Zat?mco se v?ichni ?ty?i vypravili na cestu, objevil se u kumpanie pan m?stn? pleb?n a rozd?val voj?k?m dle jich n?rodnosti l?ste?ek s "Lurdskou p?sn?" ve v?ech jazyc?ch. M?l t?ch p?sn? bal?k, kter? mu zde zanechal na rozd?v?n? proch?zej?c?m vojensk?m odd?l?m n?jak? vysok? vojensk? c?rkevn? hodnost??, proj??d?j?c? se zpusto?enou Hali?? na automobilu s n?jak?mi d?vkami.
       Kde v ?dol? ku ?ece hora m? sklon,
       v?em poselstv? and?lsk? zv?stuje zvon.
       Ave, ave, ave, Maria! - Ave, ave, ave, Maria!
       Aj, Bernardu, d?venku, nebesk? duch
       tam ku b?ehu provod? v zelen? luh. - Ave!
       1 spat?ila na sk?le hv?zdovou z??,
       v n? postavu velebnou, p?esvatou tv?? - Ave!
       Ji rozmile zdob? ?at liliov?
       a prostink? sv?tl? p?s oblakov?. - Ave!
       A na rukou sepjat?ch r??enec m?
       ta Pan? a Kr?lovna p?emilostn?. - Ave!
       Aj Bernard? m?n? se nevinn? tv??
       tv?? kr??l? j? podivn? nadzemsk? z?? - Ave!
       Ji? kle?? a modl? se, Vl?dkyni z?i,
       ?e? nebeskou Kr?lovna promlouv? s n?. - Ave!
       "V?z d?t?, j? bez h??chu po?ala jsem,
       j? ochranou p?emocnou chci b?ti v?em! - Ave!
       Sem v pr?vodech putuj m?j n?bo?n? lid!
       Mn? vzd?vej jen poctu a hledej sv?j klid - Ave!
       Bu? sv?dkem zde n?rod?m z mramoru chr?m,
       ?e na tomto m?st? j? st?nek sv?j m?m. - Ave!
       Ten pramen v?ak, kter? se rozproudil zde,
       ten? l?sky m? z?rukou k sob? v?s zve. - Ave!
       ? sl?va ti, ?dol? p?emilostn?,
       to obydl? Mati?ky p?eradostn?. - Ave!
       Tam ve sk?le z?zra?n? jeskyn? Tv?,
       r?j dalas n?m, Kr?lovno dobrotiv?. - Ave!
       Co nastal ten p?eslavn? radostn? den,
       ct? Tebe tam pr?vody mu??v i ?en. - Ave!
       Ty cht?las m?t z?stupy ctitel? sv?ch,
       viz tak? n?s, pros?c?ch za ?as? zl?ch. - Ave!
       ? hv?zdo Ty spasn?, Ty p?ed n?mi cho?,
       Ty ke tr?nu bo??mu v?rn? n?s vo?! - Ave!
       ? p?esvat? Panno, Ty v l?sce n?s m?j
       a mate?skou milost svou d?tk?m sv?m dej!
      V Turow?-Wolsk? bylo mnoho latr?n a v?ude po latr?n?ch v?lely se pap?rky s Lurdskou p?sn?.
      Kapr?l Nachtigal, n?kde od Ka?persk?ch Hor, sehnal l?hev ko?alky od ustra?en?ho ?ida, shrom??dil n?kolik kamar?d? a nyn? v?ichni jali se dle n?meck?ho textu zp?vat Lurdskou p?se? bez refr?nu Ave! na melodii p?sn? Prince Eugena.
      Byla to zatracen? o?kliv? cesta, kdy? se setm?lo a ti ?ty?i, kte?? m?li se postarat o nocleh pro 11. kumpanii, dostali se do les?ka nad potokem, kter? m?l j?t na Liskowiec.
      Baloun, kter? se poprv? octl v situaci, ?e jde kamsi do nezn?ma, a kter?mu se v?echno: tma, ?e jdou hledat nap?ed kvart?ry, zd?lo neoby?ejn? tajemn?m, pojal n?hle stra?liv? podez?en?, ?e to nen? jen tak. "Kamar?d?," ?ekl ti?e, klop?taje na cest? nad potokem, "von? n?s vob?tovali."
      "Jak to?" potichounku za?val na n?ho ?vejk.
      "Kamar?di, nehul?kejme tolik," prosil potichu Baloun, "j? u? to c?t?m v k???i, von? n?s usly?? a za?nou hned po n?s st??let. J? to v?m. Von? n?s poslali nap?ed, abychom vyp?trali, jestli tam nen? nep??tel, a kdy? usly?? st?elbu, tak hned budou v?d?t, ?e se nesm? d?l. My jsme, kamar?di, folpatrola, jak m? tomu u?il kapr?l Terna."
      "Tak jdi tedy nap?ed," ?ekl ?vejk. "My p?jdeme p?kn? za tebou, abys n?s chr?nil sv?m t?lem, kdy? se? takovej obr. A? bude? st?elenej, tak n?m to voznam, abychom mohli v?as ud?lat n?dr, Se? to ale voj?k, von se boj?, ?e budou do n?ho st??let. To pr?v? m? m?t ka?dej voj?k n?ramn? r?d, ka?dej voj?k mus? v?d?t, ?e ??m v?ckr?t po n?m nep??tel vyst?el?, t?m se tak? nep??teli ten?eji z?soby munice. Ka?dou ranou, kterou d? nep??telskej voj?k proti tob?, se vochuzuje jeho bojeschopnost. Von je p?itom r?d, ?e m??e po tob? st??let, pon?vad? nemus? se aspo? tahat s patronama a leh?eji se mu to b???."
