Obr Baloun pod?val se na v?echny smutn?.
      "Jedin? m?m p?i?in?n?m a z?sluhou," ?ekl ??etn? ?ikovatel k Balounovi, "z?stal jste bur?em u pana obrlajtnanta. M?l jste b?t p?elo?en k sanit? a odn??et ran?n? z gefechtu. Pod Duklou ?li od n?s saniter?ci t?ikr?t za sebou pro jednoho ran?n?ho f?nricha, kter? dostal bauch?us p?ed dr?thindrnisama, a v?ichni tam z?stali, sam? kopf?us. Teprve ?tvrt? p?r ho p?ines, ale ne? ho odnesli na hilfsplac, byl f?nrich nebo?t?kem."
      Baloun se ji? nezdr?el a hlasit? zavzlykal.
      "?e se nestyd??," opovr?liv? ?ekl ?vejk, "to jse? voj?k..."
      "Dy? j? nejsem pro vojnu d?lanej," zaho?ekoval Baloun, "j? jsem pravda nena?ranej, nedo?ranej, pon?vad? jsem vytr?enej z po??dn?ho ?ivota. Vono je to u n?s v rodu. Nebo?t?k tat?nek, ten se s?zel v Protivin? v hospod?, ?e sn? na posezen? pades?t bu?t? a dva bochn?ky chleba, a vyhr?l to. J? jsem jednou vo s?zku sn?d ?tyry husy a dv? m?sy knedl?k? se zel?m. Doma si vzpomenu po ob?d?, ?e bych cht?l je?t? n?co zakusit. Jdu do komory, u??znu si kus masa, po?lu si pro d?b?n piva a splivnu dv? kila uzen?ho. M?l jsem doma star?ho ?eled?na Vomela a ten m? v?dycky napom?nal, abych jen tak nepejchnul, necpal se, ?e von pamatuje, jak mu jeho d?de?ek vypravoval d?vno vo jednom takov?m nedo?erovi. A potom kdy? byla n?jak? vojna, ?e se nerodilo nic po celejch vosum let a ?e pekli chleba ze sl?my a z toho, co z?stalo z ln?n?ho semene; a to byl sv?tek, kdy? mohli do ml?ka nadrobit trochu tvarohu, kdy? nebylo chleba. A von ten sedl?k, hned jak nastala ta b?da, za tejden um?el, pon?vad? ten jeho ?aludek nebyl zvyklej na takovou selskou b?du..."
      Baloun zvedl sv?j zarmoucen? obli?ej: "Ale j? si mysl?m, ?e p?nb?h lidi potrest?, a p?eci nevopust?."
      "P?nb?h nedojedy p?ived na sv?t, a p?nb?h se vo n? postar?, poznamenal ?vejk, "jednou u?s byl uv?zanej a te? bys zaslou?il, aby t? poslali do prvn? linie; kdy? j? jsem byl bur?em u pana obrlajtnanta, tak se mohl na mne ve v?em spolehnout a ani ho nikdy nenapadlo, ?e bych mu byl n?co se?ral. Kdy? se n?co fasovalo zvl??tn?ho, tak mn? v?dycky ?ek: ,Nechte si to, ?vejku,` nebo: ,A co, j? o to tolik nestoj?m, dejte sem kousek a s ostatn?m si d?lejte, co chcete.` A kdy? jsme byli v Praze a on mne poslal n?kdy pro ob?d do restaurace, tak aby si snad nemyslil, ?e mu nesu malou porci, pon?vad? jsem polovi?ku na cest? se?ral, s?m jsem ze sv?ch posledn?ch pen?z, kdy? se mn? zd?la b?t porce malou, p?ikoupil je?t? jednu, aby se pan obrlajtnant najed a vo mn? si nic ?patn?ho nemyslel. A? takhle jednou na to p?i?el. Musel jsem mu v?dycky nosit z restaurace j?deln? l?stek a on si vybral. Tak si vybral ten den nad?van? holoub?. J? jsem si myslel, kdy? mn? dali p?lku, ?e by si snad mohl pan obrlajtnant myslet, ?e jsem mu druhou p?lku se?ral, tak jsem je?t? jednu porci koupil ze sv?ho a p?ines takovou n?dhernou porci, ?e pan obrlajtnant ?eba, kter? ten den sh?n?l ob?d a p?i?el pr?v? p?ed polednem na n?v?t?vu k m?muobrlajtnantovi, se taky najed. Ale kdy? se najed, pov?d?: ,Tohle mn? ne??kej, ?e je to jedna porce. Na cel?m sv?t? nedostane? na menu cel? nad?van? holoub?. Kdy? se?enu dneska pen?ze, tak si po?lu do t? tv? restaurace pro ob?d. ?ekni to up??mn?, ?e je to dvojn?sobn? porce.` Pan obrlajtnant se m? zeptal p?ed n?m, abych dosv?d?il, ?e dal mn? pen?ze jen na jednoduchou porci, pon?vad? nev?d?l, ?e p?ijde. Odpov?d?l jsem, ?e mn? dal pen?ze na voby?ejn? ob?d. ,Tak vid??,` ?ekl m?j obrlajtnant, ,tohle je?t? nic nen?. P?ede?le mn? p?ines ?vejk dv? hus? stehna k ob?du. Tedy si p?edstav: pol?vka s nudlema, hov?z? maso se sardelovou om??kou, dv? hus? stehna, knedl?k? a zel? do stropu a pala?inky!`"
      "C-c ta-ta," mlaskl Baloun.
