?bora a maj? tam bohatou Panenku Marii s fale?nejma briliantama, a cht?l ji vokr?st jeden kosteln?k, vodn?kud ze Slovenska. Moc n?bo?nej ?lov?k. Tak tam p?ijel a myslel si, ?e se mu to snad lep?? povede, kdy? bude nap?ed vo?i?t?nej ze v?ech starejch h??ch?, a vyzpov?dal se taky z toho, ?e chce zejtra vokr?st Panenku Marii. Ne?ek ani ?vec, a ne? se pomodlil t?ch t?i sta ot?en???, kter? mu pan p?ter dal, aby mu zat?m neutek, u? ho vyv?d?li kosteln?ci p??mo na ?etnickou stanici."
      Kucha? okultista za?al se s telegrafistou Chodounsk?m h?dat, jestli je to do nebe volaj?c? prozrazen? zpov?dn?ho tajemstv? anebo jestli to stoj? za ?e?, kdy? ?lo o fale?n? brilianty. Nakonec v?ak Chodounsk?mu dok?zal, ?e to byla karma, tedy p?edur?en? osud z dalek? nezn?m? minulosti, kdy snad byl ten ne??astn? kosteln?k ze Slovenska je?t? hlavono?cem na n?jak? ciz? planet?, a stejn? ?e osud ji? d?vno p?edur?il, kdy? sn?d byl ten p?ter z Klokot je?t? t?ebas je?urou, n?jak?m va?nat?m, dnes u? vyhynul?m savcem, ?e mus? on poru?it zpov?dn? tajemstv?, a?koliv z pr?vnick?ho stanoviska d?v? se dle kanonick?ho pr?va absoluce, i kdy? jde o kl??tern? jm?n?.
      K tomuto p?ipojil ?vejk tuto jednoduchou pozn?mku: "Ba jo, ??dnej ?lov?k nev?, co bude vyv?d?t za p?r mili?n? let, a ni?eho se nesm? vod??kat. Obrlajtnant Kvasni?ka, kdy? jsme je?t? slou??vali v Karl?n? u erkencukskomanda, ten v?dycky ??kal, kdy? dr?el ?kolu: ,Nemyslete si, vy hovniv?rov?, vy l?n? kr?vov? a bagounov?, ?e v?m u? tahle vojna skon?? na tomhle sv?t?. My se je?t? po smrti uhl?d?me, a j? v?m ud?l?m takovej vo?istec, ?e z toho budete jeleni, vy svinsk? bando.`"
      Mezit?m Baloun, kter? jsa v ?pln?m zoufalstv? st?le myslel, ?e se jen nyn? o n?m pov?d?, ?e se v?echno t?k? jeho, pokra?oval ve sv? ve?ejn? zpov?di: "Ani Klokoty proti m? ?ravosti nepom?haly. P?ijde ?ena s d?tmi z pouti a u? za?ne po??tat slepice. Sch?z? jedna nebo dv?. Ale j? jsem si nemohl pomoc, j? jsem v?d?l, ?e jsou v dom?cnosti pot?eba kv?li vejc?m, ale vyjdu ven, zakouk?m se na n?, najednou v?m cejt?m v ?aloudku propast, a za hodinu u? je mn? dob?e, u? je slepice vobran?. Jednou kdy? byly v Klokotech, aby se za m? modlily, aby tat?nek zat?m doma nic nese?ral a neud?lal zas novou ?kodu, chod?m po dvo?e, a najednou mn? v?m pad do voka krocan. Tenkr?t jsem to moh vodpykat ?ivotem. Uv?zla mn? z n?ho v krku stehenn? kost, a nebejt m?ho pr??ka, takov?ho mal?ho chlapce, kter? mn? tu kost vyt?h, tak u? jsem tu dnes s v?mi nesed?l a ani se t? sv?tov? vojny nedo?kal. - Ba, ba. Ten m?j pr??ek, ten byl ?ipera. Takovej mali?kej, baculatej, zavalitej, s?delnatej - "
      ?vejk p?istoupil k Balounovi: "Uka? jazyk!" Baloun vypl?zl na ?vejka sv?j jazyk, na?e? ?vejk obr?til se ke v?em, kte?? byli ve vag?nu: "To jsem v?d?l, se?ral i toho sv?ho pr??ka. - P?iznej se, kdys ho se?ral! Kdy? byli zas va?i v Klokotech - vi?."
      Baloun zoufale sepjal ruce a zvolal: "Nechte mne, kamar?di! Je?t? tohle ke v?emu vod svejch kamar?d?."
      "My v?s proto neodsuzujeme," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "naopak je vid?t, ?e z v?s bude dobr? voj?k. Kdy? Francouzi za napoleonsk?ch v?lek obl?hali Madrid, tu ?pan?lsk? velitel Madridu, ne?li by vydal pevnost z hladu, sn?dl sv?ho adjutanta bez sol? "
      "To u? je vopravdu vob??, pon?vad? nasolenej adjutant byl by rozhodn? po??vateln?j?? - Jakpak se jmenuje, pane rechnungsfeldv?bl, ten n?? adjutant od na?eho batali?nu? - Ziegler? To je ??kej takovej uhejb??ek, z toho by se neud?laly porce ani pro jednu mar?kumpa?ku."
      "Pod?vejme se," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k, "Baloun m? v ruce r??enec."
      A opravdu, Baloun ve sv?m nejv?t??m ho?i hledal sp?su v drobn?ch kuli?k?ch z kloko?? od firmy Moritz Ltiwenstein ve V?dni.
      "Ten je taky z Klokot," ?ekl smutn? Baloun. "Ne? mn? ho p?inesly, za?vala dv? housata, ale to nen? ??dn? maso, to je m?kkotina."
      Za chv?li nato p?i?el rozkaz po cel?m vlaku, ?e se za ?tvrt hodiny pojede. Pon?vad? tomu nikdo necht?l v??it, stalo se to, ?e se, p?es ve?kerou ostra?itost, n?kdo leckams zatoulal. Kdy? se vlak hnul, sch?zelo osmn?ct man?k?, mezi nimi ?ikovatel Nas?klo od 12. mar?kumpanie, kter? se je?t?, kdy? vlak u? d?vno zmizel za I?atar?ou, h?dal v mal?m ak?tov?m les?ku za n?dra??m v nehlubok?m ?valu s n?jakou b?hnou, kter? cht?la na n?m p?t korun, kde?to on navrhoval odm?nu za vykovanou ji? slu?bu korunu nebo p?r facek, ke kter?- 161 mu? posledn?mu vyrovn?n? pak nakonec tak? do?lo s takovou vehemenc?, ?e na jej? ?ev po?ali se tam sb?hat z n?dra??.

