v?me v??ku n?jak?ho vrchu? Pro? ud?v?me v?dy v??ku od hladiny mo?sk?? Jak z v??ek nad hladinou mo?skou ustanov?me prostou v??ku vrchu od jeho paty? Zatracen?, pro? ministerstvo vojenstv? d?v? takov? v?ci do ?koln?ho programu. To je p?ece pro d?lost?electvo. A jsou p?ece mapy jener?ln?ho ?t?bu. Kdy? nep??tel bude na k?t? 312, nesta?? oby?ejn? p?em??let o tom, pro? je v??ka toho kopce ud?na od hladiny mo?sk?, nebo vypo??tat si, jak je vysok? ten kopec. Pod?v?me se na mapu, a m?me to. Z t?ch my?lenek byl vyru?en p??sn?m "Halt!", pr?v? kdy? se bl??il k Pansk? ulici.
      Sou?asn? s "Halt!" sna?il se mu pes vy?kubnout i se ???rou a s radostn?m ?t?kotem vrhl se na toho ?lov?ka, kter? ?ekl p??sn? "Halt!"
      P?ed nadporu??kem st?l plukovn?k Kraus von Zillergut. Nadporu??k Luk?? zasalutoval a st?l p?ed plukovn?kem, omlouvaje se, ?e nevid?l.
      Plukovn?k Kraus byl zn?m mezi d?stojn?ky svou v??n? anhaltovat. Pova?oval salutov?n? za n?co, na ?em z?vis? ?sp?ch v?lky a na ?em zbudov?na cel? vojensk? moc.
      "Do salutov?n? m? voj?k vkl?dat du?i," ??k?val. Byl to nejkr?sn?j?? kapr?lsk? mysticismus.
      Dbal o to, aby ten, kter? vzd?v? ?est, zasalutoval podle p?edpisu do nejjemn?j??ch podrobnost?, p?esn? a d?stojn?.
      ??hal na v?echny, kte?? ?li kolem n?ho. Od infanteristy a? na podplukovn?ka. Infanteristy, kte?? letmo zasalutovali, jako by cht?li ??ci, dot?kaj?ce se ?t?tku ?epice: "T?b?h," vodil s?m p??mo do kas?ren k potrest?n?.
      Pro n?ho neplatilo: "J? nevid?l."
      "Voj?k," ??k?val, "mus? sv?ho p?edstaven?ho hledat v z?stupu a na nic jin?ho nemyslet, ne? aby dost?l v?em sv?m povinnostem, kter? jsou mu p?edeps?ny v dienstreglam?. Kdy? padne na boji?ti, m? p?ed svou smrt? zasalutovat. Kdo neum? salutovat, d?l?, ?e nevid?, nebo salutuje nedbale, je u m? bestie:`
      "Pane nadporu??ku," hrozn?m hlasem ?ekl plukovn?k Kraus, "ni??? ?ar?e mus? v?dy vzd?t ?est vy???m. To nen? zru?eno. A za druh?: Odkdy si zvykli p?ni d?stojn?ci chodit s ukraden?mi psy po promen?d?? Ano, s ukraden?mi psy. Pes, kter? pat?? druh?mu, jest pes kraden?."
      "Tento pes, pane plukovn?ku...," nam?tl nadporu??k Luk??.
      "...pat?? mn?, pane nadporu??ku," p?eru?il ho drsn? plukovn?k, "je to m?j Fox."
      A Fox ?ili Max vzpomn?l si na sv?ho star?ho p?na a nov?ho vypudil ?pln? ze sv?ho srdce, a vytrhnuv se sk?kal na plukovn?ka a projevoval takovou radost, jak? by byl schopen zamilovan? sext?m kdy? najde pochopen? u sv?ho ide?lu.
      "Chodit s ukraden?mi psy, pane nadporu??ku, nesrovn?v? se s d?stojnickou ct?. Nev?d?l? D?stojn?k nem??e kupovat psa, nep?esv?d?iv se, ?e ho m??e koupit bez n?sledk?," h??mal d?l plukovn?k Kraus, hlad? Foxa-Maxa, kter? z podlosti po?al vr?et na nadporu??ka a cenit zuby, jako by mu byl plukovn?k ?ekl, ukazuje na nadporu??ka: "Vem si ho!"
      "Pane nadporu??ku," pokra?oval plukovn?k, "pova?ujete za spr?vn? jezdit na ukraden?m koni? Ne?etl jste inzer?t v Bohemii a v Tagblattu, ?e se mn? ztratil st?jov? pro?? Vy jste ne?etl inzer?t, kter? dal v?? p?edstaven? do novin?"
