Uj??d?li d?l a za nimi je?t? dlouho bylo sly?et ?zkostliv? ?van? huh?av?ho and?la rekruta "Hla-hle-hlu-hj?" a k?ik and?la kapr?la "A-le-lu-j?, a-le-lu-j?, ty kr?vo jord?nsk?!"
      Potom ohromn? z??e nad velkou budovou jako Mari?nsk? kas?rna v ?esk?ch Bud?jovic?ch a nad n? dva aeropl?ny, jeden po lev?, druh? po prav? stran?, a uprost?ed mezi nimi nata?en? obrovsk? pl?tno s ohromn?m n?pisem K. u k. Gottes Hauptquartier.
      Gener?la Biegiera vysadili z automobilu dva and?l? v uniform? poln?ho ?etnictva, vzali ho za l?mec a odvedli ho do budovy, nahoru do prvn?ho poschod?.
      "Chovejte se slu?n? p?ed p?nembohem," ?ekli mu je?t? naho?e p?ed jedn?mi dve?mi a str?ili ho dovnit?.
      Uprost?ed pokoje, ve kter?m po st?n?ch visely podobizny Franti?ka Josefa a Vil?ma, n?sledn?ka tr?nu Karla Franti?ka Josefa, gener?la Viktora Dankla, arciv?vody Bed?icha a ??fa gener?ln?ho ?t?bu Konr?da z H?tzendorfu, st?l p?nb?h.
      "Kadete Bieglere," ?ekl p?nb?h d?razn?, "vy mne nepozn?v?te? J? jsem v?? b?val? hejtman S?gner od 11. mar?kumpanie."
      Biegler zd?ev?n?l.
      "Kadete Bieglere," ozval se op?t p?nb?h, "jak?m pr?vem jste si p?isvojil titul gener?lmajora? Jak?m pr?vem jste se, kadete Bieglere, proj??d?l ?t?bn?m automobilem po silnici mezi nep??telsk?mi pozicemi?"
      "Poslu?n? hl?s?m..."
      "Dr?te hubu, kadete Bieglere, kdy? s v?mi mluv? p?nb?h."
      "Poslu?n? hl?s?m," zajektal Biegler je?t? jednou.
      "Tak vy tedy nebudete dr?et hubu?" rozk?ikl se na n?ho p?nb?h, otev?el dve?e a vyk?ikl: "Dva and?l? sem!"
      Vstoupili dva and?l? s ru?nicemi zav??en?mi p?es lev? k??dlo. Biegler v nich poznal Matu?i?e a Batzera.
      A z ?st p?naboha zn?l hlas: "Holte ho do latr?ny!"
      Kadet Biegler n?kam padal do hrozn?ho smradu...
      -
      Naproti sp?c?mu kadetovi Bieglerovi sed?l Matu?i? se sluhou hejtmana S?gnera Batzerem a hr?li st?le ?esta?edes?t.
      "Stink awer d' Kerl wie a' Stockfisch," prohodil Batzer, kter? pozoroval se z?jmem, jak sebou sp?c? kadet Biegler pov??liv? vrt?, "mu?' d' Hosen voll ha'n."
      "To se m??e st?t ka?d?mu," ?ekl filosoficky Matu?i?, "nech ho b?t, p?evl?kat ho stejn? nebude?. Rozdej rad?i karty."
      Nad Budape?t? bylo ji? vid?t z??i sv?tel a nad Dunajem p?eskakoval reflektor.
      Kadetovi Bieglerovi se ji? zd?lo op?t n?co jin?ho, pon?vad? mluvil ze span?: "Sagen Sie meiner tapferen Armee, da? sie sich in meinem Herzen ein unverg?ngliches Denkmal der Liebe und Dankbarkeit errichtet hat."
      Pon?vad? se op?t p?i t?ch slovech po?al obracet, zavon?lo to Batzerovi intenz?vn? pod nos, tak?e poznamenal odplivuje si: "Stink wie a' Haizlputza, wie a' beschei?ena Haizlputza."