      ?vejk pokra?oval: "To byl k?men ourazu. Pan obrlajtnant ?eba poslal skute?n? druh?ho dne sv?ho pucfleka pro ob?d do t? na?? restaurace, a von mu p?ines jako p??krm takovou malinkou hrom?de?ku pilafu ze slepice, jako kdy? se ?estined?ln? d???tko vykak? do pe?inky, tak asi na dv? l?i?ky. A pan obrlajtnant ?eba na n?ho; ?e polovici se?ral. A von, ?e je nevinnej. A pan obrlajtnant ?eba mu dal p?es hubu a d?val mne za p??klad. J? ?e nos?m porce panu obrlajtnantovi Luk??ovi. A tak ten nevinnej zfackovanej voj?k se druhej den v restauraci, kdy? ?el pro ob?d, na v?echno vyptal, ?ek to sv?mu p?novi, ten zas m?mu obrlajtnantovi. Sed?m j? ve?er za novinama a ?tu si zpr?vy nep??telskejch ?t?b? z boji?t?, kdy? m?j pan obrlajtnant ve?el, celej hledej, a hned p??mo na mne uhodil, abych mu ?ek, kolik t?ch dvojn?sobnejch porc? jsem v restauraci platil, ?e v? v?echno, ?e mn? v?bec ??dn? zap?r?n? nepom??e, ?e u? d?vno v? o tom, ?e jsem blbec, ale ?e byl bych bl?zen, to ?e mu nenapadlo. Ud?lal jsem prej mu takovou vostudu, ?e m? nejv?t?? chut zast?elit nap?ed m? a potom sebe. ,Pane obrlajtnant,` ?ekl jsem mu, ,kdy? jste m? p?ij?mal, ten prvn? den jste o tom mluvil, ?e ka?dej pucflek je zlod?j a podlej chlap. A kdy? v tej restauraci d?vali vopravdu tak malink? porce p??krmu, tak byste si bejval moh pomyslit, ?e jsem vopravdu taky jeden z takovejch podlejch chlap?, ?e jsem v?m to se?ral...`"
      "M?j bo?e na nebi." za?eptal Baloun a sh?bl se pro kuf??k nadporu??ka Luk??e a odch?zel s n?m dozadu.
      "Potom se nadporu??k Luk??," pokra?oval ?vejk, "po?al ?acovat po v?ech kaps?ch, a kdy? to bylo marn?, s?hl si do vesty a dal mn? sv? st??brn? hodinky. Byl takovej pohnutej. ,A? dostanu g??i, ?vejku,` ?ekl, ,tak mn? sepi?te, kol?k jsem v?m dlu?en... Tyhle hodinky si nechte zvl???. A podruh? nebl?zn?te.` Potom jednou ude?ila na n?s voba takov? b?da, ?e ty hodinky jsem musel vodnest do zastav?rny..."
      "Copak tam d?l?te vz?du, Baloune?" ot?zal se vtom ??etn? ?ikovatel Van?k.
      M?sto odpov?di se ne??astn? Baloun zakuckal. Otev?el si toti? kuf??k nadporu??ka Luk??e a cpal se jeho posledn? houskou...
      -
      N?dra??m bez zast?vky projel' jin? vojensk? vlak odshora obsazen? deutschmajstry, kter? pos?lali na srbsk? front. Je?t? se nevzpamatovali ze sv?ho nad?en? p?i lou?en? s V?dn? a ?vali bez oddechu od V?dn? a? sem:
       Prinz Eugenius, der edle Ritter,
       vollt' dem Kaiser wiedrum kriegen
       Stadt und Festung Belegrad.
       Er lie? schlagen einen Brucken,
       dala man kunnt' hin?berrucken
       mit der Armee wohl f?r die Stadt
      N?jak? kapr?l s v?bojn? nakroucen?m kn?rem, nah?baje se ven, op?en jsa lokty o mu?stvo, kter? kl?tilo ven z vag?nu vystr?en?ma nohama, d?val takt a hul?kal na cel? kolo:
       Als der Brucken war geschlagen,
       da? man kunnt' mit Stuck und Wagen
       frei passier'n den Donauflu?,
       bei Semlin schlug man das Lager,
       alle Serben zu verjagen...
      Vtom v?ak ztratil rovnov?hu a vyl?tl z vag?nu a plnou silou narazil v letu b?ichem na p?ku u v?hybky, na kter? z?stal nabodnut viset, zat?mco vlak jel d?l a v zadn?ch vag?nech zp?vali zase jinou.
       Graf Radetzky, edler Degen,
       schwur's des Kaisers Feind zu fegen
       aus der falschen Lombardei.
       In Verona langes Hoffen,
       als mehr Truppen eingetroffen,
       f?hlt und r?hrt der Held sich frei...
      Nabodnut? na hloupou v?hybku, bojechtiv? kapr?l byl ji? mrtev a netrvalo dlouho, st?l ji? u n?ho na str??i s bajonetem n?jak? mladi?k? voj??ek z mu?stva n?dra?n?ho velitelstv?, kter? poj?mal svou ?lohu velice v??n?. St?l vzp??men u v?hybky a tv??il se tak v?t?zoslavn?, jako by to bylo jeho d?lo, nara?en? kapr?la na v?hybku.
      Pon?vad? byl Ma?ar, ?val po cel?ch kolej?ch, kdy? p?ich?zeli sem se d?vat z e?alonu batali?nu 91. pluku: "Nem szabad! Nem szabad! Komision milit?r nem szabad!"
