Kdy? ?vejk se p?i?el ohl?sit k Luk??ovi, ?e nastupuje slu?bu, nadporu??k Luk?? zavedl ho do pokoje a ?ekl k n?mu: "V?s odporu?il pan poln? kur?t Katz a p?eji si, abyste ned?lal jeho odporu?en? hanbu. M?l jsem ji? tucet sluh? a ??dn? z nich se u m? neoh??l. Upozor?uji v?s, ?e jsem p??sn? a ?e stra?n? trest?m ka?dou podlost a ka?dou le?. P?eji si, abyste mluvil v?dy pravdu a vykon?val bez rept?n? v?echny m? rozkazy. Jestli ?eknu: ,Sko?te do ohn?,` tak do toho ohn? mus?te sko?it, i kdyby se v?m necht?lo. Kam to kouk?te?"
      ?vejk se z?jmem d?val se na stranu na ze?, kde visela klec s kan?rkem, a nyn?, up?raje sv? dobr?ck? o?i na nadporu??ka, odpov?d?l mil?m, dobr?ck?m t?nem: "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e je tam harck? kan?r."
      A p?eru?iv tak proud ?e?i nadporu??ka, ?vejk st?l po vojensku, a ani nemrkaje, d?val se mu p??mo do o??.
      Nadporu??k cht?l ??ci n?co ostr?ho, ale pozoruje nevinn? v?raz ?vejkova obli?eje, ?ekl jedin?: "Pan poln? kur?t v?s rekomandoval jako ohromn?ho pitomce a mysl?m, ?e se nem?lil."
      "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e se opravdu pan poln? kur?t nem?lil. Kdy? jsem slou?il aktivn?, byl jsem superarbitrov?n pro blbost, a je?t? k tomu notorickou. Od regimentu n?s kv?li tomu pustili dva, m? a je?t? jednoho pana hejtmana von Kaunitz. Ten, s dovolen?m, pane nadporu??ku, kdy? ?el po ulici, tak se sou?asn? po??d dloubal prstem lev? ruky v levej nosn? d??e a druhou rukou v prav? d?rce, a kdy? ?el s n?mi na cvi?en?, tak n?s v?dy postavil jako p?? def?l?rungu a ??kal: ,Voj?ci, ?h, pamatujte si, ?h, ?e je dneska st?eda, pon?vad? zejtra bude ?tvrtek, ?h.` "
      Nadporu??k Luk?? pokr?il rameny jako ?lov?k, kter? nev? a nenal?z? ihned slov k vyj?d?en? ur?it? my?lenky.
      Pro?el se ode dve?? k protilehl?mu oknu kolem ?vejka a zas nazp?t, p?i?em? ?vejk podle toho, kde se pr?v? nadporu??k nal?zal, d?lal rechts?aut a links?aut s takov?m d?razn? nevinn?m obli?ejem, ?e nadporu??k sklopil o?i, a d?vaje se na koberec, ?ekl n?co, co bylo beze v?? spojitosti se ?vejkovou pozn?mkou o pitom?m hejtmanovi: "Ano, u m? mus? b?t po??dek, ?istota a nesm? se mn? lh?t. Miluji poctivost. Nen?vid?m le? a trest?m ji bez milosti, rozum?te mi dob?e?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e rozum?m. Nen? nic hor??ho, ne? kdy? ?lov?k l?e. Jak se za?ne zapl?tat, tak je ztracenej. V jedn? vesnici za Pelh?imovem byl n?jak? u?itel Marek a ten chodil za dcerou hajn?ho ?pery, a ten mu dal vzk?zat, ?e jestli se bude s holkou sch?zet v lese, ?e mu, kdy? ho potk?, pust? do zadnice z ru?nice ?t?tiny se sol?. U?itel mu dal vzk?zat, ?e to nen? pravda, ale jednou zas, kdy? se s holkou m?l sej?t, tak ho ten hajnej natrefil a u? cht?l na n?m ud?lat tu voperaci, ale on se vymlouval, ?e prej sb?r? kv?tinky, potom zas, ?e ?el chytat n?jak? brouky, a zapl?tal se ??m d?l t?m v?c, a? nakonec vodp??s?hnul, jak byl cele] ulekanej, ?e ?el kl?st voka na zaj?ce. Tak ho milej hajnej spakoval a vodved na ?etnickou stanici, vodtamtud to ?lo k soudu a u?itel by byl b?val m?lem zav?enej. Kdyby byl ?ek holou pravdu, tak dostal pouze ty ?t?tiny se sol?. J? jsem toho m?n?n?, ?e je v?dycky nejlep?? se p?iznat, b?t votev?enej, a kdy? u? n?co provedu, p?ij?t a ??ct: ,Poslu?n? hl?s?m, ?e jsem proved tohle a tohle: A co se t?k? t? poctivosti, je to v?dycky moc hezk? v?c, pon?vad? s n? ?lov?k v?dycky nejd?l dojde. Jako kdy? jsou ty z?vody v ch?zi. Jak za?ne fixlovat a b??et, u? je distancovanej. To se stalo m?mu bratranci. Poct?vej ?lov?k je v?ude v??enej, ct?nej, spokojenej s?m sebou a c?t? se jako znovuzrozenej, kdy? jde le?et a m??e ??ct: ,Dneska jsem byl zase poct?vej.` "
      Mezi tou ?e?? nadporu??k Luk?? sed?l ji? dlouho na ?idli, d?vaje se ?vejkovi na boty, a myslil si: "M?j bo?e, v?dy? i j? ?asto stejn? mluv?m takov? blbosti a rozd?l je jen ve form?, kterou to pod?v?m."