      Plukovn?k spr?skl ruce.
      "Opravdu, tihle mlad? d?stojn?ci! Kde je discipl?na? Plukovn?k d? inzer?ty, a nadporu??k je ne?te."
      "Kdybych ti, ty d?dku star?, mohl d?t p?r facek," pomyslil si nadporu??k Luk??, d?vaje se na licousy plukovn?ka, kter? p?ipom?naly orangutana.
      "Poj?te s sebou na minutu," ?ekl plukovn?k. A tak ?li a vedli velmi p??jemn? rozhovor:
      "Na front?, pane nadporu??ku, se v?m nem??e takov? v?c podruh? p?ihodit. V t?lu se proch?zet s ukraden?mi psy je jist? velice nep??jemn?. Ano! Proch?zet se se psem sv?ho p?edstaven?ho. V dob?, kdy denn? ztr?c?me na boji?t?ch sta d?stojn?k?. A inzer?ty se ne?tou. To bych mohl inzerovat sto let, ?e se mn? ztratil pes. Dv? st? let, t?i sta let!"
      Plukovn?k se hlasit? vysmrkal, co? bylo v?dy u n?ho zn?mkou velk?ho roz?ilen?, a ?ekl: "M??ete se d?le proch?zet," oto?il se a odch?zel, sekaje zlostn? jezdeck?m bi??kem p?es konce sv?ho d?stojnick?ho pl??t?.
      Nadporu??k Luk?? p?e?el na druh? chodn?k a sly?el i tam poznovu "Halt!" Plukovn?k zadr?el pr?v? jednoho ne??astn?ho infanteristu, z?lo?n?ka, kter? myslel na svou m?mu doma a p?ehl?dl ho.
      Plukovn?k vlastnoru?n? ho t?hl do kas?ren k potrest?n?, sp?laje mu mo?sk?ch prasat,
      "Co s t?m ?vejkem ud?l?m?" pomyslil si nadporu??k. "Rozbiju mu hubu, ale to nesta??. I ?em?nky mu tahat z t?la je na toho lumpa m?lo." Nedbaje, ?e se m?l sej?t s jednou d?mou, zam??il roz??len? k domovu.
      "J? ho zabiju, pacholka," ?ekl k sob?, sedaje do elektriky.
      -
      Mezit?m byl dobr? voj?k ?vejk poh???en v rozmluvu s ordonanc? z kas?ren. Voj?k p?inesl nadporu??kovi n?jak? listiny k podpisu a ?ekal nyn?.
      ?vejk hostil ho k?vou a vypravovali si spolu, ?e to Rakousko projede.
      Vedli ten hovor, jako by se to samo sebou rozum?lo. Byla to nekone?n? ?ada v?rok?, kde by ka?d? slovo bylo jist? u soudu definov?no jako velezr?da a oba by byli ob??eni.
      "C?sa? p?n mus? bejt z toho blbej," prohl?sil ?vejk, "von nikdy nebyl chytrej, ale tahle vojna ho jist? doraz?."
      "Je blbej," s ur?itost? prohl?sil voj?k z kas?ren, "blbe] jako poleno. Von snad ani nev?, ?e je vojna. M??e bejt, ?e se mu to styd?li ??ct. Jestli je podepsanej na tom manifest? k t?m jeho n?rod?m, tak je to zlod?jna. To dali do tisku bez jeho v?dom?, von u? v?bec nem??e na nic myslet."
      "Von je hotovej," znalecky doplnil ?vejk, "d?l? pod sebe a musej? ho krmit jako mal? d?t?. P?ede?le vypravoval jeden p?n v hospod?, ?e m? dv? kojn? a ?e ka?dej den t?ikr?t je c?sa? p?n u prsu."
      "Kdyby u? jen to bylo," povzdechl voj?k z kas?ren, "a na?ezali n?m, aby u? jednou Rakousko m?lo pokoj."
      A oba pokra?ovali d?le v rozhovoru, a? kone?n? ?vejk odsoudil Rakousko nadobro slovy: "Takov? blb? monarchie nem? ani na sv?t? bejt," k ?emu?, aby jaksi ten v?rok doplnil v praktick?m sm?ru, dodal druh?: "Jak p?ijdu na.front, tak se jim zdejchnu."
      Kdy? oba potom je?t? d?le tlumo?ili n?zor ?esk?ho ?lov?ka na v?lku, voj?k z kas?ren opakoval, co dnes sly?el v Praze, ?e u N?choda je sly?et d?la a rusk? car ?e bude co nejd??v v Krakov?.