3. kapitola

Z Hatvanu a? na hranice Hali?e

      Po celou dobu ?elezni?n? p?epravy batali?nu, kter? m?l skl?zet v?le?nou sl?vu, a? projde p??ky od Laborce v?chodn? Hali?? na front, vedly se ve vag?nu, kde byl jednoro?n? dobrovoln?k a ?vejk, op?t podivn? ?e?i, v?cem?n? velezr?dn?ho obsahu, v men??m m???tku, ale m??eme ??ct pov?echn?, d?lo se tak i v jin?ch vag?nech, ba i ve ?t?bn?m vag?nu panovala jak?si nespokojenost, pon?vad? ve F?zesabony p?i?el rozkaz po arm?d? od pluku, ve kter?m se porce v?na sni?ovala d?stojn?k?m o jednu osminku litru. Ov?em ?e p?itom nebylo zapomenuto na mu?stvo, kter?mu se sni?ovala d?vka s?ga o jeden dekagram na mu?e, co? bylo t?m z?hadn?j??m, ?e nikdo nikdy na vojn? s?ga nevid?l.
      Nicm?n? bylo to t?eba ozn?miti ??etn?mu ?ikovateli Bautanzlovi, kter? se t?m c?til stra?n? ura?en a okraden, co? vyj?d?il tak? t?m, ?e s?go je dnes vz?cn? v?c a ?e by za kilo dostal aspo? osm korun.
      Ve F?zesabony p?i?lo se tak? na to, ?e jedna kumpanie ztratila poln? kuchyni, pon?vad? kone?n? se m?l na t?to stanici va?it gul?? s bramborama, na kter? kladl velk? d?raz latrinengener?l. P?tr?n?m vy?lo najevo, ?e ne??astn? poln? kuchyn? v?bec s sebou z Brucku nejela a ?e asi dodnes tam n?kde stoj? za bar?kem 186, opu?t?n? a vychladl?.
      Kuchy?sk? person?l pat??c? k t? poln? kuchyni byl toti? den p?ed odjezdem zav?en na hauptva?e pro bujn? chov?n? ve m?st? a dovedl si to tak za??dit, ?e sed?l je?t? d?l, kdy? u? jeho mar?kumpa?ka proj??d?la Uhry.
      Kumpanie bez kuchyn? byla tedy p?id?lena k druh? poln? kuchyni, co? se neobe?lo ov?em bez h?dky, pon?vad? mezi p?id?len?m mu?stvem z obou kumpani? ku ?kr?b?n? brambor? do?lo k takov?m kontroverz?m, ?e jedni druh?m tvrdili, ?e nejsou takov? hovada, aby se d?eli na druh?ho. Nakonec se vlastn? uk?zalo, ?e s t?m gul??em s bramborama je to vlastn? man?vr, aby si voj?ci zvykli na to, a? v pol? p?ed nep??telem bude se va?it gul??, najednou p?ijde rozkaz "Alles zur?ck!", gul?? z kotl? se vyleje a ??dn? nedostane ani l?znout.
      Tohle byla tedy jak?si pr?prava, ne tak do d?sledk? tragick?, ale p?ece jen pou?n?. Kdy? toti? se m?l ji? gul?? rozd?vat, p?i?el rozkaz "Do vag?n?!" a u? se jelo na Mi?kovec. Ani tam se nerozdal gul??, pon?vad? na trati st?l vlak s rusk?mi vag?ny, proto se mu?stvo nepustilo ven z vag?n? a ponechalo se mu?stvu voln? pole k fantazii, ?e se bude gul?? rozd?vat, a? se vyleze u? v Hali?i z vlaku, kde bude uzn?n gul?? zkysan?m, k po??v?n? neschopn?m, a pak ?e se vyleje.
      Potom vezli gul?? d?l na Tiszaltik, Zombor, a kdy? u? nikdo ne?ekal, ?e se bude gul?? rozd?vat, zastavil se vlak v Nov?m M?st? pod ?iatorem, kde se znova rozd?lal ohe? pod kotli, gul?? se oh??l a byl kone?n? rozd?n.
      Stanice byla p?epln?na, m?ly b?t nap?ed odesl?ny dva vlaky s munic?, za nimi dva e?alony d?lost?electva a vlak s pontonov?mi odd?ly. V?bec mo?no ??ct, ?e zde se shrom??dily vlaky s trupami v?ech mo?n?ch ??st? arm?dy.
      Za n?dra??m m?li honv?dhusa?i v par?d? dva polsk? ?idy, kter?m vyrabovali n??i s ko?alkou, a nyn? m?sto platu, v dobr? n?lad?, bili je po hub?, co? patrn? m?li dovoleno, pon?vad? docela bl?zko st?l jejich rytmistr a p??jemn? se na celou sc?nu usm?val, zat?mco za skladi?t?m n?kolik jin?ch honv?dhusar? sahalo pod sukn? ?ernook?m dceru?k?m bit?ch ?id?.
      Byl zde t?? vlak s odd?len?m aeropl?n?. Na druh?ch kolej?ch st?ly na vag?nech tyt?? p?edm?ty jako aeropl?ny a d?la, jen?e v rozbit?m stavu. Byly to podst?elen? l?tac? stroje, roztrhan? hlavn? haubic. Zat?mco v?echno sv??? a nov? jelo tam nahoru, tyhle zbytky sl?vy jely do vnitrozem? k oprav?m a k rekonstrukc?m.
      Poru??k Dub ov?em voj?k?m, kte?? se kolem rozbit?ch d?l a aeropl?n? shrom??dili, vykl?dal, ?e je to v?le?n? ko?ist, a tak? zpozoroval, ?e kousek d?l stoj? op?t ve skupin? ?vejk a n?co vykl?d?. P?ibl??il se tedy k tomu m?stu a sly?el roz?afn? hlas ?vejk?v: "A? si se to vezme jak chce, je to p?ece jen v?le?n? ko?ist. Vono je to sice na prvn? pohled vo?emetn?, kdy? tady n?kdo ?te na lafet? K. u k. Artilleriedivision. Ale vono.to bude asi tak, ?e to d?lo padlo do rukou Rus? a my jsme si ho museli zas nazp?t vydob?t, a takov? ko?ist je mnohem cenn?j??, pon?vad?... - Pon?vad?," ?ekl slavnostn?, kdy? zpozoroval poru??ka Duba, "nep??teli se nesm? nechat nic v rukou. To m?te jako s P?emy?lem, nebo s t?m voj?kem, ker?mu p?i gefechtu vytrh nep??tel feldfla?ku. To bylo je?t? za napoleonsk?ch v?lek, a ten voj?k v noci odebral se do nep??telsk?ho le?en? a p?ines si zas feldfla?ku nazp?tek a vyd?lal je?t? p?itom, pon?vad? nep??tel na noc fasoval ko?alku."
      Poru??k Dub ?ekl pouze: "Koukejte, a? u? zmiz?te, ?vejku, a? v?s zde u? podruh? nevid?m!"
      "Dle rozkazu, pane lajtnant " A ?vejk odch?zel k druh? skupin? vag?n?, a kdyby ho byl poru??k Dub sly?el, co je?t? dodal, byl by jist? vysko?il z uniformy, a?koliv to bylo zcela nevinn? biblick? r?en?: "Mali?ko, uz??te mne, a op?t mali?ko, a neuz??te mne."
      Poru??k Dub po odchodu ?vejkov? byl ke v?emu je?t? tak pitom?, ?e voj?ky upozor?oval na jeden sest?elen? rakousk? aeropl?n, na jeho? kovov?m r?fu bylo z?eteln? vyzna?eno Wiener Neustadt.
      "Ten jsme Rus?m sest?elili u Lvova," ?ekl poru??k Dub. Tato slova, zaslechl nadporu??k Luk??, kter? se p?ibl??il a hlasit? dodal: "P?i?em? oba ru?t? letci uho?eli."
      Pak odch?zel d?l beze slova, pomysliv si, ?e poru??k Dub jest kus dobytka.
      Za druh?mi vag?ny setkal se se ?vejkem a hled?l se mu vyhnout, pon?vad? na tv??i ?vejkov? p?i pohledu na nadporu??ka Luk??e bylo vid?t, ?e ten mu? toho m? mnoho na srdci, co mu chce ??ci.
      ?vejk ?el p??mo k n?mu: "Ich melde gehorsam, kompanieordonanc ?vejk pros? o dal?? rozkazy. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem v?s ji? hledal ve ?t?bn?m vag?n?."
      "Posly?te, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk?? t?nem naprosto odpuzuj?c?m a nep??telsk?m. "V?te, jak se jmenujete? U? jste zapomn?l, jak jsem v?s nazval?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e sem na takovou v?c nezapomn?l, pon?vad? j? nejsem n?jakej jednoro?n? dobrovoln?k ?elezn?. To jsme tenkr?t, je?t? d?vno p?ed v?lkou, byli v karl?nskejch kas?rn?ch a tam byl n?jakej obrst Fliedler von Bumerang nebo tak n?jank." Nadporu??k Luk?? se mimod?k usm?l tomu ,n?jank` a ?vejk d?l vypr?v?l: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e ten n?? obrst byl p?l va?? vej?ky, nosil plnovous jako kn??e Lobkovic, tak?e vypadal jako vopice, a kdy? se roz??lil, vyskakoval dvakr?t tak vysoko, jak byl,s?m vysokej, tak?e jsme mu ??kali kau?ukovej d?dek. Tenkr?t byl n?jakej Prvn? m?j a my jsme m?li beraj?aft, a von k n?m dr?el p?edt?m ve?er na n?dvo?? velikou ?e?, ?e proto zejtra mus?me vostat v?ichni v kas?rn?ch a nehnout se ven, abychom mohli na nejvy??? rozkaz, v p??pad? pot?eby, v?echnu tu socialistickou bandu post??let. Proto taky, kterej voj?k m? dneska p?es?as a nevr?t? se do kas?ren a nat?hne to a? na druhej den, ten ?e proved zem?zradu, pon?vad? takovej vo?ralej chlap netref? ani jednoho ?lov?ka, kdy? budou salvy, a je?t? bude st??let do vzduchu. Tedy ten jednoro??k ?elezn? vr?til se do cimry a pov?d?, ?e m?l p?eci jen kau?ukovej d?dek dobrej n?pad. Dy? vono je to celkem pravda, zejtra p?ece nikoho do kas?ren nepust?ji, tak je nejlep?? v?bec nep?ij?t, a taky to, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, uskute?nil jako jedno v?no. Ale ten obrst Fliedler, to v?m byl takov? potvora mizern?, dej mu p?mbu nebe, ?e chodil druhej den po Praze a hledal n?koho, kdo se vodv??il z na?eho regimentu vyl?zt z kas?ren, a n?kde u Pra?n? br?ny potkal taky ??astn? ?elezn?ho a hned na n?ho spustil: ,J? ti t?m, j? ti n?u??m, j? ti dvakr?t oslat?m!` ?ekl mu toho je?t? v?c a spakoval ho s sebou do kas?ren a po cel? cest? mu ??kal leccos vo?kliv?ho, v?hru?n?ho a ptal se ho po??d, jak se jmenuje. ,??lesnej, ?elesny, ty to odsrat, j? r?t, ?e chytit, j? ti uk??at den ersten Mai. ??lesny, ??lesny, ty bejt m?j, z?v?it, fajn z?v?it!` ?elezn?mu u? to bylo v?echno jedno. Tak jak ?li p?es Po???, kolem Rozva?il?, ?elezn? sko?il do pr?jezdu a ztratil se mu pr?chodem a zkazil kau?ukov?mu d?dkovi tu velikou radost, a? ho bude s?zet do arestu. Obrsta to tak roz??lilo, ?e mu utek, ?e ze vzteku zapomn?l, jak se ten jeho delikvent jmenuje, poplet si to, a kdy? p?i?el do kas?ren, za?al sk?kat do stropu, strop byl n?zkej, a ten, co m?l batali?nku, divil se, pro? d?dek mluv? najednou l?man? ?esky a k?i??: ,M?d?nej z?v??t, M?d?nej n? z?v??t, ?l?f?nej z?v??t, C?nofej z?v??t!` A takhle d?dek tr?pil den ze dne a ptal se po??d, jestli u? chytli M?d?n?ho, Olov?n?ho a C?nov?ho, a taky dal vyrukovat cele] regiment, ale oni u? ?elezn?ho, vo kter?m se to v?eobecn? v?d?lo, dali na marodku, pon?vad? byl zubn? technik. A? takhle jednou vod na?eho regirnentu poda?ilo se jednomu probodnout jednoho dragouna v hospod? u Buck?, kterej rnu chodil za holkou, a tu n?s se?adili do ?tverce, museli vyj?t v?ichni, i marodka, kdo byl moc marod, toho dva dr?eli. Tak taky nebylo to nic platn?, musel ?elezn? vyrukovat na dv?r a tam n?m ?etli rozkaz po regimentu asi v tom smyslu, ?e dragouni jsou taky voj?ci a ?e je zak?z?no je probod?vat, proto?e jsou to na?i kriegskamaraden. Jeden jednoro??k to p?ekl?dal a n?? obrst koukal jako tygr. Nap?ed pro?el p?ed frontou, potom zas ?el dozadu, obch?zel ?tverec, a najednou objevil ?elezn?ho, kter? byl jako hora, tak?e to, pane obrlajtnant, bylo stra?n? komick?, kdy? ho p?it?h dovnit? ?tverce. Jednoro??k p?estal p?ekl?dat a n?? obrst za?al vyskakovat p?ed ?elezn?m, jako kdy? pes dor??? na kobylu, a p?itom ?val: "T?k ty mn? neuj?t, ty mn? nej?t nikam neut?ct, te? zas ??kat, ?e? ??lesn?, a j? furt ??kat M?den?, C?nof?, Ol?f?n?, von je ??lesn?, a von je ten parchant ??lesn?, j? ti n?u??m Ol?f?n?, C?nof?, M?den?, iy Mistvieh, du Schwein, du ??lesn?!` Pak mu napa?il za to m?s?c, ale potom se mu ??k. za ?trn?ct dn? rozbolav?j? zuby, a von si vzpomn?l, ?e ?elezn? je zubn? technik, tak ho dal p?iv?st z arestu na marodku a cht?l si d?t vod n?ho vytrhnout zub, a ?elezn? mu ho trhal asi p?l hodiny, tak?e d?dka asi t?ikr?t vomejvali, ale d?dek ??k zkrot a vodpustil ?elezn?mu t?ch druhejch ?trn?ct dn?. To je tedy tak, pane obrlajtnant, kdy? p?edstavenej zapomene na jm?no sv?ho pod??zen?ho, ale pod??zenej na jm?no sv?ho p?edstaven?ho nesm? nikdy zapomenout, jako n?m pr?v? ??kal ten pan obrst, ?e ani po letech nezapomeneme, ?e jsme m?li jednou obrsta Fliedlera. - Nebylo to snad p??li? dlouh?, pane obrlajtnant?"
      "V?te, ?vejku," odpov?d?l nadporu??k Luk??, "??m d?le v?s poslouch?m, t?m v?ce p?ich?z?m k p?esv?d?en?, ?e si sv?ch p?edstaven?ch v?bec nev???te. Voj?k m? je?t? po letech o sv?ch b?val?ch p?edstaven?ch mluvit jenom dob?e."
      Bylo vid?t, ?e nadporu??k Luk?? se za??n? bavit. "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," vpadl mu do toho ?vejk omluvn?m t?nem, "dy? von u? je pan obrst Fliedler d?vno mrtvej, ale kdy? si, pane obrlajtnant, p?ejete, budu o n?m mluvit samou chv?lu. Von byl v?m, pane obrlajtnant, u?in?nej and?l na voj?ky. Von byl v?m tak hodnej jako svatej Martin, kterej rozd?val martinsk? husy chudejm a hladovejm. Von se d?lil vo sv?j vob?d z ofic?rsmin??e s nejbli???m voj?kem, kter?ho potkal na dvo?e, a kdy? u? se n?m v?em p?ejedli blbouni, tak n?m dal d?lat na min?? grenad?rmar? s vep?ov?m masem, a o man?vrech, to teprve se vyznamenal se svou dobrotou. Kdy? jsme p?i?l? do Doln?ch K??lovic, tak dal rozkaz vyp?t celej dolnokr?lovickej pivovar na jeho ?traty, a kdy? m?l sv?tek nebo narozeniny, tak dal pro cele] regiment nava?it zaj?ce na smetan? s houskovejma knedl?kama. Von byl takovej hodnej na man?aft, ?e v?m jednou, pane obrlajtnant..."
      Nadporu??k Luk?? klepl jemn? ?vejka p?es ucho a ?ekl p??telsk?m t?nem: "Tak jdi u?, potvoro, nech u? ho b?t."
      "Zum Befehl, Herr Oberleutnant!" ?vejk odch?zel k sv?mu vag?nu, zat?mco p?ed e?alonem batali?nu, tam, kde ve vag?n? byly zav?eny telefonn? p??stroje a dr?ty, odehr?vala se tato sc?na: St?l tam post, pon?vad? v?echno z na??zen? hejtmana S?gnera muselo b?t feldm??ig., Posti se tedy rozestavili podle cennost? e?alonu po obou stran?ch a dostali feldruf a losung z kancel??e batali?nu.
      Ten den byl feldruf "Kappe" a losung "Hatvan". Post, kter? si to m?l u telefonn?ch apar?t? pamatovat, byl n?jak? Pol?k z Kolomyje, kter? n?jakou divnou n?hodou se dostal k 91. regimentu.
      Kdepak aby v?d?l, co je to Kappe, ale pon?vad? m?l v sob? n?jak? z?rodek mnemotechniky, tak si p?ece jen zapamatoval, ?e to za??n? s k,a hrd? odpov?d?l poru??kovi Dubovi, kter? m?l batali?nku a ptal se ho, p?ibli?uje se k n?mu, na heslo ode dne: "Kafe." Bylo to ov?em velice p?irozen?, pon?vad? Pol?k z Kolomyje po??d je?t? vzpom?nal na rann? a ve?ern? k?vu v t?bo?e Brucku.
      A kdy? za?val je?t? jednou "Kafe", a poru??k Dub se neust?le k n?mu p?ibli?oval, tu on, pam?tliv na svou p??sahu a na to, ?e je na str??i, zvolal hroziv?: "Halt!", a kdy? poru??k Dub ud?lal k n?mu je?t? dva kroky a st?le cht?l na n?m feldruf, nam??il na n?j ru?nici, a neznal? dokonale n?meck?ho jazyka, u?il podivn? sm?si pol?tiny s n?m?inou, k?i?e: "Ben?e ?ajsn, ben?e ?ajsn."
      Poru??k Dub pochopil a po?al couvat nazp?tek, k?i?e: "Wachkommandant, Wachkommandant!"
      Objevil se ?eta? Jel?nek, kter? Pol?ka zav?d?l na str??, a ptal se ho s?m po heslu, potom poru??k Dub, na kter?? ot?zky odpov?dal zoufal? Pol?k od Kolomyje k?ikem, kter? se rozl?hal po n?dra??: "Kafe, kafe." Co tam bylo e?alon?, po?ali z nich voj?ci vyskakovat s es??lkama a byla hrozn? panika, kter? skon?ila t?m, kdy? odzbrojen?ho poctiv?ho voj?ka odvedli do arestantvag?nu.
      Ale poru??k Dub choval ur?it? podez?en? na ?vejka, kter?ho vid?l prvn?ho s es??lkem vyl?zat z vag?nu, a byl by dal za to krk, ?e ho sly?el volat: "S es??lkama ven, s es??lkama ven."
      Po p?lnoci vlak se hnul na Ladovce a Trebi?ov, kde ho r?no uv?tal na stanici veter?nsk? spolek, pon?vad? si tenhle mar?batali?n spletl s mar?batali?nem 14. honv?d, ma?arsk?ho pluku, kter? projel stanic? hned v noci. Jisto bylo, ?e veter?ni byli namazan?, a sv?m ?evem "Isten ?ld meg a kir?lyt" probudili ze span? cel? e?alon. N?kolik uv?dom?lej??ch naklonilo se z vag?n? a odpov?d?lo jim: "Polibte n?m prdel. ?ljen!"
      Na?e? veter?ni za?vali, a? se okna n?dra?n? budovy ot??sala: "?ljen! ?ljen a tizennegyedik regiment (?trn?ct? regiment)!"
      Za p?t minut jel vlak d?l na Humenn?. Zde ji? byly jasn? a z?eteln? zn?t stopy boj?, kdy? Rusov? t?hli do ?dol? Tisy. Po str?n?ch t?hly se primitivn? z?kopy, tu a tam bylo vid?t vyp?lenou usedlost, kolem kter? narychlo zbudovan? bouda znamenala, ?e se majitel? op?t vr?tili.
      Potom, kdy? k poledn?mu p?i?la stanice Humenn?, kde n?dra?? jevilo tak? zbytky boj?, vykon?ny byly p??pravy k ob?du a mu?stvo e?alonu zat?m mohlo nahl?dnout do ve?ejn?ho tajemstv?, jak ??ady po odchodu Rus? jednaj? s m?stn?m obyvatelstvem, kter? bylo ?e?? i n?bo?enstv?m p??buzn? rusk?m vojsk?m.
      Na per?n?, obkl??ena uhersk?mi ?etn?ky, st?la skupina zat?en?ch uhersk?ch Rus?. Bylo tam n?kolik pop?, u?itel? a sedl?k? z ?irok?ho dalek?ho okol?. V?ichni m?li ruce sv?zan? dozadu provazy a po p?rech p?iv?z?ni k sob?. V?t?inou m?li rozbit? nosy a boule na hlav?ch, jak dostali hned po zat?en? v?prask od ?etn?k?.
      Kousek d?l hr?l si jeden ma?arsk? ?etn?k s jedn?m popem. Uv?zal mu provaz kolem lev? nohy, kter? dr?el v ruce, a nutil ho kolbou, aby pop tan?il ?ard??, p?i?em? trhal provazem, tak?e pop upadl na nos, a maje ruce sv?zan? dozadu, nemohl vst?t a d?lal zoufal? pokusy obr?tit se na z?da, aby se snad tak mohl zvednout se zem?. ?etn?k se tak tomu up??mn? sm?l, a? mu slzy tekly z o??, a kdy? u? pop se zvedal, trhnul provazem a pop byl op?t na nose.
      Kone?n? u?inil tomu p??tr? ?etnick? d?stojn?k, kter? poru?il, aby zat?en? odvedli, zat?m ne? p?ijede vlak, za n?dra?? do pr?zdn? k?lny a tam je bili a ml?tili, aby to nikdo nevid?l.
      O t?to epizod? rozhovo?ili se ve ?t?bn?m vag?nu a celkem mo?no ??ct, ?e v?t?ina to odsuzovala.
      F?nrich Kraus m?nil, ?e kdy? u? jsou velezr?dci, maj? se hned na m?st? ob?sit beze v?eho t?r?ni, zato v?ak poru??k Dub s cel?m v?jevem naprosto souhlasil a p?evedl to hned na sarajevsk? atent?t a vysv?tlil to tak, ?e ti ma?ar?ti ?etn?ci na stanici Humenn? mst? smrt arcikn??ete Franti?ka Ferdinanda a jeho choti. Aby dodal v?hy sv?m slov?m, ?ekl, ?e odb?ral ?asopis (?im??k?v ?ty?l?stek) a tam ?e je?t? p?ed v?lkou v ?ervencov?m ??sle bylo o tom atent?tu naps?no, ?e bezp??kladn? zlo?in sarajevsk? zanech?v? v lidsk?ch srdc?ch nadlouho nezhojitelnou r?nu, t?m bolestn?j??, ?e zlo?inem nebyl jen zahlazen ?ivot p?edstavitele v?konn? moci st?tu, n?br? i ?ivot jeho v?rn? a milovan? dru?ky, a ?e zni?en?m t?ch dvou ?ivot? rozvr?cen ??astn?, p??kladn? rodinn? ?ivot a sirotami u?in?ny v?emi milovan? d?ti.
      Nadporu??k Luk?? jen zamru?el k sob?, ?e asi zde v Humenn?m ?etn?ci odeb?rali ?im??k?v ?ty?l?stek s t?m dojemn?m ?l?nkem. V?bec se mu po?alo v?e najednou hnusit a c?til jenom pot?ebu op?t se, aby ho opustil sv?tobol. Vy?el tedy z vag?nu a ?el vyhledat ?vejka.
      "Posly?te, ?vejku," ?ekl k n?mu, "nev?te o n?jak? l?hv? ko?aku? Mn? nen? n?jak dob?e."
      "To d?l? v?echno, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, zm?na po?as?. M??e bejt, a? budeme na boji?ti, ?e v?m bude je?t? h??. ??m v?c se ?lov?k vzdaluje vod sv? p?vodn? vojensk? b?zy, t?m mu bejv? mdlejc. Stra?nickej zahradn?k, n?jakej Josef Kalenda, ten se taky jednou vzd?lil z domova, ?el ze Stra?nic na Vinohrady, stavil se na Zast?vce v hospod?, ale to mu je?t`e nic nebylo, ale jakmile p?i?el do Korunn? t??dy k vod?rn?, bral v Korunn? t??d? a? za kostel svat? Ludmily hospodu za hospodou a c?til u? mal?tnost. Nedal se v?ak t?m odstra?it, pon?vad? se vsadil p?edt?m ten ve?er v Stra?nic?ch v hospod? U rem?zy s jedn?m ?idi?em vod elektriky, ?e ud?l? p??ky cestu kolem sv?ta za t?i ned?le. Po?al se tedy d?l a d?l vzdalovat vod sv?ho domova, a? se p?ivalil do ?ern?ho pivovaru na Karlov? n?m?st?, a vodtamtu? ?el na Malou Stranu k Sv. Tom??i do pivovaru a odtamtud p?es restaurac? U Mont?g? a je?t? vej? p?es hospodu U kr?le brabantsk?ho, pak na Kr?snou vyhl?dku, odtud do Strahovsk?ho kl??tera do pivovaru. Ale to u? mu zm?na podneb? p?estala sv?d?it. Dostal se a? na Loret?nsk? n?m?st? a tam dostal najednou takov? stesk po domov?, ?e sebou pra?til na zem, po?al se v?let po chodn?ku a k?i?el: ,Lidi?ky, j? u? d?l nep?jdu. J? se na cestu kolem sv?ta,` s dovolen?m, pane obrlajtnant, ,vyka?lu: Jestli v?ak si p?ejou, pane obrlajtnant, tak j?m n?jak? ko?ak se?enu, jenom se boj?m, abyste mn? d??v nevodjel?."
      Nadporu??k Luk?? ho ujistil, ?e d??v se odtud nepojede a? za dv? hodiny a ?e ko?ak prod?vaj? hned za n?dra??m potajmu v l?hv?ch, hejtman S?gner ?e tam u? Matu?i?e poslal a ten ?e mu p?ines za patn?ct korun l?hev zcela obstojn?ho ko?aku. Tady m? patn?ct korun, a u? aby ?el, a jen a? nikomu ne??k?, ?e je to pro nadporu??ka Luk??e nebo ?e on ho pos?l?, pon?vad? je to vlastn? zak?zan? v?c.
      "Bu?te ubezpe?enej, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "?e to bude v?echno v po??dku, pon?vad? j? m?m moc r?d zak?zan? v?ci, pon?vad? jsem se v?dycky octnul v n??em zak?zan?m, ani? bych byl vo tom v?d?l bejval. Jednou v karlinskejch kas?rn?ch n?m zak?zali..."
      "Kehrt euch - marschieren marsch!" p?eru?il ho nadporu??k Luk??.
      ?vejk ?el tedy za n?dra??, opakuje si po cest? v?echny slo?ky sv? v?pravy: ?e ko?ak mus? b?t dobr?, proto ho mus? nap?ed ochutnat, ?e je to zak?zan?, proto mus? b?t opatrn?.
      Kdy? pr?v? zah?bal za per?n, srazil se op?tn? s poru??kem Dubem. "Co se zde fl?k???" ot?zal se ?vejka. "Zn?? mne?"
      "Poslu?n? hl?s?m," odpov?d?l ?vejk salutuje, "?e si v?s nep?eji poznat z t? va?? ?patn? str?nky." Poru??k Dub ustrnul leknut?m, ale ?vejk st?l klidn?, dr?e st?le ruku na ?t?tku ?epice, a pokra?oval: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e v?s chci poznat jen z t? dobr? str?nky, abyste mne nep?inutil a? k pl??i, jak jste mn? posledn? ??kal."
      Poru??kovi Dubovi zakroutila se nad takovou drzost? hlava a vzmohl se jen na rozhorlen? v?k?ik: "T?hni, mizero, my si spolu je?t? promluv?me!"
      ?vejk ode?el za per?n a poru??k Dub vzpamatovav se vydal se za n?m. Za n?dra??m, hned u silnice, st?la ?ada n??? postaven?ch dnem nahoru, na kter?ch byly o?atky a na o?atk?ch r?zn? laskominy zcela nevinn? vypadaj?c?, jako kdyby ty v?echny dobroty byly ur?eny pro ?koln? ml?de? n?kde na v?let?. Le?ely tam kousky ta?en?ch bonb?n?, trubi?ky z oplatek, hromada kysel?ch pokroutek, tu a tam je?t? na n?kter? o?atce kraj??ky ?ern?ho chleba s kouskem sal?mu, zcela ur?it? ko?sk?ho p?vodu. Vevnit? v?ak n??e obsahovaly r?zn? alkohol, fla?ky s ko?akem, rumem, je?abinkou a s jin?mi lik?ry a ko?alkami.
      Hned za p??kopem silnice byla bouda a tam se vlastn? v?echny tyhle obchody s nedovolen?mi n?poji prov?d?ly.
      Voj?ci to nap?ed vyjednali u n??? a pejzat? ?id vyt?hl zpod n??e tak nevinn? vypadaj?c? ko?alku a p?inesl ji pod kaftanem do d?ev?n? boudy, kde u? si ji voj?k nen?padn? schoval n?kam do kalhot nebo pod bl?zu. Sem tedy ?vejk zam??il, zat?mco od n?dra?? poru??k Dub se sv?m detektivn?m talentem ho pozoroval.
      ?vejk to vzal hned p??mo u prvn? n??e. Nap?ed si vybral bonb?ny, kter? zaplatil a str?il do kapsy, p?i?em? p?n s pejzy mu za?eptal: "Schnaps hab' ich such, gn?diger Herr Soldat."
      Vyjedn?v?n? bylo rychle skoncov?no, ?vejk ode?el do boudy, a d??ve nedal pen?ze, dokud p?n s pejzy l?hev neotev?el a ?vejk neochutnal. Byl ale s ko?akem spokojen a vracel se na n?dra??, zastr?iv si l?hev pod bl?zu.
      "Kdepak jsi byl, mizero?" zastoupil mu cestu k per?nu poru??k Dub.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jsem si ?el koupit bonb?ny." ?vejk s?hl do kapsy a vyt?hl hrst ?pinav?ch, zapr??en?ch bonb?n?: "Jestli by se pan lajtnant ne?t?til - J? u? je okou?el, nejsou ?patn?. Maj? takovou p??jemnou, zvl??tn? chu?, jako vod povidel, pane lajtnant."
      Pod bl?zou r?sovaly se kulat? obrysy lahve. Poru??k Dub popl?cal ?vejkovi po bl?ze: "Co to tady nese?, ty jeden mizero. Vyt?hni to ven!"
      ?vejk vyt?hl l?hev s na?loutl?m obsahem, se zcela jasnou a z?etelnou etiketou Cognac.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk neohro?en?, "?e jsem si byl do pr?zdn? fla?ky od ko?aku napumpovat trochu vody k pit?. J? m?m je?t? vod toho gul??e, co jsme m?li v?era, stra?nou ??ze?. Jen?e voda je tam u t? pumpy, jak vid?te, pane lajtnant, n?jak? ?lut?, to bude asi n?jak? ?elezit? voda. Takov? vody jsou moc zdrav? a u?ite?n?."
      "Kdy? m?? takovou ??ze?, ?vejku," ?ekl poru??k Dub, ??belsky se usm?vaje a cht?je co nejd?le prodlou?it tu sc?nu, ve kter? to ?vejk nadobro prohraje, "tak se napij, ale po??dn?. Vypij to v?echno najednou!"
      Poru??k Dub zkombinoval si u? p?edem, jak ?vejk ud?l? p?r hlt? a d?l u? nebude moci a jak on, poru??k Dub, nad n?m slavn? zv?t?z? a ?ekne: "Podej mi taky l?hev, a? se trochu napiji, j? m?m tak? ??ze?." Jak se bude asi ten lump ?vejk v tom hrozn?m okam?iku pro n?ho tv??it, a potom d?l raport a tak d?le.
      ?vejk odz?tkoval l?hev, p?ilo?il k ?st?m a hlt za hltem se ztr?cel v jeho hrdle. Poru??k Dub zkamen?l. ?vejk p?ed jeho o?ima vypil celou l?hev, ani? by hnul brvami, a pr?zdnou l?hev hodil p?es silnici do rybn?ka, odplivl si a ?ekl, jako by byl vypil skleni?ku miner?ln? vody; "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e ta voda m?la vopravdu ?elezitou p??chu?. V Kam?ku nad Vltavou jeden hostinskej d?lal pro sv? letn? hosty ?elezitou vodu takov?m zp?sobem, ?e do studny h?zel star? podkovy."
      "J? ti d?m star? podkovy! Poj? mn? uk?zat tu studni, odkud m?ls tu vodu!"
      "To je kousek vodtud, pane lajtnant, hned tady za tou d?ev?nou boudou."
      "Jdi nap?ed, ty mizero, a? vid?m, jak dr??? krok!"
      "To je opravdu zvl??tn?," pomyslil si poru??k Dub. "Na tom b?dn?m chlapovi nen? docela nic zn?t "
      ?vejk ?el tedy nap?ed, odd?n do v?le bo??, ale st?le mu n?co ??kalo, ?e tam studna mus? b?t, a taky ho nikterak nep?ekvapilo, ?e tam byla. Dokonce tam byla pumpa, a kdy? k n? do?li, tu ?vejk zapumpoval, tekla z n? na?loutl? voda, tak?e mohl slavnostn? prohl?sit: "Tady je ta ?elezit? voda, pane lajtnant"
      Ud??en? mu? s pejzy se p?ibl??il a ?vejk mu ?ekl n?mecky, aby p?inesl n?jakou skleni?ku, ?e se pan lajtnant chce nap?t.
      Poru??k Dub tak z toho ?pln? zblbl, ?e vypil celou sklenici vody, po kter? se mu v ?stech p?evalovala chuf ko?sk? mo?e a hnoj?vky, a ?pln? zpitom?l? t?m, co za?il, dal pejzat?mu ?idovi za tu sklenici vody p?tikorunu, a obraceje se na ?vejka, ?ekl k n?mu: "Co zde ?um??, t?hni dom?."
      Za p?t minut ?vejk objevil se ve ?t?bn?m vag?nu u nadporu??ka Luk??e a tajemn?m posu?kem vyl?kal ho z vag?nu a venku mu sd?lil: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e za p?t, nanejd?l za deset minut budu ?pln? vo?ralej, ale budu le?et ve sv?m vag?n?, a prosil bych v?s, abyste m? alespo?, pane obrlajtnant, na t?i hodiny nevolal a ??dn? poru?en? mi ned?val, dokud se z toho nevysp?m. V?e je v po??dku, ale m? chyt pan lajtnant Dub, j? mu ?ekl, ?e je to voda, tak jsem musel p?ed n?m tu celou fla?ku ko?aku vyp?t, abych mu dok?zal, ?e je to voda. V?echno je v po??dku, nic jsem neprozradil, jak jste si p??l, a vopatrnej jsem byl taky, ale te? u?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e u? to cejt?m, za??naj? mn? ??k brn?t nohy. Ov?em, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem zvykle] chlastat, pon?vad? s panem feldkur?tem Katzem..."
      "Odejdi, bestie!" zvolal nadporu??k Luk??, ale beze v?eho hn?vu, zato v?ak poru??k Dub stal se u n?ho o pades?t procent nesympati?t?j?? ne? p?edt?m.
      ?vejk vlezl opatrn? do sv?ho vag?nu, a ukl?daje se na sv?j pl??? a ba?och, ?ekl k ??etn?mu ?ikovateli a k ostatn?m: "Jednou se v?m jeden ?lov?k vo?ral a prosil, aby ho nebudili..." Po t?ch slovech p?evalil se na bok a po?al chr?pat.
      Plyny, kter? vyvozoval krk?n?m, z?hy naplnily celou m?stnost, tak?e kucha? okultista Jurajda, saje atmosf?ru nozdrami, prohl?sil: "Sakra, tady von? ko?ak."
      U skl?dac?ho stolu sed?l jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? kone?n? po v?ech t?ch ?trap?ch dot?hl to a? na batalionsgeschichtsschreibra.
      Nyn? sestavoval do z?soby hrdinn? skutky batali?nu a bylo vid?t, ?e mu to d?l? velk? pot??en?, ten pohled do budoucna.
      ??etn? ?ikovatel Van?k se z?jmem sledoval, jak jednoro?n? dobrovoln?k piln? p??e a sm?je se p?itom na cel? kolo. Proto tak? vstal a naklonil se nad jednoro?n?m dobrovoln?kem, kter? mu po?al vysv?tlovat: "To m?te stra?nou legraci, ps?t d?jiny batali?nu do z?soby. Hlavn? v?c? je, aby se postupovalo systematicky. Ve v?em mus? b?t syst?m." "Systematick? syst?m," poznamenal ??etn? ?ikovatel Van?k s ?sm?vem v?cem?n? opovr?liv?m.
      "Ano," ?ekl ledabyle jednoro?n? dobrovoln?k, "systematizovan?, systematick? syst?m p?i psan? d?jin batali?nu. Nap?ed nem??eme vyrukovat hned s velk?m v?t?zstv?m. To v?echno mus? j?t pomalu, podle ur?it?ho pl?nu. N?? batali?n nem??e vyhr?t najednou tuhle sv?tovou vojnu. Nihil nisi bene. Hlavn? v?c? je pro d?kladn?ho historika d?jin, jako jsem j?, ud?lat si zprvu pl?n na?ich v?t?zstv?. Kup??kladu zde l???m, jak n?? batali?n, to snad bude asi za dva m?s?ce, m?lem p?ekro?? rusk? hranice, velice siln? obsazen?, ?ekn?me donsk?mi pluky nep??tele, zat?mco n?kolik nep??telsk?ch diviz? obch?z? na?e pozice. Na prvn? pohled se zd?, ?e n?? batali?n jest ztracen, ?e n?s rozsekaj? na nudle, kdy? vtom d? hejtman S?gner tento rozkaz po na?em batali?nu: ,B?h nechce, abychom tu zahynuli, prchejme!` N?? batali?n d? se tedy na ?t?k, ale nep??telsk? divize, kter? n?s u? obe?la, vid?, ?e se vlastn? na ni ?enem, po?ne zd??en? ut?kat a padne bez v?st?elu do rukou rezerv?m na?? arm?dy. T?m tedy vlastn? cel? historie na?eho batali?nu za?ne. Z nepatrn? ud?losti, abych mluvil prorocky, pane Va?ku, vyvinou se dalekos?hl? v?ci. N?? batali?n jde od v?t?zstv? k v?t?zstv?. Zaj?mav? bude, jak n?? batali?n p?epadne sp?c?ho nep??tele, k ?emu? ov?em je pot?eba slohu Ilustrovan?ho v?le?n?ho zpravodaje, kter? vych?zel u Vil?mka za rusko-japonsk? v?lky. N?? batali?n p?epadne t?bor sp?c?ch nep??tel. Ka?d? n?? voj?k vyhled? si jednoho nep??tele, v?? silou vraz? mu bod?k do prsou. Znamenit? nabrou?en? bajonet vjede jako do m?sla a jen tu a tam zaprask? ?ebro, sp?c? nep??tel? trhaj? cel?m t?lem, na okam?ik vypoulej? udiven?, ale ji? nic nevidouc? o?i, zachropt?j? a nat?hnou se. Sp?c?m nep??tel?m objevuj? se na rtech krvav? sliny, t?m je v?c odbyta a v?t?zstv? je na stran? na?eho batali?nu. Nebo je?t? lep?? to bude asi tak za t?i m?s?ce, to n?? batali?n zajme rusk?ho cara. O tom si ale pov?me, pane Va?ku, a? pozd?ji, mezit?m si mus?m p?ipravit do z?soby mal? epizody, sv?d??c? o bezp??kladn? hrdinnosti. Bude mn? t?eba vymyslit si zcela nov? v?le?n? term?ny. Jeden jsem si ji? vymyslil, budu ps?t o ob?tav? odhodlanosti na?eho mu?stva, pro?pikovan?ho st?epinami gran?t?. V?buchem nep??telsk? miny p?ijde jeden z na?ich ?eta??, ?ekn?me dvan?ct? nebo t?in?ct? kumpanie, o hlavu. - ? propos," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, uhodiv se do hlavy, "m?lem bych zapomn?l, pane rechnungsfeldv?bl, ?il? po ob?ansku ?e?eno, pane Van?k, mus?te mn? zaopat?it seznam v?ech ?ar??. Jmenujte mn? n?jak?ho ?ikovatele od dvan?ct? kumpanie. - Houska? Dobr?, tak tedy Houska p?ijde o hlavu s tou minou, hlava mu odlet?, t?lo v?ak ud?l? je?t? n?kolik krok?, nam??? si a sest?el? je?t? nep??telsk? aeropl?n. To se samo sebou rozum?, ?e ohlasy t?chto v?t?zstv? mus? b?t v budoucnosti oslaveny v rodinn?m kruhu v Sch?nbrunnu. Rakousko m? velice mnoho batali?n?, ale jedin? batali?n, to je n??, kter? se vyznamen?, ?e jedin? kv?li n?mu uspo??d? se mal? rodinn? intimn? slavnost c?sa?sk?ho domu. P?edstavuji si to tak, jak vid?te v m?ch pozn?mk?ch, ?e arciv?vodsk? rodina Marie Val?rie p?es?dl? kv?li tomu z Wallsee do Sch?nbrunnu. Slavnost je ?ist? intimn? a kon? se v s?le vedle mocn??ovy lo?nice, kter?? je osv?tlena b?l?mi voskovicemi, nebo? jak je zn?mo, u dvora nemiluj? elektrick?ch ??rovek kv?li kr?tk?mu spojen?, v??i kter?mu jest sta?i?k? mocn?? zaujat. O ?est? hodin? ve?ern? za??n? slavnost ku cti a chv?le na?eho batali?nu. V tu dobu uvedeni jsou vnukov? Jeho Veli?enstva do s?lu, jen? vlastn? n?le?? ke komnat?m zv??n?l? c?sa?ovny. Ted je ot?zka, kdo bude p??tomen krom? c?sa?sk? rodiny. Mus? tam b?t a bude tam gener?ln? adjutant mocn??e hrab? Paar. Pon?vad? p?i takov?ch rodinn?ch a intimn?ch hostin?ch b?v?. ob?as n?komu mdlo, ??m? ov?em nemysl?m, ?e se hrab? Paar snad poblije, je vy?adov?na p??tomnost osobn?ho l?ka?e, dvorn?ho rady dr. Kerzla. Kv?li po??dku, aby si snad dvorn? lokajov? nedovolili n?jak? d?v?rnosti ku dvorn?m d?m?m p??tomn?m na hostin?, objevuje se nejvy??? hofmistr baron Lederer, komo?? hrab? Bellegarde a vrchn? dvorn? d?ma hrab?nka Bombellesov?, kter? hraje mezi dvorn?mi d?mami stejnou ?lohu jako madam v bordelu u ?uh?. Kdy? se vzne?en? panstvo shrom??dilo, byl o tom uv?domen c?sa?, kter? se pak objevil v pr?vodu sv?ch vnuk?, posadil se za st?l a pronesl p??pitek na po?est na?eho mar?batali?nu. Po n?m se ujala slova arciv?vodkyn? Marie Val?rie, kter? se zejm?na pochvaln? zmi?uje o v?s, pane rechnungsfeldv?ble. Ov?em ?e podle m?ch pozn?mek n?? batali?n utrp? t??k? a citeln? ztr?ty, pon?vad? batali?n bez mrtv?ch nen? ??dn?m batali?nem. Bude t?eba je?t? zhotovit nov? ?l?nek o na?ich mrtv?ch. D?jiny batali?nu nesm? se skl?dat jenom ze such?ch fakt o v?t?zstv?, kter?ch m?m u? nap?ed asi dvaa?ty?icet poznamen?no. Vy nap??klad, pane Va?ku, padnete u mal? ???ky a tadyhle Baloun, kter? na n?s tak divn? ?um?, ten zahyne docela jinou smrt? ne? kul?, ?rapnelem nebo gran?tem, Bude u?krcen lasem vymr?t?n?m z nep??telsk?ho aeropl?nu pr?v? v tom okam?iku, kdy bude po??rat ob?d sv?ho obrlajtnanta Luk??e."
      Baloun odstoupil, zoufale m?chl rukama a prohodil skl??en?: "Kdy? j? za svou povahu nem??u. Je?t? kdy? jsem slou?il v aktiv, tak jsem se t?ebas t?ikr?t vobjevil u kuchyn? pro min??, dokud mne nezav?eli. Jednou jsem m?l t?ikr?t k ob?du ?ebro, za kter??to sed?l jsem m?s?c. D?j se v?le P?n?."
      "Nebojte se, Baloune," ut??oval ho jednoro?n? dobrovoln?k, "v d?jin?ch batali?nu nebude o v?s zm??ka, ?e jste zahynul p?? ?r?dle cestou od ofic?rsmin??e do z?kop?. Budete vyjmenov?n pohromad? se v?emi mu?i na?eho batali?nu, kte?? padli za sl?vu na?? ???e, jako nap??klad ??etn? ?ikovatel Van?k."
      "Jakou smrt mn? ur?ujete, Marku?"
      "Jen tolik nesp?chejte, pane rechnungsfeldv?bl, tak rychle to nejde."
      Jednoro?n? dobrovoln?k se zamyslil: "Vy jste z Kralup, nen?-li? pravda; tedy pi?te dom?, do Kralup, ?e zmiz?te beze stopy, ale pi?te n?jak opatrn?. Nebo si p?ejete b?ti t??ce ran?n, z?stat le?et za dr?thindrnisama? Le??te si tak p?kn? s p?el?manou nohou cel? den. V noci nep??tel reflektorem osv?tluje na?i pozici a zpozoruje v?s; mysl?, ?e kon?te v?zv?dnou slu?bu, po?ne do v?s ?ezat gran?ty a ?rapnely. Vy jste vykonal ohromnou slu?bu pro vojsko, pon?vad? na v?s nep??telsk? vojsko vypot?ebovalo takov? mno?stv? munice jako na cel? batali?n, a va?e sou??stky pluj?c? voln? vzduchem po v?ech t?ch v?bu??ch nad v?mi, pror??ej?ce rotac? vzduch, zp?vaj? p?se? velk?ho v?t?zstv?. Zkr?tka a dob?e, na ka?d?ho dojde a ka?d? se vyznamen? z na?eho batali?nu, tak?e slavn? str?nky na?ich d?jin budou p?epln?ny v?t?zstv?mi - a?koliv bych velice nerad to p?epl?oval, ale nemohu si pomoct, v?echno mus? b?t provedeno d?kladn?, aby po n?s zbyla n?jak? pam?tka, ne?li, ?ekn?me v m?s?ci z???, nezbude z na?eho batali?nu do?ista nic ne? jenom ty slavn? str?nky d?jin, kter? budou mluvit do srdc? v?ech Raku?an?, ?e je jisto, ?e v?ichni z t?ch, kte?? nespat?? u? sv?j domov, bili se stejn? statn? a udatn?. Konec toho ji? jsem sestavil, v?te, pane Va?ku, toho nekrologu. ?est pam?tce padl?ch! Jejich l?ska k mocn??stv? je l?skou nejsv?t?j??, nebo? vyvrcholila ve smrt. Jejich jm?na nech? jsou s ?ctou vyslovov?na, jako nap??klad Van?k, Oni pak, jich? se ztr?ta ?ivitel? dotkla nejciteln?ji, a? si hrd? utrou slzy, nebo? padl? - byli hrdinov? na?eho batali?nu."
      Telefonista Chodounsk? a kucha? Jurajda s velk?m z?jmem naslouchali v?klad jednoro?n?ho dobrovoln?ka o chystan?ch d?jin?ch batali?nu.
      "Poj?te bl??e, p?nov?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, listuje ve sv?ch pozn?mk?ch, "str?nka 15: ,Telefonista Chodounsk? padl 3. z??? sou?asn? s kucha?em od batali?nu Jurajdou.` Sly?te d?le m? pozn?mky: ,Bezp??kladn? hrdinnost. Prvn? s nasazen?m ?ivota zachra?uje telefonn? dr?t ve sv? blind??i, nejsa ji? po t?i dny u telefonu vyst??d?n. - Druh?, vida hroz?c? nebezpe?? od nep??tele obejit?m z flanky, s kotlem va??c? pol?vky vrh? se na nep??tele, rozs?vaje hr?zu a opa?eniny u nep??tele. - Kr?sn? smrt obou. Prvn? roztrh?n minou, druh? udu?en jedovat?mi plyny, kter? mu str?ili pod nos, kdy? ji? nem?l se ??m br?nit. Oba hynou s v?k?ikem: Es Tebe unser Batalionskommandant!' Vrchn? velitelstv? nem??e ne?li denn? p?in??et n?m d?k?vzd?n? ve zp?sob? rozkazu, aby i jin? ??sti na?? arm?dy znaly udatnost na?eho batali?nu a vzaly si z n?s p??klad. Mohu v?m p?e??st v??atek z arm?dn?ho rozkazu, kter? bude ?ten po v?ech odd?lech arm?dy, kter? se velice podob? onomu rozkazu. arciv?vody Karla, kdy? st?l se sv?m vojskem roku 1805 p?ed Paduou a den po rozkazu dostal slu?n? n?t?r. Posly?te tedy, co se bude ??st o na?em batali?nu jako o p??kladn?m hrdinn?m t?lese pro v?echna vojska: ,Douf?m, ?e cel? arm?da vezme si p??klad z v??e uveden?ho batali?nu, zejm?na ?e osvoj? si onoho ducha sebed?v?ry a sebestate?nosti, pevn? nezdolnosti v nebezpe??, on? p??kladn? hrdinnosti, l?sky a d?v?ry ku sv?m p?edstaven?m, kter??to ctnosti, jimi? batali?n vynik?, vedou ho k obdivuhodn?m ?in?m, ku blahu a v?t?zstv? na?? ???e. V?ichni za jeho p??kladem!`"
      Z m?sta, kde le?el ?vejk, ozvalo se z?vnut? a bylo sly?et, jak ?vejk mluv? ze span?: "To maj? pravdu, pan? M?llerov?, ?e jsou si lidi podobn?. V Kralupech stav?l pumpy n?jak? pan Jaro? a ten se podobal hodin??i Lejhanzovi z Pardubic, jako kdy? mu z voka vypadne, a ten zas byl tak n?padn? podobnej ji??nsk?mu Piskorovi a v?ichni ?ty?i dohromady nezn?m?mu sebevrahovi, kter?ho na?li vob??en?ho a ?pln? zetlel?ho v jednom rybn?ku u Jind?ichova Hradce, zrovna pod dr?hou, kde se asi vrhnul pod vlak." - Ozvalo se nov? z?vnuti a potom je?t? dodatek: "Potom ty v?echny vostatn? vodsoudili k vetkej pokut?, a zejtra mn? ud?laj?, pan? M?llerov?, cezen? nudle -" ?vejk p?evalil se na druh? bok a chr?pal d?l, zat?mco mezi kucha?em okultistou Jurajdou a jednoro?n?m dobrovoln?kem nastala debata t?kaj?c? se v?c? v budoucnu.
      Okultista Jurajda m?nil, ?e t?ebas na prvn? pohled zd? se to b?t nesmyslem, kdy? ?lov?k p??e z legrace o n??em, co bude v budoucnosti, ale je jisto, ?e i takov? legrace velice ?asto obsahuje prorock? fakta, kdy du?evn? zrak ?lov?ka p?ekon?v?, pod vlivem tajemn?ch sil, z?clonu nezn?ma budoucnosti. Od toho okam?iku byl Jurajda ve sv? ?e?i sam? z?clona. Ob v?tu objevovala se jeho z?clona budoucnosti, a? kone?n? p?e?el dokonce na regeneraci, to jest na obnovov?n? lidsk?ho t?la, vrazil do toho schopnost obnovov?n? t?la u n?levn?k?, skon?il prohl??en?m, ?e ka?d? ?lov?k m??e utrhnout je?t?rce ocas a ten ?e j? op?t naroste.
      Telefonista Chodounsk? k tomu poznamenal, ?e by si lidi medili, kdyby to u nich bylo mo?n? jako s t?m ocasem u je?t?rky. Jako ?ekn?me nap??klad na vojn?, n?komu to utrhne hlavu nebo jin? ??sti t?la, a pro vojenskou spr?vu byla by takov? v?c stra?n? v?tanou, pon?vad? by nebyli ??dn? invalidi. Takov? jeden rakousk? voj?k, kter?mu by po??d rostly nohy, ruce, hlavy, byl by jist? cenn?j?? ne? cel? brig?da.
      Jednoro?n? dobrovoln?k prohl?sil, ?e dnes, d?ky vysp?l? v?le?n? technice, mo?no je s ?sp?chem nep??tele rozp?lit t?ebas i na t?i p???n? d?ly. Existuje z?kon o obnoven? t?la mrskavek z rodu n?levn?k?; ka?d? rozp?len? ??st obnovuje se, dost?v? nov? ?stroj? a roste samostatn? jako mrskavka. V analogick?m p??pad? po ka?d? bitv? by se rakousk? vojsko z??astniv?? se t?to bitvy ztrojn?sobilo, zdesateron?sobilo, ke ka?d? noze by se vyvinul nov? sv??? infanterista.
      "Kdyby v?s tak sly?el ?vejk," poznamenal ??etn? ?ikovatel Van?k, "ten by n?m uvedl aspo? n?jak? p??klad."
      ?vejk reagoval na sv? jm?no a zamumlal: "Hier," a chr?pal zase d?l, vydav ze sebe tento projev vojensk? discipl?ny.
      V pootev?en?ch dve??ch vag?nu objevila se hlava poru??ka Duba.
      "Je zde ?vejk?" ot?zal se.
      "Sp?, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l jednoro?n? dobrovoln?k.
      "Kdy? se pt?m po n?m, vy jednoro?n? dobrovoln?ku, m?te ihned sko?it a zavolat ho."
      "To nejde, pane lajtnant, on sp?."
      "Tak ho vzbu?te! J? se div?m, ?e v?m to, jednoro?n? dobrovoln?ku, hned nenapadlo? M?te p?ece projevovat v?ce ochoty v??i sv?m p?edstaven?m! Vy mne je?t? nezn?te. - Ale a? mne pozn?te -"
      Jednoro?n? dobrovoln?k za?al budit ?vejka.
      "?vejku, ho??, vst?vej!"
      "Kdy? tenkr?t ho?ely Odkolkovy mlejny," zabru?el ?vejk, obraceje se op?t na druh? bok, "p?ijeli hasi?i a? z Vyso?an..."
      "Ra?te vid?t," ?ekl vl?dn? jednoro?n? dobrovoln?k poru??kovi Dubov?, "?e ho bud?m, ale ?e to nejde."
      Poru??k Dub se rozzlobil. "Jak se jmenujete, jednoro?n? dobrovoln?ku? - Marek? - Aha, to jste ten jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? sed?l po??d v arest?, ?e ano?"
      "Ano, pane lajtnant. Prod?lal jsem jednoro?n? kurs tak ?e?eno v krimin?le, a byl jsem redegradov?n, to jest po sv?m propu?t?n? od divizn?ho soudu, kde moje nevina vy?la najevo, jmenov?n batalionsgeschichtsschreibrem s ponech?n?m hodnosti jednoro?n?ho dobrovoln?ka."
      "Vy j?m dlouho nebudete," ?val poru??k Dub, cel? ?erven? v obli?eji, kter??to p?echod z barvy do barvy d?lal dojem, ?e mu nab?haj? tv??e po fack?ch, "o to se p?i?in?m j?!"
      "Pros?m, pane lajtnant, abych byl p?edveden k raportu," ?ekl v??n? jednoro?n? dobrovoln?k. "Vy s? se mnou nehrajte," ?ekl poru??k Dub. "J? v?m d?m raport. My se je?t? spolu setk?me, ale pak v?s to bude setsakramentsky mrzet, pon?vad? m? pozn?te, kdy? m? te? je?t? nezn?te!"
      Poru??k Dub odch?zel hn?viv? od vag?nu, zapomenuv v roz?ilen? na ?vejka, a?koliv m?l p?ed chv?l? ten nejlep?? ?mysl zavolat ?vejka a ??ct mu: "Dejchni na m?!" jako?to s?hnut? k posledn?mu prost?edku ku zji?t?n? ?vejkova nez?konn?ho alkoholismu. Ted bylo v?ak ji? pozd?, pon?vad? kdy? se op?t za p?l hodiny vr?til k vag?nu, rozdali mezit?m pro mu?stvo ?ernou k?vu s rumem, ?vejk byl ji? vzh?ru a na vol?n? poru??ka Duba vysko?il jako srnka z vag?nu.
      "D?chni na mne!" za?val na n?ho poru??k Dub. ?vejk vydechl na n?ho celou z?sobu sv?ch plic, jako kdy? hork? v?tr nese do pol? v?ni lihovaru.
      "Co je z tebe, chlape, c?tit?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ze m? je c?tit rum."
      "Tak vid??, chlape?ku," v?t?zn? zvolal poru??k Dub. "Kone?n? jsem t? dostal."
      "Ano, pane lajtnant," ?ekl ?vejk beze v?eho v?razu znepokojen?. "Pr?v? jsme fasovali rum do kafe a j? jsem nap?ed vypil rum. Jestli v?ak, pane lajtnant, je ??k? nov? na??zen?, ?e se m? p?t nap?ed kafe a pak teprv rum, pros?m za odpu?t?n?, p???t? se to ji? nestane."
      "A pro? jsi chr?pal, kdy? jsem byl p?ed p?lhodinou u vag?nu? V?dy? t? nemohli vzbudit "
      "J? jsem, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, celou noc nespal, pon?vad? jsem si vzpom?nal na ty doby, kdy? jsme je?t? d?lali man?vry u Vesprimu, Tenkr?t suponovanej prvn? a druhej arm?dn? sbor ?el p?es ?tyrsko a z?padn?ma Uhrama vobkl??il n?? ?tvrtej sbor, kterej byl na l?gru ve V?dni a v okol?, kde jsme m?li v?ude festunky, ale voni vobe?li n?s a dostali se a? na most, kterej d?lali pion??i z prav?ho b?ehu Dunaje. My jsme m?li d?lat ofenz?vu a n?m na pomoc m?ly p?ij?t vojska vod severu a potom taky vod jihu vod Voseka. To n?m ?etli v rozkaze, ?e n?m t?hne na pomoc t?et? arm?dn? sbor, aby n?s nerozbili mezi t?m Blatensk?m jezerem a Pre?purkem, a? budeme forykovat proti druh?mu arm?dn?mu sboru. Ale nebylo to nic platn?; kdy? jsme m?li vyhr?t, tak se vodtroubilo a vyhr?li to s b?lejma p?skama."
      Poru??k Dub ne?ekl ani slova a rozpa?it? ode?el, vrt? hlavou, ale hned se op?t vr?til od ?t?bn?ho vag?nu a ?ekl k ?vejkovi: "Pamatujte si v?ichni, ?e p?ijde ?as, kdy budete p?ede mnou k?u?et!" Na v?c se nevzmohl a op?t ode?el ke ?t?bn?mu vag?nu, kde hejtman S?gner pr?v? vysl?chal jednoho ne??astn?ka od 12. kumpanie, kter?ho p?edvedl ?ikovatel Strnad, pon?vad? voj?k za?al ji? nyn? pe?ovat o svou bezpe?nost v z?kopech a odn?kud ze stanice p?it?hl dv??ka prase??ho chl?vku, pobit? plechem. St?l tu nyn? vyjeven?, vypoulen?, omlouvaje se, ?e to cht?l vz?t s sebou do dekunk? proti ?rapnel?m, ?e se cht?l frsichrovat.
      Toho pou?il poru??k Dub k velk?mu k?z?n? o tom, jak se m? voj?k chovat, jak? jsou jeho povinnosti v??i vlasti a mocn??i, kter? je nejvy???m velitelem a nejvy???m vojensk?m p?nem. Jestli ov?em jsou v batali?nu takov? ?ivly; ty ?e je pot?eba vym?tit, potrestat a zav??t. To ?van?n? bylo tak nevkusn?, ?e hejtman S?gner poklepal provinilci na rameno a ?ekl k n?mu: "Jen kdy? jste to dob?e myslel, p???t? to ned?lejte, to je hloupost od v?s, ty dv??ka dejte zase nazp?tek, kde jste je vzal, a t?hn?te ke v?em ?ert?m!"
      Poru??k Dub zahryzl se do rt? a um?nil si, ?e na n?m vlastn? z?vis? cel? z?chrana rozkl?daj?c? se discipl?ny v batali?nu. Proto obe?el je?t? jednou cel? n?dra?n? prostranstv? a nalezl u jednoho skladi?t?, kde byl velik? n?pis ma?arsko-n?meck?, ?e se tam nesm? kou?it, n?jak?ho voj?ka, kter? tam sed?l a ?etl si noviny, kter?mi byl tak zakryt, ?e nebylo vid?t jeho v?lo?ky. Vyk?ikl na n?ho "Hatit Acht", pon?vad? to byl n?jak? mu? od ma?arsk?ho regimentu, kter? v Humenn?m st?l v rezerv?.
      Poru??k Dub s n?m zat??sl, ma?arsk? voj?k vstal, ani neuznal za dobr? zasalutovat, str?il jen noviny do kapsy a odch?zel sm?rem k silnici. Poru??k Dub ?el za n?m jako v m?toh?ch, ale ma?arsk? voj?k zrychlil krok, a potom se obr?tiv, dal posm??n? ruce vzh?ru, aby poru??k Dub nebyl ani na okam?ik v pochybnostech, ?e on ihned poznal jeho p??slu?nost k jednomu z ?esk?ch pluk?. Potom se hned Ma?ar klusem ztratil mezi bl?zk?mi chalupami za silnic?.
      Poru??k Dub, aby jaksi uk?zal, ?e nem? s touto sc?nou nic spole?n?ho, majest?tn? ve?el do mal?ho kr?mku u silnice, zmaten? uk?zal na velkou c?vku ?ern?ch nit?, a zastr?iv si je do kapsy, zaplatil a vr?til se do ?t?bn?ho vag?nu, kam si dal batali?nn? ordonanc? zavolat sv?ho sluhu Kunerta, kter?mu odevzd?vaje nit?, ?ekl: "Abych se o v?echno staral, j? v?m, ?e jste na nit? zapomn?l."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jich m?me cel? tucet "
      "Tak mn? je hned uka?te; a a? jste hned s nimi tady. Mysl?te, ?e v?m v???m?"
      Kdy? se Kunert vr?til s celou krabic? c?vek, b?l?ch i ?ern?ch, ?ekl poru??k Dub: "Vid??, ty chlape, v?imni si dob?e t?ch nit?, co jsi ty p?ines, a t?hle m? velik? c?vky! Vid??, jak tvoje nit? jsou tenk?, jak se lehce p?etrhnou, a te? se pod?vej na moje, co daj? za pr?ci, ne? je p?etrhne?. V poli nepot?ebujeme ??dn?ch hadr?, v poli mus? b?ti v?echno d?kladn?. Tak zas ty v?echny nit? vezmi s sebou a ?ekej na moje rozkazy a pamatuj si, podruh? nic ned?lej samostatn? ze sv? hlavy a p?ijel' se mne zeptat, kdy? n?co kupuje?! Nep?ej si mne poznat, ty mne je?t? nezn?? z t? ?patn? str?nky."
      Kdy? Kunert ode?el, obr?til se poru??k Dub k nadporu??kovi Luk??ovi: "M?j bur? je velice inteligentn? ?lov?k. Sem tam ud?l? n?jakou chybu, ale jinak velice dob?e ch?pe. Jeho hlavn? v?c? jest jeho naprost? poctivost. Dostal jsem do Brucku z?silku z venkova od sv?ho ?vagra, n?kolik pe?en?ch mlad?ch hus?, a v???te, ?e se jich ani netkl, a pon?vad? jsem je rychle nemohl poj?sti, rad?ji je nechal zasmr?dnout. To ov?em d?l? discipl?na. D?stojn?k si mus? voj?ky vychovat."
      Nadporu??k Luk??, aby dal najevo, ?e neposlouch? ?van?n? toho pitomce, odvr?til se k oknu a ?ekl: "Ano, dnes jest st?eda."
      Poru??k Dub obr?til se tedy, c?t? pot?ebu v?bec n?co mluvit, na hejtmana S?gnera, ke kter?mu?to zcela d?v?rn?m, kamar?dsk?m t?nem ?ekl: "Posly?te, hejtmane S?gnere, co soud?te..."
      "Pardon, na moment," ?ekl hejtman S?gner a vy?el z vag?nu.
      -
      Mezit?m ?vejk vypravoval si s Kunertem o jeho p?novi.
      "Kdes byl po celou dobu, ?e t? ani nebylo vid?t?" ot?zal se ?vejk.
      "Ale to v??," ?ekl Kunert. "S t?m m?m star?m bl?znem je po??d pr?ce. Ten t? ka?dou chvilku vol? k sob? a pt? se na v?ci, do kter?ch ti nic nen?. Taky se m? ptal, jestli jsem tv?j kamar?d, a j? jsem ?ek, ?e se moc m?lo vid?me."
      "To je moc hezk? vod n?ho, ?e se na m? pt?. J? ho m?m moc r?d, toho tv?ho pana lajtnanta. Von je takovej hodnej, dobrosrde?nej a na voj?ky jako pravej otec," ?ekl ?vejk v??n?.
      "J?, to si mysl??," odporoval Kunert, "to je p?kn? svin?, a blbej je jako hovno. J? ho m?m u? po krk, po??d m? jen sek?ruje."
