Poru??k Dub odch?zel hn?viv? od vag?nu, zapomenuv v roz?ilen? na ?vejka, a?koliv m?l p?ed chv?l? ten nejlep?? ?mysl zavolat ?vejka a ??ct mu: "Dejchni na m?!" jako?to s?hnut? k posledn?mu prost?edku ku zji?t?n? ?vejkova nez?konn?ho alkoholismu. Ted bylo v?ak ji? pozd?, pon?vad? kdy? se op?t za p?l hodiny vr?til k vag?nu, rozdali mezit?m pro mu?stvo ?ernou k?vu s rumem, ?vejk byl ji? vzh?ru a na vol?n? poru??ka Duba vysko?il jako srnka z vag?nu.
      "D?chni na mne!" za?val na n?ho poru??k Dub. ?vejk vydechl na n?ho celou z?sobu sv?ch plic, jako kdy? hork? v?tr nese do pol? v?ni lihovaru.
      "Co je z tebe, chlape, c?tit?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ze m? je c?tit rum."
      "Tak vid??, chlape?ku," v?t?zn? zvolal poru??k Dub. "Kone?n? jsem t? dostal."
      "Ano, pane lajtnant," ?ekl ?vejk beze v?eho v?razu znepokojen?. "Pr?v? jsme fasovali rum do kafe a j? jsem nap?ed vypil rum. Jestli v?ak, pane lajtnant, je ??k? nov? na??zen?, ?e se m? p?t nap?ed kafe a pak teprv rum, pros?m za odpu?t?n?, p???t? se to ji? nestane."
      "A pro? jsi chr?pal, kdy? jsem byl p?ed p?lhodinou u vag?nu? V?dy? t? nemohli vzbudit "
      "J? jsem, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, celou noc nespal, pon?vad? jsem si vzpom?nal na ty doby, kdy? jsme je?t? d?lali man?vry u Vesprimu, Tenkr?t suponovanej prvn? a druhej arm?dn? sbor ?el p?es ?tyrsko a z?padn?ma Uhrama vobkl??il n?? ?tvrtej sbor, kterej byl na l?gru ve V?dni a v okol?, kde jsme m?li v?ude festunky, ale voni vobe?li n?s a dostali se a? na most, kterej d?lali pion??i z prav?ho b?ehu Dunaje. My jsme m?li d?lat ofenz?vu a n?m na pomoc m?ly p?ij?t vojska vod severu a potom taky vod jihu vod Voseka. To n?m ?etli v rozkaze, ?e n?m t?hne na pomoc t?et? arm?dn? sbor, aby n?s nerozbili mezi t?m Blatensk?m jezerem a Pre?purkem, a? budeme forykovat proti druh?mu arm?dn?mu sboru. Ale nebylo to nic platn?; kdy? jsme m?li vyhr?t, tak se vodtroubilo a vyhr?li to s b?lejma p?skama."
      Poru??k Dub ne?ekl ani slova a rozpa?it? ode?el, vrt? hlavou, ale hned se op?t vr?til od ?t?bn?ho vag?nu a ?ekl k ?vejkovi: "Pamatujte si v?ichni, ?e p?ijde ?as, kdy budete p?ede mnou k?u?et!" Na v?c se nevzmohl a op?t ode?el ke ?t?bn?mu vag?nu, kde hejtman S?gner pr?v? vysl?chal jednoho ne??astn?ka od 12. kumpanie, kter?ho p?edvedl ?ikovatel Strnad, pon?vad? voj?k za?al ji? nyn? pe?ovat o svou bezpe?nost v z?kopech a odn?kud ze stanice p?it?hl dv??ka prase??ho chl?vku, pobit? plechem. St?l tu nyn? vyjeven?, vypoulen?, omlouvaje se, ?e to cht?l vz?t s sebou do dekunk? proti ?rapnel?m, ?e se cht?l frsichrovat.
      Toho pou?il poru??k Dub k velk?mu k?z?n? o tom, jak se m? voj?k chovat, jak? jsou jeho povinnosti v??i vlasti a mocn??i, kter? je nejvy???m velitelem a nejvy???m vojensk?m p?nem. Jestli ov?em jsou v batali?nu takov? ?ivly; ty ?e je pot?eba vym?tit, potrestat a zav??t. To ?van?n? bylo tak nevkusn?, ?e hejtman S?gner poklepal provinilci na rameno a ?ekl k n?mu: "Jen kdy? jste to dob?e myslel, p???t? to ned?lejte, to je hloupost od v?s, ty dv??ka dejte zase nazp?tek, kde jste je vzal, a t?hn?te ke v?em ?ert?m!"
      Poru??k Dub zahryzl se do rt? a um?nil si, ?e na n?m vlastn? z?vis? cel? z?chrana rozkl?daj?c? se discipl?ny v batali?nu. Proto obe?el je?t? jednou cel? n?dra?n? prostranstv? a nalezl u jednoho skladi?t?, kde byl velik? n?pis ma?arsko-n?meck?, ?e se tam nesm? kou?it, n?jak?ho voj?ka, kter? tam sed?l a ?etl si noviny, kter?mi byl tak zakryt, ?e nebylo vid?t jeho v?lo?ky. Vyk?ikl na n?ho "Hatit Acht", pon?vad? to byl n?jak? mu? od ma?arsk?ho regimentu, kter? v Humenn?m st?l v rezerv?.
      Poru??k Dub s n?m zat??sl, ma?arsk? voj?k vstal, ani neuznal za dobr? zasalutovat, str?il jen noviny do kapsy a odch?zel sm?rem k silnici. Poru??k Dub ?el za n?m jako v m?toh?ch, ale ma?arsk? voj?k zrychlil krok, a potom se obr?tiv, dal posm??n? ruce vzh?ru, aby poru??k Dub nebyl ani na okam?ik v pochybnostech, ?e on ihned poznal jeho p??slu?nost k jednomu z ?esk?ch pluk?. Potom se hned Ma?ar klusem ztratil mezi bl?zk?mi chalupami za silnic?.