      Potom si vypravovali o tom, ?e se obil? od n?s voz? do N?mecka, n?me?t? voj?ci ?e dost?vaj? cigarety a ?okol?du.
      Pak si vzpomn?li na doby star?ch v?lek a ?vejk v??n? dokazoval, ?e kdy? h?zeli kdysi smradlav? hrnce do oble?en?ho hradu, ?e to tak? nebyl ??dn? med, bojovat v takov?m smradu. ?e ?etl, jak jeden hrad n?kde obl?hali t?i roky a nep??tel ?e nic jin?ho ned?lal, ne? ?e se denn? s oble?en?mi bavil takov?m zp?sobem.
      Byl by jist? ?ekl je?t? n?co zaj?mav?ho a pou?n?ho, kdyby jich hovor nep?eru?il n?vrat nadporu??ka Luk??e.
      Vrhnuv stra?n?, zdrcuj?c? pohled na ?vejka, podepsal listiny, a propustiv voj?ka, kynul ?vejkovi, aby ho n?sledoval do pokoje.
      O?i nadporu??ka vys?laly stra?liv? blesky. Usednuv na ?idli, p?em??lel, d?vaje se na ?vejka, kdy m? za??t s masakrem.
      "Nap?ed mu d?m p?r p?es hubu," myslel si nadporu??k, "pak mu rozbiju nos a utrhnu u?i a potom d?l u? se uvid?."
      A naproti n?mu hled?l up??mn? a dobrosrde?n? na n?ho p?r dobr?ck?ch, nevinn?ch o?? ?vejkov?ch, kter? odv??il se p?eru?it ticho p?ed bou?? slovy: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jste p?i?el o ko?ku. Se?rala kr?m na boty a dovolila si chc?pnout. Hodil jsem ji do sklepa, ale do vedlej??ho. Takovou hodnou a hezkou angorskou ko?ku u? nenajdete."
      "Co s n?m ud?l?m?" mihlo se hlavou nadporu??kovi, "m?, prokristap?na, takov? pitom? v?raz." A dobrosrde?n?, nevinn? o?i ?vejkovy d?l z??ily m?kkost? a n?hou, kombinovan?mi v?razem naprost? du?evn? rovnov?hy, ?e v?echno je v po??dku a nic se nestalo, a jestli se n?co stalo, ?e je to tak? v po??dku, ?e se v?bec n?co d?je.
      Nadporu??k Luk?? vysko?il, ale neude?il ?vejka, jak p?vodn? zam??lel. Zam?val mu pod nosem p?st? a za?val: "Vy jste, ?vejku, ukradl psa!"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e o ??dn?m takov?m p??pad? za posledn? dobu nev?m, a dovoluji si, pane obrlajtnant, poznamenat, ?e s Maxem jste ?el odp?ldne na proch?zku, a tak jsem ho nemohl ukradnout. Mn? to hned bylo n?padn?, kdy? jste p?i?el bez psa, ?e se asi muselo n?co st?t. Tomu se ??k? situace. Ve Sp?len? ulici je n?jakej bra?n?? Kune? a ten nemoh j?t se psem na proch?zku, aby ho neztratil. Voby?ejn? ho nechal n?kde v hospod?, nebo mu ho n?kdo ukrad, nebo si ho vyp?j?il a nevr?til..."
      "?vejku, dobytku, himllaudon, dr?te hubu! Bud' jste takov? rafinovan? ni?ema, nebo jste takov? velbloud a blboun nejapn?. Jste sam? p??klad, ale pov?d?m v?m, se mnou si nehrajte. Odkud jste p?ived toho psa? Jak jste k n?mu p?i?el? V?te, ?e pat?? na?emu panu plukovn?kovi, kter? si ho odvedl, kdy? jsme se n?hodou potkali? V?te, ?e je to ohromn? ostuda? Tak ?ekn?te pravdu, ukrad jste ho nebo neukrad?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem ho neukrad."
      "V?d?l jste o tom, ?e je to kraden? pes?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem v?d?l, ?e je ten pes kradenej."
      "?vejku, je???marj?, himlhergot, j? v?s zast?el?m, vy hovado, vy dobytku, vy vole, vy hajzle jeden. Jste tak blbej?"
      "Tak, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant "
      "Pro? jste mn? vodil ukraden?ho psa, pro? jste mn? tu bestii nasadil do bytu?"
      "Abych v?m ud?lal radost, pane obrlajtnant."
      A ?vejkovy o?i dobr?cky a n??n? pod?valy se nadporu??kovi do tv??e, kter? si sedl a za?p?l: "Pro? mne b?h trest? t?mhle hovadem?"
