P?es Uhry

      Kone?n? se v?ichni do?kali toho okam?iku, kdy je nacpali do vag?n? v pom?ru 42 mu?? k 8 kon?m. Kon?m ov?em se jelo pohodln?ji ne? mu?stvu, pon?vad? mohli sp?t vstoje, ale to nevadilo. Vojensk? vlak vezl do Hali?e op?t novou skupinu lid? hnan?ch na jatky.
      Celkem v?ak se v?em t?m tvor?m p?ece jen uleh?ilo; bylo to n?co ji? ur?it?ho, kdy? se vlak hnul, ale p?edt?m to byla jen trapn? nejistota, panika, zdali se pojede ji? dnes, nebo z?tra, ?i poz?t??. N?kter?m bylo jako odsouzen?m k smrti, kte?? o?ek?vaj? se strachem, kdy si pro n? p?ijde kat. A potom nastane uklidn?n?, ?e u? to bude odbyto.
      Proto jeden voj?k ?val z vag?nu jako pominut?: "Jedeme, jedeme!"
      ??etn? ?ikovatel Van?k m?l ?plnou pravdu, kdy? ??kal ?vejkovi, ?e nen? ??dn? sp?ch.
      Ne?li se dosp?lo k tomu okam?iku, aby se lezlo do vag?n?, uplynulo n?kolik dn?, a p?itom se st?le hovo?ilo o konzerv?ch a zku?en? Van?k prohl?sil, ?e je to jenom fantazie. Jak?pak konzervy! Takhle je?t? poln? m?e, pon?vad? i p?i p?ede?l? mar?ce tak bylo. Kdy? jsou konzervy, tak poln? m?e odpad?. V opa?n?m p??pad? poln? m?e je n?hra?kou za konzervy.
      A tak se objevil m?sto gul??ov?ch konzerv vrchn? poln? kur?t Ibl, kter? zabil t?? mouchy jednou ranou. Odslou?il poln? m?i najednou pro t?i pochodov? prapory, dv?ma z nich po?ehnal do Srbska a jednomu do Ruska.
      M?l p?itom velice nad?enou ?e? a bylo zn?t, ?e bral materi?l z vojensk?ch kalend???. Byla to takov? dojemn? ?e?, ?e kdy? uj??d?li na Mo?on, ?vejk, kter? byl pohromad? ve vag?nu s Va?kem v improvizovan? kancel??i, vzpomn?l si na ten proslov a ?ekl ??etn?mu ?ikovateli: "To bude moc fajn, jak pov?dal ten feldkur?t, a? den se sklon? k ve?eru a slunce se sv?ma zlatejma paprskama zapadne za hory a na boji?ti bude sly?et, jak von ??kal, ten posledn? dech um?raj?c?ch, hejkot klesl?ch kon? a st?n?n? ran?n?ch mu?? a n??ek vobyvatelstva, kdy? mu ho?ej? chalupy nad hlavou. J? m?m moc r?d, kdy? tak lidi blbnou na kvadr?t."
      Van?k souhlasn? k?vl hlavou: "Byl to zatracen? dojemn? p??pad."
      "Bylo to moc hezk? a pou?n?," ?ekl ?vejk, "j? si to pamatuju velmi dob?e, a a? se vr?t?m z vojny, tak to budu vypravovat u Kalicha. Von se, kdy? n?m to pan kur?t vykl?dal, tak p?kn? rozkro?il, ?e jsem m?l strach, aby mu jedna haksna neuklouzla a von nespad do poln?ho olt??e a nerozbil si kokos vo monstranci. Von n?m d?val takovej p?knej p??klad z d?jin na?? arm?dy, kdy? je?t? slou?il Radeckej a s ve?ern?mi ?erv?nky slu?oval se vohe?, jak ho?ely stodoly na boji?ti, jako kdyby to byl vid?l."
      A t?? den vrchn? poln? kur?t Ibl byl ji? ve V?dni a op?t tam jin?mu mar?batali?nu vykl?dal dojemnou historii, o kter? se ?vejk zmi?oval a kter? se mu tolik l?bila, ?e ji nazval blbost? na kvadr?t.
      "Mil? voj?ci," ?e?nil vrchn? poln? kur?t Ibl, "tak tedy si myslete, ?e je rok osma?ty?ic?t? a ?e v?t?zstv?m skon?ila bitva u Custozzy, kde po desetihodinov?m ?porn?m boji musil italsk? kr?l Albert p?enechati krvav? boji?t? na?emu otci voj?n?, mar??lkovi Radeck?mu, jen? v 84. roce sv?ho ?ivota dobyl tak skv?l?ho v?t?zstv?.