      Baloun t??ce vzdychl: "Kdy? j? m?m doma hospod??stv?."
      "Vyka?li se na hospod??stv?," radil mu ?vejk, "rad?ji padni za c?sa?e p?na. Copak t? to na vojn? neu?ili?"
      "Von? se vo tom jenom zmi?ovali," ?ekl pitom? Baloun. "Von? m? jenom vodili na exec?rplac a potom u? jsem nikdy vo nic podobn?m nesly?el, pon?vad? jsem se stal bur?em... Kdyby n?s aspo? c?sa? p?n lep?? krmil..."
      "Ty jsi ale zatracen? nenasytn? svin?. Voj?ka p?ed gefechtem v?bec nemaj? krmit, to u? n?m p?ed lety vykl?dal ve ?kole hejtman Untergriez. Ten n?m v?dycky ??k?val: ,Kluci zatracen?, kdyby do?lo n?kdy k v?lce, p?i?lo se do gefechtu, n? abyste se p?ed bojem p?e?rali. Kdo bude p?e?ranej a dostane r?nu do b?icha, tak bude hotovej, pon?vad? v?echna supa a komis?rek po takovej r?n? vylezou ze st?eva, a takovej voj?k je hned hotovej na z?pal. Kdy? ale nem? v ?aloudku nic, tak takov? r?na do b?icha je pro n?ho jako nic, jako kdy? ?t?pne vosa, jedna radost."
      "J? rychle tr?v?m," ?ekl Baloun, "u m? toho v ?aloudku nikdy mnoho nez?stane. J? ti t?ebas, kamar?de, se?eru celou m?su knedl?k? s vep?ovou a se zel?m, a za p?l hodiny v?c ti ze v?eho toho nevyseru jak tak na t?i pol?vkov? l??ce, vostatn? se ti ve mn? ztrat?. N?kdo kup??kladu ??k?, ?e kdy? sn? li?ky, ?e z n?ho vyjdou tak, jak byly, jen je vyprat a d?lat je zas znova nakyselo, a u m? navopak. Na?eru se ti li?ek, ?e by jinej prasknut, a kdy? potom jdu na z?chod, tak ti vyprdnu jen trochu ?lut? ka?e, jako vod d?t?te, vostatn? se taky ve mn? ztrat?. - Ve mn? se ti, kamar?de," d?v?rn? sd?loval Baloun ?vejkovi, "rozpou?t?j? kosti vod ryb a pecky ze ?vestek. Jednou jsem to schv?ln? po??tal. Sn?d jsem sedumdes?t ?vestkovej?h knedl?k? s peckama, a kdy? p?i?la moje chv?le, ?el jsem za humna, ?toural jsem se v tom d?ev??kem, d?val pecky stranou a po??tal. Ze sedumdes?ti pecek rozpustilo se ve mn? p?es polovi?ku."
      Z Balounov?ch ?st vydral se tich? t?hl? povzdech: "Moje pan?m?ma d?lala ?vestkov? knedl?ky z bramborov?ho t?sta, do kter?ho p?id?vala trochu tvarohu, aby byly vydatn?j??. M?la v?dycky rad?ji sypan? m?kem ne? se syre?kem a j? zas navopak, tak?e kv?li tomu jsem ji jednou zfackoval ... J? jsem si nedoved v??it sv?ho rodinn?ho ?t?st?."
      Baloun se zastavil, zamlask, p?ejel jazykem po pat?e a ?ekl smutn? a m?kce: "V??, kamar?de, ?e te?, kdy? to nem?m, tak mn? p?ipad?, ?e m?la ?ena p?ece jen pravdu, ?e jsou s t?m jej?m m?kem lep??. Tenkr?t se mn? po??d zd?lo, ?e mn? ten m?k leze do zub?, a te? si mysl?m, jen kdyby lez... Zkusila moje ?ena se mnou ?ast? a velk? protivenstv?. Kolikr?t vona se naplakala, kdy? jsem cht?l, aby d?vala v?c marj?nky do jitrnic, a p?itom jsem j? v?dycky n?jakou vrazil. Jednou jsem ji chud?ka zt??skal tak, ?e le?ela dva dni, pon?vad? mn? necht?la k ve?e?i za??znout krocana, ?e prej mn? sta?? kohoutek. - Ba, kamar?de," rozplakal se Baloun, "kdyby te? byla jitrnice bez marj?nky a kohouti... R?d j?? koprovou vom??ku? Vid??, kv?li tej bejval krav?l, a dnes bych ji pil jako kafe."
      Baloun pomalu zapom?nal na p?edstavu domn?l?ho nebezpe?? a v tichu noci, je?t? kdy? sestupovali dol? na Liskowiec, d?l neust?le vykl?dal s pohnut?m ?vejkovi, ?eho si d??v nev??il a co by te? jed, a? by o?i plakaly.
      Za nimi ?el telefonista Chodounsk? s ??etn?m ?ikovatelem Va?kem.
      Chodounsk? vykl?dal Va?kovi, ?e dle jeho n?zoru je sv?tov? v?lka blbost. Nejhor?? p?i n? je, ?e kdy? se n?kde p?etrhne telefonn? veden?, tak ?e mus?? to j?t v noci spravovat, a je?t? hor?? p?i tom je to, ?e d??v, kdy? byla n?jak? vojna, neznali reflektory. Ale te?, pr?v? kdy? spravuje? ty zatracen? dr?ty, nep??tel najde t? hned reflektorem a pust? do tebe celou artil?rii.