      "M? u? to vodbyt?," ?ekl dobr? voj?k ?vejk, kter? byl tak? mezi zv?davci, "a m? to tu v?hodu, ?e kdy? u? m? kus ?eleza v b?i?e, alespo? v? v?ichni, kde byl poh?benej. Je to zrovna na dr?ze, a nemusej? jeho hrob sh?n?t po v?ech boji?t?ch. - Nabod se akor?t," ?ekl je?t? ?vejk znalecky, obch?zeje z druh? strany kapr?la, "m? st?eva v kalhotech."
      "Nem szabad, nem szabad!" k?i?el mladi?k? ma?arsk? voj??ek, "komision milit?r bahnhof, nem szabad!"
      Za ?vejkem ozval se p??sn? hlas: "Co tady d?l?te?" P?ed n?m st?l kadet Biegler. ?vejk zasalutoval. "Poslu?n? hl?s?m, prohl???me si nebo?t?ka, pane kadet "
      "A co jste zde ved za agitaci? Co tady m?te co d?lat?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane kadet," s d?stojn?m klidem odpov?d?l ?vejk, "?e jsem nikdy ??dnou zaagitaci neved."
      Vzadu za kadetem se dalo n?kolik voj?k? do sm?chu a kup?edu vystoupil p?ed kadeta ??etn? ?ikovatel Van?k.
      "Pane kadet," ?ekl, "pan obrlajtnant poslal sem ordonanc ?vejka, aby mu ?ek, co se stalo. Byl jsem ted u ?t?bn?ho vag?nu a batalionsordonanc Matu?i? v?s hled? z na??zen? pana batalionskomandanta. M?te hned j?t k panu hejtmanovi S?gnerovi."
      V?echno se rozch?zelo do sv?ch vag?n?, kdy? za chv?li ozval se sign?l k vstoupen? do vag?n?.
      Van?k jda se ?vejkem, ?ekl: "Kdy? je n?kde v?c lid?, tak si nechte, ?vejku, svoje rozumy. Mohlo by v?s to mrzet. Mohlo by se st?t, kdy? ten kapr?l byl od daj?majstr?, ?e by se to mohlo vykl?dat, jako ?e m?te z toho radost. Ten Biegler je stra?n? ?echo?rout"
      "V?dy? j? jsem n?c ne?ek," odpov?d?l ?vejk t?nem, kter? vylu?oval ka?dou pochybnost, "ne? to, ?e se ten kapr?l nabod akor?t, m?l st?eva v kalhotech... Von moh..."
      "Tak u? o tom, ?vejku, p?esta?me mluvit " A ??etn? ?ikovatel Van?k si odplivl.
      "Vono je to jedno," poznamenal je?t? ?vejk, "maj? mu lezt st?eva pro c?sa?e p?na ven z b?icha zde nebo tam. Von vykonal stejn? svou povinnost... Von moh..."
      "Pod?vejte se, ?vejku," p?eru?il ho Van?k, "jak si to zas nese batalionsordonanc Matu?i? k ?t?bn?mu vag?nu. To se div?m, ?e se je?t? nenat?h p?es koleje."
      Kr?tce p?edt?m byla mezi hejtmanem S?gnerem a sna?iv?m kadetem Bieglerem velice ostr? rozmluva.
      "J? se v?m div?m, kadete Bieglere," mluvil hejtman S?gner, "pro? jste mn? hned nep?i?el ozn?mit, ?e se nefasuje t?ch patn?ct deka uhersk?ho sal?mu. To teprve mus?m j? j?t ven a s?m se p?esv?d?it, pro? se mu?stvo vrac? od skladi?t?. A p?ni d?stojn?ci tak?, jako by rozkaz nebyl rozkazem. ?ekl jsem p?ece: ,Do skladi?t? zugsweise po kompanii.` To znamenalo, kdy? ve skladi?ti nic jsme nedostali, ?e se m? tak? j?t zugsweise po kompanii do vag?n?. V?m jsem p?ik?zal, kadete Bieglere, abyste hled?l udr?et po??dek, ale vy jste nechal v?echno plavat. Byl jste r?d, ?e se nemus?te starat o po??t?n? porc? sal?mu, a ?el jste se klidn? pod?vat, jak jsem vid?l z okna, na nabodnut?ho kapr?la od daj?majstr?. A kdy? jsem v?s potom dal zavolat, tak nem?te nic jin?ho na pr?ci ne? ze sv? kadetsk? fantazie ?vanit o tom, ?e jste se ?el p?esv?d?it, zdali se tam u nabodnut?ho kapr?la nevede n?jak? agitace..."
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e ordonanc od 11. kumpanie ?vejk..."
      "Dejte mn? pokoj se ?vejkem," zak?i?el hejtman S?gner, "nemyslete si, kadete Bieglere, ?e budete d?lat n?jak? intriky proti nadporu??kovi Luk??ovi. My jsme tam ?vejka poslali... Tak se na mne d?v?te, jako byste si myslel, ?e jsem si na v?s zased... Ano, zased jsem si na v?s, kadete Bieglere... Kdy? neum?te respektovat sv?ho p?edstaven?ho, sna??te se ho blamovat, tak v?m ud?l?m takovou vojnu, ?e vy, kadete Bieglere, si vzpomenete na stanici R?b... Chv?stat se sv?mi teoretick?mi v?domostmi... Po?kejte, a? budeme na front?... A? v?m poru??m j?t na offizierspatrolu p?es dr?t?n? p?ek??ky... V?? raport? Ani ten raport jste mn? nedal, kdy? jste p?i?el... Ani teoreticky, kadete Bieglere..."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane hejtmane, ?e m?sto patn?cti deka uhersk?ho sal?mu obdr?elo mu?stvo po dvou pohlednic?ch. Pros?m, pane hejtmane..."