      A hle, voj?ci mil?! Na v??in? p?ed dobytou Custozzou zastavil se kmet vojev?dce. Kolem n?ho jeho v?rn? vojev?dcov?. V??nost okam?iku zmocnila se cel?ho krou?ku, nebo?, voj?ci, v nepatrn? vzd?lenosti od mar??lka bylo pozorovat voj?na, jen? se smrt? z?pasil. S rozt???t?n?mi ?dy na pol? cti pocifoval zran?n? prapore?n?k Hrt, jak na n?ho hled? mar??lek Radeck?. Hodn? zran?n? prapore?n?k je?t? sv?ral v tuhnouc? pravic? zlatou medalii v k?e?ovit?m nad?en?. P?i pohledu na vzne?en?ho mar??lka o?ivl se je?t? jednou tepot jeho srdce a zchroml?m t?lem pronikl posledn? zbytek s?ly a um?raj?c? pokou?el se s nadlidskou n?mahou pl??iti se vst??c sv?mu mar??lkovi. ,Pop?ej si klidu, m?j hodn? voj?ne,` zvolal k n?mu mar??lek, sestoupil s kon? a cht?l mu podati ruku. ,Nejde to, pane mar??lku,` ?ekl um?raj?c? voj?n, ,m?m ob? ruce ura?eny, ale o jedno pros?m. Sd?lte mn? plnou pravdu: Je ta bitva zcela dobyta?` ,Docela, mil? brachu,` pravil laskav? poln? mar??lek, ,?koda, ?e tv? radost je zkalena tv?m zran?n?m.` ,Ov?em, vzne?en? pane, se mnou je konec,` temn?m hlasem ?ekl voj?n, p??jemn? se usm?vaje. ,M?? ??ze??` ot?zal se Radeck?. ,Den byl parn?, pane mar??lku, m?li jsme p?es t?icet stup?? horka.` Nato Radeck?, chopiv se poln? l?hve sv?ho pobo?n?ka, pod?val ji um?raj?c?mu. Tento se napil, u?iniv mocn? dou?ek. ,Zapla? b?h tis?ckr?t,` zvolal, nam?haje se pol?biti ruku sv?mu veliteli. ,Jak dlouho slou????` ot?zal se tento. ,P?es ?ty?icet let, pane mar??lku! U O?per dobyl jsem zlat? medalie. Tak? u Lipska jsem byl, d?lov? k??? m?m rovn??, p?tkr?t jsem byl smrteln? ran?n, ale te? je se mnou do?ista konec. Ale jak? ?t?st? a blaho, ?e jsem se do?il dne?n?ho dne. Co mi z?le?? na smrti, kdy? jsme dobyli slavn?ho v?t?zstv? a c?sa?i vr?cena jeho zem!`
      V tom okam?iku, mil? voj?ci, zavzn?ly z t?bora velebn? zvuky na?? hymny Zachovej n?m, Hospodine, mocn? a vzne?en? nesly se po boji?ti. Padl? voj?n, lou??c? se se ?ivotem, je?t? jednou pokusil se vzchopit. ,Sl?va Rakousku,` zvolal nad?en?, ,sl?va Rakousku! Nech? pokra?uje se v t? skvostn? p?sni! Sl?va na?emu vojev?dci! A? ?ije arm?da!`
      Um?raj?c? sklonil se je?t? jednou k pravici mar??lkov?, kterou poceloval, sklesl a tich? posledn? vzdech vydral se z jeho ?lechetn? du?e. Vojev?dce st?l tu s obna?enou hlavou p?ed mrtvolou jednoho z nejhodn?j??ch voj?n?. ,Tento kr?sn? konec je v?ru z?vid?n?hodn?,` pravil v pohnut? mar??lek, skl?n?je obli?ej do sepjat?ch dlan?.
      Mil? voj?ni, i j? v?m p?eji, abyste se v?ichni do?kali takov?ho kr?sn?ho konce."
      Vzpom?naje na tuto ?e? vrchn?ho poln?ho kur?ta Ibla, mohl ho opravdu nazvati ?vejk, ani? by mu v nejmen??m ubli?oval, blbem na kvadr?t.
      Potom ?vejk po?al mluvit o zn?m?ch rozkazech, kter? jim byly p?e?teny p?ed vstoupen?m do vlaku. Jeden byl arm?dn? rozkaz podepsan? Franti?kem Josefem a druh? byl rozkaz arciv?vody Josefa Ferdinanda, vrchn?ho velitele v?chodn? arm?dy a skupiny, kter?? oba t?kaly se ud?lost? na Dukelsk?m pr?smyku dne 3. dubna 1915, kdy p?e?ly dva batali?ny 28. pluku i s d?stojn?ky k Rus?m za zvuk? plukovn? kapely.
      Oba rozkazy byly jim p?e?teny t?aslav?m hlasem a zn?ly v ?esk?m p?ekladu:
       Arm?dn? rozkaz ze dne 17. dubna 1915:
       P?epln?n bolest? na?izuji, aby c. k. p??? pluk ??s. 28
       pro zbab?lost a velezr?du byl vymaz?n z m?ho vojska.
       Plukovn? prapor budi? zneuct?n?mu pluku
       odebr?n a odevzd?n do Vojensk?ho muzea. Dne?n?m
       dnem p?est?v? existovat pluk, kter? otr?ven
       mravn? z domovu, vyt?hl do pole, aby se dopustil
       velezrady.
       Franti?ek Josef 1.
      -
       Rozkaz arciv?vody Josefa Ferdinanda:
       ?esk? trupy b?hem poln?ho ta?en? zklamaly zejm?na
       v posledn?ch boj?ch. Zejm?na zklamaly p?i
       obran? pozic, ve kter?ch se nal?zaly po del?? dobu
       v z?kopech, ?eho? pou?il ?asto nep??tel aby nav?zal
       styky a spojen? s ni?emn?mi ?ivly t?chto trup.