      Poru??k Dub, aby jaksi uk?zal, ?e nem? s touto sc?nou nic spole?n?ho, majest?tn? ve?el do mal?ho kr?mku u silnice, zmaten? uk?zal na velkou c?vku ?ern?ch nit?, a zastr?iv si je do kapsy, zaplatil a vr?til se do ?t?bn?ho vag?nu, kam si dal batali?nn? ordonanc? zavolat sv?ho sluhu Kunerta, kter?mu odevzd?vaje nit?, ?ekl: "Abych se o v?echno staral, j? v?m, ?e jste na nit? zapomn?l."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e jich m?me cel? tucet "
      "Tak mn? je hned uka?te; a a? jste hned s nimi tady. Mysl?te, ?e v?m v???m?"
      Kdy? se Kunert vr?til s celou krabic? c?vek, b?l?ch i ?ern?ch, ?ekl poru??k Dub: "Vid??, ty chlape, v?imni si dob?e t?ch nit?, co jsi ty p?ines, a t?hle m? velik? c?vky! Vid??, jak tvoje nit? jsou tenk?, jak se lehce p?etrhnou, a te? se pod?vej na moje, co daj? za pr?ci, ne? je p?etrhne?. V poli nepot?ebujeme ??dn?ch hadr?, v poli mus? b?ti v?echno d?kladn?. Tak zas ty v?echny nit? vezmi s sebou a ?ekej na moje rozkazy a pamatuj si, podruh? nic ned?lej samostatn? ze sv? hlavy a p?ijel' se mne zeptat, kdy? n?co kupuje?! Nep?ej si mne poznat, ty mne je?t? nezn?? z t? ?patn? str?nky."
      Kdy? Kunert ode?el, obr?til se poru??k Dub k nadporu??kovi Luk??ovi: "M?j bur? je velice inteligentn? ?lov?k. Sem tam ud?l? n?jakou chybu, ale jinak velice dob?e ch?pe. Jeho hlavn? v?c? jest jeho naprost? poctivost. Dostal jsem do Brucku z?silku z venkova od sv?ho ?vagra, n?kolik pe?en?ch mlad?ch hus?, a v???te, ?e se jich ani netkl, a pon?vad? jsem je rychle nemohl poj?sti, rad?ji je nechal zasmr?dnout. To ov?em d?l? discipl?na. D?stojn?k si mus? voj?ky vychovat."
      Nadporu??k Luk??, aby dal najevo, ?e neposlouch? ?van?n? toho pitomce, odvr?til se k oknu a ?ekl: "Ano, dnes jest st?eda."
      Poru??k Dub obr?til se tedy, c?t? pot?ebu v?bec n?co mluvit, na hejtmana S?gnera, ke kter?mu?to zcela d?v?rn?m, kamar?dsk?m t?nem ?ekl: "Posly?te, hejtmane S?gnere, co soud?te..."
      "Pardon, na moment," ?ekl hejtman S?gner a vy?el z vag?nu.
      -
      Mezit?m ?vejk vypravoval si s Kunertem o jeho p?novi.
      "Kdes byl po celou dobu, ?e t? ani nebylo vid?t?" ot?zal se ?vejk.
      "Ale to v??," ?ekl Kunert. "S t?m m?m star?m bl?znem je po??d pr?ce. Ten t? ka?dou chvilku vol? k sob? a pt? se na v?ci, do kter?ch ti nic nen?. Taky se m? ptal, jestli jsem tv?j kamar?d, a j? jsem ?ek, ?e se moc m?lo vid?me."
      "To je moc hezk? vod n?ho, ?e se na m? pt?. J? ho m?m moc r?d, toho tv?ho pana lajtnanta. Von je takovej hodnej, dobrosrde?nej a na voj?ky jako pravej otec," ?ekl ?vejk v??n?.
      "J?, to si mysl??," odporoval Kunert, "to je p?kn? svin?, a blbej je jako hovno. J? ho m?m u? po krk, po??d m? jen sek?ruje."
