"Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde," zasalutoval ?vejk, tv??e se slavnostn?. U cel? t? sc?ny byl prapor??k Ko??tko, kter? pozd?ji vypravoval, ?e po tom hl??en? ?vejkov? nadporu??k Luk?? vysko?il, chytil se za hlavu a upadl naznak na Ko??tko, a ?e kdy? ho vzk??sili, ?vejk, kter? po celou tu dobu vzd?val ?est, opakoval: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem op?t zde!" A tu nadporu??k Luk??, cel? bled?, t?esouc? se rukou vzal pap?ry t?kaj?c? se ?vejka, podepsal, po??dal v?echny, aby vy?li, ?etn?kovi ?e ?ekl, ?e je tak dob?e, a ?e se se ?vejkem uzav?el v kancel??i.
      T?m skon?ila ?vejkova bud?jovick? anabaze. Je jisto, ?e kdyby byla pop??na ?vejkovi volnost pohybu, ?e by byl s?m do?el do Bud?jovic. Jestli ??ady se mohly chv?stat, ?e ony dopravily ?vejka na m?sto slu?by, je to prost? omyl. P?i jeho energii a nezmarn? chuti bojovat zakro?en? ??ad? v tom p??pad? bylo h?zen?m klack? ?vejkovi pod nohy.
      -
      ?vejk a nadporu??k Luk?? d?vali se sob? do o??.
      Nadporu??kovi o?i sv?tily ??msi stra?liv?m a hr?zn?m a zoufal?m, a ?vejk d?val se na nadporu??ka n??n?, l?skypln? jako na ztracenou a op?t nalezenou milenku.
      V kancel??i bylo ticho jako v kostele. Vedle z chodby bylo sly?et, jak tam n?kdo p?ech?z?. N?jak? sv?domit? jednoro?n? dobrovoln?k, kter? pro r?mu z?stal doma, co? bylo zn?t na hlase, huh?al to, ?emu se u?il nazpam??: jak se maj? na pevnostech p?ij?mat ?lenov? c?sa?sk?ho domu. Bylo sly?et jasn?: "Sobald die h?chste Herrschaft in der N?he der Festung anlangt, ist das Gesch?tz auf allen Bastionen und Werken abzufeuern, der Platzmajor empf?ngt dieselbe mit dem Degen in der Hand zu Pferde und reitet sodann vor."
      "Dr?te tam hubu," za?val do chodby nadporu??k, "vzdalte se ke v?em ?ert?m. Jestli m?te hore?ku, tak z?sta?te doma le?et."
      Bylo sly?et, jak se piln? jednoro?n? dobrovoln?k vzdaluje, a jako tich? ozv?na zn?lo sem z konce chodby huh??n?: "ln dem Augenblicke, als der Kommandant salutiert, ist das Abfeuern des Gesch?tzes zu wiederholen, welches bei dem Absteigen der h?chsten Herrschaft zum dritten Male zu geschehen ist "
      A op?t se d?l nadporu??k se ?vejkem ml?ky pozorovali, a? kone?n? ?ekl nadporu??k Luk?? s drsnou ironi?: "P?kn? v?s v?t?m, ?vejku, do ?esk?ch Bud?jovic. Kdo m? b?t ob??en, ten se neutop?. U? na v?s vydali zatyka? a z?tra jste u regimentsraportu. J? se s v?mi ji? zlobit nebudu. Natr?pil jsem se s v?mi dost a dost a moje trp?livost praskla. Kdy? si pomysl?m, ?e jsem mohl tak dlouho ??t s takov?m blbem jako vy..."
      Po?al chodit po kancel??i: "Ne, to je hrozn?. Ted se div?m, ?e jsem v?s nezast?elil. Co by se mn? stalo? Nic. Byl bych osvobozen. Ch?pete to?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e to ?pln? ch?pu."
      "Neza??nejte zas, ?vejku, s t?ma va?ima hovadinama, nebo se opravdu n?co stane. Kone?n? v?m zatneme ??lu. Vy jste stup?oval svou pitomost donekone?na, a? to v?echno katastrof?ln? prasklo."
      Nadporu??k Luk?? zamnul si ruce: "U? je s v?mi, ?vejku, amen." Vr?til se ke sv?mu stolu a napsal na kousek pap?ru n?kolik ??dk?, zavolal na hl?dku p?ed kancel??? a poru?il j?, aby odvedli ?vejka k profousovi a odevzdali mu ten l?stek.
      ?vejka odvedli p?es n?dvo?? a nadporu??k s netajenou radost? se d?val, jak profous odmyk? dve?e s ?erno?lutou tabulkou Regimentsarrest, jak ?vejk miz? za t?mi dve?mi a jak za chv?li vych?z? profous s?m z t?ch dve??.
      "Zapla? p?nb?h," pomyslil si hlasit? nadporu??k, "u? je tam."
      V tmav?m prostoru lidomorny Mari?nsk?ch kas?ren ?vejka uv?tal srde?n? tlust? jednoro?n? dobrovoln?k, provaluj?c? se na slamn?ku. Byl jedin?m v?zn?m a nudil se s?m ji? druh? den. Na ?vejkovu ot?zku, pro? tam sed?, odpov?d?l, ?e pro mali?kost. Napohlavkoval omylem jednomu poru??kovi od d?lost?electva v noci na n?m?st? v podloub? v opil?m stavu. Vlastn? ani nenapohlavkoval, srazil mu jenom ?epici s hlavy. Stalo se to tak, ?e ten poru??k od d?lost?electva st?l v noci pod podloub?m a patrn? ?ekal na n?jakou prostitutku. Byl obr?cen k n?mu z?dy a jednoro?n?mu dobrovoln?kovi p?ipadal, jako by to byl jeho jeden zn?m? jednoro??k, Materna Franti?ek.