       Oby?ejn? v?dy sm??ovaly pak ?toky nep??tele,
       podporovan?ho t?mito zr?dci, proti t?m odd?l?m
       na front?, kter? byly od takov?ch trup obsazeny.
       ?asto poda?ilo se nep??teli p?ekvapit na?e ??sti
       a tak?ka bez odporu proniknout do na?ich pozic
       a zajmouti zna?n? velk? po?et obr?nc?.
       Tis?ckr?t hanba, potupa i opovr?en? t?mto b?d?k?m
       bezectn?m, kte?? dopustili se zrady c?sa?e i ???e
       a poskvr?uj? nejen ?est slavn?ch prapor? na?? slavn?
       a state?n? arm?dy, n?br? i ?est t? n?rodnosti, ku
       kter? se hl?s?.
       D??v nebo pozd?ji zastihne je kulka nebo provaz kata.
       Povinnost? ka?d?ho jednotliv?ho ?esk?ho voj?ka,
       kter? m? ?est v t?le, je, aby ozna?il sv?mu komandantovi
       takov?ho ni?emu, ?tv??e a zr?dce.
       tak neu?in?, je s?m takov? zr?dce a ni?ema.
       Tento rozkaz nech? je p?e?ten v?emu mu?stvu
       u ?esk?ch pluk?.
       C. k. pluk ??s. 28 na??zen?m na?eho mocn??e jest
       ji? vy?krtnut z arm?dy a v?ichni zajat? p?eb?hl?ci
       z pluku splat? svou krv? t??kou vinu.
       Arciv?voda Josef Ferdinand
      "To n?m to p?e?tli trochu pozd?," ?ekl ?vejk k Va?kovi, "velice se div?m, ?e n?m to ?etli a? te?, kdy? u? c?sa? p?n ten bef?l vydal 17. dubna. To by mohlo tak vypadat, jako kdyby z n?jakejch d?vod? hned n?m to nedali p?e??st. J? bejt c?sa?em p?nem, tak bych si takov? odstrkov?n? nedal l?bit. Kdy? vyd?m bef?l 17. dubna, tak se taky sedmn?ct?ho mus? ??st u v?ech regiment?, i kdyby ??dla padala."
      Na druh? stran? vag?nu proti Va?kovi sed?l kucha? okultista z d?stojnick? min??e a cosi psal. Za n?m sed?li sluha nadporu??ka Luk??e vousat? obr Baloun a telefonista p?id?len? k 11. mar?kumpa?ce Chodounsk?. Baloun p?e?vykoval kus komis?rku a vykl?dal ud??en? telefonistovi Chodounsk?mu, ?e za to nem??e, kdy? v t? tla?enici p?i nastupov?n? do vlaku nemohl se dostat do ?t?bn?ho vag?nu ku sv?mu nadporu??kovi.
      Chodounsk? ho stra?il, ?e te? p?est?v? legrace, ?e za to bude kulka.
      "Kdyby bylo u? jednou toho tr?pen? konec," b?doval Baloun, "u? jednou jsem m?l nam?le na man?vrech u Votic. Tam jsme ?li vo hladu a ??zni, a kdy? k n?m p?ijel batalionsadjutant, tak jsem vyk?ik: ,Dejte n?m vodu a chleba.` Von voto?il na mne kon? a ?ek, ?e kdyby to bylo ve v?lce, ?e bych musil vystoupit z ?ady a ?e by mne dal vodst?elit, a te? ?e mne d? zav??t na garniz?n, ale m?l jsem velik? ?t?st?, pon?vad? kdy? jel to vozn?mit ke ?t?bu, tak na cest? se mu spla?il k??, von spad a zl?mal si, sl?va bohu, vaz."
      Baloun t??ce vzdychl a zakuckal se soustem chleba, a kdy? se vzpamatoval, ??dostiv? pod?val se na dva vaky nadporu??ka Luk??e, kter? opatroval.
      "Fasovali, p?ni ofic??i," ?ekl trudnomysln?, "j?trov? konzervy a uhersk? sal?m. Takhle kous??ek."
      D?val se p?itom tak tou?ebn? na ty dva vaky sv?ho nadporu??ka jako ode v?ech opu?t?n? pejsek, kter? je hladov? jako vlk a sed?, vdechuje p?ry z va??c? se uzeniny, u dve?? uzen??sk?ho kr?mu.
