Osudy dobr?ho voj?ka ?vejka za sv?tov? v?lky

      Z?stal jen pr?vod?? vlaku se ?vejkem a ?elezni?n?m z??zencem. Pr?vod?? vlaku vyt?hl z?pisn? kn??ku a sestavoval relaci o cel?m p??pad?. ?elezni?n? z??zenec nevra?iv? se d?val na ?vejka, kter? se klidn? ot?zal: "Jste ji? dlouho u dr?hy?"
      Pon?vad? ?elezni?n? z??zenec neodpov?dal, prohl?sil ?vejk, ?e znal n?jak?ho Ml??ka Franti?ka z Uh?in?vse u Prahy, kter? tak? jednou zat?hl za takovou popla?nou brzdu a tak se lekl, ?e ztratil na ?trn?ct dn? ?e? a nabyl ji op?t, kdy? p?i?el k Va?kovi zahradn?kovi do Hostiva?e na n?v?t?vu a popral se tam a voni vo n?ho p?erazili bejkovec. "To se stalo," dodal ?vejk, "v roce 1912 v kv?tnu."
      ?elezni?n? z??zenec otev?el si dve?e klozetu a zamkl se v n?m.
      Z?stal pr?vod?? se ?vejkem a m?mil na n?m dvacet korun pokuty, zd?raz?uje, ?e ho mus? v opa?n?m p??pad? p?edv?st v T?bo?e k p?ednostovi stanice.
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, "j? r?d mluv?m se vzd?lanejma lidma a m? to bude moc t??it, kdy? uvid?m toho t?borsk?ho p?ednostu stanice."
      ?vejk vyt?hl z bl?zy d?mku, zap?lil si, a vypou?t?je ostr? d?m vojensk?ho tab?ku, pokra?oval: "P?ed l?ty byl ve Svitav? p?ednostou stanice pan Wagner. Ten byl ras na sv? pod??zen? a tejral je, kde moh, a nejv?c si zalez na n?jak?ho vejhybk??e Jungwirta, a? ten chud?k se ze zoufalstv? ?el utopit do ?eky. Ne? to ale ud?lal, napsal psan? p?ednostovi stanice, ?e ho bude v noci stra?it. A j? v?m nel?u. Proved to. Sed? v noci mile] pan p?ednosta u telegrafn?ho apar?tu, ozvou se zvonky a p?ednosta p?ijme telegram: ,Jak se m??, pacholku? Jungwirt.` Celej t?den to trvalo a p?ednosta po?al pos?lat po v?ech, trat?ch takov?hle slu?ebn? telegramy jako odpov?? tomu stra?idlu: ,Odpus? mn? to, Jungwirte: A v noci nato vyklap? mu apar?t takovouhle odpov??: ,Ob?? se na semaforu u mostu. Jungwirt.` A pan p?ednosta ho poslech. Potom kv?li tomu zav?eli telegrafistu ze stanice p?ed Svitavou. Vid?te, ?e jsou v?ci mezi nebem a zem?, vo kter?ch nem?me ani pon?t?."
      Vlak vjel do t?borsk?ho n?dra?? a ?vejk, ne? v pr?vodu pr?vod??ho vy?el z vlaku, ohl?sil, jak se pat??, nadporu??kovi Luk??ovi: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e mne vedou k panu p?ednostovi stanice."
      Nadporu??k Luk?? neodpov?d?l. Zmocnila se ho ?pln? apatie ke v?emu. Problesklo mu hlavou, ?e je nejlep?? vyka?lat se na v?echno. Stejn? na ?vejka jako na holohlav?ho gener?lmajora naproti. Sed?t klidn?, vystoupit v Bud?jovic?ch z vlaku, ohl?sit se v kas?rn?ch a ject na frontu s n?jakou mar?ovou rotou. Na front? se d?t p??padn? zab?t a zbavit se toho mizern?ho sv?ta, po kter?m se potlouk? takov? potvora, jako je ?vejk.
      Kdy? se vlak hnul, vyhl?dl nadporu??k Luk?? z okna a vid?l na per?n? st?t ?vejka, zabran?ho ve v??n? rozhovor s p?ednostou stanice. ?vejk byl obklopen z?stupem lidu, mezi kter?m bylo vid?t t?? n?kolik ?elezni?n?ch uniforem.
      Nadporu??k Luk?? si povzdechl. Nebyl to povzdech l?tosti. Bylo mu lehce u srdce, ?e ?vejk z?stal na per?n?. Dokonce i ten ple?at? gener?lmajor nezd?l se mu b?t takovou protivnou obludou.
      -
      Vlak ji? d?vno sup?l k ?esk?m Bud?jovic?m, ale na per?n? n?dra?? lid? kolem ?vejka neub?valo.
      ?vejk mluvil o sv? nevin? a p?esv?d?il z?stup tak, ?e se vyj?d?ila jedna pan?: "Zas tady jednoho voj??ka sek?rujou."
      Z?stup p?ijal toto m?n?n? a jeden p?n obr?til se na p?ednostu stanice s prohl??en?m, ?e zaplat? za ?vejka dvacet korun pokuty. Je p?esv?d?en, ?e ten voj?k to neud?lal.
      "Pod?vejte se na n?ho," odvozoval z nejnevinn?j??ho v?razu na tv??i ?vejka, kter? obraceje se k z?stupu pron??el: "J? jsem, lidi?ky, nevinnej."
      Potom se objevil ?etnick? str??mistr a vyvedl ze z?stupu jednoho ob?ana, zatkl ho a odv?d?l se slovy: "To si zodpov?te, j? v?m uk??u pobu?ovat lidi, ?e kdy? se takhle jedn? s voj?ky, ?e nikdo nem??e od nich ??dat, aby to Rakousko vyhr?lo."