      "Ten je pr?v? takov? ?korn?," vypr?v?l ?vejkovi, "a tak jsem se p?kn? zezadu p?ipl??il a shodil jsem mu ?epici a ?ekl jsem: ,Servus, Franci!` A ten chlap blb? hned za?al p?skat na patrolu a ta mne odvedla. - M??e b?t," p?ipou?t?l jednoro?n? dobrovoln?k, "?e p?i t? tahanici padlo p?r pohlavk?, ale to mysl?m nic na v?ci nem?n?, pon?vad? je to vylo?en? omyl. On s?m p?izn?v?, ?e jsem ?ekl: ,Servus, Franci,` a jeho k?estn? jm?no je Anton. To je ?pln? jasn?. Mn? snad m??e ?kodit jenom to, ?e jsem utekl z nemocnice, a jestli to praskne s t?m krankenbuchem... - Kdy? jsem toti? narukoval," vypravoval d?l, "tak jsem si p?edn? najal pokoj v m?st? a sna?il jsem si zaopat?it revmatismus. T?ikr?t za sebou jsem se namazal a pak jsem si lehl za m?sto do p??kopu, kdy? pr?elo, a zul si boty. Nepom?halo to. Tak jsem se v zim? v noci koupal v Mal?i cel? t?den, a doc?lil jsem prav? opak. Kamar?de, j? jsem se ti tak otu?il, ?e jsem vydr?el le?et ve sn?hu na dvo?e domu, kde jsem bydlel, celou noc a nohy jsem m?l r?no, kdy? mne dom?c? lidi probudili, tak tepl?, jako kdybych nosil papu?e. Kdybych byl alespo? dostal ang?nu, ale ono po??d nic nep?ich?zelo. Ba ani tu pitomou kapavku jsem nemohl dostat. Denn? jsem chodil do Port Arthuru, n?kte?? kolegov? u? dostali z?n?t varlat, ?ezali jim pauchy, a j? jsem byl po??d imunn?. Sm?la, kamar?de, nek?es?ansk?. A? jsem se ti jednou u R??e sezn?mil s jedn?m invalidou z Hlubok?. Ten mn? ?ekl, abych jednou v ned?li k n?mu p?i?el na n?v?t?vu, a na druh? den ?e budu m?t nohy jako konve. M?l doma tu jehlu i st??ka?ku, a j? jsem opravdu sotva do?el z Hlubok? dom?. Neoklamala mne ta zlat? du?e. Tak jsem kone?n? p?ece m?l sv?j svalov? revmatismus. Hned do nemocnice, a u? bylo hej. A potom se na mne je?t? ?t?st? usm?lo podruh?. Do Bud?jovic byl p?elo?en m?j po?vag?enec dr. Mas?k ze ?i?kova a tomu mohu d?kovat, ?e jsem se tak dlouho v nemocnici udr?el. Byl by to se mnou dot?hl a? k supravizit?, kdy? jsem to ale tak zkazil s t?m ne??astn?m krankenbuchem! My?lenka to byla dobr?, znamenit?. Opat?il jsem si velkou knihu, nalepil na ni ?t?tek, na kter? jsem namaloval ,Krankenbuch des 91. Reg.` Rubriky a v?echno bylo v po??dku. Zapisoval jsem tam fingovan? jm?na, stupn? hore?ky, nemoce a ka?d? den odp?ldne po vizit? ?el jsem drze s knihou pod pa?d? do m?sta. Ve vratech dr?eli vartu landver?ci, tak?e i z t? strany byl jsem ?pln? zabezpe?en. Uk??u jim knihu a oni mn? je?t? zasalutovali. Pak ?el jsem k jednomu zn?m?mu ??edn?kovi od bern?ho ??adu, tam jsem se p?evl?kl do civilu a ?el jsem do hospody, kde jsme vedli ve zn?m? spole?nosti r?zn? velezr?dn? ?e?i. Potom u? jsem byl tak drz?, ?e jsem se ani do civilu nep?evl?kal a chodil v uniform? po hospod?ch a po m?st?. Vracel jsem se na svou postel do nemocnice a? k r?nu, a kdy? m? v noci zastavila patrola, uk?zal jsem j? na sv?j krankenbuch 91. regimentu a v?c se mne nikdo na nic neptal. Ve vratech nemocnice op?t ml?ky uk?zal jsem na knihu a n?jak jsem se v?dy do postele dostal. Tak stoupala moje drzost, ?e jsem myslel, ?e mn? nikdo nem??e nic ud?lat, a? do?lo k osudn?mu omylu v noci na n?m?st? pod podloub?m, k omylu, kter? jasn? dok?zal, ?e v?echny stromy nerostou do nebe, kamar?de. P?cha p?edch?z? p?d. V?echna sl?va poln? tr?va. Ikarus si sp?lil k??dla. ?lov?k by cht?l b?t gigantem, a je hovno, kamar?de. Nev??it n?hod? a fackovat se r?no i ve?er s p?ipomenut?m, ?e opatrnosti nikdy nezb?v?, a co je p??li? moc, ?e ?kod?. Po bakchan?li?ch a orgi?ch dostav? se v?dy mor?ln? kocovina. To je z?kon p??rody, mil? p??teli. Kdy? pov???m, ?e jsem si zkazil supravizitu, superarbitraci. ?e jsem mohl b?t felddienstunf?hig. Takov? ohromn? protekce! Mohl jsem se v?let n?kde v kancel??i na dopl?ovac?m velitelstv?, ale m? neopatrnost mn? podrazila nohy."