      Kadet Biegler podal veliteli batali?nu dv? z t?ch pohlednic, kter? vyd?valo ?editelstv? Vojensk?ho v?le?n?ho arch?vu ve V?dni, kde byl n??eln?kem gener?l p?choty Wojnowich. Na jedn? stran? byla karikatura rusk?ho voj?ka, rusk?ho mu?ika se zarostlou bradou, kter?ho obj?m? kostlivec. Pod karikaturou byl text:
      -
      Der Tag, an dem das perfide Ru?land krepieren wird, wird ein Tag der Erl?sung f?r ganze unsere Monarchie sein.
      -
      Druh? pohlednice poch?zela z n?meck? ???e. Byl to d?rek N?mc? rakousko-uhersk?m voj?n?m.
      Naho?e bylo "Viribus unitis" a pod t?m obr?zek, jak na ?ibenici vis? Sir Edward Grey a dole pod n?m vesele salutuj? rakousk? i n?meck? voj?k.
      B?sni?ka dole byla vzata z kn??ky Greinzovy ?elezn? p?st. ?ert??ky na na?e nep??tele, o kter?ch ???sk? listy psaly, ?e ver?e Greinzovy jsou r?ny karab??em, p?i?em? obsahuj? prav? nezkrocen? humor a nep?ekonateln? vtip.
      Text pod ?ibenic?, v p?eklad?:
      GREY
       Na ?ibenici v p??jemn? v??i
       m?l by se houpat Edivard Grey,
       je na to ji? nejvy??? ?as,
       v?ak t?eba upozornit v?s,
       ?e ??dn? dub sv? neprop?j?il d?evo
       k poprav? toho jid??e.
       Na d?ev? vis? osiky
       z Francouzsk? republiky.
      Hejtman S?gner nebyl je?t? ani hotov s p?e?ten?m t?chto ver?? "nezkrocen?ho humoru a nep?ekonateln?ho vtipu", kdy? vrazil do ?t?bn?ho vag?nu batali?nn? ordonance Matu?i?.
      Byl posl?n hejtmanem S?gnerem do telegrafn? centr?ly vojensk?ho n?dra?n?ho velitelstv?, jestli snad nejsou jin? dispozice, a p?inesl telegram od brig?dy. Nebylo v?ak t?eba sahat k ??dn?mu kl??i ?ifer. Telegram zn?l prost?, ne?ifrov?n: "Rasch abkochen, dann Vormarsch nach Sokal." Hejtman S?gner pov??liv? zakroutil hlavou.
      "Poslu?n? hl?s?m," ?ekl Matu?i?, "velitel stanice d? v?s prosit k rozmluv?. Je tam je?t? jeden telegram."
      Potom byla mezi velitelem n?dra?? a hejtmanem S?gnerem rozmluva velice d?v?rn?ho r?zu. Prvn? telegram musel b?t odevzd?n, t?ebas m?l obsah velice p?ekvapuj?c?, kdy? je batali?n na stanici v R?bu: "Rychle uva?it a pak pochodem na Sokal." Adresov?n byl ne?ifrovan? na pochodov? batali?n 91. pluku s kopi? na pochodov? batali?n 75. pluku, kter? byl je?t? vzadu. Podpis byl spr?vn?: Velitel brig?dy Ritter von Herbert.
      "Velmi d?v?rn?, pane hejtmane," ?ekl tajupln? vojensk? velitel n?dra??. "Sekr?tn? telegram od va?? divize. Velitel va?? brig?dy se zbl?znil. Byl odvezen do V?dn?, kdy? rozeslal od brig?dy n?kolik tuct? podobn?ch telegram? na v?echny strany. V Budape?ti uvid?te jist? nov? telegram. V?ecky jeho telegramy pat?? p?irozen? anulovat, ale je?t? jsme ??dn? pokyn v tom ohledu nedostali. M?m, jak ??k?m, jedin? p??kaz od divize, aby ne?ifrovan? telegramy nebyly br?ny v ?vahu. Doru?ovat je mus?m, pon?vad? v tom ohledu neobdr?el jsem od sv?chinstanc? odpov?di. Prost?ednictv?m sv?chinstanc? informoval jsem se u velitelstv? arm?dn?ho sboru a je se mnou zavedeno vy?et?ov?n?... - Jsem aktivn? d?stojn?k star? ?enijn? slu?by," dodal, "byl jsem p?i stavb? na?? strategick? dr?hy v Hali?i... - Pane hejtmane," ?ekl po chv?li, "s n?mi star?mi chlapy od piky jen na front! Dnes je t?ch civilist? in?en?r? od dr?hy s jednoro?n? zkou?kou dobrovolnickou jako ps? v ministerstvu vojenstv?... Ostatn? vy za ?tvrt hodiny zas jedete d?l... Pamatuji se jenom na to, ?e jsem jednou v kadetce v Praze v?m pom?hal na hrazdu jako jeden ze star??ho ro?n?ku. Tenkr?t jsme oba nesm?li ven. Vy jste se pral s N?mci ve t??d?? Tam byl s v?mi tak? Luk??. Vy jste b?vali spolu nejlep?? kamar?di. Kdy? jsme sem dostali telegram se seznamem d?stojn?k? mar?batali?nu, kte?? proj??d?j? stanic?, tak jsem si jasn? vzpomn?l... Je u? to hezk?ch p?r let... Kadet Luk?? b?val mn? tenkr?t velice sympatick?m..."