      "Ne?kodilo by," ?ekl Chodounsk?, "kdyby n?s n?kde ?ekali s n?jak?m dobr?m ob?dem. To kdy? jsme my na za??tku vojny jeli do Srbska, tak jsme se p?e?rali na ka?d? stanici, jak n?s v?ude hostili. Z hus?ch steh?nek jsme vy?ez?vali ?pal??ky toho nejlep??ho masa a hr?li s nimi 'ov?inec na pl?tech ?okol?dy. V Oseku v Charvatsku n?m p?inesli do vag?nu dva p?ni od veter?n? velk? kotel pe?en?ho zaj?ce, a to u? jsme nevydr?eli a vylili jsme jim to v?echno na hlavu. Po v?ech trat?ch jsme nic jin?ho ned?lali, ne? blili z vag?n?. Kapr?l Mat?jka v na?em vag?n? se tak p?ecpal, ?e jsme museli d?t mu p?es b?icho prkno a sk?kat po n?m, jako kdy? se ?lape zel?, a to mu teprve ulevilo a ?lo to z n?ho horem dolem. Kdy? jsme jeli p?es Uhry, tak n?m h?zeli do vag?n? na ka?d? stanic? pe?en? slepice. Z t?ch jsme nic jin?ho nejedli ne? moze?ek. V Kapo?falv? h?zeli n?m Ma?a?i do vag?n? cel? kusy pe?en?ch prasat a jeden kamar?d dostal celou pe?enou vep?ovou hlavou tak do lebky, ?e potom toho d?rce honil s ?ber?vunkem p?es t?i koleje. Zato u? v Bosn? jsme ani vodu nedostali. Ale do Bosny, a?koliv to bylo zak?zan?, m?li jsme r?zn?ch ko?alek, co hrdlo r??ilo, a v?na potoky. Pamatuji se, ?e na jedn? stanici n?s n?jak? pani?ky a sle?inky uct?valy pivem a my jsme se jim do konve s pivem vymo?ili, a ty jely od vag?nu!
      V?ichni jsme byli jako v m?toh?ch po celou cestu, j? nevid?l ani na ?aludsk? eso, a ne? jsme se nad?li, najednou rozkaz, karty jsme ani nedohr?li, a v?echno ven z vag?n?. N?jakej kapr?l, u? nev?m, jak se jmenoval, ten k?i?el na svoje lidi, aby zp?vali: ,Und die Serben m?ssen sehen, da? wir ?sterreicher Sieger, Sieger sind.` Ale n?kdo ho zezadu kop a on se p?evalil p?es koleje. Potom k?ik, aby se daly ru?nice do pyramid, a vlak hned oto?il a jel nazp?t pr?zdn?, jen, to se v?, jak to v t? panice b?v?, odvezl n?m s sebou frpfl?gunk na dva dny. A jako odtud k tamhlet?m strom?m, tam u? za?aly praskat ?rapnely. P?ijel z druh?ho konce batalionskomandant a svolal v?echny na poradu, a potom p?i?el n?? obrlajtnant Macek, ?ech jako poleno, ale mluvil jen n?mecky, a pov?d?, bled? jako k??da, ?e se d?l nem??e ject, trat ?e je vyhozena do pov?t?? v noci, Srbov? ?e se dostali p?es ?eku a jsou nyn? na lev?m k??dle. Ale to je je?t? daleko od n?s. My pr? dostaneme posily a pak je rozsek?me. Nikdo aby se nevzdal, kdyby k n??emu do?lo, Srbov? prej zajatc?m u?ez?vaj? u?i, nosy a vypichuj? o?i. ?e nedaleko n?s praskaj? ?rapnely, z toho abychom si nic ned?lali. To se pr? na?e artil?rie nast?eluje. Najednou ozvalo se kdesi za horou tatatatatatatata. To pr? nast?eluj? na?i ma??nengev?ry. Potom bylo zleva sly?et kanon?du, my jsme to sly?eli ponejprv a le?eli na b?i?e, p?es n?s p?eletlo n?kolik gran?t? a zap?lily n?dra?? a z prav? strany nad n?mi za?aly hv?zdat kuli?ky a v d?lce bylo sly?et salvy a rachocen? ru?nic. Obrlajtnant Macek poru?il rozebrat pyramidy a l?dovat kv?ry. Dienstf?hrender ?el k n?mu a ?ekl, ?e to nen? v?bec mo?n?, pon?vad? nem?me s sebou ??dnou munici, ?e p?ece v? dob?e, ?e munici jsme m?li fasovat a? u dal?? etapy p?ed pozic?. P?ed n?mi ?e jel vlak s munic? a ten ?e u? patrn? se dostal Srb?m do rukou. Obrlajtnant Macek st?l chv?li jako ze d?eva a pak dal rozkaz ,Bajonett auf`, ani? by v?d?l pro?, jen tak ze zoufalstv?, aby se n?co d?lalo. Potom jsme zas st?li v pohotovosti hezkou chv?li, potom zas jsme lezli na pra?ce, pon?vad? objevil se n?jak? aeropl?n a ?ar?e ?valy: ,Alles decken, decken!` Pak se objevilo, ?e je to n??, a byl tak? omylem na?? artil?ri? podst?elenej. 'tak jsme zas vstali, a ??dn? rozkaz, r?t! Z jedn? strany hnal se k n?m n?jak? kavalerista. Je?t? zdaleka k?i?el: ,Wo ist Batalionskommando?` Batalionskomandant vyjel mu naproti, ten mu podal n?jak? list a zase u? odj??d?l d?l napravo. Batalionskomandant si to po cest? ?etl, a pak najednou jako kdy? se zbl?zn?. Vytasil ?avli a let?l k n?m. ,Alles zur?ck, alles zur?ck!` ?val na d?stojn?ky. ,Direktion Mulde, einzeln abfallen!` A tu to za?alo. Ze v?ech. stran, jako by na to ?ekali, po?ali do n?s p?lit. Po lev? stran? bylo kuku?i?n? pole a to bylo jako jeden ?ert. My jsme se pl??ili po ?tyrech do ?dol?, ruksaky nechali na t?ch zatracen?ch pra?c?ch. Obrlajtnant Macek dostal to ze strany do hlavy a ne?ek ani ?vec. Ne? jsme utekli do ?dol?, bylo plno zabit?ch a ran?n?ch. Ty jsme tam nechali a b??eli jsme a? do ve?era a krajina byla od na?ich ji? p?ed n?mi jako vymeten?. Jen jsme vid?li vyrabovan? tr?n. A? kone?n? jsme se dostali na stanici, kde u? se dostaly nov? rozkazy, sednout do vlaku a ject nazp?tek ku ?t?bu, co? jsme nemohli vykonat, pon?vad? cel? ?t?b padl den p?edt?m do zajet?, o ?em? jsme se dozv?d?li a? r?no. Pak jsme byli jako sirotci, ??dn? o n?s nic necht?l v?d?t a p?idali n?s k 73. regimentu, abychom s n?m odstupovali, co? jsme s nejv?t?? radost? ud?lali, ale nap?ed jsme museli ma??rovat kup?edu asi den, ne? jsme p?i?li k 73. regimentu. Potom jsme..."