      Svou zpov?? zakon?il jednoro?n? dobrovoln?k slavnostn?:
      "Do?lo i na Kart?go, z Ninive ud?lali z??ceniny, mil? p??teli, ale hlavu vzh?ru! A? si nemysl?, ?e kdy? mne po?lou na front, ?e d?m jednu r?nu. Regimentsraport! Vylou?en? ze ?koly! A? ?ije c. k. kretenismus! Budu j? jim d?ep?t ve ?kole a skl?dat zkou?ky. Kadet, f?nrich, lajtnant, obrlajtnant. Naseru jim! Offiziersschule. Behandlung jener Sch?ler derselben, welche einen Jahrgang repetieren m?ssen! Vojensk? paral?za. Nos? se kv?r na lev?m nebo prav?m rameni? Kolik m? kapr?l hv?zdi?ek? Evidenzhaltung Milit?rreservem?nner! - Himlhergot nen? co kou?it, kamar?de. Nechcete, abych v?s nau?il plivat na strop? Pod?vejte se, to se d?l? takhle. Myslete si p?itom n?co, a va?e p??n? se spln?. Jestli r?d pijete pivo, mohu v?m doporu?iti v?bornou vodu tamhle ve d?b?n?. M?te-li hlad a chcete-li chutn? poj?st, doporu?uji v?m M???anskou besedu. Mohu v?m t?? rekomendovat, abyste psal z dlouh? chv?le b?sn?. J? ji? zde slo?il epopej:
       Je profous doma? On sp?, hochu, klidn?,
       zde arm?dy je t??i?t?,
       ne? nov? befel p?ijde op?t z V?dn?,
       ?e ztraceno je cel? boji?t?.
       Tu proti nep??tele vp?du
       on z pry?en stav? barik?du.
       Z ?st mu p?i t? pr?ci splyne,
       kdy? se mu to poda??:
       ,??? rakousk? nezahyne,
       sl?va vlasti, c?sa?i!`
      Vid?te, kamar?de," pokra?oval tlust? jednoro?n? dobrovoln?k, "pak a? n?kdo ?ekne, ?e miz? mezi lidem ?cta k na?emu mil?mu mocn??stv?. Uv?zn?n? mu?, kter? nem? co kou?it a na kter?ho ?ek? regimentsraport, pod?v? nejkr?sn?j?? p??pad p??chylnosti k tr?nu. Skl?d? ve sv?ch p?sn?ch hold sv? ?ir?? vlasti, ohro?en? ze v?ech stran v?praskem. Je zbaven svobody, ale z jeho ?st plynou ver?e neochv?jn? oddanosti. Morituri te salutant, Caesar! Mrtv? t? pozdravuj?, c?sa?i, ale profous je pacholek. M?? to p?knou ?el?dku ve sv?ch slu?b?ch. P?edev??rem dal jsem mu p?t korun, aby mn? koupil cigarety, a on chlap mizern? dnes r?no ?ekl, ?e se zde nesm? kou?it, ?e by z toho m?l oplet?n?.a t?ch p?t korun ?e mn? vr?t?, a? bude l?nunk. Ano, kamar?de, nev???m dnes ni?emu. Nejlep?? hesla jsou zvr?cena. V?zn? okr?dati! A ten chlap si je?t? ke v?emu cel? den zp?v?. ,Wo man singt, da leg' dich sicher nieder, b?se Leute haben keine Lieder!` Ni?ema, uli?n?k, padouch, zr?dce!"
      Jednoro?n? dobrovoln?k dal nyn? ?vejkovi ot?zku o jeho vin?.
      "Hledal regiment?" ?ekl, "to je p?kn? t?ra. T?bor, Milevsko, Kv?tou, Vr??, Mal??n, ???ov?, Sedlec, Hora??ovice, Radomy?l, Putim, ?t?kno, Strakonice, Voly?, Dub, Vod?any, Protiv?n, Putim, P?sek, Bud?jovice. Trnit? cesta. I vy z?tra k regimentsraportu? Brat?e, na popravi?ti se tedy sejdeme. To zas m? n?? obrst Schr?der p?knou radost. Nedovedete si ani p?edstavit, jak na n?ho ??inkuj? plukovn? af?ry. L?t? po dvo?e jako pominut? hafan a vysunuje jazyk jako mrcha kobyla. A ty jeho ?e?i, napom?n?n?, a jak p?itom pliv? kolem sebe, jako uslintan? velbloud. A ta jeho ?e? nem? konce a vy ?ek?te, ?e co nejd??v mus? spadnout cel? Mari?nsk? kas?rny. J? ho zn?m dob?e, pon?vad? ji? jednou jsem byl u takov?ho regimentsraportu. Narukoval jsem ve vysok?ch bot?ch a na hlav? jsem m?l cylindr, a pon?vad? mn? krej?? v?as nedodal uniformu, tak jsem p?i?el za ?kolou jednoro??k? na cvi?i?t? i ve vysok?ch bot?ch a v cylindru a postavil jsem se do ?ady a ma??roval s nimi na lev?m flangu. Obrst Schr?der p?ijel na mne p??mo na koni a div mne nepovalil na zem. ,Donnerwetter,` za?val, a? to bylo sly?et jist? na ?umav?, ,was machen Sie hier, Sie Zivilist?