      Ne??astn? ob?an nevzmohl se na nic jin?ho ne? na up??mn? tvrzen?, ?e je p?ece ?eznick? mistr od Star? br?ny a ?e to tak nemyslel.
      Mezit?m dobry mu? v???c? v nevinnost ?vejkovu zaplatil za n?ho v kancel??i pokutu a odvedl si ?vejka do restaurace t?et? t??dy, kde ho pohostil pivem, a zjistiv, ?e v?echny pr?kazy i vojensk? l?stek na dr?hu nal?zaj? se u nadporu??ka Luk??e, velkomysln? dal mu p?tku na l?stek i na dal?? ?tratu.
      Kdy? odch?zel, ?ekl d?v?rn? k ?vejkovi: "Tak voj??ku, jak v?m pov?d?m, jestli budete v Rusku v zajet?, tak pozdravujte ode mne sl?dka Zemana v Zdolbunov?. M?te to p?ece napsan?, jak se jmenuji. Jen bu?te chytr?, abyste dlouho nebyl na front?."
      "Vo to nem?jte ??dnej strach," ?ekl ?vejk, "je to v?dycky zaj?mav?, uvid?t n?jak? ciz? krajiny zadarmo."
      ?vejk z?stal s?m sed?t za stolem, a zat?mco prop?jel ti?e p?tku od ?lechetn?ho dobrodince, sd?lovali si lid? na per?n?, kte?? nebyli p?i rozmluv? ?vejkov? s p?ednostou stanice a vid?li jenom zd?li z?stup lidu, ?e tam chytli n?jak?ho ?pi?na, kter? fotografoval n?dra??, co? v?ak vyvracela jedna pan? tvrzen?m, ?e se o ??dn?ho ?pi?na nejedn?, ?e v?ak sly?ela, jak jeden dragoun posekal d?stojn?ka u z?chodu pro d?my, pon?vad? ten d?stojn?k tam lezl za jeho milou, kter? vyprov?zela toho dragouna.
      T?mto dobrodru?n?m kombinac?m, charakterizuj?c?m nervozitu v?le?n? doby, u?inilo p??tr? ?etnictvo, kter? vykl?zelo per?n. A ?vejk d?l ti?e pil, vzpom?naje n??n? na sv?ho nadporu??ka. Co ten asi bude d?lat, a? p?ijede do ?esk?ch Bud?jovic a v cel?m vlaku nenajde sv?ho sluhu.
      P?ed p??jezdem osobn?ho vlaku naplnila se restaurace t?et? t??du voj?kv i civilisty. P?evl?dali voj?ci od r?zn?ch regiment?, formac? a nejr?zn?j?? n?rodnosti, kter? vich?ice v?le?n? zav?la do t?borsk?ch lazaret?, kte?? nyn? odj??d?li znova do pole pro nov? zran?n?, zmrza?en?, bolesti a jeli si vyslou?it nad sv?mi hroby prost? d?ev?n? k???, na kter?m je?t? po letech na smutn?ch pl?n?ch v?chodn? Hali?e bude se ve v?tru a de?ti t?epetat vybledl? rakousk? vojensk? ?epice se zrezav?l?m frant?kem, na kter? ?as od ?asu si usedne smutn? zest?rl? krkavec, vzpom?naj?c? na tu?n? hody p?ed lety, kdy b?val tu pro n?ho nekone?n? prost?en? st?l lidsk?ch chutn?ch mrtvol a ko?sk?ch zdechlin, kdy pr?v? pod takovou ?epic?, na kter? sed?, bylo to nejchutn?j?? sousto - lidsk? o?i.
      Jeden z t?ch kandid?t? utrpen?, propu?t?n? po operaci z vojensk?ho lazaretu, v zamazan? uniform? se stopami krve a bl?ta, p?isedl k ?vejkovi. Byl tak n?jak zakrsl?, vyhubl?, smutn?. Polo?il ?i na st?l mal? bal??ek, vyt?hl rozbitou tobolku a p?epo??t?val si pen?ze.
      Potom se pod?val na ?vejka a ot?zal se: "Magyarul?"
      "J? jsem, kamar?de, ?ech," odpov?d?l ?vejk, "nechce? se nap?t?"
      "Nem tudom, bar?tom."
      "To nevad?, kamar?de," pob?zel ?vejk, p?istavuje svou plnou sklenici p?ed smutn?ho voj?ka, "jen se po??dn? napij."
      Pochopil, napil se, pod?koval: "K?sz?n?m szivesen," a d?l prohl??el obsah sv? tobolky a nakonec vzdychl.
      ?vejk pochopil, ?e by si ten Ma?ar dal r?d pivo, a ?e nem? dost pen?z, proto mu poru?il jedno p?in?st, na?e? Ma?ar op?t pod?koval a jal se vykl?dat n?co ?vejkovi pomoc? posu?k?, ukazuje na svou prost?elenou ruku, p?i?em? promluvil mezin?rodn?m jazykem: "Pif, paf, puc!"
      ?vejk soustrastn? k?val hlavou a zakrsl? rekonvalescent sd?lil je?t? ?vejkovi, nakl?n?je levici na p?l metru od zem? a pozdvihuje potom t?i prsty, ?e m? t?i mal? d?ti.
      "Nincs ham, nincs ham," pokra?oval, cht?je ??ct, ?e nemaj? doma co j?st, a ut?el si o?i, ze kter?ch vytryskly slzy, ?pinav?m ruk?vem sv?ho vojensk?ho pl??t?, ve kter?m bylo vid?t d?ru od kulky, kter? vl?tla mu do t?la pro uhersk?ho kr?le.