      Nicm?n?, necht?je ztratit svou autoritu, ?ekl, kdy? ?vejk skon?il:
      "U m? mus?te si ?istit boty, m?t svou uniformu v po??dku, knofl?ky spr?vn? p?i?it? a mus?te d?lat dojem voj?ka, a ne n?jak?ho civiln?ho otrapy. Jest to zvl??tn?, ?e vy neum?te se ??dn? dr?et vojensky. Jen jeden m?l ze v?ech t?ch m?ch sluh? bojovn? vzez?en?, a nakonec mn? ukradl par?dn? uniformu a prodal ji v ?idech."
      Zaml?el se a pokra?oval, vysv?tluje ?vejkovi v?echny jeho povinnosti, p?i?em? neopomenul kl?st hlavn? d?raz na to, ?e mus? b?t v?rn?, nikde nic nemluvit, co se doma d?je.
      "Ke mn? chod? d?my na n?v?t?vu," podotkl, "n?kdy zde n?kter? ostane p?es noc, kdy? r?no nem?m slu?bu. V takov?m p??pad? nos?te n?m k?vu do postele, kdy? zazvon?m, rozum?te?"
      "Poslu?n? hl?s?m, ?e rozum?m, pane obrlajtnant, kdybych p?i?el znenad?n? k posteli, tak by to mohlo b?t t?ebas n?kter? d?m? nep??jemn?. J? jsem si jednou p?ived jednu sle?nu dom? a moje posluhova?ka' n?m p?inesla, pr?v? kdy? jsme se n?ramn? dob?e bavili, k?vu do postele. Lekla se a polila mn? cel? z?da a je?t? ?ekla: ,Dej p?nb?h dobr?tro.' J? v?m, co se slu?? a pat??, kdy? n?kde sp? d?ma."
      "Dob?e, ?vejku, v??i d?m?m mus?me zachov?vat v?dy neoby?ejn? takt; ` ?ekl nadporu??k, kter? dost?val lep?? n?ladu, pon?vad? ?e? p?e?la na p?edm?t, kter? vypl?oval u n?ho pr?zdn? ?as mezi kas?rnami, cvi?i?t?m a kartami.
      ?eny byly du?? jeho bytu. Ony stvo?ily mu domov. Bylo jich n?kolik tuct? a mnoh? z nich sna?ily se po dobu sv?ho pobytu vyzdobit jeho byt r?zn?mi tretkami.
      Jedna pan? kav?rn?kov?, kter? ?ila u n?ho cel?ch ?trn?ct dn?, ne? si pro ni pan man?el p?ijel, vy?ila mu roztomil? p?ehoz na st?l, opat?ila mu v?echno spodn? pr?dlo monogramy a byla by snad dokon?ila vy??v?n? n?st?nn?ho koberce, kdyby byl man?el nezni?il tu idylu.
      Jedna d?ma, pro kterou za t?i ned?le p?ijeli rodi?e, cht?la ud?lat z jeho lo?nice d?msk? budo?r, a rozestavila v?ude r?zn? tit?rnosti, v?zi?ky a pov?sila mu nad postel obr?zek and?la str??ce.
      Ze v?ech kout? lo?nice i j?delny vycitovala se ?ensk? ruka, kter? vnikla i do kuchyn?, kde bylo mo?no vid?t nejrozmanit?j?? kuchy?sk? n??ad? a n??in?, velkolep? to dar jedn? zamilovan? pan? tov?rnice, kter? p?ivezla s sebou krom? sv? v??n? ?ezac? p??stroj na ve?kerou kuchy?skou zeleninu a zel?, p??stroj na strouh?n? ?emli?ky, t?en? jater, kastroly, pek??e, p?nve, va?e?ky a b?hv? co je?t?.
      Ode?la v?ak za t?den, pon?vad? nemohla se sm??it s my?lenkou, ?e m? nadporu??k krom? n? je?t? asi kolem dvaceti jin?ch milenek, co? zanechalo jist? stopy ve v?konnosti u?lechtil?ho samce v uniform?.
      Nadporu??k Luk?? vedl t?? ob??rnou korespondenci, m?l album sv?ch milenek a sb?rku r?zn?ch relikvi?, pon?vad? posledn? dva roky jevil sklon k feti?ismu. Tak m?l n?kolik r?zn?ch podvazk? d?msk?ch, ?tyry roztomil? d?msk? kalhotky s vy??v?n?m a t?i pr?zra?n? jemn?, tenk? d?msk? ko?ilky, batistov? ??te?ky, dokonce jednu ?n?rova?ku a n?kolik pun?o?ek.
      "M?m dnes slu?bu," ?ekl, "p?ijdu a? v noci, opatrujte v?echno a uve?te v po??dek byt. Posledn? sluha pro svou ni?emnost odjel dnes s mar?kou na pozici."
      Ud?liv je?t? rozkazy t?kaj?c? se kan?rka a angorsk? ko?ky, ode?el, neopomenuv je?t? ve dve??ch prohodit n?kolik slov o poctivosti a po??dku.
      Po jeho odchodu uvedl ?vejk v byt? v?e v nejlep?? po??dek, tak?e kdy? se nadporu??k Luk?? v noci vr?til dom?, mohl mu ?vejk hl?sit:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je v?e v po??dku, jedin? ko?ka d?lala neplechu a se?rala va?eho kan?ra."