` Odpov?d?l jsem mu slu?n?, ?e jsem jednoro?n? dobrovoln?k a ?e se z??ast?uji cvi?en?. A to jste m?l vid?t. FLe?nil p?l hodiny a teprve potom si v?iml, ?e salutuji v cylindru. To u? zvolal jen, ?e z?tra m?m j?t k regimentsraportu, a hnal to na koni ze vzteku a? b?hv?kam jako divok? jezdec, a zas p?icv?lal, op?t nanovo ?val, zu?il, bil se v prsa a poru?il mne okam?it? ze cvi?i?t? odstranit a d?t na hauptvachu. P?i regimentsraportu mn? napa?il kas?rn?ka na ?trn?ct dn?, dal mne obl?ct do nemo?n?ch hadr? ze skladi?t?, hrozil mn? odp?r?n?m ?tr?fk?. - ,Jednoro?n? dobrovoln?k,` blbl ten pitomec obrst nahlas, ,je cosi vzne?en?ho, jsou to embrya sl?vy, vojensk? hodnosti, hrdinov?. Jednoro?n? dobrovoln?k Wohltat, byv po odbyt? zkou?ce pov??en na kapr?la, dobrovoln? p?ihl?sil se na frontu a zajal patn?ct nep??tel a p?i odevzd?v?n? jich byl roztr?en gran?tem. Za p?t minut do?el pak rozkaz, ?e jednoro?n? dobrovoln?k Wohltat je pov??en na kadeta. I v?s by ?ekala takov? skv?l? budoucnost, postup, vyznamen?n?, va?e jm?no bylo by zaneseno do zlat? knihy pluku.`"
      Jednoro?n? dobrovoln?k si odplivl: "Vid?te, kamar?de, jak? hovada rod? se pod sluncem. Vyka?lu se jim na jednoro??ck? ?tr?fky i na v?echna privilegia: ,Vy, jednoro?n? dobrovoln?ku, jste dobytek.` Jak to zn? p?kn?: ,Jste dobytek,` a ne to sprost?: ,Jsi dobytek.` A po smrti dostanete signum laudis nebo velkou st??brnou medalii. C. k. dodavatel? mrtvol s hv?zdi?kami i bez hv?zdi?ek. O? je ??astn?j?? ka?d? v?l. Toho zabijou na por??ce a netahaj? ho p?edt?m po??d na exec?r?k a na feldschie?en."
      Tlust? jednoro?n? dobrovoln?k p?evalil se na druh? slamn?k a pokra?oval: "To je jist?, ?e tohle mus? jednou v?echno prasknout a ?e to nem??e trvat v??n?. Zkuste pumpovat sl?vu do prasete, tak v?m nakonec p?ece jen vybouchne. Kdybych jel na frontu, tak bych napsal na e?alon:
       Lidsk?mi hn?ty z?rodn?me l?n.
       Acht Pferde oder achtundvierzig Mann."
      Otev?ely se dve?e a objevil se profous, p?in??eje ?tvrt porce komis?rku pro oba a ?erstvou vodu.
      Ani? by vstal ze slamn?ku, oslovil jednoro?n? dobrovoln?k profousa touto ?e??: "Jak jest to vzne?en? a kr?sn?, v?zn? nav?t?vovati, svat? Ane?ko 91. regimentu! Bud v?t?n, and?li dobro?innosti, jeho? srdce jest napln?no soucitem. Jsi obt??k?n ko?i j?del a n?poj?, abys zm?rnil na?e ho?e. Nikdy ti nezapomeneme prok?zan?ho n?m dobrodin?. Jsi z???c? zjev v temn?m na?em v?zen?."
      "U regimentsraportu v?m p?ejdou ?erty," bru?el profous.
      "Jen se ne?t??, k?e?ku," odpov?dal z pry?ny jednoro?n? dobrovoln?k, "?ekni n?m rad?ji, jak bys to ud?lal, kdybys m?l zav??t deset jednoro??k?? Ned?vej se tak hloup?, kl??n?ku Mari?nsk?ch kas?ren. - Zav?el bys jich dvacet a deset pustil, sysle. Je???marj?, j? b?t ministrem vojenstv?, ty bys m?l u m? vojnu! Zn?? pou?ku, ?e ?hel dopadu rovn? se ?hlu odrazu? O jedno t? jen pros?m: Nazna? a dej mn? pevn? bod ve vesm?ru, a vyzdvihnu celou zem i s tebou, n?divo."
      Profous vyvalil o?i, ot??sl se a pr?skl dve?mi.
      "Vz?jemn? podporuj?c? se spolek na odstran?n? profous?," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, rozd?luje spravedliv? porci chleba na dv? ??sti, "podle paragrafu 16 v?ze?sk?ho ??du maj? v?z?ov? v kas?rn?ch a? do rozsudku opat?eni b?ti min??? vojenskou, ale zde panuje z?kon pr?rie: kdo to v?z??m d??v se?ere."
      Sed?li se ?vejkem na pry?n? a hryzli komis?rek.
      "Na profousovi je nejlep?? vid?t," pokra?oval ve sv?ch ?vah?ch jednoro?n? dobrovoln?k, "jak vojna zesurov? ?lov?ka. Jist??e n?? profous, ne? nastoupil slu?bu vojenskou, byl mlad? mu? s ide?ly, plavovlas? cherub?n, n??n? a citliv? ke ka?d?mu, obh?jce ne??astn?ch, kter?ch se zast?val v?dy p?i rva?k?ch o holku na posv?cen? v rodn?m kraji. Nen? pochyby, ?e si ho v?ichni v??ili, ale dnes... M?j bo?e, jak bych mu r?d dal p?es hubu, otloukl mu hlavu o pry?nu, shodil ho po hlav? do latr?ny. I to je, p??teli, d?kaz naprost?ho zesurov?n? mysli p?i vojensk?m ?emesle."