      Na hejtmana S?gnera cel? rozmluva u?inila velice trapn? dojem. Poznal velice dob?e toho, kter? s n?m mluvil a kter? vedl v kadetce opozici proti raku??ctv?, co? z nich pozd?ji vytloukla snaha po kari??e. Nejv?c mu byla nep??jemnou zm?nka o nadporu??kovi Luk??ovi, kter? byl z jak?hokoliv d?vodu proti n?mu v?udeodstrkov?n.
      "Nadporu??k Luk??," ?ekl d?razn?, "je velice dobr?m d?stojn?kem. Kdy jede vlak?"
      Velitel n?dra?? pod?val se na hodinky. "Za ?est minut "
      "Jdu," ?ekl S?gner.
      "Myslil jsem, ?e mn? n?co ?eknete, S?gnere."
      "Tedy nazdar!" odpov?d?l S?gner a vy?el p?ed budovu n?dra?n?ho velitelstv?.
      -
      Kdy? se hejtman S?gner vr?til p?ed odjezdem vlaku do ?t?bn?ho vag?nu, na?el v?ecky d?stojn?ky na sv?m m?st?. Hr?li ve skupin?ch ?ap?ry (frische viere), jedin? kadet Biegler nehr?l.
      Listoval se spoustou na?at?ch rukopis? o v?le?n?ch sc?n?ch, nebo? cht?l vyniknout nejen na poli v?le?n?m, ale i jako liter?rn? fenom?n, popisuj?c? v?le?n? ud?losti. Mu? podivn?ch k??del "s ryb?m ocasem" cht?l b?t vynikaj?c?m v?le?n?m spisovatelem. Jeho liter?rn? pokusy za??naly mnohoslibn?mi n?zvy, ve kter?ch se sice zrcadlil militarismus t? doby, ale kter? nebyly je?t? propracov?ny, tak?e na ?tvrtk?ch z?staly jen n?zvy prac?, kter? m?ly vzniknout.
      "Charaktery voj?n? z velk? v?lky - Kdo po?al v?lku? - Politika Rakousko-Uherska a zrozen? sv?tov? v?lky - V?le?n? pozn?mky - Rakousko-Uhersko a sv?tov? v?lka - Nau?en? z v?lky Popul?rn? p?edn??ka o vypuknut? v?lky - V?le?n? politick? ?vahy - Slavn? den Rakousko-Uherska - Slovansk? imperialismus a sv?tov? v?lka - Dokumenty z v?lky - Dokumenty k d?jin?m sv?tov? v?lky - Den?k o sv?tov? v?lce - Denn? p?ehled sv?tov? v?lky - Prvn? sv?tov? v?lka Na?e dynastie ve sv?tov? v?lce - N?rodov? rakouskouhersk?ho mocn??stv? ve zbrani - Sv?tov? z?pas o moc - M? zku?enosti ve sv?tov? v?lce - Kronika m?ho v?le?n?ho ta?en? - Jak bojuj? nep??tel? Rakousko-Uherska - ?? je v?t?zstv?? Na?i d?stojn?ci a na?i voj?ci - Pam?tihodn? ?iny m?ch voj?k? - Z dob velk? v?lky - O bitevn? v?av? - Kniha rakousko-uhersk?ch hrdin? ?elezn? brig?da - Sb?rka m?ch psan? z fronty Hrdinov? na?eho mar?batali?nu - P??ru?n? kniha pro voj?ky v poli - Dny boj? a dny v?t?zstv? Co jsem vid?l a zkusil v poli - V z?kopech D?stojn?k vypravuje... - Se syny Rakousko-Uherska kup?edu! - Nep??telsk? aeropl?ny a na?e p?chota - Po bitv? - Na?e d?lost?electvo v?rn?mi syny vlasti - I kdyby ?li v?ichni ?erti proti n?m... - V?lka obrann? a ?to?n? - Krev a ?elezo - V?t?zstv? nebo smrt - Na?i hrdinov? v zajet?."
      Kdy? hejtman S?gner p?istoupil ke kadetovi Bieglerovi a prohl?dl si v?echno, optal se, pro? to ud?lal a co t?m mysl?.
      Kadet Biegler odpov?d?l s opravdov?m nad?en?m, ?e ka?d? ten nadpis znamen? knihu, kterou sep??e. Kolik nadpis?, tolik knih.
      "P??l bych si, kdy? padnu v boji, aby po mn? z?stala pam?tka, pane hejtmane. M?m vzorem je n?meck? profesor Udo Kraft. Narodil se roku 1870, nyn? ve sv?tov? v?lce p?ihl?sil se dobrovoln? a padl 22. srpna 1914 v Anloy. P?ed svou smrt? vydal knihu Sebev?chova pro smrt za c?sa?e."
      Hejtman S?gner odvedl kadeta Bieglera k oknu.
      "Uka?te, co je?t? m?te, kadete Bieglere, mne stra?n? zaj?m? va?e ?innost," s ironi? ?ekl hejtman S?gner, "jak? se?itek zastr?il jste za bl?zu?"
      "To nic nen?, pane hejtmane," s d?tsk?m uzard?n?m odpov?d?l kadet Biegler, "ra?te se pros?m p?esv?d?it."