      "Ale jdi pry?," divil se ?vejk, "v?dy? j? myslil, ?e je to takovej vopravdu hodnej ?lov?k, ty ??k divn? mluv?? vo sv?m lajtnantovi, ale to u? je vrozen? u v?ech pucflek?. Jako m?? toho bur?e majora Wenzla, ten vo sv?m p?novi jinak ne?ekne, ne? ?e je to kus zatracen?ho, idiotsk?ho blbouna, a pucflek obrsta Schr?dra, ten kdy? o sv?m p?novi mluvil, jinak ho nenazval ne? pochcanou potvorou a smradem smradlav?m. To m?? vod toho, ?e se to ka?dej bur? nau?? vod sv?ho p?na. Kdyby p?n s?m nenad?val, tak by to po n?m pucflek nevopakoval. V Bud?jovic?ch byl za aktiva lajtnant Proch?zka, ten zas mnoho nenad?val, jen sv?mu pucflekovi ??kal ,ty spanil? kr?vo`. Jinou nad?vku ten pucflek, n?jakej Hibman, vod n?ho nesly?el. Von si to ten Hibman tak navyk, ?e kdy? p?i?el do civilu, ??kal tat?nkovi, mamince a sestr?m ,ty spanil? kr?vo`, a ?ek to taky sv? nev?st?, ta se s n?m roze?la a ?alovala ho pro ur??ku na cti, pon?vad? to ?ek j?, jej?mu tat?nkovi i mamince na n?jak? tane?n? z?bav? zcela ve?ejn?. A nevodpustila mu to a p?ed soudem taky udala, ?e kdyby ji nazval kr?vou n?kde stranou, ?e by t?ebas ?la na sm?r, ale takhle ?e je to evropsk? ostuda. Mezi n?mi ?e?eno, Kunerte, to bych si na tv?ho lajtnanta nikdy nepomyslil. Na m? ud?lal u? tenkr?t takovej sympatickej dojem, kdy? jsem s n?m prvn? mluvil, jako ?erstv? vyta?en? bu?ty z ud?rny, a kdy? jsem s n?m mluvil podruh?, tak se mi zd?l velice se?t?lej a n?jak takovej vodu?evn?lej. Vodkud vlastn? se?? P??mo z Bud?jovic? To chv?l?m, kdy? je n?kdo p??mo vodn?kud. - A kde tam bydl??? - Pod podloub?m? To je dob?e, tam je aspo? v let? chl?dek. M?? rodinu? - ?enu a t?i d?ti? - To se? ?tastnej, kamar?de, aspo? t? bude m?t kdo voplak?vat, jako to ??kal v?dycky v k?z?n? m?j feldkur?t Katz, a vono je to taky pravda, pon?vad? jsem jednou sly?el takovou ?e? jednoho obr?ta k z?lo?n?k?m v Brucku, kter? jeli odtamtud do Srbska, ?e kterej voj?k zanech? doma rodinu a padne na boji?ti, ?e sice roztrh? v?echny rodinn? styky - toti? von to ?ek takhle: ,Kdy? je mrtfol, ot r?diny mrtfol, r?diny sv?zek p?etrhnuta, f?c b?t ajn helt, p?nevad? hat geopfert sv?j ?ivota za f?t?? fam?lii, za Vaterland: Bydl?? ve ?tvrt?m poschod?? - V p??zem?? - To m?? pravdu, ted' jsem si vzpomn?l, ?e tam, na bud?jovick?m n?m?st?, nen? ani jeden ?ty?poscho?ovej d?m. U? tedy odch?z??? - Aha, tv?j pan ofic?r stoj? p?ed ?t?bn?m vag?nem a kouk? se sem. Kdy? tedy se t? snad zept?, jestli snad jsem tak? o n?m nemluvil, tak mu bezev?eho ?ekni, ?e jsem o n?m mluvil, a nezapome? mu ??ct, jak p?kn? jsem o n?m mluvil, ?e jsem m?lokdy potkal takov?ho ofic?ra, kter? by se tak p??telsky a otcovsky choval jako on. Nezapome? mu ??ct, ?e se mi zd? velice se?t?l?m, a ?ekni mu taky, ?e je velice intelikentn?. Hekni mu taky, ?e jsem t? napom?nal, abys byl hodnej a d?lal mu v?echno, co mu na o??ch vid??. Pamatuje? si to?" ?vejk vlezl do vag?nu a Kunert s nit?ma ?el zas do sv?ho pelechu.
      Za ?tvrt hodiny se jelo d?l na Novou ?abynu p?es vyp?len? vesnice Brestov a Velik? Radva?.
      -
      Bylo vid?t, ?e zde to ji? ?lo do tuh?ho.
      Karpatsk? str?n? a svahy byly rozryty z?kopy jdouc?mi z ?dol? do ?dol? pod?l trati s nov?mi pra?ci, po obou stran?ch velik? j?my od gran?t?. N?kde p?es potoky tekouc? do Laborce, jeho? horn? tok dr?ha sledovala, bylo vid?t nov? mosty a oho?el? tr?my star?ch mostov?ch p?echod?.
      Cel? ?dol? na Medzilaborce bylo rozryto a p?eh?zeno, jako kdyby zde pracovaly arm?dy obrovsk?ch krtk?. Silnice za ???kou byla rozryta, rozbita a bylo vid?t zdupan? plochy vedle, jak se vojska valila.
      P??valy a de?t? odkr?valy na pokraji jam zp?soben?ch gran?ty roztrhan? c?ry rakousk?ch stejnokroj?.
      Za Novou ?abynou na star? oho?el? borovici ve spleti v?tv? visela bota n?jak?ho rakousk?ho p???ka s kusem holen?.
      Bylo vid?t lesy bez list?, bez jehli??, jak tu ??dil d?lost?eleck? ohe?, stromy bez korun a rozst??len? samoty.
      Vlak jel pomalu po ?erstv? zbudovan?ch n?spech, tak?e cel? batali?n mohl d?kladn? vn?mat a ochutn?vat v?le?n? radosti a p?i pohledu na vojensk? h?bitovy s b?l?mi k???i, kter? se b?laly na planink?ch i na svahu zpusto?en?ch str?n?, p?ipravovat se pomalu, ale jist? na pole sl?vy, kter? kon?? zabl?cenou rakouskou ?epic? t?epetaj?c? se na b?l?m k???i.
      N?mci od Ka?persk?ch Hor, kte?? sed?li v zadn?ch vag?nech a je?t? v Milovic?ch na stanici hul?kali p?i vjezdu "Wann ich kumm, wann ich wieda kumm...", od Humenn?ho siln? ztichl?, pon?vad? nahl??eli, ?e mnoz? z t?ch, jejich? ?epice jsou na hrobech, zp?vali tot?? o tom, jak to bude p?kn?, a? se op?t vr?t? a z?stane po??d doma se svou milou.
      V Medzilaborci byla zast?vka za rozbit?m, vyp?len?m n?dra??m, z jeho? za?ouzen?ch st?n vy?n?valy zkroucen? traverzy.
      Nov? dlouh? bar?k ze d?eva, nam?sto vyp?len?ho n?dra?? rychle postaven?, byl pokryt nalepen?mi plak?ty ve v?ech ?e??ch: "Upisujte rakouskou v?le?nou p?j?ku!"
      V jin?m dlouh?m bar?ku byla i stanice ?erven?ho k???e, odkud vy?ly s tlust?m vojensk?m l?ka?em dv? sest?i?ky a sm?ly se na cel? kolo tlust?mu vojensk?mu l?ka?i, kter? k jich obveselen? napodoboval r?zn? zv??ec? zvuky a nepoda?en? chrochtal.
      Pod ?elezni?n?m n?spem, v ?dol? potoka, le?ela rozbit? poln? kuchyn?. Ukazuje na ni, ?ekl ?vejk k Balounovi: "Pod?vej se, Baloune, co na n?s v kr?tk? budoucnosti ?ek?. Pr?v? se m?la rozd?vat min??, vtom p?il?t gran?t a takhle ji spo??dal."
      "To je hrozn?," vzdychl Baloun, "j? jsem si nikdy nepomyslil, ?e m? ?ek? n?co podobn?ho, ale to byla vinna ta m? pejcha, dyt j? jsem si, potvora, koupil v Bud?jovic?ch posledn? zimu rukavice z k??e. U? mn? bylo m?lo nosit na svejch selskejch pazour?ch pleten? star? rukavice, jako nosil nebo?t?k t?ta, a j? jen po??d stonal po t?ch ko?enejch, m?stskejch. - T?ta ?ral pu??lku, a j? hr?ch ani vid?t, jen samou dr?be?. Voby?ejn? vep?ov? mn? taky ne?la pod nos; pan?m?ma mn? ji musela d?lat, netrestej m? p?mbu, na pivu."
      Baloun s naprost?m zoufalstv?m za?al vyzn?vat gener?ln? zpov??: "J? jsem se v?m rouhal svatejm i sv?tic?m bo??m, na Mal?i v hospod? a v Doln?m Zah?j? zt??skal jsem kaplana. V boha jsem je?t? v??il, to nezap?r?m, ale o svat?m Josefovi jsem pochyboval, V?echny svat? jsem vytrp?l ve staven?, jenom vobr?zek svat?ho Josefa, ten musel pry?, a tak m? te? p?nbu potrestal za v?echny ty moje h??chy a za mou nemravnost. Co jsem se t?ch nemravnost? na mlejnici nap?chal, jak jsem sv?mu pant?tovi ?asto nad?val a vejmin?k mu ztrp?oval a svou ?enu sek?roval."
      ?vejk se zamyslil: "Vy jste mlyn??, ?e jo? - Tak jste moh v?d?t, ?e mlejny bo?? melou pomalu, ale jist?, kdy? kv?li v?m vypukla ta sv?tov? v?lka."
      Jednoro?n? dobrovoln?k se vm?sil do rozhovoru: "S t?m rouh?n?m, Baloune, a nep?izn?v?n?m v?ech svat?ch a sv?tic jste si rozhodn? ?patn? poslou?il, pon?vad? mus?te zn?t, ?e mase rakousk? arm?da, jest ji? od let arm?dou ?ist? katolickou, maj?c nejskv?lej?? p??klad v na?em nejvy???m vojensk?m p?novi. Jak se m??ete v?bec opov??it j?t s jedem nen?visti v??i n?kter?m svat?m a sv?tic?m bo??m do boje, kdy? ministerstvem vojenstv? zavedeny byly pro pos?dkov? velitelstv? jezuitsk? exhorty pro p?ny d?stojn?ky a kdy? jsme vid?li slavnost vojensk?ho vzk???en?. Rozum?te mn? dob?e, Baloune? Ch?pete, ?e vy vlastn? prov?d?te n?co proti slavn?mu duchu na?? slavn? arm?dy? Jako s t?m svat?m Josefem, o kter?m jste se zm?nil, ?e jeho obr?zek nesm?l viset u v?s ve sv?tnic?. V?dy? on je, Baloune, vlastn? patronem v?ech t?ch, kte?? se cht?j? dostat z vojny. On byl tesa?em, a zn?te p?ece heslo ,Koukejme, kde tesa? nechal d?ru`. Kolik lid? u? ?lo s t?m heslem do zajet? vidouce nezbyt?, kdy? obkl??eni ze v?ech stran, hled?li zachr?nit nikoliv snad sebe z egoistick?ho stanoviska, n?br? sebe jako ?lena arm?dy, aby potom, a? p?ijdou ze zajet?, mohli ??ct c?sa?i p?nu: My jsme zde a ?ek?me na dal?? rozkaz! Rozum?te tedy tomu, Baloune?"
      "Nerozum?m," povzdychl Baloun, "v?bec j? m?m tupou palici. Mn? aby se v?echno vopakovalo desetkr?t "
      "Neslev???" ot?zal se ?vejk, "tak j? ti to vysv?tl?m je?t? jednou. Tady si sly?el, ?e se mus?? dr?et podle toho, jakej duch panuje v arm?d?, ?e bude? v??it v svat?ho Josefa, a kdy? bude? vobkl??enej vod nep??tel?, ?e bude? koukat, kde tesa? nechal d?ru, abysi zachr?nil sebe pro c?sa?e p?na, pro nov? vojny. Ted' tomu snad rozum?? a ud?l?? dob?e, kdy? se n?m vyzpov?d?? trochu d?kladn?ji, jak? si ty nemravnosti p?chal na t? mlejnici, ne ale abys potom vypravoval n?co podobn?ho, jako je v t? anekdot? vo t? d?ve?ce, kter? se ?la zpov?dat k panu far??i a potom, kdy? u? r?zn? h??chy pov?d?la, za?ala se styd?t a ?ekla, ?e ka?dou noc p?chala nemravnosti. To se v?, ?e jak tohle pan far?? usly?el, hned mu za?aly t?ct sliny z papuly a ?ek: ,No, nestyd' se, mil? dcero, j? jsem p?ec na m?st? bo??m, a vypravuj mn? p?kn? dopodrobna vo svejch nemravnostech.` A vona se mu tam dala do pl??e, ?e se styd?, ?e je to takov? hrozn? nemravnost, a von ji zas upozor?oval, ?e je otec duchovn?. Kone?n? vona po dlouh?m zdr?h?n? za?ala s t?m, ?e se v?dycky svl?kla a vlezla si do postele. A zas z n? nemoh dostat ani slovo a jen se je?t? v?c roze?vala. Von tedy zas, aby se nestyd?la, ?e je ?lov?k h???n? n?doba vod sv? p?irozenosti, ale milost bo?? ?e je neskonal?. Vona se tedy vodhodlala a s pl??em pov?dala: ,Kdy? jsem si teda lehla svle?en? do postele, tak jsem si po?ala vyb?rat ?p?nu mezi prsty u nohou a ?ichala jsem k tomu.` To byla tedy ta cel? jej? nemravnost. J? ale douf?m, Baloune, ?es tohle na mlejnici ned?lal a ?e n?m pov?? n?co vopravdov?j??ho, n?jakou skute?nou nemravnost."
      Objevilo se, ?e Baloun, dle sv?ho vyj?d?en?, p?chal nemravnosti ve mlejnici se selkami, kter??to nemravnost z?le?ela v tom, ?e jim m?chal mouku, co? ve sv? prostot? du?evn? naz?val nemravnost?. Nejv?ce byl zklam?n telegrafista Chodounsk? a ptal se ho, jestli opravdu nem?l nic se ?elkama ve mlejnici, na pytlech mouky, na?e? Baloun odpov?dal kl?t? rukama: "Na to jsem byl moc hloupej."
      Mu?stvu bylo ozn?meno, ?e ob?d bude za Palotou v Lupkovsk?m pr?smyku, a tak? vy?li do obce Medzilaborce batali?nn? ??etn? ?ikovatel s kucha?i od kumpani? a poru??kem Cajthamlem, kter? m?l na starosti hospod??stv? batali?nu. K nim byli p?id?leni ?ty?i mu?ov? jako patrola.
      Vr?tili se za necel? p?l hodiny se t?emi prasaty uv?zan?mi za zadn? nohu, ?vouc? rodinou uhersk?ho Rusa, kter?mu prasata byla rekv?rov?na, a tlust?m vojensk?m l?ka?em z bar?ku ?erven?ho k???e, kter? cosi horliv? vykl?dal poru??ku Cajthamlovi, kr??c?mu rameny.
      P?ed ?t?bn?m vag?nem cel? spor dos?hl vrchole, kdy? vojensk? l?ka? po?al do o?? tvrdit hejtmanovi S?gnerovi, ?e ta prasata jsou ur?ena pro hospit?l ?erven?ho k???e, o ?em? zas sedl?k necht?l nic v?d?t, a ??dal, aby mu byla prasata navr?cena, ?e je to jeho posledn? majetek a ?e rozhodn? nem??e je d?t za tu cenu, co mu vyplatili.
      Strkal p?itom pen?ze, kter? m?l za prasata v hrst?, hejtmanovi S?gnerovi, kter?ho dr?ela selka za druhou ruku, l?bala mu ji v t? pon??enosti, kterou tento kraj v?dy vynikal.
      Hejtman S?gner byl z toho cel? polek?n a chv?li trvalo, ne?li se mu poda?ilo odstr?it starou selku. Nebylo to v?ak nic platn?, m?sto n? p?i?ly mlad? s?ly, kter? se mu jaly znova cucat ruce.
      Poru??k Cajthaml hl?sil v?ak zcela obchodn?m t?nem: "Ten chlap m? je?t? dvan?ct prasat a dostal vyplaceno zcela ??dn?, podle posledn?ho rozkazu po divizi ??slo 12420, hospod??sk? ??st. Dle toho rozkazu, § 16, jest kupovati vep?ov? dobytek v m?stech v?lkou nesti?en?ch ne dr??e ne? 2 K 16 hal??? za jeden kilogram ?iv? v?hy; v m?stech v?lkou posti?en?ch p?idati na jeden kilogram ?iv? v?hy 36 hal???, platiti tedy za jeden kilogram 2 K 52 hal??e. K tomu pozn?mka: Byly-li zji?t?ny p??pady, ?e v m?stech v?lkou posti?en?ch ucelena z?stala hospod??stv? s pln?m stavem vep?ov?ho bravu, kter? m??e b?ti odesl?n k z?sobovac?m ??el?m proch?zej?c?ch ??st?, vypl?ceti za odebran? vep?ov? maso jako v m?stech v?lkou nesti?en?ch, se zvl??tn?m p??platkem 12 hal??? na jeden kilogram ?iv? v?hy. Nen?-li tato situace ?pln? jasnou, sestaviti komisi ihned na m?st? z interesenta, velitele proch?zej?c?ho vojensk?ho odd?lu a toho d?stojn?ka nebo ??etn?ho ?ikovatele (jde-li o men?? formace), jim? sv??ena hospod??sk? ??st."
      V?echno toto p?e?etl poru??k Cajthaml z kopie rozkazu po divizi, kter? nosil neust?le s sebou a tak?ka u? um?l nazpam?t, ?e se na frontov?m ?zem? zvy?uje odm?na za jeden kilogram mrkve na 15,30 h a pro offiziersmenagek?chenabteilung za karfi?l v ?zem? p?i front? na 1 korunu 75 hal??? za jeden kilogram.
      Ti, kte?? to vypracov?vali ve V?dni, p?edstavovali si frontov? ?zem? jako zemi opl?vaj?c? mrkv? a karfi?lem.
      Poru??k Cajthaml p?e?etl to ov?em roz?ilen?mu sedl?kovi n?mecky a t?zal se ho takt??, jestli tomu rozum?; kdy? ten zavrt?l hlavou, za?val na n?ho: "Chce? tedy komisi?"
      Ten rozum?l slovu komise, proto zak?val hlavou, a zat?mco jeho prasata u? p?ed chv?l? byla odvle?ena k poln?m kuchyn?m na popravu, obstoupili ho p?id?len? k rekvizici voj?ci s bajonety a komise se vypravila do jeho statku, aby se zjistilo, m?-li dostat 2 K 52 hal??e za jeden kilogram anebo jen 2 K 28 hal???.
      Nevy?li je?t? ani na cestu vedouc? k obci, kdy? vtom ozval se od poln?ch kuchyn? trojn?sobn? smrteln? kvikot prasat.
      Sedl?k pochopil, ?e je v?emu konec, a zoufale zvolal: "Davajt? mn? za ka?dyju svinju dva r?nskija!"
      ?ty?i voj?ci ho t?sn?ji obklopili a cel? rodina zastavila cestu hejtmanovi S?gnerovi a poru??ku Cajthamlovi, kleknuv?i si do prachu silnice.
      Matka se dv?ma dcerami obj?maly kolena obou, naz?vaj?ce je dobrodinci, a? je sedl?k zak?ikl a zvolal ukrajinsk?m dialektem uhersk?ch Rus?, aby vstaly, a? si voj?ci prasata se?erou a chc?pnou po nich.
      Tak se?lo z komise, a pon?vad? sedl?k se najednou vzbou?il, hrozil p?st?, dostal od jednoho voj?ka kolbou, a? to o jeho ko?ich zadun?lo, a cel? jeho rodina se pok?i?ovala a dala se i s otcem na ?t?k.
      Za deset minut potom batali?nn? ??etn? ?ikovatel pochutn?val si ji? s batali?nn?m ordonancem Matu?i?em na vep?ov?m moze?ku ve sv?m vag?n?, a cpaje se udatn?, j?zliv? ob chv?li ??kal p?sa??m: "To byste ?rali, co? Jo, ho?i, to je jenom pro ?ar?e. Kucha??m ledvinky a j?tra, moze?ek a ov?rek p?n?m rechnungsfeldy?bl?m, a p?sa??m jen dvojit? porce masa pro man?aft."
      Hejtman S?gner dal ji? t?? rozkaz t?kaj?c? se d?stojnick? kuchyn?: "Vep?ov? na km?n?; vybrat to nejlep?? maso, aby to nebylo p??li? tu?n?!"
      A tak se stalo, ?e kdy? v Lupkovsk?m pr?smyku rozd?vala se mu?stvu men??, v ka?d?m vojensk?m kotl?ku ve sv? porci pol?vky na?el jednotlivec dva mal? kous??ky masa, a ten, kter? se narodil je?t? na hor?? planet?, na?el jenom kousek k??e.
      Panoval u kuchyn? obvykl? nepotismus vojensk?, rozd?vaj?c? v?em, kte?? byli bl?zko k vl?dnouc? klice. Pucflekov? objevili se v Lupkovsk?m pr?smyku se zama?t?n?ma hubama. Ka?d? ordonanc m?la b?icho jako kam?nek. D?ly se v?ci do nebe volaj?c?.
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek zp?sobil u kuchyn? skand?l, pon?vad? cht?l b?t spravedliv?m, a kdy? mu kucha? s pozn?mkou "To je pro na?eho geschichtsschreibra" d?val do kotl?ku s pol?vkou po??dn? ??zek va?en? k?ty, tu on prohl?sil, ?e jsou si na vojn? v?ichni rovni z mu?stva, co? zp?sobilo v?eobecn? souhlas a zavdalo p???inu k nad?v?n? kucha??m.
      Jednoro?n? dobrovoln?k hodil kus masa nazp?tek, zd?raz?uje, ?e nechce ??dnou protekc?. U kuchyn? to v?ak nepochopili a domn?vali se, ?e batalionsgeschichtsschreiber nen? spokojen, a kucha? mu ?ekl po stran?, aby p?i?el a? potom, a? se rozd? min??, ?e mu d? kus nohy.
      P?sa??m se tak? leskly tlamy, saniter?ci odfukovali blahobytem a kolem toho bo??ho po?ehn?n? v?ude dokola neuklizen? je?t? pam?tky poslednich boj?. V?ude v?lely se j?mky na patrony, plechov? pr?zdn? krabice od konzerv, c?ry z rusk?ch, rakousk?ch ? n?meck?ch uniforem, ??sti rozbit?ch voz?, zakrv?cen? dlouh? pruhy g?zov?ch obvaz? a vaty.
      Do star? borovice u b?val?ho n?dra??, ze kter?ho z?stala jen hromada sutin, byl vra?en gran?t, kter? nevybuchl. V?ude bylo vid?t st?epiny gran?t? a n?kde v bezprost?edn? bl?zkost? museli patrn? pochovat mrtvoly voj?k?, pon?vad? zde stra?n? p?chlo hnilobou.
      A jak tudy proch?zela vojska a t?bo?ila zde kolem, v?ude bylo vid?t kope?ky lidsk?ch lejn mezin?rodn?ho p?vodu, od v?ech n?rod? Rakouska, N?mecka i Ruska. Lejna voj?k? v?ech n?rodnost? a v?ech n?bo?ensk?ch vyzn?n? le?ela vedle sebe ?i vrstvila se na sob?, ani? by se mezi sebou poprala.
      Polorozbo?en? vodojem, d?ev?n? budka ?elezni?n?ho hl?da?e a v?bec v?e, co m?lo n?jakou st?nu, bylo provrt?no kulemi z ru?nic jako ?e?eto.
      Kv?li ?pln?j??mu dojmu vojensk?ch radost? za nedalek?m vrchem vystupovaly hory d?mu, jako by tam ho?ela cel? vesnice a byl st?ed velk?ch vojensk?ch operac?. To tam spalovali cholerov? a ?plavicov? bar?ky k velk? radosti t?ch p?n?, kte?? m?li co d?lat se za?izov?n?m onoho hospit?lu pod protektor?tem arcikn??ny Marie a kte?? kradli a nab?jeli si kapsy p?edkl?d?n?m ??t? za neexistuj?c? cholerov? a ?plavicov? bar?ky.
      Te? si to odn??ela jedna skupina bar?k? za v?echny ostatn? a ve smradu ho??c?ch slamn?k? vzn??ela se k obloze cel? zlod?jna arcikn??ec?ho protektor?tu.
      Za n?dra??m na sk?le posp??ili si ji? N?mci z ???e postavit pomn?k padl?m Brandebur?k?m s n?pisem "Den Helden von Lupkapa?", s velikou ???skon?meckou orlic? vylitou z bronzu, p?i?em? na podstavci bylo v?slovn? podotknuto, ?e ten znak je vyroben z rusk?ch d?l uko?ist?n?ch p?i osvobozen? Karpat ???skon?meck?mi pluky.
      V t?to podivn? a dosud nezvykl? atmosf??e odpo??val batali?n po ob?d? ve vag?nech, a hejtman S?gner s batali?nn?m adjutantem je?t? se st?le nemohli dohovo?it ?ifrovan?mi telegramy s brig?dn? b?z? o dal??m postupu batali?nu. Zpr?vy byly tak nejasn?, ?e to vypadalo asi tak, ?e by ani nem?li do Lupkovsk?ho pr?smyku p?ijeti a m?li jeti zcela jin?m sm?rem od Nov?ho M?sta pod ?iatorem, pon?vad? v telegramech byla n?jak? ?e? o m?stech: Csap - Ungv?r, Kis-Berezna Uzsok.
      Za deset minut se objevuje, ?e tam v brig?dn? b?zi sed?c? ?t?bn? d?stojn?k je n?jak? mamlas, pon?vad? p?ich?z? ?ifrovan? telegram, zdali mluv? 8. mar?batali?n 75. regimentu (vojensk? ?ifra G 31. Mamlas v brig?dn? b?zi je udiven odpov?d?, ?e jde 0 7. pochodov? prapor 91. pluku, i t??e se, kdo dal rozkaz jeti na Munka?evo, po vojensk? trati na Stryj, kdy? mar?r?ta je p?es Lupkovsk? pr?smyk na Sanok do Hali?e. Mamlas se stra?n? div?, ?e se telegrafuje z Lupkovsk?ho pr?smyku, a pos?l? ?ifru: Mar?r?ta nezm?n?na, na Lupkovsk? pr?smyk - Sanok, kde dal?? rozkazy.
      Po n?vratu hejtmana S?gnera rozvinuje se ve ?t?bn?m vag?n? debata o jist? bezhlavosti a ?in? se ur?it? nar??ky, ?e kdyby nebylo ???sk?ch N?mc?, ?e by byla v?chodn? vojensk? skupina ?pln? bezhlavou.
      Poru??k Dub pokou?? se obhajovat bezhlavost rakousk?ho ?t?bu a kec? n?co o tom, ?e zdej?? krajina byla dosti zpusto?ena ned?vn?mi boji a tra? nemohla b?t uvedena je?t? do n?le?it?ho po??dku.
      V?ichni d?stojn?ci se na n?ho d?vaj? soustrastn?, jako kdyby cht?li ??ct, ten p?n za svou blbost nem??e. Nenal?zaje odporu, poru??k Dub roze?vanil se d?l o n?dhern?m dojmu, kter?m na n?ho p?sob? tato rozbit? krajina, sv?d??c? o tom, jak dovede b?t ?elezn? p?st na?eho vojska. Op?t mu nikdo neodpov?d?, na?e? on opakuje: "Ano, zajist?, ov?em, Rusov? zde ustupovali v ?pln? panice."
      Hejtman S?gner si umi?uje, ?e po?le poru??ka Duba p?i nejbli??? p??le?itosti, a? bude situace nejv?? nebezpe?nou v z?kopech, jako ofic?rspatrolu za dr?t?n? p?ek??ky k rekognoskov?n? nep??telsk?ch pozic, a ?ept? nadporu??kovi Luk??ovi, s kter?m jsou vyklon?ni z okna vag?nu: "Tyhle civilisty byl n?m taky ?ert dlu?en. ??m v?t?? inteligent, t?m v?t?? hovado."
      Zd? se, ?e poru??k Dub v?bec nep?estane mluvit. Vykl?d? d?l v?em d?stojn?k?m, co ?etl v novin?ch o t?ch boj?ch karpatsk?ch i o z?pase o karpatsk? pr?smyky za rakousko-n?meck? ofenz?vy na Sanu.
      Vypravuje o tom tak, jako by se nejen t?ch boj? z??astnil, n?br? dokonce v?echny operace s?m ??dil.
      Zejm?na jsou neoby?ejn? protivn? jeho v?ty takov?hoto smyslu: "Potom jsme ?li na Bukovsko, abychom m?li poji?t?nou linii Bukovsko-Dynov, maj?ce spojen? s bard?jovskou skupinou u Velk? Polanky, kde jsme rozbili samarskou divizi nep??tele."
      Nadporu??k Luk?? ji? nevydr?el a poznamenal poru??kovi Dubov?: "O ?em? jsi ji? p?ed v?lkou patrn? mluvil se sv?m okresn?m hejtmanem."
      Poru??k Dub pod?val se nep??telsky na nadporu??ka Luk??e a vy?el z vag?nu.
      Vojensk? vlak st?l na n?spu a dole pod svahem, n?kolik metr?, le?ely r?zn? p?edm?ty zahozen? ustupuj?c?mi rusk?mi voj?ky, kte?? patrn? ustupovali t?mto p??kopem. Bylo zde vid?t zrezav?l? ?ajn?ky, n?jak? hrnce, ta?ky na patrony. Tak? se zde v?lely vedle nejr?zn?j??ch p?edm?t? kotou?e ostnat?ho dr?tu a op?t ty zakrv?cen? pruhy g?zov?ch obvaz? a vaty. Nad t?mto p??kopem na jednom m?st? st?la skupina voj?k? a poru??k Dub ihned zjistil, ?e mezi nimi stoj? ?vejk a n?co jim vykl?d?.
      ?el tedy tam.
      "Co se zde stalo?" ozval se p??sn? hlas poru??ka Duba, p?i?em? postavil se p??mo p?ed ?vejka. "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk za v?echny, "?e se d?v?me."
      "A na co se d?v?te?" rozk?ikl se poru??k Dub. "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e se d?v?me dol? do p??kopu."
      "A kdo v?m dal k tomu svolen??"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e je to p??n? na?eho pana obr?ta Schr?dra z Brucku. Kdy? von se s n?ma lou?il, kdy? jsme jeli te? na boji?t?, tak ve sv? ?e?i ?ek, abychom v?ichni, kdy? budem proch?zet vopu?t?n?mi boji?ti, v?eho si dob?e v??mali, jak se bojovalo a co by n?m mohlo bejt na prosp?ch. A my te? tady vid?me, pane lajtnant, v tejhle muld?, co v?echno mus? voj?k vodh?zet na sv?m out?ku. My tady vid?me, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, jak je to hloup?, kdy? voj?k t?hne s sebou v?elijak? zbyte?nosti. Von je t?m zbyte?n? zat??enej. Von se t?m zbyte?n? unav?, a kdy? takovou t?hu vle?e s sebou, von nem??e lehce bojovat "
      Poru??kovi Dubovi zasvitla n?hle nad?je, ?e kone?n? dostane ?vejka p?ed v?le?n? poln? soud pro antimilitaristickou velezr?dnou propagandu, a proto ot?zal se rychle: "Vy tedy mysl?te, ?e m? voj?k odhazovat patrony, kter? se tady v?lej? v muld?, nebo bajonety, jak t?mhle vid?m?"
      "? nikoliv n?, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, usm?vaje se p??jemn?, "r??ej? se pod?vat tady dol? na ten vodhozenej plechovej no?n?k."
      A vskutku, pod n?spem v?lel se vyz?vav? no?n?k s potlu?en?m emailem, roze?ran? rz?, mezi st?epinami hrnc?, kter??to v?echny p?edm?ty, nehod?c? se ji? pro dom?cnost, ukl?dal zde p?ednosta n?dra??, patrn? jako materi?l k diskus?m archeolog? budouc?ch v?k?, kte??, a? objev? toto s?dlisko, budou z toho mago?i, a ve ?kol?ch budou se d?ti u?it o v?ku emailovan?ch no?n?k?.
      Poru??k Dub zad?val se na tento p?edm?t, ale nemohl ne?li prost? zjistit, ?e je to opravdu jeden z t?ch invalid?, kte?? sv? sv??? ml?d? tr?vili pod postel?.
      Na v?echny to p?sobilo ohromn?m dojmem, a kdy? poru??k Dub ml?el, ozval se ?vejk: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e s takov?m no?n?kem byla jednou p?kn? legrace v l?zn?ch Pod?bradech. Vo tom se u n?s vypravovalo na Vinohradech v hospod?. Tenkr?t toti? za?ali vyd?vat v Pod?bradech ?asopejsek Nez?vislost a pod?bradskej lek?rn?k byl toho hlavn? hlavou, a redaktorem tam ud?lali ??k?ho Ladislava H?jka Doma?lick?ho. A ten pan lek?rn?k, to v?m byl takovej podiv?n, ?e sb?ral star? hrnce a jin? takov? drobotiny, a? byl samej muzeum. A von si jednou, ten H?jek Doma?lickej, pozval na n?v?t?vu do pod?bradskejch l?zn? jednoho kamar?da, kterej taky psal do novin, a vo?rali se tam spolu, pon?vad? se u? p?es tejden nevid?li, a ten mu sl?bil, ?e mu za to poho?t?n? nap??e fejton do t? Nez?vislosti, do toho nez?visl?ho ?asopisu, ve kter?m von byl vodvislej. A von mu ten jeho kamar?d napsal takovej fejton vo takov?m jednom sb?rateli, jak na?el v p?sku na b?ehu Labe starej no?n?k plechovej a myslel, ?e to p?ilbice svat?ho V?clava, a ud?lal s t?m takovej rozruch, ?e se tam na to p?ijel pod?vat biskup Brynych z Hradce s proces?m a s korouhvema. Ten lek?rn?k pod?bradskej myslil, ?e to pad? na n?ho, a tak byli vob?, von a ten pan H?jek, ve p?i."
      Poru??k Dub byl by nejrad?ji srazil ?vejka tam dol?, opanoval se v?ak a rozk?ikl se na v?echny: "J? v?m pov?d?m, abyste zde zbyte?n? ne?um?li! Vy m? v?ichni je?t? nezn?te, ale a? mne pozn?te! - Vy zde z?stanete, ?vejku," ?ekl hrozn?m hlasem, kdy? ?vejk s ostatn?mi cht?l odej?ti k vag?n?m.
      Z?stali sami st?t proti sob? a poru??k Dub p?em??lel, co m? ??ct stra?n?ho.
      ?vejk ho v?ak p?ede?el: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, kdyby n?m aspo? tohle po?as? vydr?elo. Ve dne nen? moc horko a noci jsou taky docela p??jemn?, tak?e je to nejp??hodn?j?? doba k v?l?en?."
      Poru??k Dub vyt?hl revolver a ot?zal se: "Zn?? to?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, zn?m. Pan obrlajtnant Luk?? m? nemlich takovej."
      "Tak si to tedy, ty pacholku, pamatuj!" v??n? a d?stojn? ?ekl poru??k Dub, zastrkuje op?t revolver; "abys v?d?l, ?e by se ti mohlo st?t n?co velice nep??jemn?ho, kdybys pokra?oval v t?ch sv?ch propagand?ch."
      Poru??k Dub odch?zel, opakuje si: "Te? jsem mu to nejl?pe ?ekl: v propagand?ch, ano, v propagand?ch!..."
      Ne?li ?vejk vstoup? op?t do sv?ho vag?nu, proch?z? se je?t? chv?li a bru?? k sob?: "Kam ho m?m jenom za?adit`?" A ??m d?le t?m jasn?ji vybavuje se ?vejkovi pojmenov?n? tohoto druhu: polopr?och.
      Ve vojensk?m slovn?ku slovo pr?och b?valo oded?vna pou??v?no s velkou l?skou, a hlavn? toto ?estn? nazv?n? pat?ilo plukovn?k?m nebo star??m hejtman?m a major?m a bylo to jist? stup?ov?n? pou??van?ch slov "d?dek prev?tsk?". Bez toho p??davn?ho jm?na slovo d?dek bylo laskav?m ocen?n?m star?ho plukovn?ka nebo majora, kter? hodn? ?val, ale p?itom m?l svoje voj?ky r?d a chr?nil je v??i jin?m regiment?m, kdy? ?lo hlavn? o ciz? patroly, kter? jeho voj?ky vyzdvihovaly z putyk, kdy? nem?li p?es?as. D?dek se staral o sv? voj?ky, min?? musela b?t v po??dku, ale m?val v?dy n?jak?ho kon??ka; na n?co si zased, a proto byl "d?dek".
      Kdy? ale d?dek zbyte?n? sek?roval p?itom mu?stvo i ?ar?e, vym??lel si no?n? cvi?en? a podobn? v?ci, byl "d?dek prev?tsk?".
      Z "prev?tsk?ho d?dka", jako vy??? s~pe? v?vinu ne??dnosti, sekatury a blbosti, stal se "pr?och". To slovo znamenalo v?echno, a velik? jest rozd?l mezi pr?ochem v civilu a pr?ochem na vojn?.
      Prvn?, civiln?, jest t?? p?edstaven?m a tak? ho tak v?eobecn? naz?vaj? v ??adech sluhov? i pod??zen? ??edn?ci. To je filistr byrokrat, kter? vyt?k? nap??klad, ?e koncept nen? dob?e vysu?en pij?kem a podobn?. Je to v?bec blb? hovadsk? zjev v lidsk? spole?nosti, pon?vad? p?itom d?l? takov? mezek roz?afu, v?emu chce rozum?t, v?echno dovede vylo?it a nade v??m se uraz?.
      Kdo byl na vojn?, ch?pe ov?em ten rozd?l mezi t?mto zjevem a pr?ochem v uniform?. Zde to slovo p?edstavovalo d?dka, kter? byl "prev?t", skute?n? prev?t, ?el na v?echno ost?e, ale zastavil se p?esto p?ed ka?dou p?ek??kou; voj?ky nem?l r?d a z?pasil s nimi marn?, nedovedl si z?skat ??dn? autority, kter? se t??il "d?dek" i "d?dek prev?tsk?".
      U n?kter?ch pos?dek, jako nap??klad v Tridentu, m?sto pr?och ??kalo se "n?? starej hajzl". Ve v?ech p??padech ?lo 0 osobu star??, a jestli ?vejk nazval v duchu poru??ka Duba polopr?ochem, vystihl naprosto logicky, ?e jak do st???, tak do hodnosti a v?bec do v?eho sch?z? poru??kovi Dubov? do pr?ocha je?t? pades?t procent.
      S t?mi my?lenkami vraceje se ke sv?mu vag?nu, potkal pucfleka Kunerta, kter? m?l opuchlou tv?? a cosi nesrozumiteln? breptal, ?e se pr?v? srazil se sv?m p?nem, poru??kem Dubem, kter? mu z?istajasna nafackoval, pon?vad? pr? m? zji?t?n? fakta, ?e se st?k? se ?vejkem.
      "V tomto p??pad?," ?ekl klidn? ?vejk, "p?jdeme k raportu. Rakouskej voj?k mus? se d?t fackovat jenom v ur?itejch p??padech. Ale von ten tv?j p?n p?ekro?il v?echny meze, jako to ??kal starej Ev?en Savojskej: ,Potud a? votud: Ted ty mus?? j?t s?m k raportu, a jestli nepude?, tak ti s?m nafackuju, abys v?d?l, co je to discipl?na v arm?d?. V karl?nskejch kas?rn?ch bejval ??kej lajtnant Hausner a ten m?l taky bur?e, a taky ho fackoval a kopal. Jednou byl ten bur? tak zfackovanej, ?e byl z toho pitomej a hl?sil se k raportu a u raportu vohl?sil, ?e byl zkopanej, pon?vad? von si to v?echno plet, a ten jeho p?n taky vopravdu dok?zal, ?e on l?e, ?e von ho v ten den nekopal, ale jenom fackoval, tak toho mil?ho bur?e pro k?iv? na??en? zav?eli na t?? ned?le. - Ale to na cel? v?ci nic nem?n?," pokra?oval ?vejk, "to je zrovna to sam?, vo ?em v?dycky vypravoval medik Houbi?ka, ?e je to jedno, roz?ezat v patalogick?m ?stav? ??k?ho ?lov?ka, kter? se vob?sil nebo votr?vil. A j? jdu s tebou. P?r facek d?l? na vojn? moc."
      Kunert ?pln? zpitom?l a dal se v?st ?vejkem k ?t?bn?mu vag?nu.
      Poru??k Dub za?val, vykl?n?je se z okna: "Co tady chcete, pacholci?"
      "Chovej se d?stojn?," napom?nal ?vejk Kunerta a strkal ho nap?ed do vag?nu.
      V chodb? objevil se nadporu??k Luk?? a za n?m hejtman S?gner.
      Nadporu??k Luk??, kter? u? m?l tolik se ?vejkem, stra?liv? se udivil, nebol' ?vejk netv??il se j?? tak dobromysln? v??n?, jeho tv?? nem?la zn?m? dobromysln? v?raz, sp?? znamen? nov?ch nep??jemn?ch ud?lost?.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "v?c jde k raportu."
      "Jenom zas neblbni, ?vejku, j? u? toho m?m tak? dost "
      "Ra?te dovolit," ?ekl ?vejk, "jsem ordonanc? va?i kumpanie, vy, ra?te dovolit, r???te b?t kompaniekomandantem jeden?ctky. J? v?m, ?e to vypad? d?sn? divn?, ale j? v?m taky, ?e pan lajtnant Dub nal?z? se pod v?mi."
      "Vy jste se, ?vejku, v?bec zbl?znil," vpadl do jeho ?e?i nadporu??k Luk??, "vy jste vo?ralej, ud?l?te nejlep??, kdy? odejdete! Rozum??, ty blbe, ty hovado."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, strkaje p?ed sebou Kunerta, "vono to vypad? zrovna tak, jako kdy? se jednou v Praze d?lal pokus s ochrann?m r?mem proti p?ejet? elektrikou. Ten pan vyn?lezce se s?m na ten pokus vob?toval a potom muselo m?sto platit jeho vdov? od?kodn?."
      Hejtman S?gner, nev?da co ??ci, k?val p?itom souhlasn? hlavou, zat?mco nadporu??k Luk?? tv??il se zoufale.
      "V?echno mus? j?t po raportu, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," pokra?oval ne?prosn? ?vejk, "je?t? v Brucku jste mn? ??kal, pane obrlajtnant, ?e kdy? jsem ordonanc? u kumpanie, ?e m?m je?t? jin? povinnosti ne? n?jak? rozkazy. ?e m?m bejt vo v?em, co se d?je u kumpanie, informovanej. Na z?klad? toho na??zen? dovoluji si v?m ozn?mit, pane obrlajtnant, ?e pan lajtnant Dub nafackoval mirnikstirniks sv?mu bur?ovi. J? bych to, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, t?ebas ne??kal. Kdy? j? v?ak vid?m, ?e pan lajtnant Dub je p?id?len pod va?e komando, tak jsem si um?nil, ?e to mus? j?t po raportu."
      "Tohle je divn? z?le?itost," ?ekl hejtman S?gner, "pro? sem strk?te, ?vejku, toho Kunerta." "Poslu?n? hl?s?m, pane batalionskomandante, ?e v?echno mus? j?t po raportu. Von je pitomej, von byl zfackovanej panem lajtnantem Dubem, a von si to nem??e dovolit, aby s?m ?el k raportu. Poslu?n? hl?s?m, pane hauptmane, kdybyste se na n?j pod?val, jak se mu t?esou kolena, von je celej ne??vej, ?e mus? j?t k tomu raportu. A nebejt m?, tak by se k tomu raporiu snad v?bec nedostal, jako ten Kudela z Bytouchova, kterej za aktivn? slu?by tak dlouho chodil k raportu, a? byl p?elo?enej k mar?n?, kde se stal kornetem, a byl na ??k?m vostrov? potom, v Tich?m oce?nu, vyhl??enej jako dezert?r. Von se tam potom vo?enil a mluvil taky s cestovatelem Havlasou, kterej v?bec nepoznal, ?e to nen? domorodec. - Je to v?bec moc smutn?, kdy? m? j?t n?kdo kv?li takovejm p?r blbejm fack?m k raportu. Ale von v?bec sem necht?l j?t, pon?vad? ??kal, ?e sem nepude. Von je v?bec takovej ufackovanej bur?, ?e ani nev?, vo kterej facce se tady jedn?. Von by sem byl v?bec ne?el, von v?bec necht?l j?t k raportu, von si d? naml?tit kolikr?t je?t? v?c. Poslu?n? hl?s?m, pane hauptman, pod?vaj? se na n?j, von u? je z toho celej posranej. A na druh? stran? zas, von si m?l hned st??ovat, ?e dostal t?ch p?r facek, ale von se nevodv??il, pon?vad? v?d?l, ?e je to lep??, jako napsal ten jeden b?sn?k, bejt skromnou fialkou. Von toti? slou?? u pana lajtnanta Duba."
      Strkaje Kunerta p?ed sebe, ?ekl k n?mu ?vejk: "Net?es se po??d jako dub ve vosice!"
      Hejtman S?gner ot?zal se Kunerta, jak se to vlastn? stalo.
      Kunert v?ak prohl?sil, t?esa se na cel?m t?le, ?e se mohou zeptat pana lajtnanta Duba, ?e mu ten v?bec nenafackoval.
      Jid?? Kunert, st?le t?esa cel?m t?lem, prohl?sil dokonce, ?e si to ?vejk v?bec vymyslil.
      T?to trapn? ud?losti u?inil konec poru??k Dub, kter? se n?hle objevil a roze?val se na Kunerta: "Chce? je?t? dostat novejchp?r facek?"
      V?c byla tedy ?pln? jasnou a hejtman S?gner prost? k poru??kovi Dubovi prohl?sil: "Kunert ode dne?ka je p?id?len k batali?nn? kuchyni, a pokud se t?k? nov?ho bur?e, obrat se na rechnungsfeldv?bla Va?ka."
      Poru??k Dub zasalutoval a jenom p?i odchodu ?ekl k ?vejkovi: "S?z?m se, ?e budete jednou viset:" Kdy? ode?el, obr?til se ?vejk k nadporu??kovi Luk??ovi jemn?m, p??telsk?m t?nem: "V Mnichov? Hradi?ti byl taky takovej jeden p?n a taky tak s t?m druh?m mluvil, a von mu vodpov?d?l: ,Na popravi?ti se sejdeme.`"
      "?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, "vy jste ale blbej, a neopova?te se mn? ??ct, jak vy to m?te ve zvyku: Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem blbej."
      "Frapant," ozval se hejtman S?gner nakl?n?je se v okn? a byl by tak r?d od okna odstoupil, ale nem?l j?? ?asu, nebo? zjevilo se to ne?t?st?: poru??k Dub pod oknem,
      Poru??k Dub za?al s t?m, ?e velice lituje toho, jak hejtman S?gner ode?el, nevyslechnuv jeho d?vody o ofenz?v? na v?chodn? front?.
      "M?me-li porozum?ti obrovsk? ofenz?v?," volal poru?iti Dub nahoru do ?kna, "mus?me si uv?domit, jak se vyvinula ofenz?va koncem dubna. Museli jsme prolomit ruskou frontu a na?li jsme nejv?hodn?j??m m?stem pro tento pr?lom frontu mezi Karpaty a Vislou."
      "J? se s tebou o to neh?d?m," odpov?d?l su?e hejtman S?gner a ode?el od okna.
      Kdy? se za p?l hodiny nato pokra?ovalo v j?zd? na Sanok, hejtman S?gner nat?hl se na sedadlo a d?lal, ?e sp?, aby poru??k Dub zat?m zapomn?l na sv? ot?epan? v?vody o ofenz?v?.
      Ve vag?n? se ?vejkem sch?zel Baloun. Vyprosil si toti? dovolen? vyt??t chlebem kotel po gul??i. Nal?zal se nyn? na voze s poln?mi kuchyn?mi v nep??jemn? situaci, pon?vad? p?itom, jak se vlak hnul, vlet?l po hlav? do kotle a nohy mu ?ouhaly p?es kotel. Zvykl si v?ak na tuto situaci a z kotle oz?valo se mlask?n?, jako kdy? je?ek hon? ?v?by, a pozd?ji Baloun?v prosebn? hlas: "Pros?m v?s, kamar?di, proboha, hocYte mi sem kousek chleba, je?t? je tady moc vom??ky." Tato idyla trvala a? do nejbli??? stanice, kam p?ijeli ji? s kotlem 1 t. kumpanie vy?i?t?n?m, ?e se poc?nov?n? jen lesklo.
      "Zapla? v?m to p?mbu, kamar?di," d?koval Baloun srde?n?. "Vod t? doby, co jsem te? na vojn?, ponejprv se na m? ?t?st? usm?lo."
      A bylo tak? vskutku co ??ct. V Lupkovsk?m pr?smyku dostal se Baloun ku dv?ma porc?m gul??e, nadporu??k Luk?? projevil t?? svou spokojenost nad t?m, ?e mu Baloun p?inesl z d?stojnick? kuchyn? netknutou min??, a zanechal pro n?ho dobrou polovi?ku. Baloun byl ?pln? ??asten, kl?til nohama, kter? vystr?il z vozu, a najednou se mu cel? tahle vojna zd?la b?ti n???m tepl?m, rodinn?m.
      Kucha? kumpanie po?al si z n?ho d?lat legraci, ?e a? se p?ijede do Sanoku, ?e se bude va?it ve?e?e a je?t? jeden ob?d, pon?vad? tu ve?e?i a ob?d maj? k dobru za tu celou cestu, kdy? to nedostali. Baloun jen souhlasn? k?val hlavou a ?eptal: "Uvid?te, kamar?di, ?e n?s p?mbu neopust?."
      V?ichni se tomu up??mn? sm?li a kucha? sed? na poln? kuchyni zazp?val:
       ?upajdij?h ?upajd?,
       ?ak n?s p?nb?h nezand?.
       Zand?-li n?s do bl?ta,
       ?ak n?s zaseje vydr?p?...
       Zand?-li n?s do hou?t?,
       ?ak n?s zase vykou?e.
       ?upajdij?, ?upajd?,
       ?ak n?s p?nb?h nezand?...
      Za stanic? ??avne po?aly se objevovat op?t v ?dol?ch nov? vojensk? h?bit?vky. Pod ??avne bylo vid?t z vlaku kamenn? k??? s bezhlav?m Kristem P?nem, kter? ztratil hlavu p?i odst?elu trati.
      Vlak zrychloval svou rychlost, ?ena se dol? ?dol?m k Sanoku, obzory se roz?i?ovaly a t?m i ?etn?j??mi st?valy se cel? skupiny rozbit?ch vesnic po obou stran?ch do kraje.
      U Kula?n? bylo vid?t dole v ???ce z ?elezni?n?ho n?spu z??cen?, rozbit? vlak ?erven?ho k???e.
      Baloun vyt?e?til na to o?i a zejm?na se podivil na rozh?zen? dole ??sti lokomotivy. Kom?n byl zara?en do ?elezni?n?ho n?spu a vy?uhoval z n?ho ven jako osumadvac?tka.
      Tento zjev vzbudil t?? pozornost ve vag?n?, kde byl ?vejk. Nejv?ce se roz??lil kucha? Jurajda: "Copak se sm? st??let do vag?n? ?erven?ho k???e?"
      "Nesm?, ale m??e," ?ekl ?vejk, "?usa to byla dobr?, a von se pak ka?dej vomluv?, ?e to bylo v noci a ?e ten ?ervenej k??? nen? vid?t. Vono je v?bec moc v?c? na sv?t?, kter? se nesm?j? d?lat, ale m??ou se prov?d?t. Hlavn? v?c, aby to ka?dej zkusil, jestli se mu to povede, kdy? to nesm?, aby to moh. Vo c?sa?skejch man?vrech na P?secku p?i?el takovej rozkaz, ?e se nesm?j? voj?ci na pochodu v?zat do kozelce. Ale n?? hejtman na to p?i?el, ?e se to m??e, pon?vad? takovej rozkaz byl stra?n? sm??nej, to moh ka?dej lehko pochopit, ?e do kozelce sv?zanej voj?k nem??e ma??rovat. Tak von vlastn? ten befel nevobch?zel, d?val jednodu?e a rozumn? sv?zan? voj?ky do kozelce h?zet do voz? vod tr?nu a ma??rovalo se s nima d?l. Nebo takovejhle p??pad, co se stal v na?? ulici p?ed p?ti ?esti lety. Tam bydlel n?jakej pan Karl?k v prvn?m pat?e. O poschod? vej? moc hodnej ?lov?k, n?jakej konzervatorista Mike?. Von m?l moc r?d ?ensk? a taky mezi jinejma po?al chodit za dcerou toho pana Karl?ka, kterej m?I ?pedit?rstv? a cukr??stv? a taky m?l n?kde na Morav? kniha?stv? pod ??kou docela cizou firmou. Kdy? se ten pan Karl?k dov?d?l, ?e ten konzervatorista mu chod? za dcerou, tak ho nav?t?vil v byt? a ?ek mu: ,Vy si mou dceru nesm?te vz?t, vy jeden votrapo. J? v?m j? ned?m!` ,Dobr?,` vodpov?d?l mu pan Mike?; ,kdy? si. ji nesm?m vz?t, co m?m d?lat, m?m se roztrhat?` Za dva m?s?ce p?i?el pan Karl?k znova a p?ived si svou man?elku a voba mu ?ekli jednohlasn?: ,Vy pacholku, vy jste p?ipravil na?i dceru vo ?est: ,Zajist?,` odpov?d?l on jim na to, ,dovolil jsem si ji zkurvit, milostiv? pan?: Ten pan Karl?k za?al na n?j zbyte?n? ?v?t, ?e mu p?ece ??kal, ?e si ji nesm? vz?t, ?e mu ji ned?, ale von mu docela spr?vn? vodpov?d?l, ?e si ji taky neveme, a tenkr?t ?e nebyla vo tom ??dn? ?e?, co s n? m??e d?lat. ?e se vo tom nejednalo, von ?e dr?? slovo, aby byli bez starosti, ?e von ji nechce, ?e je charakter, ?e nen? kam v?tr, tam pl???, a ?e dr?? slovo, ?e kdy? n?co ?ekne, ?e je to svat?. A jestli bude kv?li tomu pron?sledovanej, tak ?e si z toho taky nic ned?l?, pon?vad? m? sv?dom? ?ist? a jeho nebo?ka maminka je?t? na smrteln? posteli ho zap??sahala, aby nikdy v ?ivot? nelhal, a von ?e j? to sl?bil rukoud?n?m a takov? p??saha ?e je platn?. V jeho rodin? ?e v?bec nikdo nelhal a von m?l taky v?dycky ve ?kole z mravn?ho chov?n? nejlep?? zn?mku. Tedy tady vid?te, ?e se leccos nesm?, ale m??e, a ?e cesty m??ou b?ti rozli?n?, jenom v?li m?jme v?ichni rovnou."
      "Mil? p??tel?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, kter? si d?lal horliv? pozn?mky, "v?echno ?patn? m? i dobrou str?nku. Tento do pov?t?? vyhozen?, polosp?len? a z n?spu svr?en? vlak ?erven?ho k???e obohacuje slavn? d?jiny na?eho batali?nu o nov? hrdinn? ?in budoucnosti. P?edstavuji si, ?e asi tak 16. z???, jak jsem si ji? u?inil pozn?mku, p?ihl?s? se od ka?d? kumpanie na?eho batali?nu n?kolik prost?ch voj?n? pod veden?m kapr?la, ?e vyhod? panc??ov? vlak nep??tele, kter? n?s ost?eluje a br?n? na?emu p?echodu p?es ?eku. ?estn? vyplnili sv?j ?kol, p?evl?knuti za sedl?ky - - Co to vid?m," zvolal jednoro?n? dobrovoln?k, d?vaje se do sv?ch pozn?mek. ,"Jak se mn? sem dostal n?? pan Van?k? - Posly?te, pane rechnungsfeldv?bl," obr?til se na Va?ka, "jak? kr?sn? ?l?ne?ek bude o v?s v d?jin?ch batali?nu. Tu??m, ?e u? jste tam jednou, ale tohle bude rozhodn? Lep?i a vydatn?j??." Jednoro?n? dobrovoln?k ?etl pov??en?m hlasem: "Hrdinn? smrt ??etn?ho ?ikovatele Va?ka.K odv??n?mu podniku, vyhozen? nep??telsk?ho panc??ov?ho vlaku, p?ihl?sil se t?? ??etn? ?ikovatel Van?k, jsa p?evle?en jako ostatn? v selsk? kroj. P?ivozen?m v?buchem byl omr??en, a kdy? se probral z mr?kot, vid?l se obklopena nep??telem, kter? ho okam?it? dopravil do ?t?bu nep??telsk? divize, kde tv??? v tv?? smrti odep?el jak?hokoliv vysv?tlen? o postaven? a s?le na?eho vojska. Pon?vad? nal?zal se v p?evle?eni, byl odsouzen jako vyzv?da? k ob??en? provazem, kter??to trest, vzhledem k jeho vysok? hodnosti, byl mu zm?n?n k smrti zast?elen?m. Exekuce byla ihned vykon?na u h?bitovn? zdi a state?n? ??etn? ?ikovatel Van?k ??dal, aby mu nebyly zav?z?ny o?i. Na ot?zku, m?-li n?jak? p??n?, odpov?d?l: ,Vy?i?te prost?ednictv?m parlament??e m?mu batali?nu m?j posledn? pozdrav a ?e um?r?m s p?esv?d?en?m, ?e n?? batali?n bude pokra?ovati na sv? v?t?zn? cest?. D?le vy?i?te panu hejtmanovi S?gnerovi, ?e podle posledn?ho rozkazu po brig?d? zvy?uje se porce konzerv denn? na dv?ap?l konzervy na jednoho mu?e: Tak um?el n?? ??etn? ?ikovatel Van?k, vzbudiv svou posledn? v?tou panick? strach u nep??tele, kter? se domn?val, ?e br?n? na?emu p?echodu p?es ?eku, od?ezuje n?s od z?sobovac?ch bod?, zp?sobuje n?m brzk? vyhladov?n? a t?m i demoralizaci v na?ich ?ad?ch. - O jeho klidu, s kter?m hled?l smrti vst??c, sv?d?? ta okolnost, ?e hr?l s nep??telsk?mi ?t?bn?mi d?stojn?ky p?ed svou popravou cvika. ,Mnou vyhran? obnos odevzdejte rusk?mu ?erven?mu k???i,` ?ekl, stoje ji? p?ed hlavn?mi ru?nic. Tato ?lechetn? velkomyslnost pohnula p??tomn? vojensk? z?stupce a? k slz?m. - Odpus?te, pane Va?ku," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "?e jsem si dovolil disponovat s va?imi vyhran?mi pen?zi. P?em??lel jsem o tom, m?-li se to snad odevzdat rakousk?mu ?erven?mu k???i, ale kone?n? p?edpokl?d?m, ?e ze stanoviska lidskosti je to jedno, jen kdy? se to odevzd? hum?nn? instituci."
      "Moh to ten n?? nebo?t?k," ?ekl ?vejk, "vodevzdat pol?vkov?mu ?stavu m?sta Prahy, ale takhle je to p?eci jen lep??, von by si t?eba pan starosta za ten vobnos koupil jitrnici na g?bl."
      "Inu, krade se v?ude," ?ekl telefonista Chodounsk?.
      "Hlavn? se krade u ?erven?ho k???e," s velkou zlost? prohl?sil kucha? Jurajda. "M?l jsem v Brucku zn?m?ho kucha?e, kter? va?il pro s??t?i?ky v bar?ku, a ten mn? ??kal, jak p?edstaven? t?ch sest?i?ek a vrchn? o?et?ovatelky pos?laj? dom? cel? bedny malaga a ?okol?dy. To nese sama sebou p??le?itost, to je sebeur?en? ?lov?ka. Ka?d? ?lov?k prod?l?v? ve sv?m nekone?n?m ?ivot? nes??sln? p?em?ny a jednou mus? se objevit na tomto sv?t? jako zlod?j, v ur?it?ch obdob?ch sv? ?innosti. S?m jsem ji? prod?lal toto jedno obdob?."
      Kucha? okultista Jurajda vyt?hl ze sv?ho ba?ochu l?hev ko?aku.
      "Zde vid?te," ?ekl, otv?raje l?hev, "neomyln? d?kaz m?ho tvrzen?. Vzal jsem ji p?ed odjezdem z d?stojnick? min??e. Ko?ak jest nejlep?? zn?mky a m?lo se ho pou??vati k cukrov?m polev?m na lineck? dorty. Byl v?ak p?edur?en k tomu, abych ho ukradl, stejn? jako j? jsem byl p?edur?en st?ti se zlod?jem."
      "A taky by to nebylo ?patn?," ozval se ?vejk, "kdybychom byli p?edur?eni k tomu, abychom byli va?ema spoluvin?kama, j? alespo? m?m takov? tu?en?."
      A p?edur?en? se opravdu uk?zalo. L?hev ?la kolem p?es protest ??etn?ho ?ikovatele Va?ka; kter? tvrdil, ?e se m? p?t ko?ak z es??lku a spravedliv? rozd?lit, pon?vad? je jich v?ech dohromady na l?hev p?t, tak?e p?i lich?m ??sle se lehce m??e st?t, ?e se n?kdo ur?it? o jeden lok z l?hve v?c napije ne?li ti druz?, k ?emu? podotkl ?vejk: "To je pravda, jestli chce m?t pan Van?k sud? ??slo, tak a? vystoup? ze spolku, aby nebyly ??dn? nep??jemnosti a h?dky."
      Van?k tedy odvolal sv?j n?vrh a podal jin?, velkodu?n?, aby se d?rce Jurajda um?stil do takov?ho po?ad?, aby se mohl nap?ti dvakr?t, co? zp?sobilo bou?i odporu, pon?vad? se ji? Jurajda jednou napil, ochutn?vaje ko?ak p?i otev?r?n? lahve.
      Kone?n? byl p?ijat n?vrh jednoro?n?ho dobrovoln?ka p?t podle abecedy, co? od?vodnil t?m, ?e jest to t?? jist? p?edur?en?, jak se kdo jmenuje.
      L?hev dorazil Chodounsk?, prv? v abeced?, prov?zen hroziv?m zrakem Va?ka, kter? si vypo??t?val, ?e kdy? je posledn?, ?e bude m?t o jeden lok v?c, co? byla hrub? matematick? chyba, pon?vad? bylo jednadvacet lok?.
      Potom hr?li oby?ejn?ho cvika ze t?? karet; objevilo se, ?e jednoro?n? dobrovoln?k pou??v? p?itom p?i ka?d?m rabov?n? n?bo?n?ch propov?dek z P?sma svat?ho. Rabuje spodka, zvolal: "Pane, ponechej? mn? tohoto spodka i tohoto l?ta, a? jej? okop?m a ohnoj?m, a? mn? p?inese ovoce."
      Kdy? mu bylo vyt?k?no, ?e dokonce se odv??il rabovat osmi?ku, zvolal hlasem velik?m: "Ale ?ena n?kter?, maj?c? gro?? deset, ztratila-li by jeden gro?, zdali? nezaz?e sv?ce a nehled? piln?, dokud nenalezne? A kdy? nalezne, svol? sousedy a p??telkyn?, ?kouc: ,Spolu radujte se se mnou, nebo? rabovala jsem osmi?ku a v kart?ch p?ikoupila trumfov?ho kr?le s esem!` - Tak sem dejte ty karty, spadli jste tam v?ichni "
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek m?l opravdu velk? ?t?st? v kart?ch. Zat?mco druz? p?eb?jeli si trumfy navz?jem, on bil jejich p?ebit? trumfy v?dy nejvy???m trumfem, tak?e tam jeden za druh?m padali a on bral s?zku za s?zkou a volal k pora?en?m: "A zem?t?esen? velik? budou po m?stech, a hladov? a morov? hr?zy a z?zrakov? z nebe velic?." Kone?n? u? toho. m?li dost, p?estali hr?t, kdy? telefonista Chodounsk? prohr?l sv?j ?old na p?l roku nap?ed. Byl nad t?m zdrcen a jednoro?n? dobrovoln?k ??dal na n?m ?pisy, ?e p?i vypl?cen? ?oldu ??etn? ?ikovatel Van?k vyplat? ?old Chodounsk?ho jemu.
      "Neboj se, Chodounsk?," t??il ho ?vejk. "Kdy? bude? m?t ?t?st?, tak padne? p?i prvn?m gefechtu a Marek ut?e hubu vo tvoje l?nungy, jen mu to podepi?."
      Zm?nka o padnut? dotkla, se Chodounsk?ho velice nep??jemn?, tak?e ?ekl s ur?itost?: "J? nem??u padnout, proto?e jsem telefonista, a telefonisti jsou v?dycky v blind??i a dr?ty se natahujou nebo chyby se hledaj? v?dycky a? po gefechtu."
      Jednoro?n? dobrovoln?k zm?nil se, ?e telefonisti pr?v? naopak vyd?ni jsou velk?mu nebezpe?? a ?e hlavn? na telefonisty m? spadeno v?dy nep??telsk? d?lost?electvo. ??dn? telefonista nen? jist ve sv? blind???. Kdyby byt? deset metr? pod zem?, tak ho tam nep??telsk?, artil?rie p?ece najde. ?e telefonisti hynou jako kroupy v de?ti v l?t?, o tom sv?d??, ?e kdy? opou?t?l Bruck, tak pr?v? tam otv?rali 28. kurs pro telefonisty.
      Chodounsk? d?val se p?ed sebe utr?pen?, co? pohnulo ?vejka k p??telsk?mu, dobr?mu slovu: "M?? to zkr?tka p?knej ?vindl." Chodounsk? odpov?d?l vl?dn?: "Ku?te, teti?ko."
      "Pod?v?m se na p?smenu Chve sv?ch pozn?mk?ch o d?jin?ch batali?nu... Chodounsk? - Chodounsk?, hm, aha, tady to m?me: ,Telefonista Chodounsk?, zasyp?n minou. Telefonuje ze sv? hrobky na ?t?b: Um?r?m a gratuluji sv?mu batali?nu k v?t?zstv?!`"
      "To ti mus? sta?it," ?ekl ?vejk, "nebo chce? je?t? n?co k tomu doplnit? Pamatuje? se na toho telefomstu z Titaniku, kterej, kdy? u? lo? se pot?p?la, po??d telefonoval dol? do zatopen? kuchyn?, kdy u? bude vob?d?"
      "Mn? na tom nesejde," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "pop??pad? se m??e p?edsmrtn? v?rok Chodounsk?ho doplnit t?m, ?e on nakonec zvol? do telefonu: ,Pozdravujte ode mne na?i ?eleznou brig?du!`"