      Nebylo to nic podivn?ho, ?e p?i takov? z?bav? pomalu ?vejkovi nezb?valo nic z on? p?tky a ?e se pomalu, ale jist? od?ez?val od ?esk?ch Bud?jovic, ztr?ceje ka?dou sklenic? piva, kter?mi hostil sebe i ma?arsk?ho rekonvalescenta, mo?nost koupit si vojensk? l?stek.
      Op?t projel stanic? jeden vlak do Bud?jovic a ?vejk st?le sed?l u stolu a poslouchal, jak Ma?ar opakuje sv?: "Pif, paf, puc! H?rom gyermek, nipcs ham, ?ljen!"
      To posledn? ??kal, kdy? si s n?m Pukal.
      "Jen pij, kluku ma?arsk?," odpov?dal. ?vejk, "chlastej, vy byste n?s tak nehostili..."
      Od vedlej??ho stolu ?ekl n?jak? voj?k, ?e kdy? p?ijeli do Segedina s 28. regimentem, ?e na n? Ma?a?i ukazovali ruce do v??ky.
      Byla to svat? pravda, ale tenhle voj?k se t?m patrn? c?til ura?en, co potom bylo zjevem oby?ejn?m u v?ech ?esk?ch voj?k? a co nakonec d?lali Ma?a?i sami, kdy? u? se jim p?estala l?bit rva?ka v z?jmu uhersk?ho kr?le.
      Pak si ten voj?k t?? p?isedl a vypr?v?l, jak to nahnuli v Segedin? Ma?ar?m a jak je vyml?tili z n?kolika hospod. P?itom s uznalost? pochv?lil, ?e se Ma?a?i um? tak? pr?t a ?e dostal jednu r?nu no?em do zad, tak?e ho museli poslati do t?lu se l??it. Te? ale, a? se vr?t?, ?e ho d? hejtman od jeho batali?nu patrn? zav??t, pon?vad? u? nem?l ?as tu r?nu tomu Ma?arovi oplatit, jak se du?i a pat??, aby ten taky z toho n?co m?l a byla zachr?n?na ?est cel?ho regimentu.
      "Ihre Dokumentem va?i tok?ment?" tak p?kn? za?al na ?vejka velitel vojensk? kontroly, ?ikovatel, prov?zen? ?ty?mi voj?ky s bajonety, "j? fid?t, ??det, nicht fahren, ??det, pit, furt pit, bur?!"
      "Nem?m, mil??ku," odpov?d?l ?vejk, "pan obrlajtnant Luk??, regiment No 91, je vzal s sebou a j? z?stal zde na n?dra??."
      "Was ist das Wort milatschek?" obr?til se ?ikovatel k jednomu ze sv?ch voj?k?, star?mu landver?kovi, kter? podle v?eho d?lal sv?mu ?ikovateli v?echno naschv?l, pon?vad? ?ekl klidn?:
      "Mil??ek, das ist wie Herr Feldwebel." ?ikovatel pokra?oval d?l v rozmluv? se ?vejkem:
      "Tok?ment ka?t? foj?k, pes tok?ment ??v?it auf Bahnhofsmilit?rkommando, den lausigen Bursch, wie einen tollen Hund."
      ?vejka odv?d?li na vojensk? n?dra?n? velitelstv?, kde na str??nici sed?lo mu?stvo, stejn? vypadaj?c? jako ten star? landver?k, kter? tak p?kn? znal p?ekl?dat slovo "mil??ek" do n?m?iny sv?mu p?irozen?mu nep??teli, ?ikovatelsk? vrchnosti.
      Str??nice byla vyzdobena litografiemi, kter? v t? dob? dalo rozes?lat ministerstvo vojenstv? po v?ech kancel???ch, kter?mi proch?zeli voj?ci, stejn? jako do ?kol i do kas?ren.
      Dobr?ho voj?ka ?vejka uv?tal obraz zn?zor?uj?c? dle n?pisu, jak ?eta? Franti?ek Hammel a des?tn?ci Paulhart a Bachmayer od c. k. 21, st?eleck?ho pluku povzbuzuj? mu?stvo k vytrv?n?. Na druh? stran? visel obraz s nadpisem: "?eta? Jan Danko od 5. pluku honv?dsk?ch husar? vyp?tr? stanovi?t? nep??telsk? baterie."
      Po prav? stran? n??e visel plak?t "Vz?cn? vzory zmu?ilosti".
      Takov?mi plak?ty, jejich? text, s vymy?len?mi vz?cn?mi vzory, v kancel???ch ministerstva vojenstv? skl?dali r?zn? ti n?me?t? ?urnalist? povolan? na vojnu, cht?lo to star? pitom? Rakousko nadchnout voj?ky, kte?? to nikdy ne?tli, a kdy? jim takov? vz?cn? vzory zmu?ilosti pos?lali na frontu bro?ovan? v kn??k?ch, balili si do toho cigarety z tab?ku do d?mky nebo upot?ebili to je?t? vhodn?ji, aby to odpov?dalo cen? i duchu sepsan?ch vz?cn?ch vzor? odvahy.