      Dal se do zp?vu:
       Neb?la se ani ?erta,
       vtom ji potkal kanon?r...
      "Mil? p??teli," vykl?dal d?l, "pozorujeme-li to v?echno v m???tku na?? mil? monarchie, dosp?v?me neodvolateln? k tomu z?v?ru, ?e je to s n? pr?v? tak jako se str?cem Pu?kina, o kter?m ten napsal, ?e nezb?v? jen, pon?vad? str?c je chc?plotina,
       vzdychat i myslet pro sebe,
       kdypak ?ert vezme tebe!"
      Ozvalo se op?t zarachocen? kl??e ve dve??ch a profous na chodb? rozsv?coval petrolejovou lampi?ku.
      "Paprsek sv?tla v temnot?," k?i?el jednoro?n? dobrovoln?k, "osv?ta vnik? do arm?dy. Dobrou noc, pane profouse, pozdravujte v?echny ?ar?e a a? se v?m n?co hezk?ho zd?. T?ebas o tom, ?e jste mn? u? vr?til t?ch p?t korun, kter? jsem v?m dal na zakoupen? cigaret a kter? jste propil na m? zdrav?. Sp?te sladce, netvore!"
      Bylo sly?et, ?e profous bru?? n?co o z?t?ej??m regimentsraportu.
      "Op?t sami," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, "v?nuji nyn? chv?le p?ed span?m v?kladu a p?edn??ce o tom, jak se ka?dodenn? roz?i?uj? zoologick? v?domosti ?ar?? i d?stojn?k?: Vyt??skat nov? v?le?n? ?iv? materi?l a vojensky uv?dom?l? sousta pro j?cny d?l, k tomu je t?eba d?kladn?ch studi? p??rodopisu .nebo knihy Zdroje hospod??sk?ho blahobytu, vydan? u Ko??ho, kde vyskytuje se na ka?d? str?nce slovo dobytek, prase, svin?. Posledn? dobou vid?me v?ak, ?e na?e pokro?il? vojensk? kruhy zav?d?j? nov? pojmenov?n? nov??k?. U 11. kompanie kapr?l Althof pou??v? slova engadinsk? koza. Svobodn?k M?ller, n?meck? u?itel z Ka?persk?ch Hor, naz?v? nov??ky ?esk?mi smradochy, ?ikovatel Sondernummer volskou ?abou, yorkshirsk?m kancem a slibuje p?itom, ?e ka?d?ho rekruta vyd?l?. sin? tak p?itom s takovou odbornou znalost?, jako by poch?zel z rodiny vycpava?? zv??at. V?ichni vojen?t? p?edstaven? sna?? se tak v?t?pit l?sku k vlasti zvl??tn?mi pom?ckami, jako je ?ev a tanec kolem rekrut?, v?le?n? ryk, p?ipom?naj?c? divochy v Africe p?ipravuj?c? se ke sta?en? nevinn? antilopy nebo k pe?en? k?ty z mision??e p?ipraven?ho ke sn?d?n?. N?mc? se to ov?em net?k?. Jestli ?ikovatel Sondernummer mluv? cosi o sauband?, p?id? v?dy k tomu rychle die tschechische, aby se N?mci neurazili a nevztahovali to na sebe. P?itom v?echny ?ar?e u 1 i. kompanie koul? o?ima jako uboh? pes, kter? z hltavosti spolkne houbu namo?enou v oleji a nem??e ji dostat z krku. Jednou jsem sly?el rozhovor svobodn?ka M?llera s kapr?lem Althofem, t?kaj?c? se dal??ho postupu p?i v?cviku domobranc?. V tomto rozhovoru vynikala slova jako ein paar Ohrfeigen. Myslel jsem p?vodn?, ?e do?lo mezi nimi k n??emu, ?e se trh? n?meck? vojensk? jednota, ale zm?lil jsem se znamenit?. Jednalo se opravdu jen o voj?ky. ,Kdy? takov? ?esk? prase,` pou?oval roz?afn? kapr?l Althof, ,nenau?? se ani po t?iceti n?dr st?t rovn? jako sv??ka, nesta?? mu jen d?t p?r p?es hubu. R?pni ho p?kn? jednou rukou p?st? do b?icha a druhou nara? mu ?epici p?es u?i, ?ekni: Kehrt euch!, a jak se oto??, tak ho kopni do zadnice, a uvid??, jak se bude ?trekovat a jak se bude f?nrich Dauerling sm?t: Nyn? v?m, kamar?de, mus?m n?co ??ct o Dauerlingovi," pokra?oval jednoro?n? dobrovoln?k, "o n?m si vypravuj? rekruti u 11. kompanie tak, jako n?jak? opu?t?n? babi?ka na farm? v bl?zkost? mexick?ch hranic b?j? o n?jak?m slavn?m mexick?m banditovi. Dauerling m? pov?st lido?routa, antropof?ga z australsk?ch kmen?, kte?? po??raj? p??slu?n?ky druh?ch kmen? pad?? jim do rukou. Jeho ?ivotn? dr?ha je skv?l?. Zanedlouho po narozen? upadla s n?m ch?va a mal? Konr?d Dauerling uhodil se do hlavi?ky, tak?e je?t? dnes je vid?t na jeho hlav? takovou zplo?t?nost, jako kdyby kometa narazila na severn? to?nu. V?ichni pochybovali, ?e z n?ho n?co m??e b?t, jestli vydr?? to ot?esen? mozku, jen jeho otec, plukovn?k, neztr?cel nad?je a tvrdil, ?e mu to nem??e nijak vadit, pon?vad?, jak se samo sebou rozum?, mlad? Dauerling, a? povyroste, v?nuje se vojensk?mu povol?n?. Mlad? Dauerling, po hrozn?m z?pase s ?ty?mi t??dami ni??? re?lky, kter? vystudoval soukrom?, p?i?em? p?ed?asn? ze?ediv?l a zblbl jeho dom?c? u?itel a druh? cht?l sko?it v zoufalstv? ze svato?t?p?nsk? v??e ve V?dni, p?i?el do hambursk? kadetn? ?koly. V kadetce se nikdy nedbalo na p?edb??n? vzd?l?n?,, nebo? to v?t?inou nehod? se pro rakousk? aktivn? d?stojn?ky. Vojensk? ide?l spat?oval se jedin? ve hran? na voj??ky. Vzd?lanost p?sob? na zu?lecht?n? du?e, a toho se na vojn? nem??e pot?ebovat. ??m hrub?? d?stojnictvo, t?m lep??.