4. kapitola

Marschieren marsch!

      Objevilo se, kdy? se p?ijelo do Sanoku, ?e vlastn? na tom voze s poln? kuchyn? jeden?ctky, kde prd?l blahem nasycen? Baloun, m?li celkem pravdu, ?e bude ve?e?e, a dokonce krom? ve?e?e ?e tam bude rozd?v?n n?jak? komis?rek za v?echny ty dny, kdy nedostal batali?n ni?eho. Objevilo se tak?, ?e vlastn? v Sanoku, kdy? vylezli z vag?n?, nal?z? se ?t?b ?elezn? brig?dy, ku kter? batali?n 91. regimentu pat?il podle sv?ho k?estn?ho listu. A?koliv odtud bylo spojen? ?elezni?n? neporu?eno pod Lvov i severn? na Velik? Mosty, bylo vlastn? z?hadou, pro? ?t?b v?chodn?ho ?seku ud?lal tyto dispozice, aby ?elezn? brig?da se sv?m ?t?bem soust?e?ovala pochodov? prapory sto pades?t kilometr? v t?lu, kdy? ?la v t? dob? fronta od Brod? na Bug a pod?l ?eky severn? k Sokalu.
      Tato velice zaj?mav? strategick? ot?zka byla stra?n? jednoduch?m zp?sobem rozlu?t?na, kdy? ?el hejtman S?gner v Sanoku hl?sit do ?t?bu brig?dy o p?ibyt? mar?batali?nu.
      Ordonan?n?m d?stojn?kem byl adjutant brig?dy hejtman Tayrle.
      "J? se velice div?m," ?ekl hejtman Tayrle, "?e vy jste nedostali ur?it? zpr?vy. Mar?r?ta je jist?. O linii va?eho pochodu m?li jste n?m ozn?mit p?irozen? p?edem. Podle dispozic hlavn?ho ?t?bu p?ijeli jste o dva dny d??ve."
      Hejtman S?gner se trochu zard?l, ale nenapadlo mu opakovat v?echny ty ?ifrovan? telegramy, kter? dost?val po cel? cest?.
      "J? se v?m div?m," ?ekl adjutant Tayrle. "Mysl?m," odpov?d?l hejtman S?gner, "?e si v?ichni d?stojn?ci tyk?me."
      "Budi?," ?ekl hejtman Tayrle, "?ekni mn?, jse? aktivn? nebo civilista? Aktivn?? - To je docela n?co jin?ho... ?lov?k se v tom nevyzn?. Tady u? ti projelo takov?ch blb? rezervn?ch lajtnant?. Kdy? jsme ustupovali od Limanova a od Krasn?ku, v?ichni ti tak?lajtnanti ztratili hlavu, jakmile uvid?li koz?ckou patrolu. My ve ?t?bu nem?me r?di takov?ch p???ivn?k?. Pitom? chlap s inteligentkou d? se nakonec aktivovat nebo v civilu ud?l? ofic?rskou zkou?ku a blbne zas d?l v civilu, a kdy? p?ijde vojna, tak je z n?ho ne lajtnant, ale poseroutka!"
      Hejtman Tayrle si odplivl a d?v?rn? popl?cal hejtmana S?gnera: "Zdr??te se tady asi dva dny. J? v?s v?echny provedu, zatan??me si. M?me tady takov? hezk? kurvi?ky, engelhuren. M?me zde dceru jednoho gener?la, kter? d??v p?stovala lesbickou l?sku. To se ti v?ichni p?evl?kneme do ?ensk?ch ?at?, a uvid??, co ona um?! Je ti to takov? huben? svin?, ?e bysi si snad ani nic nepomyslel. Ale zn? to, kamar?de. Je to takov? potvora ostatn? to pozn??. - Pardon!" zarazil se; "mus?m se zas vyblit, je to dnes ji? pot?et?."
      Kdy? se potom vr?til, sd?lil hejtmanovi S?gnerovi, aby dok?zal, jak je tu veselo, ?e jsou to n?sledky v?erej??ho ve?era, na kter?m bral ??ast i stavebn? odd?l.
      S velitelem tohoto odd?lu, kter? byl t?? v hodnosti hejtmana, sezn?mil se hejtman S?gner velice brzo. Do kancel??e vpadl toti? uniformovan? dlouh?n s t?emi zlat?mi hv?zdi?kami a jaksi v m?toh?ch, nepozoruje p??tomnosti hejtmana S?gnera, zcela d?v?rn? oslovil Tayrle: "Co d?l??, svin?? Tys n?m v?era p?kn? z??dil na?i hrab?nku." Posadil se na ?idli, a t1u?e se tenkou r?koskou p?es l?tka, sm?l se na cel? kolo: "Kdy? si vzpomenu, jak jsi se j? vyblit do kl?na..."
      "Ano," ?ekl Tayrle, "bylo to v?era velmi vesel?." Pak teprve sezn?mil hejtmana S?gnera s d?stojn?kem s r?koskou a v?ichni vy?li kancel??? administra?n?ho odd?len? brig?dy ven do kav?rny, kter? n?hle vyrostla z b?val? pivnice.
      Kdy? ?li kancel???, hejtman Tayrle vzal si od velitele stavebn?ho odd?lu r?kosku a uhodil na dlouh? st?l, kolem kter?ho na povel postavilo se do fronty dvan?ct vojensk?ch p?sa??. Byli to vyznava?i klidn?, bezpe?n? pr?ce v t?lu arm?dy s velk?mi, spokojen?mi b?ichy v extra uniform?ch.
      A t?mto dvan?cti tlust?m apo?tol?m ulejvandy hejtman Tayrle ?ekl, cht?je se vyznamenati p?ed S?gnerem i druh?m hejtmanem: "Nemyslete si, ?e v?s tady m?m jako na krmn?ku. Prasata! M?n? ?r?t a chlastat, ale v?ce b?hat. - Te? v?m uk??i je?t? jinou drez?ru," ozn?mil Tayrle sv?m spole?n?k?m.
      Uhodil poznovu r?koskou na st?l a ot?zal se t?ch dvan?cti: "Kdy prasknete, ?u?ata?"
      V?ech dvan?ct odpov?d?lo unisono: "Dle va?eho rozkazu, pane hejtmane."
      Sm?je se vlastn? blbosti a pitomosti, vy?el hejtman Tayrle z kancel??e.
      Kdy? sed?li v?ichni t?i v kav?rn?, poru?il Tayrle p?in?sti l?hev je?abinky a zavolat n?jak? sle?ny, kter? jsou voln?. Objevilo se, ?e kav?rna vlastn? nen? nic jin?ho ne? vyk?i?en? d?m, a pon?vad? ??dn? ze sle?en nebyla volnou, roz??lil se hejtman Tayrle na nejvy??? stupe? a v p?eds?ni vynadal sprost? madam a k?i?el, kdo?e je u sle?ny Elly. Kdy? dostal za odpov??, ?e je tam n?jak? poru??k, l?te?il je?t? v?c.
      U sle?ny Elly byl pan poru??k Dub, kter?, kdy? mar?batali?n byl u? ve sv?ch ubikac?ch v gymnasiu, zavolal si cel? sv?j ?ik a upozor?oval jej v dlouh? ?e?i, ?e Rusov? p?i sv?m ?stupu zakl?dali v?ude bordely s person?lem pohlavn? naka?en?m, aby zp?sobili rakousk? arm?d? t?mto sv?m trikem velk? ztr?ty. Varuje tedy t?mto voj?ky p?ed vyhled?v?n?m podobn?ch m?stnost?. S?m se osobn? p?esv?d?? v t?ch domech, jestli jeho rozkazu nebylo uposlechnuto, pon?vad? jsou ji? ve frontov?m p?smu; ka?d?, kter? bude p?isti?en, bude postaven p?ed poln? soud.
      Poru??k Dub ?el se osobn? p?esv?d?it, zdali jeho rozkaz nebyl p?ekro?en, a proto patrn? za v?chodisko sv? kontroly vybral si pohovku v Ellin? pokoj?ku v prv?m pat?e takzvan? "m?stsk? kav?rny", na kter??to pohovce se velice dob?e bavil.
      Mezit?m ji? hejtman S?gner ode?el ku sv?mu batali?nu. Tayrlova spole?nost byla toti? rozpu?t?na. Hejtmana Tayrleho hledali z brig?dy, kde se sh?n?l ji? p?es hodinu brig?dn?k po sv?m adjutantovi. P?i?ly nov? rozkazy od divize a bylo nutno ur?it definitivn? mar?r?tu pro p?ibyv?? 91. pluk, pon?vad? jeho p?vodn?m sm?rem dle nov?ch dispozic m? j?t pochodov? prapor 102. pluku.
      Bylo to v?echno velice spleten?, Rusov? ustupovali na severov?chodn?m c?pu Hali?e vel?ce rychle, tak?e se tam n?kter? rakousk? ??sti navz?jem prom?chaly, do ?eho? m?sty jako kl?ny vnikaly ??sti n?meck? arm?dy, kter??to chaos dopl?ovalo p?ib?v?n? na front nov?ch pochodov?ch prapor? a jin?ch vojensk?ch t?les. Tot?? bylo i p?i frontov?ch ?sec?ch, kter? byly je?t? d?le v t?lu, jako zde v Sanoku, kam najednou p?ibyly rezervy n?meck? hannoversk? divize pod veden?m plukovn?ka s tak o?kliv?m pohledem, ?e brigad?r byl uveden do naprost?ho zmatku. Plukovn?k rezerv hannoversk? divize ukazoval toti? dispozice sv?ho ?t?bu, ?e m? ubytovat sv? mu?stvo v gymnasiu, kde pr?v? nyn? byli ubytov?ni jednadevades?tn?ci. Pro um?st?n? sv?ho ?t?bu ??dal vyklizen? domu krakovsk? banky, ve kter?m pr?v? byl ?t?b brig?dy.
      Brigad?r spojil se p??mo s diviz?, kde vyl??il p?esn? situaci, potom s diviz? mluvil uhran?iv? Hannover?k, v d?sledc?ch ?eho? p?i?el na brig?du rozkaz: "Brig?da vystupuje z m?sta v ?est hodin ve?er na Turovu-Wolsku - Liskowiec - Starasol - Sambor, kde dal?? rozkazy. S n? vystupuje pochodov? prapor 91, tvo??c? ochranu, rozd?len?, kter? vypracovat v brig?d? dle sch?my: P?edn? voj vystupuje o p?l ?est? na Turovu, mezi ji?n? a severn? pobo?n? ochrannou vzd?lenost t?iap?l kilometru. Zadn? ochrann? voj vystupuje ve ?tvrt na sedm!"
      Tak nastal tedy v gymnasiu velk? ruch a sch?zel ku porad? d?stojn?k? batali?nu jen poru??k Dub, kter?ho vyhledat bylo poru?eno ?vejkovi.
      "Douf?m," ?ekl k n?mu nadporu??k Luk??, "?e vy ho najdete beze v?ech obt???, pon?vad? vy m?te st?le n?co mezi sebou."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e pros?m o p?semn? rozkaz vod kumpanie. To je pr?v? kv?li tomu, ?e mezi n?ma je pr?v? v?dycky to n?co."
      Zat?mco nadporu??k Luk?? ve sv? z?pisn? kn??ce kop?roval na ?tr?kov?m list?, aby se poru??k Dub ihned dostavil do gymnasia k porad?, ?vejk hl?sil d?l: "Ano, pane obrlajtnant, vy m??ete b?t, jako v?dycky, bez starosti. J? ho najdu, pon?vad? je voj?k?m zak?z?no chodit do bordelu, a von bude jist? v jednom, aby se p?esv?d?il, jestli vod jeho cuku ??dnej se nechce dostat p?ed poln? soud, kter?m von oby?ejn? vyhro?uje. Von s?m prohl?sil p?ed man?aftem sv?ho cuku, ?e projde v?echny bordely, a pak ?e bude b?da a voni ?e ho poznaj? z t? ?patn? str?nky. Ostatn? j? v?m, kde je. Je tady zrovna naproti v tej kav?rn?, pon?vad? v?echen ten man?aft se za n?m d?val, kam nejd??v jde."
      ,Spojen? z?bavn? m?stnosti a m?stsk? kav?rna`, podnik, o kter?m se ?vejk zmi?oval, byly rozd?leny tak? na dv? ??sti. Kdo necht?l j?t p?es kav?rnu, ?el zadem, kde se vyh??vala na slunci n?jak? star? pan?, kter? mluvila n?mecky, polsky a ma?arsky asi v tomto smyslu: "Poj?te, voj??ku, m?me zde p?kn? sle?inky."
      Kdy? voj??ek vstoupil, vedla ho chodbou do jak?si p?ij?mac? p?eds?n? a zavolala na jednu ze sle?en, kter? p?ib?hla ihned v ko?ili; nap?ed cht?la pen?ze, kter?? obnos hned na m?st?, zat?mco si voj??ek odep?nal bajonet, inkasovala madam.
      D?stojnictvo chodilo kav?rnou. Cesta p?n? d?stojn?k? byla trudn?j??, pon?vad? vedla p?es ??mbry vzadu, kde byl v?b?r z druh? partie, ur?en? pro d?stojnick? ?ar?e, a kde byly krajkov? ko?ilky a pilo se v?no nebo lik?ry. Madam zde tak? ni?eho netrp?la, to se v?echno konalo naho?e v pokoj?k?ch, kde se provaloval na divanu v jednom takov?m r?ji pln?m ?t?nic v podvl?ka?k?ch poru??k Dub, zat?mco sle?na Ella mu vypravovala vymy?lenou, jako to v?dy v t?chto p??padech b?v?, trag?dii sv?ho ?ivota, ?e otec jej? byl tov?rn?kem a ona profesorkou na lyceu v Pe?ti a tohle ?e ud?lala z ne??astn? l?sky.
      Vzadu za poru??kem Dubem na dosah ruky na mal?m stolku byla l?hev je?abinky a sklenky. Pon?vad? l?hev byla polopr?zdnou a Ella i poru??k Dub mluvili ji? z cesty, bylo zat??kac? zkou?kou, ?e poru??k Dub ni?eho nesnese. Podle jeho ?e?i bylo vid?t, ?e si to ji? v?echno popletl a ?e pova?uje Ellu za sv?ho sluhu Kunerta; tak? ji tak oslovoval a vyhro?oval domn?l?mu Kunertovi dle sv?ho zvyku: "Kunerte, Kunerte, ty bestie, a? ty mne pozn?? z m? ?patn? str?nky..."
      ?vejk m?l b?t podroben t??e sam? procedu?e jako v?ichni ostatn? voj??kov?, kte?? chodili zadem, on v?ak se vl?dn? vytrhl n?jak? ko?ilat? holce, na jej?? pok?ik p?ib?hla polsk? madam, kter? ?vejkovi zap?ela drze do o??, ?e by zde m?li n?jak?ho pana lajtnanta hostem.
      "Moc na m? ne?vete, milostpan?," ?ekl vl?dn? ?vejk, usm?vaje se p?itom sladce, "nebo v?m d?m p?es dr?ku. U n?s jednou v Platn??sk? ulici zml?tili jednu madam tak, ?e nev?d?la o sob?. To tam syn hledal sv?ho otce, n?jak?ho Vondr??ka, obchod s pneumatikami. Vona se ta madam jmenovala K?ov?nov?, kdy? ji vzk??sili a ptali se j? na z?chrannej stanici, jak se jmenuje, ?ekla, ?e n?jak vod Ch.A jak? je va?e ct?n? jm?no?"
      Ctihodn? matr?na dala se do d?sn?ho ?van?, kdy? ji ?vejk po t?chto slovech odstr?il a v??n? stoupal po d?ev?n?ch schodech do prvn?ho poschod?.
      Dole se objevil s?m majitel nev?stince, n?jak? zchudl? polsk? ?lechtic, kter? vyb?hl za ?vejkem po schodech a po?al ho tahat za bl?zu, p?i?em? k?i?el na n?ho n?mecky, tam nahoru ?e voj?ci nesm?, tam ?e je to pro p?ny d?stojn?ky, pro vojsko ?e je to dole.
      ?vejk ho upozornil, ?e sem p?ich?z? v z?jmu cel? arm?dy, ?e hled? jednoho pana poru??ka, bez kter?ho se nem??e arm?da vydat do pole, a kdy? ten po??nal si st?le v?bojn?ji, ?vejk ho srazil dol? ze schod? a pokra?oval naho?e v prohl?dce m?stnost?. P?esv?d?il se, ?e v?echny pokoj?ky jsou pr?zdny, a? teprve na sam?m konci pavla?e, kdy? zaklepal, vzal za kliku a pootev?el dve?e, ozval se kvikav? hlas Elly: "Besetzt" a vz?p?t? nato hlubok? hlas poru??ka Duba, kter? myslel snad, ?e je je?t? ve sv?m pokoji v l?gru: "Herein!"
      ?vejk vstoupil, p?istoupil k divanu, a odevzd?vaje blokov? ?tr?ek kopie poru??kovi Dubovi, hl?sil, d?vaje se ?kosem na ??sti uniformy rozh?zen? v rohu postele: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e se maj? vobl?knout a dostavit se hned podle toho rozkazu, kter? jim dod?v?m, do na?ich kas?ren v gymnasiu, m?me tam velkou vojenskou poradu!"
      Poru??k Dub vyt?e?til na n?ho o?i s malink?mi panenkami, ale p?ipamatoval si, ?e p?ece jen nen? tak namaz?n, aby nepoznal ?vejka. Napadlo mu ihned, ?e mu ?vejka pos?laj? k raportu, a proto ?ekl: "Hned si to s tebou sprav?m, ?vejku. Uvid?? - jak - to - s tebou - dopadne... - Kunerte," zvolal na Ellu, "nalej - mn? - je?t? - jednu!"
      Napil se, a trhaje p?semn? rozkaz, sm?l se: "To je - omluvenka? U - n?s - ??dn? omluvenky neplat?. My jsme - na - vojn? - a ne - ve ?kole. Tak - t? - tedy - chytli - v bordelu? Pojil - ke - mn? - ?vejku - bl?? - j? ti - d?m - p?r - facek. - Ve - kter?m - roce - Filip Macedonsk? - porazil - ??many, to ty - nev?? - ty - h?eb?e!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," pokra?oval ne?prosn? ?vejk, "je to nejvy??? rozkaz z brig?dy, aby se p?ni d?stojn?ci vobl?kli a ?li na batali?nn? be?prechunk, my toti? vyraz?me, a je?t? teprve se te? bude rozhodovat, kter? kumpanie bude forh?t, sajtnh?t nebo nachh?t. U? se bude te? vo tom rozhodovat a j? mysl?m, pane lajtnant, ?e voni taky maj? do toho co mluvit "
      Tato diplomatick? ?e? trochu vzk??sila poru??ka Duba, tak?e po??nal nyn? nab?vati jistoty, ?e p?ece nen? v kas?rn?ch, ale je?t? z opatrnosti se optal: "Kde to jsem?"
      "R???te b?t v bordel?ku, pane lajtnant. Voni jsou ty cesty P?n? rozli?n?."
      Poru??k Dub t??ce vzdychl, slezl z divanu a po?al sh?n?t svoji uniformu, p?i?em? mu ?vejk pom?hal, a kdy? kone?n? se obl?kl, vy?li oba ven, ale za chv?li se ?vejk m?iknut?m vr?til a nedbaje Elly, kter? jeho n?vratu p?ikl?dala zcela jin?ho v?znamu, z ne??astn? l?sky hned lezla na postel, vypil rychle zbytek je?abinky v l?hvi a ?el zas za poru??kem.
      Na ulici se to poru??kovi Dubovi vrazilo zas do hlavy, pon?vad? bylo velk? parno. Vykl?dal ?vejkovi nejr?zn?j?? nesmysle bez jak?koliv spojitosti. Mluvil o tom, ?e m? doma po?tovn? zn?mku z Helgolandu a hned po ukon?en? maturity ?e ?li hr?t bili?r a nepozdravili t??dn?ho profesora. Ku ka?d? v?t? dod?val: "Mysl?m, ?e mn? dob?e rozum?te".
      "Zajist? ?e v?m ?pln? rozum?m," odpov?d?l ?vejk. "Vy mluv?te podobn? jako klemp?? Pokorn? v Bud?jovic?ch. Ten, kdy? se ho lidi optali: ,Koupal jste se u? letos v Mal?i?`, vodpov?dal: ,Nekoupal, ale zato bude letos hodn? ?vestek.` Nebo se ho zeptali: ,Jed jste u? letos h??bky?` a von na to vodpov?d?l: ,Nejed, ale tenhle novej sult?n marockej m? prej bejt moc hodnej ?lov?k.`"
      Poru??k Dub se zastavil a vypravil ze sebe: "Marock? sult?n? To je odbyt? veli?ina, ut?el si pot z ?ela, a d?vaje se zakalen?ma o?ima na ?vejka, zabru?el: "Takhle jsem se ani v zim? nepotil. Souhlas?te s t?m? Rozum?te mn??"
      "Rozum?m, pane lajtnant. K n?m do hospody ke Kalichu chod?val jeden starej p?n, n?jakej rada vod zemsk?ho v?boru ve v?slu?b?, a ten zrovna tohle tvrdil. Von v?dycky ??kal, ?e se div?, jakej je rozd?l mezi temperaturou v let? a v zim?. ?e je mu to moc divn?, pro? lidi je?t? na to nep?i?li."
      Ve vratech gymnasia opustil ?vejk poru??ka Duba, kter? se motal po schodech nahoru do sborovny, kde se konala vojensk? porada, a tak? hned hl?sil hejtmanovi S?gnerovi, ?e je ?pln? opil?. Celou poradu sed?l s hlavou sklopenou a p?i debat? se ob?as zvedl, aby zvolal: "V?? n?zor je spr?vn?, p?nov?, ale j? jsem ?pln? opil?."
      Kdy? byly vypracov?ny v?echny dispozice a kumpanie nadporu??ka Luk??e m?la j?t jako p?edn? ochrana, trhl sebou najednou poru??k Dub, vstal a ?ekl: "Pamatuji se, p?nov?, na na?eho t??dn?ho profesora v prim?. Sl?va mu, sl?va mu, sl?va mu!"
      Nadporu??kovi Luk??ovi p?i?lo na mysl, ?e nejl?pe bude, kdy? d? prozat?m ulo?iti poru??ka Duba jeho sluhou Kunertem do fyzik?ln?ho kabinetu vedle, kde byla str?? u dve??, aby n?kdo nedokradl snad ji? polorozkraden? sb?rky miner?li? v kabinetu. Na to st?le tak? z brig?dy upozor?ovali proch?zej?c? odd?ly na pochodu.
      Toto opat?en? datovalo se od t? doby, kdy jeden prapor honv?d?, ubytovan? v gymnasiu, po?al rabovat kabinet. Zejm?na se honv?d?m l?bila sb?rka nerost?, pestr? krystaly a kyzy, kter? si nastrkali do sv?ch ba?och?.
      Na vojensk?m h?bit?vku je tak? na jednom z b?l?ch k???? n?pis "L?szl? Gargany". Tam sp? v??n? sen jeden honv?d, kter? p?i onom rabov?n? gymnasi?ln?ch sb?rek vypil v?echen denaturovan? l?h z n?doby, ve kter? byli nalo?eni r?zn? plazov?.
      Sv?tov? v?lka vyb?jela lidsk? pokolen? dokonce i ko?alkou z had?.
      Nadporu??k Luk??, kdy? se ji? v?ichni roze?li, dal zavolat sluhu poru??ka Duba Kunerta, kter? odvedl a ulo?il na pohovku sv?ho poru??ka.
      Poru??k Dub byl najednou jako mal? d?t?; vzal za ruku Kunerta, po?al prohl??et dla?, p?i?em? ??kal, ?e uhodne z jeho dlen? jm?no jeho budouc? choti.
      "Jak vy se jmenujete? Vyt?hn?te mn? z n?prsn? kapsy u bl?zy z?pisn?k a tu?ku. Vy se jmenujete tedy Kunert; tak sem p?ij?te za ?tvrt hodiny a j? v?m tady nech?m l?stek se jm?nem va?? pan? man?elky."
      Sotva to do?ekl, dal se do chr?p?n?, ale op?t se z toho jaksi probudil a po?al ?m?rat do sv?ho z?pisn?ku; co napsal, to vytrhl, hodil na zem, a tajemn? p?ilo?iv prst na ?sta, ?ekl bl?boliv?: "Ted je?t? ne, a? za ?tvrt hodiny. Nejl?pe bude hledati pap?rek se zav?zan?ma o?ima."
      Kunert byl takov? dobr? hovado, ?e p?i?el skute?n? za ?tvrt hodiny, a kdy? rozbalil pap?rek, ?etl z t?ch klikyh?k? poru??ka Duba: "Jm?no va?? budouc? man?elky zn?: pan? Kunertov?."
      Kdy? to za chv?li ukazoval ?vejkovi, ?ekl mu ?vejk, aby si jen dob?e ten pap?rek schoval, ?e takov?ch dokument? od vojensk?ch p?n? si m? ka?d? v??it, to ?e d??v za aktivn? vojny nebylo, aby si dopisoval d?stojn?k se sv?m sluhou a ??kal mu pane.
      -
      Kdy? byly vykon?ny p??pravy k tomu, aby se vyrazilo dle dan?ch dispozic, brig?dn? gener?l, kter?ho vystrnadil tak p?kn? hannoversk? plukovn?k, dal shrom??dit cel? batali?n do obvykl?ho ?tverce a m?l k n?mu ?e?. Ten mu? toti? velice r?d ?e?nil, mlel p?t? p?es dev?t?, a kdy? u? nem?l d?l co ??ct, vzpomn?l si je?t? na poln? po?tu:
      "Voj?ci," h?m?lo z jeho ?st do ?tverce. "Nyn? bl???me se k front? nep??tele, od kter?ho n?s d?l? n?kolik denn?ch pochod?. Doposud na sv?m mar?i nem?li jste, voj?ci, p??le?itosti udati sv?m mil?m, kter? jste opustili, sv? adresy, aby v?d?li va?i vzd?len?, kam v?m maj? ps?t, abyste se pot??ili dopisy od sv?ch mil?ch poz?stal?ch."
      N?jak se z toho nemohl dostat, opakoval to nes??sln?kr?t za sebou: "Mil? vzd?len? - draz? p??buzn? - mil? poz?stal?" a tak d?le, a? kone?n? vyrazil z toho kola mohutn?m zvol?n?m: "Od toho m?me poln? po?ty na front?!"
      Jeho dal?? ?e? vypadala tak, jako by v?ichni tihle lid? v ?ediv? uniform? m?li se d?t s nejv?t?? radost? zab?t jedin? kv?li tomu, ?e jsou na front? za??zeny poln? po?ty, a ?e kdy? n?komu gran?t utrhne ob? nohy, ?e se mu to mus? kr?sn? um?rat, kdy? si vzpomene, ?e jeho poln? po?ta m? ??slo 72, kde snad le?? psan? z domova, od vzd?len?ch mil?ch, se z?silkou obsahuj?c? kus uzen?ho masa, ?peku a dom?c?ch suchar?.
      Potom, po t? ?e?i, kdy? brig?dn? hudba zahr?la c?sa?skou hymnu, provol?na byla sl?va c?sa??, vydaly se jednotliv? skupiny toho lidsk?ho dobytka, ur?en?ho na jatky n?kde za Bugem, postupn? na pochod podle ud?len?ch dispozic.
      11. kumpanie vystoupila o p?l ?est? na Turowu-Wolsku. ?vejk t?hl se vzadu se ?t?bem kumpanie, se sanitou a nadporu??k Luk?? obj??d?l celou kolonu, p?i?em? ka?dou chv?li zajel dozadu, aby se p?esv?d?il u sanity, kde na voz?ku pod plachtami vezli poru??ka Duba k nov?m hrdinn?m ?in?m do nezn?m? budoucnosti, a p?itom aby tak? si ukr?til cestu rozmluvou se ?vejkem, kter? nesl sv?j ba?och a ru?nici trp?liv?, vypr?v?je si s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem o tom, jak se to p?ed lety p?kn? ma??rovalo na man?vrech u Velk?ho Mezi????.
      "To byla docela takov? krajina, jako je tady, jenom?e my jsme ne?li tak feldm?sik, pon?vad? ten kr?t je?t? jsme ani nev?d?li, co jsou to rezervn? konzervy, kdy? jsme n?jakou konzervu fasovali, tak jsme ji u na?eho cuku hned p?i nejbli???m noclehu se?rali a m?sto toho d?vali jsme si do ba?ochu cihlu. V jedn? vesnici p?i?la inspekce, vyh?zeli n?m v?echny cihly z ba?ochu a bylo jich tolik, ?e si tam z nich jeden ?lov?k vystav?l potom rodinnej domek."
      Za chv?li nato ?el ?vejk r?zn? vedle kon? nadporu??ka Luk??e a vykl?dal o poln?ch po?t?ch: "Hezk? ta ?e? byla a vono jist? ka?d?mu je moc mil?, kdy? dostane na vojnu n?jak? p?kn? psan? z domova. Ale j?, kdy? jsem slou?il p?ed lety v Bud?jovic?ch, tak jsem dostal na vojnu jen jedno psan? do kas?ren a to m?m je?t? schovan? "
      ?vejk vyt?hl z u?pin?n? ko?en? ta?ky zama?t?n? dopis a ?etl, zachov?vaje krok s kon?m nadporu??ka Luk??e, kter? se dal do m?rn?ho poklusu: "Ty pacholku mizernej, ty jeden vrahu a b?d?ku! Pan kapr?l K??? p?ijel do Prahy na url?b a j? jsem s n?m tan?ila u Kocan?, a von mn? pov?dal, ?e prej ty tancuje? v Bud?jovic?ch u Zelen? ??by s n?jakou pitomou flundrou a ?e jsi m? u? ?pln? vopustil. Aby jsi v?d?l, p??u toto psan? na hajzlu na prkn? vedle d?ry, mezi n?ma je konec. Tvoje bejval? Bo?ena. Abych nezapomn?la, ten kapr?l to um? a bude t? je?t? sek?rovat, j? jsem ho vo to pro9ila. A je?t? abych nezapomn?la, nenajde? m? u? mezi ?ivejma, a? p?ijede? na url?b. - To se v?," pokra?oval p?i m?rn?m poklusu ?vejk, "?e kdy? jsem p?i?el na url?b, ?e byla mezi ?ivejma, a je?t? mezi jakejma ?ivejma. Na?el jsem ji taky u Kocan?, vobl?kali ji dva voj?ci vod ciz?ho regimentu a jeden z nich byl tak moc ??vej, ?e j? ?ahal docela ve?ejn? pod ?iv?tek, jako kdyby cht?l, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, vyt?hnout odtamtud pel jej? nevinnosti, jak ??k? V?nceslava Lu?ick? nebo jak to podobn? jednou ?ekla jedna mlad? d?vka asi ?estn?ctilet? v tane?n?ch.hodin?ch jednomu gymnasistovi hlasit? s pl??em, kdy? ji ?t?pl do ramena: ,Vy jste, pane, set?el pel m?ho panenstv?: To se v?, ?e se v?ichni sm?li a jej? matinka, kter? ji tam hl?dala, ?e ji vodvedla na chodbu v Besed? a ?e tu svou blbou n?nu zkopala. J? p?i?el, pane obrlajtnant, k tomu n?zoru, ?e p?ece jenom ty venkovsk? holky jsou up??mn?j?? ne? ty takov? utahan? m?stsk? sle?inky, kter? chod?j? do n?jakejch tane?n?ch hodin. Kdy? jsme p?ed lety st?li l?grem v Mn??ku, tak jsem chodil tancovat do Star?ho Kn?na, namluvil jsem si tam n?jakou Karlu Veklovou, ale moc jsem se j? nel?bil. Jednou ve?er v ned?li jsem ji doprov?zel k rybn??ku, tam jsme si sedli na hr?z a ptal jsem se j?, kdy? zapadalo slunce, jestli m? m? taky r?da. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e byl vzduch tak vlahej, v?ichni pt?ci zp?vali, a vona mn? vodpov?d?la s p???ern?m sm?chem: ,J? m?m t? tak r?da jako pazdero v prdeli, v?dy? jse? blbej: A j? byl taky vopravdu blbej, tak stra?n? blbej, ?e jsem v?m, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, p?edt?m chod?val mezi polma, mezi vysok?m vobil?m v lidupr?zdnej prosto?e, ani jsme si jednou nesedli, a j? j? jen ukazoval po tom bo??m po?ehn?n?, a pitomec, tej selskej holce vykl?d?m, ?e tohle je ?ito, tohle ?e je p?enice a tohle ?e je voves."
      A jako na potvrzen? toho ovsa kdesi vp?edu dozn?valy sebran? hlasy voj?k? kumpanie v pokra?ov?n? p?sn?, s kterou ?ly u? ?esk? regimenty krv?cet za Rakousko k Solferinu:
       A kdy? bylo p?l noci,
       voves z pytle vysko??,
       ?upajdij?, ?upajd?
       ka?d? holka d?!
      Do ?eho? op?t vpadli druz?:
       A d?,a d? a d?,
       a pro? by nedala,
       a d? ti dv? hubi?ky
       na ob? tv??i?ky.
       ?upajdij?, ?upajd?,
       ka?d? holka d?!
       A d?,a d?,a d?,
       a pro? by nedala...
      Potom po?ali N?mci zp?vat tut?? p?se? n?mecky.
      Je to tak star? vojensk? p?se?, kterou snad ji? zp?vala soldateska za napoleonsk?ch bitek ve v?ech jazyc?ch. Nyn? zn?la j?sav? po zapr??en? silnici na Turovu-Wolsku, v hali?sk? rovin?, kde po obou stran?ch silnice a? tam k zelen?m chlum?m na jihu byla pole zdept?na a zni?ena pod kopyty kon? a pod pode?vemi tis?c? a tis?c? vojensk?ch t??k?ch bot.
      "Takhle jsme to jednou podobn? z??dili," ozval se ?vejk, rozhl??eje se kolem, "na man?vrech u P?sku. Byl tam s n?mi jeden pan arciv?voda, to byl takovej spravedlivej p?n, ?e kdy? se se sv?m ?t?bem proj??d?l ze strategickejch d?vod? obil?m, tak hned za n?m tu celou ?kodu vodhadoval adjutant. N?jakej sedl?k P?cha nem?l ??dnou radost z t? n?v?t?vy a nep?ijmul vod er?ru osmn?ct korun n?hrady za zdupanejch p?t m?r pole, cht?l se v?m, pane obrlajtnant, soudit a dostal za to osmn?ct m?s?c?.
      J? mysl?m, pane obrlajtnant, ?e moh vlastn? bejt r?d, ?e n?kdo z c?sa?sk?ho rodu ho nav?t?v? na jeho pozemku. Jinej sedl?k, kterej by byl uv?dom?lej, tak by vobl?k v?echny sv? holky do b?lejch ?at? jako dr??i?ky, dal by jim kytice do ruky a rozestavil by je na sv?m pozemku a ka?d? by z nich musela v?tat vysok?ho p?na, jako jsem ?et vo Indii, kde se d?vali poddan? n?jak?ho panovn?ka vod toho slona roz?l?pnout "
      "Co to mluv?te, ?vejku?" volal na n?ho s kon? nadporu??k Luk??.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e j? mysl?m toho slona, kterej nes na sv?m h?bet? onoho panovn?ka, vo kter?m jsem ?et."
      "Jen kdy? dovedete, ?vejku, v?echno spr?vn? vysv?tlit," ?ekl nadporu??k Luk?? a rozjel se kup?edu. Tam se ji? kolona trhala, nezvykl? pochod po odpo?inku ve vlaku, v pln?, dokonal? v?zbroji, p?sobil, ?e v?em po?ala bolet ramena a ka?d? si pohovoval, jak mohl. P?endavali ru?nice z jedn? strany na druhou, v?t?ina u? je nenesla na ?emeni, ale p?ehozen? jako hr?b? nebo vidle. N?kte?? mysleli, ?e si l?pe vyhov?, kdy? p?jdou p??kopem nebo po mezi, kde se jim zd?la p?da pod nohama p?ece jen m?k?? ne? na zapr??en? silnici.
      V?t?ina ?la s hlavou k zemi sklopenou a v?ichni trp?li velkou ??zn?, pon?vad? p?esto, ?e ji? slunce zapadlo, bylo stejn? takov? dusno a parno jako v poledne a nikdo nem?l ji? ani kapky vody v poln? l?hvi. Byl to prvn? den pochodu a tato nezvykl? situace, kter? byla jaksi vstupem do v?t??ch a v?t??ch ?trap, ?inila v?echny ??m d?l t?m v?ce mal?tn?mi a zemdlen?mi. P?estali tak? zp?vat a navz?jem si mezi sebou odhadovali, jak maj? asi daleko na Turovu-Wolsku, kde mysleli, ?e se bude noclehovat. N?kte?? poposed?vali v p??kopu, a aby to tak nevypadalo, rozvazovali si boty a d?lali na prvn? pohled vzez?en? ?lov?ka, kter? si ?patn? slo?il onu?ky a sna?? se je slo?it tak, aby ho netla?ily na dal??m pochodu. Jin? op?t zkracovali si nebo prodlu?ovali ?emen na ru?nici, nebo rozvinovali ba?och a p?ekl?dali p?edm?ty v n?m um?st?n?, namlouvaj?ce si sami sob?, ?e tak ?in? z ohledu na spr?vn? zat??en?, aby p?sy ba?ochu net?hly jim jedno ?i druh? rameno. Kdy? se k nim bl??il postupn? nadporu??k Luk??, tu vst?vali a hl?sili, ?e je n?co tla?? nebo podobn?, jestli p?edt?m kadeti nebo ?eta?i, kdy? vid?li z d?lky kobylu nadporu??ka Luk??e, je nehnali kup?edu.
      Nadporu??k Luk??, proj??d?je kolem, vyb?zel je zcela vl?dn?, aby jen vst?vali, ?e do Turovy-Wolsky jsou je?t? t?i kilometry, tam ?e bude odpo?inek.
      Mezit?m se poru??k Dub vzpamatoval neust?l?m t?esen?m na sanitn? dvojkolce. Nevzpamatoval se sice je?t? ?pln?, ale mohl se ji? zvednout a vyhnouti se z dvojkolky a volat na ?t?b kompanie, kter? se voln? pohyboval kolem, pon?vad? si v?ichni, po??naje Balounem a kon?e Chodounsk?m, dali svoje ba?ochy do dvojkolky. Jedin? ?vejk ?el neohro?en? kup?edu i s ba?ochem, maje ru?nici po dragounsku p?es prsa na ?emen, kou?il z d?mky a zp?val si do pochodu:
       Kdy? jsme t?hli k Jarom??i,
       a? si n?m to, kdo chce, v???,
       p?i?li jsme tam asi pr?v? k ve?e?i...
      V?ce ne? p?t set krok? p?ed poru??kem Dubem zvedaly se po silnici kotou?e prachu, z n?ho? vyno?ovaly se postavy voj?k?; poru??k Dub, kter?mu se op?t vr?tilo nad?en?, naklonil hlavu z dvojkolky a po?al ?v?t do silni?n?ho prachu: "Voj?ci, v?? vzne?en? ?kol je t??k?, nast?vaj? v?m obt??n? pochody, nejr?zn?j?? nedostatky na v?em a ?trap?ce v?eho druhu. Ale s plnou d?v?rou hled?m vst??c va?? vytrvalosti a va?? s?le v?le."
      "Ty vole," zab?snil si ?vejk.
      Poru??k Dub pokra?oval: "Pro v?s, voj?ci, nen? ??dn? p?ek??ka tak mocnou, abyste ji nep?ekonali! Je?t? jednou, voj?ci, opakuji v?m, ?e v?s nevedu k lehk?mu v?t?zstv?. Bude to tvrd? o???ek pro v?s, ale vy to dok??ete! V?s bude slavit historie v?k?."
      "Str? si prst do krku," zab?snil znovu ?vejk.
      A jako by byl poru??k Dub poslechl, po?al vrhnout najednou, jak m?l sklon?nou hlavu, do prachu silnice, a kdy? se vyblil, vyk?ikl je?t?: "Voj?ci, kup?edu," svalil se poznovu na ba?och telegrafisty Chodounsk?ho a spal a? do Turowy-Wolsky, kde ho kone?n? postavili na nohy a sundali z vozu na rozkaz nadporu??ka Luk??e, kter? s n?m m?l velice dlouhou a velice obt??nou rozmluvu, ne?li se poru??k Dub ze v?eho tak dalece vzpamatoval, ?e kone?n? mohl prohl?sit: "Logicky soud?, provedl jsem hloupost, kterou vynahrad?m p?ed tv??? nep??tele."
      Nebyl ov?em je?t? ?pln? zcela p?i sob?, pon?vad? ?ekl nadporu??kovi Luk??ovi, kdy? odch?zel ke sv?mu ?iku: "Vy m? je?t? nezn?te, ale a? m? pozn?te!"
      "M??ete se informovat o tom, co jste prov?d?l, u ?vejka."
      Poru??k Dub ?el tedy d??ve ne? k sv?mu ?iku k ?vejkovi, kter?ho na?el ve spole?nosti Balouna a ??etn?ho ?ikovatele Va?ka.
      Baloun vykl?dal pr?v? o tom, ?e u nich ve ml?n? m?l v?dy v studni l?hev piva. Pivo ?e bylo tak studen?, a? zuby trnuly. Jinde ve ml?nech ?e ve?er se takov?m pivem zap?jela rozhuda, ale on ?e ve sv? ?ravosti, za kterou ho te? p?nbu potrestal, po rozhud? je?t? v?dycky spolkl po??dn? kus masa. Ted ?e bo?? spravedlnost potrestala ho teplou smradlavou vodou ze studn? v Turow?-Wolsk?, do kter? mus? v?ichni sypat kv?li chole?e kyselinu citr?novou, kterou pr?v? p?ed chvilkou rozd?vali, kdy? se po ?varmech fasovala voda ze studn?. Baloun projevil n?zor, ?e tahle kyselina citr?nov? je asi patrn? kv?li vyhladov?n? lid?. Je sice pravda, ?e se v Sanoku trochu najedl, ?e dokonce obrlajtnant Luk?? mu op?t p?epustil p?l cel? porce telec?ho, kter? mu p?inesl od brig?dy, ale ?e je to hrozn?, ?e myslel p?ece jen, kdy? p?ijdou sem a bude rast s noclehem, ?e se zas bude n?co va?it. U? byl o tom tak? p?esv?d?en, kdy? nab?rali feldk?ch?i vodu do kotl?. ?el se hned ot?zat ke kuchyn?m co a jak, a oni mu odpov?d?li, ?e je jenom rozkaz nabrat zat?m vodu, a za chv?li ?e m??e p?ij?t rozkaz op?t tu vodu vyl?t.
      Vtom pr?v? p?i?el poru??k Dub, a pon?vad? byl s?m velice nejist? v??i sob?, ot?zal se: "Bav?te se?"
      "Bav?me se, pane lajtnant," odpov?d?l za v?echny ?vejk, "u n?s je z?bava v pln?m proudu. Vono je v?bec nejlep?? se v?dycky dob?e bavit. Te? se pr?v? bav?me o kyselin? citr?nov?. Bez z?bavy nem??e bejt ??dnej voj?k, von aspo? lep?? zapom?n? na v?echny ?trap?ce."
      Poru??k Dub mu ?ekl, aby ?el kus s n?m; ?e se chce na n?co zeptat. Kdy? byli tedy stranou, ?ekl k n?mu stra?n? nejist?m hlasem; "Nebavili jste se o mn??"
      "Nikoliv, nikdy ne, pane lajtnant, jenom vo t? kyselin? citr?nov? a vo uzen?m mase."
      "??kal mn? obrlajtnant Luk??, ?e pr? jsem j? jako n?co prov?d?l a ?e vy o tom velice dob?e v?te, ?vejku."
      ?vejk velice v??n? a d?razn? ?ekl: "Nic jste neprov?d?l, pane lajtnant, byl jste jenom na n?v?t?v? v jednom vyk?i?en?m dom?. Ale to byl asi n?jakej vomyl. Klemp??e Pimpra z Koz?ho pl?cku taky v?dycky hledali, kdy? ?el kupovat plech do m?sta, a na?li ho tak? v?dycky v podobnej m?stnosti, bud u Suh?, nebo u Dvo??k?, jako j? v?s na?el. Dole byla kav?rna a naho?e v na?em p??pad? byly holky. Vy jste byl, pane lajtnant, asi na vomylu, kde se to vlastn? nach?z?te, pon?vad? bylo horko, a kdy? ?lov?k nen? zvyklej p?t, tak se v takov?m teplu vopije i voby?ejn?m rumem, nato? vy je?abinkou, pane lajtnant. Tak jsem dostal rozkaz v?m doru?it pozv?n? k be?prechunku, ne? jsme vyrazili, a taky jsem v?s tam na?el u t? holky naho?e; z toho horka a je?abinky jste m? ani nepoznal a le?el jste tam na kanap? vysvle?enej. Nijak jste tam ne??dil, ani jste ne??kal ,Vy m? je?t? nezn?te`, ale takov? v?c se m??e st?t ka?d?mu, kdy? je horko. N?kdo na to stra?n? trp?, jinej zas do toho p?ijde jako stepej k housl?m. Kdybyste byl znal star?ho Vejvodu, pol?ra z Vr?ovic, ten v?m si, pane lajtnant, um?nil, ?e nebude p?t ??dn? n?poje, po kter?ch by se vopil. Tak si dal je?t? ?tamprle na cestu a vy?el z domova hledat ty n?poje bez alkaholu. Zastavil se tedy nap?ed v hospod? Na zast?vce, dal si tam ?tvrti?ku vermutu a po?al se nen?padn? vypt?vat hostinsk?ho, co vlastn? pijou ti abstinenti. Von docela spr?vn? soudil, ?e ?ist? voda je i pro abstinenty p?ece jen krutej n?poj. Hostinskej mu tedy vysv?tlil, ?e abstinenti pijou sodovky, limon?dy, ml?ko a potom v?na bez alkaholu, studenej oukrop a jin? lihuprost? n?poje. Z toho se star?mu Vejvodovi p?ece jen zamlouvala ta lihuprost? v?na. Optal se je?t?, jestli jsou tak? lihuprost? ko?alky, vypil je?t? jednu ?tvrti?ku, pohovo?il si s hostinsk?m vo tom, ?e je to vopravdu h??ch se ?asto vo??rat, na?e? mu hostinskej ?ekl, ?e v?echno na sv?t? snese, jenom ne vo?ral?ho ?lov?ka, kterej se jinde vo?ere a p?ijde k n?mu vyst??zliv?t fla?kou sodovky a je?t? ud?l? krav?l. ,Vo?er se u mne,` pov?d? host?nskej, ,pak jse? m?j ?lov?k, ale jinak t? nezn?m.` Starej Vejvoda tedy dopil a ?el d?l, a? v?m p?i?el, pane lajtnant, na Karlovo n?m?st? do obchodu s v?nem, kam tak? n?kdy zach?zel, a optal se tam, jestli nemaj? lihuprost? vina. ,Lihuprost? v?na nem?me, pane Vejvodo,` ?ekli mu, ,ale vermut nebo ?ery.` Star?mu Vejvodov? bylo n?jak hanba, tak tam vypil ?tvrtku vermutu a ?tvrtku ?ery, a jak tak sed?, sezn?m? se v?m, pane lajtnant, s n?jak?m takyabstinentem. Slovo dalo slovo, pijou je?t? po ?tvrtce ?ery, a kone?n? se domluvili, ?e ten p?n zn? m?sto, kde se ?epuj? lihuprost? v?na. ,Je to v Bolz?nov? ulici, jde se tam po schodech dol? a maj? tam gramofon.` Za tuhle dobrou zpr?vu dal starej Vejvoda celou l?hev vermutu na st?l a potom se voba vypravili do Bolz?nov? ulice, co se tam jde dol? po schodech a co tam maj? gramofon. A skute?n?, tam se ?epovala sam? ovocn? v?na, nejen lihuprost?, ale dokonce i bez alkaholu. Nap?ed si ka?dej dal p?l litru angre?tov?ho v?na, potom p?llitr ryb?zov?ho v?na, a kdy? vypili je?t? p?l litru angre?tov?ho lihuprost?ho v?na, po?aly je brn?t nohy po v?ech t?ch vermutech a ?ery p?edt?m, po?ali k?i?et, aby jim p?inesli ??edn? potvrzen?, ?e co tady pijou, je lihuprost? v?no. Von? ?e jsou abstinenti, a jestli jim to hned nep?inesou, ?e to tady v?echno rozsekaj? i s gramofonem. Potom je policajti museli oba tahat po t?ch schodech nahoru do Bolz?novy ulice, museli je d?t do truhly a museli je hodit do separace voba dva museli bejt vodsouzen? pro vo?ralstv? jako abstinenti."
      "Pro? mn? to pov?d?te," vyk?ikl poru??k Dub; kter? touto ?e?? ?pln? vyst??zliv?l.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e vono to vlastn? k sob? nepat??, ale kdy? u? si tak pov?d?me..."
      Poru??kovi Dubovi v tom okam?iku napadlo, ?e ho ?vejk op?t urazil, pon?vad? ji? byl jaksi ?pln? p?i sob?, i k?i?el na n?ho: "Ty m? jednou pozn??! Jak to stoj???"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e stoj?m ?patn?, j? jsem, poslu?n? hl?s?m, zapomn?l srazit paty k sob?. Hned to ud?l?m."
      ?vejk ji? op?t st?l v nejlep?? front?.
      Poru??k Dub p?em??lel, co m? je?t? ??ct, ale nakonec ?ekl jen: "Dej si na mne pozor, abych ti to nemusel ??kat naposled," k ?emu? jako dodatkem opravil sv? star? po?ekadlo: "Ty m? je?t? nezn??, ale j? t? zn?m."
      Kdy? poru??k Dub odch?zel od ?vejka, pomyslil si v sv? kocovin?: "M??e b?t, ?e by na n?ho l?pe ??inkovalo, kdybych mu byl ?ekl: J? t?, chlape, u? d?vno zn?m z t? ?patn? str?nky."
      Potom poru??k Dub dal si zavolat sluhu Kunerta a poru?il mu, aby sehnal d?b?n vody.
      Ku cti Kunerta budi? ?e?eno, ?e sh?n?l dlouho po Turow?-Wolsce d?b?n i vodu.
      D?b?n se mu nakonec poda?ilo ukr?st panu pleb?novi a do d?b?nu na?erpal z jedn? studn?, ?pln? pobit? prkny, vodu. Za t?m ??elem musel ov?em vytrhnout n?kolik prken, pon?vad? ta studn? byla tak opat?ena, ?e v n? byla voda podez?el? jako tyf?zn?.
      Poru??k Dub vypil v?ak cel? d?b?n vody beze v?ech dal??ch n?sledk?, ??m? potvrdil p??slov? "Dobr? prase v?echno snese".
      -
      V?ichni se velice m?lili, kdy? se domn?vali, ?e v Turow?-Wolsk? budou snad nocovati. Nadporu??k Luk?? zavolal telefonistu Chodounsk?ho, ??etn?ho ?ikovatele Va?ka a kur?ra kumpanie ?vejka a Balouna. Rozkazy byly jednoduch?. V?ichni nechaj? v?zbroj u sanity, vyraz? ihned na Mal? Polanec poln? cestou a potom pod?l potoka dol? jihov?chodn?m sm?rem na Liskowiec.
      ?vejk, Van?k a Chodounsk? jsou kvart?rmajstry. V?ichni mus? obstarat noclehy pro kumpanii, kter? p?ijde za nimi za hodinu, nanejv?? za p?ldruh? hodiny. Baloun mus? mezit?m na m?st?, kde bude noclehovat on, nadporu??k Luk??, d?t up?ct husu, a v?ichni t?i mus? d?t pozor na Balouna, aby j? polovi?ku nese?ral. Krom? toho mus? Van?k se ?vejkem koupit prase pro kumpanii, podle toho, kolik p?ipad? masa na celou kumpanii. V noci bude se va?it gul??. Noclehy pro mu?stvo mus? b?t ??dn?; vyh?bat se zav?iven?m chalup?m, aby si mu?stvo n?le?it? odpo?inulo, pon?vad? kumpanie vystupuje z Liskowiec ji? o p?l sedm? hodin? rann? p?es Kroscienku na Starasol.
      Batali?n toti? u? nebyl chudobn?. Brig?dn? intendantstvo v Sanoku vyplatilo batali?nu z?lohy na budouc? jatka. V pokladn? kumpanie bylo p?es sto tis?c korun a ??etn? ?ikovatel Van?k dostal ji? rozkaz, a? budou n?kde na m?st?, co? se rozum?lo v z?kopech, p?ed smrti kumpanie, vy??tovat a vypl?cet za nedodan? komis?rek a min?? mu?stvu nesporn? pat??c? obnosy.
      Zat?mco se v?ichni ?ty?i vypravili na cestu, objevil se u kumpanie pan m?stn? pleb?n a rozd?val voj?k?m dle jich n?rodnosti l?ste?ek s "Lurdskou p?sn?" ve v?ech jazyc?ch. M?l t?ch p?sn? bal?k, kter? mu zde zanechal na rozd?v?n? proch?zej?c?m vojensk?m odd?l?m n?jak? vysok? vojensk? c?rkevn? hodnost??, proj??d?j?c? se zpusto?enou Hali?? na automobilu s n?jak?mi d?vkami.
       Kde v ?dol? ku ?ece hora m? sklon,
       v?em poselstv? and?lsk? zv?stuje zvon.
       Ave, ave, ave, Maria! - Ave, ave, ave, Maria!
       Aj, Bernardu, d?venku, nebesk? duch
       tam ku b?ehu provod? v zelen? luh. - Ave!
       1 spat?ila na sk?le hv?zdovou z??,
       v n? postavu velebnou, p?esvatou tv?? - Ave!
       Ji rozmile zdob? ?at liliov?
       a prostink? sv?tl? p?s oblakov?. - Ave!
       A na rukou sepjat?ch r??enec m?
       ta Pan? a Kr?lovna p?emilostn?. - Ave!
       Aj Bernard? m?n? se nevinn? tv??
       tv?? kr??l? j? podivn? nadzemsk? z?? - Ave!
       Ji? kle?? a modl? se, Vl?dkyni z?i,
       ?e? nebeskou Kr?lovna promlouv? s n?. - Ave!
       "V?z d?t?, j? bez h??chu po?ala jsem,
       j? ochranou p?emocnou chci b?ti v?em! - Ave!
       Sem v pr?vodech putuj m?j n?bo?n? lid!
       Mn? vzd?vej jen poctu a hledej sv?j klid - Ave!
       Bu? sv?dkem zde n?rod?m z mramoru chr?m,
       ?e na tomto m?st? j? st?nek sv?j m?m. - Ave!
       Ten pramen v?ak, kter? se rozproudil zde,
       ten? l?sky m? z?rukou k sob? v?s zve. - Ave!
       ? sl?va ti, ?dol? p?emilostn?,
       to obydl? Mati?ky p?eradostn?. - Ave!
       Tam ve sk?le z?zra?n? jeskyn? Tv?,
       r?j dalas n?m, Kr?lovno dobrotiv?. - Ave!
       Co nastal ten p?eslavn? radostn? den,
       ct? Tebe tam pr?vody mu??v i ?en. - Ave!
       Ty cht?las m?t z?stupy ctitel? sv?ch,
       viz tak? n?s, pros?c?ch za ?as? zl?ch. - Ave!
       ? hv?zdo Ty spasn?, Ty p?ed n?mi cho?,
       Ty ke tr?nu bo??mu v?rn? n?s vo?! - Ave!
       ? p?esvat? Panno, Ty v l?sce n?s m?j
       a mate?skou milost svou d?tk?m sv?m dej!
      V Turow?-Wolsk? bylo mnoho latr?n a v?ude po latr?n?ch v?lely se pap?rky s Lurdskou p?sn?.
      Kapr?l Nachtigal, n?kde od Ka?persk?ch Hor, sehnal l?hev ko?alky od ustra?en?ho ?ida, shrom??dil n?kolik kamar?d? a nyn? v?ichni jali se dle n?meck?ho textu zp?vat Lurdskou p?se? bez refr?nu Ave! na melodii p?sn? Prince Eugena.
      Byla to zatracen? o?kliv? cesta, kdy? se setm?lo a ti ?ty?i, kte?? m?li se postarat o nocleh pro 11. kumpanii, dostali se do les?ka nad potokem, kter? m?l j?t na Liskowiec.
      Baloun, kter? se poprv? octl v situaci, ?e jde kamsi do nezn?ma, a kter?mu se v?echno: tma, ?e jdou hledat nap?ed kvart?ry, zd?lo neoby?ejn? tajemn?m, pojal n?hle stra?liv? podez?en?, ?e to nen? jen tak. "Kamar?d?," ?ekl ti?e, klop?taje na cest? nad potokem, "von? n?s vob?tovali."
      "Jak to?" potichounku za?val na n?ho ?vejk.
      "Kamar?di, nehul?kejme tolik," prosil potichu Baloun, "j? u? to c?t?m v k???i, von? n?s usly?? a za?nou hned po n?s st??let. J? to v?m. Von? n?s poslali nap?ed, abychom vyp?trali, jestli tam nen? nep??tel, a kdy? usly?? st?elbu, tak hned budou v?d?t, ?e se nesm? d?l. My jsme, kamar?di, folpatrola, jak m? tomu u?il kapr?l Terna."
      "Tak jdi tedy nap?ed," ?ekl ?vejk. "My p?jdeme p?kn? za tebou, abys n?s chr?nil sv?m t?lem, kdy? se? takovej obr. A? bude? st?elenej, tak n?m to voznam, abychom mohli v?as ud?lat n?dr, Se? to ale voj?k, von se boj?, ?e budou do n?ho st??let. To pr?v? m? m?t ka?dej voj?k n?ramn? r?d, ka?dej voj?k mus? v?d?t, ?e ??m v?ckr?t po n?m nep??tel vyst?el?, t?m se tak? nep??teli ten?eji z?soby munice. Ka?dou ranou, kterou d? nep??telskej voj?k proti tob?, se vochuzuje jeho bojeschopnost. Von je p?itom r?d, ?e m??e po tob? st??let, pon?vad? nemus? se aspo? tahat s patronama a leh?eji se mu to b???."
      Baloun t??ce vzdychl: "Kdy? j? m?m doma hospod??stv?."
      "Vyka?li se na hospod??stv?," radil mu ?vejk, "rad?ji padni za c?sa?e p?na. Copak t? to na vojn? neu?ili?"
      "Von? se vo tom jenom zmi?ovali," ?ekl pitom? Baloun. "Von? m? jenom vodili na exec?rplac a potom u? jsem nikdy vo nic podobn?m nesly?el, pon?vad? jsem se stal bur?em... Kdyby n?s aspo? c?sa? p?n lep?? krmil..."
      "Ty jsi ale zatracen? nenasytn? svin?. Voj?ka p?ed gefechtem v?bec nemaj? krmit, to u? n?m p?ed lety vykl?dal ve ?kole hejtman Untergriez. Ten n?m v?dycky ??k?val: ,Kluci zatracen?, kdyby do?lo n?kdy k v?lce, p?i?lo se do gefechtu, n? abyste se p?ed bojem p?e?rali. Kdo bude p?e?ranej a dostane r?nu do b?icha, tak bude hotovej, pon?vad? v?echna supa a komis?rek po takovej r?n? vylezou ze st?eva, a takovej voj?k je hned hotovej na z?pal. Kdy? ale nem? v ?aloudku nic, tak takov? r?na do b?icha je pro n?ho jako nic, jako kdy? ?t?pne vosa, jedna radost."
      "J? rychle tr?v?m," ?ekl Baloun, "u m? toho v ?aloudku nikdy mnoho nez?stane. J? ti t?ebas, kamar?de, se?eru celou m?su knedl?k? s vep?ovou a se zel?m, a za p?l hodiny v?c ti ze v?eho toho nevyseru jak tak na t?i pol?vkov? l??ce, vostatn? se ti ve mn? ztrat?. N?kdo kup??kladu ??k?, ?e kdy? sn? li?ky, ?e z n?ho vyjdou tak, jak byly, jen je vyprat a d?lat je zas znova nakyselo, a u m? navopak. Na?eru se ti li?ek, ?e by jinej prasknut, a kdy? potom jdu na z?chod, tak ti vyprdnu jen trochu ?lut? ka?e, jako vod d?t?te, vostatn? se taky ve mn? ztrat?. - Ve mn? se ti, kamar?de," d?v?rn? sd?loval Baloun ?vejkovi, "rozpou?t?j? kosti vod ryb a pecky ze ?vestek. Jednou jsem to schv?ln? po??tal. Sn?d jsem sedumdes?t ?vestkovej?h knedl?k? s peckama, a kdy? p?i?la moje chv?le, ?el jsem za humna, ?toural jsem se v tom d?ev??kem, d?val pecky stranou a po??tal. Ze sedumdes?ti pecek rozpustilo se ve mn? p?es polovi?ku."
      Z Balounov?ch ?st vydral se tich? t?hl? povzdech: "Moje pan?m?ma d?lala ?vestkov? knedl?ky z bramborov?ho t?sta, do kter?ho p?id?vala trochu tvarohu, aby byly vydatn?j??. M?la v?dycky rad?ji sypan? m?kem ne? se syre?kem a j? zas navopak, tak?e kv?li tomu jsem ji jednou zfackoval ... J? jsem si nedoved v??it sv?ho rodinn?ho ?t?st?."
      Baloun se zastavil, zamlask, p?ejel jazykem po pat?e a ?ekl smutn? a m?kce: "V??, kamar?de, ?e te?, kdy? to nem?m, tak mn? p?ipad?, ?e m?la ?ena p?ece jen pravdu, ?e jsou s t?m jej?m m?kem lep??. Tenkr?t se mn? po??d zd?lo, ?e mn? ten m?k leze do zub?, a te? si mysl?m, jen kdyby lez... Zkusila moje ?ena se mnou ?ast? a velk? protivenstv?. Kolikr?t vona se naplakala, kdy? jsem cht?l, aby d?vala v?c marj?nky do jitrnic, a p?itom jsem j? v?dycky n?jakou vrazil. Jednou jsem ji chud?ka zt??skal tak, ?e le?ela dva dni, pon?vad? mn? necht?la k ve?e?i za??znout krocana, ?e prej mn? sta?? kohoutek. - Ba, kamar?de," rozplakal se Baloun, "kdyby te? byla jitrnice bez marj?nky a kohouti... R?d j?? koprovou vom??ku? Vid??, kv?li tej bejval krav?l, a dnes bych ji pil jako kafe."
      Baloun pomalu zapom?nal na p?edstavu domn?l?ho nebezpe?? a v tichu noci, je?t? kdy? sestupovali dol? na Liskowiec, d?l neust?le vykl?dal s pohnut?m ?vejkovi, ?eho si d??v nev??il a co by te? jed, a? by o?i plakaly.
      Za nimi ?el telefonista Chodounsk? s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem.
      Chodounsk? vykl?dal Va?kovi, ?e dle jeho n?zoru je sv?tov? v?lka blbost. Nejhor?? p?i n? je, ?e kdy? se n?kde p?etrhne telefonn? veden?, tak ?e mus?? to j?t v noci spravovat, a je?t? hor?? p?i tom je to, ?e d??v, kdy? byla n?jak? vojna, neznali reflektory. Ale te?, pr?v? kdy? spravuje? ty zatracen? dr?ty, nep??tel najde t? hned reflektorem a pust? do tebe celou artil?rii.
      Dole ve vsi, kde m?li vyhledat nocleh pro kumpanii, byla tma a roz?t?kali se v?ichni psi, co? p?inutilo v?pravu zastaviti se a uva?ovati o tom, jak ?eliti t?mto potvor?m.
      "Co? abychom se vr?tili," za?eptal Baloun.
      "Baloune, Baloune, kdybychom to udali, tak bys byl vodst?elenej za zbab?lost," ?ekl na to ?vejk.
      Psi ?t?kali ??m d?l t?m v?ce, a dokonce i na jihu za ?ekou Ropou, roz?t?kali se i v Kroscience a v n?kolika jin?ch vesnic?ch, nebo? ?vejk ?val do no?n?ho ticha: "Lehne? - lehne? - lehne?," jako kdysi ?v?val na sv? psy, kdy? je?t? s nimi obchodoval.
      Psi se roz?t?kali je?t? v?c, tak?e ??etn? ?ikovatel Van?k ?ekl ?vejkovi:
      "Ne?vete na n?, ?vejku, nebo n?m roz?t?k?te celou Hali?."