      Zat?mco ?ikovatel ?el sh?n?t n?jak?ho d?stojn?ka, ?vejk si p?e?etl na plak?tu:
       VOZATAJEC JOSEF BONG
      Voj?ci zdravotn?ho sboru dopravovali t??ce ran?n? k voz?m, p?ipraven?m v kryt? ??labin?. Jakmile byl pln?, odjelo se s n?m na obvazi?t?. Rusov?, vyp?trav?e tyto vozy, po?ali je obst?elovati gran?ty. K?? vozatajce Josefa Bonga od c. a k. 3. vozatajsk? ?vadrony byl usmrcen st?epinou gran?tu. Bong b?doval: "Uboh? m?j b?lou?i, je veta po tob?!" Vtom s?m zasa?en byl kusem gran?tu. P?esto vyp??hnul sv?ho kon? a odt?hl trojsp?e?? za bezpe?n? ?kryt. Nato se vr?til pro postroj sv?ho usmrcen?ho kon?. Rusov? st??leli st?le. "Jen si st??lejte, zpropaden? zu?ivci, j? postroj tady nenech?m!" a sn?mal d?l postroj s kon?, bru?e si ona slova. Kone?n? byl hotov a vl??el se s postrojem zp?t k vozu. Zde mu bylo vyslechnouti hromobit? od zdravotn?ch voj?n? pro jeho dlouhou nep??tomnost. "Necht?l jsem tam nechat postroj, je skoro nov?. Bylo by ho ?koda, pomyslil jsem si. Nem?me nazbyt takov?ch v?c?," omlouval se state?n? voj?n, odj??d?je k obvazi?ti, kde se teprve hl?sil jako ran?n?. Jeho rytmistr ozdobil pozd?ji prsa jeho st??brnou medali? za state?nost.
      Kdy? ?vejk do?etl a ?ikovatel se je?t? nevracel, ?ekl k landver?k?m na str??nici: "Tohle je moc kr?snej p??klad zmu?ilosti. Takhle budou u n?s v arm?d? sam? nov? postroje na kon?, ale kdy? jsem byl v Praze, tak jsem ?et v Pra?skejch ??edn?ch listech je?t? hez?? p??pad vo n?jak?m jednoro?n?m dobrovoln?kovi dr. Josefu Vojnov?. Ten byl v Hali?i u 7. praporu poln?ch myslivc?, a kdy? to p?i?lo na bod?ky, tak dostal kulku do hlavy, a kdy? ho vodn??eli na obvazi?t?, tak na n? za?val, ?e kv?li takov?mu ?r?mu se nenech? obv?zat. A zas cht?l hned se svou ?etou forykovat, ale gran?t mu usekl kotn?k. Zas ho cht?li vodn??et, ale von se po?al belhat vo holi k bitevn? ???e a hol? se br?nil proti nep??teli, a p?il?t novej gran?t a utrh mu tu ruku, ve kterej dr?el h?l. Von si tu h?l p?endal do druh? ruky, za?val, ?e jim to nevodpust?, a b?hv? jak by to s n?m dopadlo, kdyby ho byl ?rapnel za chvilku definitivn? nezamordoval. Mo?n?, ?e kdyby ho nakonec p?ece jen nevodd?lali, ?e by byl taky dostal st??brnou medalii za state?nost. Kdy? mu to urazilo hlavu, tak, jak se kut?lela, je?t? vyk?ikla: ,V?dy povinnosti v?rn? sp?ch, byt v?kol vanul smrti dech.`"
      "To toho v t?ch novin?ch nap??ou," ?ekl jeden z mu?stva, "ale takovej redaktor byl by za hodinu z toho tumpachovej."
      Landver?k si odplivl: "U n?s v ??slavi byl jeden redaktor z V?dn?, N?mec. Slou?il jako f?nrich. S n?mi necht?l ?esky ani mluvit, ale kdy? ho p?id?lili k mar?ce, kde byli sam? ?e?i, hned um?l ?esky."
      Ve dve??ch se objevil ?ikovatel, tv??il se zlostn? a spustil:
      "Wenn man b?t drei Minuten weg, da h?rt man nichts anderes als cesky, Cesi."
      Vych?zeje ven, patrn? do restaurace, ?ekl kapr?lovi landver?kovi, ukazuje na ?vejka, aby toho lumpa v?iv?ho hned zavedl k poru??kovi, a? ten p?ijde.
      "To se zas pan lajtnant bav? s telegrafistkou na stanici," ?ekl po jeho odchodu des?tn?k, "leze za n? u? p?es ?trn?ct dn? a je v?dy n?ramn? vzteklej, kdy? p?ijde z telegrafn?ho ??adu, a ??k? o n?: ,Das ist aber eine Hure, sie will nicht mit mir schlafen.`"
      I tentokr?t byl v takov? vztekl? n?lad?, pon?vad? kdy? za chv?li p?i?el, bylo sly?et, ?e bouch? n?jak?mi knihami po stole.
      "Nic platn?, hochu, k n?mu mus??," promluvil soustrastn? des?tn?k na ?vejka, "jeho rukama u? pro?lo lid?, sta?? i mlad? voj?ci."
      A ji? vedl ?vejka do kancel??e, kde za stolem s rozh?zen?mi pap?ry sed?l mlad? poru??k, tv???c? se nesm?rn? zu?iv?.
      Kdy? uvid?l ?vejka s des?tn?kem, velmi mnohoslibn? pronesl: "Aha!" Na?e? zn?l raport des?tn?ka: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e ten mu? byl nalezen na n?dra?? bez dokument?."