      Dole ve vsi, kde m?li vyhledat nocleh pro kumpanii, byla tma a roz?t?kali se v?ichni psi, co? p?inutilo v?pravu zastaviti se a uva?ovati o tom, jak ?eliti t?mto potvor?m.
      "Co? abychom se vr?tili," za?eptal Baloun.
      "Baloune, Baloune, kdybychom to udali, tak bys byl vodst?elenej za zbab?lost," ?ekl na to ?vejk.
      Psi ?t?kali ??m d?l t?m v?ce, a dokonce i na jihu za ?ekou Ropou, roz?t?kali se i v Kroscience a v n?kolika jin?ch vesnic?ch, nebo? ?vejk ?val do no?n?ho ticha: "Lehne? - lehne? - lehne?," jako kdysi ?v?val na sv? psy, kdy? je?t? s nimi obchodoval.
      Psi se roz?t?kali je?t? v?c, tak?e ??etn? ?ikovatel Van?k ?ekl ?vejkovi:
      "Ne?vete na n?, ?vejku, nebo n?m roz?t?k?te celou Hali?."
      "N?co podobn?ho," odpov?d?l ?vejk, "se n?m stalo na man?vrech v t?borsk?m kraji. P?it?hli jsme tam v noci do jedn? vesnice a psi za?ali d?lat ohromnej r?mus. V?ude je vokol? p?kn? zalidn?n?, tak?e ten ps? ?t?kot ?el od vesnice k vesnici, po??d d?l a d?l, a ti psi v na?? vesnici, kde jsme l?grovali, kdy? u? umlkli, zas usly?eli z d?lky ?t?kot, t?ebas odn?kud a? od Pelh?imova, tak se dali zas do ?t?kotu, a za chv?li v?m ?t?kalo T?borsko, Pelh?imovsko, Bud?jovicko, Humpolecko, T?ebo?sko a Jihlavsko. N?? hejtman, to byl takovej nerv?zn? d?dek, ten nemoh vyst?t ps? ?t?kot, nespal celou noc, neust?le chodil sem tam, ptal se patroly: ,Kdo ?t?k?, co ?t?k??` Voj?ci poslu?n? hl?s?l?, ?e psi ?t?kaj?, a vono ho to tak dop?lilo, ?e za to ti, co byli tenkr?t na patrole, dostali kas?rnika, kdy? jsme se vr?tili z man?vr?. Potom v?dycky vybral ,ps? komandu` a poslal ji nap?ed. Ta m?la za ??el ozn?mit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme m?li noclehovat, ?e ??dnej pes nesm? v noci ?t?knout, nebo ?e bude utracen. J? jsem byl taky v takov? komand?, a kdy? jsme p?i?li do jedn? vesnice na Milevsku, tak jsem si to splet a vozn?mil jsem starostovi obce, ?e ka?dej majitel psa, kterej v noci za?t?k?, bude utracen ze strategick?ch d?vod?. Starosta se polekal, hned zap??h a jel na hlavn? ?t?b prosit za celou vesnici o milost. Tam ho v?bec nepustili, posti by ho byli m?lem zast?elili, tak se vr?til dom?, a ne? jsme p?it?hli do vesnice, vov?zali v?ichni na jeho radu ps?m kolem dr?ky hadry, a? se t?i z nich vztekli."
      Sestupovali do vsi, kdy? bylo p?ijato v?eobecn? ponau?en? ?vejka, ?e se psi boj? v noci voh?nku ze zap?len? cigarety. Nane?t?st? cigarety z nich nikdo nekou?il, tak?e tato rada ?vejkova nem?la pozitivn?ch v?sledk?. Uk?zalo se v?ak, ?e psi ?t?kaj? z radosti, pon?vad? si vzpom?nali s l?skou na proch?zej?c? vojska, kter? jim v?dy zanechala n?co k sn?dku.
      C?tili ji? zdaleka, ?e se bl??? ti tvorov?, kte?? po sob? zanech?vaj? kosti a zdechliny kon?. Kde se vzali tu se vzali kolem ?vejka ?ty?i hafani, kte?? jali se na n?ho p??telsky dor??et s ohony vyzdvi?en?mi nahoru.
      ?vejk je hladil, popl?c?val a mluvil s nimi ve tm? jako s d?tmi:
      "Tak u? jsme tady, p?i?li jsme se k v?m vyhaj?nkovat, napaput?nkat, d?me v?m kosti?ky, k?r?i?ky a r?no potom zas p?jdeme d?l na nep??tele."
      Ve vsi po chalup?ch po?ali roz??hat sv?tla, a kdy? u prvn? chalupy po?ali bu?it do dve??, aby se dov?d?li, kde bydl? starosta, ozval se zevnit? v??skav? a je?iv? hlas ?ensk?, kter? ne polsky, a tak? ne ukrajinsky oznamoval, ?e ona m? mu?e na vojn?, ?e m? d?ti nemocn? na ne?tovice a ?e Moskali v?echno zabrali a ?e mu?, ne? ?el na vojnu, j? nakazoval, aby v noci nikomu neotv?rala. Teprve kdy? zd?raznili ?tok na dve?e s uji??ov?n?m, ?e jsou kvart?rmach?i, otev?ely se dve?e n?jakou nezn?mou rukou, a kdy? ve?li dovnit?, objevilo se, ?e zde vlastn? bydli starosta, kter? marn? sna?il se ?vejkovi vymluvit, ?e on nenapodoboval ten v??skav? ?ensk? hlas. Omlouval se, ?e spal na sen? a ?e jeho ?ena, kdy? ji n?kdo n?hle probud? ze span?, ?e nev?, co mluv?. Pokud se t?k? noclehu pro celou kumpani?, ?e je vesnice tak malink?, ?e se do n? ani jeden voj?k nevejde. Nen? v?bec kde sp?t. Ke koupi zde tak? nen? ni?eho, Moskali v?e zabrali.