      "N?co podobn?ho," odpov?d?l ?vejk, "se n?m stalo na man?vrech v t?borsk?m kraji. P?it?hli jsme tam v noci do jedn? vesnice a psi za?ali d?lat ohromnej r?mus. V?ude je vokol? p?kn? zalidn?n?, tak?e ten ps? ?t?kot ?el od vesnice k vesnici, po??d d?l a d?l, a ti psi v na?? vesnici, kde jsme l?grovali, kdy? u? umlkli, zas usly?eli z d?lky ?t?kot, t?ebas odn?kud a? od Pelh?imova, tak se dali zas do ?t?kotu, a za chv?li v?m ?t?kalo T?borsko, Pelh?imovsko, Bud?jovicko, Humpolecko, T?ebo?sko a Jihlavsko. N?? hejtman, to byl takovej nerv?zn? d?dek, ten nemoh vyst?t ps? ?t?kot, nespal celou noc, neust?le chodil sem tam, ptal se patroly: ,Kdo ?t?k?, co ?t?k??` Voj?ci poslu?n? hl?s?l?, ?e psi ?t?kaj?, a vono ho to tak dop?lilo, ?e za to ti, co byli tenkr?t na patrole, dostali kas?rnika, kdy? jsme se vr?tili z man?vr?. Potom v?dycky vybral ,ps? komandu` a poslal ji nap?ed. Ta m?la za ??el ozn?mit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme m?li noclehovat, ?e ??dnej pes nesm? v noci ?t?knout, nebo ?e bude utracen. J? jsem byl taky v takov? komand?, a kdy? jsme p?i?li do jedn? vesnice na Milevsku, tak jsem si to splet a vozn?mil jsem starostovi obce, ?e ka?dej majitel psa, kterej v noci za?t?k?, bude utracen ze strategick?ch d?vod?. Starosta se polekal, hned zap??h a jel na hlavn? ?t?b prosit za celou vesnici o milost. Tam ho v?bec nepustili, posti by ho byli m?lem zast?elili, tak se vr?til dom?, a ne? jsme p?it?hli do vesnice, vov?zali v?ichni na jeho radu ps?m kolem dr?ky hadry, a? se t?i z nich vztekli."
      Sestupovali do vsi, kdy? bylo p?ijato v?eobecn? ponau?en? ?vejka, ?e se psi boj? v noci voh?nku ze zap?len? cigarety. Nane?t?st? cigarety z nich nikdo nekou?il, tak?e tato rada ?vejkova nem?la pozitivn?ch v?sledk?. Uk?zalo se v?ak, ?e psi ?t?kaj? z radosti, pon?vad? si vzpom?nali s l?skou na proch?zej?c? vojska, kter? jim v?dy zanechala n?co k sn?dku.
      C?tili ji? zdaleka, ?e se bl??? ti tvorov?, kte?? po sob? zanech?vaj? kosti a zdechliny kon?. Kde se vzali tu se vzali kolem ?vejka ?ty?i hafani, kte?? jali se na n?ho p??telsky dor??et s ohony vyzdvi?en?mi nahoru.
      ?vejk je hladil, popl?c?val a mluvil s nimi ve tm? jako s d?tmi:
      "Tak u? jsme tady, p?i?li jsme se k v?m vyhaj?nkovat, napaput?nkat, d?me v?m kosti?ky, k?r?i?ky a r?no potom zas p?jdeme d?l na nep??tele."
      Ve vsi po chalup?ch po?ali roz??hat sv?tla, a kdy? u prvn? chalupy po?ali bu?it do dve??, aby se dov?d?li, kde bydl? starosta, ozval se zevnit? v??skav? a je?iv? hlas ?ensk?, kter? ne polsky, a tak? ne ukrajinsky oznamoval, ?e ona m? mu?e na vojn?, ?e m? d?ti nemocn? na ne?tovice a ?e Moskali v?echno zabrali a ?e mu?, ne? ?el na vojnu, j? nakazoval, aby v noci nikomu neotv?rala. Teprve kdy? zd?raznili ?tok na dve?e s uji??ov?n?m, ?e jsou kvart?rmach?i, otev?ely se dve?e n?jakou nezn?mou rukou, a kdy? ve?li dovnit?, objevilo se, ?e zde vlastn? bydli starosta, kter? marn? sna?il se ?vejkovi vymluvit, ?e on nenapodoboval ten v??skav? ?ensk? hlas. Omlouval se, ?e spal na sen? a ?e jeho ?ena, kdy? ji n?kdo n?hle probud? ze span?, ?e nev?, co mluv?. Pokud se t?k? noclehu pro celou kumpani?, ?e je vesnice tak malink?, ?e se do n? ani jeden voj?k nevejde. Nen? v?bec kde sp?t. Ke koupi zde tak? nen? ni?eho, Moskali v?e zabrali.
      Kdyby p?nov? dobrodzejov? t?m nepohrdli, odvedl by je do Kroscienky, tam jsou velik? statky, je to jen t?i ?tvrt? hodiny odtud, m?sta je tam dost, ka?d? voj?k bude se moc p?ikr?t ov??m ko?ichem, maj? tam tolik krav, ?e ka?d? voj?k dostane es??lek ml?ka, je tam dobr? voda, p?ni d?stojn?ci mohou tam sp?t v z?me?ku, ale tady v Liskowci? B?da, svrab a v?i. On s?m m?l kdysi p?t krav, ale Moskali mu v?echny zabrali, tak?e on s?m, kdy? chce ml?ko pro sv? nemocn? d?ti, mus? chodit a? do Kroscienky.
      Jako na d?kaz toho zabu?ely vedle u n?ho v chl?v? kr?vy a bylo sly?et je?iv? ?ensk? hlas, kter? ok?ikoval ne??astn? kr?vy a p??l jim, aby je cholera zkroutila. Starostu v?ak to nezm?tlo a pokra?oval obouvaje si vysok? boty:
      "Jedinou kr?vu tady m? soused Vojciek, kterou jste r??ili sly?et, moji p?ni dobrodinci, te? zabu?et. Je to kr?va nemocn?, teskliv?. Moskali od n? tel?tko odebrali. Od t? doby ml?ko ned?v?, ale hospod??i je ji l?to za?ezat, mysl? si, ?e Matka bo?? ?enstochovsk? op?t v?e p?ivede k lep??mu."
      Za t?to sv? ?e?i navl?kl na sebe kantu?:
      "P?jdeme, p?ni dobrodinci, do Kroscienky, ani t?i ?tvrt? hodiny nebude, co j? h???n? pov?d?m, p?l hodiny nebude. Zn?m cestu p?es potok, potom p?es b?ezov? h?je?ek kolem dubu... Ves je to velik?, i bardzo du?o mocna vodka v propinacyach. P?jdeme, p?nov? dobrodinci! Na? ot?let? P?n?m voj?k?m od va?eho slavn?ho regimentu je t?eba, aby se ulo?ili v po??dku, v pohodl?. P?n c?sa?sk? a kr?lovsk? voj?k, kter? se bije s Moskaly, pot?ebuje rozhodn? ?ist? nocleh, pohodln? nocleh... A u n?s? - V?i, svrab, ne?tovice-a cholera. V?era u n?s, v proklat? na?? vsi, t?i chlopi od cholery z?ernali... Nejmilosrdn?j?? b?h proklel Liskowiec..."
      Vtom ?vejk majest?tn? pokynul rukou.
      "P?nov? dobrodinci," ?ekl, napodobuje starost?v hlas. "?et jsem jednou v jedn? kn??ce, ?e za ?v?dsk?ch v?lek, kdy? byl rozkaz nakvart?rovat se v takovej a v takovej vesnici a starosta se n?jak vymlouval a necht?l jim b?t na ruku, ?e ho pov?sili na nejbli???m strom?. Potom mn? dneska vypravoval v Sanoku jeden polskej kapr?l, ?e kdy? p?ijdou kvart?rmajst?i, mus? starosta svolat v?echny radn?, a ted se chod? s nimi po chalup?ch a ?ekne se prost?: Sem se vejdou t?i, sem ?ty?i, na fa?e budou p?ni ofic??i a mus? to b?t za p?l hodiny v?echno p?ipraven?. - Pane dobrodin?e," obr?til se ?vejk v??n? na starostu, "kde m?? tady nejbli??? strom?"
      Starosta nerozum?l, co to znamen? strom, a proto mu ?vejk vysv?tlil, ?e to je b??za, dub, hru?ka, jablo?, zkr?tka v?echno, co m? siln? v?tve. Starosta op?t tomu nerozum?l, a kdy? sly?el jmenovat n?kter? ovocn? stromy, lekl se, pon?vad? t?e?n? ji? zr?ly, a ?ekl, ?e o ni?em takov?m nev?, jenom ?e m? dub p?ed staven?m.
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, d?laje rukou mezin?rodn? znak v??en?, "my t? tady pov?s?me p?ed tvou chalupou, pon?vad? ty mus?? bejt si toho v?domej, ?e je vojna a ?e my m?me rozkazy sp?t tady, a ne v ??kej Kroscience. Ty n?m, chlape, nebude? m?nit na?e strategick? pl?ny, nebo se bude? houpat, jako je to v t? kn??ce vo ?v?dskejch vojn?ch... To v?m byl, p?nov?, takovej p??pad jednou na man?vrech u Velk?ho Mezi????..."
      Vtom p?eru?il ?vejka ??etn? ?ikovatel Van?k:
      "To n?m pov?te a? potom, ?vejku," a obraceje se na starostu, ?ekl: "Tak te? alarm a kvart?ry!"
      Starosta se po?al t??st, koktal cosi o tom, ?e to s p?ny dobrodinci myslel nejlep??, ale kdy? to jinak nejde, ?e se ve vesnici p?ece snad n?co najde, aby byli v?ichni p?ni spokojeni, ?e hned p?inese lucernu.
      Kdy? ode?el ze sv?tnice, kterou velice spo?e osv?tlovala mal? petrolejov? lampi?ka pod obrazem n?jak?ho svat?ho, kter? se na obraze kroutil jako nejv?t?? mrz??ek, zvolal najednou Chodounsk?: "Kampak n?m zmizel Baloun?"
      Je?t? v?ak ne?li se mohli dob?e rozhl?dnout, otev?ely se ti?e dv??ka za pec?, vedouc? kamsi ven, a jimi prot?hl se Baloun, rozhl?dl se kolem sebe, jestli tam nen? starosta, a ?ekl huh?av?, jako by m?l nejv?t?? r?mu:
      "Jh? jshem bhyl vhe sphyh?rn?, hhr?b jshem dho ne?ehho, nhabral jshem si thoho dho hhuby, a the? she mhi tho vhecko lhep? nha phatro. Nhen? to slhan? ani shladk?, jhe tho th?sto nha chlebha."
      ??etn? ?ikovatel Van?k posv?til si na n?ho elektrickou sv?tilnou a v?ichni zjistili, ?e v ?ivot? je?t? nevid?li tak zamazan?ho rakousk?ho voj?ka. Potom se lekli, nebo? vid?li, ?e se bl?za Balounovi tak nadula, jako by byl v nejv?t??m stupni t?hotenstv?.
      "Co se ti to stalo, Baloune," ot?zal se soustrastn? ?vejk ?touchaje ho do nadmut?ho b?icha.
      "To jsou vokurky," chr?et Baloun, duse se t?stem, kter? ne?lo ani nahoru, ani dol?, "vopatrn?, to jsou slan? vokurky. Sn?d jsem v kalupu t?i a vostatn? jsem v?m p?ines."
      Baloun po?al vytahovat ze z??ad?? okurku za okurkou a pod?val je kolem.
      Na prahu st?l ji? starosta se sv?tlem, kter? vida tu sc?nu, pok?i?oval se a zakv?lel:
      "Moskali zabrali, i na?i zabirajom."
      V?ichni vy?li do vsi, prov?zeni tlupou ps?, kte?? se nejhou?evnat?ji dr?eli kolem Balouna a nyn? mu dor??eli na kapsu u kalhot, kde m?l Baloun kus ?peku, takt?? z?skan? ve spi??rn?, ale z chamtivosti zr?dn? zap?en? kamar?d?m.
      "Co tak za tebou psi lezou," ot?zal se ?vejk Balouna. Baloun odpov?d?l po del??m rozmy?len?:
      "Von? ve mn? cejt?j? dobr?ho ?lov?ka."
      P?itom ale ne?ekl, ?e m? ruku v kapse na ?peku a ?e jeden pes mu po??d ch?ap? zubama po ruce...
      Na obch?zce za ubytov?n?m bylo zji?t?no, ?e Liskowiec je velik? osada, kter? v?ak skute?n? byla hodn? ji? vy?d?man? v?le?nou v?avou. Neutrp?la sice po??ry, ob? v?l??c? strany jako z?zrakem nevzaly ji do sf?ry v?le?n?ch operac?, zato v?ak bylo zde us?dleno obyvatelstvo nedalek?ch zni?en?ch vesnic z Chyr?wa, z Grab?wa a z Holubly. V n?kter? chat? ?ilo i osm rodin v nejv?t?? b?d?, po v?ech t?ch ztr?t?ch, kter? utrp?ly loupe?nickou v?lkou, jej?? jedna epocha p?elet?la p?es n? jako drav? proudy povodn?.
      Bylo nutno um?stit kumpanii v mal?m zpusto?en?m Lihovaru na druh?m konci vesnice, kam se do kvas?rny ve?lo p?l roty. Ostatn? po deseti mu??ch byli um?st?ni v n?kolika statc?ch, kde z?mo?n? ?lachtici nep?ipustili k sob? chudou holotu o?ebra?en?ch bezzemk?.
      ?t?b kumpanie se v?emi d?stojn?ky, ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, s vojensk?mi sluhy, telefonistou, sanitou, kucha?i a se ?vejkem usadil se u pana pleb?na na fa?e, kter? takt?? nep?ijal k sob? ani jednu zni?enou rodinu z okol?, tak?e m?l tam hodn? m?sta.
      Byl to vysok?, huben? star? 'p?n ve vybledl? a zama?t?n? klerice, kter? ze sam? lakoty tak?ka nejedl. Byl odchov?n sv?m otcem ve velk? nen?visti proti Rus?m, kterou? nen?vist v?ak najednou ztratil, kdy? Rusov? ustoupili a p?i?la rakousk? vojska, kter?? mu se?rala v?echny husy a slepice, kter? mu Rusov? nechali na pokoji, a bydlelo u n?ho n?kolik je?at?ch zabajkalsk?ch koz?k?.
      Potom zanev?el na rakousk? vojska je?t? v?ce, kdy? p?i?li do vesnice Ma?a?i a vybrali mu v?echen med z ?l?. D?val se nyn? s velikou nen?vist? na sv? nenad?l? no?n? hosty a d?lalo mu to velice dob?e, kdy? mohl chodit kolem nich, kr?it rameny a opakovat: "Nic nem?m. Jsem ?pln? ?ebr?k, nenajdete u mne, p?nov?, ani kraj??ek chleba."
      Nejsmutn?ji p?itom ov?em se tv??il Baloun, kter? se div nerozplakal nad takovou b?dou. V hlav? m?l neust?le takovou nejasnou p?edstavu o n?jak?m podsvin?eti, jeho? k??i?ka jako m?? chrupe a von?. Baloun p?itom kl?mal v kuchyni pana far??e, kam ob?as nahl?dl vyt?hl? v?rostek, kter? d?lal panu far??i ?eled?na i kucha?ku z?rove? a m?l p??sn? na??zeno d?vat v?ude pozor, aby se nekradlo. Baloun tak? v kuchyni ni?eho nena?el ne? v pap?rku na sl?nce trochu km?nu, kter? si nacpal do huby, jeho? ar?ma vzbudilo u n?ho chu?ov? halucinace o podsvin?eti.
      Na n?dvo?? mal?ho lihovaru za farou planuly ohn? pod kotli poln? kuchyn? a va?ila se ji? voda, a v t? vod? se neva?ilo nic.
      ??etn? ?ikovatel s kucha?i b?hali po cel? vesnici, sh?n?li prase, ale nadarmo. V?ude dost?vali tut?? odpov??, ?e Moskali v?echno sn?dli a zabrali.
      Probudili tak? ?ida v kr?m?, kter? si po?al rv?ti pejzy a projevovat l?tost nad t?m, ?e nem??e p?n?m voj?k?m poslou?it, a nakonec je nutil, aby koupili od n?ho jednu starou, stoletou kr?vu, huben?ho chc?p?ka, kter? nebyla nic jin?ho ne?li kost a k??e. Cht?l za ni horentn? sumu, trhal si vousy a p??sahal, ?e takovou kr?vu nenajdou v cel? Hali?i, v cel?m Rakousku a N?mecku, v cel? Evrop? a na cel?m sv?t?, p?itom vyl, plakal a du?oval se, ?e je to nejtlust?? kr?va, kter? kdy z poru?en? Jehovy p?i?la na sv?t. Zakl?nal se v?emi praotci, ?e na tu kr?vu se jezd? d?vat a? od Woloezysky, ?e se o t? kr?v? mluv? v cel?m kraji jako o poh?dce, ?e to ani kr?va nen?, ?e to je nej??avnat?j?? buvol. Nakonec klekl p?ed nimi, a obj?maje kolena jednoho po druh?m, volal p?itom:
      "Zabte rad?ji star?ho uboh?ho ?ida, ale bez kr?vy neodch?zejte!"
      Pom?tl v?echny tak sv?m jekem, ?e kone?n? tu mrchu, kter? by se ka?d? ras ?t?til, odt?hli k poln? kuchyni. Pak je?t? dlouho, kdy? ji? m?l pen?ze v kapse, p?ed nimi plakal a na??kal, ?e ho ?pln? zahubili, zni?ili, ?e s?m se o?ebra?il, kdy? takovou n?dhernou kr?vu jim prodal tak lacino. Prosil je, aby ho pov?sili za to, ?e na star? kolena ud?lal takovou hloupost, pro kterou se jeho otcov? mus? v hrobech obr?tit.
      Kdy? se je?t? p?ed nimi vyv?lel v prachu, set??sl ze sebe najednou v?echnu l?tost, ode?el dom?, kde ?ekl v kom?rce sv? ?en?:
      "Elsal?bn, voj?ci hloup? a tv?j N?than moc chytr?."
      S kr?vou bylo mnoho pr?ce. Chv?lemi se zd?lo, ?e se kr?va ned? v?bec st?hnout. P?i stahov?n? p?etrhli n?kolikr?t k??i, pod kterou se objevilo svalstvo zkroucen? jako vyschl? lodn? lano.
      Zat?m odn?kud p?it?hli pytel brambor a po?ali beznad?jn? va?it ty ?lachy a kosti, zat?mco vedle u men?? kuchyn? kucha? kuchtil v pln?m zoufalstv? z kusu t? kostry d?stojnickou min??.
      Tato ne??astn? kr?va, mo?no-li v?bec nazvati onen p??rodn? zjev kravou, utkv?la v?em ??astn?k?m v ?iv? pam?ti, a je t?m?? jisto, ?e kdyby pozd?ji p?ed bitvou u Sokalu byli velitel? p?ipomn?li mu?stvu kr?vu z Liskowiec, ?e by se byla jeden?ct? kumpanie za hrozn?ho ?evu vzteku vrhla s bajonetem na nep??tele.
      Kr?va byla takov? nestyda, ?e ne?lo z n? v?bec ud?lat hov?z? pol?vku. ??m d?le se maso va?ilo, t?m v?ce z?stalo sed?t na kost?ch, tvo??c s nimi jeden celek, zkostnat?lo jako byrokrat, kter? se p?l v?ku pase v ??edn?ch ?imlech a ?ere jen akta.
      ?vejk, kter? jako kur?r udr?oval st?l? spojen? mezi ?t?bem a kuchyn?, aby zji??oval, kdy u? to bude uva?eno, hl?sil nakonec nadporu??kovi Luk??ovi:
      "Pane obrlajtnant, u? je z toho porcul?n. Ta kr?va m? tak tvrd? maso, ?e se s n?m m??e ?ezat sklo. Kucha? Pavl??ek, kdy? okou?el maso s Balounem, vylomil si p?edn? zub a Baloun zadn? stoli?ku."
      Baloun v??n? p?istoupil p?ed nadporu??ka Luk??e a podal mu, zaj?kaje se, v Lurdsk? p?sni zabalen? sv?j vylomen? zub:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem d?lal, co jsem mohl. Von je ten zub vylomenej u ofic?rsmin??e, kdy? jsme zkou?eli, jestli by se z toho masa p?eci dal ud?lat biftek."
      U okna zvedla se po t?chto slovech z leno?ky n?jak? smutn? postava. Byl to poru??k Dub, kter?ho p?ivezli sanitn? dvojkolkou jako ?pln? zni?en?ho ?lov?ka:
      "Pros?m o ticho," ?ekl zoufal?m hlasem, "mn? je ?patn?!"
      Sedl si op?t do star?ho k?esla, kde v ka?d? ?t?rbin? bylo tis?ce vaj??ek ?t?nic.
      "Jsem unaven," ?ekl tragick?m hlasem, "jsem churav a nemocen, pros?m, aby se p?ede mnou nemluvilo o vylomen?ch zubech. Moje adresa je: Sm?chov, Kr?lovsk? 18. Nedo?k?m-li se jitra, pros?m, aby m? rodina byla o v?em ?etrn? zpravena a aby nebylo opomenuto poznamenati na m?m hrob?, ?e jsem byl t?? p?ed v?lkou c. k. gymnasi?ln?m profesorem."
      Dal se do jemn?ho chr?p?n? a nesly?el ji?, jak ?vejk prohodil ver? z p?sn? za zem?el?:
       Marii jsi h??ch s?al mile,
       lotru dal jsi doj?t c?le,
       i mne spasit Tv? bud' p?le.
      Nato bylo zji?t?no ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, ?e znamenit? kr?va se mus? va?it je?t? dv? hodiny v d?stojnick? kuchyni, ?e nen? ani ?e?i o n?jak?m bifteku a ?e m?sto bifteku se bude d?lat gul??.
      Bylo usneseno, ?e ne? se zatroub? k min??i, mu?stvo si schrupne, pon?vad? stejn? bude ve?e?e hotova a? k r?nu.
      ??etn? ?ikovatel Van?k p?it?hl odn?kud ot?pku sena, polo?il si ji pod sebe ve farsk? j?deln?, kroutil si nerv?zn? kn?r a ?ekl ti?e k nadporu??kovi Luk??ovi, kter? odpo??val nad n?m na star? pohovce: "V??te mn?, pane obrlajtnant, ?e takov? kr?vy jsem je?t? za cel? v?lky ne?ral..."
      V kuchyni sed?l p?ed rozsv?cen?m oharkem kosteln? sv?ce telefonista Chodounsk? a psal dom? psan? do z?soby, aby se t?m nemusel nam?hat, a? kone?n? budou m?t ur?en? ??slo poln? po?ty. Psal:
       Mil? a drah? ?eno, nejdra??? Bo?enko!
       Je noc a j? neust?le vzpom?n?m na Tebe, moje zlato, a vid?m T?, jak ty taky na m? vzpom?n??, kdy? pohl?dne? na pr?zdnou postel vedle sebe. Mus?? mn? odpustit, ?e mn? p?itom leccos p?ijde na mysl. V?? dob?e, ?e u? jsem od sam?ho za??tku v?lky v poli a ?e u? jsem Leccos sly?el od sv?ch kamar?d?, kte?? byli ran?ni, dostali dovolenou, a kdy? p?i?li dom?, tak by byli rad?ji vid?li se pod zem?, ne? aby byli sv?dky toho, ?e jim n?jak? ro???k chod? za ?enou. Je to pro m? bolestn? kdy? Ti drah? Bo?enko, mus?m tohle ps?t. J? bych Ti to ani nepsal, ale Ty v?? sama dob?e, ?e jsi se mn? sv??ila, ?e j? nejsem prvn?, kter? s Tebou m?l v??nou zn?most, a ?e T? p?ede mnou m?l u? pan Kraus z Mikul??sk? t??dy. Ted' kdy? si na to vzpomenu v t?hle noci ?e ten mrz?k by si mohl d?lat je?t? na Tebe za m? nep??tomnosti n?jak? n?roky, tu si mysl?m, ?e bych ho, drah? Bo?enko, u?krtil na m?st?. Dlouho jsem to dr?el v sob?, ale kdy? si pomysl?m, ?e by zas mohl l?zt za Tebou, tak se mn? srdce sv?r?, a upozor?uji T? jenom na jedno, ?e nestrp?m vedle sebe n?jakou svini, kter? by se kurvila s ka?d?m a d?lala ostudu m?mu jm?nu. Odpust mn?, drah? Bo?enko, moje p??kr? slova, ale dej si pozor, abych se o Tob? nic ?patn?ho nedozv?d?l. Jinak byl bych nucen V?s oba vykuchat, pon?vad? jsem ji? na v?echno odhodlan? i kdyby m? to m?lo st?t ?ivot. Tis?ckr?t T? L?b? pozdravuje tat?nka i maminku
       Tv?j Tonou?.
       N. B.Nezapome?, ?e jsem Ti dal svoje jm?no!
      Pokra?oval ve psan? dopis? do z?soby:
       M? nejmilej?? Bo?enko!
       A? tyto ??dky dostane?, v?d ?e m?me po velk?, bitv?, ve kter? se ?t?st? v?le?n? obr?tilo na na?i stranu. Mezi jin?m sest?elili jsme asi deset nep??telsk?ch aeropl?n? a jednoho gener?la s velkou bradavic? na nose. V nejv?t??m boji, kdy nad n?mi vybuchovaly ?rapnely myslel jsem na Tebe, drah? Ko?enko, co asi d?l??, jak se m?? a co je doma nov?ho? V?dycky si p?itom vzpom?n?m, jak jsme byli spolu u Tom??e v pivova?e a jak jsi m? vedla dom? a jak T? druh? den ruka bolela od t? n?mahy. Nyn? jdeme op?t kup?edu, tak?e nezb?v? mn? ji? v?ce ?asu pokra?ovati ve psan?. Douf?m, ?e jsi mn? z?stala v?rnou, pon?vad? v?? dob?e, ?e v tomto ohledu jsem ne??d. Le? ji? jest ?as k pochodu! L?b?m T? tis?ckr?t, drah? Ko?enko, a doufej, ?e to v?echno dob?e dopadne.
       Tv?j up??mn? Tonou?
      Telefonista Chodounsk? po?al kl?mat a usnul nad stolem. Far??, kter? nespal a chodil neust?le po fa?e, otev?el dve?e do kuchyn? a ze ?etrnosti sfoukl doho??vaj?c? oharek kosteln? sv?ce vedle Chodounsk?ho.
      V j?deln? krom? poru??ka Duba nikdo nespal. ??etn? ?ikovatel Van?k, kter? dostal v Sanoku v brig?dn? kancel??i nov? rozpo?et t?kaj?c? se z?sobov?n? vojska produkty, studoval ho pe?liv? a shled?val, ?e vlastn?, ??m v?ce se vojsko bl??? k front?, se mu sni?uj? d?vky. Dokonce musel se usm?ti nad jedn?m paragrafem rozkazu, ve kter?m se zakazuje pou??vati p?i ?prav? pol?vky pro mu?stvo ?afr?nu a z?zvoru: Byla tu t?? v rozkaze pozn?mka, ?e p?i poln?ch kuchyn?ch maj? se sb?rat kost? a pos?lat do t?lu, do skladi?? diviz?. Bylo to trochu nejasn?, pon?vad? se nev?d?lo, o jak? kosti jde, zdali o lidsk? nebo z jin?ho jate?n?ho dobytka.
      "Poslouchejte, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, z?vaje nudou, "ne?li dostaneme n?co j?st, mohl byste mn? vypr?v?t n?jakou ud?lost."
      "? j?," odpov?d?l, "ne?li dostaneme j?st, to bych v?m, pane obrlajtnant, musel vypravovat cel? d?jiny n?roda ?esk?ho. J? zn?m zat?m jenom moc kr?tkou historii vo jedn? pan? po?tmistrov? ze Sedl?anska, kter? po smrti sv?ho mu?e dostala tu po?tu. Mn? to vo n? napadlo hned, jak jsem sly?el mluvit vo poln?ch po?t?ch, a?koliv to nem? docela nic spole?n?ho s feldpostama."
      "?vejku," ozval se z pohovky nadporu??k Luk??, "vy zas za??n?te stra?n? blbnout."
      "Zajist?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, vono je to skute?n? stra?n? blb? historie. J? s?m nev?m, jak mn? mohlo tak n?co blb?ho napadnout, vo n??em takov?m mluvit. Bu? je to vrozen? blbost, anebo jsou to vzpom?nky z ml?d?. Voni jsou, pane obrlajtnant, na na?? zem?kouli r?zn? povahy, a von m?l p?ece jen pravdu ten kucha? Jurajda, jak byl tenkr?t v Brucku vo?ralej, kdy? upad do rigolu a nemoh odtamtud se vy?kr?bat, ?e k?i?el vodtamtu?: ,?lov?k je ur?enej a povolanej k tomu, aby poznal pravdu, aby von vl?dl sv?m duchem v n?jakej harmonii v??n?ho v?ehom?ra, aby se st?le vyvinoval a zd?l?val, postupn? vch?zel do vy???ch sf?r, inteligentn?j??ch a l?skypln?j??ch sv?t?.` Kdy? jsme ho cht?li odtamtud vyt?hnout, tak ?kr?bal a kousal. Myslel, ?e je doma, a teprve kdy? jsme ho tam znova shodili, tak teprve za?al ?kemrat, abychom ho vodtamtu? vyt?hli."
      "Co je ale s tou po?tmistrovou?" zvolal zoufale nadporu??k Luk??.
      "To byla moc hodn? ?ensk?, ale kdy? byla p?ece jenom prev?t, pane obrlajtnant, vona zast?vala v?echny sv? povinnosti na po?t?, ale m?la jen jednu chybu, ?e myslela, ?e ji v?ichni pron?sledujou, ?e maj? na ni spad?no, a proto po denn? pr?ci pod?vala na n? ozn?men? k ou?ad?m podle toho, jak se v?echny ty okolnosti se?ly. Jednou ?la do lesa r?no sb?rat houby a velice dob?e si v?imla, ?e kdy? ?la kolem ?koly, ?e byl pan u?itel ji? vzh?ru a ?e ji pozdravil a ptal se j?, kam jde tak ?asn? zr?na. Kdy? mu ?ekla, ?e jde na houby, pov?dal j?, ?e p?ijde za n?. Z toho usoudila, ?e m?l s n?, se starou b?bou, n?jak? nekal? z?m?ry, a potom, kdy? ho vid?la, ?e opravdu vystupuje z hou?t?, lekla se, utekla a napsala hned ozn?men? k m?stn? ?koln? rad?, ?e ji cht?l zn?silnit. U?itele dali do disciplin?rn?ho vy?et?ov?n?, a aby snad z toho nebyla ??k? ve?ejn? ostuda, p?ijel s?m ?koln? inspektor to vy?et?ovat, kterej vobr?til se na ?etnick?ho str??mistra, aby ten dal ?sudek o tom, jestli snad ten u?itel je schopnej takov?ho ?inu. ?etnickej str??mistr pod?val se do akt? a ?ek, ?e to nen? mo?n?, pon?vad? u? jednou ten u?itel byl far??em obvin?nej, ?e mu chodil za jeho nete??, s kterou ten far?? sp?val, ale ?e ten u?itel vzal si od okresn?ho l?ka?e vysv?d?en?, ?e je impotentn? od ?esti let, kdy? spadl obkro?mo z p?dy na voj ?eb?i??ku. Tak vona ta potvora ud?lala vozn?men? na ?etnick?ho str??mistra, na okresn?ho doktora i na ?koln?ho inspektora, ?e jsou v?ichni podplacen? vod toho u?itele. Voni ji v?ichni ?alovali a byla vodsouzen?, a vona se vodvolala, ?e je nep???etn?. Byla taky prohl?dnut? soudn?mi l?ka?i, a ti j? dali dobrozd?n?, ?e je sice blb?, ale ?e m??e zast?vat jakoukoliv st?tn? slu?bu."
      Nadporu??k Luk?? vyk?ikl: "Je???marj?," k ?emu? je?t? dodal: "J? bych v?m n?co ?ek, ?vejku, ale nechci si kazit ve?e?i," na?e? ?vejk pronesl:
      "J? v?m ??kal, pane obrlajtnant, ?e co v?m budu vypravovat, je n?co stra?n? blb?ho."
      Nadporu??k Luk?? m?chl jen rukou a ?ekl: "Od v?s jsem se u? t?ch chytrost? dov?d?l."
      "Ka?dej nem??e bejt chytrej, pane obrlajtnant," ?ekl p?esv?d?iv? ?vejk, "ti hloup? musej? d?lat v?jimku, pon?vad? kdyby byl ka?dej chytrej, tak by bylo na sv?t? tolik rozumu, ?e by z toho byl ka?dej druhej ?lov?k ?pln? blbej. Kdyby nap??klad, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, znal ka?dej z?kony p??rodn? a doved by si vypo??tat vzd?lenosti nebesk?, tak by jenom vobt??oval svoje okol?, jako ??kej pan upek, kterej chodil ke Kalichu do hospody a v noci v?dycky vy?el z v??epu na ulici, rozhl??el se po hv?zdnatej vobloze, a kdy? se vr?til, chodil vod jednoho k druh?mu a ??kal: ,Dneska kr?sn? sv?t? Jupiter, ty nev??, pacholku, ani, co m?? nad hlavou. To jsou vzd?lenosti, kdyby t?, lumpe, vyst?elili z d?la, tak bys tam rychlost? d?lov? kule let?l mili?ny a mili?ny let.` Bejval p?itom tak sprostej, ?e potom voby?ejn? vylet?l z hospody s?m, voby?ejnou rychlost? elektrick? tramvaje, asi tak, pane obrlajtnant, deset kilometr? za hodinu. - Nebo m?me nap??klad, pane obrlajtnant, brabence..."
      Nadporu??k Luk?? se vzt??il na pohovce a sepjal ruce:
      "Mus?m se divit s?m sob?, ?e se s v?mi v?dycky, ?vejku, bav?m, zn?m v?s p?ece, ?vejku, takovou dobu - -"
      ?vejk k?val p?itom souhlasn? hlavou:
      "To je na zvyku, pane obrlajtnant, to le?? pr?v? v tom, ?e u? se spolu d?vno zn?me a ?e jsme spolu u? n?co toho prod?lali. My u? jsme toho spolu vytrp?li, a v?dycky jsme p?i?li do toho jako slepej k housl?m. Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je to vosud. Co c?sa? p?n ??d?, dob?e ??d?, von n?s dal dohromady, a j? si taky nic, jin?ho nep?eji, ne? abych v?m moh bejt n?kdy hodn? moc u?ite?n?m. - Nem?te hlad, pane obrlajtnant?"
      Nadporu??k Luk??, kter? se zat?m op?t nat?hl na starou pohovku, ?ekl, ?e posledn? ot?zka ?vejkova je nejlep??m rozuzlen?m trapn? z?bavy, aby se jen ?el optat, co je s min???. Bude rozhodn? lep??, kdy? se ?vejk pod?v? trochu ven a opust? ho, pon?vad? ty blbiny, kter? od n?ho sly??, unavuj? ho v?c ne? cel? pochod od Sanoku. R?d by na chv?li usnul, ale nem??e.
      "To d?laj? ?t?nice, pane obrlajtnant. To u? je star? pov?ra, ?e far??i rod?j? ?t?nice. Nikde nenajdete tolik ?t?nic jako na far?ch. Na fa?e v Horn?ch Stod?lk?ch far?? Zamastil napsal dokonce vo ?t?nic?ch celou kn??ku, voni po n?m lezly i p?i k?z?n?."
      "Tak co jsem ?ek, ?vejku, p?jdete ke kuchyni, nebo ne?"
      ?vejk odch?zel a za n?m z rohu jako st?n po ?pi?k?ch vy?el Baloun...
      -
      Kdy? vyrazili r?no z Liskowiec na Starasol, Sambor, vezli s sebou v poln? kuchyn? ne??astnou kr?vu, kter? se je?t? neuva?ila. Bylo usneseno, ?e ji budou va?it po cest? a sn? se, a? bude odpo?inek na p?l cest? z Liskowiec na Starasol.
      Na cestu se mu?stvu uva?ila ?ern? k?va. Poru??ka Duba t?hli op?t na sanitn? dvojkolce, pon?vad? mu po v?erej?ku bylo je?t? h??. Nejv?ce s n?m zkusil jeho sluha, kter? musel neust?le b??et vedle dvojkolky, p?i?em? na n?ho poru??k Dub st?le k?i?el, ?e se o n?ho v?era v?bec nic nestaral, a a? p?ijdou na m?sto, ?e si to s n?m sprav?. Ka?dou chv?li ??dal, aby mu byla pod?na voda, kterou kdy? vypil, op?t ihned zvr?til.
      "Komu - ?emu se sm?jete?" k?i?el z dvojkolky. "J? v?s nau??m, vy si se mnou nehrajte, vy mne pozn?te!"
      Nadporu??k Luk?? jel na koni a m?l vedle sebe ve spole?nosti ?vejka, kter? kr??el byst?e kup?edu, jako by se nemohl do?kati toho okam?iku, kdy se sraz? s nep??telem. P?itom vypravoval:
      "To jste si v??m, pane obrlajtnant, ?e n?kte?? na?i lid? jsou vopravdu jako mouchy? Nemaj? ani t?icet kilo na z?dech, a u? to nem??ou vydr?et. Voni by se jim m?ly d?lat p?edn??ky, jako n?m je d?l?val nebo?t?k pan obrlajtnant Buch?nek, kterej se zast?elil kv?li kauci, kterou si vybral na ?en?n? vod sv?ho budouc?ho tch?na a kterou von utratil s cizejma d?vkama. Pak si zas vzal druhou kauci vod druh?ho budouc?ho tch?na, s tou u? si ved v?c hospod??sky, tu pomalou?ku prohr?val v kart?ch a hol?i?ky nechal stranou. Taky mu to dlouho nevydr?elo, tak?e musel s?hnout k t?et?mu budouc?mu tch?novi vo kauci. Z t? t?et? kauce si koupil kon?, arabsk?ho h?ebce, ne?istokrevn?ho..."
      Nadporu??k Luk?? sesko?il s kon?.
      "?vejku," ?ekl hroziv?m t?nem, "jestli je?t? budete mluvit o ?tvrt? kauci, tak v?s shod?m do p??kopu."
      Vysko?il op?t na kon? a ?vejk v??n? pokra?oval: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e vo ?tvrt? kauci nem??e b?t ani ?e?i, proto?e von se po t?et? kauci zast?elil."
      "Kone?n?," ?ekl nadporu??k Luk??.
      "Abychom tedy nezapomn?li ?e?," mluvil d?l ?vejk, "takov? p?edn??ky, jak? n?m dr?el v?dycky pan obrlajtnant Buch?nek, kdy? u? na pochodu voj?ci padali, m?ly by se podle m?ho skromn?ho n?zoru dr?et v?emu mu?stvu, jako von to d?l?val. Von ud?lal rast, shrom??dil n?s v?echny jako ku?ata kolem kvo?ny a za?al n?m vykl?dat: ,Vy holomci, vy si v?bec nedovedete v??it, ?e ma??rujete po zem?kouli, pon?vad? jste takov? nevzd?lan? banda, ?e je to k blit?, kdy? se ?lov?k na v?s pod?v?, takhle v?s nechat ma??rovat po Slunci, kde ?lov?k, kterej na na?? b?dn? planet? m? v?hu ?edes?t kilo, v??? p?es sedumn?ct set kilogram?, to byste chc?pali, to by se v?m to ma??rovalo, kdybyste m?li v teleti p?es dv? st? osmdes?t kilogram?, na t?i metr?ky, a kv?r by byl p?ldruh?ho metrick?ho centu t??kej. To byste hekali a vyplazovali jazyky jako uhon?n? psi.` Byl tam mezi n?mi jeden ne??astnej u?itel, ten se vopov??il p?ihl?sit se taky ke slovu: ,S dovolen?m, pane obrlajtnant, na M?s?ci v??? ?edes?tikilogramovej ?lov?k jenom t?in?ct kilogram?. Na M?s?ci by se n?m to lep?? ma??rovalo, pon?vad? na?e tele by tam v??ilo jenom ?ty?i kilogramy. Na M?s?ci bychom se vzn??eli a nema??rovali.` ,To je hrozn?,` pov?d? na to nebo?t?k pan obrlajtnant Buch?nek, ,ty si, chlape mizern?, loud?? vo facku, bu? r?d, ?e ti d?m jenom voby?ejnou pozemskou facku, kdybych ti dal takovou tu m?s??n?, tak bys p?i sv? lehkost? let?l a? n?kam na Alpy a rozpl?c by ses vo n?. Kdybych ti dal tu t??kou slune?n?, tak by se na tob? mund?r prom?nil na ka?i a hlava by ti ul?tla n?kam do Afriky.` Dal mu tedy tu voby?ejnou pozemskou facku, v?ete?ka se dal do pl??e a ma??rovali jsme d?l. Po celou dobu na mar?i bre?el a mluvil v?m, pane obrlajtnant, vo ??k? lidsk? d?stojnosti, ?e se s n?m zach?z? jako s ??kou n?mou tv???. Potom ho pan obrlajtnant poslal k raportu, zav?eli ho na ?trn?ct dn? a dosluhoval je?t? ?est ned?l, ale nedoslou?il je, pon?vad? m?l br?ch a voni ho ??k nutili, aby se to?il v kas?rn?ch na hrazd?, a von to nevydr?el a zem?el jako simulant v nemocnici."
      "Je to opravdu zvl??tn?, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, "?e vy, jak jsem v?m ji? kolikr?t ??kal, m?te ve zvyku zvl??tn?m zp?sobem zleh?ovat d?stojnick? sbor."
      "To nem?m," s up??mnost? odpov?d?l ?vejk. "J? v?m cht?l jenom vypr?v?t, pane obrlajtnant, vo tom, jak d??v na vojn? se lidi p?iv?d?li sami do ne?t?st?. Von si ten ?lov?k myslel, ?e je vzd?lan?j?? ne?li ten pan obrlajtnant, cht?l ho s t?m M?s?cem sn??it v o???h man?aftu, a taky kdy? dostal tu jednu pozemskou p?es hubu, tak si v?m tak v?ichni voddechli, nikoho to nemrzelo, navopak, v?ichni m?li radost, ?e pan obrlajtnant ud?lal takovej dobrej vtip s tou pozemskou fackou; tomu se ??k? zachr?n?n? situace. ?lov?ka mus? hned n?co na padnout, a je u? dob?e. Naproti karmelit?n?m v Praze m?l, pane obrlajtnant, p?ed lety kr?m s kr?l?ky a jin?m ptactvem pan Jenom. Ten si ud?lal zn?most s dcerou kniha?e B?lka. Pan B?lek, ten t? zn?mosti nep??l a taky prohl?sil ve?ejn? v hospod?, ?e kdyby pan Jenom p?i?el ??dat o ruku jeho dcery, ?e ho sraz? ze schodnu, ?e to sv?t nevid?l. Pan Jenom se na to napil, a p?ece jen ?el k panu B?lkov?, kterej ho v p?eds?ni uv?tal s velk?m no?em, kter?m o?ez?vaj? o??zku, kter? vypad? jako ?abikuch. Za?val na n?ho, co?e tu chce, a vtom se v?m m?lej pan Jenom up?ouk tak siln?, a? se pendlovky na st?n? zastavily. Pan B?lek se dal do sm?chu, hned mu podal ruku a byl jen sam?: ,Ra?te d?le, pane Jenom - ra?te se posadit - snad jste se nepokakal - v?dy? j? nejsem tak zlej ?lov?k, je pravda, ?e jsem v?s cht?l vyhodit, ale te? vid?m, ?e jste docela p??jemn? p?n, vy jste ?lov?k origin?l. Jsem kniha?, pro?et jsem mnoho rom?n? a pov?dek, ale v ??dnej kn??ce jsem ne?et, ?e by se ?enich takhle p?edstavoval.` Sm?l se p?itom, a? se za b?icho popadal, a pov?dal s n?ramnou radost?, ?e mu to p?ipad?, jako by se znali vod narozen?, jako by to byli rodn? brat?i, sn??el mu hned doutn?k, poslal pro pivo, pro tali?ny, zavolal ?enu, p?edstavil j? ho se v?ema podrobnostma toho up?ouknut?. Ta si vodplivla a ?la pry?. Potom zavolal na dceru a pov?d? j?: ,Tenhle p?n p?i?el po??dat o tvoji ruku za takovejch a takovejch okolnost?: Dcera se dala hned do pl??e a prohl?sila, ?e ho nezn?, ?e ho nechce ani vid?t, tak nezbejvalo nic jin?ho, ne? aby vob? vypili pivo a sn?dli tali?ny a roze?li se. Potom pan Jenom m?l je?t? vostudu v tej hospod?, kam chodil pan B?lek, a nakonec se v?ude po cele] ?tvrti mu jinak ne??kalo ne? ,posr?nek Jenom` a v?ude si vypravovali, jak cht?l zachr?nit situaci. - ?ivot lidsk?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, je tak slo?itej, ?e samotnej ?ivot ?lov?ka je proti tomu hadr. - K n?m, do hospody ke Kalichu na Boji?ti, chod?val je?t? p?ed v?lkou jeden policejn? nadstr??n?k, n?jakej pan Hubi?ka, a jeden pan redaktor, kterej sb?ral zl?man? nohy, p?ejet? lidi, sebevrahy a d?val je do novin. To byl tak veselej p?n, ?e bejval v?c na policejn? vachcim?e ne? ve sv? redakci. Ten jednou vopil toho pana nadstr??n?ka Hubi?ku a prom?nili si ?aty v kuchyni, tak?e nadstr??n?k byl v civilu a z pana redaktora stal se policejn? nadstr??n?k, jenom si je?t? zakryl ??slo revolveru a vydal se do Prahy na patrolu. V Resslov? ulici, za bejvalou Svatov?clavskou trestnic?, potkal v no?n?m tichu star??ho p?na v cylindru a v ko?ichu, kterej ?el zav??en se star?? pan? v ko?e?inov?m pl??ti. Voba sp?chali dom? a nepromluvili ani slova. Von na n? vypad a za?val tomu p?novi do ucha: ,Ne?vete tolik, nebo v?s p?edvedu!` P?edstavte si, pane obrlajtnant, to jejich leknut?. Marn? mu vykl?dali, ?e to bude asi n?jak? mejlka, pon?vad? voba jedou z hostiny u pana m?stodr?itele. Ekvip?? ?e je dovezla a? za N?rodn? divadlo a nyn? ?e se cht? prov?trat a bydl? nedaleko, na Mor?ni, on ?e je vrchn? m?stodr?itelskej rada s chot?. ,Vy m? nebudete bul?kovat,` roze?val se d?l na n?ho p?evle?en? redaktor, ,to se mus?te styd?t, kdy? jste, jak vy ??k?te, n?jakej vrchn? m?stodr?itelskej rada a chov?te se p?itom jako kluk. J? v?s pozoruju u? moc dlouho, jak jste t??skal hol? do rol? v?ech kr?m?, kter? v?m byly na cest?, a p?i tom v?m va?e, jak vy ??k?te, cho? pom?hala.` ,V?dy j? ??dnou h?l, jak vid?te, nem?m. To snad byl n?kdo p?ed n?ma.` ,Bodejtr byste ji m?l,` pov?d? na to p?evle?enej redaktor, ,kdy? jste ji p?erazil, jak jsem vid?l, t?mhle za rohem o jednu b?bu, kter? chod? po hospod?ch s pe?enejma bramborama a ka?tanama.` Ta pan? u? ani plakat nemohla a pan vrchn? m?stodr?itelsk? rada roz??lil se tak, ?e za?al mluvit n?co vo sprost?ctv?, na?e? byl zat?en a p?edveden k nejbli??? patrole v raj?nu komisa?stv? v Salmov? ulici, kter? ?ekl p?evle?en? redaktor, aby ten p?rek odvedli na komisa?stv?, on ?e je od Sv. Jind?icha a byl za slu?ebn? cestou na Vinohradech, oba dopadl p?? ru?en? no?n?ho klidu, p?i no?n? rva?ce, a z?rove? ?e je?t? sp?chali p?estupek ur??ky str??e. On ?e si vy??d? svou v?c na komisa?stv? u Sv. Jind?icha a za hodinu ?e p?ijde na komisa?stv? do Salmovky. Tak je voba patrola vodt?hla s sebou, kde sed?li a? do r?na a ?ekali na toho nadstr??n?ka, kter? zat?m voklikama se vr?til ke Kalichu na Boji?t?, tam vzbudil nadstr??n?ka Hubi?ku a se v?? ?etrnost? mu sd?lil, co se stalo a jak? bude z toho vy?et?ov?n?, jestli nebude dr?et hubu..."
      Nadporu??k Luk?? zd?l se b?t ji? unaven rozhovorem, ne?li v?ak pob?dl kon? ke klusu, aby p?edhonil p?edvoj, ?ekl k ?vejkovi:
      "Kdybyste mluvil a? do ve?era, tak to bude ??m d?l blb?j??."
      "Pane obrlajtnant," volal za odj??d?j?c?m nadporu??kem ?vejk, "nep?ejete si v?d?t, jak to skon?ilo?"
      Nadporu??k Luk?? p?idal do trysku.
      Stav poru??ka Duba se tak zlep?il, ?e vylezl ze sanitn? dvojkolky, shrom??dil vedle sebe cel? ?t?b kumpanie a jako v m?toh?ch jal se je pou?ovat. M?l k nim ohromn? dlouhou ?e?, kter? v?echny v?ce t??ila ne?li munice a ru?nice.
      Byla to sm?s r?zn?ch podobenstv?.
      Za?al: "L?ska voj?k? k p?n?m d?stojn?k?m ?in? neuv??iteln? ob?ti mo?n?mi, a na tom nez?le??, a naopak, nen?-li tato l?ska ve voj?kovi urozena, mus? se vynutit. V civiln?m ?ivot? nucen? l?ska jednoho k druh?mu, ?ekn?me ?koln?ka k profesorsk?mu sboru, tak dlouho vydr?? jako moc vn?j??, kter? ji vynucuje, na vojn? v?ak vid?me prav? opak, pon?vad? nesm? d?stojn?k povolit voj?kovi ani toho sebemen??ho uvoln?n? on? l?sky, kter? pout? voj?ka k jeho p?edstaven?mu. Tato l?ska nen? jenom oby?ejnou l?skou, ale je to vlastn? ?cta, strach a discipl?na."
      ?vejk po celou tu dobu ?el vedle po lev? stran?, a jak poru??k Dub mluvil, byl neust?le k n?mu obli?ejem oto?en rechts?aut.
      Poru??k Dub zprvu toho jaksi nepozoroval a pokra?oval d?l v ?e?i:
      "Tato discipl?na a povinnost poslu?enstv?, povinn? l?ska voj?na k d?stojn?kovi jev? velikou stru?nost, pon?vad? pom?r mezi voj?kem a d?stojn?kem jest zcela jednoduch?: jeden poslouch?, druh? porou??. Ji? d?vno jsme ?etli v knih?ch o vojensk?m um?n?, ?e vojensk? lakonismus, vojensk? jednoduchost je pr?v? tou ctnost?, kterou si m? osvojiti ka?d? voj?k, miluj?c?, cht?j necht?j, sv?ho p?edstaven?ho, kter? v jeho o??ch mus? b?t pro n?ho nejv?t??m, hotov?m, vykrystalizovan?m p?edm?tem pevn? a dokonal? v?le."
      Nyn? teprve zpozoroval ?vejk?v rechts?aut, jak ho sleduje, bylo mu to stra?n? nep??jemn?, pon?vad? vycitoval jaksi najednou s?m, ?e se ve sv? ?e?i n?jak zapl?t? a ?e nem??e nikam vyjet z toho ?vozu l?sky voj?na k p?edstaven?mu, proto se rozk?ikl na ?vejka:
      "Co na mne ?um?? jako tele na nov? vrata?" "Dle rozkazu, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, vy jste m? r??il s?m jednou upozornit, ?e kdy? mluv?te, ?e m?m sv?m zrakem sledovati va?e ?sta. Pon?vad? ka?dej voj?n mus? vyplniti rozkazy sv?ho p?edstaven?ho a zapamatovati si je i pro v?echny budouc? ?asy, byl jsem k tomu nucen."
      "D?vej se," k?i?el poru??k Dub, "na druhou stranu, jenom se, ty pitomej chlape, ned?vej na mne, v?? ?e to nem?m r?d, ?e to nesnesu, kdy? t? vid?m, j? si tak na tebe zasednu..."
      ?vejk ud?lal hlavou obrat nalevo a kr??el tak d?l vedle poru??ka Duba tak strnule, ?e poru??k Dub vyk?ikl:
      "Kam se to kouk??, kdy? s tebou mluv?m?" "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jsem dle va?eho rozkazu links?aut."
      "Ach," vzdychl si poru??k Dub, "s tebou je k???. Koukej se p??mo p?ed sebe a mysli si o sob?: J? jsem takov? hlup?k, ?e m? nebude ??dn? ?koda. Pamatuje? si to?"
      ?vejk hled?l p?ed sebe a ?ekl:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, m?m na tohle odpov?d?t?"
      "Co si to dovoluje?," za?val na n?ho poru??k Dub. "Jak to se mnou mluv??, co si t?m mysl???" "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e si t?m mysl?m jenom na ten v?? rozkaz na jedn? stanici, kde jste m? k?ral, abych v?bec nevodpov?dal, kdy? vy ukon??te ?e?."
      "M?? tedy ze m? strach," ?ekl rozradostn?te poru??k Dub, "ale je?t? jsi m? nepoznal. P?ede mnou se t??sli jin? lid?, ne?li jsi ty, pamatuj si to. Dovedl jsem zkrotit jin? chlap?ky, proto dr? hubu a z?sta? hezky vzadu, abych t? nevid?l!"
      Tak ?vejk z?stal vzadu u sanity a jel pohodln? s dvojkolkou a? na m?sto ur?en? k odpo?inku, kde kone?n? v?ichni se do?kali pol?vky a masa z ne??astn? kr?vy.
      "Tu kr?vu m?li nalo?it alespo? na ?trn?ct dn? do octa, a kdy? u? ne tu kr?vu, tak toho ?lov?ka, kterej ji kupoval," prohl?sil ?vejk.
      Od brig?dy p?icv?lal na koni kur?r s nov?m rozkazem pro 11. kumpanii, ?e mar?r?ta se m?n? na Fel?t?n, Wojaly?e a Sambor nechat stranou, nebo? tam nen? mo?no ubytovat kumpanii, pon?vad? jsou tam dva pozna?sk? pluky.
      Nadporu??k Luk?? u?inil okam?it? dispozice. ??etn? ?ikovatel Van?k se ?vejkem vyhledaj? pro kumpanii nocleh ve Fel?t?n?.
      "Ne abyste, ?vejku, n?co proved na cest?," upozor?oval ho nadporu??k Luk??. "Hlavn? chovejte se slu?n? k obyvatelstvu!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e se vynasna??m. M?l jsem sice vo?klivej sen, kdy? jsem si trochu k r?nu zd??ml. Zd?lo se mn? vo neck?ch, kter? tekly p?es celou noc na chodb? v dom?, kde jsem bydlel, a? vytekly a promo?ily strop u pana dom?c?ho, kterej mn? hned r?no dal vejpov??. Von byl u?, pane obrlajtnant, takovej p??pad ve skute?nosti; v Karl?n?, za viaduktem..."
      "Dejte n?m pokoj, ?vejku, s va?imi hloup?mi ?e?mi a d?vejte se rad?ji s Va?kem na mapu, kudy m?te j?t. Tak tady vid?te ty vesnice. Od t?hle vesnice d?te se napravo k ???ce a pod?l toku ???ky a? zas k nejbli??? vesnici, a odtamtud, kde vl?v? se do n? prvn? potok, kter? v?m bude po prav? ruce, d?te se poln? cestou nahoru, p?esn? na sever, a nikam jinam nem??ete zabloudit ne? do Fel?t?na! Pamatujete si to?"
      ?vejk vydal se tedy s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem podle mar?r?ty.
      Bylo po poledni; krajina t??ce oddychovala ve vedru a ?patn? zah?zen? j?my s pochovan?mi voj?ky vyd?valy hnilobn? z?pach. P?i?li do krajiny, kde byly svedeny boje na postupech k P?emy?lu a kde strojn?mi pu?kami byly skoseny cel? batali?ny. V mal?ch les?c?ch u ???ky bylo zn?t ??d?n? artil?rie. Na velk?ch ploch?ch a ?bo??ch ?n?ly m?sty m?sto strom? jak?si pah?ly ze zem? a tuto pou?t br?zdily z?kopy.
      "Tady to vypad? jinak ne? u Prahy," ?ekl ?vejk, aby p?eru?il ml?en?.
      "U n?s u? m?me po ?n?ch," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k. "Na Kralupsku za??n?me nejd??v."
      "Tady bude po v?lce moc dobr? ouroda," ?ekl po chvilce ?vejk. "Nebudou si tu muset kupovat kostn? mou?ku, to je moc v?hodn? pro roln?ky, kdy? jim na poli zpr?chniv? celej regiment; je to zkr?tka vob?iva. Jenom vo jedno m?m starost, aby ti roln?ci nedali se vod nikoho nabul?kovat a neprod?vali ty kosti voj?k? zbyte?n? na ?p?dium do cukrovar?. To bejval v karl?nskejch kas?rn?ch obrlajtnant Holub, ten byl tak u?enej, ?e ho v?ichni u kumpanie pova?ovali za blba, pon?vad? von kv?li sv? u?enosti se nenau?il nad?vat na voj?ky a vo v?em jenom rozj?mal z v?deck?ho stanoviska. Jednou mu voj?ci hl?sili, ?e vyfasovanej komis?rek nen? k ?r?dlu. Jinej ofic?r by se roz??lil nad takovou drzost?, ale von n?, von z?stal klidnej, ne?ek nikomu ani prase, ani svin?, ani nedal nikomu p?es dr?ku. Svolal jenom v?echny svoje man?ky a pov?d? jim sv?m takov?m p??jemn?m hlasem: ,P?edn? si, voj?ci, mus?te uv?domit, ?e kas?rna nejsou ??dnej delikatessenhandlung, abyste tam mohli vyb?rat marinovan? ouho?e, volejov? rybi?ky a voblo?en? chleb??ky. Ka?dej voj?k m? bejt tak inteligentn?m, aby se?ral bez rept?n? v?echno, co vyfasuje, a mus? m?t v sob? tolik discipl?ny, aby se nepozastavoval nad kvalitou toho, co m? se?rat. P?edstavte si, voj?ci, ?e by byla vojna. Tej zemi, do kter? v?s po bitv? pochovaj?, je to ?pln? lhostejn?, jak?m komis?rkem jste se p?ed svou smrt? napr?skli. Vona v?s mati?ka zem? rozlo?? a se?ere i s botama. Ve sv?t? se nic nem??e ztratit, z v?s vyroste, voj?ci, zas nov? vobil? na komis?rky pro nov? voj?ky, kte?? t?eba zas, jako vy, nebudou spokojen?, p?jdou si st??ovat a narazej? na n?koho, kterej je d? zav??t a? do aleluja, pon?vad? m? na to pr?vo. Ted' jsem v?m to, voj?ci, v?echno p?kn? vysv?tlil, a nemus?m v?m snad v?ckr?t p?ipom?nat, ?e kdo si bude p???t? st??ovat, ?e si toho bude moc v??it, a? bude zas na bo??m sv?tle.` ,Kdyby n?m aspo? nad?val,` ??kali voj?ci mezi sebou a v?echny ty jemnosti v p?edn??k?ch pana obrlajtnanta je hrozn? mrzely. Tak m? jednou zvolili z kumpa?ky, abych mu to jako ?ek, ?e ho v?ichni maj? r?di a ?e to nen? ??dn? vojna, kdy? nenad?v?. Tak jsem ?el k n?mu do bytu a prosil jsem ho, aby zanechal v?eho vostejch?n?, vojna ?e m? bejt jako ?emen, voj?ci ?e jsou zvykl? na to, aby se jim ka?dej den p?ipom?nalo, ?e jsou psi a prasata, jinak ?e ztr?cej? ?ctu k sv?m p?edstaven?m. Von se nap?ed br?nil, mluvil n?co vo inteligenci, vo tom, ?e se dnes u? nesm? slou?it pod r?koskou, ale nakonec si p?eci dal ??ct, nafackoval m? a vyhodil m? ze dve??, aby stoupla jeho v??nost. Kdy? jsem vozn?mil v?sledek sv?ho vyjedn?v?n?, m?li v?ichni z toho velkou radost, ale von jim to zas zkazil hned druhej den. P?ijde ke mn? a p?ede v?ema pov?d?: ,?vejku, j? jsem se v?era p?en?hlil, tady m?te zlatku a napijte se na moje zdrav?. S vojskem se mus? um?t zach?zet.`"
      ?vejk se rozhl?dl po krajin?.
      "Mysl?m," ?ekl, "?e jdeme ?patn?. Pan obrlajtnant n?m to p?ece dob?e vysv?tloval. M?me j?t nahoru, dol?, potom nalevo a napravo, pak zas napravo, potom nalevo - a my jdeme po??d rovn?. Nebo u? jsme to v?echno prod?lali mimochodem mezi ?e??? J? rozhodn? tady vid?m p?ed sebou dv? cesty k tomu Fel?t?nu. J? bych navrhoval, abychom se te? dali po tej cest? nalevo."
      ??etn? ?ikovatel Van?k, jak u? to b?v? zvykem, kdy? se dva octnou na k?i?ovatce, po?al tvrdit, ?e se mus? j?t napravo.
      "Ta moje cesta," ?ekl ?vejk, "je pohodln?j?? ne?li ta va?e. J? p?jdu pod?l pot??ka, kde rostou pomn?nky, a vy se budete fl?kat n?kde suchop?rem. J? se dr??m toho, co n?m ?ekl pan obrlajtnant, ?e v?bec nem??eme zabloudit, a kdy? nem??em zabloudit, tak co bych lez n?kam do kopce; p?jdu p?kn? po luk?ch a d?m si kv?te?ek za ?epici a natrh?m celou kytici pro pana obrlajtnanta. Ostatn? se m??eme p?esv?d?it, kdo z n?s m? pravdu, a douf?m, ?e se tady rozejdem jako dob?? kamar?di. Tady je takov? krajina, ?e v?echny cesty musej? v?st do toho Fel?t?na."
      "Nebl?zn?te, ?vejku," ?ekl Van?k, "tady pr?v? podle mapy mus?me j?t, jak ??k?m, napravo."
      "Mapa se taky m??e mejlit," odpov?d?l ?vejk, sestupuje do ?dol? potoka. "Jednou ?el uzen?? K?enek z Vinohrad podle pl?nu m?sta Prahy od Mont?g? na Mal? Stran? dom? v noci na Vinohrady a dostal se a? k r?nu do Rozd?lova u Kladna, kde ho na?li cel?ho zk?ehl?ho k r?nu v ?it?, kam upad ?navou. Kdy? si tedy ned?te ??ct, pane rechnungsfeldv?bl, a m?te svou hlavu, tak se holt mus?me rozej?t a sejdeme se a? na m?st? ve Fel?t?n?. Pod?vaj? se jenom na hodinky, abychom v?d?li, kdo tam bude d??v. A kdyby jim snad hrozilo n?jak? nebezpe??, tak jen vyst?elej? do vzduchu, abych v?d?l, kde jsou."
      Odp?ldne ?vejk do?el k mal?mu rybn?ku, kde se setkal s jedn?m uprchl?m rusk?m zajatcem, kter? se tu koupal a p?i spat?en? ?vejka dal se nah?, jak vylezl z vody, na ?t?k.
      ?vejk byl zv?dav, jak asi by mu slu?ela rusk? uniforma, kter? se zde v?lela pod vrbi?kama, svl?kl svou a obl?kl si ruskou uniformu ne??astn?ho nah?ho zajatce, kter? utekl od transportu ubytovan?ho ve vesnici za lesem. ?vejk p??l si, aby sebe vid?l d?kladn? zrcadlit ve vod?, proto chodil tak dlouho po hr?zi rybn?ka, a? ho tam na?la patrola poln?ho ?etnictva, kter? hledala rusk?ho zb?ha. Byli to Ma?a?i a ?vejka p?es jeho protesty odt?hli na etapu v Chyr?w?, kde ho za?adili do transportu rusk?ch zajatc? ur?en?ch pracovat na oprav? ?elezni?n? trati sm?rem ku P?emy?lu.
      V?echno to se zb?hlo tak rychle, ?e teprve druh? den ?vejk si uv?domil situaci a napsal na b?lou ze? ?koln? sv?tnice, kde ubytovali ??st zajatc?, kouskem oharku ze d??v?:
       Zde spal Josef ?vejk z Prahy, kompanieordonanc
       11. mar?kumpa?ky 91. regimentu, kter? jako kvart?rmachr
       upadl omylem do rakousk?ho zajet? pod Fel?t?nem.