      Poru??k k?vl hlavou, jako by cht?l se vyj?d?it, ?e to ji? p?edpokl?dal p?ed l?ty, ?e opravdu v tento den a v tuto hodinu najdou na n?dra?? ?vejka bez dokument?, nebo? kdo se v t? chv?li pod?val na ?vejka, musel m?t takov? dojem, ?e to v?bec nen? mo?n?, aby mu? s takovou tv??nost? a postavou mohl m?t n?jak? dokumenty u sebe. ?vejk v tom okam?iku vyhl??el, jako by spadl z nebe z n?jak? jin? planety a nyn? hled? s naivn?m ?divem na nov? sv?t, kde od n?ho ??daj? takovou nezn?mou dosud pro n?ho pitomost, jako jsou n?jak? dokumenty.
      Poru??k chv?li uva?oval, d?vaje se na ?vejka, co mu m? ??ct a na co se ho m? ot?zat.
      Kone?n? se optal: "Co jste d?lal na n?dra???" "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jsem ?ekal na vlak do ?esk?ch Bud?jovic, abych mohl se dostat k sv?mu 91. regimentu, kde jsem bur?em u pana obrlajtnanta Luk??e, kter?ho jsem byl nucen opustit, jsa p?edvedenej kv?li pokut? k p?ednostovi stanice, pon?vad? jsem byl podez?elej, ?e jsem zastavil rychl?k, ve kter?m jsme jeli, pomoc? vochrannej a popla?nej brzdy."
      "Z toho jsem bl?zen," rozk?ikl se poru??k, "?ekn?te mn? to n?jak souvisle, kr?tce a ne?va?te n?jak? voloviny."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e ji? vod t? chv?le, jak jsme sedali s panem obrlajtnantem Luk??em do toho rychl?ku, kterej n?s m?l odv?zt a dopravit co nejrychleji k na?emu 91. c. k. p???mu regimentu, ?e jsme m?li sm?lu.'Nap?ed se n?m ztratil kufr, potom zas, aby se to nepletlo, n?jakej p?n gener?lmajor, ?pln? ple?atej..."
      "Himlhergot," vzdychl poru??k.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e vono je t?eba, aby to lezlo ze m? jako z chlupat? deky, aby byl p?ehled vo cel? ud?losti, jak to v?dycky ??kal nebo?t?k ?vec Petrl?k, kdy? porou?el sv?mu klukovi, ne? ho za?al ?ezat ?emenem, aby si svl?kl kalhoty."
      A zat?mco poru??k sup?l, pokra?oval ?vejk d?l: "Tak jsem se n?jak nezal?bil tomu panu ple?at?mu gener?lmajorovi a byl jsem posl?n ven na chodbu panem obrlajtnantem Luk??em, u kter?ho jsem bur?em. Na chodb? potom byl jsem obvin?nej, ?e jsem ud?lal to, jak u? jsem v?m ??kal. Ne? se ta v?c vy??dila, tak jsem z?stal na per?n? s?m. Vlak byl pry?, pan obrlajtnant i s kufry, ? se v?emi sv?ma, m?ma dokumenty taky pry?, a j? tu z?stal civ?t jako sirotek bez dokument?."
      ?vejk pod?val se tak dojemn? n??n? na poru??ka, ?e tomu bylo te? ?pln? jasn?, ?e je plnou pravdou, co zde sly?? od toho chlapa, d?laj?c?ho takov? dojem pitomce od narozen?.
      Poru??k vyjmenoval nyn? ?vejkovi v?echny vlaky, kter? po rychl?ku odjely do Bud?jovic, a polo?il mu ot?zku, pro? zme?kal ty vlaky.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, dobromysln? se usm?vaje, "?e mne, mezit?mco jsem ?ekal na ten nejbli??? vlak, stihla ta nehoda, ?e jsem pil za stolem jedno piva za druh?m." "Takov?ho vola jsem nevid?l," pomyslil si poru??k, "p?izn? se ke v?emu. Kolik u? jsem jich tady m?l, a ka?d? zap?ral, a tenhle si klidn? ?ekne: ,Zme?kal jsem v?echny vlaky, pon?vad? jsem pil jedno pivo za druh?m." Tyto ?vahy shrnul v jednu v?tu, s kterou se obr?til k ?vejkovi: "Vy jste, chlape, degenerovanej. V?te, co je to, kdy? se o n?kom ?ekne, ?e je degenerovan??"
      "U n?s na rohu Boji?t? a Kate?insk? ulice, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, byl taky jeden degenerovanej ?lov?k. Jeho otec byl jeden polskej hrab? a matka byla porodn? b?bou. Von met ulice a jinak si po ko?aln?ch nenechal ??kat ne? pane hrab?."
      Poru??k uznal za dobr? n?jak?m zp?sobem u? to v?echno ukon?it, proto ?ekl d?razn?: "Tak v?m ??k?m, vy hlup?ku, paznehte, ?e p?jdete k pokladn?, koup?te si l?stek a pojedete do Bud?jovic. Jestli v?s je?t? tady uvid?m, tak s v?mi zato??m jako s dezert?rem. Abtreten!"
      Pon?vad? se ?vejk neh?bal a st?le dr?el ruku na ?t?tku ?epice, poru??k za?val: "Marsch hinaus, nesly?el jste abtreten? Korpor?l Pal?nek, vezm?te toho chlapa blb?ho ke kase a kupte mu l?stek do ?esk?ch Bud?jovic!"
      Des?tn?k Pal?nek se za chv?li objevil op?t v kancel??i. Pootev?en?mi dve?mi nakukovala za Pal?nkem dobromysln? tv?? ?vejkova.
      "Co zas je?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," tajemn? za?eptal des?tn?k Pal?nek, "von nem? pen?ze na dr?hu a j? taky ne. Zadarmo ho necht?j? vozit, pon?vad? nem? jako ty vojensk? dokumenty, ?e jede k pluku."
      Poru??k dlouho nedal na sebe ?ekat se ?alomounsk?m roz?e?en?m trudn? ot?zky.