      Nikdo ho ji? neposlouchal, nebol ?vejk s Va?kem hr?l tahan? mari??, kucha? okultista z d?stojnick? min??e psal d?l ob??rn? psan? sv? man?elce, kter? za jeho nep??tomnosti po?ala vyd?vat nov? teosofick? ?asopis, Baloun d??mal na lavici, a tak nezbylo telefonistovi Chodounsk?mu ne? opakovat: "Ano, na to nezapomenu..."
      Zvedl se a ?el kibicovat k tahan?mu mari??i. "Aspo? kdybys mn? zap?lil fajfku," ?ekl ?vejk p??telsky na Chodounsk?ho, "kdy? u? jde? kibicovat. Tahan? mari?? je v??n?j?? v?c ne? cel? vojna a ne? to va?e zatracen? dobrodru?stv? na srbsk? hranici. - Takovou blbost ud?l?m, m?l bych se fackovat. ?e jsem je?t? chv?li nepo?kal s t?m kr?lem, zrovna te? mn? p?i?el filek. J? hovado."
      Kucha? okultista mezit?m dokon?il sv? psan? a p?e??tal si ho z?ejm? uspokojen, jak to p?kn? slo?il kv?li vojensk? cenzu?e.
       Drah? ?eno!
       A? dostane? tyto ??dky, budu se nal?zati ji? po
       n?kolik dni ve vlaku, pon?vad? odj??d?me na
       frontu. Net??? m? to p??li? pon?vad? ve vlaku
       mus?m zah?let a nemohu b?t prosp??n?m, nebo?
       se neva?? v na?? d?stojnick? kuchyni a j?dlo se
       dostane na stani?n?ch etap?ch. R?d bych b?val
       na?im p?n?m d?stojn?k?m uva?il mezi j?zdou
       Ma?arskem seged?nsk? gul?? ale sklaplo mn?.
       Snad a? p?ijedeme do Hali?e, budu m?t p??le?itost
       uva?it ?oule, prav? hali?sk?, husu du?enou
       v kroup?ch nebo v r??i. V?? mne`, drah? Helenko,
       ?e se opravdu sna??m co nejv?ce zp??jemnit na?im
       p?n?m d?stojn?k?m jich starosti a n?mahy. Byl
       jsem od pluku p?elo?en k mar?batali?nu, co? bylo
       m?m nejvroucn?j??m p??n?m, abych mohl byl i ze
       skromn?ch prost?edk?, d?stojnickou poln?
       kuchyni na front? uv?sti v nejlep?? koleje.
       Pamatuje? se, drah? Helenko, ?es mn? p?i
       narukov?n? k pluku p??la, abych dostal hodn?
       p?edstaven?. Tv? p??n? se splnilo, a nejen?e si ani
       v nejmen??m nemohu na??kat, naopak v?ichni
       p?ni d?stojn?ci jsou na?imi prav?mi p??teli
       a zejm?na ke mn? se chovaj? jako otec. Co
       nejd??ve Ti ozn?m?m ??slo na?? poln? po?ty...
      Toto psan? bylo vynuceno okolnostmi, kdy? kucha? okultista nadobro si rozlil ocet s plukovn?kem Schr?drem, kter? mu dosud dr?el palec, ale na kter?ho se p?i ve?e?i na rozlou?enou s d?stojn?ky mar?batali?nu op?t, ne?tastnou n?hodou, nedostala porce rolovan? telec? ledviny, a plukovn?k Schr?der ho poslal s mar?kumpa?kou do pole, sv??iv d?stojnickou kuchyni pluku n?jak?mu ne??astn?mu u?iteli z ?stavu slepc? na Kl?rov?.
      Kucha? okultista p?el?tl je?t? jednou, co napsal a co se mu zd?lo velice diplomatick?m, aby se udr?el p?ece jen trochu d?l boji?t?, pon?vad? a? si ??k? co kdo chce, p?ece jen je to ulejv?rna i na front?.
      Napsal sice, kdy? byl je?t? v civilu redaktorem a majitelem okultistick?ho ?asopisu pro v?dy z?hrobn?, velkou ?vahu, ?e se nikdo nem? b?t smrti, a ?vahu o st?hov?n? du??.