      "Ale jdi pry?," divil se ?vejk, "v?dy? j? myslil, ?e je to takovej vopravdu hodnej ?lov?k, ty ??k divn? mluv?? vo sv?m lajtnantovi, ale to u? je vrozen? u v?ech pucflek?. Jako m?? toho bur?e majora Wenzla, ten vo sv?m p?novi jinak ne?ekne, ne? ?e je to kus zatracen?ho, idiotsk?ho blbouna, a pucflek obrsta Schr?dra, ten kdy? o sv?m p?novi mluvil, jinak ho nenazval ne? pochcanou potvorou a smradem smradlav?m. To m?? vod toho, ?e se to ka?dej bur? nau?? vod sv?ho p?na. Kdyby p?n s?m nenad?val, tak by to po n?m pucflek nevopakoval. V Bud?jovic?ch byl za aktiva lajtnant Proch?zka, ten zas mnoho nenad?val, jen sv?mu pucflekovi ??kal ,ty spanil? kr?vo`. Jinou nad?vku ten pucflek, n?jakej Hibman, vod n?ho nesly?el. Von si to ten Hibman tak navyk, ?e kdy? p?i?el do civilu, ??kal tat?nkovi, mamince a sestr?m ,ty spanil? kr?vo`, a ?ek to taky sv? nev?st?, ta se s n?m roze?la a ?alovala ho pro ur??ku na cti, pon?vad? to ?ek j?, jej?mu tat?nkovi i mamince na n?jak? tane?n? z?bav? zcela ve?ejn?. A nevodpustila mu to a p?ed soudem taky udala, ?e kdyby ji nazval kr?vou n?kde stranou, ?e by t?ebas ?la na sm?r, ale takhle ?e je to evropsk? ostuda. Mezi n?mi ?e?eno, Kunerte, to bych si na tv?ho lajtnanta nikdy nepomyslil. Na m? ud?lal u? tenkr?t takovej sympatickej dojem, kdy? jsem s n?m prvn? mluvil, jako ?erstv? vyta?en? bu?ty z ud?rny, a kdy? jsem s n?m mluvil podruh?, tak se mi zd?l velice se?t?lej a n?jak takovej vodu?evn?lej. Vodkud vlastn? se?? P??mo z Bud?jovic? To chv?l?m, kdy? je n?kdo p??mo vodn?kud. - A kde tam bydl??? - Pod podloub?m? To je dob?e, tam je aspo? v let? chl?dek. M?? rodinu? - ?enu a t?i d?ti? - To se? ?tastnej, kamar?de, aspo? t? bude m?t kdo voplak?vat, jako to ??kal v?dycky v k?z?n? m?j feldkur?t Katz, a vono je to taky pravda, pon?vad? jsem jednou sly?el takovou ?e? jednoho obr?ta k z?lo?n?k?m v Brucku, kter? jeli odtamtud do Srbska, ?e kterej voj?k zanech? doma rodinu a padne na boji?ti, ?e sice roztrh? v?echny rodinn? styky - toti? von to ?ek takhle: ,Kdy? je mrtfol, ot r?diny mrtfol, r?diny sv?zek p?etrhnuta, f?c b?t ajn helt, p?nevad? hat geopfert sv?j ?ivota za f?t?? fam?lii, za Vaterland: Bydl?? ve ?tvrt?m poschod?? - V p??zem?? - To m?? pravdu, ted' jsem si vzpomn?l, ?e tam, na bud?jovick?m n?m?st?, nen? ani jeden ?ty?poscho?ovej d?m. U? tedy odch?z??? - Aha, tv?j pan ofic?r stoj? p?ed ?t?bn?m vag?nem a kouk? se sem. Kdy? tedy se t? snad zept?, jestli snad jsem tak? o n?m nemluvil, tak mu bezev?eho ?ekni, ?e jsem o n?m mluvil, a nezapome? mu ??ct, jak p?kn? jsem o n?m mluvil, ?e jsem m?lokdy potkal takov?ho ofic?ra, kter? by se tak p??telsky a otcovsky choval jako on. Nezapome? mu ??ct, ?e se mi zd? velice se?t?l?m, a ?ekni mu taky, ?e je velice intelikentn?. Hekni mu taky, ?e jsem t? napom?nal, abys byl hodnej a d?lal mu v?echno, co mu na o??ch vid??. Pamatuje? si to?" ?vejk vlezl do vag?nu a Kunert s nit?ma ?el zas do sv?ho pelechu.
      Za ?tvrt hodiny se jelo d?l na Novou ?abynu p?es vyp?len? vesnice Brestov a Velik? Radva?.
      -
      Bylo vid?t, ?e zde to ji? ?lo do tuh?ho.
      Karpatsk? str?n? a svahy byly rozryty z?kopy jdouc?mi z ?dol? do ?dol? pod?l trati s nov?mi pra?ci, po obou stran?ch velik? j?my od gran?t?. N?kde p?es potoky tekouc? do Laborce, jeho? horn? tok dr?ha sledovala, bylo vid?t nov? mosty a oho?el? tr?my star?ch mostov?ch p?echod?.
      Cel? ?dol? na Medzilaborce bylo rozryto a p?eh?zeno, jako kdyby zde pracovaly arm?dy obrovsk?ch krtk?. Silnice za ???kou byla rozryta, rozbita a bylo vid?t zdupan? plochy vedle, jak se vojska valila.
      P??valy a de?t? odkr?valy na pokraji jam zp?soben?ch gran?ty roztrhan? c?ry rakousk?ch stejnokroj?.
      Za Novou ?abynou na star? oho?el? borovici ve spleti v?tv? visela bota n?jak?ho rakousk?ho p???ka s kusem holen?.
      Bylo vid?t lesy bez list?, bez jehli??, jak tu ??dil d?lost?eleck? ohe?, stromy bez korun a rozst??len? samoty.
      Vlak jel pomalu po ?erstv? zbudovan?ch n?spech, tak?e cel? batali?n mohl d?kladn? vn?mat a ochutn?vat v?le?n? radosti a p?i pohledu na vojensk? h?bitovy s b?l?mi k???i, kter? se b?laly na planink?ch i na svahu zpusto?en?ch str?n?, p?ipravovat se pomalu, ale jist? na pole sl?vy, kter? kon?? zabl?cenou rakouskou ?epic? t?epetaj?c? se na b?l?m k???i.
      N?mci od Ka?persk?ch Hor, kte?? sed?li v zadn?ch vag?nech a je?t? v Milovic?ch na stanici hul?kali p?i vjezdu "Wann ich kumm, wann ich wieda kumm...", od Humenn?ho siln? ztichl?, pon?vad? nahl??eli, ?e mnoz? z t?ch, jejich? ?epice jsou na hrobech, zp?vali tot?? o tom, jak to bude p?kn?, a? se op?t vr?t? a z?stane po??d doma se svou milou.
      V Medzilaborci byla zast?vka za rozbit?m, vyp?len?m n?dra??m, z jeho? za?ouzen?ch st?n vy?n?valy zkroucen? traverzy.