      A kadet Biegler vrt?l sebou ??m d?l nepokojn?ji, a jeho nov? sen byl velice fantastick?. Obhajoval Linec ve v?lce o d?dictv? rakousk?.
      Vid?l reduty, retranchementy a palis?dy kolem m?sta. Jeho hlavn? stan byl prom?n?n v ohromnou nemocnici. V?ude kolem v?leli se nemocn? a dr?eli se za b?icho. Pod palis?dami m?sta Lince proj??d?li se francouz?t? dragouni Napoleona I.
      A on, velitel m?sta, st?l nad tou spoustou a dr?el se t?? za b?icho a k?i?el na n?jak?ho francouzsk?ho parlament??e: "Vy?i?te sv?mu c?sa?i, ?e se nevzd?m..."
      Potom jako kdy? to bolen? b?icha najednou z n?ho spadne, a on se ??t? s batali?nem p?es palis?dy ven z m?sta na cestu sl?vy a v?t?zstv? a vid?, jak nadporu??k Luk?? zachycuje sv?mi prsty r?nu pala?e francouzsk?ho dragouna, kter? platila jemu, Bieglerovi, obr?nci oble?en?ho Lince.
      Nadporu??k Luk?? um?r? u jeho nohou s v?k?ikem:
      "Ein Mann wie Sie, Herr Oberst, ist n?tiger als ein nichtsnutziger Oberleutnant!"
      Obr?nce Lince odvrac? se s pohnut?m od um?raj?c?ho, kdy? vtom p?ilet? kart?? a uhod? Bieglera do sedac?ch sval?.
      Biegler mechanicky s?hne si dozadu na kalhoty a c?t? mokro, n?co lepkav?ho se mu ma?e po ruce. K?i??: "Sanit?t! Sanit?t!" a pad? s kon?...
      Kadeta Bieglera zvedl Batzer s Matu?i?em z podlahy, kam se svalil z lavice, a polo?ili ho op?t na jeho m?sto.
      Potom do?el Matu?i? k hejtmanovi S?gnerovi a ozn?mil, ?e se s kadetem Bieglerem d?j? podivn? v?c?.
      "Nen? to asi po tom ko?aku," ?ekl, "mohla by to b?t sp?? cholera. Kadet Biegler pil v?ude ve stanic?ch vodu. V Mo?oni jsem ho vid?l, ?e se..."
      "To tak rychle s cholerou nejde. Matu?i?, ?ekn?te vedle v kup? panu doktorovi, aby se ?el na n?ho pod?vat."
      K batali?nu byl p??d?lem ,v?le?n? doktor`, star? medik a bur??k Welfer. Znal p?t, rv?t se a p?itom m?l medic?nu v mal??ku. Prod?lal medic?nsk? fakulty v r?zn?ch universitn?ch m?stech v Rakousko-Uhersku, i praxi v nejrozmanit?j??ch nemocnic?ch, ale doktor?t neskl?dal prost? z toho d?vodu. ?e v z?v?ti, kterou zanechal jeho str?c sv?m d?dic?m, bylo to, ?e se m? vypl?cet studuj?c?mu medic?ny Bed?ichu Welfrovi ro?n? stipendium do t? doby, kdy obdr?? Bed?ich Welfer l?ka?sk? diplom. Toto stipendium bylo asi ?ty?ikr?t v?t?? ne? plat asistenta v nemocnic?ch a MUC Bed?ich Welfer poctiv? se sna?il odd?lit sv? jmenov?n? doktorem v?eho l?ka?stv? na dobu co nejvzd?len?j??.
      D?dicov? mohli se vzteknout. Prohla?ovali ho za blba, d?lali pokusy vnutit mu z?mo?n? nev?sty, aby se ho zbavili. Aby je je?t? v?c dop?lil, MUC Bed?ich Welfer, ?len asi dvan?cti bur??ck?ch spolk?, vydal n?kolik sb?rek velmi slu?n?ch b?sn? ve V?dni, v Lipsku, v Berl?n?. Psal do Simplicissimu a studoval, jako kdyby se nechumelilo, d?l.