      ??k kadetky Dauerling nevynikal ani v t?ch p?edm?tech, kter? ka?d? jak?tak? ovl?dal. I v kadetce bylo zn?t stopy toho, ?e si Dauerling v ml?d? narazil hlavi?ku.
      Jeho odpov?di p?i zkou?k?ch jasn? hovo?ily o tom ne?t?st? a vynikaly takovou pitomost?, a byly pova?ov?ny p??mo za klasick? pro svou hlubokou pitomost a popletenost, ?e profeso?i kadetky jinak ho nenaz?vali ne? unser braver Trottel. Jeho hloupost byla tak osl?uj?c?, ?e byla nejv?t?? nad?je, ?e snad po n?kolika desetilet?ch dostane se do terezi?nsk? akademie ?i do ministerstva vojenstv?.
      Kdy? vypukla v?lka a v?ecky mladi?k? kadet?ky ud?lali f?nrichy, dostal se do archu hambursk?ch pov??enc? i Konr?d Dauerling a tak se dostal k 91. regimentu."
      Jednoro?n? dobrovoln?k si oddechl a vypravoval d?l: "Vy?la n?kladem ministerstva vojenstv? kniha Drill oder Erziehung, ze kter? vy?etl Dauerling, ?e rva voj?ky pat?? hr?za. Podle stup?? hr?zy ?e m? t?? v?cvik ?sp?ch. A v t?to sv? pr?ci m?l v?dy ?sp?ch. Voj?ci, aby nemuseli sly?et jeho ?van?, hl?sili se po cel?ch cuk?ch k marodvizit?, co? v?ak nebylo korunov?no ?sp?chem. Kdo se hl?sil marod, dostal t?i dny versch?rft. Ostatn?, vy v?te, co je to versch?rft. Hon? v?s na cvi?i?ti po cel? den a na noc v?s je?t? zav?ou. Tak se stalo, ?e u kumpanie Dauerlinga nebylo marod?. Kumpaniemarodi sed?li v d??e. Dauerling st?le zachov?v? na cvi?i?ti onen nenucen? kas?rensk? t?n, za??naj?c? slovem svin? a kon??c? podivnou zoologickou z?hadou: svinsk?m psem. P?itom je velice liber?ln?. Ponech?v? voj?k?m svobodu rozhodnut?. ??k?: ,Co chce?, slone, p?r do nosu nebo t?i dny versch?rft?` Vybral-li si n?kdo versch?rft, dostal k tomu p?ece jen dv? r?ny do nosu, k ?emu? Dauerling p?id?v? toto vysv?tlen?: ,Ty zbab?l?e, ty se boj?? o sv?j ryp?k, a co bude? d?lat potom, a? spust? t??k? artil?rie?`
      Jednou, kdy? rozbil oko jednomu rekrutovi, vyj?d?il se: ,Pah, was f?r Geschichte mit einem Kerl, mu? so wie so krepieren: To ??kal t?? poln? mar??lek Konr?d z H?tzendorfu: ,Die Soldaten m?ssen so wie so krepieren.`
      Obl?ben?m a p?sobiv?m prost?edkem Dauerlingov?m je, ?e svol?v? ?esk? mu?stvo svou p?edn??kou, ve kter? mluv? o vojensk?ch ?kolech Rakouska, p?i?em? vysv?tluje v?eobecn? z?sady vojensk? v?chovy od ?pangl? a? po pov??en? a zast?elen?. Na za??tku zimy, ne? jsem ?el do nemocnice, cvi?ili jsme na cvi?i?ti vedle 11. kumpanie, a kdy? byl rast, m?l Dauerling ?e? k sv?m ?esk?m rekrut?m:
      ,J? v?m,` za?al, ,?e jste lumpov? a ?e je v?m t?eba vytlouct z hlavy v?echno bl?znovstv?. S ?e?tinou se nedostanete ani pod ?ibenici. N?? nejvy??? vojensk? p?n je taky N?mec. Poslouch?te? Himmellaudon, nieder!`
      D?l? v?echno n?dr, a jak tak le?? na zemi, chod? p?ed nimi Dauerling a ?e?n?:
      ,Nieder z?stane nieder, i kdybyste se, bando, v tom bl?t? rozkr?jeli. Nieder bylo u? ve star?m ??m?, tenkr?t u? museli v?ichni rukovat od sedmn?cti do ?edes?ti let a slou?ilo se t?icet let v poli a nev?leli se jako prasata v kas?rn?ch. Byla tenkr?t taky jednotn? arm?dn? ?e? a velen?. To by se na to byli p?ni ??m?t? d?stojn?ci pod?vali, aby mu?stvo mluvilo etrurisch. J? tak? chci, abyste v?ichni odpov?dali n?mecky, a ne tou va?? patlaninou. Vid?te, jak se v?m to p?kn? le?? v bl?t?, a te? si pomyslete, ?e by se n?komu z v?s necht?lo d?l le?et a ?e by vstal. Co bych ud?lal? Roztrhl bych mu hubu a? po u?i, pon?vad? jest to poru?en? subordinace, vzpoura, zprotiven?, provin?n? proti povinnostem ??dn?ho voj?ka, poru?en? ??du a k?zn?, opovrhnut? slu?ebn?mi p?edpisy v?bec, z ?eho? vypl?v?, ?e na takov?ho chlapa ?ek? provaz a Verwirkung des Anspruches auf die Achtung der Standesgenossen.`"