      Se?itek m?l nadpis:
       Sch?mata vynikaj?c?ch a slavn?ch bitev vojsk rakousko-uhersk? arm?dy, sestaven? dle historick?ch studi? c. k. d?stojn?kem Adolfem Bieglerem. Pozn?mkami a vysv?tlivkami opat?il c. k. d?stojn?k Adolf Biegler.
      Sch?mata byla stra?n? jednoduch?.
      Od bitvy u N?rdlingen 6. z??? 1634 p?es bitvu u Zenty 11. z??? 1697, u Caldiera 31. ??jna 1805, p?es bitvu u A?pr? 22. kv?tna 1809 a bitvu n?rod? u Lipska v 1813, p?es St. Lucii v kv?tnu 1848 a bitvu u Trutnova 27. ?ervna 1866 a? po dobyt? Sarajeva 19. srpna 1878. V sch?matech a n?kres?ch pl?n? t?ch bitev nic se nem?nilo. V?ude nakreslil kadet Biegler obd?ln??ky na jedn? stran? pr?zdn?, kde?to nep??tele zn?zor?ovaly vy??rkovan?. Na obou stran?ch bylo lev? k??dlo, centr a prav? k??dlo. Potom vzadu rezervy a ?ipky sem a tam. Bitva u N?rdlingen stejn? jako bitva u Sarajeva vypadala jako rozestaven? hr??? na jak?mkoliv fotbalov?m z?pase p?i zah?jen? hry a ?ipky, kam m? ta kter? strana vykopnout m??.
      To tak? ihned napadlo hejtmana S?gnera, kter? se ot?zal: "Kadete Bieglere, vy hrajete fotbal?"
      Biegler se zard?l je?t? v?c a zamrkal nerv?zn?, tak?e d?lal dojem, jako kdy? nab?r? mold?nky.
      Hejtman S?gner s ?sm?vem listoval d?l se?itkem a zastavil se na pozn?mce u sch?ma bitvy u Trutnova za prusko-rakousk? v?lky.
      Kadet Biegler napsal: "Bitva u Trutnova nem?la b?t svedena, pon?vad? hornat? krajina znemo??ovala rozvinut? divize gener?la Mazzuchelliho, ohro?en? siln?mi prusk?mi kolonami, nal?zaj?c?mi se na v??in?ch obklopuj?c?ch lev? k??dlo na?? divize."
      "Podle v?s bitva u Trutnova," ?ekl s ?sm?vem hejtman S?gner, vraceje se?itek kadetovi Bieglerovi, "mohla b?t svedena jedin? v tom p??pad?, kdyby Trutnov byl na rovin?, vy bud?jovick? Benedeku.
      Kadete Bieglere, je velice hezk? od v?s, ?e jste se za tak kr?tkou dobu sv?ho pobytu v ?ad?ch vojska sna?il vniknout do strategie, jen?e to u v?s dopadlo, jako kdy? si kluci hrajou na voj?ky a d?vaj? si tituly gener?l?. S?m jste se tak rychle pov??il, a? jedna radost. C. k. d?stojn?k Adolf Biegler! Ne? dojedeme do Pe?ti, tak z v?s bude poln? mar??lek. P?edev??rem jste je?t? n?kde doma u tat?nka v??il kravsk? k??e. K, u. k. Leutnant Adolf Biegler!... ?lov??e, v?dy? vy je?t? nejste ??dn? d?stojn?k. Jste kadet. Vis?te ve vzduchu mezi f?nrichem a podd?stojn?ky. Jste vzd?len toho, jmenovat se d?stojn?kem, jako kdy? si d? n?kde v hospod? ??kat frajtr ,pane ?t?bn? ?ikovateli`. - Posly?, Luk??i," obr?til se k nadporu??kovi, "m?? kadeta Bieglera u sv? kumpanie, tak ho hocha cepuj. Podpisuje se, ?e je d?stojn?k, a? si to v gefechtu zaslou??. A? bude trommelfeuer a my budem atakovat, a? se sv?m cukem st??h? dr?thintrnisy, der gute Junge. A propos, d? t? pozdravovat Zyk?n, je velitelem n?dra?? v R?bu."
      Kadet Biegler vid?l, ?e je rozmluva s n?m skon?ena, zasalutoval a cel? ?erven? v obli?eji pro?el vag?nem, a? se ocitl na sam?m konci v p???n? chodb?.
      Jako n?m?s??n?k otev?el dve?e klozetu, a d?vaje se na n?mecko-ma?arsk? n?pis "Upot?eben? klozetu dovoleno pouze p?i j?zd?", zavrn?l, za?tkal a dal se do tich?ho pl??e. Potom si sundal kalhoty... Potom tla?il ut?raje si slzy. Potom upot?ebil se?itku s n?pisem "Sch?mata vynikaj?c?ch a slavn?ch bitev vojsk rakousko-uhersk? arm?dy, sestaven? c. k. d?stojn?kem Adolfem Bieglerem", kter? zmizel zneuct?n v d??e, a dopadnuv na koleje, poletoval mezi kolejnicemi pod uj??d?j?c?m vojensk?m vlakem.
      Kadet Biegler umyl si v z?chodku v umyvadle zard?l? o?i a vy?el na chodbu umi?uje si, ?e mus? b?t siln?, setsakramentsky siln?. Bolela ho hlava a b?icho ji? od r?na.
      ?el kolem zadn?ho kup?, kde hr?l batalionsordonanc Matu?i? se sluhou velitele praporu Batzerem v?de?skou hru ?nopsa (?esta?edes?t).
      D?vaje se do otev?en?ch dve?? kup?, zaka?lal. Oto?ili se a hr?li d?l.