      Nov? dlouh? bar?k ze d?eva, nam?sto vyp?len?ho n?dra?? rychle postaven?, byl pokryt nalepen?mi plak?ty ve v?ech ?e??ch: "Upisujte rakouskou v?le?nou p?j?ku!"
      V jin?m dlouh?m bar?ku byla i stanice ?erven?ho k???e, odkud vy?ly s tlust?m vojensk?m l?ka?em dv? sest?i?ky a sm?ly se na cel? kolo tlust?mu vojensk?mu l?ka?i, kter? k jich obveselen? napodoboval r?zn? zv??ec? zvuky a nepoda?en? chrochtal.
      Pod ?elezni?n?m n?spem, v ?dol? potoka, le?ela rozbit? poln? kuchyn?. Ukazuje na ni, ?ekl ?vejk k Balounovi: "Pod?vej se, Baloune, co na n?s v kr?tk? budoucnosti ?ek?. Pr?v? se m?la rozd?vat min??, vtom p?il?t gran?t a takhle ji spo??dal."
      "To je hrozn?," vzdychl Baloun, "j? jsem si nikdy nepomyslil, ?e m? ?ek? n?co podobn?ho, ale to byla vinna ta m? pejcha, dyt j? jsem si, potvora, koupil v Bud?jovic?ch posledn? zimu rukavice z k??e. U? mn? bylo m?lo nosit na svejch selskejch pazour?ch pleten? star? rukavice, jako nosil nebo?t?k t?ta, a j? jen po??d stonal po t?ch ko?enejch, m?stskejch. - T?ta ?ral pu??lku, a j? hr?ch ani vid?t, jen samou dr?be?. Voby?ejn? vep?ov? mn? taky ne?la pod nos; pan?m?ma mn? ji musela d?lat, netrestej m? p?mbu, na pivu."
      Baloun s naprost?m zoufalstv?m za?al vyzn?vat gener?ln? zpov??: "J? jsem se v?m rouhal svatejm i sv?tic?m bo??m, na Mal?i v hospod? a v Doln?m Zah?j? zt??skal jsem kaplana. V boha jsem je?t? v??il, to nezap?r?m, ale o svat?m Josefovi jsem pochyboval, V?echny svat? jsem vytrp?l ve staven?, jenom vobr?zek svat?ho Josefa, ten musel pry?, a tak m? te? p?nbu potrestal za v?echny ty moje h??chy a za mou nemravnost. Co jsem se t?ch nemravnost? na mlejnici nap?chal, jak jsem sv?mu pant?tovi ?asto nad?val a vejmin?k mu ztrp?oval a svou ?enu sek?roval."
      ?vejk se zamyslil: "Vy jste mlyn??, ?e jo? - Tak jste moh v?d?t, ?e mlejny bo?? melou pomalu, ale jist?, kdy? kv?li v?m vypukla ta sv?tov? v?lka."
      Jednoro?n? dobrovoln?k se vm?sil do rozhovoru: "S t?m rouh?n?m, Baloune, a nep?izn?v?n?m v?ech svat?ch a sv?tic jste si rozhodn? ?patn? poslou?il, pon?vad? mus?te zn?t, ?e mase rakousk? arm?da, jest ji? od let arm?dou ?ist? katolickou, maj?c nejskv?lej?? p??klad v na?em nejvy???m vojensk?m p?novi. Jak se m??ete v?bec opov??it j?t s jedem nen?visti v??i n?kter?m svat?m a sv?tic?m bo??m do boje, kdy? ministerstvem vojenstv? zavedeny byly pro pos?dkov? velitelstv? jezuitsk? exhorty pro p?ny d?stojn?ky a kdy? jsme vid?li slavnost vojensk?ho vzk???en?. Rozum?te mn? dob?e, Baloune? Ch?pete, ?e vy vlastn? prov?d?te n?co proti slavn?mu duchu na?? slavn? arm?dy? Jako s t?m svat?m Josefem, o kter?m jste se zm?nil, ?e jeho obr?zek nesm?l viset u v?s ve sv?tnic?. V?dy? on je, Baloune, vlastn? patronem v?ech t?ch, kte?? se cht?j? dostat z vojny. On byl tesa?em, a zn?te p?ece heslo ,Koukejme, kde tesa? nechal d?ru`. Kolik lid? u? ?lo s t?m heslem do zajet? vidouce nezbyt?, kdy? obkl??eni ze v?ech stran, hled?li zachr?nit nikoliv snad sebe z egoistick?ho stanoviska, n?br? sebe jako ?lena arm?dy, aby potom, a? p?ijdou ze zajet?, mohli ??ct c?sa?i p?nu: My jsme zde a ?ek?me na dal?? rozkaz! Rozum?te tedy tomu, Baloune?"