      V tich? rezignaci sed?l nadporu??k na ?idli a m?l pocit, ?e nem? tolik s?ly nejen d?t ?vejkovi pohlavek, ale dokonce ukroutit si cigaretu, a s?m nev?d?l ani, pro? pos?l? ?vejka pro Bohemii a Tagblatt, aby si ?vejk p?e?etl plukovn?k?v inzer?t o ukraden?m psu. S rozev?en?mi novinami na inzertn? ??sti vr?til se ?vejk. Cel? z??il a radostn? hl?sil: "Je to tam, pane obrlajtnant, tak v?m p?kn? popisuje pan obr?t toho ukraden?ho st?jov?ho pin?e, jedna radost, a je?t? d?v? vodm?nu sto korun, kdo mu ho p?ivede. To je moc slu?n? vodm?na. Voby?ejn? se d?v? vodm?na pades?t korun. N?jakej Bo?et?ch z Ko???, ten se jen tak ?ivil. Ukrad v?dycky psa, pak hledal v inzer?tech, kdo se zab?h, a hned tam ?el. Jednou ukrad p?kn?ho ?ern?ho ?pice, a pon?vad? se majitel nehl?sil v inzer?tech, zkusil to a dal inzer?t do novin s?m. Proinzeroval celou p?tku, a? kone?n? se jeden p?n p?ihl?sil, ?e je to jeho pes, ?e se mu ztratil a ?e myslel, ?e by to bylo marn? ho hledat. ?e u? nev??? na poctivost lid?. Te? ale ?e vid?, jak p?ece jen se je?t? najdou poctiv? lidi, co? ho n?ramn? t???. Je prej z?sadn? od toho, odm??ovat poctivost, ale na pam?tku ?e mu daruje svou kn??ku o p?stov?n? kv?tin doma i v zahr?dce. Milej Bo?et?ch vzal toho ?ern?ho ?pice za zadn? nohy a otlouk ho tomu p?novi o hlavu, a vod t? doby se za?ek, ?e nebude inzerovat. Rad?i psa prod? do psince, kdy? se o n?ho nikdo v inzer?tech nechce hl?sit "
      "Jd?te le?et, ?vejku," poru?il nadporu??k, "vy jste s to blbnout a? do r?na." ?el t?? spat a v noci se mu zd?lo o ?vejkovi, ?e ?vejk ukradl tak? kon? n?sledn?kovi tr?nu, p?ivedl mu ho, a n?sledn?k tr?nu ?e toho kon? p?i p?ehl?dce poznal, kdy? on, ne??astn? nadporu??k Luk??, na n?m jel p?ed svou rotou.
      R?no bylo nadporu??kovi jako po proh??en? noci, ve kter? mu napohlavkovali. Neoby?ejn? t??k? jak?si du?evn? m?ra ho pron?sledovala. Usnul je?t? k r?nu, vys?len? stra?n?m snem, a probudilo ho klep?n? na dve?e, ve kter?ch se objevila dobr?ck? tv?? ?vejka s ot?zkou, kdy m? pana nadporu??ka vzbudit. Nadporu??k zast?nal v posteli: "Ven, dobytku, to je n?co stra?n?ho!"
      Kdy? pak byl ji? vzh?ru a ?vejk mu p?inesl sn?dani, byl nadporu??k p?ekvapen novou ot?zkou ?vejka: "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, nep??l byste si, abych v?m zaopat?il n?jak?ho pejska?"
      "V?te, ?vejku, ?e bych m?l chu? poslat v?s p?ed poln? soud," s povzdechem ?ekl nadporu??k, "ale oni by v?s osvobodili, nebo? n?co tak kolos?ln? pitom?ho nevid?li ve sv?m ?ivot?. Pod?vejte se na sebe do zrcadla. Nen? v?m ?patn? nad va??m blb?m v?razem? Vy jste nejpitom?j?? h???ka p??rody, kterou jsem kdy vid?l. Nu, ?ekn?te pravdu, ?vejku: l?b?te se s?m sob??"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e se nel?b?m, jsem v tom zrcadle n?jakej takovej ?i?atej nebo co. Vono to nen? brou?en? zrcadlo. To jednou m?li u toho ???ana Sta?ka vypoukl? zrcadlo, a kdy? se n?kdo na sebe pod?val, tak se mu cht?lo vrhnout. Huba takhle, hlava jako d?ez na pomeje, b?icho jako u napit?ho kanovn?ka, zkr?tka figura. ?el kolem pan m?stodr?itel, pod?val se na sebe, a hned to zrcadlo museli sundat."