      "Tak a? jde p??ky," rozhodl, "a? ho zav?ou u pluku, ?e se opozdil; kdo se s n?m tady bude tahat."
      "Nic platno, kamar?de," ?ekl des?tn?k Pal?nek k ?vejkovi, kdy? vy?el z kancel??e, "mus?? j?t, holenku, p??ky do Bud?jovic. M?me tam na vachcim?e veku komis?rku, tak ti ji d?me na cestu."
      A za p?l hodiny, kdy? ?vejka napojili je?t? ?ernou k?vou a dali mu krom? komis?rku bal??ek vojensk?ho tab?ku na cestu k regimentu, vy?el ?vejk z T?bora za tmav? noci, kterou zn?l jeho zp?v. Zp?val si starou vojenskou p?se?:
       Kdy? jsme t?hli k Jarom??i,
       a? si n?m to kdo chce v???...
      A ?ertv? jak se to stalo, ?e dobr? voj?k ?vejk m?sto na jih k Bud?jovic?m ?el po??d rovn? na z?pad.
      ?el sn?hy silnice, ve mraze, zahalen v sv?j vojensk? pl???, jako posledn? z gardy Napoleonovy vracej?c? se z v?pravy na Moskvu, s t?m toliko rozd?lem, ?e si zp?val vesele:
       J? jsem si vy?el na ?pac?r
       do h?je zelen?ho.
      A v zasn??en?ch les?ch v no?n?m tichu hu?elo to ozv?nou, a? se po vesnic?ch roz?t?kali psi.
      Kdy? ho zp?v omrzel, sedl si ?vejk na hrom?dku ?t?rku, zap?lil si d?mku a odpo?inuv si ?el d?l, vst??c nov?m dobrodru?stv?m, bud?jovick? anabazi.

2. kapitola

?vejkova bud?jovick? anabaze

      Starov?k? v?le?n?k Xenof?n pro?el celou Malou Asii a byl b?hv?kde bez mapy. Sta?? G?tov? d?lali sv? v?pravy tak? bez topografick? znalosti. Ma??rovat po??d kup?edu, tomu se ??k? anabaze. Prod?rat se nezn?m?mi krajinami. B?t obkl??en?m nep??teli, kte?? ??haj? na nejbli??? p??le?itost, aby ti zakroutili krk. Kdy? m? n?kdo dobrou hlavu, jako ji m?l Xenof?n nebo v?ichni ti loupe?n? kmenov?, kte?? p?i?li do Evropy a? b?hv?odkud od Kaspick?ho nebo Azovsk?ho mo?e, d?l? prav? divy na pochodu.
      Tam n?kde na severu u Galsk?ho mo?e, kam a? se tak? dostaly ??msk? legie Caesarovy bez mapy, ?ekly si jednou, ?e se zas vr?t? a poma??rujou jinou cestou, aby je?t? v?c toho u?ily, do ??ma. A dostaly se tam tak?. Od t? doby se ??k? patrn?, ?e v?echny cesty vedou do ??ma.
      Stejn? vedou tak? v?echny cesty do ?esk?ch Bud?jovic. O ?em? byl plnou m?rou p?esv?d?en dobr? voj?k ?vejk, kdy? m?sto bud?jovick?ho kraje uvid?l vesnice milevsk?ho:
      ?el v?ak nep?etr?it? d?l, nebo? ??dn?mu dobr?mu voj?kovi nem??e vadit takov? Milevsko, aby p?ece jednou nedo?el do ?esk?ch Bud?jovic.
      A tak ?vejk se objevil na z?pad od Milevska v Kv?tov?, kdy? ji? vyst??dal v?echny vojensk? p?sn?, kter? znal o ma??rov?n? voj?k?, tak?e byl nucen za??t znova p?ed Kv?tovem s p?sn?:
       Kdy? jsme ma??rovali,
       v?echny holky plakaly...
      N?jak? star? babi?ka, kter? vracela se z kostela, zavedla na cest? od Kv?tova do Vr??e, co? je neust?le z?padn?m sm?rem, ?e? se ?vejkem k?es?ansk?m pozdravem: "Dobr? poledne, voj??ku, kampak m?te nam???no?"
      "Ale jdu v?m, mati?ko, do Bud?jovic k regimentu," odpov?d?l ?vejk, "do tej v?lky."
      "Ale to jdou ?patn?, voj??ku," ulekan? ?ekla babi?ka, "to tam nikdy nep?ijdou t?mhle sm?rem p?es Vr??, kdyby ?li po??d rovn?, tak p?ijdou na Klatovy."
      "J? mysl?m," ?ekl ?vejk odevzdan?, "?e se ? z Klatov ?lov?k dostane do Bud?jovic. Je to pravda p?kn? proch?zka, kdy? ?lov?k sp?ch? k sv?mu regimentu, aby nem?l je?t? ke v?emu za tu svou dobrou v?li bejt v?as na m?st? n?jak? nep??jemnosti."
      "U n?s byl taky jeden takovej nezbeda. Ten m?l ject do Plzn? k landv?r, n?jakej Ton??ek Ma?k?," povzdechla si babi?ka, "von je vod moj? nete?e p?ibuznej, a vodjel. A za tejden u? ho hledali ?etn?ci, ?e nep?ijel ku sv?mu regimentu. A je?t? za tejden se vobjevil u n?s v civilu, ?e prej je pu?t?nej dom? na url?b. Tak ?el starosta na ?etnictvo, a von? ho z toho url?bu vyzdvihli. U? psal z fronty, ?e je ran?nej, ?e m? nohu pry?."