      "Nerozum?m," povzdychl Baloun, "v?bec j? m?m tupou palici. Mn? aby se v?echno vopakovalo desetkr?t "
      "Neslev???" ot?zal se ?vejk, "tak j? ti to vysv?tl?m je?t? jednou. Tady si sly?el, ?e se mus?? dr?et podle toho, jakej duch panuje v arm?d?, ?e bude? v??it v svat?ho Josefa, a kdy? bude? vobkl??enej vod nep??tel?, ?e bude? koukat, kde tesa? nechal d?ru, abysi zachr?nil sebe pro c?sa?e p?na, pro nov? vojny. Ted' tomu snad rozum?? a ud?l?? dob?e, kdy? se n?m vyzpov?d?? trochu d?kladn?ji, jak? si ty nemravnosti p?chal na t? mlejnici, ne ale abys potom vypravoval n?co podobn?ho, jako je v t? anekdot? vo t? d?ve?ce, kter? se ?la zpov?dat k panu far??i a potom, kdy? u? r?zn? h??chy pov?d?la, za?ala se styd?t a ?ekla, ?e ka?dou noc p?chala nemravnosti. To se v?, ?e jak tohle pan far?? usly?el, hned mu za?aly t?ct sliny z papuly a ?ek: ,No, nestyd' se, mil? dcero, j? jsem p?ec na m?st? bo??m, a vypravuj mn? p?kn? dopodrobna vo svejch nemravnostech.` A vona se mu tam dala do pl??e, ?e se styd?, ?e je to takov? hrozn? nemravnost, a von ji zas upozor?oval, ?e je otec duchovn?. Kone?n? vona po dlouh?m zdr?h?n? za?ala s t?m, ?e se v?dycky svl?kla a vlezla si do postele. A zas z n? nemoh dostat ani slovo a jen se je?t? v?c roze?vala. Von tedy zas, aby se nestyd?la, ?e je ?lov?k h???n? n?doba vod sv? p?irozenosti, ale milost bo?? ?e je neskonal?. Vona se tedy vodhodlala a s pl??em pov?dala: ,Kdy? jsem si teda lehla svle?en? do postele, tak jsem si po?ala vyb?rat ?p?nu mezi prsty u nohou a ?ichala jsem k tomu.` To byla tedy ta cel? jej? nemravnost. J? ale douf?m, Baloune, ?es tohle na mlejnici ned?lal a ?e n?m pov?? n?co vopravdov?j??ho, n?jakou skute?nou nemravnost."
      Objevilo se, ?e Baloun, dle sv?ho vyj?d?en?, p?chal nemravnosti ve mlejnici se selkami, kter??to nemravnost z?le?ela v tom, ?e jim m?chal mouku, co? ve sv? prostot? du?evn? naz?val nemravnost?. Nejv?ce byl zklam?n telegrafista Chodounsk? a ptal se ho, jestli opravdu nem?l nic se ?elkama ve mlejnici, na pytlech mouky, na?e? Baloun odpov?dal kl?t? rukama: "Na to jsem byl moc hloupej."
      Mu?stvu bylo ozn?meno, ?e ob?d bude za Palotou v Lupkovsk?m pr?smyku, a tak? vy?li do obce Medzilaborce batali?nn? ??etn? ?ikovatel s kucha?i od kumpani? a poru??kem Cajthamlem, kter? m?l na starosti hospod??stv? batali?nu. K nim byli p?id?leni ?ty?i mu?ov? jako patrola.
      Vr?tili se za necel? p?l hodiny se t?emi prasaty uv?zan?mi za zadn? nohu, ?vouc? rodinou uhersk?ho Rusa, kter?mu prasata byla rekv?rov?na, a tlust?m vojensk?m l?ka?em z bar?ku ?erven?ho k???e, kter? cosi horliv? vykl?dal poru??ku Cajthamlovi, kr??c?mu rameny.
      P?ed ?t?bn?m vag?nem cel? spor dos?hl vrchole, kdy? vojensk? l?ka? po?al do o?? tvrdit hejtmanovi S?gnerovi, ?e ta prasata jsou ur?ena pro hospit?l ?erven?ho k???e, o ?em? zas sedl?k necht?l nic v?d?t, a ??dal, aby mu byla prasata navr?cena, ?e je to jeho posledn? majetek a ?e rozhodn? nem??e je d?t za tu cenu, co mu vyplatili.
      Strkal p?itom pen?ze, kter? m?l za prasata v hrst?, hejtmanovi S?gnerovi, kter?ho dr?ela selka za druhou ruku, l?bala mu ji v t? pon??enosti, kterou tento kraj v?dy vynikal.
      Hejtman S?gner byl z toho cel? polek?n a chv?li trvalo, ne?li se mu poda?ilo odstr?it starou selku. Nebylo to v?ak nic platn?, m?sto n? p?i?ly mlad? s?ly, kter? se mu jaly znova cucat ruce.
      Poru??k Cajthaml hl?sil v?ak zcela obchodn?m t?nem: "Ten chlap m? je?t? dvan?ct prasat a dostal vyplaceno zcela ??dn?, podle posledn?ho rozkazu po divizi ??slo 12420, hospod??sk? ??st. Dle toho rozkazu, § 16, jest kupovati vep?ov? dobytek v m?stech v?lkou nesti?en?ch ne dr??e ne? 2 K 16 hal??? za jeden kilogram ?iv? v?hy; v m?stech v?lkou posti?en?ch p?idati na jeden kilogram ?iv? v?hy 36 hal???, platiti tedy za jeden kilogram 2 K 52 hal??e. K tomu pozn?mka: Byly-li zji?t?ny p??pady, ?e v m?stech v?lkou posti?en?ch ucelena z?stala hospod??stv? s pln?m stavem vep?ov?ho bravu, kter? m??e b?ti odesl?n k z?sobovac?m ??el?m proch?zej?c?ch ??st?, vypl?ceti za odebran? vep?ov? maso jako v m?stech v?lkou nesti?en?ch, se zvl??tn?m p??platkem 12 hal??? na jeden kilogram ?iv? v?hy. Nen?-li tato situace ?pln? jasnou, sestaviti komisi ihned na m?st? z interesenta, velitele proch?zej?c?ho vojensk?ho odd?lu a toho d?stojn?ka nebo ??etn?ho ?ikovatele (jde-li o men?? formace), jim? sv??ena hospod??sk? ??st."
      V?echno toto p?e?etl poru??k Cajthaml z kopie rozkazu po divizi, kter? nosil neust?le s sebou a tak?ka u? um?l nazpam?t, ?e se na frontov?m ?zem? zvy?uje odm?na za jeden kilogram mrkve na 15,30 h a pro offiziersmenagek?chenabteilung za karfi?l v ?zem? p?i front? na 1 korunu 75 hal??? za jeden kilogram.