      A? p?i?la vojna, kter? vpadla MUC Bed?ichovi Welfrovi hanebn? vzad.
      B?sn?ka knih Lachende Lieder, Krug und Wissenschaft, M?rchen und Parabeln zcela sprost? vzali na vojnu a jeden d?dic v ministerstvu vojenstv? p?i?inil se o to, ?e bodr? Bed?ich Welfer ud?lal "v?le?n? doktor?t". Ud?lal ho p?semn?. Dostal ?adu ot?zek k vypln?n?, kter? v?echny zodpov?d?l stereotypn?: "Lecken Sie mir Arsch!" Za t?i dny ozn?mil mu plukovn?k, ?e dostal diplom doktora v?eho l?ka?stv?, ?e u? byl d?vno zral? pro doktor?t, ?e vrchn? ?t?bn? l?ka? ho p?id?luje k dopl?ovac? nemocnici a na jeho chov?n? ?e z?le?? rychl? postup, ?e sice m?l v r?zn?ch universitn?ch m?stech souboje s d?stojn?ky, to v?echno ?e se o n?m v?, ale ?e dnes ve vojn? se na v?echno zapom?n?.
      Autor knihy b?sn? D?b?n a v?da kousl se do pysk? a ?el slou?it.
      Po zji?t?n? n?kolika p??pad?, ?e choval se k voj?k?m pacient?m neoby?ejn? shov?vav?, prodlu?uje jich pobyt v nemocnici, pokud to bylo mo?n?, kdy bylo heslo "M? se to v?let v nemocnici, nebo chc?pat rad?ji v z?kopech - m? to chc?pnout v nemocnici, nebo ve ?varmlinii", doktora Welfera poslali s 11. pochodov?m praporem na front.
      Aktivn? d?stojn?ci u praporu pova?ovali ho za n?co m?n?cenn?ho. Rezervn? d?stojn?ci si ho tak? nev??mali a nenavazovali s n?m nijak?ho p??telstv?, aby se neroz???ila je?t? v?ce propast mezi nimi a aktivn?mi d?stojn?ky.
      Hejtman S?gner c?til se p?irozen? stra?n? pov??en nad toho b?val?ho MUC, kter? zesekal za dob sv?ch dlouholet?ch studi? kolik d?stojn?k?. Kdy? doktor Welfer, "v?le?n? doktor", pro?el kolem n?ho, ani se na n?ho nepod?val a hovo?il d?l s nadporu??kem Luk??em o n??em zcela bezv?znamn?m, ?e se p?stuj? u Budape?ti dyn?, na?e? nadporu??k Luk?? odpov?d?l, ?e kdy? byl v t?et?m ro?n?ku kadetky, ?e s n?kolika kamar?dy "v civilu" byli na Slovensku a p?i?li k jednomu evangelick?mu far??i, Slov?kovi. Ten ?e jim dal k vep?ov? pe?eni zel? z dyn? a potom ?e jim nalil v?na a ?ekl:
       Dy?a svi?a,
       chce sa jej v?na,
      a on ?e se stra?n? urazil.
      "Z Budape?ti mnoho neuvid?me," ?ekl hejtman S?gner, "vezou n?s kolem. Dle mar?r?ty m?me zde st?t dv? hodiny."
      "Mysl?m, ?e ??buj? vag?ny," odpov?d?l nadporu??k Luk??, "p?ijdeme na p?ekl?dac? n?dra??. Transportmilit?rbahnhof."
      Kolem pro?el ,v?le?n? doktor` Welfer.