      Kdyby p?nov? dobrodzejov? t?m nepohrdli, odvedl by je do Kroscienky, tam jsou velik? statky, je to jen t?i ?tvrt? hodiny odtud, m?sta je tam dost, ka?d? voj?k bude se moc p?ikr?t ov??m ko?ichem, maj? tam tolik krav, ?e ka?d? voj?k dostane es??lek ml?ka, je tam dobr? voda, p?ni d?stojn?ci mohou tam sp?t v z?me?ku, ale tady v Liskowci? B?da, svrab a v?i. On s?m m?l kdysi p?t krav, ale Moskali mu v?echny zabrali, tak?e on s?m, kdy? chce ml?ko pro sv? nemocn? d?ti, mus? chodit a? do Kroscienky.
      Jako na d?kaz toho zabu?ely vedle u n?ho v chl?v? kr?vy a bylo sly?et je?iv? ?ensk? hlas, kter? ok?ikoval ne??astn? kr?vy a p??l jim, aby je cholera zkroutila. Starostu v?ak to nezm?tlo a pokra?oval obouvaje si vysok? boty:
      "Jedinou kr?vu tady m? soused Vojciek, kterou jste r??ili sly?et, moji p?ni dobrodinci, te? zabu?et. Je to kr?va nemocn?, teskliv?. Moskali od n? tel?tko odebrali. Od t? doby ml?ko ned?v?, ale hospod??i je ji l?to za?ezat, mysl? si, ?e Matka bo?? ?enstochovsk? op?t v?e p?ivede k lep??mu."
      Za t?to sv? ?e?i navl?kl na sebe kantu?:
      "P?jdeme, p?ni dobrodinci, do Kroscienky, ani t?i ?tvrt? hodiny nebude, co j? h???n? pov?d?m, p?l hodiny nebude. Zn?m cestu p?es potok, potom p?es b?ezov? h?je?ek kolem dubu... Ves je to velik?, i bardzo du?o mocna vodka v propinacyach. P?jdeme, p?nov? dobrodinci! Na? ot?let? P?n?m voj?k?m od va?eho slavn?ho regimentu je t?eba, aby se ulo?ili v po??dku, v pohodl?. P?n c?sa?sk? a kr?lovsk? voj?k, kter? se bije s Moskaly, pot?ebuje rozhodn? ?ist? nocleh, pohodln? nocleh... A u n?s? - V?i, svrab, ne?tovice-a cholera. V?era u n?s, v proklat? na?? vsi, t?i chlopi od cholery z?ernali... Nejmilosrdn?j?? b?h proklel Liskowiec..."
      Vtom ?vejk majest?tn? pokynul rukou.
      "P?nov? dobrodinci," ?ekl, napodobuje starost?v hlas. "?et jsem jednou v jedn? kn??ce, ?e za ?v?dsk?ch v?lek, kdy? byl rozkaz nakvart?rovat se v takovej a v takovej vesnici a starosta se n?jak vymlouval a necht?l jim b?t na ruku, ?e ho pov?sili na nejbli???m strom?. Potom mn? dneska vypravoval v Sanoku jeden polskej kapr?l, ?e kdy? p?ijdou kvart?rmajst?i, mus? starosta svolat v?echny radn?, a ted se chod? s nimi po chalup?ch a ?ekne se prost?: Sem se vejdou t?i, sem ?ty?i, na fa?e budou p?ni ofic??i a mus? to b?t za p?l hodiny v?echno p?ipraven?. - Pane dobrodin?e," obr?til se ?vejk v??n? na starostu, "kde m?? tady nejbli??? strom?"
      Starosta nerozum?l, co to znamen? strom, a proto mu ?vejk vysv?tlil, ?e to je b??za, dub, hru?ka, jablo?, zkr?tka v?echno, co m? siln? v?tve. Starosta op?t tomu nerozum?l, a kdy? sly?el jmenovat n?kter? ovocn? stromy, lekl se, pon?vad? t?e?n? ji? zr?ly, a ?ekl, ?e o ni?em takov?m nev?, jenom ?e m? dub p?ed staven?m.
      "Dobr?," ?ekl ?vejk, d?laje rukou mezin?rodn? znak v??en?, "my t? tady pov?s?me p?ed tvou chalupou, pon?vad? ty mus?? bejt si toho v?domej, ?e je vojna a ?e my m?me rozkazy sp?t tady, a ne v ??kej Kroscience. Ty n?m, chlape, nebude? m?nit na?e strategick? pl?ny, nebo se bude? houpat, jako je to v t? kn??ce vo ?v?dskejch vojn?ch... To v?m byl, p?nov?, takovej p??pad jednou na man?vrech u Velk?ho Mezi????..."
      Vtom p?eru?il ?vejka ??etn? ?ikovatel Van?k:
      "To n?m pov?te a? potom, ?vejku," a obraceje se na starostu, ?ekl: "Tak te? alarm a kvart?ry!"