      Ti, kte?? to vypracov?vali ve V?dni, p?edstavovali si frontov? ?zem? jako zemi opl?vaj?c? mrkv? a karfi?lem.
      Poru??k Cajthaml p?e?etl to ov?em roz?ilen?mu sedl?kovi n?mecky a t?zal se ho takt??, jestli tomu rozum?; kdy? ten zavrt?l hlavou, za?val na n?ho: "Chce? tedy komisi?"
      Ten rozum?l slovu komise, proto zak?val hlavou, a zat?mco jeho prasata u? p?ed chv?l? byla odvle?ena k poln?m kuchyn?m na popravu, obstoupili ho p?id?len? k rekvizici voj?ci s bajonety a komise se vypravila do jeho statku, aby se zjistilo, m?-li dostat 2 K 52 hal??e za jeden kilogram anebo jen 2 K 28 hal???.
      Nevy?li je?t? ani na cestu vedouc? k obci, kdy? vtom ozval se od poln?ch kuchyn? trojn?sobn? smrteln? kvikot prasat.
      Sedl?k pochopil, ?e je v?emu konec, a zoufale zvolal: "Davajt? mn? za ka?dyju svinju dva r?nskija!"
      ?ty?i voj?ci ho t?sn?ji obklopili a cel? rodina zastavila cestu hejtmanovi S?gnerovi a poru??ku Cajthamlovi, kleknuv?i si do prachu silnice.
      Matka se dv?ma dcerami obj?maly kolena obou, naz?vaj?ce je dobrodinci, a? je sedl?k zak?ikl a zvolal ukrajinsk?m dialektem uhersk?ch Rus?, aby vstaly, a? si voj?ci prasata se?erou a chc?pnou po nich.
      Tak se?lo z komise, a pon?vad? sedl?k se najednou vzbou?il, hrozil p?st?, dostal od jednoho voj?ka kolbou, a? to o jeho ko?ich zadun?lo, a cel? jeho rodina se pok?i?ovala a dala se i s otcem na ?t?k.
      Za deset minut potom batali?nn? ??etn? ?ikovatel pochutn?val si ji? s batali?nn?m ordonancem Matu?i?em na vep?ov?m moze?ku ve sv?m vag?n?, a cpaje se udatn?, j?zliv? ob chv?li ??kal p?sa??m: "To byste ?rali, co? Jo, ho?i, to je jenom pro ?ar?e. Kucha??m ledvinky a j?tra, moze?ek a ov?rek p?n?m rechnungsfeldy?bl?m, a p?sa??m jen dvojit? porce masa pro man?aft."
      Hejtman S?gner dal ji? t?? rozkaz t?kaj?c? se d?stojnick? kuchyn?: "Vep?ov? na km?n?; vybrat to nejlep?? maso, aby to nebylo p??li? tu?n?!"
      A tak se stalo, ?e kdy? v Lupkovsk?m pr?smyku rozd?vala se mu?stvu men??, v ka?d?m vojensk?m kotl?ku ve sv? porci pol?vky na?el jednotlivec dva mal? kous??ky masa, a ten, kter? se narodil je?t? na hor?? planet?, na?el jenom kousek k??e.
      Panoval u kuchyn? obvykl? nepotismus vojensk?, rozd?vaj?c? v?em, kte?? byli bl?zko k vl?dnouc? klice. Pucflekov? objevili se v Lupkovsk?m pr?smyku se zama?t?n?ma hubama. Ka?d? ordonanc m?la b?icho jako kam?nek. D?ly se v?ci do nebe volaj?c?.
      Jednoro?n? dobrovoln?k Marek zp?sobil u kuchyn? skand?l, pon?vad? cht?l b?t spravedliv?m, a kdy? mu kucha? s pozn?mkou "To je pro na?eho geschichtsschreibra" d?val do kotl?ku s pol?vkou po??dn? ??zek va?en? k?ty, tu on prohl?sil, ?e jsou si na vojn? v?ichni rovni z mu?stva, co? zp?sobilo v?eobecn? souhlas a zavdalo p???inu k nad?v?n? kucha??m.
      Jednoro?n? dobrovoln?k hodil kus masa nazp?tek, zd?raz?uje, ?e nechce ??dnou protekc?. U kuchyn? to v?ak nepochopili a domn?vali se, ?e batalionsgeschichtsschreiber nen? spokojen, a kucha? mu ?ekl po stran?, aby p?i?el a? potom, a? se rozd? min??, ?e mu d? kus nohy.
      P?sa??m se tak? leskly tlamy, saniter?ci odfukovali blahobytem a kolem toho bo??ho po?ehn?n? v?ude dokola neuklizen? je?t? pam?tky poslednich boj?. V?ude v?lely se j?mky na patrony, plechov? pr?zdn? krabice od konzerv, c?ry z rusk?ch, rakousk?ch ? n?meck?ch uniforem, ??sti rozbit?ch voz?, zakrv?cen? dlouh? pruhy g?zov?ch obvaz? a vaty.
      Do star? borovice u b?val?ho n?dra??, ze kter?ho z?stala jen hromada sutin, byl vra?en gran?t, kter? nevybuchl. V?ude bylo vid?t st?epiny gran?t? a n?kde v bezprost?edn? bl?zkost? museli patrn? pochovat mrtvoly voj?k?, pon?vad? zde stra?n? p?chlo hnilobou.
      A jak tudy proch?zela vojska a t?bo?ila zde kolem, v?ude bylo vid?t kope?ky lidsk?ch lejn mezin?rodn?ho p?vodu, od v?ech n?rod? Rakouska, N?mecka i Ruska. Lejna voj?k? v?ech n?rodnost? a v?ech n?bo?ensk?ch vyzn?n? le?ela vedle sebe ?i vrstvila se na sob?, ani? by se mezi sebou poprala.