      Nadporu??k se odvr?til, vzdychl a uznal za vhodn? m?sto ?vejkem ob?rat se rad?ji b?lou k?vou.
      ?vejk ?ukal ji? v kuchyni a nadporu??k Luk?? sly?el zp?v ?vejk?v:
       Ma??ruje Grenevil Pra?nou br?nou na ?pac?r,
       ?avle se mu blejskaj?, hezk? holky plakaj?...
      Potom d?l z kuchyn? oz?val se zp?v:
       My voj?ci, my jsme p?ni, n?s milujou holky samy
       fasujeme pen?ze, m?me se v?udy dob?e...
      "Ty se m?? jist? dob?e, holomku," pomyslil si nadporu??k a odplivl si.
      Ve dve??ch se objevila hlava ?vejkova: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsou tady pro v?s z kas?ren, m?te j?t okam?it? k panu plukovn?kovi, je tady ordonanci ` A d?v?rn? dodal: "Snad to bude kv?li tomu pejskovi."
      "U? jsem sly?el," ?ekl nadporu??k, kdy? se mu ordonanc v p?eds?ni cht?l hl?sit. ?ekl to st?sn?n?m hlasem a odch?zel, vrhaje na ?vejka zni?uj?c? pohled.
      Nebyl to raport, bylo to n?co hor??ho. Plukovn?k sed?l velice zachmu?en? v k?esle, kdy? nadporu??k vstoupil do jeho kancel??e.
      "P?ed dv?ma l?ty, pane nadporu??ku," ?ekl plukovn?k, "p??l jste si b?t p?elo?en do Bud?jovic k 91. pluku. V?te, kde jsou Bud?jovice? Na Vltav?, ano, na Vltav? a vt?k? tam Oh?e nebo n?co podobn?ho. M?sto je velice, abych tak ?ekl, p??v?tiv?, a jestli se nem?l?m, m? n?b?e??. V?te, co je to n?b?e??? To jest ze? vystav?n? nad vodou. Ano. Ostatn? to sem nepat??. D?lali jsme tam man?vry."
      Plukovn?k se zaml?el, a d?vaje se do kalam??e, p?e?el rychle na jin? t?ma: "Ten m?j pes se u v?s zkazil. Nechce nic ?r?t. Vida, v kalam??i je moucha. To je zvl??tn?, ?e i v zim? padaj? mouchy do kalam??e. To je nepo??dek."
      "Tak u? se, d?dku mizern?, vyslov," pomyslil si nadporu??k. Plukovn?k vstal a p?e?el n?kolikr?t po kancel??i. "Dlouho jsem p?em??lel, pane nadporu??ku, co vlastn? v?m ud?l?m, aby se to nemohlo opakovat,a vzpomn?l jsem si, ?e jste si p??l b?t p?elo?en k 91. pluku. Vrchn? velitelstv? ned?vno n?m ozn?milo, ?e jest u 91. pluku velk? nedostatek d?stojnictva, pon?vad? to v?echno Srbov? pobili.Zaru?uji se v?m ?estn?m slovem, ?e do t?? dn? jste u 91. pluku v Bud?jovic?ch, kde se formuj? mar?batali?ny.Nemus?te d?kovat. Vojsko pot?ebuje d?stojn?ky, kte??..."
      A nev?da u?, co by ?ekl, pod?val se na hodinky a promluvil: "Je p?l jeden?ct?, nejvy??? ?as j?t k regimentsraportu."
      T?m byl p??jemn? rozhovor ukon?en a nadporu??kovi se velice uleh?ilo, kdy? vy?el z kancel??e a ?el do ?koly jednoro?n?ch dobrovoln?k?, kde ozn?mil, ?e v nejbli???ch dnech jede na frontu, a uspo??d? proto ve??rek na rozlou?enou v Nek?zance.
      Vr?tiv se dom?, ?ekl k ?vejkovi v?znamn?: "V?te, ?vejku, co jest to mar?batali?n?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e mar?batali?n je mar?ba??k a mar?ka je mar?kumpa?ka. My to v?dycky zkracujem."
      "Tak v?m, ?vejku," slavnostn?m hlasem ?ekl nadporu??k, "oznamuji, ?e pojedete se mnou mar?ba??kem, kdy? m?te r?d takovou zkr?ceninu. Ale nemyslete si, ?e na front? budete vyv?d?t podobn? blbosti jako zde. M?te radost?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e m?m n?ramnou radost," odpov?d?l dobr? voj?k ?vejk, "to bude n?co n?dhern?ho, kdy? voba padneme spolu za c?sa?e p?na a jeho rodinu..."

II. kniha
NA FRONT?