      Babi?ka zad?vala se na ?vejka soustrastn?: "Tamhle, voj??ku, v tom lesej?ku po?kaj?, j? jim vod n?s p?inesu bramb?rku, vona v?s zah?eje. Je t? chalupa na?e vodtu? vid?t, pr?v? za lesej?kem trochu vpravo. P?es tu na?i vesnici Vr?? nem??ou j?t, tam jsou ?etn?ci jako vost???i. Daj? se potom z lesej?ka na Mal??n. Vodtamtu? se vyhnou, voj??ku, ???ovej. Tam jsou ?etn?ci rasi a chytaj? dezent?ry. Jdou p??mo p?es les na Sedlec u Hora??ovic. Tam je moc hodnej ?etn?k, ten propust? ka?d?ho p?es vesnici. Maj? s sebou n?jak? pap?ry?
      "Nem?m, mati?ko!"
      "Tak ani tam nechod?j?, jdou rad?ji na Radomy?l, ale hled?j? tam p?ij?t kve?eru, to jsou v?ichni ?etn?ci v hospod?. Tam najdou v Dolej?? ulici za Flori?nkem takovej domek, dole mod?e nat?enej, a ptaj? se tam na pant?tu Melich?rka. To je m?j bratr. ?e ho pozdravuju, a von j?m u? uk??e, kudy se jde na ty Bud?jovice."
      V les?ku ?ekal ?vejk na babi?ku p?es p?l hodiny, a kdy? se zah??l bramborovou pol?vkou, kterou mu p?inesla chud?k star? v hrnci ov?zan?m pol?t??em, aby nevystydla, vyt?hla ze ??tku kraj?c chleba a kus ?peku, zastr?ila to v?echno ?vejkovi do kapes, pok?i?ovala ho a ?ekla, ?e m? tam dva vnuky.
      Nato je?t? d?kladn? mu opakovala, p?es kter? vesnice m? j?t, kter?m se m? vyhnout. Nakonec vyt?hla z kaps??e u jupky korunu, aby si koupil v Mal??n? ko?alku na cestu, pon?vad? do Radomy?le je dlouh? mile.
      Od ???ov? ?el ?vejk dle rady babi?ky na Radomy?l na v?chod a pomyslil si, ?e se mus? dostat do t?ch Bud?jovic z ka?d? sv?tov? strany, a? je to jak?koliv.
      Z Mal??na ?el s n?m star? harmonik??, kter?ho na?el tam ?vejk v hospod?, kdy? si kupoval ko?alku na tu dlouhou m?li k Radomy?li.
      Harmonik?? pova?oval ?vejka za dezert?ra a radil mu, aby ?el s n?m do Hora??ovic, ?e tam m? provdanou dceru, jej?? mu? je taky dezert?r. Harmonik?? v Mal??n? o?ividn? p?ebral.
      "M? sv?ho mu?e u? dva m?s?ce schovan?ho v chl?v?," p?emlouval ?vejka, "tak tebe tam taky schov? a vy tam budete a? do konce v?lky. A kdy? ta.m budete dva, tak v?m nebude smutno."
      Po zdvo?il?m odm?tnut? ?vejkov? velice se roz??lil a dal se nalevo do pol?, vyhro?uje ?vejkovi, ?e ho jde udat na ?etnictvo do ???ov?.
      V Radomy?li ?vejk na?el kve?eru na Dolej?? ulici za Flori?nkem pant?tu Melich?rka. Kdy? vy??dil mu pozdrav od jeho sestry ze Vr??e, nijak to na pant?tu ne??inkovalo.
      Cht?l neust?le na ?vejkovi pap?ry. Byl to n?jak? p?edpojat? ?lov?k, pon?vad? mluvil neust?le n?co o raub???ch, sy??c?ch a zlod?j?ch, kter?ch se s?la potlouk? po cel?m p?seck?m kraji.
      "Ute?e to z vojny, slou?it to tam nechce, a tak to chod? po cel?m vokol?, a kde m??e, tak to krade," d?razn? ?ekl ?vejkovi do o??, "ka?dej z nich vypad?, jako kdyby neum?l p?t po??tat. - J?, ba j?, pro pravdu se lidi nejv?c hn?vaj?," dodal, kdy? ?vejk se zvedal z lavice, "kdyby takovej ?lov?k m?l ?ist? sv?dom?, tak sed? a d? si prozkoumat pap?ry. Kdy? je ale nem?..."
      "Tak sp?nembohem, d?de?ku."
      "I sp?nembohem a podruh? si p?ijdou na hloup?j??ho."
      Kdy? ?vejk vy?el do tmy, pobru?oval si d?dek je?t? hezkou chv?li: "Jde prej do Bud?jovic k sv?mu regimentu. Z T?bora. A to jde, ro???k, nap?ed do Hora?dovic a pak teprve na P?sek. Dy? von d?l? cestu kolem sv?ta."
      ?vejk ?el op?t hnedle celou noc, a? n?kde u Putim? na?el v poli stoh. Odhrabal si sl?mu a sly?el zcela bl?zko sebe hlas: "Vod kter?ho regimentu? Kam se nese??"
      "Vod 91. do Bud?jovic."
      "Kam bys chodil?"
      "J? tam m?m sv?ho obrlajtnanta."
      Bylo sly?et, ?e se vedle bl?zko nesm?je jen jeden, ale t?i. Kdy? se sm?ch uti?il, optal se ?vejk, od jak?ho regimentu jsou oni. Zjistil, ?e dva jsou od 35. a jeden ?e je od d?lost?electva, takt?? z Bud?jovic.