      "Nic to nen?," ?ekl s ?sm?vem, "p?ni, kte?? aspiruj? b?hem ?asu st?t se d?stojn?ky arm?dy a kte?? se vychlubovali je?t? v Brucku sv?mi strategicko-historick?mi znalostmi v kasin?, m?li by b?t upozorn?ni, ?e jest nebezpe?no sn?st najednou celou z?silku sladkost?, kterou mu maminka pos?l? do pole. Kadet Biegler, kter? od t? doby, kdy jsme vyjeli z Brucku, sn?dl t?icet kremrol?, jak se mn? p?iznal, a pil v?ude na n?dra??ch jen p?eva?enou vodu, pane hejtmane, p?ipom?n? mn? ver? Schiller?v: ,Wer sagt von...`"
      "Posly?te, doktore," p?eru?il ho hejtman S?gner, "nejde o Schillera. Co je vlastn? s kadetem Bieglerem?"
      ,V?le?n? doktor` Welfer se usm?l. "Aspirant na d?stojnickou hodnost v?? kadet Biegler se posral... Nen? to cholera, nen? to ?plavice, prost? a jednoduch? posr?n?. Vypil trochu v?ce ko?aku, v?? pan a s p i r a n t n a d ? s t o j n i c k o u h o d n o s t,,a pod?lal se... Byl by se patrn? pod?lal i bez va?eho ko?aku. Se?ral tolik kremrol?, kter? mu poslali z domova... Je to d?t?... V kasin?, jak v?m, pil v?dy jednu ?tvrtku. Abstinent."
      Doktor Welfer si odplivl. "Kupoval si lineck? ?ezy."
      "Tedy to nen? nic v??n?ho'?" ozval se hejtman S?gner, "ale p?ece takov? v?c... kdyby se to roz???ilo." Nadporu??k Luk?? vstal a ?ekl k S?gnerovi: "D?kuji za takov?ho zugskomandanta..."
      "Trochu jsem mu pomohl na nohy," ?ekl Welfer, kter?ho neopou?t?l ?sm?v, "pan batalionskomandant za??d? dal??... To jest, p?ed?m zde kadeta Bieglera do nemocn?ce... Vyd?m vysv?d?en?, ?e je to ?plavice. T??k? p??pad ?plavice. Izolace... Kadet Biegler p?ijde do dezinfek?n?ho bar?ku... - Jest to rozhodn? lep??," pokra?oval Welfer s t?m?e protivn?m ?sm?vem, "bu? posran? kadet, nebo ?plavic? sti?en? kadet..."
      Hejtman S?gner obr?til se ke sv?mu Luk??ovi ?ist? ??edn?m t?nem: "Pane nadporu??ku, kadet Biegler od va?? kumpanie onemocn?l ?plavic? a z?stane v o?et?ov?n? v Budape?ti..."
      Hejtmanovi S?gnerovi zd?lo se, ?e Welfer se sm?je stra?n? v?bojn?, ale kdy? se pod?val na ,v?le?n?ho doktora`, vid?l, ?e t?? se tv??? stra?n? lhostejn?.
      "Tedy je v?e v po??dku, pane hejtmane," odpov?d?l Welfer klidn?, "aspiranti na d?stojnickou..." M?chl rukou: "P?i ?plavici se ka?d? pod?l? do kalhot "
      T?k se stalo, ?e state?n? kadet Biegler byl odvezen do vojensk? izola?n? nemocnice v Uj Buda.
      Jeho pod?lan? kalhoty ztratily se ve v?ru sv?tov? v?lky.
      Sny o velk?ch v?t?zstv?ch kadeta Bieglera byly uzav?eny do jednoho nemocni?n?ho pokoje izola?n?ch bar?k?.
      Kdy? se dov?d?l, ?e m? ?plavici, byl t?m kadet Biegler opravdu nad?en. M? b?t ran?n, nebo onemocn?t pro c?sa?e p?na, vykon?vaje svou povinnost? Potom se stala s n?m mal? nehoda. Pon?vad? v?echna m?sta pro onemocn?l? ?plavic? byla p?epln?na, kadeta Bieglera p?enesli do cholerov?ho bar?ku.