      "Jak to?" zah?m?l nadporu??k.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, takto: J? jsem v?d?l, ?e ko?ky nemaj? kan?rky r?dy a ?e jim ubli?ujou. Tak jsem je cht?l dohromady sezn?mit a pop??pad?, kdyby ta bestie cht?la n?co podniknout, napr??it j? ko?ich, aby na to do smrti nezapomn?la, jak se m? chovat ke kan?rkovi, pon?vad? m?m velice r?d zv??ata. U n?s v dom? je jeden klobou?n?k a ten tak vycvi?il ko?ku, ?e mu se?rala d??v t?i kan?ry a te? ani jednoho a m??e ten kan?r si t?ebas na ni sednout. Tak jsem to cht?l taky zkusit a vyt?hl jsem kan?rka z klece a dal j? ho vo?ichat, a vona, vopice, ne?li jsem se vzpamatoval, ukousla mu hlavu. J? jsem vopravdu takovou sprostotu vod n? ne?ekal. Kdyby to byl, pane obrlajtnant, vrabec, je?t? bych nic ne?ek, ale takovej p?knej kan?rek, harckej. A jak ho dychtiv? ?rala i s p???m a vrn?la p?itom vod sam? radosti. Voni pr? ko?ky nejsou hudebn? vzd?lan? a nemohou vyst?t, kdy? kan?rek zp?v?, pon?vad? tomu ty bestie nerozum?j?. J? jsem t? ko?ce vynadal, ale b?h m? chra?, nic jsem j? neud?lal a ?ekal na v?s, a? jak rozhodnete, co se j? m? st?t za to, potvo?e pra?iv?."
      Vypravuje toto, d?val se ?vejk tak up??mn? nadporu??kovi do o??, ?e t??, p?istoupiv zprvu k n?mu s jist?m surov?m ?myslem, odstoupil od n?ho, sedl si na ?idli a ot?zal se:
      "Posly?te, ?vejku, jste opravdu takov? bo?? hovado?"
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant," odv?til slavnostn? ?vejk, "jsem! - Vodmali?ka m?m takovou sm?lu. V?dycky chci n?co vopravit, ud?lat dob?e, a nikdy nic z toho nevyjde ne? n?jak? nep??jemnost pro mne i pro vokol?. J? jsem vopravdu cht?l ty dva sezn?mit, aby si rozum?li, a nem??u za to, ?e vona ho se?rala a ?e bylo po zn?mosti. V dom? U ?tupart? se?rala p?ed l?ty ko?ka dokonce papou?ka, pon?vad? se j? posm?val a m?oukal po n?. Voni ale maj? ko?ky tuhej ?ivot. Jestli poru??te, pane obrlajtnant, abych ji vodpravil, tak ji budu muset trhnout mezi dve?mi, jinak nedod?l?."
      A ?vejk s nejnevinn?j?? tv??? a mil?m dobr?ck?m ?sm?vem vylo?il nadporu??ku, jak se popravuj? ko?ky, co? by dle obsahu p?ivedlo jist? spolek proti t?r?n? zv??at do bl?zince.
      Jevil p?i tom odborn? znalosti, ?e nadporu??k Luk??, zapom?naje na sv?j hn?v, se ot?zal:
      "Vy um?te zach?zet se zv??aty? M?te cit a l?sku ke zv??at?m?"
      "J? m?m nejrad?i psy," ?ekl ?vejk, "pon?vad? je to v?nosnej obchod pro toho, kdo je um? prod?vat. J? to nedoved, pon?vad? jsem byl v?dycky poctivej; ale je?t? p?eci lidi chodili na mne, ?e prej jsem jim prodal chc?p?ka m?sto ?istokrevn?ho a zdrav?ho psa, jako by v?ichni psi museli bejt ?istokrevn? a zdrav?. A ka?dej hned cht?l rodokmen, tak jsem si musel d?t rodokmeny natisknout a d?lat z n?jak?ho ko???sk?ho vo???ka, kerej se narodil v ciheln?, nej?istokrevn?j?iho ?lechtice z bavorsk?ho psince Armin von Barheim. A vopravdu, lidi hned byli r?di, ?e to tak dob?e dopadlo, ?e maj? doma ?istokrevn? zv??e, a ?e jsem jim moh nab?dnout t?ebas vr?ovick?ho ?pice za jezev??ka, a voni se jen divili, pro? takovej vz?cnej pes, kerej je a? z N?mecka, je chlupatej a nem? k?iv? nohy. To se tak d?l? ve v?ech psinc?ch, to byste, pane obrlajtnant, teprve koukal na podvody s t?mi rodokmeny, jak? se d?laj? ve velk?ch psinc?ch. Ps?, kerej by vo sob? moh ??ct: ,J? jsem ?istokrevn? potvora,` je vopravdu m?lo. Bud se mu zapomn?la m?ma s n?jakou vobludou, nebo jeho babi?ka, nebo m?l t?ch tat?nk? v?c a vod ka?d?ho n?co zd?dil. Po tom u?i, vod toho vocas, vod jin?ho zas chlupy na dr?ce, vod t?et?ho ?um?k, vod ?tvrt?ho pajdav? nohy a vod p?t?ho velikost, a kdy? m?l takovejch t?t? dvan?ct, tak si m??ete, pane obrlajtnant, pomyslit, jak takovej pes vypad?. J? jsem jednou koupil takov?ho psa balab?na, von byl po t?ch sv?ch t?tech tak vo?klivej, ?e v?ichni psi se mu vyh?bali, a j? ho koupil z l?tosti, ?e je takovej vopu?t?nej. A von sed?val po??d doma v koutku, bejval takovej smutnej, a? jsem ho musel prodat za st?jov?ho pin?e. Nejv?c mn? dalo pr?ce ho p?ebarvit, aby m?l barvu pep? a s?l. Tak se dostal se sv?m p?nem a? na Moravu a vod t? doby jsem ho nevid?l."