      Starosta se po?al t??st, koktal cosi o tom, ?e to s p?ny dobrodinci myslel nejlep??, ale kdy? to jinak nejde, ?e se ve vesnici p?ece snad n?co najde, aby byli v?ichni p?ni spokojeni, ?e hned p?inese lucernu.
      Kdy? ode?el ze sv?tnice, kterou velice spo?e osv?tlovala mal? petrolejov? lampi?ka pod obrazem n?jak?ho svat?ho, kter? se na obraze kroutil jako nejv?t?? mrz??ek, zvolal najednou Chodounsk?: "Kampak n?m zmizel Baloun?"
      Je?t? v?ak ne?li se mohli dob?e rozhl?dnout, otev?ely se ti?e dv??ka za pec?, vedouc? kamsi ven, a jimi prot?hl se Baloun, rozhl?dl se kolem sebe, jestli tam nen? starosta, a ?ekl huh?av?, jako by m?l nejv?t?? r?mu:
      "Jh? jshem bhyl vhe sphyh?rn?, hhr?b jshem dho ne?ehho, nhabral jshem si thoho dho hhuby, a the? she mhi tho vhecko lhep? nha phatro. Nhen? to slhan? ani shladk?, jhe tho th?sto nha chlebha."
      ??etn? ?ikovatel Van?k posv?til si na n?ho elektrickou sv?tilnou a v?ichni zjistili, ?e v ?ivot? je?t? nevid?li tak zamazan?ho rakousk?ho voj?ka. Potom se lekli, nebo? vid?li, ?e se bl?za Balounovi tak nadula, jako by byl v nejv?t??m stupni t?hotenstv?.
      "Co se ti to stalo, Baloune," ot?zal se soustrastn? ?vejk ?touchaje ho do nadmut?ho b?icha.
      "To jsou vokurky," chr?et Baloun, duse se t?stem, kter? ne?lo ani nahoru, ani dol?, "vopatrn?, to jsou slan? vokurky. Sn?d jsem v kalupu t?i a vostatn? jsem v?m p?ines."
      Baloun po?al vytahovat ze z??ad?? okurku za okurkou a pod?val je kolem.
      Na prahu st?l ji? starosta se sv?tlem, kter? vida tu sc?nu, pok?i?oval se a zakv?lel:
      "Moskali zabrali, i na?i zabirajom."
      V?ichni vy?li do vsi, prov?zeni tlupou ps?, kte?? se nejhou?evnat?ji dr?eli kolem Balouna a nyn? mu dor??eli na kapsu u kalhot, kde m?l Baloun kus ?peku, takt?? z?skan? ve spi??rn?, ale z chamtivosti zr?dn? zap?en? kamar?d?m.
      "Co tak za tebou psi lezou," ot?zal se ?vejk Balouna. Baloun odpov?d?l po del??m rozmy?len?:
      "Von? ve mn? cejt?j? dobr?ho ?lov?ka."
      P?itom ale ne?ekl, ?e m? ruku v kapse na ?peku a ?e jeden pes mu po??d ch?ap? zubama po ruce...
      Na obch?zce za ubytov?n?m bylo zji?t?no, ?e Liskowiec je velik? osada, kter? v?ak skute?n? byla hodn? ji? vy?d?man? v?le?nou v?avou. Neutrp?la sice po??ry, ob? v?l??c? strany jako z?zrakem nevzaly ji do sf?ry v?le?n?ch operac?, zato v?ak bylo zde us?dleno obyvatelstvo nedalek?ch zni?en?ch vesnic z Chyr?wa, z Grab?wa a z Holubly. V n?kter? chat? ?ilo i osm rodin v nejv?t?? b?d?, po v?ech t?ch ztr?t?ch, kter? utrp?ly loupe?nickou v?lkou, jej?? jedna epocha p?elet?la p?es n? jako drav? proudy povodn?.
      Bylo nutno um?stit kumpanii v mal?m zpusto?en?m Lihovaru na druh?m konci vesnice, kam se do kvas?rny ve?lo p?l roty. Ostatn? po deseti mu??ch byli um?st?ni v n?kolika statc?ch, kde z?mo?n? ?lachtici nep?ipustili k sob? chudou holotu o?ebra?en?ch bezzemk?.
      ?t?b kumpanie se v?emi d?stojn?ky, ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, s vojensk?mi sluhy, telefonistou, sanitou, kucha?i a se ?vejkem usadil se u pana pleb?na na fa?e, kter? takt?? nep?ijal k sob? ani jednu zni?enou rodinu z okol?, tak?e m?l tam hodn? m?sta.
      Byl to vysok?, huben? star? 'p?n ve vybledl? a zama?t?n? klerice, kter? ze sam? lakoty tak?ka nejedl. Byl odchov?n sv?m otcem ve velk? nen?visti proti Rus?m, kterou? nen?vist v?ak najednou ztratil, kdy? Rusov? ustoupili a p?i?la rakousk? vojska, kter?? mu se?rala v?echny husy a slepice, kter? mu Rusov? nechali na pokoji, a bydlelo u n?ho n?kolik je?at?ch zabajkalsk?ch koz?k?.
      Potom zanev?el na rakousk? vojska je?t? v?ce, kdy? p?i?li do vesnice Ma?a?i a vybrali mu v?echen med z ?l?. D?val se nyn? s velikou nen?vist? na sv? nenad?l? no?n? hosty a d?lalo mu to velice dob?e, kdy? mohl chodit kolem nich, kr?it rameny a opakovat: "Nic nem?m. Jsem ?pln? ?ebr?k, nenajdete u mne, p?nov?, ani kraj??ek chleba."