      Jednoro?n? dobrovoln?k se zaml?el a pak pokra?oval, kdy? si patrn? v p?est?vce rozvrhl t?ma l??en? pom?r? v kas?rn?ch:
      "To bylo za hejtmana Adami?ky, to byl ?lov?k ?pln? apatick?. Kdy? sed?l v kancel??i, tu se oby?ejn? d?val do pr?zdna jako tich? bl?zen a m?l takov? v?raz, jako by cht?l ??ct: Se?erte si m?, mouchy. P?i batalionsraportu b?hv? na co myslel. Jednou se hl?sil k batalionsraportu voj?k od 11. kumpanie se st??nost?, ?e ho nazval f?nrich Dauerling na ulici ve?er ?esk?m prasetem. Byl to v civilu kniha?, uv?dom?l? n?rodn? d?ln?k.
      ,Tak se tedy v?ci maj?,` ?ekl hejtman Adami?ka ti?e, nebo? on mluvil v?dy velice ti?e, ,to v?m ?ekl ve?er na ulici. T?eba zjistiti, zdali jste m?l dovoleno vyj?t si z kas?ren. Abtreten!`
      Za n?jak? ?as dal si hejtman Adami?ka zavolat podavatele st??nosti.
      ,Je zji?t?no,` ?ekl op?t tak ti?e, ,?e jste m?l povolen? vzd?lit se ten den z kas?ren do deseti hodin ve?er. A proto nebudete potrest?n. Abtreten!`
      O tom hejtmanovi Adami?kovi se pak ??kalo, ?e m? smysl pro spravedlnost, mil? kamar?de, tak ho poslali do pole a nam?st? n?ho p?i?el sem major Wenzl. A to byl ?ert?v syn, pokud se t?kalo n?rodnostn?ch ?tvanic, a ten za?al tipec f?nrichovi Dauerlingovi. Major Wenzl m? za man?elku pe?ku a m? nejv?t?? strach z n?rodnostn?ch spor?. Kdy? p?ed lety slou?il jako hejtman v Kutn? Ho?e, vynadal jednou v opilosti v jednom hotelu vrchn?mu, ?e je ?esk? pak??. Upozor?uji p?itom, ?e ve spole?nosti mluvil major Wenzl v?hradn? ?esky, stejn? jako ve sv? dom?cnosti, a ?e jeho synov? studuj? ?esky. Slovo padlo, a u? to bylo v m?stn?ch novin?ch a n?jak? poslanec interpeloval chov?n? hejtmana Wenzla v hotelu ve v?de?sk?m parlament?. M?l z toho Wenzl velk? nep??jemnosti, pon?vad? to bylo pr?v? v dob? povolen? parlamentem vojensk? p?edlohy, a te? jim do toho vleze takov? o?ral? hejtman Wenzl z Kutn? Hory.
      Potom hejtman Wenzl dozv?d?l se, ?e tohle v?echno mu nadrobil kadet?telfrtr?tr z jednoro?n?ch dobrovoln?k? Z?tko. Ten to dal o n?m do novin, nebof mezi n?m a hejtmanem Wenzlem panovalo nep??telstv? od t? doby, kdy Z?tko v jedn? spole?nosti u p??tomnosti hejtmana Wenzla dal se do uva?ov?n?, ?e sta?? poohl?dnouti se po bo?? p??rod?, pozorovat, jak mra?na zakr?vaj? horizont, jak na obzoru vysoko se ty?? hory a jak ?ve vodop?d v les?ch, jak pt?ci zp?vaj?.
      ,Sta??,` pov?dal kadet?telfrtr?tr Z?tko, ,zamyslit se nad t?m, co je ka?d? hejtman proti velebn? p??rod?. Stejn? nula jako ka?d? kadet?telfrtr?tr:
      Pon?vad? v?ichni vojen?t? p?ni byli tenkr?t namazan?, cht?l hejtman Wenzl ne??astn?ho filosofa Z?tka zml?tit jako kon?, a nep??telstv? toto se stup?ovalo a hejtman sek?roval Z?tka, kde mohl, t?m v?c, pon?vad? v?rok kadet?telfrtr?tra Z?tka stal se po?ekadlem.
      ,Co je hejtman Wenzl proti velebn? p??rod??` to znali po cel? Kutn? Ho?e.
      ,J? ho lumpa do?enu k sebevra?d?,` ??kal hejtman Wenzl, ale Z?tko ?el do civilu a studoval d?l filosofii. Od t? doby trv? zb?silost majora Wenzla proti mlad?m d?stojn?k?m. Ani poru??k nen? jist?m p?ed jeho ??d?n?m a zu?en?m. O kadetech a prapor??c?ch ani nemluv?.