IV. kniha
POKRA?OV?N? SLAVN?HO V?PRASKU

1. kapitola

?vejk v transportu rusk?ch zajatc?

      Kdy? tedy ?vejk, pova?ovan? omylem v rusk?m pl??ti a ve fura?ce za rusk?ho zajatce, uprchl?ho z vesnice p?ed Fel?t?nem, psal sv? zoufal? v?k?iky uhlem na st?ny, nikdo si toho nev??mal, a kdy? cht?l v Chyr?w? na etap? v?echno dopodrobna vysv?tlit n?jak?mu d?stojn?kovi, kter? ?el pr?v? okolo, kdy? jim rozd?vali kousky tvrd?ho kuku?i?n?ho chleba, tu ho jeden z ma?arsk?ch voj?k?, hl?daj?c? transport zajatc?, uhodil kolbou do ramene s pozn?mkou: "Baszom az ?let, leze? do ?ady, rusk? svin?!"
      Tohle v?echno bylo v r?mci, jak zach?zeli Ma?a?i s rusk?mi zajatci, jejich? ?e?i nerozum?li.
      ?vejk se tedy vr?til do ?ady a obr?til se k nejbli???mu zajatci:
      "Von ten ?lov?k kon? svou povinnost, ale vyd?v? sebe s?m v nebezpe??. Co? kdyby n?hodou m?l nabito a votev?enej fr?l?s? Tak by se mu mohlo lehce st?t, ?e jak ml?t? ?lov?ka do ramene a lauf m? proti sob?, ?e by moh kv?r spustit a celej n?boj by mu vlet?l do huby, a von by zem?el ve vykon?v?n? sv? povinnosti. Na ?umav? v jedn?ch lomech kradli skal?ci dynamitov? z?palky, aby m?li z?sobu na zimu na trh?n? pa?ez?. Hl?da? v lomech dostal rozkaz, kdy? jdou skal?ci z pr?ce, ka?d?ho ?acovat, a von to d?lal s takovou l?skou, ?e chyt hned prvn?ho skal?ka a za?al mu pl?cat tak n?ru?iv? po kaps?ch, a? tomu skal?kovi dynamitov? z?palky v kapse vybouchly, a voba i s hl?da?em vylet?li do pov?t??, tak?e to vypadalo, jako by se je?t? v posledn? chv?li dr?eli kolem krku."
      Rusk? zajatec, kter?mu to ?vejk vypr?v?l, d?val se na n?ho s pln?m porozum?n?m, ?e z cel? ?e?i nerozum? ani slova.
      "Ne ponymat, j? krymsky tat?rin, Allah achper." Tatar sedl si, zk???iv nohy, na zem, slo?iv ruce na hrud', za?al se modlit: "Allah achper - Allah achper - bezmila - arachman - arachim - m?linkin mustaf?r."
      "Tak ty se? tedy Tatar," soustrastn? ?ekl ?vejk, "ty jsi se vyda?il. Pak mn? m?? rozum?t a j? tob?, kdy? se? Tatar. Hm - zn?? Jaroslava ze ?ternberka? To jm?no nezn??, ty kluku tatarsk?? Ten v?m nat?el prdel pod Host?nem. To ste vod n?s jeli, vy kluci tatarsk?, z Moravy svinsk?m krokem. Patrn? v?s ve va?ich ??tank?ch neu?ej?, jako n?s to u??vali. Zn?? host?nskou Panenku Marii? To se v?, ?e nezn?? - ta byla taky p?i tom, v?ak voni v?s, kluky tatarsk?, tady v zajet? pok?t?j?."
      ?vejk obr?til se na druh?ho zajatce: "Ty se? taky Tatar?" Osloven? porozum?l tomu slovu Tatar, zavrt?l hlavou: "Tat?rin net, ?erkes, rodneja ?erkes, golovy re?u."
      ?vejk m?l v?bec ?t?st?, ?e se octl ve spole?nosti r?zn?ch p??slu?n?k? v?chodn?ch n?rod?. Byli tu v transportu Tata?i, Gruz?ni, Osjet?nci, ?erkesov?, Mordv?ni a Kalmykov?. Tak m?l ?vejk ne?t?st?, ?e se nemohl dohovo?iti s nik?m, a s ostatn?mi vlekli ho na Dobromil, odkud se m?la spravovati dr?ha p?es P?emy?l na Ni?ankovice.
      V Dobromilu, na etap? v kancel??i, jednoho po druh?m zapisovali, co? ?lo velice zt??ka, pon?vad? ze v?ech 300 zajatc?, kter? do Dobromilu p?ihnali, nikdo nerozum?l ru?tin? ?ikovatele, kter? tam sed?l za stolem a kter? se p?ihl?sil kdysi, ?e um? rusky, a jako tlumo?n?k vystupoval nyn? ve v?chodn? Hali?i. Dob?e p?ed t?emi ned?lemi objednal si n?mecko-rusk? slovn?k a konverzaci, ale dosud mu to nep?i?lo, tak?e mluvil m?sto rusky l?manou sloven?inou, kterou si b?dn? osvojil, kdy? jako z?stupce v?de?sk? firmy prod?val na Slovensku obraz svat?ho ?t?p?na, kropenky a r??ence.
      Nad t?mito podivn?mi postavami, s kter?mi se v?bec nemohl smluvit, byl cel? vyjeven. Vy?el tedy ven a za?val do skupiny zajatc?: "Wer kann deutsch sprechen!"
      Ze skupiny vystoupil ?vejk, kter? se hnal s radostnou tv??? k ?ikovatelovi, kter? mu ?ekl, aby ?el hned za n?m do kancel??e.
      ?ikovatel posadil se za lejstra, za haldu blanket? o jm?nu, p?vodu, p??slu?enstv? zajatc?, a nyn? za?al z?bavn? n?meck? rozhovor:
      "Ty jse? ?id, vi??" za?al na ?vejka. ?vejk zavrt?l hlavou.
      "To nemus?? zap?rat," pokra?oval s ur?itost? ?ikovatel tlumo?n?k, "ka?d? z v?s zajatc?, kter? um?l n?mecky, byl ?id, a basta. Jak se jmenuje?? ?vejch? Tak vid??, co zap?r??, kdy? m?? takov? ?idovsk? jm?no? U n?s se nemus?? b?t p?iznat se k tomu. U n?s v Rakousku se ned?laj? pogromy na ?idy. Odkud' jsi? Aha, Pr?ga, ?, to zn?m, to zn?m, to je u Var?avy. Taky jsem tu m?l p?ed t?dnem dva ?idy z Pr?gy od Var?avy, a tv?j pluk, jak? m? ??slo? 91?" ?ikovatel vzal schematismus, listoval se v n?m: "Jednadevades?t? pluk je erivansk?, Kavkaz, k?dr m? v Tiflisu, to kouk??, co, jak my tady v?echno zn?me."
      ?vejk opravdu koukal na tu celou historii a ?ikovatel pokra?oval s velkou v??nost?, pod?vaje ?vejkovi napolo dokou?enou svou cigaretu: "To je jin? tab?k ne? ta va?e machorka. - J? jsem zde, ?id??ku, nejvy???m p?nem. Kdy? j? n?co ?eknu, tak se v?echno mus? t??st a zal?zat. U n?s ve vojsku je jin? discipl?na ne? u v?s. V?? car je ksindl, ale n?? car je otev?en? hlava. Te? ti n?co uk??u, abys v?d?l, jak? je u n?s discipl?na."
      Otev?el dve?e do vedlej?? m?stnosti a zavolal: "Hans L?fler!" Ozvalo se "Hier!" a dovnit? vstoupil volat? voj?k, ?tajer??ek, s v?razem ubre?en?ho kret?na. To byla na etap? holka pro v?ecko.
      "Hans L?fler," poru?il ?ikovatel, "vezmi si tamhle mou d?mku, str? si ji do huby, jako kdy? pes aportuje, a bude? po ?ty?ech b?hat kolem stolu tak dlouho, dokud ne?eknu Halt! P?itom mus?? ?t?kat, ale tak, aby ti fajfka z huby nevypadla, nebo t? d?m uv?zat."
      Volat? ?tajer??ek dal se do lezen? po ?ty?ech a do ?t?k?n?. ?ikovatel v?t?zoslavn? pod?val se na ?vejka: "Co, ne??kal jsem ti to, ?id??ku, jak? je u n?s discipl?na?" A ?ikovatel s pot??en?m d?val se na tu n?mou vojenskou tv?? z n?jak? alpsk? sala?e. "Halt!" ?ekl kone?n?, "nyn? pan??ku] a aportuj d?mku. - Dob?e, a te? zaj?dluj."
      M?stnost? ozval se ?ev: "Holarij?, holarij?..."
      Kdy? bylo po p?edstaven?, ?ikovatel vyt?hl ze z?suvky 4 Sportky a velkomysln? je daroval Hanzimu, a tu jal se ?vejk l?manou n?m?inou vykl?dat ?ikovatelovi, ?e u jednoho regimentu m?l jeden d?stojn?k takov?ho poslu?n?ho sluhu, ?e ten ud?lal v?echno, co si jeho p?n p??l, a kdy? se ho jednou optali, jestli by se?ral l??c?, kdyby mu jeho p?n poru?il, i to, co vykad?, ?e ?ekl: "Kdyby mn? to m?j pan lajtnant poru?il, se?ral bych to dle rozkazu, ale nesm?l bych v tom naj?t vlas, to si stra?n? ekluju, to by se mi ud?lalo hned ?patn?."
      ?ikovatel se zasm?l: "Vy ?idi m?te poda?en? anekdoty, ale to bych se cht?l vsadit, ?e discipl?na ve va?em vojsku nen? jako u n?s. Abychom tedy p?i?li k j?dru v?ci, j? t? ustanovuji nad transportem! Do ve?era sep??e? mn? jm?na v?ech druh?ch zajatc?! Bude? pro n? fasovat min??, rozd?l?? je po deseti mu??ch a ru??? za to, ?e nikdo neute?e! Kdyby ti n?kdo utek, ?id??ku, tak t? zast?el?me!"
      "J? bych cht?l, pane ?ikovateli, si s v?ma promluvit," ?ekl ?vejk.
      "Jen nesmlouvej," odpov?d?l ?ikovatel. "To j? nem?m r?d, nebo t? po?lu do l?gru. N?ramn? brzo jsi se u n?s v Rakousku n?jak aklimatizoval. - Chce si se mnou soukrom? promluvit... ??m je ?lov?k na v?s zajatce hodn?j??, t?m je to hor??... Tedy se hned seber, tady m?? pap?r a tu?ku a pi? seznam...! Co chce? je?t??"
      "Ich melde gehorsamst, Herr Feldwebel..."
      "Hle? se ztratit! Vid??, co m?m pr?ce!" Obli?ej ?ikovatel?v vzal na sebe v?raz ?lov?ka ?pln? p?epracovan?ho.
      ?vejk zasalutoval a ode?el k zajatc?m, p?i?em? si pomyslil, ?e trp?livost pro c?sa?e p?na nese ovoce.
      Hor?? to ov?em bylo se sestavov?n?m seznamu, ne? pochopili zajatci, ?e maj? jmenovat sv? jm?no. ?vejk pro?il mnoho v ?ivot?, ale p?ece jen tahle tatarsk?, gruz?nsk? a mordvinsk? jm?na mu ne?la do hlavy. "To mn? nikdo nebude v??it," pomyslil si ?vejk, "?e se n?kdy n?kdo moh tak jmenovat jako ti Tata?i kolem: Muhlahalej Abdrachmanov - Bejmurat Allahali - D?ered?e ?erded?e - Davlatbalej Nurdagalejev a tak d?le. To u n?s m?me p?eci lep?? jm?na, jako ten far?? v ?idohou?ti, kterej se jmenoval Vobejda."
      Zas chodil d?l vystrojen?mi ?adami zajatc?, kte?? postupn? vyk?ikovali sv? jm?na a p??jmen?: "D?indralej Hanemalej - Babamulej Mirzahali" a tak d?le.
      "?e si nep?ekousne? jazyk," ??kal ka?d?mu z nich s dobr?ck?m ?sm?vem ?vejk. "Jestlipak to nen? lep??, kdy? se u n?s jmenuje n?kdo Bohuslav ?t?p?nek, Jaroslav Matou?ek nebo R??ena Svobodov?."
      Kdy? kone?n? ?vejk po hrozn?m utrpen? sepsal v?echny ty Babula Halleje, Chud?i Mud?i, um?nil si, ?e to zkus? je?t? jednou a vysv?tl? tlumo?n?kovi ?ikovatelovi, ?e se stal ob?t? omylu a jak u? n?kolikr?t po cest?, kdy? ho hnali mezi zajatci, marn? se dovol?val spravedlnosti.
      ?ikovatel tlumo?n?k, kter? ji? p?edt?m nebyl ?pln? st??zliv?, mezit?m pozbyl ?pln? soudnosti.
      M?l p?ed sebou rozlo?enou inzertn? ??st n?jak?ch n?meck?ch novin a zp?val inzer?ty na notu Radeck?ho pochodu: "Gramofon vym?n?m za d?tsk? ko??rek! - Skeln? st?epy, b?l? tabulov? i zelen?, kupuji! - ??tovati i bilancovati nau?? se ka?d?, kdo prod?l? p?semn? kurs ??etnictv?" a tak d?le.
      Na n?kter? inzer?t nehodil se pochodov? n?p?v, ?ikovatel v?ak to cht?l v?? moc? p?emoct, proto ml?til si p?st? do taktu do stolu a dupal nohama. Oba jeho kn?ry, slepen? kontu?ovkou, tr?ely po obou stran?ch tv??e, jako kdyby mu vrazili do ka?d? strany zaschl? ?t?tce od arabsk? gumy. Jeho opuchl? o?i zpozorovaly sice ?vejka, ale nen?sledovala ??dn? reakce na tento objev, jenom to, ?e ?ikovatel p?estal tlouct p?st? a dupat nohama. P?ebubnov?val si na ?idli na n?p?v "Ich wei? nicht, was soll's bedeuten..." nov? inzer?t: "Karolina Dreger, porodn? babi?ka, doporu?uje se ct. d?m?m v ka?d?m p??pad?."
      P?ezp?voval si to ti?eji a ti?eji a tichounce, a? kone?n? umlkl, nehybn? se zad?val na celou velkou plochu inzer?t? a dal p??le?itost ?vejkovi, aby se rozpov?dal o sv?m ne?t?st?, ku kter?mu? pov?d?n? ?vejkovi dosta?ovaly jen taktak v?ty v l?man? n?m?in?.
      ?vejk za?al t?m, ?e m?l p?eci jen pravdu, j?t na Fel?t?n pod?l potoka, ale ?e za to nem??e, kdy? jeden nezn?m? rusk? voj?k ute?e ze zajet? a jde se vykoupat do rybn?ka, kolem kter?ho on, ?vejk, musel j?t, pon?vad? to byla jeho povinnost, kdy? ?el nejkrat?? cestou na Fel?t?n jako kvart?rmachr. Rus jakmile ho uvid?l, utekl a nechal v?echnu svou uniformu ve k?ov?. On, ?vejk, ?e sl?ch?val, jak t?ebas na pozici pou??v? se k v?zv?dn? slu?b? uniformy padl?ch nep??tel, a proto ?e na zkou?ku se p?evl?kl do zanechan? uniformy, aby se p?esv?d?il, jak by se mu v takov?m p??pad? v ciz? uniform? chodilo.
      Vysv?tliv tento sv?j omyl, tedy ?vejk seznal, ?e mluvil ?pln? zbyte?n?, pon?vad? ?ikovatel ji? d?vno spal, je?t? ne? do?el k tomu rybn?ku. ?vejk d?v?rn? p?ikro?il k n?mu a dotkl se jeho ramene, co? ?pln? sta?ilo, aby ?ikovatel spadl ze ?idle na zem, kde spal klidn? d?l.
      "Vodpust?j?, pane ?ikovatel," ?ekl ?vejk, zasalutoval a vy?el z kancel??e.
      ?asn? r?no zm?nilo vojensk? stavebn? velitelstv? dispozice a usneslo se, ?e ona skupina zajatc?, ve kter? byl ?vejk, bude dopravena p??mo do P?emy?lu k obnoven? trati P?emy?l-Lubacz?w.
      Z?stalo tedy v?e p?i star?m a ?vejk pokra?oval ve sv? odyseji mezi rusk?mi zajatci. Ma?arsk? hl?dky hnaly to v?echno bystr?m tempem kup?edu.
      V jedn? vesnici, kde byl oddych, srazili se na n?vsi s odd?len?m tr?nu. P?ed skupinou voz? st?l d?stojn?k a d?val se na zajatce. ?vejk vysko?il z ?ady, postavil se p?ed d?stojn?ka a zvolal: "Herr Leutnant, ich melde gehorsamst." V?c ale ne?ekl, nebo? hned tu byli dva ma?ar?t? voj?ci, kte?? ho p?st?mi do zad vrazili mezi zajatce.
      D?stojn?k hodil za n?m nedopalek cigarety, kter? jin? zajatec rychle zvedl a kou?il d?l. Potom d?stojn?k vykl?dal vedle stoj?c?mu kapr?lovi, ?e v Rusku jsou n?me?t? kolonist? a ti ?e tak? mus? bojovat.
      Potom u? se po cel? cest? do P?emy?lu nevyskytla ?vejkovi p??le?itost n?komu si post??ovat, ?e je vlastn? kompanieordonanc 11. mar?kumpanie 91. regimentu. A? teprve v P?emy?lu, kdy? je nave?er zahnali do jedn? rozbit? pevn?stky ve vnit?n?m p?smu, kde byly uchov?ny st?je pro kon? pevnostn?ho d?lost?electva.
      Byla tam navrstvena tak zav?iven? sl?ma, ?e kr?tk?mi st?bly v?i pohybovaly, jako by to nebyly v?i, ale mravenci, odtahuj?c? materi?l ku stavb? sv?ho hn?zda.
      Tak? jim rozdali trochu ?ern? ?p?ny z ?ist? cikorky a po kusu trupelovit?ho kuku?i?n?ho chleba.
      Potom je p?ej?mal major Wolf, vl?dnouti tou dobou nad v?emi zajatci pracuj?c?mi na oprav?ch v pevnosti P?emy?lu a okol?. To byl d?kladn? ?lov?k. M?l u sebe cel? ?t?b tlumo?n?k?, kte?? vyb?rali ze zajatc? specialisty ku stavb?m podle jejich schopnost? a p?edb??n?ho vzd?l?n?.
      Major Wolf m?l utkv?lou p?edstavu, ?e ru?t? zajatci zap?raj? svou gramotnost, pon?vad? se st?valo, ?e na jeho p?etlumo?enou ot?zku: "Um?? stav?t ?eleznice?" odpov?dali v?ichni zajatci stereotypn?: "O ni?em nev?m, o ni?em takov?m jsem nesl?chal, ?il ?estn? a poctiv?."
      Kdy? tedy st?li ji? se?ikov?ni p?ed majorem Wolfem a cel?m jeho ?t?bem, ot?zal se zprvu major Wolf n?mecky zajatc?, kdo z nich um? n?mecky.
      ?vejk r?zn? vykro?il, postavil se p?ed majora, hodil mu ?est a hl?sil, ?e on um? n?mecky.
      Major Wolf, z?ejm? pot??en, ihned se ?vejka optal, zdali nen? in?in?rem.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore," odpov?d?l ?vejk, "?e in?in?rem nejsem, ale ordonanc? 11. mar?kumpanie 91. regimentu. Upadl jsem do na?eho zajet?. To se stalo takhle, pane majore..."
      "Co?e?" za?val major Wolf.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e se to m? takhle..."
      "Vy jste ?ech," ?val d?l major Wolf. "Vy jste se p?evl?kl do rusk? uniformy."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e to v?echno ?pln? souhlas?. J? jsem opravdu r?d, ?e pan major se hned v?il do m? situace. Mo?n?, ?e u? na?i n?kde bojuj?, a j? bych tady zbyte?n? profl?kal celou vojnu. Abych jim to, pane majore, je?t? jednou po po?ad? vysv?tlil."
      "Dost," ?ekl major Wolf a zavolal na dva voj?ky s rozkazem, aby ihned toho mu?e odvedli na hauptvachu, a s?m je?t? s jedn?m d?stojn?kem ub?ral se pomalu za ?vejkem, p?i?em? rozhazoval v rozhovoru s d?stojn?kem rukama. V ka?d? jeho v?t? bylo n?co o ?esk?ch psech a z?rove? z jeho ?e?i vycitoval druh? d?stojn?k velkou radost majorovu, ?e sv?m bystrozrakem objevil jednoho z t?ch pt??k?, o jejich? velezr?dn? ?innosti za hranicemi vyd?v?ny byly ji? po kolik m?s?c? velitel?m vojensk?ch ??st? tajn? rezerv?ty, ?e toti? je zji?t?no: jak n?kte?? p?eb?hl?ci od ?esk?ch regiment?, zapom?naj?ce na svou p??sahu, vstupuj? do ?ad rusk?ho vojska a slou?? nep??teli, prokazuj?ce mu zejm?na platn? vyzv?da?sk? slu?by.
      Rakousk? ministerstvo vnitra t?palo je?t? ve tm?ch, pokud se t?kalo zji?t?n? n?jak? bojovn? organizace z p?eb?hl?k? na ruskou stranu. Neznalo je?t? nic ur?it?ho o revolu?n?ch organizac?ch v cizin? a teprve v srpnu na linii Sokal Milijatin - Bubnovo obdr?eli velitel? batali?n? d?v?rn? rezerv?ty, ?e b?val? rakousk? profesor Masaryk utekl za hranice, kde vede proti Rakousku propagandu.
      N?jak? pitome?ek od divize doplnil rezerv?t je?t? t?mto rozkazem: "V p??pad? zachycen? p?edv?sti neprodlen? k ?t?bu divize!"
      Toto tedy p?ipom?n?m panu presidentovi, aby v?d?l, jak? n?strahy a l??ky byly na n?ho kladeny mezi Sokalem - Milijatinem a Bubnovou.
      Major Wolf v t? dob? je?t? nem?l zd?ni o tom, co vlastn? v?echno chystaj? Rakousku p?eb?hl?ci, kte?? pozd?ji, setk?vaj?ce se v Kyjev? a jinde, na ot?zku: "Co tady d?l???" odpov?dali vesele: "Zradil jsem c?sa?e p?na."
      Znal jenom z t?ch rezerv?t? o t?ch p?eb?hl?c?ch ?pi?nech, z nich? jeden, kter?ho odv?d?j? na hauptvachu, tak lehce mu padl do pasti. Major Wolf byl trochu je?itn? ?lov?k, p?edstavoval si z vy???ch m?st pochvalu, vyznamen?n? za svou ostra?itost, opatrnost a nad?n?.
      Ne?li do?li k hauptva?e, byl p?esv?d?en, ?e tu ot?zku: "Kdo zn? n?mecky?" dal schv?ln?, pon?vad? se mu ji? hned, jak zajatce prohl??el, pr?v? ten zd?l podez?el?m.
      D?stojn?k jej prov?zej?c? k?val hlavou a ?ekl, ?e bude t?eba ozn?miti zat?en? na velitelstv? pos?dky k dal??mu ??zen? a p?eveden? ob?alovan?ho k vy???mu vojensk?mu soudu, pon?vad? to rozhodn? nejde, jak ??k? pan major, vyslechnout ho na hauptva?e a pak ho hned za hauptvachou pov?sit. On bude pov??en, ale pr?vn? cestou podle vojensk?ho soudn?ho ??du, aby doc?leno bylo spojitosti s podobn?mi jin?mi zlosyny podrobn?m v?slechem p?ed pov??en?m. Kdov? co se je?t? z toho nevyklube.
      Major Wolf byl jat n?hlou ne?stupnost?, vjela do n?ho doposud skryt? zhovadilost, tak?e prohl?sil, ?e toho p?eb?hl?ka ?pi?na d? ihned po v?slechu pov?sit na sv? riziko. On si to ostatn? m??e dovolit, pon?vad? m? vysok? zn?mosti, a jemu ?e je to v?echno ?pln? jedno. Je to zde jako na front?. Kdyby ho byli chytli a objevili hned za boji?t?m, tak by ho byli vyslechli a tak? hned pov?sili a ned?lali by s n?m taky ??dn?ch cavyk?. Ostatn? p?ece snad zn? pan hejtman, ?e velitel ve v?le?n?m ?zem?, jak?koliv velitel od hejtmana nahoru, m? pr?vo v?echny podez?el? lidi v??et.
      Major Wolf si to ov?em trochu popletl, pokud se t?k? pr?vomoci vojensk?ch hodnost? na v??en?.
      Ve v?chodn? Hali?i, ??m bl??e k front?, t?m v?ce tato pr?vomoc sestupovala na ni??? a ni??? ?ar?e, a? kone?n? st?valy se p??pady, ?e t?ebas kapr?l vedouc? patrolu dal pov?sit dvan?ctilet?ho kluka, kter? mu byl podez?el? t?m, ?e v opu?t?n? a vydrancovan? vesnici va?il si v rozbo?en? chat? slupky od brambor.
      Tak? h?dka mezi hejtmanem a majorem se stup?ovala.
      "Nem?te na to pr?va," k?i?el roz?ilen? hejtman. "Ten bude pov??en na z?klad? soudn?ho rozsudku vojensk?ho soudu."
      "Bude pov??en bez rozsudku," s?pal major Wolf. ?vejk, kter?ho vedli nap?ed a sly?el cel? zaj?mav? rozhovor, ne?ekl nic jin?ho sv?m pr?vod??m ne?: "P??ky jako za vozem. To jsme se v?m jednou v hospod? Na Zavadilce v Libni h?dali mezi sebou, jestli m?me n?jak?ho klobou?n?ka Va??ka, kerej v?dycky d?lal p?i z?bav? neplechu, vyhodit, hned jak se vobjev? ve dve??ch, nebo ho vyhodit, a? si d? pivo, zaplat? a dopije, nebo mu vyndat boty, a? p?etan?? prvn? kolo. Hostinskej, ten zas navrhoval, abysme ho vyhodili a? v p?li z?bav?, a? bude m?t n?jakou ?tratu, pak ?e mus? zaplatit a hned ?e mus? ven. A v?te, co n?m ten lump proved? Nep?i?el. Co tomu ??k?te?"
      Oba voj?ci, kte?? byli odn?kud z 'Drol, odpov?d?li sou?asn?: "Nix b?hmisch."
      "Verstehen Sie deutsch?" ot?zal se klidn? ?vejk. "Jawohl," odpov?d?li oba, na?e? ?vejk poznamenal: "To je dob?e, aspo? se mezi svejma neztrat?te."
      B?hem t?chto p??telsk?ch rozmluv do?li v?ichni na hauptvachu, kde major Wolf pokra?oval d?le s hejtmanem v debat? o ?vejkov? osudu, zat?mco ?vejk sed?l skromn? vzadu na lavici.
      Major Wolf kone?n? p?ece jen p?iklonil se k hejtmanov? n?zoru, ?e tento ?lov?k mus? viset a? po del?? procedu?e, kter? se ??k? roztomile: pr?vn? cesta.
      Kdyby se byli ?vejka optali, co on o tom soud?, byl by ?ekl: "Mn? je to moc l?to, pane majore, pon?vad? voni maj? vy??? ?ar?i ne? pan hejtman, ale pan hejtman m? pravdu. Vona ka?d? ukvapenost ?kod?. U jednoho okresn?ho soudu v Praze se jednou zbl?znil jeden soudce. Dlouho na n?m nebylo nic pozorovat, a? to takhle u n?ho propuklo p?i l??en? pro ur??ku na cti. N?jakej Znamen??ek ?ekl kaplanovi Hort?kovi, kerej p?i n?bo?enstv? nafackoval jeho klukovi, kdy? ho potkal na ulici: ,Vy vole, ty ?ern? potvoro, ty n?bo?nej blbe?ku, ty ?ern? prase, ty farn? kozle, ty przniteli u?en? Kristova, ty pokryt?e a ?arlat?ne v kutn?!` Ten bl?znivej soudce byl moc n?bo?nej ?lov?k. M?l t?i sestry a ty v?echny byly farskejma kucha?kama a jejich v?em d?tem byl za kmotra, tak ho to tak roz??lilo, ?e pozbyl najednou rozum a za?val na ob?alovan?ho: ,Jm?nem Jeho Veli?enstva c?sa?e a kr?le odsuzujete se k smrti provazem. Proti rozsudku nen? odvol?n?. - Pane Hor??ek!` zavolal potom na dozorce, ,vezmou tady tohodle p?na a pov?sej? ho tam, v?d?, kde se klepaj? koberce, a potom sem p?ijdou, dostanou na pivo!` To se rozum?, ?e pan Znamen??ek i ten dozorce z?stali st?t jako zkoprn?l?, ale on si na n? dup a rozk?ikl se: ,Poslechnou, nebo ne!` Ten dozorce se tak lek, ?e t?h u? pana Znamen??ka dol?, a nebejt obh?jce, kerej se do toho vlo?il a zavolal z?chrannou stanici, nev?m, jak by to bylo dopadlo s panem Znamen??kem. Je?t? kdy? pana soudce s?zeli do vozu z?chrann? stanice, k?i?el: ,Nenajdou-li provaz, pov?sej? ho na lajntuchu, potom to vy??tujem v p?lro?n?ch v?kazech...`"
      ?vejk byl tedy pod eskortou dopraven na velitelstv? pos?dky, kdy? byl podeps?n protokol sestaven? majorem Wolfem, ?e jako p??slu?n?k rakousk? arm?dy v?dom?, beze v?eho n?tlaku p?evl?kl se do rusk? uniformy a byl za frontou zadr?en poln?m ?etnictvem, kdy? Rusov? ustoupili.
      To v?echno byla svat? pravda a ?vejk, jako poctivec, nemohl proti tomu protestovati. Kdy? se pokusil p?? sepisov?n? protokolu doplniti protokol n?jak?m v?rokem, kter? by snad mohl objasnit bl??e situaci, byl zde hned pohotov? rozkaz pana majora: "Dr?te hubu, na tohle se v?s nept?m! V?c je ?pln? jasn?."
      ?vejk potom v?dy zasalutoval a prohl?sil: "Poslu?n? hl?s?m, ?e dr??m hubu a ?e je v?c ?pln? jasn?."
      Potom, kdy? ho p?ivedli na velitelstv? pos?dky, odvedli ho do n?jak? d?ry, kde bylo d??v skladi?t? r??e, z?rove? penzion?t pro my?i. Byla zde je?t? v?ude po podlaze roztrou?ena r??e a my?i se nikterak ?vejka neb?ly a vesele b?haly kolem, pab?rkuj?ce zrnka. ?vejk si musel doj?t pro slamn?k, a kdy? se ve tm? rozhl?dl, shledal, ?e se do jeho slamn?ku st?huje ihned cel? rodina my??. Nebylo ??dn? pochyby, ?e si zde cht?j? ud?lat nov? hn?zdo, ve trosk?ch sl?vy zpuch?el?ho rakousk?ho slamn?ku. ?vejk po?al bouchat na zam?en? dve?e, p?i?el n?jak? kapr?l, Pol?k, a ?vejk ho ??dal, aby byl p?eveden do jin? m?stnosti, pon?vad? by mohl zalehnout my?i ve sv?m slamn?ku a ud?lat ?kodu vojensk?mu er?ru, pon?vad? co je ve vojensk?ch magac?nech, je v?echno jeho majetkem.
      Pol?k ??ste?n? porozum?l, zahrozil ?vejkovi p?st? p?ed uzav?en?mi dve?mi, a zm?niv se je?t? n?co o "dup? zasrane", vzd?lil se, bru?e n?co roz?ilen? o chole?e, jako by ho b?hv?jak ?vejk neurazil.
      Noc str?vil ?vejk klidn?, pon?vad? my?i ne?inily si velik? n?roky na ?vejka a patrn? m?ly sv?j no?n? program, kter? dodr?ovaly ve vedlej??m skladi?ti vojensk?ch pl???? a ?epic, kter? prokous?valy s velkou jistotou a s bezpe??m, pon?vad? a? teprve za rok vzpomn?la si intendantura a zavedla do vojensk?ch skladi?? er?rn? ko?ky, bez n?roku na penzi, kter? byly vedeny v intendantur?ch pod rubrikou "K. u. k. Milit?rmagazinkatze". Tato ko?i?? hodnost byla vlastn? jen obnoven?m t?to star? instituce, kter? byla zru?ena po v?lce v ?esta?edes?t?m roce.
      D??ve, je?t? za Marie Terezie, v dob?ch v?le?n?ch zav?d?ny byly t?? ko?ky do vojensk?ch skladi??, kdy? p?ni z intendantstva sv?d?li v?ecky sv? ?mejdy s mund?ry na ne??astn? my?i.
      C. k. ko?ky v mnoh?ch p??padech nekonaly v?ak svou povinnost, a tak stalo se, ?e jednou za c?sa?e Leopolda ve vojensk?m skladi?ti na Poho?elci, na z?klad? v?nosu vojensk?ho soudu, bylo ob??eno ?est ko?ek p?id?len?ch k vojensk?mu skladi?ti. J? v?m, ?e se tenkr?t p?kn? usm?vali pod vousy v?ichni ti, co m?li s t?m vojensk?m skladi?t?m...
      -
      S rann? k?vou str?ili k ?vejkovi do d?ry n?jak?ho ?lov?ka v rusk? fura?ce a v rusk?m vojensk?m pl??ti.
      Mu? ten mluvil ?esky, s polsk?m p??zvukem. Byl to jeden z t?ch ni?em? slou??c?ch v kontra?pion??i p?i arm?dn?m sboru, jeho? velitelstv? nal?zalo se v P?emy?lu. Byl to ?len vojensk? tajn? policie a nedal si ani p??li? z?le?et na n?jak?m rafinovan?m p?echodu k vyzv?d?n? na ?vejkovi. Za?al zcela jednodu?e: "To jsem se dostal do penkneho svinstva svou neopatrnost?. J? jsem slou?il u 28. regimentu a hned jsem vstoupil k Rus?m do slu?by, a pak se d?m tak hloup? chytit. P?ihl?s?m se Rus?m, ?e p?jdu na forpatrolu... Slou?il jsem u 6. kyjevsk? divize. U kter?ho rusk?ho regimentu jsi ty slou?il, kamar?de? Tak se mi zd?, ?e jsme se n?kde v Rusku museli vid?t. J? jsem v Kyjev? znal mnoho dech?, kte?? ?li s n?mi na front, kdy? jsme p?e?li do rusk?ho vojska, nem??u si te? ale vzpomenout na jejich jm?na a odkud' byli, snad ty si vzpomene? na n?koho, s k?m si se tam tak st?kal, r?d bych v?d?l, kdo tam je od na?eho 28, regimentu?"
      M?sto odpov?di s?hl mu ?vejk starostliv? na ?elo, pak mu prozkoumal tepnu a nakonec ho odvedl k mal?mu ok?nku a po??dal ho, aby vypl?zl jazyk. Cel? t? procedu?e se ni?ema nijak nebr?nil, domn?vaje se, ?e se snad jedn? o ur?it? spikleneck? znamen?. Potom ?vejk po?al bu?it na dve?e, a kdy? se ho hl?dka p?i?la zeptat, pro? d?l? r?mus, ??dal ?esky i n?mecky, aby ihned zavolali doktora, pon?vad? toho mu?e, kter?ho mu sem dali, chyt? se fantaz.
      Nebylo to v?ak nic platn?, pro toho mu?e si hned nikdo nep?i?el. Z?stal tam zcela klidn? a bl?bolil d?le cosi o Kyjevu a ?e ?vejka tam rozhodn? vid?l, jak ma??roval mezi rusk?mi voj?ky.
      "Von? se museli rozhodn? nap?t bahnit? vody," ?ekl ?vejk, "jako ten mladej Tyneckej od n?s, ?lov?k jinak rozumnej, ale jednou se pustil na cesty a dostal se a? do It?lie. Taky vo ni?em jin?m nemluvil ne? vo tej It?lii, ?e jsou tam sam? bahnit? vody a nic jin?ho pam?tn?ho. A taky dostal z t? bahnit? vody zimnici. Chytalo ho to ?ty?ikr?t do roka. Na V?echny svat?, na sv. Josefa, na Petra a Pavla a na Nanebevstoupen? Panny Marie. Kdy? ho to chytlo, tak v?echny lidi, ?pln? ciz? a nezn?m?, pozn?val zrovna jako von?. T?ebas v elektrice oslovil kdekoho, ?e ho zn?, ?e se vid?li na n?dra?? ve V?dni. V?echny lidi, kter? potk?val na ulici, vid?l bud na n?dra?? v Mil?n?, nebo s nimi sed?l ve ?t?rsk?m Hradci v radni?n?m sklep? p?i v?n?. Kdy? v tej dob?, kdy p?i?la na n?ho ta bahenn? hore?ka, sed?l v hospod?, tu v?echny hosty pozn?val, v?echny vid?l na tom parn?ku, kter?m jel do Ben?tek. Proti tomu nebyl v?ak ??dnej jinej l?k, ne? jako to ud?lal ten novej o?et?ovatel v Kate?ink?ch. Dostal na starost jednoho nemocn?ho na hlavu, kterej celej bo?? den nic jin?ho ned?lal, ne? ?e sed?l v kout? a po??tal: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas od za??tku: ,Jedna, dv?, t?i, ?ty?i, p?t, ?est.` Byl to n?jakej profesor. Ten o?et?ovatel moh zlost? vysko?it z k??e, kdy? vid?l, ?e ten bl?zen se p?es ?estku nem??e d?l dostat. Za?al to nap?ed s n?m po dobr?m, aby ?ekl: sedem, vosum, dev?t, deset. Ale kdepak! Ten profesorskej na to nedbal ani za ~m?,k. Sed? si v koute?ku a po??t?: "leden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est,` a zas: ,Jeden, dva, t?i, ?ty?i, p?t, ?est!` Tak se do?ral, sko?il na sv?ho o?et?ovance a dal mu, kdy? ?ekl ?est, pohlavek. ,Tady je sedem,` pov?d?, ,a tady je vosum, dev?t, deset ` Co ??slice, to pohlavek. Ten se chyt za hlavu a optal se, kde se nal?z?. Kdy? mu ?ek, ?e v bl?zinci, upamatoval se ji? na v?echno, ?e se dostal do bl?zince kv?li n?jak? komet?, kdy? vypo??t?val, ?e se objev? nap?esrok 18. ?ervence v ?est hodin r?no, a voni mu dok?zali, ?e ta jeho kometa sho?ela u? p?ed n?kolika mili?ny let. Toho o?et?ovatele jsem znal. Kdy? se profesor ?pln? vzpamatoval a byl propu?t?n, vzal si ho k sob? za sluhu. Von nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? ka?d? r?no vys?zet panu profesorovi ?tyry pohlavky, co? on vykon?val sv?domit? a p?esn?."
      "J? zn?m va?e v?echny zn?m? z Kyjeva," ne?navn? pokra?oval z??zenec proti?pion??e, "nebyl tam s v?mi takov? tlust? a jeden takov? huben?? Ted' nev?m, jak se jmenovali a od kter?ho byli regimentu..."
      "Z toho si nic ned?lejte," t??il ho ?vejk, "to se m??e ka?d?mu st?t, ?e si nezapamatuje v?echny tlust? a huben? lidi, jak se jmenujou. Huben? lidi je ov?em t???? si zapamatovat, pon?vad? je j?ch v?t?ina na sv?t?. Voni tedy tvo?ej? v?t?inu, jak se ??k?."
      "Kamar?de," ozval se na??kav? c. k. padouch, "ty mn? nev????. V?dy? n?s ?ek? stejn? osud."
      "Vod toho jsme voj?ci," ?ekl ?vejk nedbale, "kv?li tomu n?s matky porodily, aby n?s rozsekali na hadry, a? n?s obl?knou do mund?ru. A my to r?di d?l?me, pon?vad? v?me, ?e na?e kosti nebudou zadarmo pr?chniv?t. My padneme za c?sa?e p?na a jeho rodinu, za kterou jsme vybojovali Hercegovinu. Z na?ich kost? se bude vyr?b?t ?p?dium pro cukrovary, vo tom u? n?m p?ed lety vykl?dal pan lajtnant Zimmer. ,Vy svinsk? bando,` pov?d?, ;vy nevzd?lan? kanci, vy zbyte?n?, indolentn? vopice, vy t?ma haksnama pletete, jako by nem?ly ??dnou cenu. Kdybyste padli jednou ve vojn?, tak z ka?d?ho va?eho hn?tu ud?laj? p?l kilogramu ?p?dia, z mu?e p?es dva kilogramy, hn?ty i pazoury dohromady, a budou skrz v?s filtrovat v cukrovarech cukr, vy idioti. Vy ani nev?te, jak je?t? po smrti budete u?ite?n? sv?m potomk?m. Va?i kluci budou p?t kafe voslazen? cukrem, kerej ?el skrz va?e hn?ty, h?upov?: J? jsem se zamyslel, a von na mne, vo ?em p?emej?l?m. ,Poslu?n? hl?s?m,` pov?d?m, ,tak si mysl?m, ?e ?p?dium z p?n? ofic?r? mus? bejt vo hodn? dra??? ne? ze sprostejch voj?k? ` Dostal jsem za to t?i dny ajncl??ka."
      ?vejk?v spole?n?k zatloukl na dve?e a vyjedn?val cosi se str???, kter? volala do kancel??e.
      Za chv?li p?i?el n?jak? ?t?bn? ?ikovatel pro ?vejkova spole?n?ka a ?vejk byl op?t s?m.
      P?i odchodu ?ekla stv?ra hlasit? k ?t?bn?mu ?ikovateli, ukazuj?c na ?vejka: "Je to m?j star? kamar?d z Kyjeva." Cel?ch 24 hodin z?stal ?vejk o samot? krom? t?ch chvil, kdy mu p?inesli j?st.
      V noci dosp?l k tomu p?esv?d?en?, ?e rusk? vojensk? pl??? je teplej?? a v?t?? ne? rakousk?, a ?e o?ich?v?-li my? v noci ucho sp?c?ho ?lov?ka, ?e to nen? nic nep??jemn?ho. ?vejkovi to p?ipadalo jako n??n? ?epot, ze kter?ho ho je?t? za ?era probudili, kdy? p?i?li pro n?ho.
      ?vejk nedovede si dnes p?edstavit, jak? vlastn? soudn? formace to byla, p?ed kterou ho to smutn? r?no vlekli. ?e to je vojensk? soud, o tom nebylo ??dn? pochybnosti. Zasedal dokonce n?jak? gener?l, pak plukovn?k, major, nadporu??k, ?ikovatel a n?jak? p???k, kter? vlastn? nic jin?ho ned?lal, ne? druh?m zapaloval cigarety.
      ?vejka se tak? na mnoho net?zali.
      Ten major mezi nimi jevil o n?co v?t?? z?jem a mluvil ?esky.
      "Vy jste zradil c?sa?e p?na," vybafl na ?vejka. "Je???marj?, kdy?" vyk?ikl ?vejk, "j? ?e jsem zradil c?sa?e p?na, na?eho nejjasn?j??ho mocn??e, pro kter?ho jsem u? tolik trp?l?"
      "Nechte hloupost?," ?ekl major.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, ?e zradit c?sa?e p?na nen? ??dn? hloupost. My lid vojensk? p??sahali jsme c?sa?i p?nu v?rnost, a p??sahu, jak zp?vali v divadle, co v?rn? mu? jsem splnil."
      "Zde to je," ?ekl major, "zde jsou d?kazy va?? viny a pravdy." Uk?zal na objemn? svazek pap?r?.
      Mu?, kter?ho posadili k ?vejkovi, dodal hlavn? materi?l.
      "Vy se tedy je?t? nechcete p?iznat?" ot?zal se major. "Vy jste p?ece ji? potvrdil s?m, ?e jste se dobrovoln? p?evl?kl do rusk? uniformy jako p??slu?n?k rakousk? arm?dy. Pt?m se v?s je?t? naposled: Byl jste k tomu n?k?m nucen?"
      "Ud?lal jsem to bez p?inucen?."
      "Dobrovoln??"
      "Dobrovoln?."
      "Bez n?tlaku?"
      "Bez n?tlaku."
      "V?te, ?e jste ztracen?"
      "V?m, vod 91. regimentu mne u? jist? hledaj?, ale jestli dovol?te, pane majore, malou pozn?mku vo tom, jak se lidi dobrovoln? p?evl?kaj? do ciz?ch ?at?. Roku 1908, n?kdy v ?ervenci, koupal se kniha? Bo?et?ch z P???n? ulice v Praze na Zbraslavi ve star?m rameni Berounky. ?aty si dal do vrbi?ek a n?ramn? si liboval, kdy? pozd?ji vlez k n?mu do vody je?t? jeden p?n. Slovo dalo slovo, ?k?dlili se, st??kali po sob?, pot?p?li se a? do ve?era. Potom ten ciz? p?n vylez z vody nap?ed, ?e mus? k ve?e?i. Pan Bo?et?ch je?t? chv?li z?stal sed?t ve vod? a pak si ?el pro ?aty do vrbi?ek a na?el tam m?sto sv?ch rozbit? vandr?ck? ?aty a l?stek: ,Dlouho jsem se rozmej?lel: m?m - nem?m, kdy? jsme se spolu tak kr?sn? bavili ve vod?, tak jsem utrh kopretinu a posledn? otrhan? l?stek bylo: m?m! Proto jsem si s nimi hadry vym?nil. Nemusej? se b?t vl?zt do nich. Vodv?iven? jsou p?ed tejdnem u okresu v Dob???i. Podruh? si daj? lep?? pozor na toho, s k?m se koupaj?. Ve vod? vypad? ka?dej nahej ?lov?k jako poslanec, a je to t?eba vrah. Voni taky nev?d?, s k?m se koupali. Za vykoup?n? to st?lo. Te? je voda nave??r nejlep??. Vlezou si tam je?t? jednou, aby se vzpamatovali.` - Panu Bo?et?chovi nic jin?ho nezb?valo ne? ?ekat, a? se ze?e??, a pak se obl?kl do t?ch vandr?ck?ch hadr? a nam??il si to ku Praze. Vyh?bal se okresn? silnici a ?el p?es luka po p??ink?ch a setkal se s ?etnickou patrolou z Chuchle, kter? vandr?ka zatkla a odvedla druh?ho dne r?no na Zbraslav k okresn?mu soudu, nebo? to by moh ??ct ka?d?, ?e je Josef Bo?et?ch, kniha? z P???n? ulice v Praze, ??slo 16."
      Zapisovatel, kter? v?ce ?esky nerozum?l, pochopil, ?e ob?alovan? ud?v? adresu sv?ho spoluvin?ka, a proto se je?t? jednou ot?zal: "Ist das gemu, Prag, No 16, Josef Bozetech?"
      "Jestli tam je?t? bydl?, to nev?m," odpov?d?l ?vejk, "ale tenkr?t tam v roce 1908 bydlel. N?ramn? hezky svazoval knihy, ale dlouho, pon?vad? je nap?ed musel p?e??st a podle obsahu je v?zal. Kdy? dal na knihu ?ernou o??zku, to u? to nikdo ani nemusel ??st. To hned v?d?l, ?e to moc ?patn? v tom rom?n? dopadlo. P?ejete si snad je?t? n?co bli???ho? Abych nezapomn?l, sed?val denn? u Flek? a vypr?v?l obsah v?ech knih, kter? pr?v? si dali k n?mu v?zat "
      Major p?istoupil k zapisovateli a ?eptal si s n?m, ten potom ve spisech p?e?krt?val adresu nov?ho domn?l?ho spiklence Bo?et?cha.
      Potom pokra?oval tento podivn? soud na zp?sob n?hl?ho soudu, kter? aran?oval p?edsedaj?c? gener?l Fink von Finkenstein.
      Jako m? n?kdo kon??ka sb?rat krabi?ky od sirek, tak zase kon??kem tohoto p?na bylo organizovat n?hl? soudy, a?koliv ve v?t?in? p??pad? bylo to proti vojensk?mu soudn?mu ??du.
      Tento gener?l ??k?val, ?e ??dn?ch auditor? nepot?ebuje, ?e to sezve dohromady a za t?i hodiny ?e ka?d? chlap mus? viset. Dokud byl na front?, tak u n?ho o n?hl? soud nikdy nebyla nouze.
      Jako n?kdo pravideln? mus? si denn? zahr?t partii ?achu, kule?n?ku nebo mari??, tak tento znamenit? gener?l sestavoval denn? n?hl? poln? soudy, p?edsedal jim a hl?sil s velkou v??nost? a radost? mat ob?alovan?mu.
      Kdyby ?lov?k cht?l b?t sentiment?ln?m, tak by napsal, ?e tento ?lov?k m?l na sv?dom? hodn? tuct? lid?, zejm?na tam na v?chod?, kde z?pasil, jak ??kal, s velkoruskou agitac? mezi hali?sk?mi Ukrajinci. Z jeho stanoviska nem??eme v?ak mluvit, ?e by m?l n?koho na sv?dom?.
      To u n?ho neexistovalo. Kdy? dal pov?sit u?itele, u?itelku, popa nebo celou rodinu na z?klad? rozsudku sv?ho n?hl?ho soudu, vracel se klidn? do sv? ubikace, jako kdy? se spokojen? vrac? z hospody dom? v??niv? hr?? mari??e a p?em??l? o tom, jak mu dali flek, jak on dal re, oni supre, on tuti, oni boty, a jak on to vyhr?l a m?l sto a sedmu. Pova?oval v??en? za n?co prost?ho a p?irozen?ho, za jak?si denn? chl?b a p?i rozsudc?ch dosti ?asto zapom?nal na c?sa?e p?na a u? ani ne??kal: "Jm?nem Jeho Veli?enstva odsuzujete se k smrti provazem," ale pron??el: "Odsuzuji v?s."
      N?kdy nal?zal ve v??en? i komickou str?nku, o ?em? tak? jednou psal sv? man?elce do V?dn?: "...nebo nap??klad, m? drah?, nedovede? si p?edstavit, jak jsem se p?ede?le nasm?l, kdy? p?ed n?kolika dny odsoudil jsem jednoho u?itele pro vyzv?da?stv?. M?m vycvi?en?ho ?lov?ka, kter? to v???, m? ji? v?t?? praxi, je to jeden ?ikovatel, a ten to d?l? ze sportu. Byl jsem ve sv?m stanu, kdy? po rozsudku p?i?el ten ?ikovatel ke mn? a pt? se mne, kde m? toho u?itele pov?sit. ?ekl jsem mu, ?e na nejbli???m strom?, a nyn? si pova? tu komi?nost situace. Byli jsme uprost?ed stepi, kde do nedoz?rna nic jin?ho jsme nevid?li ne? tr?vu a na m?le cesty ani strome?ku. Rozkaz je rozkaz, proto ?ikovatel vzal u?itele s sebou s eskortou a jeli hledat strom. Vr?tili se a? ve?er, op?t s u?itelem. ?ikovatel p?i?el ke mn? a pt? se mne op?t: ,Na ?em m?m pov?sit toho chlapa?` Vynadal jsem mu, ?e p?ece m?j rozkaz byl: na nejbli???m strom?. ?ekl, ?e se tedy r?no o to pokus?, a r?no p?i?el cel? bled?, ?e u?itel do r?na zmizel. P?ipadalo mn? to tak sm??n?, ?e jsem v?em odpustil, kte?? ho hl?dali, a je?t? jsem ud?lal vtip, ?e se ten u?itel patrn? s?m ?el poohl?dnout po n?jak?m strom?. Tak vid??, m? drah?, ?e se zde nijak nenud?me, a ?ekni mal?mu Vilou?ovi, ?e ho tat?nek l?b? a ?e mu brzo po?le ?iv?ho Rusa, na kter?m bude Vilou?ek jezditi jako na kon??kovi. Je?t? ti, m? drah?, si vzpom?n?m na jeden sm??n? p??pad. V??eli jsem onehdy jednoho ?ida pro vyzv?da?stv?. Chlap se n?m p?ipletl do cesty, a?koliv tam nem?l co d?lat, a vymlouval se, ?e prod?v? cigarety. Tedy visel, ale jen n?kolik vte?in, provaz se s n?m p?etrhl a on spadl dol?, hned se vzpamatoval a k?i?el na mne: ,Pane gener?le, j? jdu dom?, u? jste m? pov?sili, a podle z?kona nemohu b?t za jednu v?c dvakr?t pov??en.` Dal jsem se do sm?chu a ?ida jsme pustili. U n?s je, m? drah?, veselo..."
      Kdy? se gener?l Fink stal velitelem pos?dky pevnosti P?emy?lu, nem?l ji? tolik p??le?itosti po??dat podobn? cirkusy, proto s velkou radost? chopil se ?vejkova p??padu.
      ?vejk tedy st?l p?ed t?m tygrem, kter? sed? v pop?ed? za dlouh?m stolem, kou?il cigaretu za cigaretou, d?val si p?ekl?dat v?pov?di ?vejkovy, p?i?em? souhlasn? k?val hlavou.
      Major podal n?vrh, aby telegraficky byl u?in?n dotaz na brig?du kv?li zji?t?n?, kde se nyn? nal?z? 11. pochodov? setnina 91. pluku, ku kter? ob?alovan? pat?? dle jeho ?daj?.
      Gener?l proti tomu vystoupil a prohl?sil, ?e se t?m zdr?uje n?hlost soudu a prav? v?znam tohoto za??zen?. Je zde p?ece ?pln? dozn?n? ob?alovan?ho, ?e se obl?kl do rusk? uniformy, potom jedno d?le?it? sv?dectv?, kde se p?iznal ob?alovan?, ?e byl v Kyjev?. Navrhuje tud??, aby se odebrali k porad?, aby pronesen mohl b?ti rozsudek a ihned vykon?n.
      Major trval v?ak na sv?m, ?e je t?eba zjistit toto?nost ob?alovan?ho, pon?vad? cel? z?le?itost jest neoby?ejn? politicky d?le?itou. Zji?t?n?m jeho toto?nosti m??e se p?ij?t na dal?? styky obvin?n?ho s jeho b?val?mi kamar?dy z odd?lu, ku kter?mu pat?il.
      Major byl romantick? sn?lek. Mluvil je?t? o tom, ?e vlastn? se hledaj? jak?si nitky, ?e nesta?? ?lov?ka odsoudit. Odsouzen? ?e je jedin? v?slednic? ur?it?ho vy?et?ov?n?, kter? zahrnuje v sob? nitky, kter??to nitky... Nemohl se z t?ch nitek dostat, ale v?ichni mu rozum?li, souhlasn? k?vali hlavou, dokonce i pan gener?l, kter?mu se ty nitky tak zal?bily, ?e si p?edstavoval, jak na majorov?ch nitk?ch vis? nov? n?hl? soudy. Proto tak? ji? v?ce neprotestoval, aby u brig?dy bylo zji?t?no, zdali ?vejk skute?n? p??slu?? k 91. pluku a kdy asi p?e?el k Rus?m, v dob? kter?ch operac? 11. mar?kumpanie.
      ?vejk po tu celou dobu debaty byl st?e?en na chodb? dv?ma bajonety, potom byl op?t p?iveden p?ed soud a je?t? jednou ot?z?n, ke kter?mu pluku vlastn? pat??. Potom ho p?est?hovali do garniz?nn?ho v?zen?.
      -
      Kdy? se gener?l Fink vr?til po nezda?en?m n?hl?m soudu dom?, lehl si na pohovku a p?em?tal, jak by vlastn? urychlil cel? jedn?n?.
      Byl pevn? p?esv?d?en, ?e odpov?? zde bude brzo, ale ?e u? to p?ece nebude ta rychlost, kterou jeho soudy vynikaly, pon?vad? je?t? potom p?ijde duchovn? ?t?cha odsouzence, ??m? se rozsudek zbyte?n? zdr?? o dv? hodiny.
      "Je to jedno," pomyslil si gener?l Fink, "m??eme mu poskytnout duchovn? ?t?chu nap?ed, p?ed rozsudkem, je?t? ne? p?ijdou zpr?vy z brig?dy. Viset bude stejn?."
      Gener?l Fink dal zavolat k sob? poln?ho kur?ta Martince.
      Byl to jeden ne??astn? katecheta a kaplan, odn?kud z Moravy, kter? m?l takov?ho ne??da far??e nad sebou, ?e se rad?ji dal na vojnu. Byl to doopravdy n?bo?ensky zalo?en? mu?, kter? s l?tost? v srdci vzpom?nal na sv?ho far??e, kter? pomalu, ale jist? propad? zk?ze. Vzpom?nal, jak jeho far?? chlastal slivovici jako duha a jak mu jednou v noci mermomoc? strkal do postele n?jakou potulnou Cik?nku, kterou na?el za vesnic?, kdy? se pot?cel z vinopalny.
      Poln? kur?t Martinec p?edstavoval si, ?e jsa ve slu?b?ch duchovn? ?t?chy ran?n?m a um?raj?c?m na boji?ti, vykoup? i h??chy sv?ho zpustl?ho far??e, kter? vraceje se v noci dom?, nes??sln?kr?te ho vzbudil a vypravoval mu:
      "Jen??ku, Jen??ku! Macat? d?vka, to je m?j cel? ?ivot "
      Jeho nad?je se nesplnily. H?zeli ho po garniz?n?ch, kde v?bec nem?l nic jin?ho na pr?ci ne? v garniz?nn?m chr?mu jednou za ?trn?ct dn? p?ed m?? k?zat voj?k?m z pos?dky a odol?vat poku?en?, kter? vych?zelo z d?stojnick?ho kasina, kde vedly se takov? ?e?i, ?e v porovn?n? s nimi byly macat? d?vky jeho far??e nevinnou modlitbi?kou k and?lu str??ci.
      Oby?ejn? te? b?val vol?n ke gener?lu Finkovi v dob? velik?ch operac? na boji?ti, kdy se m?lo slavit n?jak? v?t?zstv? rakousk? arm?dy, tu se stejnou z?libou jako n?hl? soudy aran?oval gener?l Fink slavn? poln? m?e.
      Potvora Fink byl takov? rakousk? vlastenec, ?e se nemodlil za v?t?zstv? ???skon?meck?ch zbran? nebo tureck?ch. Kdy? ????t? N?mci n?kde vyhr?li nad Francouzi nebo Angli?any, opomenul to ?pln?m ml?en?m od olt??e.
      Nepatrn? v?t?zn? rakousk? ?arv?tka v?zv?dn? rakousk? hl?dky s ruskou p?edn? str???, kterou nafoukl ?t?b na ohromnou m?dlovou bublinu por??ky cel?ho arm?dn?ho sboru, dala podn?t gener?lu Finkovi k slavnostn?m bohoslu?b?m, tak?e ne??astn? poln? kur?t Martinec m?l dojem, ?e gener?l Fink je sou?asn? t?? nejvy??? hlavou katolick? c?rkve v P?emy?lu.
      Gener?l Fink tak? rozhodoval o tom, jak? po?ad bude m?t p?i takov? p??le?itosti m?e, a nejrad?ji by si byl v?dy p??l n?co na zp?sob Bo??ho t?la s okt?vou.
      M?l t?? ve zvyku, ?e kdy? p?i m?i bylo ji? ukon?eno pozdvihov?n?, p?icv?lal na cvi?i?t? na koni k olt??i a zvolal t?ikr?t: "Hur? - hur? - hur?!"
      Poln? kur?t Martinec, du?e zbo?n? a spravedliv?, jeden z t?ch m?lo, kte?? je?t? v??ili v p?naboha, nerad chod?val ke gener?lovi Finkovi.
      Po v?ech instrukc?ch, kter? mu d?val velitel garniz?nn? pos?dky, d?val v?dycky gener?l Fink n?co ostr?ho nal?t a potom mu vypravoval nejnov?j?? anekdoty z nejblb?j??ch svaze?k?, kter? pro vojsko byly vyd?ny v Lustige Bl?tter.
      M?l celou knihovnu takov?ch svaze?k? s pitom?mi n?zvy jako Humor v tornist?e pro o?i i u?i, Hindenburgovy anekdoty, Hindenburg v zrcadle humoru, Druh? tornistra pln? humoru, nal?dovan? Felixem Schlemprem, Z na?eho gul??ov?ho kan?nu, ??avnat? gran?tov? t??sky ze z?kop?, nebo tyto hovadiny: Pod dvojit?m orlem, V?de?sk? ??zek z c. k. poln? kuchyn?. Oh??l Artur Lokesch. N?kdy mu tak? p?edzp?voval ze sb?rky vesel?ch vojensk?ch p?sn? Wir m?ssen siegen, p?i?em? nal?val neust?le n?co ostr?ho a nutil poln?ho kur?ta Martince, aby pil a hul?kal s n?m. Potom vedl oplzl? ?e?i, p?i kter?ch kur?t Martinec se steskem v srdci vzpom?nal na sv?ho far??e; kter? si v ni?em nezadal gener?lovi Finkovi, pokud se t?kalo tlust?ch slov.
      Kur?t Martinec pozoroval s hr?zou, ?e ??m v?ce chod? ke gener?lovi Finkovi, t?m v?ce mravn? upad?.
      Po?aly ne??astn?kovi lahodit lik?ry, kter? tam pil u gener?la, a tak? gener?lovy ?e?i za?aly se mu pomalounku zamlouvat, dost?val zpustl? p?edstavy a kv?li kontu?ovce, je?abince a pavu?in?m na lahv?ch star?ho v?na, kter? mu p?edkl?dal gener?l Fink, zapom?nal na p?naboha a mezi ??dkami brevi??e tancovaly mu holky z vypravov?n? gener?lova, Odpor k n?v?t?v?m u gener?la pomalu se zm?r?oval.
      Gener?l obl?bil si kur?ta Martince, kter? se mu prvn? p?edstavil jako n?jak? svat? Ign?c z Loyoly a pomalu p?izp?soboval se gener?lovu okol?.
      Jednou pozval gener?l k sob? dv? sest?i?ky z poln?ho ?pit?lu, kter? tam vlastn? ani neslou?ily, jenom byly tam p?ips?ny kv?li platu a zv?t?ovaly si sv? p??jmy lep?? prostituc?, jak to b?valo zvykem v t?ch t??k?ch dob?ch. Dal zavolat poln?ho kur?ta Martince, kter? ji? upadl tak dalece do osidel ??bla, ?e po p?lhodinov? z?bav? vyst??dal ob? d?my, p?i?em? tak ??jel, ?e poslintal celou podu?ku na pohovce. Potom dlouhou dobu vy??tal si toto zpustl? jedn?n?, a?koliv to nemohl ani napraviti t?m, kdy? tu noc, vraceje se dom?, kle?el omylem v parku p?ed sochou stavitele a starosty m?sta, mecen??e p?na Grabowsk?ho, kter? z?skal si velk? z?sluhy o P?emy?l v letech osmdes?t?ch.
      Jenom dupot vojensk? hl?dky m?chal se do jeho vrouc?ch slov:
      "Nevch?zej v soud se slu?ebn?kem sv?m, nebo? ni??dn? ?lov?k nebude ospravedln?n p?ed tebou, ned??-li ty mu odpu?t?n? v?ech h??ch? jeho, nechat mu tedy, pros?m tebe, nen? t??k? v?rok tv?j. Pomoci tv? ??d?m a odporu?uji v ruce tv?, pane, ducha sv?ho."
      Od t? doby u?inil n?kolikr?t pokus, kdykoliv ho zavolali ke gener?lovi Finkovi, z?eknouti se v?ech pozemsk?ch rozko?? a vymlouval se p?itom na zka?en? ?aludek, pova?uje tuto le? za nutnou, aby jeho du?e nezakusila pekeln?ch ?trap, nebo? sou?asn? nahl??el, ?e discipl?na vojensk? vy?aduje, kdy? feldkur?tovi ?ekne gener?l: "Chlastej, kamar?de," aby ten chlastal ji? ze samotn? ?cty k p?edstaven?mu.
      N?kdy se mu to ov?em nepoda?ilo, zejm?na kdy? gener?l po slavn?ch poln?ch bohoslu?b?ch po??dal je?t? slavnostn?j?? ?ranice na ??et garniz?nn? pokladny, kde potom v ??t?rn? to v?elijak stloukali dohromady, aby tak? z toho n?co trhli, tu si v?dy potom p?edstavoval, ?e je mor?ln? poh?ben p?ed tv??? Hospodinovou a t?esouc?m se u?in?n jest.
      Chodil potom jako v m?toh?ch, a neztr?ceje p?i tom chaosu v?ru v boha, zcela v??n? u? za?al p?em??let o tom, zdali by se nem?l ka?dodenn? pravideln? mrskat.
      V podobn? n?lad? dostavil se i nyn? na pozv?n? gener?la.
      Gener?l Fink vy?el mu vst??c cel? rozz??en? a rozradostn?l?.
      "Sly?el jste ji?," volal mu j?sav? vst??c, "o m?m n?hl?m soudu? Budeme v??et jednoho va?eho krajana."
      P?i slov? ,krajana` pod?val se poln? kur?t Martinec utr?pen? na gener?la. Ji? n?kolikr?te odm?tl domn?nku, ?e by byl ?echem, a vysv?tlil ji? bezpo?tukr?te, ?e k jejich moravsk? farnosti pat?? dv? obce, ?esk? i n?meck?, a ?e on kolikr?t mus? jeden t?den k?zat pro G`echy a druh? pro N?mce, a pon?vad? v ?esk? obci nen? ??dn? ?esk? ?kola, jenom n?meck?, proto ?e on mus? vyu?ovat v obou obc?ch n?mecky, a proto on nen? ??dn? dech. Tento logick? d?vod dal jednou podn?t jednomu majorovi u stolu k pozn?mce, ?e ten poln? kur?t z Moravy je vlastn? obchod se sm??en?m zbo??m.
      "Pardon," ?ekl gener?l, "zapomn?l jsem, nen? to v?? krajan. Je to dech, p?eb?hl?k, zr?dce od n?s, slou?il Rus?m, bude viset. Zat?m v?ak jaksi kv?li form? zji??ujeme jeho identitu, to nevad?, viset bude hned, jakmile dojde telegrafick? odpov??."
      Usazuje poln?ho kur?ta vedle sebe na pohovku, pokra?oval gener?l vesele: "U m? kdy? je n?hl? soud, mus? odpov?dat tak? skute?n? n?hlosti tohoto soudu, to je m?j princip. Kdy? jsem byl je?t? za Lvovem na po??tku v?lky, doc?lil jsem toho, ?e jsme chlapa pov?sili za t?i minuty po rozsudku. To byl ov?em ?id, ale jednoho Rus?na jsme ob?sili za p?t minut po na?? porad?."
      Gener?l se dobromysln? zasm?l: "Oba n?hodou nepot?ebovali duchovn? ?t?chy. ?id byl rab?nem a Rus?n popem. Tento p??pad je ov?em jin?, zde se jedn? o to, ?e budeme v??et katol?ka. P?i?el jsem na kapit?ln? my?lenku, aby se to potom nezdr?ovalo, ?e mu poskytnete duchovn? ?t?chu nap?ed, jak ??k?m, aby se to nezdr?ovalo."
      Gener?l zazvonil a poru?il sluhovi: "P?ines dv? z t? v?erej?? baterie."
      A napl?uje za chv?li poln?mu kur?tovi sklenici na v?no, pravil p??v?tiv?: "Ut??te se trochu p?ed duchovn? ?t?chou..."
      Ze zam???ovan?ho okna, za kter?m sed?l ?vejk na kavalci, oz?val se v tento hrozn? ?as jeho zp?v:
       My voj?ci, my jsme p?ni
       n?s milujou holky samy
       my fasujem pen?ze,
       m?me se v?ady dob?e...
       C?r?r?... Ein, zwei...

2. kapitola

Duchovn? ?t?cha

      Poln? kur?t Martinec v prav?m slova smyslu nep?i?el k ?vejkovi, ale veplul k n?mu jako baletka na jevi?ti. Nebesk? touhy a l?hev star?ho gumpoldskirchen ?inily ho v t?to dojemn? chv?li lehk?m jako p?rko. Zd?lo se mu, ?e se p?ibli?uje v t?to v??n? a posv?tn? chv?li bl??e k bohu, zat?mco se p?ibli?oval k ?vejkovi.
      Zav?eli za n?m dve?e, zanechali oba o samot? a on nad?en? ?ekl k ?vejkovi, kter? sed?l na kavalci: "Mil? synu, j? jsem poln? kur?t Martinec."
      Toto osloven? zd?lo se mu po cel? cest? sem nejvhodn?j??m a jaksi otcovsky dojemn?m.
      ?vejk vstal ze sv?ho pelechu, pot??sl bod?e rukou poln?mu kur?tovi a ?ekl: "M? velice t???, j? jsem ?vejk, ordonanc 11. mar?kumpanie 91. regimentu. Ned?vno n?m p?elo?ili k?dr do Brucku nad Litavou, tak si p?kn? sednou vedle mne, pane feldkur?t, a vypravujou mn?, pro? von? sou zav?enej. Von? sou p?ece v ranku ofic?ra, tak jim geb?ruje ofic?rskej arest p?i garniz?n?, kdepak tady, v?dy? je na tom kavalci plno v??. N?kdy ov?em se st?v?, ?e n?kdo nev?, kam vlastn? arestem pat??, ale to se splete v kancel??i nebo n?hodou. Jednou jsem v?m sed?l, pane feldkur?t, v arest? v Bud?jovic?ch u pluku a p?ivedli ke mn? jednoho kadet?telfrtr?tra. Takovej kadet?telfrtr?tr, to bylo n?co podobn?ho jako feldkur?ti, ani prase, ani my?, ?val na voj?ky jako ofic?r, a kdy? se n?co stalo, tak ho zav?rali mezi sprostej man?aft. Byli to v?m, pane feldkur?t, takov? bastardi, ?e je nep?ij?mali na min?? do untrofic?rsk? kuchyn?, na min?? pro man?aft nem?li pr?vo, to byli vej?, a ofic?rsmin?? jim zase negeb?rovala. M?li jsme jich tam tenkr?t p?t a ze za??tku v?m to ?ralo v kant?n? sam? syre?ky, pon?vad? min?? nikde nedostali, a? tam na n? p?i?el takhle jednou obrlajtnant Wurm a zak?zal jim to, pon?vad? prej se to nesrovn?v? se ct? kadet?telfrtr?tr?, chodit do kant?ny pro man?aft. Ale co m?li d?lat, do ofic?rskant?ny je nepou?t?li. Tak viseli ve vzduchu a pro?li za n?kolik dn? takovou cestou utrpen?, ?e jeden z nich sko?il do Mal?e a jeden zb?h od pluku a za dva m?s?ce do kas?ren psal, ?e je v Maroku ministrem vojenstv?. Byli ?ty?i, pon?vad? toho z Mal?e vylovili ?iv?ho, pon?vad? von v roz?ileni zapomn?l, kdy? tam sk?kal, ?e um? plavat a ?e ud?lal zkou?ku v plavectv? s v?born?m prosp?chem. Dodali ho do nemocnice a tam si s n?m zas nev?d?li rady, jestli ho maj? p?ikrejt ofic?rskou dekou anebo voby?ejnou pro man?aft. Tak na?li tedy cestu a nedali mu v?bec ??dnou deku a zabalili ho jenom do mokr?ho prost?radla, tak?e von za p?l hodiny prosil, aby ho pustili zp?tky do kas?ren, a to byl pr?v? ten, kter?ho zav?eli ke mn? je?t? cel?ho mokr?ho. Sed?l tam asi ?ty?i dni a liboval si, pon?vad? tam dost?val min??, arestantskou sice, ale min??, byl na sv?m jist?m, jak se ??k?. P?tej den si pro n?ho p?i?li a von se potom za p?l hodiny vr?til pro ?epici a plakal v?m radost?. Pov?d? mn?: ,P?i?lo kone?n? vo n?s rozhodnut?. Vode dne?ka budeme kadet?telfrtr?t?i zav?r?ni na hauptva?e mezi ofic?rama, na min?? budeme si p?ipl?cet do ofic?rsk? kuchyn?, a a? se ofic??i najed?, tak teprve dostanem my j?st, sp?t budeme s man?aftem a kafe budem dost?vat taky vod man?aftskuchyn? a fasovat budem tab?k taky s man?aftem.`"
      Teprve nyn? se tak dalece vzpamatoval poln? kur?t Martinec, ?e p?eru?il ?vejka v?tou, kter? sv?m obsahem nepat?ila nijak p?edch?zej?c?mu rozhovoru:
      "Ano, ano, mil? synu! Jsou v?ci mezi nebem a zem?, o kter?ch slu?? uva?ovati s vrouc?m srdcem a s plnou d?v?rou v nekone?n? milosrdenstv? bo??. P?ich?z?m, mil? synu, poskytnouti ti duchovn? ?t?chy."
      Zaml?el se, pon?vad? to v?echno se mu jaksi nehodilo. Po cest? ji? si sestavoval cel? n??rtek ?e?i, ve kter? ne??astn?ka p?ivede k rozj?m?n? o jeho ?ivot? a jak mu bude odpu?t?no tam naho?e, kdy? se bude k?t a projev? ??innou l?tost.
      Nyn? p?em??lel, jak d?l nav?zat, ale p?ede?el ho ?vejk ot?zkou, jestli m? cigaretu.
      Poln? kur?t Martinec nenau?il se doposud kou?it. To bylo tak? jedin?, co si vlastn? zachoval ze ?ivotospr?vy, ne? sem p?ijel. N?kdy u gener?la Finka, kdy? u? m?l trochu v hlav?, zkou?el kou?it britanika, ale hned mu v?echno ?lo ven, p?i?em? m?l dojem, ?e mu and?l??ek str??ce v?stra?n? lecht? v krku.
      "Nekou??m, mil? synu," odpov?d?l ?vejkovi s neoby?ejnou d?stojnost?.
      "To se div?m," ?ekl ?vejk. "Znal jsem mnoho feldkur?t? a ti kou?ili jako ?pirituska na Zl?chov?. Feldkur?ta si v?bec nem??u p?edstavit, aby nekou?il a nepil. Jenom jednoho jsem znal, kterej ne?lukoval, ale ten zas rad?ji m?sto kou?en? ?vejkal tab?k a p?i k?z?n? poplival celou kazatelnu. - Vodkudpak sou, pane feldkur?t?"
      "Od Nov?ho Ji??na," sklesl?m hlasem ozval se c. k. dp. Martinec.
      "To snad znali, pane feldkur?t, n?jakou R??enu Gaudrsovou, byla p?edloni zam?stn?na v jedn? vin?rn? v Platn??sk? ulici v Praze a ?alovala v?m najednou osmn?ct lid? pro paternitu, pon?vad? se j? narodily dvoj?ata. To jedno z, t?ch dvoj?at m?lo jedno voko modr? a druh? hn?d?, to druh? dvoj?e m?lo jedno voko ?ed? a druh? ?ern?, tak vona p?edpokl?dala, ?e u? jsou v tom anga?ovan? ?ty?i p?ni s podobnejma vo?ima, kte?? tam do t? vin?rny chodili a n?co s n? m?li. Potom to jedno z dvoj?at m?lo chromou no?i?ku jako jeden magistr?tn? rada, kter? tam taky chodil, a to druh? zas m?lo ?est prst? na jedn? noze jako jeden poslanec, kterej tam bejval denn?m hostem. A te? si p?edstav?j?, pane feldkur?t, ?e takovejch host? tam chodilo vosumn?ct, a ta dvoj?ata vod ka?d?ho m?la n?jak? znam?nko, vod v?ech t?ch vosumn?cti, s kerejma vona chodila bu? na priv?t, nebo do hotelu. Nakonec soud rozhod, ?e otec p?i takovej tla?enici je nezn?m?, a vona to nakonec svedla na vin?rn?ka a ?alovala vin?rn?ka, u kter?ho slou?ila, ale ten dok?zal, ?e je u? p?es dvacet let impotentn? na z?klad? operace p?i n?jak?m z?n?tu dolej??ch vokon?etin. Voni ji pak ?upovali, pane feldkur?t, k v?m do Nov?ho J???na, z toho je nejlep?? vid?t, ?e kdo ba?? vo moc, dostane voby?ejn? star?ho kozla. Vona se m?la dr?et jednoho a netvrdit p?ed soudem, ?e jedno .dvoj??tko je vod pana poslance a druh? vod pana magistr?tn?ho rady anebo vod toho a vod toho. Ka?d? narozen? d?t?te se d? lehce spo??tat. Tolik?t?ho a tolik?t?ho jsem s n?m byla v hotelu a tolik?t?ho a tolik?t?ho se mn? to narodilo. To se v?, kdy? je to norm?ln? porod, pane feldkur?t. V takovejch ab?tajgl?ch v?dycky se najde za p?tku ??kej sv?dek, jako podomek nebo pokojsk?, ?tery' to vodp??s?hnou, ?e tam skute?n? tu noc s n? byl a vona ?e mu ?ekla. je?t? kdy? ?li dol? po schodech: ,A co kdy? n?co z toho bude?` a von ?e ji na to vodpov?d?l: ,Neboj se, kanim?ro, vo d?t? se postar?m.`"
      Poln? kur?t se zamyslil a cel? duchovn? ?t?cha p?ipadala mu nyn? n?jak t??kou, t?ebas?e m?l ji? p?edt?m celou osnovu vypracovanou, co a jak bude s mil?m synem mluvit. O tom nejvy???m milosrdenstv? v den posledn?ho soudu, kdy vstanou v?ichni vojen?t? zlo?inci z hrob? s opr?tkou na krku, a pon?vad? se k?li, p?ijati jsou na milost stejn? jako ten lotr z Nov?ho z?kona.
      M?l p?ipravenu snad jednu z nejhez??ch duchovn?ch ?t?ch, kter? m?la sest?vat ze t?? ??st?. Nap?ed cht?l pojednat o tom, ?e je smrt ob??en?m lehk?, kdy? je ?lov?k ?pln? usm??en s bohem. Vojensk? z?kon ?e trest? provinilce pro jeho zradu sp?chanou na c?sa?i p?nu, kter? je otcem sv?ch voj?n?, tak?e na sebemen?? poklesek jejich slu?? se d?vati jako na otcovra?du, potupen? otce. Potom cht?l d?l rozvinout svou teorii, ?e c?sa? p?n jest z milosti bo??, ?e jest bohem ustanoven k ??zen? sv?tsk?ch z?le?itost?, tak jako pape? jest ustanoven k ??zen? duchovn?ch v?c?. Zrada sp?chan? na c?sa?i jest zradou sp?chanou na samotn?m p?nubohu. ?ek? tedy vojensk?ho zlo?ince krom? opr?tky trest na v??nosti a v??n? zatracen? zlolaje. Jestli v?ak sv?tsk? spravedlnost nem??e vzhledem k vojensk? discipl?n? zru?it rozsudek a mus? ob?sit zlo?ince, nen? je?t? v?ecko ztraceno, pokud se t?k? druh?ho trestu na v??nosti. ?lov?k to m??e par?rovat v?born?m tahem, pok?n?m.
      Poln? kur?t p?edstavoval si tu nejdojemn?j?? sc?nu, kter? jemu samotn?mu tam naho?e prosp?je k vymaz?n? v?ech pozn?mek o jeho ?innosti a p?soben? v byt? gener?la Finka v P?emy?lu.
      Jak na n?ho, odsouzence, potom v ?vod? za?ve: Kaj se, synu, klekn?me si spolu! Opakuj za mnou, synu!
      A jak potom touhle smradl?vou, zav?ivenou celou bude se oz?vati modlitba: Bo?e, jeho? vlastnost? jest smilov?vati se v?dycky a odpou?t?ti, sna?n? t? pros?m za du?i voj?na tohoto, kter?? jsi rozk?zal odej?ti z tohoto sv?ta na z?klad? rozsudku n?hl?ho vojensk?ho soudu v P?emy?lu. Dej? infanteristovi tomuto pro jeho ?p?nliv? a ?pln? pok?n?, aby pekeln?ch ?trap nezakusil, ale v??n?ch radost? po??val.
      "S dovolen?m, pane feldkur?t, u? sed?j? p?t minut jako za?ezanej, jako by jim ani do hovoru nebylo. Na nich ?lov?k hned pozn?, ?e jsou ponejprv v arest?."
      "P?i?el jsem," ?ekl v??n? poln? kur?t, "kv?li duchovn? ?t??e."
      "To je zvl??tn?, co po??d maj?, pane feldkur?t, s tou duchovn? ?t?chou. J?, pane feldkur?t, necejt?m se bejt tak silnej, abych jim mohl n?jakou ?t?chu poskytnout. Von? nejsou ani prvn?, ani posledn? feldkur?t, kerej se dostal za m???e. Vostatn?, abych jim ?ekl pravdu, pane feldkur?t, j? nem?m tu vej?e?nost, abych mohl n?komu poskytovat ?t?chu v jeho t??k?m postaven?. Jednou jsem to zkusil, ale nedopadlo to p??li? dob?e, ha?nou si p?kn? vedle a j? jim to pov?m. Kdy? jsem bydlel v Opatovickej ulici, tak jsem tam m?l jednoho kamar?da, Faust?na, vr?tn?ho z hotelu. Byl to moc hodnej ?lov?k, spravedlivej a p?i?inlivej. Znal kdejakou holku z ulice, a mohli by p?ij?t, pane feldkur?t, kterejkoliv ?as no?n? do hotelu k n?mu a ??ct mu jen: ,Pane Faust?ne, pot?ebuje n?jakou sle?nu,` a von v?m hned sv?domit? se optal, jestli blond?nku, brunetu, men??, vy???, tenkou, tlustou, N?mkyni, ?e?ku nebo ?idovku, svobodnou, rozvedenou nebo vdanou pani?ku, inteligentn? nebo bez inteligence."
      ?vejk p?itulil se d?v?rn? k poln?mu kur?tovi, a obj?maje ho v pasu, pokra?oval: "?ekn?me tedy, pane feldkur?t, ?e by ?ekli: ,Pot?ebuju blond?nu, nohatou, vdovu, bez inteligence,` a za deset minut byste ji m?l v posteli i s k?estn?m listem."
      Poln?mu kur?tovi po?alo b?t horko, a ?vejk mluvil d?l, tiskne k sob? mate?sky poln?ho kur?ta: "Ani by ne?ekli, pane feldkur?t, jakej m?l pan Faust?n smysl pro mravnost a poctivost. Vod t?ch ?enskejch, ker? dohazoval a dod?val do pokoj?, nevzal v?m ani krejcar di?kerece, a kdy? se n?kdy n?kter? z t?ch ?en?tin zapomn?la a cht?la mu n?co podstr?it, m?li vid?t, jak se roz??lil a za?al na ni k?i?et: ,Ty svin? jedna, kdy? prod?v?? svoje t?lo a p??e? smrtelnej h??ch, nemysl? si, ?e ten tv?j n?jakej ?est?k mn? pom??e. J? nejsem ??dnej kupl??, nestoudn? b?hno. J? to d?l?m jedin? z outrpnosti k tob?, abys, kdy? u? ses tak spustila, nemusela svou hanbu ve?ejn? vykl?dat kolemjdouc?m, aby t? n?kde v noci chytla patrola a tys musela potom t?i dni mejt na direkci. Takhle se? aspo? v teple a nikdo nevid?, kam a? jsi klesla.` Von si to vynahra?oval na hostech, kdy? necht?l br?t pen?ze jako pas?k. M?l svou sazbu: modr? vo?i st?ly ?est?k, ?ern? patn?ct krejcar?, a von to v?echno vypo?et p??mo dopodrobna jako ou?et na kousek pap?ru, kerej podal hostovi. Byly to velmi p??stupn? ceny za zprost?edkov?n?. Na ?enskou bek inteligence byla p?ir??ka ?est?k, pon?vad? von vych?zel z t? z?sady, ?e takov? sprost? n?doba v?c pobav? ne? takov? vzd?lan? d?ma. Jednou kve?eru p?i?el ke mn? pan Faust?n do Opatovickej ulice n?ramn? roz?ilenej a nesv?j, jako by ho pr?v? byli p?ed chvilkou vyt?hli zpod ochrann?ho r?mu vod elektriky a ukradli mu p?itom hodinky. Nap?ed v?bec nic nemluvil, jen vyt?hl z kapsy l?hev rumu, napil se, podal mn? a ?ekl: ,Pij.` Tak jsme nemluvili nic, a? kdy? jsme tu l?hev vypili, von najednou pov?d?: ,Kamar?de, bud tak laskav, ud?lej mn? n?co k v?li. Otev?i vokno na ulici, j? si na vokno sednu a ty m? chyt?? za nohy a shod?? m? z t?et?ho patra dol?. J? u? v ?ivot? nic jin?ho nepot?ebuju, j? m?m tuhle posledn? out?chu, ?e se na?el dohrej kamar?d, kerej mne sprovod? ze sv?ta. J? d?l na sv?t? bejt ?iv nem??u, j? poct?vej ?lov?k sem ?alovanej pro kupl??stv? jako ??kej pas?k ze ?id?. N?? hotel je p?eci prvot??dn?, v?ecky t?i pansk? i moje ?ena maj? kn??ky a nejsou dlu?ni panu doktorovi za vizitu ani krejcar. M??-li mne jen tro?ku r?d, shod mne z t?et?ho patra, dej mn? tu posledn? out?chu; hekl jsem mu, aby si tedy vylezl na okno, a shodil jsem ho dol? na ulici. - Nelekaj? se, pane feldkur?t."
      ?vejk vystoupil na pry?nu, p?i?em? vyt?hl s sebou poln?ho kur?ta:
      "Pod?vaj? se, pane feldkur?t, j? jsem ho tedy takhle chytil a ?up s n?m dol?." ?vejk vyzvedl poln?ho kur?ta, spustil ho na podlahu, a zat?mco pod??en? poln? kur?t se sb?ral se zem?, hovo?il ?vejk d?le: "Tak vid?j?, pane feldkur?t, ?e se jim nic nestalo, a jemu taky ne, pa?u Faust?novi, vono to bylo asi jenom vo t?ikr?t vej?. Von byl toti? ten pan Faust?n ?pln? vo?ralej a zapomn?l, ?e j? bydl?m v Opatovickej ulici docela v n?zk?m p??zem?, a ne ve t?et?m pat?e iako p?ed rokem, kdy? jsem bydlel v K?emencovej ulici a von ke mn? chodil na n?v?t?vu."
      Poln? kar?t se zem? pod??en? pod?val se na ?vejka, kter? stoje nad n?m na pry?n?, rozkl?dal rukama.
      Kur?tovi napadlo, ?e m? co d?lat se ??lencem, proto koktaje: "Ano, mil? synu, nebylo to ani t?ikr?t tak vysoko," ?oupal se pomalu pozp?tku ku dve??m, na kter? za?al tak n?hle bu?it a p?itom tak stra?n? je?et, ?e mu hned otev?eli.
      ?vejk vid?l zam???en?m oknem, jak poln? kar?t sp??n? kr??? p?es n?dvo?? v pr?vodu str??e, p?itom ?iv? gestikuluje.
      "Te? ho vedou asi na magorku," pomyslil si ?vejk, sesko?il z pry?ny, a proch?zeje se vojensk?m krokem, zp?val si:
      Ten prst?nek, cos mi dala, ten j? nosit nebudu.
      Prachsakra, pro?pak ne.
      A? j? p?ijdu k sv?mu regimentu,
      do kv?ru ho nabiju... Poln?ho kur?ta za n?kolik minut nato ohla?ovali u gener?la Finka.
      -
      U gener?la bylo op?t jedno velk? shrom??d?n?, ve kter?m vynikaj?c? ?lohu hr?ly dv? p??jemn? d?my, v?no a lik?ry.
      Bylo zde z d?stojnick?ho sboru cel? sestaven? rann?ho n?hl?ho soudu, krom? oby?ejn?ho infanteristy, kter? r?no jim zapaloval cigarety.
      Poln? kar?t veplul op?t tak poh?dkov? jako p???era do shrom??d?n?. Byl bled?, rozechv?l? a d?stojn? jako ?lov?k, kter? je si v?dom, ?e byl nevinn? zfackov?n.
      Gener?l Fink, po??naj?c? si posledn? dobou velice d?v?rn? k poln?mu kar?tov?, st?hl ho k sob? na pohovku a napa?en?m hlasem ot?zal se kur?ta: "Co je s tebou, duchovn? ?t?cho?"
      P?itom jedna z vesel?ch dam hodila po kur?tovi memfiskou. "Pijte, duchovn? ?t?cho," ?ekl je?t? gener?l Fink, nal?vaje v?na poln?mu kur?tovi do velik?ho zelen?ho poh?ru. Pon?vad? ten ihned se nenapil, za?al ho s?m vlastnoru?n? gener?l nap?jet, a kdyby nebyl kar?t state?n? lokal, byl by ho cel?ho pobryndal.
      Potom nastalo teprve dotazov?n?, jak se p?i poskytov?n? duchovn? ?t?chy choval odsouzenec. Poln? kar?t vstal a ?ekl hlasem pln?m tragiky: "Ze??lel."
      "To musela b?t znamenit? duchovn? ?t?cha," zasm?l se gener?l, na?e? se v?ichni dali do hrozn?ho chechtotu, p?i?em? ob? d?my za?aly op?t h?zet na kur?ta memfisky.
      Na konci stolu kl?mal v k?esle major, kter? ji? trochu p?ebral, nyn? se probudil ze sv? apatie, nalil rychle do dvou vinn?ch sklenic n?jak?ho lik?ru, rozrazil si cestu p?es ?idle k poln?mu kur?tovi a p?inutil zm?men?ho bo??ho sluhu vyp?t to s n?m na bratrstv?. Potom se zas odvalil na sv? m?sto a tloukl ?pa?ky d?l.
      T?mto p??pitkem na bratrstv? upadl poln? kar?t do osidel ??bla, kter? natahoval na n?ho svou n?ru? ze v?ech lahv? na stole i z pohled? a ?sm?v? vesel?ch dam, kter? si daly naproti n?mu nohy na st?l, tak?e na poln?ho kur?ta koukal Belzebub z krajkov?.
      Do posledn? chv?le neztr?cel poln? kar?t p?esv?d?en?, `?e se hraje o jeho du?i a on s?m ?e je mu?edn?kem.
      Vyj?d?il to tak? rozj?m?n?m, kter? pronesl k dv?ma vojensk?m sluh?m gener?la, kte?? ho odn??eli do vedlej??ch pokoj? na pohovku: "Smutn? sice, ale vzne?en? divadlo otv?r? se p?ed va?ima o?ima, kdy? nep?edpojatou a ?istou mysl? vzpomenete si na tolik proslaven?ch trpitel?, kte?? stali se ob?tmi pro v?ru a jsou zn?mi pod jm?nem mu?edn?k?. Na mn? vid?te, jak ?lov?k nad v?elik? utrpen? c?t? se pov??en, kdy? v jeho srdci ob?v? pravda a ctnost, kter? ho ozbrojuj? k dobyt? slavn?ho v?t?zstv? nad nejstra?n?j??m utrpen?m."
      Tu ho obr?tili obli?ejem ke st?n? a on ihned usnul.
      M?l neklidn? sp?nek.
      Zd?lo se mu, ?e ve dne vykon?v? funkce poln?ho kur?ta a ve?er ?e je vr?tn?m v hotelu nam?st? vr?tn?ho Faust?na, kter?ho ?vejk shodil z t?et?ho poschod?.
      P?ich?zely na n?ho ze v?ech stran ke gener?lovi ?aloby, ?e m?sto blond?ny p?ivedl hostovi brunetu, m?sto rozveden? pan? s inteligenc? ?e dodal vdovu bez inteligence.
      Probudil se r?no zpocen? jako my?, m?l ?aludek jako na vod? a p?ipadalo mu, ?e ten jeho far?? na Morav? je proti n?mu and?l.