      Polorozbo?en? vodojem, d?ev?n? budka ?elezni?n?ho hl?da?e a v?bec v?e, co m?lo n?jakou st?nu, bylo provrt?no kulemi z ru?nic jako ?e?eto.
      Kv?li ?pln?j??mu dojmu vojensk?ch radost? za nedalek?m vrchem vystupovaly hory d?mu, jako by tam ho?ela cel? vesnice a byl st?ed velk?ch vojensk?ch operac?. To tam spalovali cholerov? a ?plavicov? bar?ky k velk? radosti t?ch p?n?, kte?? m?li co d?lat se za?izov?n?m onoho hospit?lu pod protektor?tem arcikn??ny Marie a kte?? kradli a nab?jeli si kapsy p?edkl?d?n?m ??t? za neexistuj?c? cholerov? a ?plavicov? bar?ky.
      Te? si to odn??ela jedna skupina bar?k? za v?echny ostatn? a ve smradu ho??c?ch slamn?k? vzn??ela se k obloze cel? zlod?jna arcikn??ec?ho protektor?tu.
      Za n?dra??m na sk?le posp??ili si ji? N?mci z ???e postavit pomn?k padl?m Brandebur?k?m s n?pisem "Den Helden von Lupkapa?", s velikou ???skon?meckou orlic? vylitou z bronzu, p?i?em? na podstavci bylo v?slovn? podotknuto, ?e ten znak je vyroben z rusk?ch d?l uko?ist?n?ch p?i osvobozen? Karpat ???skon?meck?mi pluky.
      V t?to podivn? a dosud nezvykl? atmosf??e odpo??val batali?n po ob?d? ve vag?nech, a hejtman S?gner s batali?nn?m adjutantem je?t? se st?le nemohli dohovo?it ?ifrovan?mi telegramy s brig?dn? b?z? o dal??m postupu batali?nu. Zpr?vy byly tak nejasn?, ?e to vypadalo asi tak, ?e by ani nem?li do Lupkovsk?ho pr?smyku p?ijeti a m?li jeti zcela jin?m sm?rem od Nov?ho M?sta pod ?iatorem, pon?vad? v telegramech byla n?jak? ?e? o m?stech: Csap - Ungv?r, Kis-Berezna Uzsok.
      Za deset minut se objevuje, ?e tam v brig?dn? b?zi sed?c? ?t?bn? d?stojn?k je n?jak? mamlas, pon?vad? p?ich?z? ?ifrovan? telegram, zdali mluv? 8. mar?batali?n 75. regimentu (vojensk? ?ifra G 31. Mamlas v brig?dn? b?zi je udiven odpov?d?, ?e jde 0 7. pochodov? prapor 91. pluku, i t??e se, kdo dal rozkaz jeti na Munka?evo, po vojensk? trati na Stryj, kdy? mar?r?ta je p?es Lupkovsk? pr?smyk na Sanok do Hali?e. Mamlas se stra?n? div?, ?e se telegrafuje z Lupkovsk?ho pr?smyku, a pos?l? ?ifru: Mar?r?ta nezm?n?na, na Lupkovsk? pr?smyk - Sanok, kde dal?? rozkazy.
      Po n?vratu hejtmana S?gnera rozvinuje se ve ?t?bn?m vag?n? debata o jist? bezhlavosti a ?in? se ur?it? nar??ky, ?e kdyby nebylo ???sk?ch N?mc?, ?e by byla v?chodn? vojensk? skupina ?pln? bezhlavou.
      Poru??k Dub pokou?? se obhajovat bezhlavost rakousk?ho ?t?bu a kec? n?co o tom, ?e zdej?? krajina byla dosti zpusto?ena ned?vn?mi boji a tra? nemohla b?t uvedena je?t? do n?le?it?ho po??dku.
      V?ichni d?stojn?ci se na n?ho d?vaj? soustrastn?, jako kdyby cht?li ??ct, ten p?n za svou blbost nem??e. Nenal?zaje odporu, poru??k Dub roze?vanil se d?l o n?dhern?m dojmu, kter?m na n?ho p?sob? tato rozbit? krajina, sv?d??c? o tom, jak dovede b?t ?elezn? p?st na?eho vojska. Op?t mu nikdo neodpov?d?, na?e? on opakuje: "Ano, zajist?, ov?em, Rusov? zde ustupovali v ?pln? panice."
      Hejtman S?gner si umi?uje, ?e po?le poru??ka Duba p?i nejbli??? p??le?itosti, a? bude situace nejv?? nebezpe?nou v z?kopech, jako ofic?rspatrolu za dr?t?n? p?ek??ky k rekognoskov?n? nep??telsk?ch pozic, a ?ept? nadporu??kovi Luk??ovi, s kter?m jsou vyklon?ni z okna vag?nu: "Tyhle civilisty byl n?m taky ?ert dlu?en. ??m v?t?? inteligent, t?m v?t?? hovado."
      Zd? se, ?e poru??k Dub v?bec nep?estane mluvit. Vykl?d? d?l v?em d?stojn?k?m, co ?etl v novin?ch o t?ch boj?ch karpatsk?ch i o z?pase o karpatsk? pr?smyky za rakousko-n?meck? ofenz?vy na Sanu.
      Vypravuje o tom tak, jako by se nejen t?ch boj? z??astnil, n?br? dokonce v?echny operace s?m ??dil.
      Zejm?na jsou neoby?ejn? protivn? jeho v?ty takov?hoto smyslu: "Potom jsme ?li na Bukovsko, abychom m?li poji?t?nou linii Bukovsko-Dynov, maj?ce spojen? s bard?jovskou skupinou u Velk? Polanky, kde jsme rozbili samarskou divizi nep??tele."