      P?istoupil t?? d?lat kibice k ?vejkovi a Va?kovi. Mezi ob?ma spoluhr??i nebylo v tom okam?iku ??dn?ch rozd?l? vojensk? hodnosti. Nehr?li ji? ve dvou, ale mari?? ve t?ech s Chodounsk?m.
      Ordonanc ?vejk nad?val sprost? ??etn?mu ?ikovateli Va?kovi: "J? se v?m div?m, ?e m??ete tak blb? hr?t. Vid?te p?eci, ?e von hraje betla. J? nem?m ??dn? kule, a vy neobr?t?te vosmi?kou a h?z?te jako nejpitom?j?? hovado ?aludsk?ho spodka, a von to trouba vyhraje."
      "To je ?van? pro jednoho prohran?ho betla," zn?la slu?n? odpov?d ??etn?ho ?ikovatele, "vy s?m hrajete jako idiot. J? si m?m vycucat z mal??ku kulovou vosmu, kdy? v?bec ??dn? kule taky nem?m, j? m?l jen vysok? zelen? a ?aludy, vy hampejzn?ku."
      "Tak jste m?l hr?t, vy chytr?ku, durcha," s ?sm?vem ?ekl ?vejk. "To je zrovna tak jako jednou u Val??, dole v restauraci, taky takovej jeden nek?uba m?l durcha, ale nehr?l ho a vodlo?il v?dycky ty nejmen?? do tal?nu a pustil ka?d?ho na betla. Ale jak? m?l karty! Vod v?ech barev ty nejvy???. Jako te? bych z toho nic nem?l, kdy? vy byste hr?l durcha, tak taky tenkr?t ne, a nikdo z n?s taky nic, jak to ?lo kolem, platili bychom mu furt. J? kone?n? pov?d?m: ,Pane Herolde, jsou tak laskav, hrajou durcha a neblbnou.` Ale von se na mne utrh, ?e m??e hr?t, co chce, abychom dr?eli hubu, von ?e m? universitu. Ale to mu p?i?lo draze. Hostinsk? byl zn?mej, ???nice byla s n?mi a? moc d?v?rn?, tak jsme to t? patrole v?echno vysv?tlili, ?e je v?echno v po??dku. P?edn?, ?e je to vod n?ho sprost?, ru?it no?n? klid vol?n?m patroly, kdy? n?kde p?ed hospodou sklouzne na n?led? a jede po nose po n?m, a? ho m? rozbitej. ?e jsme se ho ani nedotkli, kdy? hr?l fale?n? mari??, a kdy? byl vodkrytej, ?e tak rychle vyb?h, a? sebou kecnut. Hostinskej i ???nice n?m to potvrdili, ?e jsme se v??i n?mu chovali skute?n? a? moc d?entlmensky. Von si taky nic jin?ho nezaslou?il. Sed?l od sedmi hodin ve?er a? do p?lnoci p?i jednom piv? a sodovce a hr?l si na b?hv?jak?ho p?na, pon?vad? byl universitn? profesor, a mari??i rozum?l jako koza petr?eli. Tak kdo m? te? rozd?vat?"
      "Zahrejme si kaufevika," navrhl kucha? okultista, "?est?k a dva."
      "To rad?ji n?m vypravujte," ?ekl ??etn? ?ikovatel Van?k, "o st?hov?n? du??, jako jste to vykl?dal sle?n? v kant?n?, kdy? jste si rozbil nos."
      "Vo tom st?hov?n? du?? jsem u? taky sly?el," ozval se ?vejk. "J? jsem si tak? jednou um?nil p?ed l?ty, ?e se, jak se s vodpu?t?n?m ??k?, s?m budu vzd?l?vat, abych nez?stal pozadu, a chodil jsem do ??t?rny Pr?myslov? jednoty v Praze, ale pon?vad? jsem byl reztrhanej a sv?tily mn? d?ry na zadnici, tak jsem se nemoh vzd?l?vat, pon?vad? mne tam nepustili a vyvedli ven, pon?vad? myslili, ?e jsem ?el kr?st zimn?ky. Tak jsem si vzal sv?te?n? ?aty a ?el jsem jednou do muzejn? knihovny a vyp?j?il jsem si takovou jednu kn??ku o tom st?hov?n? du?? se sv?m kamar?dem, a tam jsem se do?etl, ?e jeden indickej c?sa? se prom?nil po smrti v prase, a kdy? to prase zap?chli, ?e se prom?nil v opici, z opice stal se jezevcem a z jezevce ministrem. Potom na vojn? jsem se p?esv?d?il, ?e n?co pravdy na tom mus? bejt, pon?vad? kdekdo voj?ky, kdy? m?l n?jakou hv?zdi?ku, pojmenoval bud mo?sk?mi prasaty, nebo v?bec n?jak?m zv??ec?m jm?nem, a podle toho by se dalo soudit, ?e p?ed tis?ci l?ty tyhle sprost? voj?ci byli n?jak?ma slavnejma vojev?dci. Ale kdy? je vojna, tak je takov? st?hov?n? du?? n?ramn? hloup? v?c. ?ertv? kolik prom?n ?lov?k prod?l?, ne? se stane, ?ekn?me, telefonistou, kucha?em nebo infanteristou, a najednou ho roztrhne gran?t a jeho du?e vejde do n?jak?ho kon? u artil?rie, a do cel? baterie, kdy? jede na n?jakou k?tu, praskne novej gran?t a zabije zas toho kon?, do kter?ho se ten nebo?t?k vt?lil, a hned se p?est?huje ta du?e do n?jak? kr?vy u tr?nu, z kter? ud?laj? gul?? pro man?aft, a z kr?vy t?ebas hned se p?est?huje do telefonisty, z telefonisty..."