      N?jak? ma?arsk? ?t?bn? l?ka?, kdy? kadeta Bieglera vykoupali a dali mu teplom?r pod rameno, zavrt?l hlavou: "37 stup??!" P?i chole?e je nejhor??m p??znakem pov??liv? klesnut? teploty. Nemocn? st?v? se apatick?m.
      Kadet Biegler opravdu nejevil ??dn?ho roz?ilen?. Byl neoby?ejn? klidn?m, opakuje si v duchu, ?e stejn? trp? za c?sa?e p?na.
      ?t?bn? l?ka? poru?il vsunout teplom?r kadetovi Bieglerovi do kone?n?ku.
      "Posledn? stadium cholery," pomyslil si ?t?bn? l?ka?, "p??znak konce, nejkrajn?j?? slabost, kdy nemocn? ztr?c? smysl pro okol? a jeho v?dom? je zast?eno. On se usm?v? v p?edsmrtn?ch k?e??ch."
      Kadet Biegler za t?to manipulace se opravdu usm?val mu?ednicky, d?laje hrdinu, kdy? mu do kone?n?ku strkali teplom?r. Ale nehnul sebou.
      "P??znaky," pomyslil si ?t?bn? l?ka?, "kter? p?i chole?e vedou pozvolna k smrti, pas?vn? poloha..." Optal se je?t? ma?arsk?ho sanitn?ho podd?stojn?ka, zdali kadet Biegler vrhl a m?l pr?jmy ve van?.
      Obdr?ev z?pornou odpov??, zad?val se na Bieglera. Kdy? p?i chole?e pominou pr?jmy a d?ven?, je to op?t, jako p?ede?l? p??znaky, obraz toho, co se st?v? p?i chole?e v posledn?ch hodin?ch smrti.
      Kadet Biegler, ?pln? nah?, vynesen? z tepl? vany na postel, poc?til chladno a zajektal zuby. Tak? mu vysko?ila hus? k??e po cel?m t?le.
      "Vid?te," ?ekl ?t?bn? l?ka? ma?arsky, "velk? jektace, kon?etiny jsou studen?. To je konec."
      Nakl?n?je se ke kadetovi Bieglerovi, optal se ho n?mecky: "Also, wie geht's?"
      "S-s-se-hr-hr gu-gu-tt," zajektal zuby kadet Biegler, "...ei-ne...ei-ne De-deck-ke -"
      "V?dom? d?lem zast?eno, d?lem zachov?no; ` ?ekl ma?arsky ?t?bn? l?ka?, "t?lo velice huben?, pysky a nehty maj? b?t ?ern?... To je t?et? p??pad, kdy um?eli mn? na choleru bez ?ern?ch neht? a pysk?...
      Naklonil se op?t nad kadeta Bieglera a pokra?oval ma?arsky: "Druh? ozva nad srdcem p?estala..."
      "Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," zajektal kadet Biegler.
      "To, co mluv?, jsou jeho posledn? slova," ?ekl ?t?bn? l?ka? k sanitn?mu podd?stojn?kovi ma?arsky, "z?tra ho pochov?me s majorem Kochem. Ted upadne do bezv?dom?. Listiny jsou o n?m v kancel??i?"
      "Budou tam," odpov?d?l klidn? sanitn? podd?stojn?k.
      "Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," jektal za odch?zej?c?mi kadet Biegler.
      V cel?m pokoji bylo na ?estn?cti l??k?ch p?t lid?. Jeden z nich byl nebo?t?kem. Zem?el p?ed dv?ma hodinami, byl pokryt prost?radlem a jmenoval se jako objevitel cholerov?ch bacil?. Byl to hejtman Koch, o kter?m se ?t?bn? l?ka? zmi?oval, ?e bude m?ti z?tra poh?eb s kadetem Bieglerem.