      Nadporu??ka po?al velice zaj?mat tento kynologick? v?klad, a tak mohl ?vejk bez p?ek??ky pokra?ovat:
      "Psi si sami nem??ou barvit vlasy, jako to d?laj? d?my, vo to se mus? v?dycky postarat ten, kdo je chce prodat. Kdy? je pes takovej sta?ec, ?e je cele] ?edivej, a vy ho chcete prodat za ro?n? ?t?n?, nebo ho dokonce vyd?v?te, d?de?ka, za dev?tim?s??n?ho, tak koup?te t?askav? st??bro, rozpust?te a namalujete ho na?erno, ?e vypad? jako novej. Aby nabyl s?ly, tak ho krm?te jako kon? utrejchem a zuby mu vy?ist?te ?mirglpap?rem, takov?m, co se s n?m ?ist?ji rezav? no?e. A p?edt?m, ne? ho vedete prodat n?jak?mu kupci, tak mu do dr?ky nalejete slivovici, aby se ten pes trochu vo?ral, a on je hned ?ilej, veselej, ?t?k? radostn? a kamar?d? se s ka?d?m jako vopilej radn?. Ale hlavn? co je, to je to: do lid? se, pane obrlajtnant, mus? mluvit, tak dlouho mluvit, a? je kupec z toho ?pln? tumpachovej. Jestli si n?kdo chce od v?s koupit ratl??ka a vy nem?te nic jin?ho doma ne? n?jak?ho loveck?ho psa, tak mus?te um?t toho ?lov?ka p?emluvit, ?e si m?sto ratl??ka odvede s sebou toho loveck?ho, a jestli n?hodou m?te doma jen ratl??ka a n?kdo si p?ijde koupit zlou n?meckou dogu na hl?d?n?, tak ho mus?te tak zblbnout, ?e si vodnese v kapse toho trpasli??ho ratl??ka m?sto dogy. Kdy? jsem j? kdysi obchodoval se zv??aty, tak p?i?la jedna d?ma, ?e pr? j? ulet?l papou?ek na zahradu a ?e si tam pr?v? n?jac? chlape?kov? hr?li p?ed vilou na Indi?ny a ?e j? ho chytili a vytrhali mu v?echna p?ra z vocasu a vokr??lili se jimi jako policajti. A ten papou?ek ?e se z t? hanby, ?e je bezocas?, roznemoh a zv?rol?ka? ?e ho n?jakejma pr??kama dorazil. Chce si tedy koupit nov?ho papou?ka, n?jak?ho slu?n?ho, ??dn?ho sprost?ho, kerej um? jen nad?vat. Co jsem si m?l po??t, kdy? jsem ??dn?ho papou?ka doma nem?l a vo ??dn?m nev?d?l. M?l jsem doma jen zl?ho buldoga, ?pln? slep?ho. Tak jsem, pane obrlajtnant, musel do t? pan? mluvit od ?ty? hodin odp?ldne a? do sedmi hodin ve?er, ne? koupila m?sto papou?ka toho slep?ho buldoga. To bylo hor?? ne? n?jak? diplomatick? situace, a kdy? vodch?zela, tak jsem ?ek: ,A? mu jen kluci zkusej? taky vytrhnout vocas,` a v?c jsem s tou pan? nemluvil, pon?vad? se musela kv?li tomu buldogovi vyst?hovat z Prahy, pon?vad? pokousal celej d?m. V???te, pane obrlajtnant, ?e je to velice t??k?, dostat po??dn? zv??e?"
      "J? m?m velice r?d psy," ?ekl nadporu??k, "n?kte?? moji kamar?di, kte?? jsou na front?, maj? s sebou psy a psali mn?, ?e jim ta v?lka ve spole?nosti takov?ho v?rn?ho a oddan?ho zv??ete velice dob?e ub?h?. Vy zn?te tedy dob?e v?echny druhy ps? a douf?m, ?e kdybych m?l psa, ?e byste ho ??dn? o?et?oval. Jak? druh podle va?eho m?n?n? je nejlep??? Mysl?m toti? psa jako spole?n?ka. M?l jsem jednou st?jov?ho pin?e, ale nev?m..."
      "Podle m?ho m?n?n?, pane obrlajtnant, je st?jov? pin? velice mil? pes. Ka?d?mu se pravda nel?b?, pon?vad? m? ?t?tiny a takov? tvrd? vousy na tlam?, ?e vypad? jako propu?t?nej trestanec. Je tak vo?klivej, a? je kr?snej, a p?itom je chytrej. Kam se na n?j hrabe takovej pitomej bernard?n. Je je?t? chyt?ej?? ne? foxteri?r. J? jsem znal jednoho..."
      Nadporu??k Luk?? pod?val se na hodinky a p?eru?il ?vejk?v rozhovor:
      "U? je pozd?, mus?m se j?t vyspat. Z?tra m?m op?t slu?bu, tak m??ete cel? den v?novat tomu, abyste na?el n?jak?ho st?jov?ho pin?e."
      ?el spat a ?vejk v kuchyni lehl si na pohovku a ?etl je?t? noviny, kter? nadporu??k s sebou p?inesl z kas?ren.
      "Tak vida," ?ekl pro sebe ?vejk, sleduje se z?jmem p?ehled denn?ch ud?lost?, "sult?n vyznamenal c?sa?e Vil?ma v?le?nou medali?, a j? nem?m dosud ani malou st??brnou."
      Zamyslil se a vysko?il: "M?lem byl bych zapomn?l..."
      ?vejk ?el do pokoje k nadporu??kovi, kter? ji? tvrd? usnul, a vzbudil ho:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e nem?m ??dn? rozkaz stran t? ko?ky."