      Nejsmutn?ji p?itom ov?em se tv??il Baloun, kter? se div nerozplakal nad takovou b?dou. V hlav? m?l neust?le takovou nejasnou p?edstavu o n?jak?m podsvin?eti, jeho? k??i?ka jako m?? chrupe a von?. Baloun p?itom kl?mal v kuchyni pana far??e, kam ob?as nahl?dl vyt?hl? v?rostek, kter? d?lal panu far??i ?eled?na i kucha?ku z?rove? a m?l p??sn? na??zeno d?vat v?ude pozor, aby se nekradlo. Baloun tak? v kuchyni ni?eho nena?el ne? v pap?rku na sl?nce trochu km?nu, kter? si nacpal do huby, jeho? ar?ma vzbudilo u n?ho chu?ov? halucinace o podsvin?eti.
      Na n?dvo?? mal?ho lihovaru za farou planuly ohn? pod kotli poln? kuchyn? a va?ila se ji? voda, a v t? vod? se neva?ilo nic.
      ??etn? ?ikovatel s kucha?i b?hali po cel? vesnici, sh?n?li prase, ale nadarmo. V?ude dost?vali tut?? odpov??, ?e Moskali v?echno sn?dli a zabrali.
      Probudili tak? ?ida v kr?m?, kter? si po?al rv?ti pejzy a projevovat l?tost nad t?m, ?e nem??e p?n?m voj?k?m poslou?it, a nakonec je nutil, aby koupili od n?ho jednu starou, stoletou kr?vu, huben?ho chc?p?ka, kter? nebyla nic jin?ho ne?li kost a k??e. Cht?l za ni horentn? sumu, trhal si vousy a p??sahal, ?e takovou kr?vu nenajdou v cel? Hali?i, v cel?m Rakousku a N?mecku, v cel? Evrop? a na cel?m sv?t?, p?itom vyl, plakal a du?oval se, ?e je to nejtlust?? kr?va, kter? kdy z poru?en? Jehovy p?i?la na sv?t. Zakl?nal se v?emi praotci, ?e na tu kr?vu se jezd? d?vat a? od Woloezysky, ?e se o t? kr?v? mluv? v cel?m kraji jako o poh?dce, ?e to ani kr?va nen?, ?e to je nej??avnat?j?? buvol. Nakonec klekl p?ed nimi, a obj?maje kolena jednoho po druh?m, volal p?itom:
      "Zabte rad?ji star?ho uboh?ho ?ida, ale bez kr?vy neodch?zejte!"
      Pom?tl v?echny tak sv?m jekem, ?e kone?n? tu mrchu, kter? by se ka?d? ras ?t?til, odt?hli k poln? kuchyni. Pak je?t? dlouho, kdy? ji? m?l pen?ze v kapse, p?ed nimi plakal a na??kal, ?e ho ?pln? zahubili, zni?ili, ?e s?m se o?ebra?il, kdy? takovou n?dhernou kr?vu jim prodal tak lacino. Prosil je, aby ho pov?sili za to, ?e na star? kolena ud?lal takovou hloupost, pro kterou se jeho otcov? mus? v hrobech obr?tit.
      Kdy? se je?t? p?ed nimi vyv?lel v prachu, set??sl ze sebe najednou v?echnu l?tost, ode?el dom?, kde ?ekl v kom?rce sv? ?en?:
      "Elsal?bn, voj?ci hloup? a tv?j N?than moc chytr?."
      S kr?vou bylo mnoho pr?ce. Chv?lemi se zd?lo, ?e se kr?va ned? v?bec st?hnout. P?i stahov?n? p?etrhli n?kolikr?t k??i, pod kterou se objevilo svalstvo zkroucen? jako vyschl? lodn? lano.
      Zat?m odn?kud p?it?hli pytel brambor a po?ali beznad?jn? va?it ty ?lachy a kosti, zat?mco vedle u men?? kuchyn? kucha? kuchtil v pln?m zoufalstv? z kusu t? kostry d?stojnickou min??.
      Tato ne??astn? kr?va, mo?no-li v?bec nazvati onen p??rodn? zjev kravou, utkv?la v?em ??astn?k?m v ?iv? pam?ti, a je t?m?? jisto, ?e kdyby pozd?ji p?ed bitvou u Sokalu byli velitel? p?ipomn?li mu?stvu kr?vu z Liskowiec, ?e by se byla jeden?ct? kumpanie za hrozn?ho ?evu vzteku vrhla s bajonetem na nep??tele.
      Kr?va byla takov? nestyda, ?e ne?lo z n? v?bec ud?lat hov?z? pol?vku. ??m d?le se maso va?ilo, t?m v?ce z?stalo sed?t na kost?ch, tvo??c s nimi jeden celek, zkostnat?lo jako byrokrat, kter? se p?l v?ku pase v ??edn?ch ?imlech a ?ere jen akta.
      ?vejk, kter? jako kur?r udr?oval st?l? spojen? mezi ?t?bem a kuchyn?, aby zji??oval, kdy u? to bude uva?eno, hl?sil nakonec nadporu??kovi Luk??ovi:
      "Pane obrlajtnant, u? je z toho porcul?n. Ta kr?va m? tak tvrd? maso, ?e se s n?m m??e ?ezat sklo. Kucha? Pavl??ek, kdy? okou?el maso s Balounem, vylomil si p?edn? zub a Baloun zadn? stoli?ku."