      Nadporu??k Luk?? ji? nevydr?el a poznamenal poru??kovi Dubov?: "O ?em? jsi ji? p?ed v?lkou patrn? mluvil se sv?m okresn?m hejtmanem."
      Poru??k Dub pod?val se nep??telsky na nadporu??ka Luk??e a vy?el z vag?nu.
      Vojensk? vlak st?l na n?spu a dole pod svahem, n?kolik metr?, le?ely r?zn? p?edm?ty zahozen? ustupuj?c?mi rusk?mi voj?ky, kte?? patrn? ustupovali t?mto p??kopem. Bylo zde vid?t zrezav?l? ?ajn?ky, n?jak? hrnce, ta?ky na patrony. Tak? se zde v?lely vedle nejr?zn?j??ch p?edm?t? kotou?e ostnat?ho dr?tu a op?t ty zakrv?cen? pruhy g?zov?ch obvaz? a vaty. Nad t?mto p??kopem na jednom m?st? st?la skupina voj?k? a poru??k Dub ihned zjistil, ?e mezi nimi stoj? ?vejk a n?co jim vykl?d?.
      ?el tedy tam.
      "Co se zde stalo?" ozval se p??sn? hlas poru??ka Duba, p?i?em? postavil se p??mo p?ed ?vejka. "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk za v?echny, "?e se d?v?me."
      "A na co se d?v?te?" rozk?ikl se poru??k Dub. "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e se d?v?me dol? do p??kopu."
      "A kdo v?m dal k tomu svolen??"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e je to p??n? na?eho pana obr?ta Schr?dra z Brucku. Kdy? von se s n?ma lou?il, kdy? jsme jeli te? na boji?t?, tak ve sv? ?e?i ?ek, abychom v?ichni, kdy? budem proch?zet vopu?t?n?mi boji?ti, v?eho si dob?e v??mali, jak se bojovalo a co by n?m mohlo bejt na prosp?ch. A my te? tady vid?me, pane lajtnant, v tejhle muld?, co v?echno mus? voj?k vodh?zet na sv?m out?ku. My tady vid?me, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, jak je to hloup?, kdy? voj?k t?hne s sebou v?elijak? zbyte?nosti. Von je t?m zbyte?n? zat??enej. Von se t?m zbyte?n? unav?, a kdy? takovou t?hu vle?e s sebou, von nem??e lehce bojovat "
      Poru??kovi Dubovi zasvitla n?hle nad?je, ?e kone?n? dostane ?vejka p?ed v?le?n? poln? soud pro antimilitaristickou velezr?dnou propagandu, a proto ot?zal se rychle: "Vy tedy mysl?te, ?e m? voj?k odhazovat patrony, kter? se tady v?lej? v muld?, nebo bajonety, jak t?mhle vid?m?"
      "? nikoliv n?, poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant," odpov?d?l ?vejk, usm?vaje se p??jemn?, "r??ej? se pod?vat tady dol? na ten vodhozenej plechovej no?n?k."
      A vskutku, pod n?spem v?lel se vyz?vav? no?n?k s potlu?en?m emailem, roze?ran? rz?, mezi st?epinami hrnc?, kter??to v?echny p?edm?ty, nehod?c? se ji? pro dom?cnost, ukl?dal zde p?ednosta n?dra??, patrn? jako materi?l k diskus?m archeolog? budouc?ch v?k?, kte??, a? objev? toto s?dlisko, budou z toho mago?i, a ve ?kol?ch budou se d?ti u?it o v?ku emailovan?ch no?n?k?.
      Poru??k Dub zad?val se na tento p?edm?t, ale nemohl ne?li prost? zjistit, ?e je to opravdu jeden z t?ch invalid?, kte?? sv? sv??? ml?d? tr?vili pod postel?.
      Na v?echny to p?sobilo ohromn?m dojmem, a kdy? poru??k Dub ml?el, ozval se ?vejk: "Poslu?n? hl?s?m, pane lajtnant, ?e s takov?m no?n?kem byla jednou p?kn? legrace v l?zn?ch Pod?bradech. Vo tom se u n?s vypravovalo na Vinohradech v hospod?. Tenkr?t toti? za?ali vyd?vat v Pod?bradech ?asopejsek Nez?vislost a pod?bradskej lek?rn?k byl toho hlavn? hlavou, a redaktorem tam ud?lali ??k?ho Ladislava H?jka Doma?lick?ho. A ten pan lek?rn?k, to v?m byl takovej podiv?n, ?e sb?ral star? hrnce a jin? takov? drobotiny, a? byl samej muzeum. A von si jednou, ten H?jek Doma?lickej, pozval na n?v?t?vu do pod?bradskejch l?zn? jednoho kamar?da, kterej taky psal do novin, a vo?rali se tam spolu, pon?vad? se u? p?es tejden nevid?li, a ten mu sl?bil, ?e mu za to poho?t?n? nap??e fejton do t? Nez?vislosti, do toho nez?visl?ho ?asopisu, ve kter?m von byl vodvislej. A von mu ten jeho kamar?d napsal takovej fejton vo takov?m jednom sb?rateli, jak na?el v p?sku na b?ehu Labe starej no?n?k plechovej a myslel, ?e to p?ilbice svat?ho V?clava, a ud?lal s t?m takovej rozruch, ?e se tam na to p?ijel pod?vat biskup Brynych z Hradce s proces?m a s korouhvema. Ten lek?rn?k pod?bradskej myslil, ?e to pad? na n?ho, a tak byli vob?, von a ten pan H?jek, ve p?i."