      "Nev?te, co se pat???" ot?zal se kadet Biegler. "Nemoh jsem," odpov?d?l sluha hejtmana S?gnera Batzer svou stra?nou n?m?inou od Ka?persk?ch Hor, "mi' is' d' Trump' ausganga. - Pat?ilo se mn? hr?t, pane kadet, s bubny," pokra?oval, "s vysok?mi bubny, a hned nato nest zelen?ho kr?le... To jsem m?l ud?lat..."
      Kadet Biegler ne?ekl v?ce ani slova a zalezl si do sv?ho kouta. Kdy? pozd?ji k n?mu p?i?el f?nrich Pleschner, aby mu dal p?ip?t z l?hve ko?aku, kterou vyhr?l v kart?ch, podivil se, jak kadet Biegler piln? ?te v knize profesora Udo Krafta Sebev?chova k smrti za c?sa?e.
      Ne? p?ijeli do Pe?ti, byl kadet Biegler tak opil?, ?e nah?baje se z okna vag?nu, k?i?el do pust? krajiny nep?etr?it?: "Frisch drauf! Im Gottes Namen frisch drauf!"
      Potom ho na rozkaz hejtmana S?gnera batalionsordonanc Matu?i? odt?hl do kup?, kde ho se sluhou hejtmana Batzerem ulo?il na lavici, a kadet Biegler m?l tento sen:
      SEN KADETA BIEGLERA P?ED BUDAPE?T?
      M?l signum laudis, ?elezn? k??? a byl majorem a jel na obhl?dku ??astku brig?dy, kter? mu byla p?id?lena. Nedovedl si sice vysv?tlit, kdy? m? pod sebou celou brig?du, pro? je neust?le jen majorem. M?l podez?en?, ?e m?l b?t jmenov?n gener?lmajorem a to "gener?l" ?e se n?kde v n?valu na poln? po?t? ztratilo.
      Musel se v duchu sm?t tomu, jak ve vlaku, kdy? jeli na frontu, hejtman S?gner mu vyhro?oval, ?e bude muset p?e?ez?vat dr?t?n? p?ek??ky. Ostatn? hejtman S?gner byl u? d?vno na jeho n?vrh u divize p?elo?en k jin?mu pluku i s nadporu??kem Luk??em. K jin? divizi, k jin?mu arm?dn?mu sboru.
      N?kdo mu tak? vypravoval, ?e oba b?dn? zahynuli n?kde v mo??le na ?t?ku.
      Kdy? jel automobilem na pozici na obhl?dku ??astku sv? brig?dy, bylo mu v?echno jasno. Byl vlastn? vysl?n z jener?ln?ho ?t?bu arm?dy.
      Kolem t?hli voj?ci a zp?vali p?se?, kterou ?etl ve sb?rce vojensk?ch rakousk?ch p?sn? Es gilt:
       Halt' euch brav, ihr tapf 'ren Br?der,
       werft den Feind nur herzhaft nieder,
       La?t des Kaisers Fahne weh'n...
      Krajina m?la t?? r?z jako na obr?zc?ch Wiener illustrierte Zeitung.
      Po prav? stran? bylo vid?t u stodoly d?lost?electvo, jak st??l? do nep??telsk?ch z?kopu vedle silnice, po kter? proj??d?l s automobilem. Vlevo st?l d?m, ze kter?ho se st??lelo, zat?mco nep??tel sna?il se kolbami ru?nic vyp??it dve?e. Vedle silnice ho?el nep??telsk? aeropl?n. Na obzoru bylo vid?t j?zdu a ho??c? vesnici. Potom z?kopy pochodov?ho praporu s malou vyv??eninou, kde st??lely do nep??tel strojn? pu?ky. D?l potom t?hly nep??telsk? z?kopy pod?l silnice. A ?of?r jede d?l s n?m k nep??teli po silnici.
      ?ve sluch?tkem na ?of?ra: "Nev??, kam to jedem? Tam je nep??tel."
      Ale ?of?r klidn? odpov?d?:
      "Pane gener?le, to je jedin? po??dn? cesta. Silnice je v dobr?m stavu. Na t?ch vedlej??ch cest?ch by to pneumatiky nevydr?ely."
      ??m v?ce bl??? se k pozic?m nep??tele, t?m se ohe? st?v? siln?j??. Gran?ty vyhazuj? kolem dokola nad p??kopy po obou stran?ch ?vestkovou alej.
      Ale ?of?r klidn? odpov?d? do sluch?tka:
      "Tohle je v?born? silnice, pane gener?le, po t? se to jede jako po m?sle. Kdybychom odbo?ili do pol?, tak n?m za?ve pneumatika. - Pod?vejte se, pane gener?le," k?i?? ?of?r do sluch?tka, "tahle silnice je tak dob?e stav?n?, ?e ani t?icetap?lcentimetrov? hmo?d??e n?m nic neud?laj?. Silnice je jako mlat, ale po t?ch kamenit?ch cest?ch v polich za?valy by n?m pneumatiky. Vr?tit se stejn? nem??eme, pane gener?le!"
      "Bzzz - dzum!" sly?? Biegler, a automobil ud?lal ohromn? skok.
      "Ne??kal jsem v?m, pane gener?le," ?ve ?of?r do sluch?tka, "?e je to po ?ertech dob?e stav?n? silnice? Te? pr?v? t?sn? p?ed n?mi vybouchla jedna osmat?ic?tka. Ale ??dn? d?ra, silnice je jako mlat. Ale zaject do pol?, tak je po pneumatik?ch. Ted' na n?s st??l? z d?lky 4 kilometr?."