      "J? se div?m," ?ekl telefonista Chodounsk?, z?ejm? ura?en, "?e zrovna j? m?m b?t ter?em pitom?ch vtip?."
      "Nen? ten Chodounsk?, co m? soukromej detektivn? ?stav s t?m vokem jako trojice bo??, v?? p??buznej?" ot?zal se nevinn? ?vejk. "J? m?m moc r?d soukrom? detektivy. J? jsem taky jednou slou?il p?ed l?ty na vojn? s jedn?m soukrom?m detektivem, s n?jak?m Stendlerem. Ten m?l tak ?i?atou hlavu, ?e mu n?? feldv?bl v?dycky ??kal, ?e u? vid?l moc ?i?atejch hlav vojenskejch za dvan?ct let, ale takovou ?i?ku ?e si ani v duchu nep?edstavoval. ,Poslouchaj?, Stendlere,` ??kal mu v?dycky, ,kdyby nebyly letos man?vry, tak by se va?e ?i?at? hlava ani na vojnu nehodila, ale takhle se bude alespo? podle va?? ?i?ky artil?rie nast?elovat, kdy? p?ijdem do krajiny, kde nebude ??dnej lep?? punkt k orientaci.` Ten vod n?ho zkusil. N?kdy, p?i mar?i, poslal ho na p?t set krok? nap?ed a pak poru?il: ,Direktion ?i?at? hlava: Von m?l v?bec ten pan Stendler, i jako soukromej detektiv, n?ramnou sm?lu. Kolikr?t n?m v kant?n? o tom vypr?v?l, jak? m?l ?asto tr?pen?. Von dost?val takov? ?lohy, jako kup?ikladu vyp?trat, zdali se man?elka n?jak?ho klienta, kter? k nim p?i?el celej bez sebe, s jin?m nes?uchla, a jestli u? se s?uchla, s k?m se s?uchla, kde a jak se s?uchla. Nebo 'zas naopak. N?jak? takov? ??rliv? ?ensk? cht?la vyp?trat, s kterou se jej? mu? fl?k?, aby mu mohla doma d?lat je?t? v?t?? r?mus. Von byl vzd?lanej ?lov?k, mluvil jen vybran? o poru?en? man?elsk? v?rnosti a v?dycky div neplakal, kdy? n?m vypr?v?l, ?e v?ichni cht?li, aby zastih ji nebo jeho in flagranti. Jinej by se t?ebas z toho t??il, kdy? najde takovej p?rek in flagranti, a vo?i by si moh vykoukat, ale ten pan Stendler, jak n?m vypr?v?l, byl z toho celej pry?. Von ??kal velice inteligentn?, ?e se u? nemoh na ty voplzl? prostop??nosti ani koukat. N?m kolikr?t tekly sliny z huby, jako kdy? pes kan?, kdy? kolem n?ho nesou va?enou ?unku, kdy? n?m vypr?v?l o v?ech t?ch r?znejch pozic?ch, jak ty p?rky natrefil. Kdy? jsme m?li kas?rn?ka, tak n?m to v?dy kreslil. ,Takhle jsem,` pov?d?, ,vid?l pan? tu a tu s t?m a t?m p?nem...` I adresy n?m ?ek. A byl takovej smutnej. ,T?ch facek,` ??kal v?dy, ,co jsem dostal vod voboj?ch stran; a to mne tak nemrzelo jako to, ?e jsem bral ?platky. Na jeden takovej ?platek nezapomenu do smrti. Von nahej, vona nah?. V hotelu, a nezar?glovali se, pitomci! Na divan se neve?li, pon?vad? byli voba tlust?, tak la?kovali na koberci jako ko?ata. A koberec byl celej pro?lapanej, zapr??enej a po n?m v?lely se nedopalky z cigaret. A kdy? jsem ve?el, tak voba vysko?ili, von st?l proti mn? a ruku si dr?el jako f?kovej list. A vona se oto?ila z?dy ke mn? a bylo vid?t na k??i, ?e m? vobtisknutej celej vzorek toho m???kov?n? z koberce a na p?te?i jednu p?ilepenou hilznu z cigarety. "Vodpuste," pov?d?m, "pane Zemku, j? jsem soukromej detektiv Stendler, vod Chodounsk?ho, a m?m ou?edn? povinnost v?s naj?t in flagranti na z?klad? ozn?men? va?? pan? man?elky. Tato d?ma, s kterou zde udr?ujete nedovolen? pom?r, jest pan? Grotov?." Nikdy jsem v ?ivot? nevid?l takov?ho klidn?ho ob?ana. "Dovolte," ?ekl, jako by se to samo sebou rozum?lo, "j? se obl?knu. Vinna je jedin? m? man?elka, kter? bezd?vodnou ??rlivost? sv?d? mne k nedovolen?mu pom?ru, kter?? puzena pouh?m podez?en?m ur??? man?ela p?edh?zkami a mrzkou ned?v?rou. Nezb?v?