      A rozespal? nadporu??k v polosn?n? p?evr?til se na druhou stranu a zabru?el: "T?i dny kas?rn?ka!" a spal d?l.
      ?vejk ti?e ode?el z pokoje, vyt?hl ne??astnou ko?ku zpod pohovky a ?ekl k n?: "M?? t?i dny kas?rn?ka, abtreten!"
      A angorsk? ko?ka si op?t vlezla pod pohovku.
      4
      ?vejk se pr?v? chystal, ?e se p?jde poohl?dnout po n?jak?m st?jov?m pin?i, kdy? mlad? d?ma zazvonila a p??la si mluvit s nadporu??kem Luk??em. Vedle n? le?ely dva t??k? kufry a ?vejk zahl?dl je?t? na schodech ?epici posluhy sch?zej?c?ho ze schod?.
      "Nen? doma," ?ekl tvrd? ?vejk, ale mlad? d?ma byla j?? v p?eds?ni a kategoricky p?ik?zala ?vejkovi: "Odneste kufry do pokoje!"
      "Bez svolen? pana nadporu??ka to nejde," ?ekl ?vejk, "pan nadporu??k p?ik?zal, ?e nikdy nem?m nic bez n?ho d?lat."
      "Vy jste se zbl?znil," zvolala mlad? d?ma, "j? jsem p?ijela k panu nadporu??kovi na n?v?t?vu."
      "O tom mn? nen? docela nic zn?mo," odpov?d?l ?vejk, "pan nadporu??k je ve slu?b?, vr?t? se a? v noci a j? dostal rozkaz naj?t st?jov?ho pin?e. Vo ??dn?ch kufrech a vo ??dn? d?m? nic nev?m. Te? zav?u byt, tak bych prosil, abyste laskav? vode?la. Mn? nen? nic vozn?men?ho a ??dnou ciz? osobu, kterou nezn?m, zde nem??u nechat v byt?. Jako jednou u n?s v ulici u cukr??e B?l?ick?ho nechali jednoho ?lov?ka, a on si votev?el ?atn?k a utek. - J? t?m nemysl?m nic zl?ho o v?s," pokra?oval ?vejk, kdy? vid?l, ?e mlad? d?ma se tv??? zoufale a pl??e, "ale rozhodn? zde nem??ete z?stat, to p?ece uzn?te, pon?vad? celej byt je mn? sv??enej a j? jsem za ka?dou mali?kost zodpov?dnej. Proto v?s je?t? jednou ??d?m velice laskav?, abyste se zbyte?n? nenam?hala. Dokud nedostanu rozkaz od pana nadporu??ka, nezn?m bratra. Je mi opravdu l?to, ?e mus?m s v?mi takhle mluvit, ale na vojn? mus? b?t po??dek."
      Mezit?m se mlad? d?ma trochu vzpamatovala. Vyt?hla z kabelky nav?t?venku, napsala n?kolik ??dk? tu?kou, vlo?ila do roztomil? mal? ob?lky a ?ekla st?sn?n?: "Doneste to panu nadporu??kovi, j? zde zat?m po?k?m na odpov??. Zde m?te p?t korun od cesty."
      "Z toho nekouk? nic," odpov?d?l ?vejk; ura?en ne?stupnost? nenad?l?ho hosta, "nechte si t?ch p?t korun, jsou zde na ?idli, a jestli chcete, poj?te s sebou ke kas?rn?m, po?kejte na mne, j? to va?e psan??ko odevzd?m a p?inesu odpov??. Ale abyste zat?m zde ?ekala, to rozhodn? nejde."
      Po t?ch slovech vt?hl kufry do p?eds?n?, a rachot? kl??i jako n?jak? z?meck? kl??n?k, ?ekl v?znamn? u dve??: "Zav?r?me."
      Mlad? d?ma beznad?jn? vy?la na chodbu, ?vejk zav?el dve?e a ?el nap?ed. N?v?tevnice capala jako pejsek za n?m a dohonila ho, a? kdy? ?vejk si za?el kupovat cigarety do trafiky.
      ?la nyn? vedle n?ho a sna?ila se nav?zat rozhovor:
      "Odevzd?te to jist??"
      "Odevzd?m, kdy? jsem ?ek."
      "A najdete pana nadporu??ka?"
      "To nev?m."
      ?li op?t vedle sebe ml?ky, a? za hodnou chv?li jeho spole?nice op?t za?ala hovo?it:
      "Mysl?te tedy, ?e pana nadporu??ka nenajdete?"
      "To nemysl?m."
      "A kde mysl?te ?e by mohl b?t?"
      "To nev?m."
      T?m byl na hodnou chv?li rozhovor p?etr?en, a? op?t bylo v n?m pokra?ov?no ot?zkou mlad? d?my: "Neztratil jste to psan??"
      "Doposud jsem ho neztratil."
      "Tedy ho jist? odevzd?te panu nadporu??kovi?"
      "Ano."
      "A najdete ho?"
      "U? jsem ?ek, ?e nev?m," odpov?d?l ?vejk, "to se div?m, jak m??ou b?t lidi tak zv?dav? a neust?le se pt?t na jednu v?c. To je, jako kdybych j? na ulici ka?d?ho druh?ho zastavil a ptal se ho, kolik?t?ho je."