      Baloun v??n? p?istoupil p?ed nadporu??ka Luk??e a podal mu, zaj?kaje se, v Lurdsk? p?sni zabalen? sv?j vylomen? zub:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem d?lal, co jsem mohl. Von je ten zub vylomenej u ofic?rsmin??e, kdy? jsme zkou?eli, jestli by se z toho masa p?eci dal ud?lat biftek."
      U okna zvedla se po t?chto slovech z leno?ky n?jak? smutn? postava. Byl to poru??k Dub, kter?ho p?ivezli sanitn? dvojkolkou jako ?pln? zni?en?ho ?lov?ka:
      "Pros?m o ticho," ?ekl zoufal?m hlasem, "mn? je ?patn?!"
      Sedl si op?t do star?ho k?esla, kde v ka?d? ?t?rbin? bylo tis?ce vaj??ek ?t?nic.
      "Jsem unaven," ?ekl tragick?m hlasem, "jsem churav a nemocen, pros?m, aby se p?ede mnou nemluvilo o vylomen?ch zubech. Moje adresa je: Sm?chov, Kr?lovsk? 18. Nedo?k?m-li se jitra, pros?m, aby m? rodina byla o v?em ?etrn? zpravena a aby nebylo opomenuto poznamenati na m?m hrob?, ?e jsem byl t?? p?ed v?lkou c. k. gymnasi?ln?m profesorem."
      Dal se do jemn?ho chr?p?n? a nesly?el ji?, jak ?vejk prohodil ver? z p?sn? za zem?el?:
       Marii jsi h??ch s?al mile,
       lotru dal jsi doj?t c?le,
       i mne spasit Tv? bud' p?le.
      Nato bylo zji?t?no ??etn?m ?ikovatelem Va?kem, ?e znamenit? kr?va se mus? va?it je?t? dv? hodiny v d?stojnick? kuchyni, ?e nen? ani ?e?i o n?jak?m bifteku a ?e m?sto bifteku se bude d?lat gul??.
      Bylo usneseno, ?e ne? se zatroub? k min??i, mu?stvo si schrupne, pon?vad? stejn? bude ve?e?e hotova a? k r?nu.
      ??etn? ?ikovatel Van?k p?it?hl odn?kud ot?pku sena, polo?il si ji pod sebe ve farsk? j?deln?, kroutil si nerv?zn? kn?r a ?ekl ti?e k nadporu??kovi Luk??ovi, kter? odpo??val nad n?m na star? pohovce: "V??te mn?, pane obrlajtnant, ?e takov? kr?vy jsem je?t? za cel? v?lky ne?ral..."
      V kuchyni sed?l p?ed rozsv?cen?m oharkem kosteln? sv?ce telefonista Chodounsk? a psal dom? psan? do z?soby, aby se t?m nemusel nam?hat, a? kone?n? budou m?t ur?en? ??slo poln? po?ty. Psal:
       Mil? a drah? ?eno, nejdra??? Bo?enko!
       Je noc a j? neust?le vzpom?n?m na Tebe, moje zlato, a vid?m T?, jak ty taky na m? vzpom?n??, kdy? pohl?dne? na pr?zdnou postel vedle sebe. Mus?? mn? odpustit, ?e mn? p?itom leccos p?ijde na mysl. V?? dob?e, ?e u? jsem od sam?ho za??tku v?lky v poli a ?e u? jsem Leccos sly?el od sv?ch kamar?d?, kte?? byli ran?ni, dostali dovolenou, a kdy? p?i?li dom?, tak by byli rad?ji vid?li se pod zem?, ne? aby byli sv?dky toho, ?e jim n?jak? ro???k chod? za ?enou. Je to pro m? bolestn? kdy? Ti drah? Bo?enko, mus?m tohle ps?t. J? bych Ti to ani nepsal, ale Ty v?? sama dob?e, ?e jsi se mn? sv??ila, ?e j? nejsem prvn?, kter? s Tebou m?l v??nou zn?most, a ?e T? p?ede mnou m?l u? pan Kraus z Mikul??sk? t??dy. Ted' kdy? si na to vzpomenu v t?hle noci ?e ten mrz?k by si mohl d?lat je?t? na Tebe za m? nep??tomnosti n?jak? n?roky, tu si mysl?m, ?e bych ho, drah? Bo?enko, u?krtil na m?st?. Dlouho jsem to dr?el v sob?, ale kdy? si pomysl?m, ?e by zas mohl l?zt za Tebou, tak se mn? srdce sv?r?, a upozor?uji T? jenom na jedno, ?e nestrp?m vedle sebe n?jakou svini, kter? by se kurvila s ka?d?m a d?lala ostudu m?mu jm?nu. Odpust mn?, drah? Bo?enko, moje p??kr? slova, ale dej si pozor, abych se o Tob? nic ?patn?ho nedozv?d?l. Jinak byl bych nucen V?s oba vykuchat, pon?vad? jsem ji? na v?echno odhodlan? i kdyby m? to m?lo st?t ?ivot. Tis?ckr?t T? L?b? pozdravuje tat?nka i maminku
       Tv?j Tonou?.
       N. B.Nezapome?, ?e jsem Ti dal svoje jm?no!
      Pokra?oval ve psan? dopis? do z?soby:
       M? nejmilej?? Bo?enko!