      Kadet Biegler zvedl se na posteli a vid?l ponejprv, jak se um?r? za c?sa?e p?na na choleru, nebo? ze ?ty? zb?vaj?c?ch dva um?rali, dusili se a modrali, p?i?em? vyr??eli n?co ze sebe, ale nebylo poznat, co a jakou ?e?? mluv?, bylo to sp??e chr?en? potla?en?ho hlasu.
      Druz? dva s n?padn? bou?livou reakc? na uzdraven? p?ipom?nali lidi sti?en? tyf?zn?m deliriem. K?i?eli nesrozumiteln? a vyhazovali z pokr?vky huben? nohy. Nad nimi st?l vousat? saniter?k, mluv?c? ?t?rsk?m n??e??m (jak poznal kadet Biegler), a uklid?oval je: "J? u? m?l taky choleru, moje zlat? panstvo, ale nekopal jsem do pokr?vky. Ted u? je s v?mi dob?e. Dostanete dovolenou, a?... - Neh?zej sebou tak," za?val na jednoho, kter? kopl tak do pokr?vky, a? se mu p?ehnula p?es hlavu, "to se u n?s ned?l?. Bud r?d, ?e m?? hore?ku, aspo? t? odtud s hudbou nepovezou. U? jste oba z toho venku."
      Pod?val se kolem sebe.
      "Tamhle u? zase dva um?eli. To jsme ?ekali," ?ekl dobr?cky, "bu?te r?di, ?e u? jste z toho venku. Mus?m doj?t pro prost?radla."
      Vr?til se za chv?li. P?ikryl prost?radly zem?el? s ?pln? ?ern?mi pysky, vyt?hl jim ruce s ?ern?mi nehty, kter? si dr?eli v posledn? ag?nii udu?en? na ztopo?en?m p?irozen?, sna?il se jim zastr?it jazyk do ?st a pak si klekl u postel? a spustil: "Heilige Maria, Mutter Gottes..." A star? saniter?k ze ?t?rska d?val se p?itom na sv? uzdravuj?c? se pacienty, jejich? delirium znamenalo reakci k nov?mu ?ivotu.
      "Heilige Maria, Mutter Gottes," opakoval, kdy? vtom mu n?jak? nah? mu? zaklepal na rameno. Byl to kadet Biegler.
      "Posly?te," ?ekl, "j? jsem... se koupal... Toti? m? koupali... J? pot?ebu-ji pokr?vku... Mn? je zima."
      "To je zvl??tn? p??pad," ?ekl p?l hodiny nato t?? ?t?bn? l?ka? ke kadetovi Bieglerovi, kter? odpo??val pod pokr?vkou, "vy jste, pane kadete, rekonvalescent; z?tra v?s po?lem do z?lo?n? nemocnice do Tarnova. Vy jste nositelem cholerov?ch bacil?... Pokro?ili jsme tak daleko, ?e to v?echno zn?me. Vy jste od 91. regimentu..."
      "13. pochodov? prapor," odpov?d?l sanitn? podd?stojn?k za kadeta Bieglera, "11. setnina."
      "Pi?te," ?ekl ?t?bn? l?ka?: "Kadet Biegler, 13. pochodov? prapor, 11. pochodov? setnina, 91. pluk, na pozorov?n? do cholerov?ch bar?k? v Tarnov?. Nositel cholerov?ch bacil?..."
      A tak se stal z kadeta Bieglera, nad?en?ho bojovn?ka, nositel cholerov?ch bacil?.
      * V?echny rozmluvy d?stojn?k? s d?stojn?ky se p?irozen? konaj? v jazyku n?meck?m.
      ** V n?meck?mrozhovoru, kter? ti dva vedli mezi sebou: "Sie haben sich damals auch mit den deutschen Mitsch?lern gerauft"
      *** V rozhovoru: "Also: Nazdar!"
      **** Udo Kraft: Selbsterziehung zum Tod f?r Kaiser. C. F. Amelang's Verlag, Leipzig.
      ***** Rozmluva hejtmana S?gnera s nadporu??kem Luk??em byla vedena v ?esk?m jazyce.

2. kapitola