      T?m byl nadobro ukon?en pokus dohovo?it se se ?vejkem a dal?? cesta do kas?ren ?la v naprost?m ml?en?. Jedin? kdy? ji? st?li u kas?ren, ?vejk vyzval mladou d?mu, aby po?kala, a dal se do hovoru s voj?ky ve vratech o vojn?, z ?eho? musela m?t mlad? d?ma n?ramnou radost, pon?vad? chodila nerv?zn? po chodn?ku a tv??ila se velice ne??astn?, kdy? vid?la, ?e ?vejk pokra?uje ve sv?ch v?kladech s tak hloup?m v?razem, jak? bylo mo?no vid?t t?? na fotografii uve?ejn?n? v t? dob? v Kronice sv?tov? v?lky: "Rakousk? n?sledn?k tr?nu rozmlouv? se dv?ma letci sest?eliv??mi rusk? aeropl?n."
      ?vejk posadil se na lavici ve vratech a vykl?dal, ?e v bitevn? front? karpatsk? se ?toky vojska ztroskotaly, na druh? stran? v?ak ?e velitel P?emy?lu gener?l Kusmanek p?ijel do Kyjeva a ?e za n?mi z?stalo v Srbsku jeden?ct op?rn?ch bod? a ?e Srbov? dlouho nevydr?? ut?kat za na?imi voj?ky.
      Potom pustil se do kritiky jednotliv?ch zn?m?ch boj? a objevil novou ?pan?lskou vesnici, ?e ze v?ech stran obklopen? odd?l mus? se vzd?t.
      Kdy? se dost nahovo?il, uznal za vhodn? vyj?t ven a zoufal? d?m? ??ci, ?e hned p?ijde, aby nikam neodch?zela, a ?el nahoru do kancel??e, kde na?el nadporu??ka Luk??e, kter? pr?v? jednomu poru??kovi lu?til n?jak? sch?ma z?kop? a vyt?kal mu, ?e neum? kreslit a nem? o geometrii ani pon?t?. "Vid?te, takhle se to m? nakreslit. M?me-li k dan? p??mce nar?sovat p??mku kolmou, mus?me nar?sovati takovou, kter? s n? tvo?? prav? ?hel. Rozum?te? V takov?m p??pad? povedete z?kopy spr?vn? a nepovedete je k nep??teli. Z?stanete od n?ho ?est set metr?. Ale jak vy jste to kreslil, vrazil byste na?i pozici do nep??telsk? linie a st?l byste se sv?mi z?kopy kolmo nad nep??telem, a vy pot?ebujete ?hel vypoukl?. To je p?ece tak jednoduch?, nen?-li? pravda?"
      A poru??k v z?loze, v civilu pokladn?k n?jak? banky, st?l nad t?mi pl?ny cel? zoufal?, nerozum?l ni?emu a opravdu si oddychl, kdy? ?vejk p?istoupil k nadporu??kovi:
      "Poslu?n? hl?s?m, pane nadporu??ku, ?e n?jak? d?ma v?m pos?l? toto psan? a ?ek? na odpov??." P?itom v?znamn? a d?v?rn? mrkal.
      Co p?e?etl, neud?lalo na nadporu??ka p??zniv? dojem:
       Lieber Heinrich! Mein Mann verfolgt mich. Ich
       mu? unbedingt bei Dir ein paar Tage gastieren.
       Dein Bursch ist ein gro?es Mistvieh. Ich bin ungl?cklich.
       Deine Katy
      Nadporu??k Luk?? vzdychl, zavedl ?vejka vedle do pr?zdn? kancel??e, zav?el dve?e a po?al chodit mezi stoly. Kdy? se kone?n? zastavil u ?vejka, ?ekl: "Ta d?ma p??e, ?e jste dobytek. Copak jste j? ud?lal?"
      "J? j? nic neud?lal, poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, j? jsem se choval velice slu?n?, ale vona se cht?la v byt? hned usadit. A pon?vad? jsem nedostal od v?s ??dn? rozkaz, tak jsem ji v byt? nenechal. Je?t? ke v?emu p?ijela se dv?ma kufry jako dom?."
      Nadporu??k vzdychl je?t? jednou hlasit?, co? opakoval t?? ?vejk po n?m.
      "Co?e?" vyk?ikl hroziv? nadporu??k.
      "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e je to t??k? p??pad. Ve Vojt??sk? ulici p?ed dv?ma l?ty se nast?hovala k jednomu ?aloun?kovi n?jak? sle?na, a von ji nemoh vypudit z bytu a musel votr?vit ji i sebe sv?tiplynem a bylo po legraci. S ?ensk?ma je vobt??. J? do nich vid?m."
      "T??k? p??pad," opakoval po ?vejkovi nadporu??k, a nikdy ne?ekl takovou holou pravdu. Mil? Jind?ich byl ur?it? v o?kliv? situaci. Man?elka pron?sledovan? man?elem p?ijede k n?mu na n?kolik dn? na n?v?t?vu, pr?v? kdy? m? p?ijeti pan? Mickov? z T?ebon?, aby po t?i dny opakovala to, co mu pravideln? poskytuje ka?d?ho ?tvrtroku, kdy? jede do Prahy d?lat n?kupy. Potom poz?t?? m? p?ij?t jedna sle?na. Sl?bila mu ur?it?, ?e se d? sv?st, kdy? se cel? t?den rozm??lela, pon?vad? se m? a? za m?s?c vd?vat za jednoho in?en?ra.
      Nadporu??k sed?l nyn? na stole se sklopenou hlavou, ml?el a p?em??lel, ale nevymyslil si prozat?m ni?eho, ne? ?e nakonec sedl ke stolu, vzal ob?lku, pap?r a napsal na ??edn? form?t:
       Drah? Katy! V slu?b? do 9 hod. ve?er P?ijdu
       v deset. Pros?m, bys se c?tila u mne jako ve sv?
       dom?cnosti. Co se t?k? ?vejka, m?ho sluhy, dal
       jsem mu ji? rozkazy aby Ti ve v?em vyhov?l.