3. kapitola

?vejk op?t u sv? mar?kumpanie

      Onen major, kter? d?lal auditora p?i v?erej??m dopoledn?m l??en? se ?vejkem, byla tat?? figura, kter? ve?er u gener?la pila na bratrstv? s poln?m kur?tem a kl?mala.
      Jisto bylo, ?e nikdo nev?d?l, kdy a jak major v noci od gener?la ode?el. V?ichni byli v takov?m stavu, ?e nikdo nezpozoroval jeho nep??tomnosti, gener?l si dokonce pletl, kdo vlastn? ze spole?nosti mluv?. Major nedlel ji? p?es dv? hodiny ve spole?nosti, ale gener?l p?esto kroutil si vousy, pitom? se usm?vaje volal: "Dob?e jste to ?ekl, pane majore."
      R?no nemohli majora nikde naj?t. Jeho pl??? visel v p?eds?ni, ?avle byla na v???ku, sch?zela jen jeho d?stojnick? ?epice. Domn?vali se, ?e snad usnul n?kde na z?chod? v dom?, prohledali v?echny z?chody, ale nena?li ho nikde. M?sto n?ho objevili v druh?m pat?e jednoho sp?c?ho nadporu??ka ze spole?nosti gener?lovy, kter? spal vkle?e, maje hubu v d??e, jak ho tu sp?nek zastihl, kdy? zvracel.
      Major jako kdyby do vody zapadl.
      Kdyby v?ak byl se n?kdo pod?val zam???ovan?m oknem, kde byl zav?en ?vejk, uvid?l by, jak pod ?vejkov?m rusk?m vojensk?m pl??t?m sp? dv? osoby na jednom kavalci, jak zpod pl??t? vykukuj? dva p?ry bot.
      S ostruhami pat?ily majorovi, bez ostruh ?vejkovi.
      Oba le?eli k sob? p?ituleni jako dv? ko?ata. ?vejk m?l pracku pod majorovou hlavou a major obj?mal ?vejka za pasem, tule se k n?mu jako ?t?n? k fence.
      Nebylo v tom nic z?hadn?ho. Bylo to prost? uv?dom?n? si sv?ch povinnost? ze strany pana majora.
      Stalo se v?m jist? n?kdy, ?e jste s n?k?m sed?li a pili po celou noc a? do druh?ho dne dopoledne, a najednou v?? spolubesedn?k chytne se za hlavu, vysko?? a vyk?ikne: "Je???marj?, j? m?l b?t v osm hodin v ??ad?." To je takzvan? z?chvat povinnosti, kter? se dostavuje jako jak?si od?t?pen? produkt v??itek sv?dom?. Takov?ho ?lov?ka, kter?ho chytne tento ?lechetn? z?chvat, nic neodvr?t? od jeho svat?ho p?esv?d?en?, ?e mus? okam?it? vynahradit v ??ad? to, co zame?kal. To jsou ta zjeven? bez klobouk?, kter? vr?tn? v ??adech zachycuj? na chodb? a ukl?daj? ve sv?m pelechu na pohovku, aby se prospala.
      Podobn? z?chvat dostal i major.
      Kdy? se probudil v k?esle, najednou mu napadlo, ?e mus? okam?it? vyslechnouti ?vejka. Tento z?chvat ??edn? povinnosti vyno?il se najednou tak rychle a byl proveden byst?e a odhodlan?, ?e v?bec nikdo nezpozoroval zmizen? pana majora.
      Zato v?ak t?m p?dn?ji poc?tili p??tomnost majorovu na str??nici vojensk?ho arestu. Vpadl jim tam jako puma.
      ?ikovatel maj?c? slu?bu spal u stolu a kolem v?ude d??malo ostatn? mu?stvo v nejr?zn?j??ch poloh?ch.
      Major s ?epic? na stranu spustil takovou bandurskou, ?e ve v?ech zarazil z?v?n?, tak?e jejich obli?eje nabyly ?klebiv?ho v?razu a na majora d?val se zoufale a pitvorn? ne houf voj?k?, ale houf se?kleben?ch opic.
      Major ml?til p?st? do stolu a ?val na ?ikovatele: "Vy indolentn? chlape, j? u? v?m tis?ckr?t ??kal, ?e va?e lidi jsou zasranou svinskou bandou." Obraceje se na vyjeven? mu?stvo, k?i?el: "Voj?ci! V?m kouk? blbost z o??, i kdy? sp?te, a kdy? se probud?te, tak se, chlapi, tv???te, jako by ka?d? z v?s se?ral vag?n dynamitu."
      N?sledovalo potom dlouh? a vydatn? k?z?n? o povinnostech v?eho mu?stva na str??nici a kone?n? vyzv?n?, aby mu otev?eli ihned arest, kde je ?vejk, ?e chce delikventa podrobiti nov?mu v?slechu.
      Tak se tedy dostal v noci major ke ?vejkovi. P?i?el tam v tom stadiu, kdy se to v n?m v?echno, jak se ??k?, rozle?elo. Posledn?m jeho v?buchem bylo, ?e poru?il, aby kl??e od arestu byly mu odevzd?ny.
      ?ikovatel odm?tl v jak?msi posledn?m zoufal?m p?ipamatov?n? si sv?ch povinnost?, co? na majora p?sobilo najednou velkolep?m dojmem.
      "Vy zasran? svinsk? bando," k?i?el do n?dvo??, "kdybyste mi tak dali kl??e do ruky, j? bych v?m uk?zal."
      "Poslu?n? hl?s?m," odpov?d?l ?ikovatel, "?e jsem nucen v?s zamknouti a postaviti kv?li va?? bezpe?nosti k arestantovi str??. A? si budete p??t vyj?t, ra?te, pane majore, zabouchat na dve?e."
      "Ty pitome?ku," ?ekl major, "ty pavi?ne jeden, ty velbloude, ty mysl??, ?e j? se boj?m n?jak?ho arestanta, abys mn? k n?mu stav?l str??, kdy? ho budu vysl?chat. Krucihimldonrvetr, zamkn?te mne a a? u? jste venku!"
      V otvoru nade dve?mi v zam???ovan? lucern? vyd?vala petrolejov? lampa s p?it?hnut?m knotem matn? sv?tlo, kter? sotva sta?ilo k tomu, aby major na?el probuzen?ho ?vejka, ?tery' trp?liv? vy?k?val, stoje ve vojensk?m postoji u sv?ho kavalce, co se vlastn? vyvine z t?to n?v?t?vy.
      ?vejk si vzpomn?l, ?e bude nejlep?? odevzdat panu majorovi raport, proto zvolal r?zn?: "Poslu?n? hl?s?m, pane majore, jeden zav?enej mu? a jinak se nic nestalo."
      Major si najednou nemohl vzpomenout, pro? sem vlastn? p?i?el, proto ?ekl: "Ruht! Kde m?? toho zav?en?ho mu?e?"
      "To jsem, poslu?n? hl?s?m, pane majore, j?," ?ekl hrd? ?vejk.
      Major v?ak nedbal t?to odpov?di, nebo? gener?lovo v?no a lik?ry vyr?b?ly v jeho mozku posledn? alkoholickou reakci. Z?vl tak stra?n?, ?e by se ka?d?mu civilistovi vykloubily sanice. U majora v?ak toto z?vnut? p?em?stilo jeho my?len? v ty mozkov? z?viny, kde lidstvo chov? dar zp?vu. Zapadl zcela nenucen? na ?vejk?v kavalec na pry?n? a takov?m hlasem, jak? vyr??? pod?ezan? podsvin?e p?ed sv?m skonem, je?el:
       Oh, Tannenbaum! Oh, Tannenbaum,
       wie sch?n sind deine Bl?tter!
      co? opakoval n?kolikr?t za sebou, vpl?taje v tu p?se? nesrozumiteln? sk?eky.
      Potom se p?evalil na z?da jako mal? medv?d?, skulil se do kotou?e a za?al hned chr?pat.
      "Pane majore," budil ho ?vejk, "poslu?n? hl?s?m, ?e dostanou v?i."
      Nebylo to ale nic platn?. Major spal, jako kdy? ho do vody hod?.
      ?vejk pod?val se n??n? na n?ho a ?ekl: "Tak tedy spinkej, ty ko?alo," a p?ikryl ho pl??t?m. Pozd?ji si vlezl k n?mu, a tak je tedy k sob? stulen? na?li r?no.
      K dev?t? hodin?, kdy? sh??ka po majorovi nabyla vrcholu, ?vejk vylezl z kavalce a uznal za vhodn? probudit pana majora. Zat??sl s n?m n?kolikr?t velice d?kladn?, odstranil z n?ho rusk? pl???, a? kone?n? major se na kavalci posadil, a d?vaje se tup? na ?vejka, hledal u n?ho rozlu?t?n? z?hady, co se to s n?m vlastn? stalo.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane majore," ?ekl ?vejk, "?e zde byli ji? n?kolikr?t z vachcimry se p?esv?d?it, jste-li je?t? na?ivu. Proto jsem si.dovolil v?s nyn? probudit, pon?vad? j? nev?m, jak oby?ejn? dlouho sp?te, abyste snad nep?espal. V pivova?e v Uh?in?vsi byl jeden bedn??. Ten spal v?dycky do ?esti hodin r?no, kdy? ale p?espal, t?ebas jen ?tvrt hodinky do ?tvrt na sedm, tak u? potom spal a? do sam?ho poledne, a to d?lal tak dlouho, a? ho vyhodili z pr?ce, a von jim potom ze zlosti dopustil se ur??ky c?rkve a jednoho ?lena na?eho panuj?c?ho rodu."
      "Ty bejt blbej, vid'?" ?ekl major ne bez p??dechu jak?hosi zoufalstv?, pon?vad? m?l hlavu po v?erej?ku jako k??p a nijak nenach?zel je?t? odpov?di na to, pro? zde vlastn? sed?, pro? sem chodili ze str??nice a pro? ten chlap, kter? stoj? p?ed n?m, ?van? takov? hlouposti, kter? nemaj? ani hlavy, ani paty. P?ipadalo mu to v?echno tak stra?n? podivn?. Nejasn? si vzpom?nal, ?e zde ji? jednou v noci byl, ale pro??
      "J? zde u? v noci bejt?" ot?zal se s polovi?n? jistotou.
      "Dle rozkazu, pane majore," odpov?d?l ?vejk, "jak jsem vyrozum?l, poslu?n? hl?s?m, ze ?e?i pana majora, pan major m? p?i?el vyslechnout "
      A tu se majorovi rozb?esklo v hlav? a pod?val se na sebe, pak za sebe, jako kdyby cosi hledal. "Nera?te se o nic starat, pane majore," ?ekl ?vejk. "Probudil jste se zrovna tak, jak jste sem p?i?el. P?i?el jste sem bez pl??t?, bez ?avle a s ?epic?. ?epice je t?mhle, j? jsem v?m ji musel vz?t z ruky, pon?vad? jste si ji cht?l d?t pod hlavu. Par?dn? ofic?rsk? ?epice, to je jako cylindr. Vyspat se na cylindru, to doved jenom n?jakej pan Karderaz v Lod?nici. Ten se nat?hl v hospod? na lavici, dal si cylindr pod hlavu, on toti? zp?val na poh?bech a na ka?dej poh?eb chodil v cylindru, dal si cylindr p?kn? pod hlavu a vsugeroval si, ?e ho nesm? prom??knout, a celou noc se jaksi nad n?m nepatrnou t?hou t?la vzn??el, tak?e to cylindru v?bec nic neu?kodilo, je?t? sp?? prosp?lo, pon?vad? von, kdy? se vobracel ze strany na stranu, tak ho sv?ma vlasama pomalu kart??oval, a? ho vy?ehlil."
      Major, kter? si ji? tedy uv?domil co a jak, nep?est?val se d?vat tup? na ?vejka a jenom opakoval: "Ty blbnout, vi?? J? tedy b?t zde, j? j?t odtud." Vstal, ?el ke dve??m a zabouchal.
      Ne?li p?i?li otev??t, ?ekl je?t? k ?vejkovi: "Jestli telegram nep?ij?t, ?e ty jse? ty, tedy ty viseti" "D?kuji srde?n?," ?ekl ?vejk, "v?m, pane majore, ?e se velice o mne star?te, ale jestli snad, pane majore, jste zde n?jakou na kavalci chyt, bulte p?esv?d?en, ?e kdy? je malink? a m? na?ervenalej zade?ek, tak ?e je to same?ek, jestli je jenom jeden a nenajde se takov? dlouh? ?ediv? s na?ervenal?mi prou?ky na b???ku, tak je dob?e, jinak by to byl p?re?ek, a voni se ty potvory ??asn? rozmno?ujou, je?t? v?c ne? kr?l?ci."
      "Lassen Sie das," ?ekl sklesle major k ?vejkovi, kdy? mu otv?rali dve?e. Major na str??nici ned?lal u? ??dn?ch v?stup?, zcela odm??en? poru?il, aby do?li pro dro?ku, a za drkoc?n? dro?ky po mizern?m dl??d?n? P?emy?lu m?l v hlav? jen ty p?edstavy, ?e delikvent je blbec prvn?ho ??du, ale ?e to bude patrn? p?ece jen nevinn? hovado, a pokud se t?k? jeho, majora, ?e mu nic jin?ho nezb?v?, ne? aby se bud zast?elil ihned, jak p?ijede dom?, nebo aby si poslal pro pl??? a ?avli ke gener?lovi a jel se vykoupat do m?stsk?ch l?zn? a po vykoup?n? zastavil se ve vin?rn? u Vollgrubera, spravil si pov?echn? chu? a na ve?er objednal si po telefonu l?stek na p?edstaven? do m?stsk?ho divadla.
      Ne?li dojel k sv?mu bytu, rozhodl se pro to druh?.
      V byt? ?ekalo ho mal? p?ekvapen?. P?i?el pr?v? v?as...
      Na chodb? jeho bytu st?l gener?l Fink, dr?el za l?mec jeho bur?e, d?sn? si s n?m po??nal a ?val na n?ho: "Kde m?? sv?ho majora, dobytku? Mluv, ty zv??e!"
      Zv??e v?ak nemluvilo, pon?vad? modralo v obli?eji, jak ho gener?l ?krtil.
      Major je?t? p?i vstupu k t?to sc?n? post?ehl, ?e ne??astn? bur? pevn? pod pa?d? sv?r? jeho pl??? a ?avli, kter? patrn? p?inesl z p?eds?n? od gener?la.
      Tato sc?na po?ala majora velice bavit, proto z?stal st?t v pootev?en?ch dve??ch a d?val se d?l na utrpen? sv?ho v?rn?ho sluhy, kter? m?l tu vz?cnou vlastnost, ?e majorovi le?el u? d?vno v ?aludku pro r?zn? zlod?jiny.
      Gener?l na okam?ik pustil zmodral?ho bur?e, jedin? kv?li tomu, aby vyt?hl z kapsy telegram, kter?m potom po?al ml?tit majorova sluhu p?es hubu a p?es pysky, p?i?em? k?i?el: "Kde m?? sv?ho majora, dobytku, kde m?? sv?ho majora auditora,dobytku, abys mu mohl odevzdat telegram v ??edn? z?le?itosti?"
      "Zde jsem," zvolal major Derwota ve dve??ch, kter?mu kombinace slov ,major auditor` a ,telegram` p?ipomn?la poznovu jeho jist? povinnosti.
      "Ach," vyk?ikl gener?l Fink, "ty se vrac???" V p??zvuku bylo tolik j?zlivosti, ?e major neodpov?d?l a z?stal nerozhodn? st?t.
      Gener?l mu ?ekl, aby ?el s n?m do pokoje, a kdy? se posadil za st?l, hodil mu oml?cen? telegram o bur?e na st?l a ?ekl mu tragick?m hlasem: "cti, to je tvoje d?lo."
      Zat?mco major ?etl telegram, vstal gener?l ze ?idle, b?hal po pokoji, por??el ?idle a taburetky, k?i?el: "A p?eci ho pov?s?m!"
      Telegram byl tohoto zn?n?:
      P???k Josef ?vejk, ordonanc 11. pochodov? roty,
      ztratil se 16. t. m. na p?echodu Chyr?w - Fel?t?n na
      slu?ebn? cest? jako zaopat?ova? byt?. Neprodlen?
      dopravit p???ka ?vejka na brig?dn? velitelstv? do
      Wojalycze.
      Major otev?el si st?l, vyt?hl mapu a zamyslel se nad t?m, ?e Fel?t?n je 40 kilometr? jihov?chodn? od P?emy?lu, tak?e jevila se zde hrozn? z?hada, jak p?i?el p???k ?vejk k rusk? uniform? v m?stech vzd?len?ch p?es sto pades?t kilometr? od fronty, kdy? pozice t?hnou se v linii Sokal - Turze Kozl?w.
      Kdy? to major sd?lil gener?lovi a uk?zal mu na map? m?sto, kde se ?vejk ztratil p?ed n?kolika dny dle telegramu, gener?l ?val jako b?k, pon?vad? vyci?oval, ?e se v?echny .jeho nad?je o n?hl?m soudu rozplynuly vnivec. ?el k telefonu, spojil se se str??nic? a dal rozkaz, aby okam?it? k n?mu, do majorova bytu, p?ivedli arestanta ?vejka.
      Ne?li byl rozkaz vypln?n, gener?l nes??sln?kr?t za hrozn?ho prokl?n?n? projevoval svou nelibost nad t?m, ?e ho m?l d?t na sv? riziko ihned pov?sit beze v?eho vy?et?ov?n?.
      Major oponoval a mluvil n?co o tom, ?e pr?vo a spravedlnost si pod?vaj? ruce, a ?e?nil v?bec ve skv?l?ch period?ch o spravedliv?m soudu, o justi?n?ch vra?d?ch a v?bec o v?em mo?n?m, co mu slina p?inesla na jazyk, nebo? m?l po v?erej?ku nehor?znou ko?ku, kter? pot?ebovala se vymluvit. Kdy? kone?n? p?edvedli ?vejka, major ??dal na n?m vysv?tlen?, jak to bylo tam u Fel?t?na a co vlastn? je s tou ruskou uniformou.
      ?vejk to n?le?it? vysv?tlil, podep?el to n?kolika p??klady ze sv?ch d?jin lidsk?ch trampot. Kdy? se ho potom major zeptal, pro? to ji? ne?ekl p?i v?slechu p?ed soudem, ?vejk odpov?d?l, ?e se ho na to vlastn? nikdo neptal, jak se dostal do rusk? uniformy, ale ?e v?echny ot?zky byly: "P?izn?v?te se, ?e jste se dobrovoln? a beze v?eho n?tlaku obl?kl do uniformy nep??tele?" Pon?vad? to byla pravda, ?e nemohl nic jin?ho ??ct: "Ov?em - ano - zajist? - tak jest - bezesporu." Proto tak? p?ece odm?tl s rozho??en?m na??en?, kter? padlo u soudu, ?e zradil c?sa?e p?na.
      "Ten mu? je naprost? idiot," ?ekl gener?l k majorovi. "P?evl?kat se na hr?zi rybn?ka do n?jak? rusk? uniformy, kterou tam b?hv?kdo zanechal, d?t se v?adit do partie rusk?ch zajatc?, to m??e ud?lat jenom blbec."
      "Poslu?n? hl?s?m," ozval se ?vejk, "?e opravdu s?m na sob? n?kdy pozoruju, ?e sem slabomyslnej, zejm?na takhle kve?eru..."
      "Ku?, vole," ?ekl mu major a obr?til se ke gener?lovi s ot?zkou, co tedy se m? st?t se ?vejkem. "A? si ho ob?s? u jeho brig?dy," rozhodl gener?l. Za hodinu nato vedla eskorta ?vejka na n?dra??, aby ho doprovodila do ?t?bu brig?dy do Wojalycze.
      V arest? zanechal ?vejk po sob? malou pam?tku, vy?kr?bav na st?n? kouskem d??vka ve t?ech sloupc?ch seznam v?ech pol?vek, om??ek a p??krm?, kter? jedl v civilu. Byl to jak?si protest proti tomu, ?e b?hem 24 hodin nedali mu ani do ?st.
      Se ?vejkem ?el sou?asn? tento pap?r na brig?du:
      Na z?klad? telegramu ??slo 469 dod?v? se p???k Josef ?vejk, zb?hl? od i i. pochodov? roty, k dal??mu ??zen? v ?t?b brig?dy.
      Sama eskorta, sest?vaj?c? ze ?ty? mu??, byla sm?s? n?rodnost?. Byl v n? Pol?k, Ma?ar, N?mec a ?ech, kter? eskortu vedl a m?l hodnost frajtra a naparoval se v??i krajanovi arestantovi, d?vaje mu najevo svou hroznou nadvl?du. Kdy? toti? ?vejk na n?dra?? projevil p??n?, by dovoleno mu bylo se vymo?it, ?ekl mu frajtr docela hrub?, ?e bude mo?it, a? p?ijede k brig?d?.
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, "to mn? musej? d?t p?semn?, aby se v?d?lo, a? mrv? praskne mo?ovej m?ch??, kdo mn? to ud?lal. Na to je z?kon, pane frajt?e."
      Frajtr, chlap od vol?, se lekl toho mo?ov?ho m?ch??e, a tak slavnostn? na n?dra?? cel? eskorta vedla ?vejka na z?chod. Frajtr v?bec po cel? cest? d?lal dojem sve?ep?ho ?lov?ka a tv??il se tak nafoukan?, jako kdyby hned z?tra m?l dostat p?inejmen??m hodnost velitele arm?dn?ho sboru.
      Kdy? sed?li ve vlaku na trati P?emy?l - Chyr?w, poznamenal k n?mu ?vejk:
      "Pane frajtr, kdy? se na nich kouk?m, tak si vzpom?n?m v?dycky na n?jak?ho frajtra Bozbu, kterej v?m slou?il v Tridentu. Toho kdy? jmenovali frajtrem, tak hned ten prvn? den najednou za?al p?ibejvat do vobjemu. Za??naly mu vot?kat tv??e a b?icho se mu tak nafouklo, ?e druhej den u? mu ani er?rn? kalhoty nesta?ily. A co bylo to nejhor??, ?e mu za?aly r?st u?i do d?lky. Tak ho dali na marodku a regimencarct pov?dal, ?e se to st?v? v?em frajtr?m. Ze za??tku ?e se nafouknou, u n?kter?ho ?e to brzo p?ejde, ale tohle ?e je takovej t??kej p??pad, ?e by moh puknout, pon?vad? mu to de vod t? hv?zdi?ky na pupek. Aby ho zachr?nili, museli mu tu hv?zdi?ku vod??znout, a von zas splasknul."
      Od t? chv?le ?vejk marn? se sna?il udr?et s frajtrem rozhovor a vysv?tlit mu p??telsky, pro? se pov?echn? ??k?, pro? je frajtr ne?t?st?m kumpanie. Frajtr na to neodpov?dal krom? temn?ch v?hru?ek, kdo se asi z obou bude sm?t, a? p?ijdou k brig?d?. Krajan se zkr?tka neosv?d?il, a kdy? se ho ?vejk optal, odkud je, odpov?d?l, ?e mu do toho nic nen?.
      ?vejk to zkou?el s n?m v?elijak. Vypravoval mu, ?e to nen? ponejprv, co ho vedou eskortou, ale ?e se v?dycky p?itom dob?e bavil se v?emi, kte?? ho prov?zeli.
      Frajtr ale ml?el d?l a ?vejk pokra?oval: "Tak se mn? zd?, pane frajtr, ?e jich muselo potkat ve sv?t? ne?t?st?, kdy? ztratili ?e?. Znal jsem mnoho smutnejch frajtr?, ale takov? bo?? ne?t?st?, jako jste vy, pane frajtr, vodpust?j? a nehn?vaj? se, jsem je?t? nevid?l. Sv??ej? se mn?, co jich tr?p?, a m??e bejt, ?e jim porad?m, pon?vad? voj?k, kter?ho vod?j? eskortou, ten m? v?dy v?t?? zku?enosti ne? ti, co ho hl?daj?. Nebo v?d? co, pane frajtr, aby n?m cesta lep?? ut?kala, vypravujou n?co, t?ebas jak to u nich vypad? v okol?, jestli tam maj? rybn?ky, nebo t?ebas je tam n?jak? z??cenina hradu, tak by n?m mohli vypr?v?t, jak? pov?st se k tomu v??e?"
      "U? toho m?m dost," vyk?ikl frajtr.
      "To sou ??astnej ?lov?k," ?ekl ?vejk, "n?kterej ?lov?k nem? toho nikdy dost "
      Frajtr zahalil se v naprost? ml?en?, kdy? byl promluvil sv? posledn? slovo:"Voni ti to u brig?dy vytmav?j?, ale j? se s tebou abg?bovat nebudu."
      V eskort? bylo v?bec velice m?lo z?bavy. Ma?ar se bavil s N?mcem zvl??tn?m zp?sobem, jeliko? znal z n?m?iny jenom jawohl a was? Kdy? N?mec mu cosi vykl?dal, Ma?ar k?val hlavou a ??kal Jawohl, a kdy? se N?mec zaml?el, ?ekl Ma?ar Was? a N?mec spustil znova. Pol?k z eskorty se dr?el aristokraticky, nikoho si nev??mal a bavil se s?m pro sebe t?m, ?e smrkal na zem, pou??vaje k tomu velice dovedn? palce prav? ruky, pak to z?dum?iv? na zemi rozt?ral kolbou ru?nice a pak zp?sobn? si ut?ral zasvin?nou kolbu o kalhoty, p?i?em? si neust?le pobru?oval: "Svat? Panno."
      "To toho moc neum??," ?ekl k n?mu ?vejk. "Na Boji?ti bydlel v jednom sklepn?m byt? meta? Mach??ek, ten se vysmrkal na vokno a rozmazal to tak dovedn?, ?e z toho byl vobraz, jak Libu?e v??t? sl?vu Prahy. Za ka?dej takovej vobraz dostal vod ?eny takov? st?tn? ?tipendium, ?e m?l hubu jako ?ok, ale von toho nenechal a po??d se v tom zdokonaloval. Byla to taky jedin? jeho z?bava."
      Pol?k mu na to neodpov?dal a nakonec cel? eskorta byla v hlubok?m ml?en?, jako by jela na poh?eb a p?em??lela s pietou na nebo?t?ka.
      Tak se bl??ili ku ?t?bu brig?dy do Wojalyzce.
      -
      Mezit?m se u ?t?bu brig?dy zb?hly jist? velice podstatn? zm?ny.
      ??zen?m ?t?bu brig?dy byl pov??en plukovn?k Gerbich. To byl p?n velk?ch vojensk?ch schopnost?, kter? se mu vrazily do nohou ve form? pod?gry. M?l v?ak v ministerstvu velice vlivn? osobnosti, kter? zp?sobily, ?e ne?el do penze a potloukal se nyn? po r?zn?ch ?t?bech v?t??ch vojensk?ch formac?, bral zv??en? slu?n? s nejrozmanit?j??mi v?le?n?mi doplatky a z?st?val tak dlouho na m?st?, dokud v z?chvatu pod?gry nevyvedl n?jakou blbost. Potom ho zase p?elo?ili jinam a oby?ejn? bylo to vlastn? jak?si pov??en?. S d?stojn?ky p?i ob?d? oby?ejn? o ni?em jin?m nemluv?val ne? o sv?m otekl?m palci na noze, kter? nab?val ob?as hroziv?ch rozm?r?, tak?e musel nosit zvl??tn? velikou botu. P?i j?dle bylo jeho nejmilej?? z?bavou vypravovat v?em, jak mu palec mokv? a neust?le se pot?, tak?e jej mus? m?t ve vat?, a ty v?potky ?e jsou c?tit jako zkysan? hov?z? pol?vka.
      Proto tak? se v?dycky s n?m cel? d?stojnick? sbor s velkou up??mnost? lou?il, kdy? odch?zel na jin? m?sto. Jinak byl velice ?ovi?ln? p?n a choval se zcela p??telsky k ni???m d?stojnick?m ?ar??m, kter?m vykl?dal, co toho d??v, dokud ho je?t? tohle nechytlo, dobr?ho vypil a sn?dl.
      Kdy? dopravili ?vejka na brig?du a dle rozkazu slu?bu konaj?c?ho d?stojn?ka p?edvedli ho s pat?i?n?mi listinami k plukovn?kovi Gerbichovi, sed?l u n?ho v kancel??i poru??k Dub.
      Za t?ch n?kolik dn? od pochodu Sanok - Sambor poru??k Dub prod?lal op?t jedno dobrodru?stv?. Za Fel?t?nem potkala toti? 11. pochodov? setnina transport kon?, kter? vedli k dragounsk?mu pluku do Sadowe-Wisznie.
      Poru??k Dub ani s?m vlastn? nev?d?l, jak se to stalo, ?e cht?l uk?zat nadporu??kovi Luk??ovi sv? jezdeck? um?n?, jak vysko?il na jednoho kon?, kter? s n?m zmizel do ?dol? potoka, kde pozd?ji na?li poru??ka Duba pevn? zasazen?ho v mal?m mo??lu, ?e by jej snad ani nejdovedn?j?? zahradn?k nedovedl tak zasadit. Kdy? ho vyt?hli pomoc? smy?ek, poru??k Dub nest??oval si na nic, jenom ti?e st?nal, jako kdyby dod?l?val. Tak ho p?ivezli ke ?t?bu brig?dy, jak t?hli kolem, a slo?ili ho tam v mal?m lazaretu.
      Za p?r dn? se vzpamatoval, tak?e l?ka? prohl?sil, ?e je?t? dvakr?t nebo t?ikr?t mu nama?ou z?da a b?icho j?dovou tinkturou a ?e potom m??e sm?le zas dostihnout sv?j odd?l.
      Nyn? sed?l tedy u plukovn?ka Gerbicha a vypravoval si s n?m o nejr?zn?j??ch nemocech.
      Kdy? spat?il ?vejka, zvolal hlasem velik?m, nebo? mu bylo zn?mo o z?hadn?m zmizen? ?vejka p?ed Fel?t?nem: "Tak u? t? zas m?me! Mnoz? jako potvory putuj? a je?t? hor?? ?elmy se vracej?. Ty jsi taky jeden z nich."
      Kv?li dopln?n? slu?? je?t? poznamenati, ?e poru??k Dub p?i sv?m dobrodru?stv? s kon?m utrp?l slab? ot?es mozku, proto se nesm?me divit, ?e p?istupuje t?sn?ji k ?vejkovi, k?i?el ve ver??ch, vyz?vaje boha k z?pasu se ?vejkem: "Ot?e, hle, vz?v?m t?, d?mem hal? mne duniv? d?la, d?siv? m?h? se svi?tiv? st?ela, ?editeli bitev, vz?v?m t?, Ot?e, ty doprovod' mne na tohodle lumpa... Kdes byl tak dlouho, pacholku? Jakou to m?? uniformu na sob??"
      Je?t? slu?? dodati, ?e plukovn?k sti?en? dnou m?l ve sv? kancel??i v?echno velice demokraticky za??zeno, kdy? pr?v? nem?l z?chvatu. St??daly se u n?ho v?echny mo?n? ?ar?e, aby vyslechly jeho n?zory na otekl? palec s p??chut? zakysl? hov?z? pol?vky.
      V dob?ch, kdy plukovn?k Gerbich netrp?l z?chvaty, b?valo v jeho kancel??i v?dy plno nejr?zn?j??ch ?ar??, nebo? on v takov?ch mimo??dn?ch p??padech byl velice vesel? a hovorn? a r?d m?l kolem sebe poslucha?e, kter?m by vypravoval svi??ck? anekdoty, co? mu d?lalo velice dob?e a ostatn?m p?sobilo tu radost, ?e se nucen? sm?li nad star?mi anekdotami, kter? snad byly u? v ob?hu za gener?la Laudona.
      Slu?ba u plukovn?ka Gerbicha byla v takov?ch dob?ch velice lehk?, v?ichni si d?lali, co cht?li, a kdekoliv v n?jak?m ?t?bu objevil se plukovn?k Gerbich, tam bylo jisto, ?e se krade a d?laj? skopi?iny v?eho druhu.
      Tak? nyn? nahrnulo se s p?edveden?m ?vejkem do kancel??e plukovn?ka ?ar?? nejr?zn?j??ho druhu a ?ekalo, co se bude d?t, mezit?mco plukovn?k studoval p??pis ke ?t?bu brig?dy, sestaven? majorem z P?emy?lu.
      Poru??k Dub v?ak pokra?oval v rozmluv? se ?vejkem sv?m obvykl?m, roztomil?m zp?sobem: "Ty mne je?t? nezn??, ale a? mne pozn??, tak strachy zcepen??."
      Plukovn?k z listiny majorovy byl jelen, pon?vad? major v P?emy?lu diktoval ten spis je?t? pod vlivem slabounink? otravy alkoholem.
      Plukovn?k Gerbich byl v?ak p?esto v dobr? n?lad?, pon?vad? v?era i dnes pominuly mu nep??jemn? bolesti a jeho palec choval se ti?e jako ber?nek.
      "Tak co jste vlastn? provedl," ot?zal se ?vejka tak laskav?m t?nem, a poru??ka Duba p?chlo u srdce a p?inutilo ho, aby m?sto ?vejka s?m odpov?d?l:
      "Mu? ten, pane plukovn?ku," p?edstavoval ?vejka, "d?l? ze sebe blba, aby kryl sv?m idiotstv?m sv? dareb?ctv?. Nejsem sice obezn?men s obsahem dodan?ho s n?m spisu, nicm?n? domn?v?m se, ?e ten chlap zase n?co provedl, ale ve v?t??m m???tku. Kdybyste dovolil, pane plukovn?ku; abych se mohl sezn?miti s obsahem spisu, mohl bych v?m rozhodn? d?ti eventueln? ur?it? direktivy, jak s n?m nalo?it."
      Obraceje se na ?vejka, ?ekl k n?mu ?esky: "Ty mn? pije? krev, vi??"
      "Piju," odpov?d?l d?stojn? ?vejk.
      "Tak si ho p?edstavte, pane plukovn?ku," pokra?oval n?mecky poru??k Dub. "Nem??ete se ho na nic optat, nem??ete s n?m v?bec promluvit. Jednou mus? padnout kosa na k?men a bude t?eba ho p??kladn? potrestat. Dovolte, pane plukovn?ku..."
      Poru??k Dub zahloubal se do spisu sestaven?ho majorem z P?emy?lu, a kdy? do?etl, zvolal slavnostn? k ?vejkovi: "Te? je s tebou amen, kam jsi dal er?rn? uniformu?"
      "Nechal jsem ji na hr?zi rybn?ka, kdy? jsem zkou?el tyhle hadry, jak se v nich ruskejm voj?k?m chod?," odpov?d?l ?vejk, "vono to vlastn? nen? nic jin?ho ne? vomyl."
      ?vejk po?al vypr?v?t poru??kovi Dubovi, co v?echno zkusil kv?li tomu omylu, a kdy? skon?il, za?val na n?ho poru??k Dub:
      "Ted m? teprv pozn??. V??, co to je, ztr?cet er?rn? majetek, v??, co to znamen?, ty lot?e, p?ij?t ve v?lce o uniformu?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, "?e kdy? voj?k ztrat? uniformu, ?e mus? vyfasovat novou."
      "Je???marj?," vyk?ikl poru??k Dub, "ty vole, ty zv??e jedno, ty si bude? tak dlouho zahr?vat se mnou, ?e bude? po v?lce sto let dosluhovat "
      Plukovn?k Gerbich, kter? doposud sed?l klidn? a roz?afn? za stolem, ne?klebil se najednou stra?liv?, nebo? jeho doposud klidn? palec u nohy z m?rn?ho a klidn?ho ber?nka prom?nil se z?chvatem dny na ?vouc?ho tygra, na elektrick? proud o 600 voltech, na ?d drcen? pomalu kladivem na ?t?rk. Plukovn?k Gerbich m?vl jenom rukou a za?val hrozn?m hlasem ?lov?ka pomalu pe?en?ho na ro?ni: "V?echno ven! Podejte mi revolver!"
      Tohle u? v?ichni znali, a proto vyrazili ven i se ?vejkem, kter?ho odt?hla str?? na chodbu. Jedin? poru??k Dub z?stal a cht?l je?t? v t?to chv?li, kter? se mu zd?la tak p??hodnou, nasadit na ?vejka a ?ekl ?kleb?c?mu se plukovn?kovi: "Dovoluji si upozorniti, pane plukovn?ku, ?e tento mu?..."
      Plukovn?k zam?oukal a hodil po poru??kovi kalam??em, na?e? zd??en? poru??k Dub zasalutoval a ?ekl: "Ov?em, pane plukovn?ku," a zmizel ve dve??ch.
      Potom dlouho oz?val se z plukovn?kovy kancel??e ?ev a vyt?, a? nakonec bolestn? ?p?n? umlklo. Palec plukovn?k?v prom?nil se najednou op?t v klidn?ho ber?nka, z?chvat dny pominul, plukovn?k si zazvonil a poru?il, aby p?ivedli k n?mu op?t ?vejka.
      "Tak co je vlastn? s tebou," ot?zal se plukovn?k ?vejka, jako by z n?ho v?echno nep??jemn? spadlo a kter?mu bylo tak voln? a blaze, jako by se povaloval v p?sku na b?ehu mo?sk?m.
      ?vejk, usm?vaje se p??telsky na plukovn?ka, vypr?v?l mu celou svou odyseu, jak je ordonanc? 11. mar?kupanie 91. regimentu a jak nev?, co si tam bez n?ho po?nou.
      Plukovn?k se tak? usm?val a potom vydal tyto rozkazy: "Vyhotovit ?vejkovi vojensk? l?stek p?es Lvov na stanici Z?ltance, kam m? z?tra dorazit jeho pochodov? setnina, a vydat mu ze skladi?t? nov? er?rn? mund?r a 6 korun 82 hal??e v z?m?nu min??e na cestu."
      Kdy? potom ?vejk v nov?m rakousk?m mund?ru opou?t?l ?t?b brig?dy, aby se vydal na n?dra??, civ?l u ?t?bu poru??k Dub a byl nem?lo p?ekvapen, kdy? ?vejk ohl?sil se p??sn? vojensky u n?ho, uk?zal mu dokumenty a optal se ho starostliv?, m?-li n?co vy??dit od n?ho panu nadporu??kovi Luk??ovi.
      Poru??k Dub se k nijak?mu jin?mu vyj?d?en? nedostal ne? ke sl?vku Abtreten! A kdy? se d?val za vzdaluj?c?m se ?vejkem, tak si jenom mumlal pro sebe: "Ty mne je?t? pozn??, je???marj?, ty mne pozn??..."
      -
      Ve stanici Z?ltance bylo shrom??d?n? cel?ho batali?nu hejtmana S?gnera a? na nachh?t ze 14. kumpanie, kter? se n?kde ztratil, kdy? obch?zeli Lvov.
      P?i vstupu do m?ste?ka ?vejk ocitl se ?pln? v nov?m prost?ed?, nebo? zde ji? bylo pozorovat ze v?eobecn?ho ruchu, ?e nen? tak p??li? daleko na pozici, kde se to ?e?e. V?ude le?elo kolem d?lost?electvo a vozatajstvo, z ka?d?ho domu vystupovali voj?ci nejr?zn?j??ch pluk?, mezi t?mi jako elita chodili ????t? N?mci a aristokraticky rozd?vali Raku?an?m cigarety ze sv?ch hojn?ch z?sob. U ???skon?meck?ch kuchyn? na n?m?st? byly dokonce sudy s pivem, kde se voj?k?m to?ilo pivo do odm?rek k ob?du a k ve?e?i, kolem kter?ch sud? plou?ili se jako mlsn? ko?ky zanedban? rakou?t? voj?ci s nabobtnal?mi b?ichy od ?pinav?ho odvaru slazen? cigorky.
      Skupiny pejzat?ch ?id? v dlouh?ch kaftanech ukazovaly si na mraky kou?e na z?pad?, ?ermovaly rukama. K?i?elo se v?ude, ?e to ho?? na ?ece Bugu, Uciszk?w, Busk a Derewiany.
      Sly?et bylo z?eteln? dun?n? d?l. Tu zas k?i?eli, ?e Rusov? bombarduj? z Grabov? Kamionku Strumilowu a ?e se bojuje pod?l cel?ho Bugu, a voj?ci ?e zadr?uj? b??ence, kte?? se u? cht?li vr?tit za Bug op?t do sv?ch domov?.
      V?ude panoval zmatek a nikdo nev?d?l nic jist?ho, zdali Rusov? nep?e?li op?t k ofenz?v? a nezarazili sv?j nep?etr?it? ?stup po cel? front?.
      Na hlavn? velitelstv? m?ste?ka vodily hl?dky poln?ch ?etn?k? ka?dou chv?li n?jakou ustra?enou ?idovskou du?i pro obvin?n? z roz?i?ov?n? neprav?ch a klamn?ch zpr?v. Tam bili potom ne??astn? ?idy do krve a propou?t?li je s rozsekanou zadnic? do jejich domov?.
      Do toho zmatku p?i?el tedy ?vejk a p?tral v m?ste?ku po sv? mar?kumpanii. Ji? na n?dra?? byl by se m?lem dostal do konfliktu na etapn?m velitelstv?. Kdy? p?i?el ke stolu, kde se pod?valy informace voj?k?m hledaj?c?m sv? ??sti, n?jak? kapr?l se na n?ho od stolu rozk?ikl, jestli snad nechce, aby mu ?el jeho mar?kumpa?ku vyhledat. ?vejk mu ?ekl, ?e chce jenom v?d?t, kde je zde v m?ste?ku rozlo?en? 11. mar?kumpanie 91. regimentu takov?ho a takov?ho mar?batali?nu.
      "Pro mne je to velice d?le?it?," zd?raz?oval ?vejk, "abych v?d?l, kde je 11. mar?kumpanie, pon?vad? j? jsem vod n? ordonanc."
      Ke v?emu ne?t?st? sed?l u vedlej??ho stolu n?jak? ?t?bn? ?ikovatel, kter? vysko?il jako tygr a zahul?kal na ?vejka: "Zatracen? prase, ty se? ordonanc a nev??, kde je tv? mar?kumpanie?"
      Ne?li mohl ?vejk odpov?d?t, zmizel ?t?bn? ?ikovatel v kancel??i a za chv?li p?iv?d?l odtamtud tlust?ho nadporu??ka, kter? vypadal tak d?stojn? jako majitel n?jak? velko?eznick? firmy.
      Etapn? velitelstv? b?vala t?? pad?ky na potloukaj?c? se zdivo?il? voj?ky, kte?? by snad p?es celou v?lku hledali sv? ??sti a potloukali by se po etap?ch a nejrad?ji by ?ekali ve front?ch u stol? na etapn?ch velitelstv?ch, kde byl n?pis Minagegeld.
      Kdy? tlust? nadporu??k vstoupil, tu vyk?ikl ?ikovatel "Habt Acht!" a nadporu??k ot?zal se ?vejka: "Kde m?? dokumenty?"
      Kdy? mu je ?vejk p?edlo?il a nadporu??k se p?esv?d?il o spr?vnosti jeho mar?r?ty od ?t?bu jeho brig?dy do Z?ltance k jeho kumpanii, odevzdal je op?t ?vejkovi a ?ekl blahosklonn? ke kapr?lovi u stolu: "Dejte mu informace," a op?t se zav?el vedle do kancel??e.
      Kdy? za n?m zapadly dve?e, vzal ?t?bn? ?ikovatel ?vejka za rameno, a odv?d?je ho ke dve??m, podal mu tuto informaci: "Koukej, smrade, a? zmiz??!"
      A tak se ?vejk ocitl op?t v tom zmatku a p?tral nyn? po n?kom zn?m?m z batali?nu. Chodil dlouho po ulic?ch, a? kone?n? vsadil na jednu kartu.
      Zastavil jednoho plukovn?ka a svou l?manou n?m?inou ho prosil, jestli snad nezn?, kde le?? jeho batali?n s jeho mar?kumpani?.
      "Se mnou m??e? mluvit ?esky," ?ekl plukovn?k, "j? jsem tak? z ?ech. Tv?j batali?n je rozlo?en vedle ve vesnici Klimont?w? za drahou, a do m?ste?ka se nesm?, pon?vad? se od va?? jedn? kumpanie poprali na n?m?st? s Bavor?ky, hned jak p?i?li."
      ?vejk vydal se tedy do Klimont?wa.
      Plukovn?k na n?ho zavolal, s?hl do kapsy a dal ?vejkovi p?t korun, aby si za n? koupil cigarety, poznovu se s n?m laskav? rozlou?iv, vzdaloval se od ?vejka a myslel si v duchu: "Jak? to sympatick? voj??ek."
      ?vejk pokra?oval na sv? cest? do vesnice, a p?em??leje o plukovn?kovi, dosp?l k tomu ?sudku, ?e p?ed dvan?cti lety byl v Tridentu n?jak? plukovn?k Habermaier, kter? se tak? tak laskav? choval k voj?k?m, a nakonec vy?lo najevo, ?e je homosexueln?, kdy? cht?l v l?zn?ch u Adi?e zprznit jednoho kadetaspiranta, vyhro?uje mu dienstreglam?.
      Za t?chto ponur?ch my?lenek do?el ?vejk pomalu do nedalek? vesnice a nedalo mu mnoho pr?ce naj?t ?t?b batali?nu, nebo? t?ebas vesnice byla velice rozs?hl?, byla tam jen jedna slu?n? budova, velik? obecn? ?kola, kterou v tomto ?ist? ukrajinsk?m kraji postavila hali?sk? zemsk? spr?va k vydatn?mu popol?t?n? obce.
      ?kola ve v?lce prod?lala n?kolik f?z?. Bylo zde um?st?no pov?cero rusk?ch ?t?b?, rakousk?ch ?t?b?, jeden ?as byl z t?locvi?ny z??zen opera?n? s?l v dob?ch velik?ch bitev, rozhoduj?c?ch osud Lvova. Zde ?ezali nohy i ruce a prov?d?li trepanace lebek.
      Za ?kolou ve ?koln? zahrad? byla velik? trycht??ovit? j?ma, zp?soben? v?buchem gran?tu velik?ho kalibru. V rohu zahrady st?la siln? hru?ka, na jej?? jedn? v?tvi visel kus p?e??znut?ho provazu, na kter?m visel ned?vno m?stn? ?eckokatolick? far??, pov??en? na ud?n? m?stn?ho polsk?ho ??d?c?ho u?itele, ?e byl ?lenem skupiny starorus? a ?e za rusk? okupace slou?il v kostele m?i za v?t?zstv? zbran? rusk?ho pravoslavn?ho cara. Nebylo to sice pravda, pon?vad? v t? dob? obvin?n? v?bec nebyl v m?st? p??tomen, jsa na l??en? kv?li sv?m ?lu?ov?m kam?nk?m v mal?ch l?zn?ch nedot?en?ch v?lkou, v Bochn?e Zamurowane.
      V pov??en? ?eckokatolick?ho far??e hr?lo ?lohu n?kolik slo?ek: n?rodnost, n?bo?ensk? spor a slepice. Ne??astn? far?? t?sn? p?ed v?lkou zabil toti? ve sv? zahrad? jednu z u?itelov?ch slepic, kter? mu vyb?raly zasazen? zrna meloun?.
      Po nebo?t?kovi ?eckokatolick?m far??i z?stala farn? budova pr?zdnou a mo?no ??ct, ?e ka?d? si vzal po panu far??i n?co na pam?tku.
      Jeden polsk? sedl??ek odnesl si dom? dokonce i star? piano, jeho? vrchn? desky pou?il ku spraven? dv??ek u prase??ho chl?vka. p?st n?bytku roz?t?pali voj?ci, jak to bylo zvykem, a ??astnou n?hodou z?stala neporu?ena velik? kamna v kuchyni se znamenitou plotnou, nebo? ?eckokatolick? far?? neli?il se nikterak od sv?ch ultrakoleg? a r?d papal a m?l r?d mnoho hrnc? a pek??? na plotn? i v troub?.
      Tu stalo se jakousi tradic?, ?e v?echny proch?zej?c? ??sti vojsk va?ily zde v kuchyni pro d?stojn?ky. Naho?e pak, ve velk?m pokoji, b?valo jak?si d?stojnick? kasino. Stol~r a ?idle sesb?rali u obyvatelstva vesnice.
      Dnes pr?v? d?stojn?ci z batali?nu uspo??dali si slavnostn? ve?e?i, slo?ili se a koupili si prase, a kucha? Jurajda d?lal prase?? hody pro d?stojn?ky, obklopen r?zn?mi p???ivn?ky z ?ad d?stojnick?ch sluh?, nad kter?mi vynikal ??etn? ?ikovatel, kter? d?val rady Jurajdovi, jak m? dran??rovat prase?? hlavu, aby na n?ho zbyl kus ryp??ku.
      Nejv?c vyvalen? o?i ze v?ech m?l nedo?era Baloun.
      Tak asi se d?vaj? lido?routi s laskominami a chtivost?, jak z mision??e pe?en?ho na ro?ni te?e tuk, vyd?vaje p??jemnou v?ni p?i ?kva?en?. Balounovi bylo asi tak jako ml?ka?sk?mu psu t?hnouc?mu voz?k, kolem kter?ho nese uzen??sk? pomocn?k na hlav? ko? s ?erstv?mi uzenkami z ud?rny, p?i?em? ?et?z uzenek vis? mu z ko?e po z?dech, tak?e jen sko?it a ch?apnout, kdyby nebylo toho protivn?ho ?emeni, do kter?ho je ten uboh? pes zap?a?en, a mizern?ho n?hubku.
      A jitrnicov? prejt, prod?l?vaj?c? prvn? obdob? zrozen?, jitrnicov? ohromn? embryo na hromad? na v?le von?lo pep?em, mastnotou, j?try.
      A Jurajda s vykasan?mi ruk?vy byl tak v??n?m, ?e by mohl slou?it za model k obrazu, jak b?h z chaosu tvo?? zem?kouli.
      Baloun se nezdr?el a zavzlykal. Jeho vzlykot stup?oval se do usedav?ho pl??e.
      "Co ?ve? jak bejk?" ot?zal se ho kucha? Jurajda. "Tak jsem si vzpomn?l na domov," odpov?d?l se vzlykotem Baloun, "jak jsem bejval v?dycky doma p?i tom a jak jsem nikdy ani sv?mu nejlep??mu sousedovi necht?l poslat vejslu?ku, jen jsem cht?l v?dycky v?echno se?rat s?m a taky se?ral. Jednou jsem se tak napr?sk jitrnic, jelit a ovaru; ?e v?ichni mysleli, ?e prasknu, a honili mne kolem dokola s bi?em po dvo?e, jako kdy? se kr?va nafoukne po jeteli. - Pane Jurajda, dovolej? mn? hr?bnout do toho prejtu, a potom a? jsem uv?zanej, jinak j? to tr?pen? nep?e?iju."
      Baloun vstal z lavice, a pot?ceje se jako opil?, p?ikro?il ke stolu a nat?hl svou pracku sm?rem k hromad? prejtu.
      Nastal urputn? z?pas. St??? ho zmohli v?ichni p??tomn?, aby se nevrhl na prejt. Jen to mu nemohli zabr?nit, kdy? ho vyhazovali z kuchyn?, aby nehr?bl v zoufalstv? do hrnce s mo?en?mi st?evy na jitrnice.
      Kucha? Jurajda byl tak roz?ilen, ?e za prchaj?c?m Balounem vyhodil cel? svazek d??vek a za?val za n?m: "Na?er se ?pejl?, potvoro!"
      V tu dobu byli ji? naho?e shrom??d?ni d?stojn?ci batali?nu, a zat?mco o?ek?vali slavnostn? to, co se rodilo dole v kuchyni, pili z nedostatku jin?ho alkoholu sprostou samo?itnou ko?alku, zabarvenou odvarem cibule na?luto, o kter? tvrdil ?idovsk? kupec, ?e je to nejlep?? a nejp?vodn?j?? francouzsk? ko?ak, kter? zd?dil po sv?m otci, a ten ?e ho m?l je?t? od sv?ho d?de?ka.
      "Ty chlape," ?ekl mu p?i t? p??le?itosti hejtman S?gner, "jestli je?t? ?ekne?, ?e ho tv?j prad?de?ek koupil od Francouz?, kdy? ut?kali od Moskvy, tak t? d?m zav??t, a? ten nejmlad?? z tv? rodiny bude nejstar??."
      Zat?mco po ka?d?m dou?ku prokl?nali podnikav?ho ?ida, ?vejk sed?l ji? v kancel??i batali?nu, kde nebyl nikdo krom? jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka, kter? jako historik batali?nu pou?il zdr?en? se batali?nu u Z?ltance, aby do z?soby popsal n?kter? v?t?zn? boje, kter? se strhnou patrn? v budoucnosti.
      Prozat?m d?lal si ur?it? n??rtky, a m?l pr?v? naps?no, kdy? ?vejk vstoupil: "Jestli p?ed na??m du?evn?m zrakem objev? se v?ichni ti hrdinov? z??astniv?? se boj? u vesnice N, kde po boku na?eho batali?nu bojoval jeden batali?n pluku N a druh? batali?n pluku N, vid?me, ?e n?? n-t? batali?n projevil nejskv?lej?? strategick? schopnosti a p?isp?l nepop?rateln? k v?t?zstv? n-t? divize, maj?c? za ??el upevniti definitivn? na?e pozice v ?seku N."
      "Tak vid??," ?ekl ?vejk k jednoro?n?mu dobrovoln?kovi, "u? jsem zde zas."
      "Dovol, a? t? o?uch?m," ?ekl mile dojat jednoro?n? dobrovoln?k Marek, "hm, opravdu smrd?? krimin?lem."
      "Jako voby?ejn?," ?ekl ?vejk, "bylo to jenom malink? nedorozum?n?; a co ty d?l???"
      "Jak vid??," odpov?d?l Marek, "h?z?m na pap?r hrdinn? z?chrance Rakouska, ale n?jak mi to nechce j?t dohromady a je to sam? en?no. Podtrhuji v tom n, kter??to p?smeno dosp?lo k neoby?ejn? dokonalosti i v p??tomnosti, i v budoucnosti. Krom? p?ede?l?ch schopnost? objevil ve mn? hejtman S?gner neoby?ejn? matematick? talent. Mus?m kontrolovat ??ty batali?nu a dosp?l jsem dop?sud k takov? uz?v?rce, ?e batali?n je naprosto pas?vn? a ?e ?ek? jen na to, jak by ud?lal n?jak? vyrovn?n? se sv?mi rusk?mi v??iteli, pon?vad? se po por??ce i po v?t?zstv? nejv?ce krade. Ostatn? je to v?echno jedno. I kdybychom byli pot?eni na hlavu, jsou zde dokumenty o na?em v?t?zstv?, pon?vad? v ?loze batalionsgeschichtsschreibra jsem poct?n t?m, ?e mohu ps?t: ,Poznovu se oto?it proti nep??teli, kter? ji? se domn?val, ?e v?t?zstv? je na jeho stran?. V?pad na?ich voj?n? a ?tok s bod?ky bylo d?lem okam?iku. Nep??tel v zoufalstv? prch?, vrh? se do vlastn?ch z?kop?, bod?me ho bez milosti, tak?e v nepo??dku opou?t? sv? z?kopy, zanech?vaje v na?ich ruk?ch zran?n? i nezran?n? zajatce. Jest to jeden z nejslavn?j??ch okam?ik?.` Kdo to v?echno p?e?k?, p??e dom? poln? po?tou l?stek: ,Dostali p?es prdel, drah? ?eno! Jsem zdr?v. Odstavilas u? na?eho fakana? Jenom ho neu?, aby ??kal ciz?m lidem t?ta, pon?vad? by to bylo pro m? t??k?.` Cenzura potom ?krtne na l?stku ,Dostali p?es prdel`, pon?vad? se nev?, kdo to dostal, a mohlo by se r?zn? kombinovat, pon?vad? bylo vyj?d?en? nejasn?."