      P?tat?ic?tn?ci ?e utekli p?ed mar?kou p?ed m?s?cem a d?lost?elec ?e je od sam? mobilizace na cest?ch. Je odtud z Putim? a stoh ?e pat?? jemu. Na noc v?dy sp? ve stohu. V?era je na?el v lese, tak je vzal k sob? do sv?ho stohu.
      V?ichni m?li nad?ji, ?e v?lka mus? za m?s?c, dva skon?it. M?li p?edstavu, ?e Rusov? u? jsou za Budape?t? a na Morav?. V?eobecn? se to v Putimi pov?d?. K r?nu, je?t? ne? se rozedn?, p?inese pan?m?ma dragounova sn?dan?. P?tat?ic?tn?ci p?jdou potom na Strakonice, pon?vad? jeden z nich m? tam tetu a ta zas m? v hor?ch za Su?ic? n?jak?ho zn?m?ho, kter? m? p?lu, a tam ?e budou dob?e schov?ni.
      "A ty vod jednadevades?t?ho, jestli chce?," vyb?dli ?vejka, "m??e? j?t taky s n?mi. Vyser se na sv?ho obrlajtnanta."
      "To nejde jen tak zlehka," odpov?d?l ?vejk a zabo?il se, zalezl hluboko do stohu.
      Kdy? se r?no probudil, byli ji? v?ichni pry? a n?kdo mu, patrn? dragoun, polo?il k noh?m kraj?c chleba na cestu.
      ?vejk ?el lesy a u ?t?kna setkal se s vandr?kem, star?m chlap?kem, kter? ho uv?tal jako star?ho kamar?da dou?kem ko?alky.
      "V tomhle necho?," pou?oval ?vejka, "to by se ti ta vojensk? uniforma mohla n?kdy setsakramentsky vyplatit. Ted je v?ude plno ?etn?k? a ?ebrat v tomhle nem??e?. Po n?s ov?em dnes ?etn?ci u? nejdou jako jindy, te? hledaj? jenom v?s. - Jenom v?s hledaj?," opakoval s takovou p?esv?d?ivost?, ?e ?vejk si um?nil, ?e mu rad?ji nebude nic ??kat o 91. regimentu. A? ho m? za toho, jak si mysl?. Na? kazit iluze dobr?mu star?mu chlapovi.
      "A kam m?? nam???no?" ot?zal se vandr?k po chv?li, kdy? si oba zap?lili d?mky a pomalu obch?zeli vesnici.
      "Do Bud?jovic."
      "Prokristap?na," lekl se vandr?k, "tam t? sbalej? za minutu. Ani se nevoh?eje?. Civil mus?? m?t celej rozfl?kanej, mus?? chodit a d?lat ze sebe chromajzla. Neboj se ale nic, te? p?jdem na Strakonice, Voly?, Dub, a to by v tom byl ?ert, abychom n?jakej civil nesehnali. Tam u Strakonic jsou je?t? takov? moc blb? a poctiv? lidi, ?e ti nechaj? je?t? leckdes p?es noc votev??no a ve dne to v?bec nezamykaj?. Jdou n?kam te? v zim? k sousedovi si popov?dat, a ty m?? civil hned. Co ty pot?ebuje?? Boty m??, tak jen n?co p?es sebe. Vojenskej mantl je starej?"
      "Starej."
      "Tak ten si nech. V tom se na venkov? chod?. Pot?ebuje? kalhoty a kab?t. A? budeme m?t ten civil, tak kalhoty a kab?t prod?me ?idovi Herrmanovi ve Vod?anech. Ten kupuje v?echno er?rn? a zas to prod?v? po vesnic?ch. - Dnes p?jdeme na Strakonice," rozvinoval d?l sv?j pl?n. "Odtud ?tyry hodiny je starej ?varcenberskej ov??n. Je tam m?j jeden zn?me] ov??k, taky u? starej d?dek, tam z?staneme p?es noc a r?no se pot?hnem na Strakonice, spla?it tam n?kde ve vokol? ten civil."
      V ov??n? na?el ?vejk p??jemn?ho d?de?ka, kter? pamatoval, jak zas jeho d?de?ek vypravoval o francouzsk?ch vojn?ch. Byl asi o dvacet let star?? star?ho vandr?ka, a proto mu ??kal jako ?vejkovi: hochu.
      "Tak vid?te, ho?i," vykl?dal, kdy? sed?li kolem pece, ve kter? se va?ily brambory na loupa?ku, "tenkr?t m?j d?de?ek taky dezent?roval jako ten tv?j voj?k. Ale dopadli ho ve Vod?anech a tak mu rozsekali prdel, ?e z n? c?ry l?taly. A to moh je?t? mluvit o ?t?st?. Z Ra?ic za Protiv?nem syn Jare??v, d?de?ek star?ho Jare?e, ba?t??e, dostal za zb?hnut? prach a volovo v P?sku. A p?ed t?m, ne? ho st??leli na p?seck?ch ?anc?ch, b??el ulic? voj?k? a dostal ?est set ran holema, tak?e smrt byla pro n?ho vodleh?en?m a vykoupen?m. - A kdypak ty jsi Arch?" obr?til se uplakan?ma o?ima na ?vejka.
      "Po mobilizaci, jak n?s vodvedli do kas?ren," odpov?d?l ?vejk, pochopuje, ?e uniforma star?mu ov??kovi nem??e zklamat d?v?ru.
      "P?elez jsi ze??" zv?dav? ot?zal se ov??k, maje patrn? v pam?ti, jak vypravoval jeho d?de?ek, jak lezl tak? p?es ze? kas?ren.