       Tv?j Jind?ich
      "Toto psan?," ?ekl nadporu??k, "odevzd?te milostiv? pan?. P?ikazuji v?m, abyste se k n? choval uctiv? a taktn? a vypl?oval v?echna jej? p??n?, kter? v?m mus? b?t rozkazem. Mus?te se chovat galantn? a obsluhovat ji poctiv?. Zde m?te sto korun, kter? mn? vy??tujete, nebo? t?ebas v?s pro n?co po?le, objedn?te pro ni ob?d, ve?e?i a tak d?le. Pak koup?te t?i lahve v?na, krabi?ku memfisek. Tak. V?c prozat?m nic. M??ete j?t a je?t? jednou v?m kladu na srdce, ?e mus?te j? ud?lat, co j? vid?te na o??ch."
      Mlad? d?ma ji? ztratila v?echnu nad?ji, ?e uvid? ?vejka, a byla proto velice p?ekvapena, kdy? uvid?la, ?e vych?z? z kas?ren a zam??uje k n? s dopisem.
      Zasalutovav podal j? dopis a hl?sil: "Podle rozkazu pana obrlajtnanta m?m se k v?m, milostiv? pan?, chovat uctiv? a taktn? a obsluhovat v?s poctiv?, ud?lat v?m v?echno, co v?m vid?m na o??ch. M?m v?s nakrmit a koupit pro v?s, co si budete jen p??t. Dostal jsem na to vod pana obrlajtnanta sto korun, ale z toho mus?m koupit t?i l?hve v?na a krabi?ku memfisek."
      Kdy? p?e?etla dopis, vr?tila se j? jej? rezolutnost, kter? se vyj?d?ila t?m, ?e poru?ila ?vejkovi, aby j? obstaral fiakra, a kdy? to bylo vypln?no, rozk?zala mu, aby si sedl k fiakristovi na kozl?k.
      Jeli dom?. Kdy? byli v byt?, sehr?la roli pan? domu znamenit?. Kufry musel ?vejk p?en?st do lo?nice, koberce vypr??it na dvo?e a nepatrn? pavu?ina za zrcadlem uvedla ji do velk?ho hn?vu.
      V?echno zd?lo se nasv?d?ovat tomu, ?e se chce na hodn? dlouho zakopat na t?to vybojovan? pozici.
      ?vejk se potil. Kdy? vyklepal koberce, vzpomn?la si, ?e se mus? sejmout z?clony a vypr??it. Potom dostal rozkaz um?t okna v pokoji i v kuchyni. Nato po?ala p?estavovat n?bytek, co? d?lala velice nerv?zn?, a kdy? ?vejk p?etahal to v?echno z kouta do kouta, nel?bilo se j? to a znovu kombinovala a vym??lela si nov? rozestaven?.
      P?evr?tila v?echno v byt? naruby a pomalu se jej? energie v za?izov?n? hn?zda po?ala vyb?jet a drancov?n? p?est?valo.
      Z pr?deln?ku je?t? vy?ala ?ist? lo?n? pr?dlo, povl?kla pol?t??e a pe?iny sama a bylo vid?t, ?e ?inila tak s l?skou k posteli, kter? p?edm?t v n? vzbuzoval smysln? chv?n? ch??p?.
      Potom poslala ?vejka pro ob?d a pro v?no. A ne?li p?i?el, p?evl?kla se v pr?zra?n? matin?, kter? ji ?inilo neoby?ejn? sv?dnou a v?bnou.
      P?i ob?d? vypila l?hev v?na, vykou?ila mnoho memfisek a lehla si do postele, zat?mco ?vejk v kuchyni pochutn?val si na komis?rku, kter? nam??el do sklenice s n?jakou sladkou ko?alkou.
      "?vejku," ozvalo se z lo?nice, "?vejku!"
      ?vejk otev?el dve?e a vid?l mladou d?mu v p?vabn? pozici na podu?k?ch.
      "Poj?te d?l!"
      P?ikro?il k posteli a tu ona se zvl??tn?m ?sm?vem p?em??ila jeho zavalitou postavu a siln? stehna.
      Odhrnuj?c jemnou l?tku, kter? halila a skr?vala v?echno, ?ekla p??sn?: "Sundejte si boty a kalhoty. Uka?te..."
      Tak se stalo, ?e dobr? voj?k ?vejk mohl hl?sit nadporu??kovi, kdy? se ten vr?til z kas?ren: "Poslu?n? hl?s?m, pane obrlajtnant, ?e jsem vyplnil v?echna p??n? milostiv? pan? a obslou?il ji poctiv? dle va?eho rozkazu."
      "D?kuji v?m, ?vejku," ?ekl nadporu??k, "m?la t?ch p??n? moc?"
      "Asi ?est," odpov?d?l ?vejk, "te?' sp? jako zabit? od t? j?zdy. Ud?lal jsem j? v?echno, co jsem j? vid?l na o??ch:"
      5
      Zat?mco masy vojsk, p?ipnut? na les?ch u Dunajce i R?bu, st?ly pod de?t?m gran?t? a velkokalibrov? d?la roztrh?vala cel? setniny a zasyp?vala je v Karpatech a obzory na v?ech boji?t?ch ho?ely od po??r? vesnic i m?st, pro??val nadporu??k Luk?? se ?vejkem nep??jemnou idylu s d?mou, kter? utekla sv?mu mu?i a d?lala nyn? dom?c? pan?.
      Nadporu??k Luk??, kdy? ode?la na proch?zku, konal se ?vejkem v?le?nou poradu, jak by se j? zbavil.