-li v?ak pochybnosti, ?e hanba ned? se v?c zatajit... Kde m?m podvl?ka?ky?" ot?zal se p?itom klidn?. "Na posteli." Zat?mco na sebe natahoval podvl?ka?ky, vykl?dal mn? d?l: "Jestli hanba se ned? zatajit, tak se ?ekne rozvod. Ale t?m se skvrna p??hany nezataj?. V?bec jest rozvod v?c? pov??livou," mluvil d?l, obl?kaje se, "nejlep?? je, kdy? se man?elka ozbroj? trp?livost? a nepod?v? podn?t k ve?ejn?mu pohor?en?. Ostatn? d?lejte, jak chcete, j? v?s zde nech?m s milostpan? o samot?." Pan? Grotov? vlezla si zat?m do postele, pan Zemek mn? podal ruku a ode?el: J? u? se dob?e nepamatuji, jak n?m d?l vykl?dal pan Stendler, co v?echno potom mluvil, pon?vad? von se bavil s tou pan? v posteli velice inteligentn?, ?e jako man?elstv? nen? ustanoveno k tomu, aby ka?d?ho zhola p??mo vedlo ku ?t?st?, a ?e ka?d?ho je povinnost v man?elstv? poko?it cht?? a t?lesnou svou ??st vyt??bit a odu?evnit. ,A p?itom jsem se,` vypr?v?l pan Stendler, ,pomalu za?al vodstrojovat, a kdy? u? jsem byl vodstrojenej a celej zm?menej a divokej jako jelen v ??ji, ve?el do pokoje m?j dohrej zn?mej Stach, taky soukromej detektiv, z na?eho konkuren?n?ho ?stavu pana Sterna, kam se vobr?til pan Grot o pomoc, co se t?k? jeho pan?, kter? pr? m? n?jakou zn?most, a v?c ne?ek ne?: "Aha, pan Stendler je in flagranti s pan? Grotovou, gratuluji!" Zav?el zas ti?e dve?e a ode?el. "Te? u? je v?echno jedno," ?ekla pan? Grotov?, "nemus?te se tak rychle voblikat, m?te vedle mne dost m?sta." "Mn? se, milostpan?, pr?v? jedn? vo m?sto," ?ekl jsem a u? jsem ani nev?d?l, co mluv?m, jenom se pamatuji, ?e jsem n?co mluvil o tom, ?e panuj?-li sv?ry mezi man?ely, ?e t?m utrp? taky vychov?n? d?tek.` Potom je?t? n?m vypr?v?l, jak se rychle vobl?kal a jak vzal roha a jak si um?nil, ?e to hned ?ekne sv?mu ?efovi panu Chodounsk?mu, ale ?e se ?el na to posilnit, a ne? p?i?el, ?e u? to bylo s k???kem po funuse. Zat?m ?e u? tam byl ten Stach z na??zen? sv?ho ?efa pana Sterna, aby dal r?nu panu Chodounsk?mu, jak? to m? z??zence sv?ho soukrom?ho detektivn?ho ?stavu, a ten zas nev?d?l vo ni?em lep??m ne? poslat rychle pro man?elku pana Stendlera, aby si to s n?m spravila sama, kdy? je n?kam posl?n v ??edn? povinnosti a najdou ho z konkuren?n?ho ?stavu in flagranti. ,Vod t? doby,` ??kal v?dy pan Stendler, kdy? na tohle p?i?la ?e?, ,m?m je?t? ?i?at?j?? palici.`"
      "Tedy hrajeme p?t - deset?" Hr?li.
      Vlak zastavil se na stanici Mo?on. Byl ji? ve?er a nikoho nepou?t?li z vag?n?.
      Kdy? se hnuli, ozval se z jednoho vag?nu siln? hlas, jako by cht?l p?ehlu?it rachocen? vlaku. N?jak? voj?k z Ka?persk?ch Hor v n?bo?n? n?lad? ve?era op?val hrozn?m ?evem tichou noc, kter? 25 se bl??ila k uhersk?m rovin?m:
       Gute Nacht! Gute Nacht!
       Allen M?den sei's gebracht.
       Neigt der Tag stille zur Ende,
       ruhen alle flei?'gen H?nde,
       bis der Morgen ist erwacht.
       Gute Nacht! Gute Nacht!
      "Halt Maul, du Elender," p?eru?il n?kdo sentiment?ln?ho zp?v?ka, kter? umlkl.
      St?hli ho od okna.
      Ale piln? ruce neodpo??valy a? do r?na. Stejn? jako v?ude ve vlaku pod sv?tlem sv??ek, tak i zde ve sv?tle mal? petrolejov? lampy, zav??en? na st?n?, hr?li d?l ?ap?ry a ?vejk, kdykoliv n?kdo tam spadl p?i rabov?n?, prohla?oval, ?e je to nejspravedliv?j?? hra, pon?vad? ka?d? m??e si vym?nit tolik karet, kolik chce.
      "P?i kaufcviku," tvrdil ?vejk, "mus? se rabovat jenom eso a sedma, ale pak se m??e? vzd?t. Vostatn? karty rabovat nemus??. To u? d?l?? na svoje riziko."