       A? tyto ??dky dostane?, v?d ?e m?me po velk?, bitv?, ve kter? se ?t?st? v?le?n? obr?tilo na na?i stranu. Mezi jin?m sest?elili jsme asi deset nep??telsk?ch aeropl?n? a jednoho gener?la s velkou bradavic? na nose. V nejv?t??m boji, kdy nad n?mi vybuchovaly ?rapnely myslel jsem na Tebe, drah? Ko?enko, co asi d?l??, jak se m?? a co je doma nov?ho? V?dycky si p?itom vzpom?n?m, jak jsme byli spolu u Tom??e v pivova?e a jak jsi m? vedla dom? a jak T? druh? den ruka bolela od t? n?mahy. Nyn? jdeme op?t kup?edu, tak?e nezb?v? mn? ji? v?ce ?asu pokra?ovati ve psan?. Douf?m, ?e jsi mn? z?stala v?rnou, pon?vad? v?? dob?e, ?e v tomto ohledu jsem ne??d. Le? ji? jest ?as k pochodu! L?b?m T? tis?ckr?t, drah? Ko?enko, a doufej, ?e to v?echno dob?e dopadne.
       Tv?j up??mn? Tonou?
      Telefonista Chodounsk? po?al kl?mat a usnul nad stolem. Far??, kter? nespal a chodil neust?le po fa?e, otev?el dve?e do kuchyn? a ze ?etrnosti sfoukl doho??vaj?c? oharek kosteln? sv?ce vedle Chodounsk?ho.
      V j?deln? krom? poru??ka Duba nikdo nespal. ??etn? ?ikovatel Van?k, kter? dostal v Sanoku v brig?dn? kancel??i nov? rozpo?et t?kaj?c? se z?sobov?n? vojska produkty, studoval ho pe?liv? a shled?val, ?e vlastn?, ??m v?ce se vojsko bl??? k front?, se mu sni?uj? d?vky. Dokonce musel se usm?ti nad jedn?m paragrafem rozkazu, ve kter?m se zakazuje pou??vati p?i ?prav? pol?vky pro mu?stvo ?afr?nu a z?zvoru: Byla tu t?? v rozkaze pozn?mka, ?e p?i poln?ch kuchyn?ch maj? se sb?rat kost? a pos?lat do t?lu, do skladi?? diviz?. Bylo to trochu nejasn?, pon?vad? se nev?d?lo, o jak? kosti jde, zdali o lidsk? nebo z jin?ho jate?n?ho dobytka.
      "Poslouchejte, ?vejku," ?ekl nadporu??k Luk??, z?vaje nudou, "ne?li dostaneme n?co j?st, mohl byste mn? vypr?v?t n?jakou ud?lost."
      "? j?," odpov?d?l, "ne?li dostaneme j?st, to bych v?m, pane obrlajtnant, musel vypravovat cel? d?jiny n?roda ?esk?ho. J? zn?m zat?m jenom moc kr?tkou historii vo jedn? pan? po?tmistrov? ze Sedl?anska, kter? po smrti sv?ho mu?e dostala tu po?tu. Mn? to vo n? napadlo hned, jak jsem sly?el mluvit vo poln?ch po?t?ch, a?koliv to nem? docela nic spole?n?ho s feldpostama."
      "?vejku," ozval se z pohovky nadporu??k Luk??, "vy zas za??n?te stra?n? blbnout."
      "Zajist?, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, vono je to skute?n? stra?n? blb? historie. J? s?m nev?m, jak mn? mohlo tak n?co blb?ho napadnout, vo n??em takov?m mluvit. Bu? je to vrozen? blbost, anebo jsou to vzpom?nky z ml?d?. Voni jsou, pane obrlajtnant, na na?? zem?kouli r?zn? povahy, a von m?l p?ece jen pravdu ten kucha? Jurajda, jak byl tenkr?t v Brucku vo?ralej, kdy? upad do rigolu a nemoh odtamtud se vy?kr?bat, ?e k?i?el vodtamtu?: ,?lov?k je ur?enej a povolanej k tomu, aby poznal pravdu, aby von vl?dl sv?m duchem v n?jakej harmonii v??n?ho v?ehom?ra, aby se st?le vyvinoval a zd?l?val, postupn? vch?zel do vy???ch sf?r, inteligentn?j??ch a l?skypln?j??ch sv?t?.` Kdy? jsme ho cht?li odtamtud vyt?hnout, tak ?kr?bal a kousal. Myslel, ?e je doma, a teprve kdy? jsme ho tam znova shodili, tak teprve za?al ?kemrat, abychom ho vodtamtu? vyt?hli."
      "Co je ale s tou po?tmistrovou?" zvolal zoufale nadporu??k Luk??.
      "To byla moc hodn? ?ensk?, ale kdy? byla p?ece jenom prev?t, pane obrlajtnant, vona zast?vala v?echny sv? povinnosti na po?t?, ale m?la jen jednu chybu, ?e myslela, ?e ji v?ichni pron?sledujou, ?e maj? na ni spad?no, a proto po denn? pr?ci pod?vala na n? ozn?men? k ou?ad?m podle toho, jak se v?echny ty okolnosti se?ly. Jednou ?la do lesa r?no sb?rat houby a velice dob?e si v?imla, ?e kdy? ?la kolem ?koly, ?e byl pan u?itel ji? vzh?ru a ?e ji pozdravil a ptal se j?, kam jde tak ?asn? zr?na. Kdy? mu ?ekla, ?e jde na houby, pov?dal j?, ?e p?ijde za n?. Z toho usoudila, ?e m?l s n?, se starou b?bou, n?jak? nekal? z?m?ry, a potom, kdy? ho vid?la, ?e opravdu vystupuje z hou?t?, lekla se, utekla a napsala hned ozn?men? k m?stn? ?koln? rad?, ?e ji cht?l zn?silnit. U?itele dali do disciplin?