      "Kam to ale jedeme?"
      "To se uvid?," odpov?d?l ?of?r, "dokud bude st?le takov?hle silnice, j? za v?echno ru??m."
      Let, ohromn? let, a automobil se zastavuje. "Pane gener?le," k?i?? ?of?r, "nem?te ?t?bn? mapu?"
      Gener?l Biegler rozsv?cuje elektrickou lampi?ku. Vid?; ?e m? ?t?bn? mapu na kolenou. Ale je to n?mo?n? mapa helgolandsk?ho pob?e?? z roku 1864, ve v?lce rakousko-prusk? proti D?nsku za ?lesvik.
      "Je zde k?i?ovatka," pov?d? ?of?r, "ob? k?i?ovatky vedou k nep??telsk?m pozic?m. Mn? jde o po??dnou silnici, aby neutrp?ly pneumatiky, pane gener?le... J? jsem zodpov?dn? za ?t?bn? automobil..."
      Potom r?na, ohlu?uj?c? r?na, a hv?zdy velik? jako kola. Ml??n? dr?ha je hust? jako smetana. Vzn??? se vesm?rem na sedadle vedle ?of?ra. Cel? automobil je t?sn? p?ed sedadlem ust??hnut? jako n??kami. Z automobilu zb?v? jen v?bojn?, ?to?n? p?edek.
      "Je?t? ?t?st?," pov?d? ?of?r, "?e jste mn? p?es z?da ukazoval mapu. P?el?t jste ke mn? a ostatn? za?valo. Byla to dvaa?ty?ic?tka... J? jsem to hned tu?il, ?e jakmile je k?i?ovatka, tak silnice stoj? za starou belu, Po osmat?ic?tce mohla to b?t jen dvaa?ty?ic?tka. Nic jin?ho se dosud nevyr?b?, pane gener?le."
      "Kam to ??d?te?"
      "Let?me do nebe, pane gener?le, a mus?me se vyhnout vlasatic?m. Ty jsou hor?i ne? dvaa?ty?ic?tka. - Ted' je pod n?mi Mars," ?ekl ?of?r po dlouh? poml?ce.
      Biegler c?til se ji? op?t klidn?m.
      "Zn?te d?jiny bitvy n?rod? u Lipska?" ot?zal se, "kdy? poln? mar??lek kn??e Schwarzenberg ?el na Liebertkovice 14. ??jna roku 1813 a kdy? i6. ??jna byl z?pas o Lindenau, boje gener?la Merweldta, a kdy? rakousk? vojska byla ve Wachav? a kdy? 19. ??jna padlo Lipsko?"
      "Pane gener?le," ?ekl vtom v??n? ?of?r, "jsme pr?v? u nebesk? br?ny, lezte ven, pane gener?le! Nem??eme project nebeskou branou, je zde ma?kanice. Sam? vojsko."
      "Jen z nich n?koho p?ejed," k?i?? na ?of?ra, "v?ak se vyhnou."
      A nah?baje se z automobilu k?i??: "Achtung, sie Schweinbande! Je to dobytek, vid? gener?la, a nemohou ud?lat recht?aut."
      ?of?r klidn? na to ho konej??: "T??k? v?c, pane gener?le, v?t?ina m? ura?enou hlavu."
      Gener?l Biegler teprve nyn? zpozoroval, ?e ti, kte?? se tla?? u nebesk? br?ny, jsou nejr?zn?j?? invalidi, kte?? p?i?li ve v?lce o n?kter? ??sti sv?ho t?la, kter? m?li v?ak s sebou v ruksaku. Hlavy, ruce, nohy. N?jak? spravedliv? d?lost?elec, tla??c? se u nebesk? br?ny v rozbit?m pl??ti, m?l v ba?ochu slo?eno cel? sv? b?icho i s doln?mi kon?etinami. Z jin?ho ba?ochu n?jak?ho spravedliv?ho landver?ka d?vala se na jener?la Bieglera p?lka zadnice, kterou ztratil u Lvova.
      "To je kv?li po??dku," ozval se op?t ?of?r, proj??d?je hust?m davem, "je to patrn? kv?li nebesk? supravizit?."
      U nebesk? br?ny propou?t?li jedin? na heslo, kter? ihned gener?lu Biegierovi napadlo: "F?r Gott und Kaiser."
      Automobil vjel do r?je.
      "Pane gener?le," ?ekl n?jak? d?stojn?k and?l s k??dly, kdy? proj??d?li kolem kas?ren s rekruty and?ly, "mus?te se hl?sit na hlavn?m velitelstv?."
      Jeli d?l kolem n?jak?ho cvi?i?t?, kde se to jen hem?ilo rekruty and?ly, kter? u?ili k?i?et "Aleluj?".
      Jeli kolem skupiny, kde rezav? kapr?l and?l m?l pr?v? jednoho nemotorn?ho rekruta and?la v par?d?, ml?til mu p?st? do b?icha a ?val na n?ho: "Rozev?i lep?? svou dr?ku, svin? betl?msk?. Takhle se vol? ,Aleluj?`? Jako kdybys m?l knedl?k v hub?. To bych r?d v?d?l, kter? v?l t? sem, ty dobytku, pustil do r?je. Zkus to je?t? jednou... Hlahlehiuhja? Co?e, bestie, je?t? n?m tady v r?ji huh???... Zkus to je?t? jednou, cedre libanonsk?."