      "Hlavn? jasn? mluvit," prohodil ?vejk. "Kdy? byli mision??i u Svat?ho Ign?ce v Praze v roce 1912, tak tam byl jeden kazatel, a ten pov?dal z kazatelny, ?e se asi s nik?m neshled? v nebi. A byl na t? exercici ve?ern? jeden klemp??, Kul??ek, a ten po t? pobo?nosti pov?dal v hospod?, ?e ten mision?? musel asi moc v?c? prov?st, kdy? v kostele vohla?oval, jako p?i ve?ejn? zpov?d?, ?e s nik?m se neshled? na nebi; pro? takov? lidi pos?laj? na kazatelnu. M? se v?dycky mluvit jasn? a z?eteln?, a ne v ??dn?ch takov?ch, oklik?ch. U Brej?k? byl p?ed l?ty jeden sklepmistr a ten m?l ve zvyku, kdy? byl v r??i a ?el po pr?ci dom?, stav?t se p?itom v jedn? no?n? kav?rn? a p?ip?jet si s ciz?mi hosty a v?dycky p?i p??pitku ??kat: My se na v?s, vy se na n?s ... Za to dostal jednou od n?jak?ho slu?n?ho p?na z Jihlavy takovou p?es hubu, ?e kav?rn?k r?no, kdy? vymetli ty zuby, zavolal svou dceru?ku, kter? chodila do p?t? vobecn? ?koly, a zeptal se j?, kolik m? dosp?l? ?lov?k v hub? zub?. Pon?vad? to nev?d?la, tak j? vyrazil dva zuby, a na t?et? den dostal p??pis vod toho sklepmistra, ve kter?m se mu ten omlouval za v?echny nep??jemnost?, kter? mu zp?sobil, ?e necht?l nic ??ct sprost?ho, ale ?e ho ve?ejnost nepochopuje, pon?vad? vono je to vlastn? tak: My se na v?s, vy se na n?s hn?v?te? Kdo mluv? n?jak? dvojsmysln? ?e?i, mus? si je nap?ed rozv??it. P??mej ?lov?k, kter? mluv?, jak mu zob?k narost, m?lokdy dostane p?es hubu. A jestli u? se mu to stane pokolikr?t, pak si v?bec d? pozor a rad?i ve spole?nosti dr?? ku?nu. Je pravda, ?e vo takov?m ?lov?ku ka?dej mysl?, ?e je potouchlej a b?hv? jakej, a ?e kolikr?t taky ho z?e?ou, ale to u? nese s sebou jeho rozvaha, jeho sebeovl?d?n? se, pon?vad? mus? po??tat, ?e von je s?m a proti n?mu ?e je moc lid?, kte?? se c?t?j? bejt ura?en?mi, a kdyby se za?al s nima pr?t, ?e by dostal je?t? dvakr?t tolik. Takovej ?lov?k mus? bejt skromnej a trp?livej. V Nusl?ch je n?jakej pan Hauber, toho jednou v ned?li v Kundratic?ch na silnici p?chli omylem no?em, kdy? ?el z v?letu od Bart??kov?ho mlejna. A von s t?m no?em v z?dech p?i?el a? dom?, a kdy? mu ?ena svl?kala kab?t, tak mu ho p?kn? vyt?hla ze zad a dopoledne u? s t?m no?em rozkrajovala maso na gul??, pon?vad? byl ze solingensk? vocele a p?kn? nabrou?enej a voni m?li doma v?echny no?e pilkovat? a tup?. Vona potom cht?la m?t celou soupravu do dom?cnosti z takovejch no?? a pos?lala ho v?dycky v ned?li do Kundratic na vejlet, ale von byl tak skromnej, ?e ne?el nikam ne? k Banzetov?m do Nusl?, kde v?d?l, ?e kdy? sed? v kuchyni, ?e ho d??v Banzet vyhod?, ne? m??e na n?ho n?kdo s?hnout "
      "Ty jsi se nijak nezm?nil," ?ekl k n?mu jednoro?n? dobrovoln?k.
      "Nezm?nil," odpov?d?l ?vejk, "j? jsem na to nem?l ?as. Voni m? dokonce cht?li zast?elit, ale to by nebylo je?t? to nejhor??, j? jsem je?t? nedostal nikde l?nunk vod dvan?ct?ho."
      "U n?s ho te? nedostane?, pon?vad? my jdeme na Sokal a l?nunk se bude vypl?cet a? po bitv?, mus?me ?et?it. Jestli po??t?m, ?e se to tam strhne za ?trn?ct dn?, tak se u?et?? na ka?d?m padl?m voj?kovi i s cul?gama 24 K 72 hal."
      "A co je jinak nov?ho u v?s?"
      "P?edn? se n?m ztratil nachh?t, potom d?stojnick? sbor m? na fa?e prase?? hody a mu?stvo rozlezlo se po vesnici a prov?d? nejr?zn?j?? nemravnosti s m?stn?m ?ensk?m obyvatelstvem. Dopoledne uv?zali jednoho voj?ka od va?? kumpanie za to, ?e lezl na p?du za sedmdes?tiletou b?bou. Ten ?lov?k je nevinen, pon?vad? v denn?m rozkaze nic nebylo, do kolika let je to dovoleno."
      "To bych si taky myslel," ?ekl ?vejk, "?e ten ?lov?k je nevinnej, pon?vad? kdy? takov? b?ba leze nahoru po ?eb??ku, tak j? ?lov?k do vobli?eje nevid?. To byl zrovna takovej p??pad na man?vrech u T?bora. N?? jeden cuk kvart?roval v hospod? a n?jak? ?ensk? drhla v p?eds?ni podlahu a n?jakej Chramosta se k n? p?ito?il a popl?cal ji - jak bych ti to ?ekl - po sukn?ch. Vo?a m?la moc vyvinut? sukn?, a kdy? ji tak p?es n? pl?cl, tak vona nic, pl?cne ji podruh?, pl?cne ji pot?et?, vona zase nic, jako by se j? to netejkalo, tak von se vodhodlal k ?inu a vona klidn? d?l drhla kolem podlahu, a potom se na n?ho voto?? pln?m vobli?ejem a pov?d?: ,To jsem v?s dostala, voj??ku: T? b?b? bylo p?es sedmdes?t let a vypravovala to potom po cel? vesnici. - A nyn? dovolil bych se v?s ot?zati, zdali jste za m? nep??tomnosti nebyl t?? zav?en."
      "Nebylo k tomu p??le?itosti," omlouval se Marek, "ale zato, pokud se t?k? tebe, mus?m ti sd?lit, ?e batali?n vydal na tebe zatyka?."
      "To nevad?," podotkl ?vejk, "to ud?lali ?pln? spr?vn?, to musel batali?n ud?lat a vydat na m? zatyka?, to byla jejich povinnost, pon?vad? se o mn? nev?d?lo po takovou dobu. To nebylo ??dn? p?en?hlen? vod batali?nu. - Tys tedy pov?dal, ?e v?ichni ofic??i jsou na fa?e na prase??ch hodech? To tam mus?m j?t a p?edstavit se, ?e jsem zase zde, beztoho m?l pan obrlajtnant Luk?? vo m? velkou starost "
      ?vejk vyrazil k fa?e pevn?m vojensk?m krokem, p?i?em? si zp?val:
       Pod?vej se na mne,
       pot??eni moje,
       pod?vej se na mne,
       jak sou ud?lali
       ze mne p?na...
      Pak vstoupil ?vejk do fary po schodech nahoru, odkud oz?valy se hlasy d?stojn?k?.
      Mluvilo se o v?em mo?n?m a pr?v? mleli brig?du, jak? nepo??dky tam panuj? u ?t?bu, a adjutant brig?dy polo?il t?? pol?nko pod brig?du, poznamen?vaje: "Telegrafovali jsme p?ece kv?li tomu ?vejkovi, ?vejk..."
      "Hier!" zvolal za pootev?en?mi dve?mi ?vejk, a vstupuje dovnit?, opakoval: "Hier! Melde gehorsam, Infanterist ?vejk, Kumpanieordonanz 11. Marschkumpanie!"
      Vida zara?en? obli?eje hejtmana S?gnera a nadporu??ka Luk??e, v nich? zra?ilo se jak?si tich? zoufalstv?, ne?ekal na ot?zku a zvolal: "Poslu?n? hl?s?m, ?e m? cht?li zast?elit, ?e jsem zradil c?sa?e p?na."
      "Pro Je???e Krista, co to mluv?te, ?vejku?" vyk?ikl zoufale bled? nadporu??k Luk??.
      "Poslu?n? hl?s?m, to bylo takhle, pane obrlajtnant..."
      A ?vejk po?al zevrubn? l??it, jak se to vlastn? s n?m stalo.
      D?vali se na n?ho s vyt?e?t?n?mi zraky, on vypravoval se v?emi mo?n?mi podrobnostmi, dokonce nezapomn?l poznamenati, ?e na hr?zi toho rybn?ka, kde se mu to ne?t?st? stalo, rostly pomn?nky. Kdy? potom jmenoval tatarsk? jm?na, s kter?mi se sezn?mil na sv? pouti, jako Hallimulabalibej, ke kter?m? jm?n?m p?idal celou ?adu jmen vytvo?en?ch j?m sam?m, jako Valivolavalivej, Malimulamalimej, nezdr?el se ji? nadporu??k Luk?? pozn?mky: "?e v?s kopnu, vy dobytku. Pokra?ujte kr?tce, ale souvisle!"
      A ?vejk pokra?oval d?le se svou d?slednost?, a kdy? p?i?el a? k n?hl?mu soudu a gener?lovi a majorovi, zm?nil se o tom, ?e gener?l ?ilhal na lev? oko a major ?e m?l modr? o?i, "...kter? po mn? to??," dodal potom v r?mu.
      Od 12. kumpanie velitel Zimmermann hodil po ?vejkovi hrn??kem, z kter?ho pil mocnou ko?alku od ?ida.
      ?vejk pokra?oval d?l zcela klidn?, jak potom do?lo k duchovn? ?t??e a jak major spal do r?na v jeho objet?. Potom obh?jil skv?le brig?du, kam ho poslali, kdy? si ho batali?n vy??dal jako ztracen?ho. P?edkl?daje pak dokumenty p?ed hejtmana S?gnera, ?e jak je vid?t, byl tou vysokou instanc? brig?dy osvobozen z jak?hokoliv pode z?en?, p?ipomenul: "Dovoluji si poslu?n? hl?sit, ?e pan lajtnant Dub nal?z? se u brig?dy s ot?esen?m mozku a d? v?s v?echny pozdravovat. Pros?m o l?nunk a tab?ksgelt."
      Hejtman S?gner s nadporu??kem Luk??em vym?nili mezi sebou t?zav? pohledy, ale vtom ji? otev?ely se dve?e a dovnit? nesli v jak?msi d?beru kou??c? se jitrnicovou pol?vku.
      To byl za??tek v?ech t?ch rozko??, na kter? ?ekali.
      "Vy jeden zatracenej chlape," ?ekl hejtman S?gner k ?vejkovi, jsa v p??jemn? n?lad? p?ed bl???c?mi se po?itky, "v?s zachr?nily jenom prase?? hody."
      "?vejku," dodal k tomu nadporu??k Luk??, "jestli se stane je?t? n?co, tak bude s v?mi zle." "Poslu?n? hl?s?m, ?e mus? bejt se mnou zle," zasalutoval ?vejk, "kdy? je ?lov?k na vojn?, mus? v?d?t a zn?t..."
      "Zmizte!" za?val na n?ho hejtman S?gner.
      ?vejk zmizel a odebral se dol? do kuchyn?. Tam se vr?til op?t zdrcen? Baloun a ??dal, aby mohl obsluhovati sv?ho nadporu??ka Luk??e p?i hodech.
      ?vejk dostavil se pr?v? k polemice kucha?e Jurajdy s Balounem.
      Jurajda pou??val p?itom dosti nesrozumiteln?ch v?raz?.
      "Jsi hodule?rav?," ??kal Balounovi, "?ral bys, a? by ses potil, a kdybych ti dal n?st nahoru jitrnice, tak by ses s nimi pekelilna schodech."
      Kuchyn? m?la nyn? jinou tv??nost. ??etn? ?ikovatel? od batali?nu i od setnin mlsali podle hodnost?, dle rozpracovan?ho pl?nu kucha?e Jurajdy. P?sa?i od batali?nu, telefonisti od kumpani? a n?kolik ?ar?? jedli chtiv? z rezav?ho um?vadla roz?ed?nou jitrnicovou pol?vku horkou vodou, aby se na n? t?? n?co dostalo.
      "Nazdar!" ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k ku ?vejkovi, ohlod?vaje jeden pazou?ek. "Byl zde p?ed chv?l? n?? jednoro??k Marek a ozn?mil, ?e jste op?t zde a m?te na sob? nov? mund?r. Vy jste mne te? p?ived do p?kn? ?lamastiky. On mne postra?il, ?e te? ten mund?r nevy??tujeme s brig?dou. V?? mund?r se na?el na hr?zi rybn?ka a my u? to ozn?mili p?es batalionskanclaj na brig?du. U mne jste veden jako utopen? p?i koup?n?, vy jste se v?bec nemusel vracet a d?lat n?m nep??jemnosti s dvoj?m mund?rem. Vy ani nev?te, co jste proved batali?nu. Ka?d? ??st va?eho mund?ru je u n?s zaznamen?na. Nal?z? se v seznamu mund?r? u m?, u kumpanie, jako p??r?stek. Kumpanie m? o jeden ?pln? mund?r v?c. O tom jsem u?inil ozn?men? k batali?nu. Ted dostaneme z brig?dy vyrozum?n?, ?e jste tam dostal nov? mund?r. Pon?vad? batali?n mezit?m ve v?kazech 0 o?acen? ozn?m?, ?e je p??r?stek jednoho kompletu... J? to zn?m, z toho m??e b?t revize. Kdy? se jedn? o takovou mali?kost, p?ijedou k n?m z intendantstva. Kdy? se ztrat? dva tis?ce p?r? bot, o to se nikdo nestar?... - Ale n?m se ztratil ten v?? mund?r," ?ekl tragicky Van?k, saje z kosti, kter? mu padla do ruky, morek a vydloub?vaje zbytek z?palkou, kterou si ?istil v zubech m?sto p?r?tka; "kv?li takov? mali?kost? rozhodn? sem p?ijde inspekce. Kdy? jsem byl v Karpatech, p?i?la k n?m inspekce kv?li tomu, ?e nebylo dodr?eno na??zen?, aby se zmrzl?m voj?k?m stahovaly boty bez po?kozen?. Stahovaly se, stahovaly, a na dvou p?itom praskly a jeden m?l je u? rozbit? p?ed smrt?. A mal?r byl hotov. P?ijel jeden plukovn?k z intendantstva, a neb?t toho, ?e dostal, hned jak p?ijel, z rusk? strany jednu do hlavy a ?e se svalil do ?dol?, nev?m, co by z toho bylo."
      "St?hli s n?ho taky boty?" ot?zal se ?vejk se z?jmem.
      "St?hli," ?ekl z?dum?iv? Van?k, "ale nikdo nev?d?l kdo, tak?e jsme ani plukovn?kovy boty nemohli d?t do v?kazu."
      Kucha? Jurajda se op?t vr?til seshora a prvn? jeho pohled padl na zni?en?ho Balouna, kter? sed?l zarmoucen? a zni?en? na lavici u kamen a d?val se se stra?n?m zoufalstv?m na sv? vyhubl? b?icho.
      "Ty bys pat?il mezi sektu hesychast?," s l?tost? ?ekl u?en? kucha? Jurajda, "ti tak? hled?li cel? dny na sv?j pupek, a? se jim zd?lo, ?e jim kolem pupku zasvitla svatoz??. Pak se domn?vali, ?e dosp?li t?et?ho stupn? dokonalosti."
      Jurajda s?hl do trouby, vzal odtamtud jedno jel?tko. "?er, Baloune," ?ekl p??v?tiv?, "na?er se, a? pukne?, udav se, nena?ran?e."
      Balounovi vstoupily slzy do o??.
      "Doma, kdy? jsme zab?jeli, tak jsem nap?ed," podotkl pla?tiv? Baloun, po??raje mal? jel?tko, "sn?dl po??dn? kus ovaru, celej ryp?k, srdce, ucho, kus jater, ledvinu, slezinu, kus boku, jazyk a potom..."
      A tich?m hlasem dodal, jako kdy? se vypravuje poh?dka: "A potom p?i?ly jitrnice, ?est, deset kousk?, a bachorat? jelita, kroupov? i houskov?, ?e nev?? ani, do ?eho d??v kousnout, do houskov?ho, nebo kroupov?ho. V?echno se rozpl?v? na jazyku, v?echno von?, a ?lov?k ?ere a ?ere. - Tak si mysl?m," ho?ekoval d?l Baloun, "?e m? koule u?et??, ale hlad doraz?, a ?e u? v?cekr?t v ?ivot? nep?ijdu dohromady s takov?m pek??em jelitov?ho prejtu jako doma. - Sulc, ten jsem nem?val tak r?d, pon?vad? se to jen t?ese a nic to nevyd?. ?ena, ta se zas mohla pro sulc utlouct, a j? j? do toho sulce nep??l ani kus ucha, pon?vad? cht?l jsem v?ecko s?m se?rat, tak, jak mn? to nejlep?? chutnalo. Nev??il jsem si toho, t? lahody, toho blahobytu, a tch?novi, vejmink??i, up?el jsem jednou prase a zabil, se?ral, a je?t? mn? bylo ke v?emu l?to poslat mu, chud?kovi star?mu, t?ebas jen malou vejslu?ku - a von mn? potom prorokoval, ?e chc?pnu jednou hlady."
      "A u? je to tady," ?ekl ?vejk, kter?mu dnes mimod?k spl?valy z ?st sam? r?my.
      Kucha?e Jurajdu opustil ji? n?hl? z?chvat soucitu s Balounem, pon?vad? Baloun p?ito?il se n?jak rychle k plotn?, vyt?hl z kapsy kus chleba a pokusil se cel? kraj?c namo?it do om??ky, kter? ve velk?m pek??i tulila se ze v?ech stran k velk? hroud? vep?ov? pe?en?.
      Jurajda uhodil ho p?es ruku, tak?e Baloun?v kraj?c chleba spadl do om??ky, jako kdy? plavec sk??e na plov?rn? z m?stku do ?eky.
      Nedaje mu p??le?itosti, aby mohl vyt?hnouti lah?dku z pek??e, chytil ho a vyhodil ze dve??.
      Zdrcen? Baloun vid?l je?t? oknem, jak Jurajda vytahuje vidli?kou ten kraj?c chleba, kter? se dohn?da nas?kl om??kou, a jak jej pod?v? ?vejkovi a p?id?v? k tomu je?t? kousek se??znut?ho masa z povrchu pe?en? se slovy:
      "Jezte, m?j skromn? p??teli!"
      "Panenko Marj?," zab?doval za oknem Baloun, "m?j chleba je v hajzlu." Kl?t? dlouh?ma rukama, ?el sh?n?t n?co na zub do vsi.
      ?vejk, poj?daje ?lechetn? dar Jurajdy, promluvil pln?mi ?sty: "To jsem opravdu r?d, ?e jsem zas mezi sv?ma. Moc by m? to mrzelo, kdybych nemoh prokazovat kumpanii d?l svoje platn? slu?by." Ot?raje si s brady z kraj?ce stekl? kapky om??ky a s?dla, dokon?il:
      "Nev?m, nev?m, co byste si tady beze mne po?ali, kdyby mne tam byli n?kde zdr?eli a v?lka by se je?t? prodlou?ila o p?r rok?."
      ??etn? ?ikovatel Van?k se ot?zal se z?jmem: "Jak mysl?te, ?vejku, ?e bude vojna dlouho trvat?"
      "Patn?ct let," odpov?d?l ?vejk. "To jest samoz?ejm?, pon?vad? jednou u? byla t?icetilet? v?lka, a te? jsme o polovi?ku chyt?ej?? ne? d??v, tedy 30:2=15."
      "Pucflek na?eho hejtmana," ozval se Jurajda, "vypravoval, ?e sly?el, jakmile obsad?me hranice Hali?e, ?e se d?l nepot?hne. Potom Rusov? za?nou vyjedn?vat o m?r."
      "To by nest?lo za to ani v?l?it," ?ekl d?razn? ?vejk. "Kdy? vojna, tak vojna. J? rozhodn? d??v vo m?ru mluvit nebudu, dokud nebudeme v Moskv? a v Petrohrad?. P?eci to nestoj? za to, kdy? je sv?tov? vojna, prdelkovat se jenom kolem hranic. Vezm?me si nap??klad ?vejdy, za t? t?icetilet? vojny. Vodkud a? nep?i?li, a dostali se a? k N?meck?mu Brodu a na Lipnici, kde ud?li takovou paseku, ?e je?t? dodne?ka se tam mluv? v hospod?ch po p?lnoci ?v?dsky, tak?e si navz?jem nikdo nerozum?. Nebo Pru??ci, ty taky nebyli jen p?espoln?, a na Lipnici je po nich Prus? habad?j. Dostali se a? do Jedouchova a do Ameriky a zas nazp?tek."
      "Ostatn?," ?ekl Jurajda, kter?ho dnes vep?ov? hody ?pln? p?ivedly z rovnov?hy a popletly, "v?ichni lid? povstali z kapr?. Vezm?me si, p??tel?, v?vojovou teorii Darwina..."
      Dal?? jeho uva?ov?n? p?eru?eno bylo vp?dem jednoro?n?ho dobrovoln?ka Marka.
      "Zachra? se, kdo m??e?," zvolal Marek; "poru??k Dub p?ijel p?ed chv?l? automobilem ke ?t?bu batali?nu a p?ivezl s sebou toho posran?ho kadeta Bieglera. - Je to s n?m hrozn?," informoval d?l Marek, "kdy? vylezl s n?m z automobilu, vpadl do kancel??e. V?te dob?e, jak jsem ?el odtud, jak jsem ??kal, ?e si trochu schrupnu. Nat?hl jsem se tedy v kancel??i na lavici a za?al jsem p?kn? us?nat, kdy? vtom na m? sko?il. Kadet Biegler za?val ,Habacht!`, poru??k Dub postavil m? na nohy a te? spustil: ,To se div?te, co, jak jsem v?s p?ekvapil v kancel??i p?i nedodr?ov?n? povinnost?? Sp? se a? po odtrouben?,` k ?emu? dodal Biegler: ,Odd?len? 16, paragraf 9 kas?rensk?ho ??du: Nato bouchl poru??k Dub p?st? do stolu a rozk?ikl se: ,Snad jste se m? cht?li u batali?nu zbavit, nemyslete si, ?e to byl ot?es mozku, m? lebka n?co vydr??: Kadet Biegler listoval si p?itom na stole a p?e?etl k tomu nahlas pro sebe z jedn? listiny: ,P??kaz po divizi ??slo 280!` Poru??k Dub myslel, ?e si d?l? z n?ho legraci kv?li posledn? jeho v?t?, ?e mu lebka n?co vydr??, po?al mu vyt?kat jeho ned?stojn? a drz? chov?n? v??i star??m d?stojn?k?m, a te? ho vede sem k hejtmanovi, aby si na n?ho st??oval."
      Za chv?li p?i?li do kuchyn?, kterou se muselo proj?t, kdy? se ?lo nahoru, kde sed?l cel? d?stojnick? sbor a kde po vep?ov? k?t? zp?val baculat? prapor??k Mal? ?rii z opery Traviata, krkaje p?itom po zel? a mastn?m ob?d?.
      Kdy? poru??k Dub vstoupil, zvolal ?vejk: "Habacht, v?echno vst?t!"
      Poru??k Dub t?sn? p?istoupil k ?vejkovi, aby mu p??mo do obli?eje zvolal: "Te? se t??, te? je s tebou amen! J? t? d?m vycpat na pam?tku pro 91. regiment."
      "Zum Befehl, pane lajtnant," zasalutoval ?vejk, "jednou jsem ?etl, poslu?n? hl?s?m, ?e byla jednou jedna velik? bitva, ve kter? pad jeden ?v?dsk? kr?l se sv?m v?rn?m kon?m. Vob? zdechliny dopravili do ?v?dska, a te? ty dv? mrtvoly stojej? vycpan? v ?tokholmsk?m muzeu."
      "Odkud m?? ty v?domosti, pacholku," rozk?ikl se poru??k Dub.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, vod sv?ho bratra profesora."
      Poru??k Dub se oto?il, odplivl si, strkaje p?ed sebou kadeta Bieglera nahoru, kudy se ?lo do s?n?. P?ece v?ak mu to nedalo, aby se ve dve??ch neoto?il po ?vejkovi a s ne?prosnou p??snost? ??msk?ho C?sara, rozhoduj?c?ho osud ran?n?ho gladi?tora v ?irku, neu?inil posunek palcem prav? ruky a nevyk?ikl na ?vejka: "Palce dol?!"
      "Poslu?n? hl?s?m," k?i?el za n?m ?vejk, "?e u? je d?v?m dol?!"
      -
      Kadet Biegler byl jako moucha. Za tu dobu prod?lal n?kolik cholerov?ch stanic a zvykl si pln?m pr?vem po v?ech manipulac?ch, kter? s n?m jako cholerou podez?el?m zav?d?li, ?e u? po?al zcela nev?domky neust?le pou?t?t do kalhot. A? se kone?n? dostal do rukou na jedn? takov? pozorovac? stanici n?jak?mu odborn?kovi, kter? v jeho v?m?tech nezjistil cholerov?ch bacil?, utu?il mu st?eva taninem jako ?vec dratv? rozbit? ?ochty a poslal ho na nejbli??? etapn? velitelstv?, uznav kadeta Bieglera, kter? byl jako p?ra nad hrncem, frontdiensttauglich.
      Byl to srde?n? ?lov?k.
      Kdy? ho kadet Biegler upozor?oval, ?e se c?t? velice slab?m, ?ekl k n?mu s ?sm?vem: "Zlatou medaili za state?nost je?t? unesete. V?dy? jste se p?ihl?sil p?ece dobrovoln? na vojnu."
      A tak se kadet Biegler vydal za zlatou medail?.
      Jeho utu?en? st?eva nevrhala ji? ??dkou tekutinu do kalhot, ale z?stalo mu p?ece jen ?ast? nucen?, tak?e od posledn? etapy a? na ?t?b brig?dy, kde se setkal s poru??kem Dubem, byla to vlastn? manifesta?n? cesta po v?ech mo?n?ch z?chodech. N?kolikr?t zme?kal vlak, pon?vad? sed?l na n?dra??ch v klozetech tak dlouho, dokud vlak neodjel. N?kolikr?t zame?kal ve vlaku p?esed?n?, sed? ve vlaku na z?chod?. Ale p?esto, p?es v?echny z?chody, kter? mu byly v cest?, kadet Biegler p?ec jen se p?ibli?oval k brig?d?.
      Poru??k Dub m?l b?t tenkr?t p?ece je?t? n?kolik dn? v o?et?ov?n? u brig?dy, ale t?ho? dne, kdy? ?vejk odjel k batali?nu, ?t?bn? l?ka? si to s poru??kem Dubem rozmyslel, kdy? se dov?d?l, ?e odp?ldne t?m sm?rem, kde le?? batali?n 91. pluku, odj??d? sanitn? automobil.
      Byl velice r?d, ?e se zbavil poru??ka Duba, kter? jako v?dy dokl?dal sv? r?zn? tvrzen? slovy: "O tom jsme ji? p?ed v?lkou u n?s mluvili s panem okresn?m hejtmanem."
      "Mit deinem Bezirkshauptmann kannst du mir Arsch lecken," pomyslil si ?t?bn? l?ka? a velice d?koval t? n?hod?, ?e sanitn? automobily jedou nahoru na Kamionku Strumilowu p?es Z?ltance.
      ?vejk tam u brig?dy nevid?l kadeta Bieglera, pon?vad? t?? p?es dv? hodiny sed?l op?t na jednom splachovac?m za??zen? pro d?stojn?ky u brig?dy.
      Mo?no ??ct sm?le, ?e kadet Biegler na podobn?ch m?stech nikdy neztr?cel ?asu, pon?vad? si opakoval v?echny slavn? bitvy slavn?ch rakouskouhersk?ch vojsk, po??naje bitvou u N?rdlingen dne 6. z??? 1634 a kon?e Sarajevem 19. srpna 1878.
      Kdy? tak nes??sln?kr?te tahal za ???ru splachovac?ho klozetu a voda se s hlukem ??tila do m?sy, tu p?imhou?iv o?i, p?edstavoval si ?ev bitvy, ?tok j?zdy a hukot d?l.
      Setk?n? poru??ka Duba s kadetem Bieglerem nebylo p??li? p?vabn? a bylo jist? p???inou nakyslosti v jich budouc?m pom?ru ve slu?b? i mimo slu?by.
      Kdy? toti? ji? po?tvrt? poru??k Dub dob?val se na z?chod, dop?len? vyk?ikl: "Kdo je tam?"
      "Kadet Biegler, 11. mar?kumpanie, batali?n N, 91. regiment," zn?la hrd? odpov??.
      "Zde," p?edstavoval se konkurent p?ede dve?mi, "poru??k Dub od t??e kumpanie."
      "Hned jsem hotov, pane poru??ku!"
      "?ek?m!"
      Poru??k Dub d?val se netrp?liv? na hodinky. Nikdo by nev??il, jak? je t?eba energie a hou?evnatosti k tomu, vydr?et v takov? situaci p?ede dve?mi nov?ch patn?ct minut, potom je?t? p?t, a pak dal??ch p?t, a dost?val na klep?n?, tlu?en? a kop?n? st?le tut?? odpov?di "Hned jsem hotov, pane poru??ku."
      Poru??ka Duba zmocnila se hore?ka, zejm?na kdy? po nad?jn?m ?ust?n? pap?ru uplynulo dal??ch sedm minut, ani? by se dve?e otev?ely.
      Kadet Biegler byl ke v?emu je?t? tak taktn?, ?e nespou?t?l je?t? neust?le vodu.
      Poru??k Dub v slab? hore?ce po?al p?em??let, jestli si snad nem? st??ovat veliteli brig?dy, kter?, m??e b?t, d? rozkaz vylomit dve?e a vyn?st odtamtud kadeta Bieglera. Tak? mu napadlo, ?e snad je to poru?en? subordinace.
      Poru??k Dub teprve po dal??ch p?ti minut?ch vlastn? zpozoroval, ?e by tam za dve?mi nem?l u? nic co d?lat, ?e u? ho to d?vno p?e?lo. Setrv?val v?ak p?ed klozetem z jak?hosi principu, kopaje d?le do dve??, za kter?mi se oz?valo st?le tot??: "In einer Minute fertig, Herr Leutnant"
      Kone?n? bylo sly?et, jak Biegler spou?t? vodu, a za chv?li setkali se oba tv??? v tv??.
      "Kadete Bieglere," zah?m?l na n?ho poru??k Dub, "nemyslete si, ?e jsem zde byl za t?m?e ??elem jako vy. P?i?el jsem kv?li tomu, ?e jste se mn? p?i sv?m p??chodu k ?t?bu brig?dy neohl?sil. Nezn?te p?edpisy? V?te, komu jste dal p?ednost?"
      Kadet Biegler srovn?val chv?li ve sv? pam?ti, jestli se p?ece snad nedopustil n??eho, co by se nesrovn?valo s discipl?nou a s na??zen?mi t?kaj?c?mi se styk? ni???ch d?stojnick?ch ?ar?? s vy???mi.
      V jeho v?domostech v tomto ohledu byla nehor?zn? mezera a propast.
      Ve ?kole jim nikdo o tom nep?edn??el, jak se m? v takov?m p??pad? zachovat ni??? d?stojnick? hodnost v??i druh?, vy???; zdali m? nedokadit a vylet?t ze dve?? z?chodu, p?idr?uje si jednou rukou kalhoty a druhou vzd?vaje ?est.
      "Nu?e odpov?zte, kadete Bieglere!" vyz?vav? zvolal poru??k Dub.
      A tu kadet Biegler si vzpomn?l na zcela jednoduchou odpov??, kter? to rozlu?tila: "Pane poru??ku, nem?l jsem v?domosti po sv?m p?ibyt? do ?t?bu brig?dy, ?e se zde nal?z?te, a vy??div sv? z?le?itosti v kancel??i, odebral jsem se ihned na z?chod, kde jsem setrval a? do va?eho p??chodu."
      K ?emu? dodal slavnostn?m hlasem: "Kadet Biegler hl?s? se panu poru??kovi Dubovi."
      "Vid?te, ?e to nen? mali?kost," s trpkost? ?ekl poru??k Dub, "podle m?ho n?zoru m?l jste ihned, kadete Bieglere, jakmile jste se dostal do ?t?bu brig?dy, ot?zati se v kancel??i, zdali n?hodou nen? zde t?? p??tomen n?jak? d?stojn?k od va?eho batali?nu, od va?? kumpanie. O va?em chov?n? rozhodneme u batali?nu. Odj??d?m k n?mu automobilem, a vy pojedete s sebou. - ??dn? ale!"
      Kadet Biegler toti? nam?tl, ?e m? z kancel??e ?t?bu brig?dy vypracovanou mar?r?tu po ?eleznici, kter??to zp?sob cestov?n? zd?l se mu b?t mnohem v?hodn?j??m vzhledem ku chv?n? jeho kone?n?ku. Ka?d? d?t? p?ece v?, ?e automobily nejsou za??zeny na takov? v?ci. Ne? prolet?? sto osmdes?t kilometr?, m?? u? to d?vno v kalhotech.
      ?ertv? co se to stalo, ?e ot?esy automobilu nem?ly zprvu, kdy? vyjeli, tak dalece ??dn?ho vlivu na Bieglera. Poru??k Dub byl cel? zoufal?, ?e se mu nepoda?? prov?sti pl?n pomsty.
      Kdy? toti? vyjeli, poru??k Dub si v duchu myslel: "Jen po?kej, kadete Bieglere, jestli to na tebe p?ijde, mysl??, ?e d?m zastavit."
      V tomto sm?ru tak?, pokud to bylo mo?no pro rychlost, kterou polykali kilometry, navazoval p??jemnou rozmluvu o tom, ?e vojensk? automobily, maj?c? vym??enou ur?itou dr?hu, nesm? pl?tvati benz?nem a zastavovat se nikde.
      Kadet Biegler proti tomu nam?tl zcela spr?vn?, ?e kdy? automobil n?kde ?ek? na n?co, nespot?ebuje v?bec benz?nu, pon?vad? ?of?r vypne motor.
      "M?-li," pokra?oval neodbytn? poru??k Dub, "p?iject ve vym??en? ?as na sv? m?sto, nesm? se nikde zastavovat "
      Ze strany kadeta Bieglera nen?sledovalo v?ce ??dn? repliky.
      Tak ?ezali vzduch p?es ?tvrt hodiny, kdy? vtom poru??k Dub c?til, ?e m? n?jak nafoukl? b?icho a ?e by bylo z?hodno zastavit automobil, vyl?zt ven a vstoupit do ?karpy, sundat kalhoty a hledat uleh?en?.
      Dr?el se jako hrdina a? na 126. kilometr, kdy r?zn? zat?hl ?of?ra za pl??? a vyk?ikl mu do ucha: "Halt!"
      "Kadete Bieglere," ?ekl poru??k Dub milostiv?, seskakuje rychle z automobilu ,ke ?karp?, "te? m?te tak? p??le?itost "
      "D?kuji," odpov?d?l kadet Biegler, "nechci zbyte?n? zdr?ovat automobil."
      A kadet Biegler, kter? m?l t?? u? na kraj??ku, ?ekl si v duchu, ?e se rad?ji pod?l?, ne? by propustil kr?snou mo?nost blamovat poru??ka Duba.
      Ne? dojeli do Z?ltance, dal poru??k Dub je?t? dvakr?t zastavit a po posledn? zast?vce ?ekl urputn? k Bieglerovi: "M?l jsem k ob?du biko? po Polsku. Od batali?nu telegrafuji st??nost na brig?du. Zka?en? kysel? zel? a znehodnocen? k po??v?n? vep?ov? maso. Sm?lost kucha?? p?evy?uje v?echny meze. Kdo mne je?t? nezn?, ten mne pozn?."
      "Feldmar??lek Nostitz-Rhieneck, elita rezervn? kaval?rie," odpov?d?l na to Biegler, "vydal spis Was schadet dem Magen im Kriege, ve kter?m nedoporu?oval p?i v?le?n?ch ?trap?ch a sv?zel?ch v?bec j?sti vep?ov?ho masa. Ka?d? nest??dmost na pochodu ?kod?."
      Poru??k Dub neodpov?d?l na to ani slova, jenom si pomyslil: "Tvou u?enost srovn?m, chlape." Potom si to rozmyslil a p?ece se jen ozval Bieglerovi s ?pln? hloupou ot?zkou: "Vy tedy mysl?te, kadete Bieglere, ?e d?stojn?k, vedle kter?ho? vy mus?te se pokl?dati dle sv? ?ar?e b?ti jemu pod??zen?m, nest??dm? j?? Necht?l jste snad ??ct, kadete Bieglere, ?e jsem se p?e?ral? D?kuji v?m za tu sprostotu. Bulte ubezpe?en, ?e si to s v?mi vyrovn?m, vy mne je?t? nezn?te, ale a? mne pozn?te, tak si vzpomenete na poru??ka Duba."
      Byl by si p?i posledn?m m?lem p?ekousl jazyk, pon?vad? p?elet?li na silnici n?jak? v?mol.
      Kadet Biegler neodpov?dal zase ni?eho, co? popudilo op?t poru??ka Duba, tak?e se hrub? ot?zal: "Posly?te, kadete Bieglere, mysl?m, ?e jste se u?il, ?e m?te na ot?zky sv?ho p?edstaven?ho odpov?dat "
      "Ov?em," ?ekl kadet Biegler, "jest takov? pasus. Nutno ov?em p?edem rozebrati n?? vz?jemn? pom?r. Pokud mn? zn?mo, nejsem nikam je?t? p?id?len, tak?e odpad? t?m ?pln? ?e? o m? bezprost?edn? pod??zenosti k v?m, pane poru??ku. Nejd?le?it?j??m ov?em jest, ?e odpov?d? se na ot?zky p?edstaven?ch v d?stojnick?ch kruz?ch jedin? ve v?cech slu?by. Jak my zde dva sed?me v automobilu, nep?edstavujeme ??dnou bojovnou slo?ku ur?it? v?le?n? manipulace. Mezi n?mi nen? ??dn?ho slu?ebn?ho pom?ru. Jedeme oba stejn? ku sv?m odd?l?m a nebylo by rozhodn? ??dn?m slu?ebn?m vyj?d?en?m se odpov?? na va?i ot?zku, zdali jsem cht?l snad ??ct, ?e jste se p?e?ral, pane poru??ku."
      "U? jste domluvil?" za?val na n?ho poru??k Dub, "vy jeden..."
      "Ano," prohl?sil pevn?m hlasem kadet Biegler, "nezapome?te, pane poru??ku, ?e o tom, co se mezi n?mi stalo, rozhodne patrn? ?estn? d?stojnick? soud."
      Poru??k Dub byl t?m?? bez sebe zlost? a vztekem. U n?ho bylo zvl??tn?m zvykem, ?e kdy? se roz??lil, mluvil je?t? v?t?? pitomosti a hlouposti ne?li v klidu.
      Proto tak? zabru?el: "O v?s bude rozhodovat vojensk? soud."
      Kadet Biegler pou?il t?to p??le?itosti, aby ho dorazil ?pln?, a proto ?ekl takov?m nejp??tel?t?j??m t?nem: "Ty ?ertuje?, kamar?de." Poru??k Dub vyk?ikl na ?of?ra, aby zastavil.
      "Jeden z n?s mus? j?t p??ky," zabl?bolil.
      "J? se vezu," klidn? na to '?ekl kadet Biegler, "a ty si d?lej, kamar?de, co chce?."
      "Je?te d?l," hlasem jako v deliriu houkl poru??k Dub na ?of?ra a zahalil se potom v d?stojn? ml?en? jako Julius Caesar, kdy? se k n?mu p?ibli?ovali spiklenci s d?kami, aby ho probodli. Tak p?ijeli do Z?ltance, kde na?li stopu batali?nu.
      -
      Mezit?mco poru??k Dub s kadetem Bieglerem se je?t? na schodech h?dali o tom, zdali kadet, kter? nen? je?t? nikam za?azen, m? n?rok na jitrnici z onoho mno?stv?, kter? p?ipad? na d?stojnictvo jednotliv?ch kumpani?, dole v kuchyni zat?m byli ji? syti a rozlo?ili se po rozlehl?ch lavic?ch a rozhovo?ili se o v?em mo?n?m, p?i?em? bafali osto?est z d?mek.
      Kucha? Jurajda prohl?sil: "Tak jsem v?m dnes ud?lal b?je?n? vyn?lez. Mysl?m, ?e to ud?l? ?pln? p?evrat v kucha?stv?. Ty p?ece v??, Va?ku, ?e jsem nemohl nikde v t?to proklat? vesnici naj?t marj?nku do jitrnic."
      "Herba majoranae," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k, vzpom?naje na to, ?e je drogistou.
      Jurajda pokra?oval: "Je neprozkouman?, jak lidsk? duch ch?pe se v nouzi nejr?zn?j??ch prost?edk?, jak se mu jev? nov? obzory, jak za??n? vynal?zat v?echny nemo?n? v?ci, o kter?ch se lidstvu dosud ani nesnilo... Hled?m tedy po v?ech staven?ch marj?nku, b?h?m, sh?n?m se, vysv?tluji jim, k ?emu to pot?ebuji, jak to vypad?..."
      "To jsi m?l je?t? popsat v?ni," ozval se z lavice ?vejk, "m?l jsi ??ct, ?e marj?nka von? tak, jako kdy? ?ich?? k lahvi?ce inkoustu v aleji rozkvetl?ch ag?t?. Na vrchu Bohdalci u Prahy..."
      "Ale ?vejku," p?eru?il ho prosebn?m hlasem jednoro?n? dobrovoln?k Marek, "nech dokon?it Jurajdu."
      Jurajda mluvil d?l: "V jednom statku p?i?el jsem na jednoho star?ho, vyslou?il?ho voj?ka z doby okupace Bosny a Hercegoviny kter? vyslou?il vojenskou slu?bu v Pardubic?ch u hul?n? a je?t? dnes nezapomn?l ?esky. Ten se se mnou za?al h?dat, ?e v ?ech?ch se ned?v? do jitrnic marj?nka, ale he?m?nek. Nev?d?l jsem tedy doopravdy, co si tedy po?nu, nebo? opravdu ka?d? rozumn? a nep?edpojat? ?lov?k mus? pova?ovat marj?nku mezi ko?en?m, kter? se d?v? do jitrnic, za princeznu. Nutno bylo nal?zti rychle tak?vou n?hra?ku, kter? by dodala r?zovit? ko?en?n? chuti. A tak jsem na?el v jednom staven? pod obrazem n?jak?ho svat?ho pov??en? svatebn? myrtov? v?ne?ek. Byli to novoman?el?, v?tvi?ky myrty na v?ne?ku byly je?t? dosti sv???. Tak jsem dal myrtu do jitrnic, ov?em ?e jsem musel cel? svatebn? v?ne?ek t?ikr?t pa?it ve va??c? vod?, aby l?stky zm?kly a pozbyly p??li? ?tiplav? v?n? a chuti. To se rozum?, ?e kdy? jsem jim bral ten svatebn? myrtov? v?ne?ek do jitrnic, ?e bylo mnoho pl??e. Rozlou?ili se se mnou s uji?t?n?m, ?e za takov? rouh?n?, pon?vad? v?ne?ek byl sv?cen?, nejbli??? koule mne zabije. Vy jste jedli p?ece mou jitrnicovou pol?vku a nikdo z v?s nepoznal, ?e m?sto marj?nkou von? myrtou."
      "V Jind?ichov? Hradci," ozval se ?vejk, "byl p?ed lety uzen?? Josef Linek a ten m?l na polici dv? krabice. V jedn? m?l sm?s v?eho ko?en?, kter? d?val do jitrnic a jelit. V druh? krabici m?l pr??ek na hmyz, pon?vad? ten uzen?? u? n?kolikr?te zjistil, ?e rozkousali jeho kun?ofti v bu?t? ?t?nici nebo ?v?ba. Von v?dycky ??kal, pokud se t?k? ?t?nice, ?e m? ko?ennou p??chu? po ho?k?ch mandl?ch, kter? se d?vaj? do b?bovek, ale ?v?bi ?e v uzenin?ch smrd?j? jako star? bible prolezl? pl?sn?. Proto von dr?el na ?istotu ve sv? d?ln? a zasejpal v?ude ten pr??ek na hmyz. Takhle jednou d?l? jelita a m?l p?itom r?mu. Popadne tu krabici s pr??kem na hmyz a vsypal to do prejtu na jelita, a vod t? doby v Jind?ichov? Hradci chodili pro jelita jen k Linkovi. Lidi se mu tam p??mo hrnuli do kr?mu. A von byl tak chytrej, ?e p?eci na to p?i?el, ?e to d?l? ten pr??ek na hmyz, a vod t? doby objedn?val si na dob?rku cel? bedni?ky s t?m pr??kem, kdy? byl p?edt?m upozornil firmu, od kter? to bral, aby na bedni?ku napsali ,Indick? ko?en?`. To bylo jeho tajemstv?, s n?m ?el do hrobu, a nejzaj?mav?j??m bylo to, ?e z t?ch rodin, kde brali jeho jelita, vodst?hovali se v?ichni ?v?bi a ?t?nice. Vod t? doby pat?? Jind?ich?v Hradec k nej?ist??m m?st?m v celejch ?ech?ch."
      "U? jsi skon?il?" ot?zal se jednoro?n? dobrovoln?k Marek, kter? cht?l patrn? t?? vm?siti se do rozhovoru.
      "S t?m bych u? byl hotov," odpov?d?l ?vejk, "ale zn?m podobn? p??pad v Beskyd?ch, ale vo tom v?m pov?m, a? budeme v gefechtu."
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek se rozhovo?il: "Kucha?sk? um?n? nejl?pe se pozn? ve v?lce, zejm?na na front?. Dovol?m si u?initi mal? p?irovn?n?. V m?ru ?etli jsme a sl?chali o takzvan?ch ledov?ch pol?vk?ch, to jest pol?vk?ch, do nich? p?id?v? se led a kter? jsou velice obl?beny v severn?m N?mecku, D?nsku a ?v?dsku. A vid?te, p?i?la v?lka, a letos v zim? v Karpatech m?li voj?ci tolik zmrzl? pol?vky, ?e ji ani nejedli, a je to p?ece specialita."
      "Zmrzl? gul?? d? se j?st," nam?tl ??etn? ?ikovatel Van?k, "ale ne dlouho, tak nanejv?? t?den. Kv?li tomu na?e dev?t? kumpanie pustila pozici."
      "Je?t? za m?ru," s neoby?ejnou v??nost? ?ekl ?vejk, "to?ila se cel? vojna kolem kuchyn? a kolem nejrozmanit?j??ch j?del. M?li jsme v?m v Bud?jovic?ch obrlajtnanta Z?krejse, ten se to?il po??d kolem d?stojnick? kuchyn?, a taky, kdy? ??kej voj?k n?co proved, tak si ho postavil hapt?k a pustil se do n?ho: ,Ty pacholku, jestli se to bude je?t? jednou opakovat, t?k ud?l?m z tv? huby d?kladn? naklepanou ro?t?nku, roz?l?pnu t? na bramborovou ka?i a pak ti to d?m se?rat. Pote?e z tebe kaldoun s rej??, bude? vypadat jako pro?pikovanej zaj?c na pek??i. Tak vid??, ?e se mus?? polep?it, jestli nechce?, aby lidi mysleli, ?e jsem z tebe ud?lal fa??rovanou pe?eni se zel?m."
      Dal?? v?klad a zaj?mav? rozhovor o pou??v?n? j?deln?ho l?stku pro vychov?n? voj?n? p?ed v?lkou byl p?eru?en velik?m k?ikem naho?e, kde kon?il slavnostn? ob?d.
      Ze zmaten? sm?si hlas? vynikal k?ik kadeta Bieglera: "Voj?k m? ji? v m?ru zn?t, ?eho vy?aduje v?lka, a ve v?lce nezapom?nat, ?emu se nau?il na cvi?i?ti."
      Potom bylo sly?et sup?n? poru??ka Duba: "Pros?m, aby bylo konstatov?no, ?e jsem ji? pot?et? ura?en!"
      Naho?e d?ly se velk? v?ci.
      Poru??k Dub, kter? choval zn?m? z?ludn? ?mysly s kadetem Bieglerem p?ed tv??? batalionskomandanta, byl hned p?i vstupu uv?t?n d?stojn?ky velk?m ?evem. ??inkovala znamenit? na v?echny ?idovsk? ko?alka.
      Tak volali jeden p?es druh?ho, nar??ej?ce na jezdeck? um?n? poru??ka Duba: "Bez ?tolby to nejde! - Spla?en? mustang! - Jak dlouho jsi se, kamar?de, pohyboval mezi kovboji na Z?pad?? Krasojezdec!"
      Hejtman S?gner rychle do n?ho vrazil odlivku proklet? ko?alky a ura?en? poru??k Dub zasedl za st?l, P?istavil si starou rozbitou ?idli k nadporu??kovi Luk??ovi, kter? ho uv?tal p??telsk?mi slovy: "V?echno jsme ji? sn?dli, kamar?de."
      Smutn? postava kadeta Bieglera byla jaksi p?ehl?dnuta, p?esto, ?e kadet Biegler p?esn? dle p?edpisu hl?sil se kolem stolu hejtmanovi S?gnerovi slu?ebn? a druh?m d?stojn?k?m, opakuje kolikr?t za sebou, a?koliv ho v?ichni vid?li a znali: "Kadet Biegler p?ibyl do ?t?bu batali?nu."
      Biegler vzal si plnou sklenici, usedl potom zcela skromn? k oknu a ?ekal na vhodn? okam?ik, aby mohl hodit do pov?t?? n?kter? sv? znalost? z u?ebnic.
      Poru??k Dub, kter?mu ty hrozn? p?iboudliny lezly do hlavy, klepal prstem o st?l a z?istajasna obr?til se k hejtmanovi S?gnerovi:
      "S okresn?m hejtmanem jsme v?dy ??k?vali: Patriotismus, v?rnost k povinnosti, sebep?ekon?n?, to jsou ty prav? zbran? ve v?lce! P?ipom?n?m si to zejm?na dnes, kdy? na?e vojska v dohledn? dob? p?ekro?? hranice."
      DOSLOV k prvn?mu d?lu "V Z?ZEM?"
      Ukon?uje prvn? d?l knihy Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka (V z?zem?), oznamuji, ?e vyjdou rychle za sebou dva d?ly: Na front? a V zajet?. I v t?ch druh?ch d?lech budou voj?ci i obyvatelstvo mluvit a vystupovat tak, jak je tomu ve skute?nost?.
      ?ivot nen? ??dnou ?kolou uhlazen?ho chov?n?. Ka?d? mluv? tak, jak je schopen. Ceremoni?? dr. Guth mluv? jinak ne? hostinsk? Palivec u Kalicha a tento rom?n nen? pom?ckou k sal?nn?mu u?lecht?n? a nau?nou knihou, jak?ch v?raz? je mo?no ve spole?nosti u??vat. Jest to historick? obraz ur?it? doby.
      Je-li t?eba u??t n?jak?ho siln?ho v?razu, kter? skute?n? padl, nerozpakuji se podat jej pr?v? tak, jak se to stalo. Opisovat nebo vyte?kovat pova?uji za nejpitom?j?? p?etv??ku. Slov t?ch u??v? se i v parlamentech.
      Spr?vn? bylo kdysi ?e?eno, ?e dob?e vychovan? ?lov?k m??e ??st v?echno. Nad t?m, co jest p?irozen?, pozastavuj? se jen nejv?t?? svi??ci a rafinovan? spros??ci, kte?? ve sv? nejmizern?j?? l?imor?lce ned?vaj? se na obsah a s roz??len?m vrhaj? se na jednotliv? slova.
      P?ed l?ty ?etl jsem kritiku jak?si novely, ve kter? se kritik roz?iloval nad t?m, ?e autor napsal: "Vysmrkal se a ut?el si nos." P???? se pr? to v?emu estetick?mu, vzne?en?mu, co m? d?t n?rodu literatura.
      To? jen mal? uk?zka toho, jak? hovada se rod? pod sluncem.
      Lid?, kte?? se pozastavuj? nad siln?m v?razem, jsou zbab?lci, nebo? skute?n? ?ivot je p?ekvapuje, a tac? slab? lid? jsou pr?v? t?mi nejv?t??mi po?kozova?i kultury i charakteru. Oni by vychovali n?rod jako skupinu p?ecitliv?l?ch lidi?ek, masturbant? fale?n? kultury, typu svat?ho Aloise, o kter?m vypravuje se v knize mnicha Eustacha, ?e kdy? svat? Alois usly?el, jak jeden mu? za hlu?n?ho rachotu vypustil sv? v?try, tu dal se do pt??e a jedin? modlitbou se upokojil.
      Tac? lid? se ve?ejn? rozho??uj?, ale s neoby?ejnou z?libou chod? po ve?ejn?ch z?chodk?ch p?e??st si neslu?n? n?pisy na st?n?ch.
      U??vaje ve sv? knize n?kolika siln?ch v?raz?, konstatoval jsem letmo, jak se skute?n? mluv?.
      Od hostinsk?ho Palivce nem??eme ??dati, aby mluvil tak jemn? jako p? Laudov?, dr. Guth, p? Olga Fastrov? a cel? ?ada jin?ch, kte?? by nejrad?ji ud?lali z cel? ?eskoslovensk? republiky velk? sal?n s parketami, kde by se chodilo ve frac?ch, v rukavi?k?ch a mluvilo vybran? a p?stoval jemn? mrav sal?nn?, pod jeho? rou?kou pr?v? sal?nn? lvi odd?vaj? se nejhor??m ne?estem a v?st?ednostem.
      P?i t?to p??le?itosti upozor?uji, ?e hostinsk? Palivec je na?ivu. P?e?kal v?lku, kterou prosed?l v ?al??i, a z?stal st?le t?m?, jako kdy? m?l tu af?ru s obrazem c?sa?e Franti?ka Josefa.
      P?i?el mne t?? nav?t?vit, kdy? ?etl, ?e je v knize, a skoupil p?es dvacet se?it? prv?ho ??sla, kter? rozdal sv?m zn?m?m, a p?isp?l tak k roz???en? knihy.
      M?l up??mnou radost z toho, ?e jsem o n?m psal a vyl??il ho jako zn?m?ho spros??ka.
      "Mne u? nikdo nep?ed?l?," ?ekl ke mn?, "j? jsem po cel? ?ivot mluvil sprost?, jak jsem si to myslel, a budu tak mluvit d?l. Nevezmu si kv?li n?jak? takov? kr?v? ubrousek na hubu. J? j sem dnes slavnej."
      Jeho sebev?dom? opravdu stouplo. Jeho sl?va je zalo?ena na n?kolika siln?ch v?razech. Jemu to sta?? ku spokojenosti, a kdybych byl cht?l snad upozornit ho, reprodukuje jeho hovor v?rn? a p?esn?, jak jsem popsal, ?e tak nem? mluvit, co? ov?em nebylo m?m ?myslem, rozhodn? bych urazil toho dobr?ho ?lov?ka.
      Nehledan?mi v?razy, prost? a poctiv? vyj?d?il odpor ?esk?ho ?lov?ka proti byzantismu a s?m ani o tom nev?d?l. To bylo v krvi, ta ne?cta k c?sa?i a slu?n?m v?raz?m.
      Otto. Katz je t?? na?ivu. Jest to skute?n? figurka poln?ho kur?ta. Hodil to v?echno po p?evrat? na h?eb?k, vystoupil z c?rkve, d?l? dnes prokuristu v jedn? tov?rn? na bronz a barviva v severn?ch ?ech?ch.
      Psal mn? dlouh? dopis, ve kter?m vyhro?uje, ?e si to se mnou spo??d?. Jist? n?meck? list p?inesl toti? p?eklad jedn? kapitoly, kde je vyl??en, jak skute?n? vypadal. Nav?t?vil jsem ho tedy a dopadlo to s n?m velice dob?e. Ve dv? hodiny v noci nemohl st?t na nohou, ale k?zal a ??kal: "J? jsem Otto Katz, poln? kur?t, vy gypsov? hlavy."
      Lid? typu nebo?t?ka Bretschneidra, st?tn?ho detektiva star?ho Rakouska, potlouk? se i dnes velice mnoho v republice. Neoby?ejn? se zaj?maj? o to, co kdo mluv?.
      Nev?m, poda??-li se mn? vystihnout touto knihou, co jsem cht?l. Ji? okolnost, ?e sly?el jsem jednoho ?lov?ka nad?vat druh?mu: "Ty jsi blbej jako ?vejk," pr?v? tomu nenasv?d?uje. Stane-li se v?ak slovo ?vejk novou nad?vkou v kv?tnat?m v?nci sp?l?n?, mus?m se spokojit t?mto obohacen?m ?esk?ho jazyka.
       Jaroslav Ha?ek