      ,Rozma?k?m je jako ?t?nice,` ??k? major Wenzl, a b?da tomu f?nrichovi, kter? n?koho pro n?jakou malichernost by hnal p?ed batalionsraport. Pro majora Wenzla je sm?rodatn?m jenom velk? a hrozn? provin?n?, jako kdy? n?kdo usne u prach?rny na vart? nebo kdy? vyvede n?co je?t? hrozn?j??ho, kdy? nap??klad p?el?z? voj?k v noci ze? Mari?nsk?ch kas?ren a usne naho?e na zdi, d? se chytit landver?ckou nebo d?lost?eleckou patrolou v noci, zkr?tka provede tak stra?n? v?ci, ?e d?l? hanbu regimentu.
      ,Prokristap?na,` sly?el jsem ho jednou hul?kat na chodb?, ,tak u? ho pot?et? chytla landver?ck? patrola. Hned ho, bestii, dejte do d?ry, a chlap mus? od regimentu pry?, n?kam ku tr?nu, aby vozil hn?j. A ani se s nimi nesepral! To nejsou voj?ci, ale meta?i. ?r?t mu dejte a? poz?t??, vezm?te mu slamn?k a str?te ho do ajncl?ku, a ??dnou deku, drnorysovi!`
      Nyn? si p?edstavte, p??teli, ?e ihned po jeho p??chodu sem ten pitom? f?nrich Dauerling hnal p?ed batalionsraport jednoho mu?e, ?e pr? ho ten z?mysln? nepozdravil, kdy? Dauerling jel p?es n?m?st? ve fiakru v ned?li odp?ldne s n?jakou sle?inkou! Tenkr?t p?i batalionsraportu, jak vypr?v?ly ?ar?e, bylo bo?? dopu?t?n?. ?ikovatel batali?nn? kancel??e utekl a? k chodb? s lejstrama a major Wenzl ?val na Dauerlinga:
      ,J? si to vypro?uji, himldonrvetr, j? si to zakazuji! V?te, pane f?nrich, co je to batalionsraport? Batalionsraport nen? ??dn? ?vajnfest. Jak mohl v?s vid?t, kdy? jste uj??d?l po n?m?st?? Nev?te, ?e jste s?m u?il, ?e vzd?v? se ?est ?ar??m, s kter?mi se setk?v?me, a to neznamen?, jestli m? voj?k se to?it jako vr?na, aby na?el pana f?nricha proj??d?j?c?ho se p?es n?m?st?. Ml?te, pros?m v?s. Batalionsraport je z??zen? velice v??n?. Jestli voj?k v?m ji? tvrdil, ?e v?s nevid?l, pon?vad? pr?v? na korze vzd?val ?est mn?, obr?cen ke mn?, rozum?te, k majorovi Wenzlovi, a ?e nemohl se d?vat dozadu na fiakr, kter? v?s vezl, mysl?m, ?e se tomu mus? v??it. P???t? pros?m neobt??ovat mne s takov?mi mali?kostmi.`
      Od t? doby Dauerling se zm?nil."
      Jednoro?n? dobrovoln?k z?vl: "Mus?me se vyspat na regimentsraport. Cht?l jsem v?m jenom ??ste?n? ??ct, jak to asi u regimentu vypad?. Plukovn?k Schr?der nem? r?d majora Wenzla, je to v?bec divn? pavouk. Hejtman S?gner, kter? m? na starosti ?kolu jednoro?n?ch dobrovoln?k?, vid? v Schr?drovi prav? typ voj?ka, a?koliv plukovn?k Schr?der neboj? se ni?eho tak jako toho, kdyby m?l j?t do pole. S?gner je chlap v?emi mastmi mazan? a stejn? jako Schr?der nem? r?d rezervn? d?stojn?ky. ??k? o nich, ?e jsou to civiln? smrad?. Na jednoro??ky d?v? se jako na divok? zv??ata, ze kter?ch je t?eba ud?lat vojensk? stroje, p?i??t jim hv?zdi?ky a poslat na frontu,, aby je vybili m?sto u?lechtil?ch aktivn?ch d?stojn?k?, kter? t?eba zachovat na plemeno. - V?bec," ?ekl jednoro?n? dobrovoln?k, ukr?vaje se pod deku, "v?echno v arm?d? smrd? hnilobou. Ted' se je?t? vyjeven? masy nevzpamatovaly. S vypoulen?ma o?ima jdou se d?t rozsekat na nudle a potom, kdy? ho tref? kuli?ka, za?ept? jen: Maminko... Neexistuj? hrdinov?, ale jate?n? dobytek a ?ezn?ci v jener?ln?ch ?t?bech. A nakonec se jim to v?echno vzbou??, a to bude p?kn? mela. A? ?ije arm?da! Dobrou noc!"
      Jednoro?n? dobrovoln?k utichl a pak po?al sebou vrt?t pod dekou a ot?zal se: "Sp?te, kamar?de?"
      "Nesp?m," odpov?d?l ?vejk na druh?m kavalci, "p?emej?l?m."
      "O ?em p?em??l?te, kamar?de?"
      "O velkej st??brnej medalii za udatnost, kterou dostal jeden truhl?? z V?vrovy ulice na Kr?l. Vinohradech, n?jakej Ml??ko, pon?vad? byl prvn?, kter?mu u jeho regimentu utrh na za??tku v?lky gran?t nohu. Dostal um?lou nohu a po?al se v?ude chv?stat se svou medali? a ?e je v?bec prvn? a nejprvn?j?? mrz?k od regimentu za v?lky. Jednou p?i?el do Apolla na Vinohradech a tam se dostal do sporu s ?