      "Nejlep?? by bylo, pane obrlajtnant," ?ekl ?vejk, "kdyby ten jej? mu?, od kter?ho utekla a kter? ji hled?, jak jste ??kal, ?e je v tom psan?, kter? jsem v?m p?ines, v?d?l o tom, kde je, aby si pro ni p?ijel. Poslat mu telegram, ?e se nal?z? u v?s a ?e si ji m??e vyzdvihnout. Ve V?enorech byl minule] rok takovej p??pad v jedn? vile. Ale tenkr?t si ten telegram poslala sama ta ?ensk? sv?mu mu?i a ten si pro ni p?ijel a nafackoval voboum. Voba byli civilisti, ale v tomto p??pad? si na ofic?ra nebude troufat. Vostatn?, vy nejste docela nic vinnej, pon?vad? jste nikoho nezval, a kdy? utekla, t?k to ud?lala na svou p?st. Uvid?te, ?e takovej telegram ud?l? dobrou slu?bu. Jestli i padne p?r facek..."
      "On je velice inteligentn?," p?eru?il ho nadporu??k Luk??, "j? ho zn?m, on obchoduje s chmelem ve velk?m. Rozhodn? s n?m mus?m mluvit. Telegram po?lu."
      Telegram, kter? odeslal, byl velice ?se?n?, obchodn?: "Nyn?j?? adresa va?? choti je..." N?sledovala adresa bytu nadporu??ka Luk??e.
      Tak se stalo, ?e byla pan? Katy velice nep??jemn? p?ekvapena, kdy? se vhrnul do dve?? obchodn?k s chmelem. Vypadal velice roz?afn? a starostliv?, kdy? pan? Katy, neztr?cej?c v tom okam?iku rozvahy, p?edstavila oba p?ny: "M?j mu? - pan nadporu??k Luk??." Na nic jin?ho nevzpomn?la.
      "Ra?te se posadit, pane Wendler," vyb?dl p??v?tiv? nadporu??k Luk??, vytahuje z kapsy pouzdro s cigaretami, "nen? libo?"
      Inteligentn? obchodn?k s chmelem vzal si slu?n? cigaretu, a vypou?t?je z ?st kou?, ?ekl rozv??n?: "Pojedete brzy na pozici, pane nadporu??ku?"
      "Za??dal jsem o p?elo?en? k 91. pluku do Bud?jovic, kam asi pojedu, jakmile budu hotov se ?kolou jednoro??k?. Pot?ebujeme spoustu d?stojn?k? a dnes jest smutn?m zjevem, ?e mlad? lid? maj?c? n?rok na pr?vo jednoro?n?ho dobrovoln?ka nehl?s? se k n?mu. Rad?ji z?stane oby?ejn?m infanteristou, ne? aby se sna?il st?t se kadetem."
      "V?lka po?kodila hodn? obchod s chmelem, ale j? mysl?m, ?e nem??e m?t dlouh?ho trv?n?," poznamenal obchodn?k s chmelem, d?vaje se st??dav? na svou ?enu i nadporu??ka.
      "Na?e situace je velice dobr?," ?ekl nadporu??k Luk??, "dnes ji? nikdo nepochybuje, ?e v?lka skon?? v?t?zstv?m zbran? centr?ln?ch mocnost?. Francie, Anglie i Rusko jsou p??li? slab? proti rakousko-turecko-n?meck? ?ule. Pravda, ?e jsme utrp?li nepatrn? ne?sp?chy na n?kter?ch front?ch. Jakmile v?ak prolom?me ruskou frontu mezi karpatsk?m h?betem a st?edn?m Dunajcem, nen? nijak? pochybnosti, ?e bude to znamenat konec v?lky. Stejn? Francouz?m hroz? v nejkrat?? dob? ztr?ta cel? v?chodn? Francie a vtr?en? n?meck?ho vojska do Pa???e. To je naprosto jist?. Krom? toho na?e man?vry na Srbsku pokra?uj? velice ?sp??n? a odchod na?ich vojsk, kter? jest fakticky jen p?esunut?m, vykl?daj? si mnoz? zcela jinak, ne? jak toho vy?aduje naprost? chladnokrevnost ve v?lce. Co nejd??ve uvid?me, ?e na?e vypo?ten? man?vry na ji?n?m boji?ti ponesou ovoce. Ra?te se pod?vat..."
      Nadporu??k Luk?? vzal obchodn?ka s chmelem jemn? za rameno a odvedl k map? boji?t?, vis?c? na st?n?, a ukazuje mu jednotliv? body, vykl?dal: "V?chodn? Beskydy jsou na??m znamenit?m op?rn?m bodem. V karpatsk?ch ?sec?ch, jak vid?te, m?me velkou oporu. Mocn? ?der na tuto linii, a nezastav?me se a? v Moskv?. V?lka skon?? d??v, ne? se nad?jeme."
      "A co Turecko?" ot?zal se obchodn?k s chmelem, uva?uje p?itom, jak za??t, aby se dostal k j?dru v?ci, pro kterou p?ijel.
      "Turci se dr?? dob?e," odpov?d?l nadporu??k, uv?d?je ho op?t ke stolu, "p?edseda tureck? sn?movny Hali bej a Ali bej p?ijeli do V?dn?. Vrchn?m velitelem tureck? arm?dy dardanelsk? jmenov?n mar??lek Liman ?lechtic Sanders. Goltz pa?a p?ijel z Ca?ihradu do Berl?na a na??m c?sa?em byli vyznamen?ni Enver pa?a, viceadmir?l Usedom pa?a a gener?l D?evad pa?a. Pom?rn? hodn? vyznamen?n? za tak kr?tkou dobu."